Pátek 29. listopadu 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Radek Vondráček)

23.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb.,
o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech),
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 581/ - prvé čtení

S přednostním právem se přihlásil pan předseda klubu ANO 2011 Faltýnek.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké dopoledne dámy a pánové. Já bych si dovolil poprosit o technickou přestávku v trvání pěti minut. Jsem ve spojení s panem ministrem Vojtěchem. Je na cestě. Měl by tady být podle svých slov do tří minut, tak prosím o pětiminutovou přestávku. A omlouvám se.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Na žádost klubu hnutí ANO 2011 vyhlašuji přestávku na pět minut. Budeme pokračovat v 9.30 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 9.25 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 9.30 hodin.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, je 9.30 hodin, budeme pokračovat v přerušeném jednání. (Hluk a neklid v jednacím sále.) Já vás všechny poprosím, abyste zaujali svá místa v sále, a prosím o klid. Ještě jednou: pokračujeme, je 9.30! Žádám všechny diskutující, kteří případně ještě nedokončili svůj rozhovor, aby šli do předsálí. Nerad bych jmenoval, nerad bych ukazoval. Oni mě ani neslyší, ti, na které mluvím. (Hluk přetrvává, zazněl zvonec.) Tak děkuji.

A už je přítomen i pan ministr, z pověření vlády tedy předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v prvé řadě se velmi omlouvám za drobné zdržení a dovolte, abych vám představil novelu zákona o léčivech, kterou schválila vláda na svém jednání dne 26. srpna tohoto roku. Cílem je zajistit vyšší dostupnost léčivých přípravků významných pro poskytování zdravotních služeb v České republice, a to ve dvou základních rovinách.

Stěžejní část tohoto návrhu představuje zakotvení takzvaného emergentního systému k zajištění objednávek a dodávek hrazených léčivých přípravků předepisovaných na elektronický recept, které nejsou dostupné v běžné distribuční síti. Tento emergentní systém zřídí a bude provozovat vždy držitel rozhodnutí o registraci, tedy výrobce daného léčivého přípravku. Držitelé rozhodnutí o registraci hrazeného léčivého přípravku budou mít povinnost zajistit ve stanovené lhůtě dodávku svého léčivého přípravku do lékárny, kterou si pacient zvolil pro výdej svého léčivého přípravku, a to za předpokladu, že tato lékárna nemůže tento léčivý přípravek objednat v běžné distribuční síti. To znamená, lék je v distribuci, ovšem lékárna se k němu nemůže standardní formou dostat. V případě objednávky přes emergentní systém je zajištěno, aby léčivé přípravky dodané do lékárny byly použity pouze pro výdej pro daného pacienta, který přišel se svým elektronickým receptem do příslušné lékárny.

Další oblast úpravy, kterou nově přináší tento návrh, je zavedení opatření, které zajistí, aby léčivé přípravy uvedené na český trh byly přednostně použity pro pacienty v České republice a mohly být vyvezeny do zahraničí jen v případě, že tím nedojde k ohrožení dostupnosti léčivého přípravku na českém trhu v množství odpovídajícím potřebám pacientů v České republice. Jde o regulaci těch takzvaných nevyžádaných a nežádoucích reexportů léků, kdy víme, že vzhledem k tomu, že léky v České republice jsou v porovnání s jinými státy výrazně levnější, tak v současné době se stává situace taková, že výrobce sice dodá lék na český trh, distributor ho od něj převezme, ale místo aby distributor, primárně tedy se to stává v případě distributorů, lék dodal do české lékárny pro české pacienty, tak lék raději vyveze do zahraničí, do Německa, do Dánska a podobně, kde získá rozdíl mezi českou cenou a cenou například německou. Často ten rozdíl je velmi výrazný. To znamená, jsou to jednoduše vydělané peníze, velmi snadno, ovšem na úkor českých pacientů. Takže je to byznys, který si myslím, že nemá Česká republika podporovat, a je to jedno z opatření, které umožní Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv a Ministerstvu zdravotnictví získat efektivní kontrolu a funkční nástroje pro ochranu českého trhu s léčivými přípravky, a napomohou tak díky zamezení této nežádoucí distribuce léčivých přípravků za hranice České republiky k zajištění dostupnosti takových léčivých přípravků pro pacienty v naší zemi.

Závěrem tedy, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mi dovolte požádat vás o podporu tohoto návrhu, který si klade za cíl zajistit a zlepšit dostupnost léčivých přípravků pro pacienty v České republice. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře, a poprosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Hana Aulická Jírovcová. Prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající a pane předsedo, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr představil svůj vládní návrh zákona. Jedná se, ano, především o návrh emergentního systému. A já musím říci, že jako zpravodajka mám velice těžkou úlohu v této oblasti, protože, jak už bylo předesláno a jak asi všichni vnímáme především ze strany výboru pro zdravotnictví, tato oblast je velice diskutována a vidíme v ní mnohé problémy, které vyskakují i při těch předchozích návrzích. Sama teď nevím, jestli jsem v pozici zpravodaje správně, ale budu se snažit, abych se udržela v této rovině.

Jsem přesvědčena, že tento návrh, jak je předeslán a navržen, je potřeba prodiskutovat ještě více do hloubky, a proto přinejmenším, a vím, že tady dneska zazní i návrhy na zamítnutí v prvním čtení, a proto jako zpravodajka budu navrhovat - a samozřejmě musím tedy se souhlasem pana ministra, ale budu ráda, když ten souhlas dá - aby ta diskuse, pokud nebude přijat návrh na zamítnutí, byla opravdu prodloužena o 30 dnů, to znamená na 90 dnů, protože je to vůči tomuto návrhu alespoň ta malá část nějaké adekvátnosti. Jsem opravdu přesvědčena, že ty oblasti, které jsou navrženy v tomto zákoně a které zároveň máme argumentovány, že víceméně nevychází přesně tak, jak interpretuje Ministerstvo zdravotnictví, je potřeba ještě zásadně vydiskutovat. To znamená, jsem přesvědčena, a tady to zazní ještě v těch dalších vystoupeních, že tento návrh zákona bych byla ráda, kdyby se prodloužilo jeho projednávání ve výborech. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Poznačil jsem si návrh na prodloužení lhůty k projednání ve druhém čtení. A otevírám obecnou rozpravu a ptám se, kdo má zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Pan poslanec Kupka z místa. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, já mám celou řadu velmi vážných odezev zejména od lékárníků v malých lékárnách v okrajových regionech České republiky, kteří už teď upozorňují na nedostatek a nedostupnost některých často i velmi běžných léčiv a obávají se, že ten emergentní systém, tak jak se navrhuje, by mohl ve výsledku ten problém ještě prohloubit. Vidí za tím snahu i konkrétních řetězců, kterým by to mohlo nahrávat.

Já si v tomhle případě dovoluji tedy navrhnout vrácení toho návrhu k přepracování a v případě, že by tento návrh neprošel, tak si dovolím navrhnout přerušení do další schůze, tak aby bylo možné opravdu absolvovat s lékárnickou komorou i se všemi dalšími odbornými skupinami rozsáhlejší diskusi nad tím, jak to upravit, aby ta regulace opravdu splnila ten cíl, aby se ve výsledku neobrátila proti samotnému předkladateli, protože nepředpokládám, že by Ministerstvo zdravotnictví tím návrhem sledovalo ohrožení dostupnosti léčiv pro české pacienty napříč republikou.

Děkuji mnohokrát.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Po skončení obecné rozpravy budeme tedy hlasovat návrh na vrácení a v případě, že nebude úspěšný, budeme hlasovat procedurální návrh na přerušení bodu. A vy jste, pane poslanče, říkal do příští schůze? (Ano.) Do příští schůze. Tak. Potud máme jasno.

Ptám se, kdo dál má zájem o vystoupení v obecné rozpravě k tomuto bodu. Nikoho nevidím. Tak pan ministr.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vyjádřím se k tomu, co bylo řečeno. Náš návrh není nic z čistého nebe, není to nic nového. V tomto směru jsme se inspirovali na Slovensku. Na Slovensku daný návrh prošel před několika lety a opakovaně slovenští kolegové včetně ministryně zdravotnictví, a opakovala to nedávno na setkání ministrů zdravotnictví V4 v Praze, opakovala to na setkání vlád České republiky, kdy jsem se jí ptal na to, jaké jsou zkušenosti s touto regulací na Slovensku, tak řekla, jednoznačně pozitivní. Jednoznačně tato opatření vedla k zajištění vyšší dostupnosti léků. Takže si musíme říct, jestli chceme vyšší dostupnost léků, anebo to nechceme řešit. To jsou zkrátka pouze dvě roviny.

Nebráním se tomu vést o tom hlubší debatu. Nebráním se ani prodloužení lhůty na projednání. Ale říkat, že tento návrh povede k nižší dostupnosti léčiv, zkrátka není pravdou. Naopak, dnes právě v těch příhraničních lékárnách se často k lékům lékárny vůbec nedostanou, protože distributoři je dodávají pouze do několika lékáren, jsou nastaveny různé DTP modely a podobně. Zákon, jak ho navrhujeme, znamená, že pacient, který přijde do jakékoli lékárny v České republice, ať to bude v centru Prahy, nebo někde v Krkonoších a podobně, se svým elektronickým receptem, a ten lék bude jinak standardně dostupný v distribuční síti, tak se k tomu léku dostane. A to je ten základní rozdíl oproti současnému stavu.

Zároveň ten návrh poprvé v historii dává jednoznačnou odpovědnost výrobcům léčiv za to, že léky budou v České republice dostupné, a za to, že zajistí v případě výpadku daného léku obnovu dodávek daného léku do České republiky maximálně ve lhůtě 120 dnů. Dneska žádná takováto lhůta není. To znamená, dneska je ta situace taková, že pokud nastane nějaký výpadek léku, tak ten výpadek klidně může trvat rok a nemůžeme udělit nikomu žádnou sankci, rozhodně ne výrobci, už vůbec ne distributorovi. Ten návrh poprvé v historii dává jasnou odpovědnost výrobci za to, že léky v České republice budou dostupné. A jsou tam poměrně výrazné sankce. V současné době také žádné takové nejsou.

Takže skutečně, pokud chceme ten problém reálně řešit, tak tento návrh to řešení přináší. Návrh samozřejmě neřeší veškerou nedostupnost léků, protože víme, že v řadě případů, dnes možná většina případů nedostupnosti je dána výpadky ve výrobě, kdy se výroba léků dnes přesunula do Asie, do Číny, do Indie, kde velké farmaceutické firmy mají své továrny. Tam je výroba velmi koncentrována často pro celou Evropu. A bohužel stále se více setkáváme s výpadky ve výrobě, kdy ta výroba selže, je špatně naplánována a podobně, a lék se vůbec nedodá do České republiky, ale často ani do Evropy. Vidíme to i v jiných státech, že počet hlášených nedostupností léků strmě stoupá ve Francii. Nedávno jsem byl v Dánsku, kde je stejný problém. Takže to je zkrátka něco, s čím musíme bojovat, ale na jiné úrovni. To je skutečně na řešení celé Evropské unie, celé Evropské komise, abychom dali nějaká opatření, aby se výroba léků přesunula zpět do Evropy z Asie. Ale to samozřejmě nejsme schopni vyřešit na úrovni České republiky.

Co jsme schopni vyřešit, je dát jasnou odpovědnost, regulovat nežádoucí vývoz léků, což je jenom byznys pro několik vybraných subjektů, které místo toho, aby léky dodaly do lékáren českým pacientům, tak je vyvezou do zahraničí, získají za to peníze, a léky nejsou k dispozici českým pacientům. Točí se v tom 3 až 5 miliard ročně. To jsou velké peníze. Chápu, že řadě lidí to vadí, že se na tyto peníze sáhne. Ale jsem přesvědčen o tom, že bychom měli zejména myslet na to, že léky budou dostupné pro české pacienty, nikoli že léky budou vyváženy pro německé pacienty a tak dále. A uvědomme si, že dnes skutečně k tomu reálně dochází a možná k tomu bude docházet i více, protože v České republice léky jsou v zásadě levnější často oproti jiným státům. Víme, že například v Německu jsou léky jedny z nejdražších v rámci Evropské unie. A motivace takto léky vyvážet za hranice je velká. Tento zákon tuto regulaci jasně nastavuje v neprospěch těch, kteří vyvážejí, ale ve prospěch českých pacientů.

Takže nebráním se nějaké diskusi v rámci výboru, ale říkat, že tento zákon bude vést k nějaké vyšší nedostupnosti léčiv a podobně, zkrátka není pravdou. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Vaše vystoupení vyvolalo jednou faktickou poznámku - pan poslanec Jiří Běhounek. Zapomněl jsem zmínit, že pan Běhounek byl omluven a ruší svoji omluvu a je již přítomen. Tak mi to takhle připomněl. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, členové vlády, všechny vás zdravím. Jsem rád, že jsem to stihl. Já nejsem často v rozporu s panem ministrem, ale v tomto případě s ním tedy musím zásadně nesouhlasit, protože on tady tvrdí, že se inspiroval na Slovensku. Ale tak asi ten slovenský zákon dostatečně nečtou. Ve slovenském zákoně o lieku je, že povinnost výrobce dodat distributorům, všem distributorům léky, a až teprve poté, když nastane situace, že nejsou ty léky k dispozici u všech distributorů, se mohou lékárny obrátit na výrobce a ten má povinnost do dvou pracovních dnů tento materiál nebo ten lék dodat. A to je tedy jiný princip, než je uveden v tomto zákoně.

A pokud skutečně chce ministerstvo emergentní systém zavést, tak v této podobě je tedy pro nás naprosto nepřijatelný. A myslím si, že ta diskuse bude mnohem tvrdší, než si představujeme. Upozorňuji na to, že jedna věc je přání a druhá věc je skutečnost. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Do rozpravy je v tuto chvíli přihlášen pan poslanec Pawlas.

 

Poslanec Daniel Pawlas: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, taky bych chtěl k tomu říci pár slov, protože nesouhlasím s názorem pana ministra a myslím si, že jeho novela o léčivech v mnoha věcech a argumentacích, které tady zazněly, nejsou pravdivé. Myslím si, že touto novelou je zrušena povinnost distributorů dodat lék do dvou pracovních dnů do lékáren. Lékárna se tak dostane do situace, kdy nemá zákonem dané a v praxi vymahatelné právo na dodání léku ve veřejném zájmu pro své pacienty. Bude tak zcela odkázána na libovůli výrobce.

Dále si myslím, že dodávky léků do lékáren jsou ponechány na rozhodnutí výrobce. Pro představu jsem si stáhl všeobecné obchodní podmínky jednoho výrobce léků a tam je jasně uvedeno v bodě 1.1, že výrobce se řídí jen těmito obchodními podmínkami, a ne zákonem o léčivech, a dále v bodě 2.3 - výrobce vybraný monopolní distributor se nezavazuje k žádnému dodání léků do lékárny. Výrobce tak má jako jediné výsostné právo určit, komu a kolik kusů léků dodá, anebo nedodá. Je tedy upřednostněna obchodní dohoda či kartel mezi výrobcem a monopolním distributorem se svým řetězcem lékáren. Pokud má lékárna léky na skladě, tak je to zásadní konkurenční výhodou, ale jen pro řetězcové lékárny. Pacienti na malých městech a vesnicích nebudou mít své léky v lékárnách, protože tyto lékárny nejsou majetkově propojeny s distributorem, a tak nemají léky na skladě.

Dále monopolní distributor bude mít konkurenční výhodu, protože z obchodního hlediska vykoupí velké množství léků a bude je dodávat do svých lékáren a nikdo jiný se k těmto lékům nedostane. Jednalo by se o další zhoršení ekonomické situace malých lékáren a ohrožení pacientů v nedostupnosti léků.

Dále tato novela je za hranou platného soutěžního práva. Ale pozor. Pokud bude schválen a zaveden takzvaný emergentní systém v zákoně o léčivech, je to de facto legalizovaná současná praxe monopolní distribuce a lékárna ztratí poslední možnost obrany před ÚOHSem a před obecnými soudy České republiky. Toto je velmi nebezpečné z pohledu občanů. Již nikdy se nedomůžou vyzvednutí léku ve své lékárně.

Dále si myslím, že v novele není jasně napsáno, kdo je zodpovědný a podle jakých hodnoticích kritérií bude daný konkrétní lék vybrán a zařazen do tzv. emergentního systému. Touto novelou se jasně zhorší vymahatelnost zákona o veřejných zakázkách na dodávky léků do nemocnic. Výrobce a jím určený monopolní distributor nemá důvod se veřejných výběrových řízení zúčastnit, a nemocnice je tak zcela odkázána na libovůli výrobce daný lék dodat. Není zde konkurenční prostředí a dodavatelé léčiv.

Co se týče omezení reexportu, tak tzv. omezení reexportu je vyřešeno v minulých novelách zákona o léčivech. Není to důvod pro opětovnou novelizaci zákona o léčivech. Současný zákon funguje v bodě omezení reexportu dobře, viz seznam zákazů reexportu z České republiky od roku 2017 do roku 2019. Obchody s léky do zahraničí jsou selektivně omezovány. Evropská komise za celou dobu platnosti novelizovaného zákona o léčivech od prosince 2017 nezahájila řízení s Českou republikou o neslučitelnosti tohoto zákona s právem a fungováním principu jednotného trhu v rámci EU. Jasný důkaz, že omezení tzv. volného pohybu zboží je v současném zákoně dáno selektivně jen na jednotlivé léky a není toto omezení volného pohybu zboží plošné jen na rozhodnutí výrobce.

Novela zákona si klade za cíl vyřešit nedostatek léků, ale přitom podle posledních údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv u 69 % všech nedostupných léků v České republice je za příčinu uvedena porucha přímo při procesu výroby, kterou nelze odstranit žádným zákonným opatřením. Jsou to poruchy na výrobních linkách, nedostatek účinné látky, porucha při balení, označení atd. To není pádný argument pro obhajobu této novely, ale naopak je to zásadní argument pro odmítnutí, protože toto nelze řešit na úrovni zákona.

Dále, a to už tady pan kolega Běhounek řekl, není pravda, že na Slovensku je podobný emergentní systém. Jak už zmínil, je tam zákon o lieku a výrobce má povinnost dodat léky všem distributorům a až poté, kdy nastane situace, že lékárna nemůže sehnat daný lék u všech distributorů, se musí obrátit na výrobce a ten má povinnost zajistit dodávky do dvou pracovních dnů. To je úplně jiná situace, než je navrhována u nás. V některých zemích je zákonem garantováno a právně vymáháno dodání léků do lékáren pro pacienty: Slovensko, Maďarsko, Německo, Belgie.

Od 1. prosince platí poslední novelizace zákona o léčivech schválená v září tohoto roku - dodávky léků do lékáren ve veřejném zájmu. Ta skutečně v praxi řeší rovnoměrné a plynulé dodávky léků do lékáren včetně práv a povinností pro všechny subjekty. Tak od prosince končí monopol na dodávky léků.

Já se připojuji k návrhu a dávám návrh také na přerušení tohoto bodu. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Připojujete se tedy k návrhu pana poslance Kupky? Tedy až po hlasování o vrácení navrhovateli.

Přečtu několik omluv. Omlouvá se paní poslankyně Gajdůšková z dnešního jednání od 11.30 z pracovních důvodů. Omlouvá se pan poslanec Bohuslav Svoboda mezi 9. a 12. hodinou z pracovních důvodů. Omlouvá se Ondřej Benešík do 10 hodin bez udání důvodu. Omlouvá se pan poslanec Richter z celého dnešního jednacího dne z pracovních důvodů. Omlouvá se pan poslanec Jaroslav Dvořák od 11 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Mezi 9. a 12. hodinou se omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec František Kopřiva. Omlouvá se pan poslanec Petr Třešňák ze zdravotních důvodů po celý dnešní den. Omlouvá se paní poslankyně Hyťhová mezi 9. a 11. hodinou ze zdravotních důvodů.

V tuto chvíli je z místa přihlášen do rozpravy pan poslanec Pávek.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedo, dobré ráno, milé kolegyně, milí kolegové. Já oproti předchozím vystupujícím chci podpořit debatu o emergentním systému. Domnívám se, že to, co zákon obsahuje v názvu, a to, co deklaruje za svůj cíl, je skutečně žádoucí z hlediska dostupnosti léků pro konečné uživatele, tedy pacienty. Nejsem si samozřejmě jistý, zda by ta ustanovení, která zákon obsahuje, měla projít v této podobě. Jsem si jistý, že ne. Jsem si jistý, že nemohou projít. Je jasné, že na sebe narazí tři velmi silné zájmové skupiny, ať už to jsou výrobci, jsou to distributoři a v neposlední řadě i lékárníci, všichni se budou zaštiťovat zájmem o pacienta. Myslím si, že většině z nich pacient úplně na srdci neleží, je to prostě nemilosrdný byznys, kde se točí obrovské miliardy. Je jasné, že tato témata budou projednávána. Předchozí příspěvek kolegy Pawlase, vaším prostřednictvím, pane předsedající, je toho názornou ukázkou, kdy strašení pacientů a lékárníků patří k dobrému zvyku u projednávání takto náročných témat.

Takže za nás jako Starosty - podpoříme propuštění tohoto zákona v prvním čtení. Pokud bude přednesen, anebo hlasován návrh na odložení na příští schůzi, podpoříme ho. Pokud bude hlasován návrh na prodloužení lhůty k projednání, podpoříme to, protože je mi jasné, že toto téma vyvolá velkou bouři ve sklenici vody. Je mi jasné, že zájmové skupiny učiní všechno pro to, aby mezi námi nalezly zastánce toho či onoho řešení, a já bych se přimlouval k tomu, aby na konci byl vítězem skutečně ten pacient, tzn. odběratel léků, aby dostupnost byla zajištěna.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ještě jedna omluva: paní poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková se omlouvá do 11 hodin z pracovních důvodů. Tak prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych se krátce vyjádřil k novele zákona o léčivech, sněmovní tisk 581, za klub KDU-ČSL. KDU-ČSL vnímá jako zásadní problém narůstající nedostatek léků nejenom v lékárnách, ale i v nemocnicích a z tohoto pohledu snahu ministerstva řešit tento problém vnímáme a mohu říci, že i podporujeme. Bohužel předložený sněmovní tisk 581 podle našeho návrhu ten cíl, který je správný, tzn. dělat všechna opatření pro to, aby pacient dostal sobě potřebný lék v tu správnou dobu a na tom správném místě, ten cíl bohužel předložený sněmovní tisk nenaplňuje.

Na druhé straně nechceme zpochybňovat snahu pana ministra a jeho týmu ten problém řešit, takže nebudeme v této fázi navrhovat zamítnutí tohoto tisku, ale tak jak tady zaznělo z úst mých předřečníků, tento návrh je potřeba ještě velmi, velmi prodiskutovat, speciálně ve zdravotním výboru. To znamená, že my podpoříme určitě prodloužení lhůty na projednání tohoto návrhu zákona a podpoříme i přerušení, protože si myslíme, že skutečně to není vydiskutováno v odborné veřejnosti, a jenom těch mailů, které jsme dostali od včerejšího dne, kdy byl tento tisk na dnešek přednostně zařazen, je opravdu hodně.

Já bych se tady ještě krátce vyjádřil k některým aspektům, které tady zazněly. Pan ministr tady říkal o tom, že se inspiroval podobnou zákonnou úpravou na Slovensku. Tady navážu na slova svého ctěného kolegy pana hejtmana Jiřího Běhounka. Když dva dělají totéž, není to totéž. Jsem přesvědčený o tom, že tak jak je to navrženo ve sněmovním tisku 581, že to nemůže splnit ten účel, který je avizován. To znamená, pobavme se o parametrech tohoto návrhu, pobavme se o tom, co jsme schopni skutečně udělat pro to, aby léčiva byla v těch lékárnách, kde si je pacient může vyzvednout, ale aby byla i v těch zdravotnických zařízeních lůžkových, to znamená, abychom se nepotýkali s nedostatkem některých životně důležitých léčivých přípravků v našich nemocnicích. A to, že je tady několik důležitých hráčů na trhu, kteří do toho chtějí promlouvat a kteří poměrně někdy i neomalenými způsoby se budou snažit působit na nás, na poslance, aby si ochránili svůj trh, to je zřejmé. To je pokaždé, když je tady novela zákona o léčivech, tak vždycky tito hráči do toho budou promlouvat. Nám by ale měl být na mysli ten pacient. To znamená, aby skutečně pacient ty léky dostal v čase a v místě, kdy je potřebuje.

Nepodceňujme tento problém. Je skutečně potřeba najít legislativní úpravu, která by omezila alespoň některé ty faktory, které ovlivňují nedostatek léčivých přípravků. A já si cením toho, že tady pan ministr zmínil, že některé ty faktory nejsme schopni ovlivnit. To, že jsou dneska čím dál častější výpadky ve výrobě, to skutečně my legislativně neošetříme. Ale pokud pak ten léčivý přípravek je tady jenom v nějakém omezeném množství, tak bychom měli dbát na to, aby byl spravedlivě rozdělen mezi distributory a aby se dostal skutečně i regionálně k pacientům, aby to nebyla záležitost pouze řetězcových lékáren a aby to nebyla záležitost pouze některých větších zdravotnických zařízení. Pacient má právo na to, aby dostal ten léčivý přípravek tam, kde ho potřebuje. To znamená, i v té poslední lékárně, která je někde v zapadlém městečku.

Klub KDU-ČSL podporuje snahu zlepšit stav v oblasti distribuce léků, zvláště těch nedostatkových, nicméně to provedení, které je navržené, považujeme za nedostatečné, diskutabilní a podpoříme ty návrhy, které budou směřovat k širší diskusi. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. A ptám se, zda je zde ještě zájem - paní zpravodajka chce vystoupit v rámci rozpravy.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo. Víceméně vystupuji jenom proto, abych zopakovala svůj návrh na prodloužení lhůty k projednání ve výborech o 30 dnů, tedy na 90 dnů.

A chtěla bych se možná ještě vyjádřit k té předešlé rozpravě. My jsme věděli, když Ministerstvo zdravotnictví deklarovalo, že bude předkládat tento návrh, že bude docházet k těmto střetům názorovým, odborným atd. A jenom se přesně ukazuje, jaká vlastně značná problematická oblast v rámci léčiv je a kolik proudů v této oblasti a svých snah a dalších věcí, které na to mají vliv, jsou. To si myslím, že bychom si asi všichni v této Sněmovně měli uvědomit. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní zpravodajko. Chválím za to, že jste to přednesla v rozpravě. Tak to má být správně. A ptám se, zda ještě někdo má zájem o vystoupení. Jestliže tomu tak není, končím obecnou rozpravu. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Pan ministr.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Já se určitě nebráním jakékoliv diskusi. Na druhou stranu řekněme si zcela upřímně, tento zákon, jeho základní principy se projednávají zhruba rok. A skutečně ta odborná debata probíhá, ale je jasné, že prostě s některými se nemůžeme nikdy shodnout. A my si musíme říci: Jde nám o to - a tady to říkal pan poslanec Kaňkovský - aby lék měl distributor? Anebo nám jde o to, aby ho měl pacient? Jsou totiž dvě odlišné věci. (Hluk v sále.) Nemyslím si, že bychom tady měli být proto, abychom podporovali byznys distributorů. My jsme tady proto, abychom podporovali dostupnost léčiv pro pacienty. A to jsou dvě zásadní odlišnosti. Protože ne všichni distributoři mají na mysli dobro pacientů a chtějí skutečně ten lék dodat pro české pacienty. My ta data máme. Víme, že řada distributorů většinu toho, co získá od výrobce, vyveze. A pokud to není problém, tak jak to, že v posledních čtyřech kvartálech se opakovaně zvyšuje objem reexportu léků z České republiky? Na to jsou jasná data. Objem reexportů se zvyšuje, nikoliv snižuje. Právě proto, že ceny léků jsou výraznější než v zahraničí a že někteří distributoři léky raději vyvezou, než aby je dodali do českých lékáren. Tak to zkrátka je. To je prostě jednoznačné.

A my poprvé - a není tady ani pravda, co bylo řečeno, myslím, panem poslancem Pawlasem, že tady není, nebude žádná povinnost. Naopak, ten zákon poprvé dává jasnou povinnost výrobci, aby zajistil lék pro české pacienty pod mnohamilionovou sankcí maximálně do dvou pracovních dnů do jakékoliv lékárny v České republice. Ne jako je to dnes, že tedy výrobce dále k distributorovi a distributor buď ten lék dodá do lékárny, nebo ho zkrátka vyveze. A že dnešní úprava reexportu funguje? Tak za prvé, to by ty reexporty nerostly v čase, a skutečně ta úprava reexportu dneska nefunguje. Je bezzubá, protože Státní ústav pro kontrolu léčiv, pokud chce řešit reexporty, tak je vždy řeší ex post. On je řeší ex post, až když už ten lék není dostupný. Nikoliv a priori, aby už předem bylo zakázáno, že (se) ten lék nebude vyvážet, ale až když se dozví, že ten lék je nedostupný, pak zakáže reexport. A to si nemyslím, že je zkrátka efektivní úprava pro zajištění léku. To je dobrá úprava skutečně pro ty vývozce, ale nikoliv pro české pacienty.

Takže bychom si měli uvědomit, o co tady jde. Jestli tedy jde o podporu nějakého byznysu, anebo jde o dostupnost léčiv. A ten zákon skutečně řeší dostupnost léčiv.

Já nemám problém vést debatu o detailech. Určitě ne. Nebráníme se jí, jsem i připraven podpořit prodloužení na devadesát dnů v projednávání na výboru, určitě to není žádný problém, ale zkrátka nemohu akceptovat ten výklad a interpretaci daného zákona. A znovu opakuji, dnes například ani v zákoně není lhůta, po kterou může být vlastně lék ve výpadku. I když je to ten výpadek ve výrobě, jak říká i pan poslanec Kaňkovský, což nemůžeme standardně řešit legislativou, ale my poprvé dáváme lhůtu maximálně 120 dnů v součtu za rok, kdy ten lék může být ve výpadku. To znamená, tlačíme na výrobce, aby obnovil výrobu daného léku. A dnes žádná lhůta není. Znovu opakuji, dnes, pokud bude výpadek ve výrobě a bude trvat rok, rok a půl, tak bude ten lék ve výpadku a nemůžeme s tím nic dělat a nejsme schopni jakkoliv toho výrobce postihnout. Dnes tam je ta lhůta maximálně 120 dnů v součtu za rok, a pokud toto nedodrží, tak dostane ten výrobce sankci od Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Takže já jsem přesvědčen o tom, že ten návrh v celku skutečně řeší dostupnost léků pro pacienty v celé České republice. Můžeme se bavit o detailech, můžeme se bavit o nemocničních lécích a podobně, s tím nemám problém, ale neříkejme, že tento návrh to neřeší, že neobsahuje něco, co tam reálně skutečně v tom zákonu je, a neříkejme, že tady funguje regulace reexportu, když víme, že reexporty se v čase zvyšují a že zkrátka se v tom točí miliardy. Ano, je to dobrý byznys, já to nikomu neberu, chápu to, ale já jsem tady pro pacienty. Já jsem tady proto, aby léky byly dostupné pro české pacienty. A věřím tomu tedy, že tento návrh také vy podpoříte, protože vám jde o to samé. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, to bylo závěrečné slovo ministra zdravotnictví. Ptám se ještě zpravodajky, jestli má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Končím tedy (obecnou rozpravu). Po skončené obecné rozpravě nemohu dát faktickou poznámku a budeme hlasovat o návrzích. Prvním návrhem je návrh na vrácení předloženého návrhu k dopracování, tak jak ho přednesl pan poslanec Kupka. O tom rozhodneme v hlasování číslo devadesát. Všechny jsem vás odhlásil, zagongoval jsem a posečkám, až se ustálí počet přihlášených...

 

Rozhodneme v hlasování číslo 90 o návrhu na vrácení předložené návrhu navrhovateli k dopracování.

Zahájil jsem hlasování číslo 90. Ptám se, kdo je pro vrácení? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 90. Z přítomných 154 pro 45, proti 49. Návrh byl zamítnut.

Budeme se tedy zabývat návrhem na přerušení projednávání tohoto bodu až do příští schůze Poslanecké sněmovny, tedy do 40. schůze, pokud nebude mezitím nějaká mimořádná, a to v hlasování číslo 91, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro přerušení do příští schůze. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 91, přítomno 157, pro 89, proti 57. Návrh byl přijat, a tedy bez projednání rozhodnutí o výborech přerušuji projednávání tohoto bodu do příští schůze Poslanecké sněmovny.

 

Pokračovat budeme bodem

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.




Přihlásit/registrovat se do ISP