(13.50 hodin)
(pokračuje Kalousek)
1. Projekce peněžních toků použitá pro výpočet nejlepších odhadů přihlíží ke všem těmto nákladům, které se týkají uznaných pojistných a zajistných závazků a které jsou uvedeny v čl. 78 bodě 1) směrnice 2009/138. Jaké to jsou náklady: a) správní výdaje; b) náklady na správu investic; c) náklady na správu pohledávek; d) pořizovací náklady.
V nákladech uvedených v písmenech a) až d) se zohlední režijní náklady spojené se správou pojistných a zajistných závazků.
2. Režijní náklady se přiřazují realisticky, objektivně a soustavně k těm částem nejlepšího odhadu, ke kterým se vztahují.
3. Při hrubém výpočtu nejlepšího odhadu se přihlíží k nákladům v souvislosti se zajistnými smlouvami a zvláštními účelovými jednotkami.
4. Projekce nákladů vychází z předpokladu, že pojišťovna či zajišťovna v budoucnosti získá nové smlouvy.
Jak je to s opcemi a finančními zárukami. Při výpočtu nejlepšího odhadu přihlížejí pojišťovny a zajišťovny ke všem těmto aspektům: a) všem finančním zárukám a smluvním opcím zahrnutým do jejich pojistných a zajistných smluv; b) všem faktorům, které mohou mít vliv na pravděpodobnost, že pojistníci uplatní smluvní opce nebo realizují hodnotu finančních záruk.
V případě, že jsou peněžní toky v různých měnách, pak nejlepší odhad pro peněžní toky v různých měnách se provede odděleně.
Jaké pro to máme metody výpočtu:
1. Nejlepší odhad se vypočte transparentně a takovým způsobem, který umožní přezkoumání metod výpočtu a výsledků, které z něj vyplývají, kvalifikovaným odborníkem.
2. Volba pojistněmatematických a statistických metod výpočtu nejlepšího odhadu se zakládá na jejich vhodnosti pro zohlednění rizik, která mají vliv na podkladové peněžní toky a povahu pojistných a zajistných závazků. Pojistněmatematické a statistické metody jsou v souladu se všemi relevantními dostupnými údaji pro výpočet nejlepšího odhadu a využívají je.
3. Pokud je metoda výpočtu založena na údajích ze seskupených pojistných smluv, pojišťovny a zajišťovny zajistí, že seskupení smluv vytváří homogenní rizikové skupiny, které přiměřeně odrážejí rizika jednotlivých pojistných smluv zahrnutých do těchto skupin.
4. Pojišťovny a zajišťovny analyzují jednak to, do jaké míry závisí současná hodnota peněžních toků na očekávaném výsledku budoucích událostí a vývoji, a také to, jak by se skutečný výsledek v určitých situacích mohl odchýlit od očekávaného výsledku.
5. V případě, že současná hodnota peněžních toků závisí na budoucích událostech a vývoji, jak je uvedeno v odstavci 4, pojišťovny a zajišťovny použijí pro výpočet nejlepšího odhadu peněžních toků metodu, která tyto eventuality odráží. (Řečník se odmlčel.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane poslanče, jestli můžete pokračovat.
Poslanec Miroslav Kalousek: Ano, ano, ano. Projekce peněžních toků používané při výpočtu nejlepšího odhadu pro závazky ze životního pojištění se pro každou pojistnou smlouvu provádějí odděleně. Pokud by samostatný výpočet pro každou pojistnou smlouvu představoval pro pojišťovnu nebo zajišťovnu nadměrnou zátěž, lze projekci provést seskupením smluv, pokud seskupení splňuje všechny tyto požadavky:
a) v povaze a složitosti rizik souvisejících s pojistnými smlouvami, které patří do stejné skupiny, nejsou významné rozdíly;
b) seskupení smluv není zavádějící s ohledem na rizika plynoucí ze smluv a nezkresluje jejich náklady;
c) je pravděpodobné, že seskupení pojistných smluv povede při výpočtu nejlepšího odhadu přibližně ke stejnému výsledku jako výpočet pro jednotlivé smlouvy, zejména pokud jde o finanční záruky a smluvní opce, jež jsou součástí těchto smluv.
Jaké jsou závazky z neživotního pojištění:
1. Nejlepší odhad závazků z neživotního pojištění se vypočítá samostatně pro rezervu na pojistné a pro rezervu na nevyřízené pojistné události.
2. Rezerva na pojistné se týká budoucích pojistných událostí, na které se vztahují pojistné a zajistné závazky v rámci smluvní hranice uvedené v článku 18. Projekce peněžních toků pro výpočet rezervy na pojistné zahrnují pojistné plnění, náklady a pojistné vztahující se k těmto událostem.
3. Rezerva na nevyřízené pojistné události se týká pojistných událostí, které již nastaly, bez ohledu na to, zda byly pohledávky vyplývající z těchto událostí již nahlášeny či nikoli.
4. Projekce peněžních toků pro výpočet rezervy na nevyřízené pojistné události zahrnují pojistné plnění, náklady a pojistné vztahující se k událostem uvedeným v odstavci 3.
Abychom mohli počítat s rizikovou přirážkou, potřebujeme k tomu referenční podnik.
1. Výpočet rizikové přirážky je založen na těchto předpokladech:
a) celé portfolio pojistných a zajistných závazků pojišťovny nebo zajišťovny, která vypočítává rizikovou přirážku, je převzato jinou pojišťovnou nebo zajišťovnou, což je referenční podnik;
b) aniž jsou dotčena ustanovení písmene a), jestliže původní podnik vykonává současně činnosti životního i neživotního pojištění v souladu s čl. 73 odst. 5 směrnice 2009/138, portfolio pojistných závazků ze životního pojištění a ze životního zajištění a portfolio pojistných závazků z neživotního pojištění a z neživotního zajištění jsou převzaty odděleně dvěma různými referenčními podniky;
c) převod pojistných a zajistných závazků zahrnuje všechny zajistné smlouvy a ujednání se zvláštní účelovou jednotkou týkající se těchto závazků;
d) referenční podnik nemá předtím, než dojde k převodu, žádné pojistné nebo zajistné závazky nebo kapitál;
e) po převodu referenční podnik nepřebírá žádné nové pojistné nebo zajistné závazky;
f) po převodu referenční podnik navýší použitelný kapitál na úroveň solventnostního kapitálového požadavku nezbytného pro zabezpečení pojistných a zajistných závazků po dobu jejich trvání;
g) po převodu vlastní referenční podnik aktiva, která dosahují součtu jeho solventnostního kapitálového požadavku a technických rezerv bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek;
h) aktiva jsou vybrána tak, aby minimalizovala solventnostní kapitálové požadavky pro tržní riziko, jemuž je referenční podnik vystaven;
i) solventnostní kapitálový požadavek referenčního podniku kryje všechna tato rizika:
i) upisovací rizika týkající se převedených činností,
ii) je-li podstatné, tržní riziko uvedené v písmeni h), kromě úrokového rizika,
iii) úvěrové riziko týkající se zajistných smluv, ujednání se zvláštní účelovou jednotkou zprostředkovatelů, pojistníků a všech dalších podstatných expozic, které úzce souvisí s pojistnými a zajistnými závazky,
iv) operační riziko;
j) schopnost technických rezerv absorbovat ztráty uvedená v článku 108 směrnice 2009/138 v referenčním podniku odpovídá ve vztahu k jednotlivým rizikům schopnosti technických rezerv absorbovat ztráty v původním podniku;
k) odložení daňové povinnosti nemají v případě referenčního podniku schopnost absorbovat ztráty podle čl. 108 směrnice 2009/38. ***