(9.30 hodin)
(pokračuje Kalousek)
My jsme nikdy nehlasovali pro rozpočty s tímto trendem, my jsme nikdy nehlasovali pro rozpočty, které nejsou odpovědné vůči budoucnosti. Nemáme tedy důvod hlasovat ani pro závěrečný účet jednoho z toho roku, který tento trend vykazuje.
Já to zdůrazňuji především proto, že dalším bodem je projednávání státního rozpočtu na rok 2020. Teď projednáváme státní závěrečný účet za rok 2018, ale trend, před kterým varuje kontrolní výbor svým usnesením, trend, před kterým varuje i stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu, je trendem i letošního roku a je trendem i rozpočtu, který předkládá tato vláda na příští rok. Proto i do toho dalšího bodu, tedy návrhu státního rozpočtu na rok 2020, prosím mějme na paměti onu větu z usnesení kontrolního výboru: "Rozpočtová politika vlády snižuje odolnost státního rozpočtu vůči možnému budoucímu ochlazení ekonomiky."
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a s faktickou poznámkou pan poslanec Votava. S náhradní kartou číslo 16 hlasuje pan poslanec Skopeček.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Kolegyně, kolegové, já nechci diskutovat přímo ke státnímu závěrečnému účtu. Chci pouze konstatovat, a to bych řekl i s potěšením, že se konečně hnuly ledy a my projednáváme vlastně před projednáváním státního rozpočtu na příští rok státní závěrečný účet předchozího roku 2018. Já jsem to tady několikrát kritizoval, protože ne vždy tomu tak bylo, nebo skoro to bylo pravidlo, že to tak nebylo. Řekl jsem tady na sněmovně, že mám připravený pozměňovací návrh, respektive úpravu jednacího řádu Sněmovny tak, aby se nemohlo opakovat to, co se dělo tady v minulosti. Možná už by třeba nebylo potřeba s tímto návrhem jít na sněmovnu, nicméně si myslím, aby se to opravdu neopakovalo, tak ten návrh podám, tak aby to, co dneska vlastně tady projednáváme, bylo pravidlem i pro příští roky. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Do obecné rozpravy je dále přihlášen pan poslanec Ferjenčík. Prosím máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně, já bych se chtěl nejprve vypořádat s tím tvrzením o tom, že ty příjmy rozpočtu rostou díky kontrolnímu hlášení a EET. To na číslech, která máme k dispozici, můžu snadno doložit, že jednoduše není pravda.
Když se podíváme na celkové příjmy státního rozpočtu v roce 2018, to je tabulka na straně 45 státního závěrečného účtu, respektive toho dokumentu, který máme k dispozici ve sněmovním tisku, tak se dozvíme, že procento plánovaného výběru DPH dosáhlo 99,3 %. To znamená, tato vláda za rok 2018 na DPH vybrala méně peněz, než plánovala. Takže na dani z přidané hodnoty, na kterou nejvíce cílí kontrolní hlášení a EET, jste vybrali méně, než kolik jste plánovali.
Co je skutečný zdroj toho státního rozpočtu, je výběr daně z příjmu fyzických osob a výběr sociálního pojištění, tedy důchodového pojištění. Tam roste výběr více, než plánovala vláda. To znamená o 0,8 % u daně z příjmu fyzických osob, dokonce o 3,3 % u důchodového pojištění a meziročně roste o 14 % u daně z příjmu fyzických osob a o 10 % u důchodového pojištění - zatímco u DPH roste o necelých 5 %. Takže nárůst výběru daně z příjmu fyzických osob je téměř třikrát vyšší než nárůst DPH. A zatímco u výběru daně z příjmu fyzických osob a důchodového pojištění ty příjmy rostly nad plán, u DPH to bylo pod plán. Takže tvrdit, že je to díky kontrolnímu hlášení a EET, je bohapustá lež. Vybrali jste o 2 miliardy na DPH méně, než kolik jste plánovali. Tolik k tomuto tvrzení.
A dále bych chtěl upozornit na tři za mě důležité věci z té zprávy NKÚ. Za prvé, kapitálové výdaje se podařilo vyčerpat pouze z 66,5 % plánovaného rozpočtu. To znamená, pouze dvě třetiny investic, které vláda naplánovala ve státním rozpočtu, zvládla realizovat, zatímco u běžných výdajů je to 95 %. Takže ono je sice moc hezké, když si do rozpočtu napíšete, jak moc budete investovat, ale když potom realizujete jenom dvě třetiny těchto investic, tak prostě ty výsledky nejsou. Na to upozorňuje Nejvyšší kontrolní úřad. Ano, je tam mírné zlepšení proti roku 2017, který byl ale extrémně špatný.
Dále. Andrej Babiš se s chutí chlubí tím, jak pomáhá důchodcům, ale důchodový účet byl v přebytku 18,6 miliardy korun. To znamená, že vy jste použili 18,6 miliardy korun určené pro potřeby našich důchodců a vylepšili jste si s nimi výsledek hospodaření místo toho, abyste je třeba použili na to, aby se zlevnily náklady na život důchodců v budoucnosti, například výstavbou levného bydlení, nebo abyste to použili na sanaci toho demografického zubu. Místo toho jste z toho udělali běžný příjem rozpočtu. Ještě jste si na to schválili speciální zákon, aby to byl skutečně běžný příjem rozpočtu, a zapojili jste to do rozpočtu. Tohle udělal naposled Kalousek, jestli se nemýlím, a určitě jste ho za to nechválili. - Omlouvám se panu Kalouskovi. Myslel jsem to jako rétorickou figuru.
A poslední věc. Nejvyšší kontrolní úřad konstatuje, že připravenost České republiky na krizi je horší než v roce 2008. To je opět z té zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu a to je to, kam vede vaše rozpočtová politika, která činí ty celé rozpočty závislé právě na dani z příjmu fyzických osob a na výběru důchodového pojištění. A právě tato daň, respektive tyto odvody jsou nejvíce závislé na hospodářském cyklu. A díky tomu, že závislost rozpočtu na těchto příjmech pod vládou hnutí ANO extrémně narůstá, tak jsme extrémně špatně připraveni na krizi.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Omlouvá se pan poslanec Antonín Staněk mezi 9. a 14. hodinou z pracovních důvodů.
Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení ve všeobecné rozpravě. Pan předseda Michálek.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Jsem rád, že můžu využít tuto příležitost, protože státní závěrečný účet by skutečně měl být v ten okamžik, kdy vláda skládá své účty před veřejností, a proto jsem se chtěl zeptat na několik dotazů, které vyplývají ze stanoviska k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018, které předložil NKÚ, a na které jsme zatím, jak jsem se ptal i kolegů, kteří jsou na kontrolním výboru, neslyšeli uspokojivou odpověď.
Tak pokud začnu, na straně 13 toho stanoviska se vyjadřuje Nejvyšší kontrolní úřad k určitým nedostatkům rozpočtového systému. Systém rozpočtování by podle NKÚ měl být více zaměřen na sestavování rozpočtu jednotlivých výdajových položek, aby nedocházelo k výraznému nedočerpání konečných rozpočtů a růstu nároků z nespotřebovaných výdajů. Při sestavování státního rozpočtu by se měla brát v úvahu možnost zapojení nároků z nespotřebovaných výdajů, které významnou měrou zvyšují konečný rozpočet.
Jak vyplynulo mimo jiné z kontrolní akce 16/09, v současné době mnohdy dochází k zapojení nároků z nespotřebovaných výdajů do rozpočtu bez ohledu na skutečné potřeby kapitol. Zákon o státním rozpočtu tak ztrácí na svém významu. To považuji za velmi zásadní tvrzení ve stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu, pokud nám tvrdí, že zákon o státním rozpočtu ztrácí na svém významu v důsledku toho, že vláda může přesouvat výdaje díky těm nárokům z nespotřebovaných výdajů. ***