(9.20 hodin)
(pokračuje Vostrá)
Bylo tady již řečeno, ke státnímu závěrečnému účtu se vyjádřil Nejvyšší kontrolní úřad, tuto zprávu projednal kontrolní výbor, pan zpravodaj a předseda nás jistě seznámí se stanoviskem. A já, když dovolíte, bych vás seznámila s návrhem usnesení, tak jak bylo přijato v rozpočtovém výboru. Je to usnesení rozpočtového výboru z 29. schůze ze dne 2. října 2019 k vládnímu návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018, sněmovní tisk 472:
Po úvodním výkladu náměstka ministryně financí a náměstka ministryně financí pana Kouby a pana Tyla, po vyslechnutí zpravodajských zpráv zpravodajů výborů a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu
I. projednal na společné schůzi se zpravodaji výborů usnesení výborů ke státnímu závěrečnému účtu České republiky za rok 2018 (dále jen státní závěrečný účet) a usnesení kontrolního výboru ke stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu a uvádí, že
a) všechny výbory doporučily Poslanecké sněmovně schválit nebo vzít na vědomí výsledky hospodaření jednotlivých kapitol a okruhů státního rozpočtu a finanční vztahy státního rozpočtu ke státním fondům podle usnesení rozpočtového výboru číslo 242 ze 3. dubna 2019;
b) výbor pro obranu doporučuje, aby Poslanecká sněmovna přijala následující doprovodné usnesení: Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby odstranila rozdíly v odměňování mezi zaměstnanci Národního bezpečnostního úřadu a příslušníky bezpečnostních sborů, dle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, a státními zaměstnanci, dle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě;
c) výbor pro bezpečnost doporučuje, aby Poslanecká sněmovna přijala následující doprovodné usnesení: Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby při přípravě rozpočtu na rok 2020 a střednědobého výhledu na léta 2021 a 2022 zachovala kapitola 305 Bezpečnostní informační služba přinejmenším stávající úroveň výdajů podle schváleného střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2020 a 2021;
d) kontrolní výbor v usnesení ke stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu konstatuje, že rozpočtová politika vlády snižuje odolnost státního rozpočtu vůči možnému budoucímu ochlazení ekonomiky.
II. Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu proto po projednání všech kapitol a okruhů vládního návrhu státního závěrečného účtu jako celku, sněmovní tisk 472, včetně vládního návrhu usnesení Poslanecké sněmovny ke státnímu závěrečnému účtu doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení:
Poslanecká sněmovna
I. bere na vědomí
1. státní závěrečný účet České republiky za rok 2018, který vykazuje příjmy státního rozpočtu ve výši 1 403 918 022 tis, výdaje státního rozpočtu ve výši 1 400 974 393 tis. a celkový přebytek státního rozpočtu ve výši 2 943 629 tis;
2. výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti v České republice za rok 2018, které vykázalo příjmy ve výši 532 592 421 tis. Kč, výdaje ve výši 523 800 300 tis. Kč a přebytek ve výši 8 792 121 tis. Kč;
3. stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 2018 ve výši 115 576 908 tis. Kč a stav státních finančních pasiv České republiky ve výši 1 694 909 446 tis. Kč;
4. informaci o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů České republiky za rok 2018 podle údajů uvedených v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu;
5. informaci o stavu a vývoji státních záruk uvedenou v sešitu D návrhu státního závěrečného účtu;
6. informaci o stavech fondů organizačních složek státu uvedenou v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu;
7. informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2018, podle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, uvedenou v sešitu I návrhu státního závěrečného účtu;
II. souhlasí s vypořádáním přebytku státního rozpočtu České republiky za rok 2018 financujícími položkami takto: vydanými státními dluhopisy snížením o 1 600 437 415,46 Kč, změnou stavu na účtech státních finančních aktiv zvýšením o 1 343 191 320,32 Kč;
III. konstatuje, že projednala stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018 a bere je na vědomí.
Tolik celý návrh usnesení rozpočtového výboru. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně, a poprosím, aby nás o jednání kontrolního výboru informoval také předseda a zároveň zpravodaj pan poslanec Roman Kubíček.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já budu podstatně stručnější a přednesu vám usnesení kontrolního výboru z 21. schůze ze dne 17. září 2019:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka a stanovisku náměstka ministryně financí Karla Tyla a po rozpravě
1. bere na vědomí stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018, sněmovní tisk 472/1;
2. konstatuje, že rozpočtová politika vlády snižuje odolnost státního rozpočtu vůči možnému budoucímu ochlazení ekonomiky;
3. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a ministryni financí.
Děkuji za slovo.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane předsedo. Otevírám všeobecnou rozpravu, do které v tuto chvíli jako první s přednostním právem je přihlášen pan předseda Kalousek. Pro kolegy, kteří se přihlásili s faktickou poznámkou, připomínám, že teprve teď jsem otevřel rozpravu. Nyní je možné se přihlásit po prvním vystoupení.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré ráno, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte, abych těm z vás, kterým možná unikly některé věty ze zpravodajské zprávy, jednu zdůraznil. Je to věta z usnesení kontrolního výboru, který se usnesl po debatě na tom, že rozpočtová politika vlády snižuje odolnost státního rozpočtu vůči možnému budoucímu ochlazení ekonomiky. To samozřejmě není otázka jenom rozpočtu roku 2018, to je dlouhodobý trend rozpočtové politiky obou dvou vládních stran za toto i minulé volební období, kdy opravdu každým rokem snižujeme odolnost státního rozpočtu vůči možnému budoucímu ochlazení ekonomiky, nedej bože krizi.
Je to z jednoduchého důvodu. Přesto, že se ekonomice výjimečně daří, přesto, že má na příjmech vláda k dispozici, aniž by se o to sama zasloužila, z roku na rok vyšší než stomiliardové příjmy, tak tzv. mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou rychleji, než rostou tyto příjmy i v době růstu. Všichni, i ti, kteří se nezabývají veřejnými rozpočty a budou si tento trend aproximovat, si snadno uvědomí, co se stane v okamžiku, kdy příjmy neporostou tak rychle, nedej bože budou klesat, nicméně mandatorní a kvazimandatorní výdaje budou muset být vypláceny dál, protože jsou buď ze zákona, nebo z dlouhodobých smluvních závazků. Je to cesta, která zvyšuje riziko budoucnosti, je to cesta, která na úkor budoucnosti našich občanů si nakupuje aktuální vládní popularitu.***