(13.40 hodin)
(pokračuje Kalousek)

Pro účely odst. 1 vytvoří pojišťovny a zajišťovny komplexní plán budoucích opatření vedení schválený správním, řídícím nebo kontrolním orgánem pojišťovny a zajišťovny, který stanoví všechny tyto prvky:

a) popis budoucích opatření vedení, které mají význam pro oceňování technických rezerv;

b) popis konkrétních okolností, za nichž lze rozumně očekávat, že pojišťovna nebo zajišťovna provede veškerá příslušná budoucí opatření vedení podle písm. a);

c) popis konkrétních okolností, za nichž lze rozumně očekávat, že pojišťovna nebo zajišťovna provede veškerá příslušná budoucí opatření vedení podle písmene a) (řečník zopakoval to samé jako u předchozího bodu); c) popis konkrétních okolností, za nichž by pojišťovna nebo zajišťovna nemusela být schopna provést veškerá příslušná budoucí opatření vedení podle písmene a), a popis toho, jak jsou tyto okolnosti zohledněny ve výpočtu technických rezerv;

d) pořadí, ve kterém by budoucí opatření vedení podle písmene a) byla prováděna a požadavky na řídicí a kontrolní systém v souvislosti s těmito budoucími opatřeními vedení;

e) popis veškerých probíhajících prací potřebných k zajištění toho, aby pojišťovny nebo zajišťovny byly schopny provádět veškerá příslušná budoucí opatření vedení podle písmene a);

f) popis toho, jak byla budoucí opatření vedení podle písmene a) zohledněna ve výpočtu nejlepšího odhadu;

g) popis příslušných interních postupů vykazování týkajících se budoucích opatření vedení podle písmene a), které jsou součástí výpočtu nejlepšího odhadu.

4. Předpoklady budoucích opatření vedení musí zohledňovat čas potřebný k provedení opatření vedení a veškeré jimi vzniklé výdaje.

5. Systém pro zajištění předávání informací se pro účely čl. 41 odst. 1 směrnice 2009/138 považuje za účinný pouze tehdy, pokud postupy vykazování uvedené v odst. 3 písm. g) tohoto článku zahrnují předávání informací správnímu, kontrolnímu nebo řídicímu orgánu alespoň jednou ročně.

Co se týče budoucích nezaručených podílů na zisku, tak v případě, že budoucí nezaručené podíly na zisku závisí na aktivech pojišťovny nebo zajišťovny, založí pojišťovny či zajišťovny výpočet nejlepšího odhadu na aktivech, která mají v současné době v držení, a zohlední odhad budoucích změn v rozvržení svých aktiv v souladu s článkem 23. Předpoklady budoucích výnosů aktiv jsou v souladu s příslušnými časovými strukturami bezrizikových úrokových měr, včetně případné vyrovnávací úpravy, koeficientu volatility nebo přechodného opatření týkajícího se bezrizikové úrokové míry, a s oceňováním aktiv v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138.

Dlužno si uvědomit, že existuje i oddělený výpočet budoucích nezaručených podílů na zisku a při výpočtu technických rezerv stanoví pojišťovny a zajišťovny hodnotu budoucích nezaručených podílů na zisku odděleně.

A co to znamená pro chování pojistníka? Při stanovení pravděpodobnosti, že pojistník uplatní smluvní opce, včetně storna a odbytného, provedou pojišťovny a zajišťovny analýzu minulého chování pojistníka a výhledové posouzení očekávaného chování pojistníka.

Při provádění analýzy se přihlíží ke všem těmto kritériím:

a) minulá i budoucí prospěšnost opcí pro pojistníky za okolností v okamžiku uplatnění opce;

b) vliv minulých a budoucích ekonomických podmínek;

c) dopad minulých a budoucích opatření vedení;

d) veškeré další okolnosti, které pravděpodobně ovlivní rozhodnutí pojistníků o uplatnění opce.

Pravděpodobnost se považuje za nezávislou na prvcích uvedených v písmenech a) až d) pouze tehdy, pokud existují empirické důkazy, které tento předpoklad podporují.

K výpočtu nejlepších odhadů potřebujeme podkladové informace. Na prvním místě je samozřejmě, jde o peníze, jejich důvěryhodnost.

Informace se pro účely čl. 77 odst. 2 směrnice 2009/138 považují za důvěryhodné pouze tehdy, pokud pojišťovny a zajišťovny předloží doklad o důvěryhodnosti informací s přihlédnutím k soudržnosti a objektivitě těchto informací, spolehlivosti jejich zdroje a transparentnosti způsobu, jakým jsou informace získány a zpracovány.

Pro výpočet nejlepšího odhadu potřebujeme projekci peněžních toků. Projekce peněžních toků použitá při výpočtu nejlepšího odhadu zahrnuje všechny tyto peněžní toky, pokud se týkají stávajících pojistných a zajistných smluv:

a) platby pojistného plnění pojistníkům a oprávněným osobám;

b) platby, které pojišťovna nebo zajišťovna provádí v rámci smluvního věcného plnění;

c) platby výdajů podle čl. 78 bodu 1 směrnice 2009/138;

d) platby pojistného a případné další peněžní toky, které z těchto plateb vyplývají;

e) platby mezi pojišťovnou nebo zajišťovnou a zprostředkovateli související s pojistnými nebo zajistnými závazky;

f) platby mezi pojišťovnou nebo zajišťovnou a investičními podniky související se smlouvami s pojistným plněním s indexovanou sazbou a smlouvami s pojistným plněním vázaným na investiční podíly;

g) platby za náhrady a regresy, pokud nejsou klasifikovány jako samostatná aktiva nebo závazky v souladu s mezinárodními účetními standardy přijatými Komisí v souladu s nařízením č. 1606/2002;

h) daňové poplatky, které se účtují nebo se podle očekávání budou účtovat pojistníkům, nebo které se vyžadují pro vypořádání závazků pojišťovny nebo zajišťovny.

Tady máme jistou nejistotu při očekávaném budoucím vývoji ve vnějším prostředí, a proto výpočet nejlepšího odhadu zohlední očekávaný budoucí vývoj, který bude mít podstatný dopad na přírůstky a úbytky peněžních prostředků nezbytné k vypořádání pojistných a zajistných závazků po dobu jejich trvání. Za tímto účelem se budoucím vývojem rozumí vývoj v oblasti demografické, právní, lékařské, technologické, sociální, environmentální a ekonomické, včetně inflace, jak je uvedeno v čl. 78 bodě 2 směrnice 2009/138.

Nejistotou peněžních toků se zabývá projekce peněžních toků použitá při výpočtu nejlepšího odhadu, explicitně či implicitně přihlíží ke všem nejistotám v peněžních tocích, včetně všech těchto charakteristik:

a) nejistoty v načasování, četnosti a závažnosti pojistných událostí;

b) nejistoty ve výši vzniklých pohledávek, včetně nejistoty ohledně inflace pohledávek a doby potřebné k vyrovnání a uhrazení pohledávky;

c) nejistoty ohledně výše nákladů uvedených v čl. 78 bodě 1 směrnice 2009/138;

d) nejistoty očekávaného budoucího vývoje podle článku 29 - v rozsahu, v němž je to proveditelné;

e) nejistoty v chování pojistníků;

f) závislosti mezi dvěma či více příčinami nejistoty;

g) závislosti peněžních toků na okolnostech před datem provedení peněžního toku. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP