Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

Sloučená rozprava k bodům 29 a 30
/sněmovní tisky 645 a 506/

Těmito sněmovními tisky jsme se zabývali dne 6. prosince 2019, když jsme přerušili sloučenou obecnou rozpravu. Připomínám, že bylo vzneseno veto dvou poslaneckých klubů, SPD a KSČM, proti projednávání podle § 90 odstavce 2 u sněmovního tisku 645. (V sále je silný hluk.)

Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele ministr školství mládeže a tělovýchovy Robert Plaga a poslanec Lukáš Bartoň. Připomínám, že zpravodajové pro prvé čtení jsou poslanec Lukáš Bartoň ke sněmovnímu tisku 645 a poslanec Ivo Pojezdný, sněmovní tisk 506. Mají zájem zpravodajové vystoupit k tomuto tisku? Ne.

Takže nyní tedy budeme pokračovat v přerušené sloučené obecné rozpravě, kde se o slovo přihlásil jako první pan poslanec Karel Rais. A já poprosím všechny v jednacím sále o to, aby se ztišili, abychom mohli projednávat tyto body ve sloučené rozpravě. Děkuji. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážení kolegové a kolegyně, minulá doposud neukončená diskuze k uvedenému sněmovnímu tisku se točila zejména kolem problematiky maturity z matematiky. Sněmovna se rozdělila na dvě výrazné skupiny. Jednu, která chce povinnou maturitu z matematiky, kam patří samozřejmě nejenom emeritní rektoři z technik, tedy i já, ale zástupci průmyslu a výzkumu a dalších kolegů. A druhá, která podle mě byla spíše představována zástupci Ministerstva školství, která odmítá zavedení zkoušky z matematiky, protože se bojí špatných výsledků z tohoto předmětu.

Měli bychom se ptát, proč jsou výsledky z maturitní zkoušky z matematiky tak špatné. Čím to je, že výsledky češtiny a cizího jazyka jsou u maturity lepší než výsledky z matematiky a současně mezinárodní šetření prokazují v češtině horší výsledky než z matematiky. Není to tím, že hodnocení v jazyku českém je nastaveno jinak než v matematice?

Každý, kdo učí, tak ví, že můžeme předložit lehké otázky, kdy většina posluchačů udělá vše, a pak také můžeme vytvořit test, z kterého si většina posluchačů, lidově řečeno, vyláme zuby. Domnívám se tedy, že problém vhodné skladby maturitní zkoušky řeší Cermat, dneska Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, tím, že je zde předložena novela, která odsouvá zkoušky z matematiky o osm až deset let, podle tisku. Domnívám se, že by se tenhleten problém dal řešit buď vyhláškou, nebo nějakým nařízením Ministerstva školství, a vůbec tento návrh tady nemusel být.

Co se týká těch, kteří jsou dneska proti maturitě a před dvěma lety hlasovali novelu z roku 2016, tak bych jim chtěl připomenout zdůvodnění zákona, kdy jsme jednoznačně zdůrazňovali důležitost matematiky pro rozvoj a pro inovace a pro to, co dneska nazýváme Country for the Future a podobně. Takže tehdy v tom roce 2016, kdy jsme projednávali tu novelu školského zákona, tak si určitě vzpomenete, ti, co tady byli, na bouřlivé diskuze zejména zástupců učilišť, kde studia měla být ukončena zkouškou z matematiky. Tehdy podle mě došlo k nalezení určitého optima, kdy někteří žáci nemuseli dělat maturitu z matematiky. A přitom bych mohl tedy citovat současně to zdůvodnění toho zákona, kde byl kladen velký důraz na maturitní zkoušku z matematiky vzhledem k nutnosti vybudovat rozvinutou průmyslovou společnost. Vyhláškou Ministerstva školství byli vyjmuti žáci oboru uměleckých, zdravotnických a oborů vzdělání sociální činnost s ohledem na specifika daných oborů a ti mohou dneska maturovat pouze ze dvou předmětů společné části maturitní zkoušky, a to z češtiny a literatury a z cizího jazyka. Na ostatních školách a učilištích si studenti volili další zkoušku buď z matematiky, nebo z cizího jazyka a v podstatě, lidově řečeno, byl klid. Všichni to vzali jako fakt a byl pokoj. A nyní vlastně ta novela vyvolává dost bouřlivé diskuze. Proč tomu tak je? Z mého pohledu, možná omezeného, zejména proto, že se úředníci obávají špatných výsledků z maturitní zkoušky na zbývajících středních školách, zejména odborných. Znovu bych se vrátil k tomu, co jsem říkal, že by se to dalo řešit, celé tohleto jednání, buď vyhláškou, nebo nařízením Ministerstva školství.

Všichni se soustřeďujeme jenom na maturitní zkoušky z matematiky, ale těch problémů, prostě otevřela se Pandořina skříňka tím, že se otevřel školský zákon. Jedním z těch problémů jsou například nestejné osnovy výuky jednotlivých předmětů, protože takzvané rámcové studijní programy, metodický materiál, který si každá škola upraví do takzvaného školského vzdělávacího plánu, jsou velmi volné a často nedostatečným způsobem zpracované. Odborná veřejnost volá podle mě oprávněně po sjednocení obsahu povinné výuky na základních školách. Současně volné a nedostatečně zpracované rámcové studijní programy mají za následek, že absolventi dvou rozdílných základních škol mohou mít na výstupu po skončení povinné školní docházky, případně na přechodu na víceleté gymnázium značně rozdílné penzum získaných znalostí.

Tento stav je v rozporu s právem dítěte na vzdělání a také s rovnými příležitostmi při jeho dosažení. Rozdílné penzum znalostí je způsobeno nikoliv schopnostmi dítěte, ale obsahem jeho vzdělávání stanoveného základní školou. A když k tomu ještě přidáme spádovost, kde rodič může jen výjimečně rozhodnout o škole, kterou bude dítě navštěvovat, tak ta situace teoreticky může být ještě horší. Tato situace má za následek nerovné šance žáků na úspěšné zvládnutí přijímacích zkoušek na střední školu. Stejně tak může činit obtíže při změně školy v průběhu povinné školní docházky. Pro stanovení povinného obsahu dle jednotlivých předmětů hovoří i fakt, že dítě je hodnoceno na vysvědčení dle jednotlivých předmětů, nikoliv dle tematických bloků.

Domnívám se proto, že by bylo vhodné, abychom se mezi prvním a druhým čtením také kromě diskuze o povinné nepovinné matematice zamysleli nad vhodností standardu rámcových vzdělávacích programů, a to jak na úrovni ročníku, tak i na úrovni předmětu. Často je nám za vzor úspěšnosti zde ve Sněmovně dáváno Finsko, kde samozřejmě jsou jednotné osnovy a učebnice.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem je přihlášen pan poslanec Radim Fiala, ale toho tady v sále nevidím, takže v tuto chvíli dám slovo panu ministrovi. Prosím. A, je tam, takže pan Radim Fiala. A s přednostním právem je další v pořadí pan ministr. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Já jen velmi krátce, vážené kolegyně, kolegové. Já jsem tady v tomto bodu při předcházejícím projednávání po poradě s výborem pro školství a s ministrem školství navrhoval zkrácení lhůty, ale protože se nám to tak protáhlo, tak zase po dohodě se školským výborem a s ministrem školství a se zpravodajem tohoto tisku ten svůj návrh na zkrácení této lhůty stahuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a prosím pana ministra o slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení poslanci, poslankyně, jen v reakci na to, co tady padlo od pana poslance Raise. Jistě, veďme debatu o těch výsledcích mezinárodního šetření PISA a o tom, že se ukazuje, že je nestejná kvalita našich škol. Ale tou cestou není návrat k osnovám. Tou cestou je podpora těm školám, které nevyužívají dostatečně ty možnosti, které jim rámcové vzdělávací programy dávají. Ano, kde je drobný problém, a o něm víme a je součástí připravované revize v rámci vzdělávacích programů, resp. jejího popisu, tak je přesně to, že musí být uzlové body, ve kterých se to bude potkávat, a k debatě, jestli je to první, třetí, pátá, sedmá, devátá. V tom souhlas.

Co se ale týče Finska, tak Finsko nejede podle jednotlivých učebnic a jednotlivých osnov. Ale ta podstata je skutečně v tom, abychom pomohli těm školám, kde ty výsledky, jak se ukazuje z těch šetření, nejsou dostatečné. Problém není primárně v tom, že by v rámcových vzdělávacích programech něco nebylo. Problém je v tom, že jsou přehlcené. Já jsem tady říkal ty argumenty, které svědčí ve prospěch redukce, resp. určení toho jádrového učiva, a ty se ukazují jak ze šetření České školní inspekce, tak z těch mezinárodních šetření. Tolik jenom faktická poznámka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Tereza Hyťhová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já myslím, že už od minulé rozpravy toho bylo mnoho řečeno. Ale za mě, teď se chci věnovat konkrétně tomu návrhu 506, což je vlastně návrh Pirátů. A chtěla bych podat také návrh na zamítnutí. A teď si dovolím pár větami ve stručnosti říct, proč chci podat tento návrh.

Za prvé návrh zcela opouští myšlenku zavedení povinného didaktického testu z matematiky. Při současném zavádění inkluze ve vzdělávání hrozí během několika let faktická matematická negramotnost v části mladé populace s dopadem na úroveň obecné finanční gramotnosti občanů a především na úroveň technického a přírodovědného vzdělání, které je základem ekonomické prosperity země.

Za druhé. Použití v návrhu pojmu střední vzdělávání není vhodné, neboť nyní jej zákon v § 58 již jasně definuje. Definuje jej pro obory vzdělání v délce trvání jednoho roku. Tyto obory jsou určeny pro žáky se středním mentálním postižením a obory vzdělávání v délce trvání dvou let, dále také pro žáky s nižším mentálním postižením a s vážnými speciálními vzdělávacími potřebami. Je naprosto špatně postavit na úroveň právě tento zvláštní druh vzdělání se vzděláváním žáka, který úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání oboru, vzdělání s maturitní zkouškou a pouze nevykonal maturitu.

Za další. Navrhovaná změna pomíjí problém žáků v obdobné situaci, a to konkrétně u absolventů konzervatoří a oborů vzdělání poskytujících vzdělání s výučním listem, kteří po ukončení posledního ročníku tohoto středního vzdělávání nevykonají závěrečnou zkoušku.

Toto si myslím, že jsou ve stručnosti výtky k tomu návrhu 506, k tomu tisku 506.

A teď se ještě vrátím k tomu druhému tisku, to je tisk 645. Musím říct, že jsem byla dost překvapená, když se tento návrh objevil tady na plénu, protože ještě v červnu tohoto roku jsme byli všichni ujišťováni, že žádné změny nehrozí maturitám, a dneska je bohužel všechno jinak. Ještě když tento návrh měl být projednán v tzv. devadesátce, ve zrychleném čtení, což si myslím, že je naprosto nevhodné.

Za další je mi hrozně líto, že studenti tady několik týdnů čekají, až to projednáme. A je mi líto, že ani dneska se zřejmě tento zákon nestihne projednat, i když možná, možná ano. Byla bych za to moc ráda, aby studenti věděli, z čeho budou maturovat.

Ještě musím říct, že to, co tady říkal pan kolega Rais ohledně toho, že tímto jsme se tady nemuseli vůbec zabývat, ale mohlo se to řešit jak vyhláškou nebo nařízením Ministerstva školství, čímž by se výrazně urychlil i tento proces a odpustili bychom si tady dlouhé týdny a měsíce jednání. Takže já budu ráda, když se tisk číslo 645 projedná ve druhém a ve třetím čtení. Dáme k tomu příslušné pozměňovací návrhy a potom uvidíme. A doufám, že to studentům pomůže.

Jinak ještě tedy jednou zopakuji, že dávám návrh na zamítnutí tisku 506.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano, děkuji. Zaregistroval jsem váš návrh na zamítnutí tisku 506. Přečtu omluvu. Omlouvá se dnes pan poslanec Vít Rakušan od 18 hodin do 21 hodin z důvodu jednání a pan poslanec Jiří Mihola od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Martin Baxa, připraví se pan poslanec Lukáš Bartoň. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych rád krátce reagoval na vystoupení paní poslankyně Hyťhové. Paní poslankyně prostřednictvím pana místopředsedy, já se musím přiznat, nerozuměl tomu vašemu zdůvodnění, které se týkalo toho návrhu na chystané zamítnutí té poslanecké verze zákona, o které jsme hovořili, protože já mohu souhlasit s tím, co vy jste říkala o středním vzdělávání nebo středním vzdělání ve smyslu znění toho zákona, ale nijak jste nerozporovala ten obsah. Tak já znovu zdůrazním to, proč jsme to tady předložili.

Sám na gymnáziu tolik zkušeností s tímto nemám, u nás většinou studenti úspěšně maturují, ale na jiných typech středních škol s maturitou se může stát to, že student velmi úspěšně absolvuje - zdůrazňuji: velmi úspěšně absolvuje - ten příslušný počet ročníků maturitního studia, pak z nějakého důvodu nemusí zvládnout státní maturitu a výsledek je ten, nebo obecně maturitní zkoušku, ale častěji státní maturitu, a výsledek je ten, že po těch čtyřech letech studia má prostě základní vzdělání, formálně základní vzdělání. A to i za předpokladu, že on opravdu absolvoval, ukončil každý z těch například čtyřech ročníků studia. Takže ten argument mi připadá minimálně nedostatečný, tak jak jste ho tady zdůvodnila.

A pak bych chtěl podotknout ještě jednu věc, že jsem byl překvapen od vás, studujete-li stále pedagogickou fakultu, argumentem, že nezavedení povinné maturity z matematiky má nějaký dopad na to, co znamenají dneska inkludované děti v základních školách. Tak to tedy musím přiznat, že to jsem ztratil orientaci v tom, co vy jste říkala, když jste mluvila o hrozící matematické negramotnosti v řádu několika let v souvislosti s tím, jak přicházejí na školy děti v rámci společného vzdělávání. Tak tam obzvlášť u vás, věnujete-li se odbornému studiu, mi ten argument připadal jako zcela nesrozumitelný. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Lukáš Bartoň, připraví se pan poslanec Jakub Michálek s faktickými poznámkami. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Já budu také reagovat jako poslanec Baxa na návrh na zamítnutí, který respektuji. Nicméně to odůvodnění se mi zdá divné. Současný školský zákon zná tři kategorie. Je to střední vzdělání, střední vzdělání s maturitou, střední vzdělání s výučním listem. Pokud student absolvuje zdárně všechny čtyři ročníky střední školy a nepostoupí k maturitě nebo ji vůbec neudělá, tak končí se základním vzděláním. Pokud vám vadí prostřednictvím předsedajícího, že bude zařazen do stejné kategorie, jako je střední vzdělání, kde jsou jednoleté a dvouleté obory, tak zamítnutím toho zákona říkáte, že bude ještě níž, že bude se základním vzděláním.

To, proč jsme zvolili střední vzdělání, je, protože jsme respektovali kategorie, které v tom zákoně již jsou. Můžeme se bavit o tom, třeba i do druhého čtení, zdali nevytvořit další kategorii, v které bude třeba střední vzdělání bez maturity, a můžeme je tam zařadit. Ale ještě jednou říkám, naší snahou bylo co nejméně zaplevelovat školský zákon a co nejvíce využívat kategorie, které tam jsou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Máme tady čtyři faktické poznámky. První je pan poslanec Jakub Michálek, připraví se pan poslanec Karel Rais, pan poslanec Ivo Pojezný a paní poslankyně Tereza Hyťhová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Mně se tady hrozně líbila ta vystoupení k tomu, že musíme podporovat gramotnost v oblasti matematiky. Já tohleto také podporuji. A vzhledem k tomu, že v každé dobré společnosti je potřeba jít příkladem, tak navrhuji, abychom si vyhlásili takovou challenge, takovou výzvu, že třeba pod vedením pana ministra školství bychom si v každém poslaneckém klubu udělali zkušební test z matematiky a podle jednotlivých poslaneckých klubů bychom to potom tedy zveřejnili, jestli jdeme příkladem té naší společnosti. Za předpokladu, že tedy projde to, že zůstane povinná maturita z matematiky. Já jsem pro. Myslím si, že se na to zvládneme připravit i v našem poslaneckém klubu. Já mám matematiku rád, já se na to těším. A věřím, že i další poslanecké kluby, které tak podporují, aby se všem zavedla povinná maturita, nebo resp. aby tedy zůstala povinná maturita z matematiky, aby tam nebyla ta volba, se k tomu směle přihlásí. Já vidím, že někteří už se na to teď těší.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Karel Rais s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Je naprosto logické, že projednávat dva fakticky paralelní zákony je nemožné. Čili jeden by se měl s prominutím tedy zamítnout a to dobré, co v tom je, tak to samozřejmě vložit do toho druhého. Já si nedovedu představit, že Sněmovna nakonec bude tady hlasovat o dvou obsahově rozdílných, z nichž jeden bude říkat maturita ano a druhý bude říkat maturita ne. Tak takhle osobně chápu celé to zamítnutí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickými poznámkami je tady pět poslanců a v tuto chvíli pan poslanec Ivo Pojezný. Připraví se paní poslankyně Tereza Hyťhová. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo. Pěkný předvánoční podvečer, milé kolegyně, vážení kolegové. Já bych ten návrh paní kolegyni Hyťhové vůbec nijakým způsobem nedehonestoval, a to z jednoho podstatného důvodu. Máme dva naprosto shodné návrhy, a pokud tady máme jenom jednu nuanci, která se týká vlastně toho, co říkáte: kdo neudělá maturitu, ale má všechny čtyři roky za sebou - tak to se dá udělat pozměňovacím návrhem právě v tom zákoně, který předkládá pan ministr Plaga coby vládní návrh.

Za druhé chci říct jednu věc. Myslím si, že každý názor poslance je legitimní a to, co jste tady, pane Michálku prostřednictvím pana předsedajícího předvedl vůči naší kolegyni, je trošku nefér, zvlášť když je před Vánocemi. Když jsme tady měli zákon o podpoře sportu, kdybychom se jinak porovnávali třeba ve fyzické zdatnosti a byli bychom tam, kolegové, například s těmi, kteří provádějí kickbox, taky by to nebylo férové. Ale my bychom to určitě po vás nechtěli. Takže nechtějte to i po nás. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Tereza Hyťhová. Připraví se pan poslanec František Vácha. Všechno faktické poznámky. Prosím.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Já bych chtěla poděkovat svým předřečníkům. V podstatě odpověděli na to, co jsem chtěla teď říct. Já neříkám, že ten návrh Pirátů je špatný. Určitě tam jsou věci, s kterými souhlasím a daly by se nějak zkompletovat do pozměňovacího návrhu a dát do druhého čtení vlastně k tomu vládnímu návrhu. Ale domnívám se, že v podstatě dva dublované návrhy není možné tady projednávat. Měli bychom si určit jeden z nich, a to konkrétně třeba teď ten vládní, a v druhém čtení se pobavit o případných změnách. A třeba Piráti mohou ty svoje věci, nebo změny, dát do druhého čtení tady k vládnímu návrhu. Ale domnívám se, že teď tady řešit zdublované návrhy, které v podstatě mají stejný cíl, je nesmyslné. Takže pojďme ten jeden zrušit, bavit se o tom jednom a kvalitně ho zpracovat tak, aby byl přínosem pro naše studenty a byli bychom s ním všichni spokojeni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Každopádně tento návrh tady padl, rozhodneme hlasováním, jestli budeme projednávat oba, nebo jenom jeden tisk. A budeme pokračovat. Takže s faktickou poznámkou pan poslanec František Vácha, připraví se paní poslankyně Valachová. Prosím.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Já budu faktickou poznámkou reagovat na kolegu Michálka, který navrhoval, že bychom si tady udělali všichni test. Já předem říkám, že bych tu maturitu asi neudělal. Ale ještě bych chtěl varovat před tím, aby to organizovalo Ministerstvo školství. (Smích a potlesk.)

Já tu situaci tady trošku odlehčím a zdůvodním proč. My jsme jako fakulta, nebo univerzita, podávali evropský grant, ten byl asi za 100 milionů. A měli jsme tam přístroje, a protože jsme počítali s inflací, tak jsme požádali o alokaci a navýšili jsme ji o 5 procent. Ten návrh šel na Ministerstvo školství a ministerští úředníci řekli ne, ne, požádejte si o tu původní částku, ne to navýšení o 5 procent. A vzali tu částku, o kterou jsme žádali, a vynásobili jí 0,95. Takže nám to snížili ne o 5 procent, ale o něco víc, protože kdyby to chtěli snížit o 5 procent, tak to vydělí 0,5. Takže to je ten důvod, proč bych varoval, aby ty testy pro nás připravovalo Ministerstvo školství. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Kateřina Valachová, připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já jenom zase chci ocenit, že Piráti jsou soutěživí a určitě se jako matfyzáci a ajťáci, protože tam je jich určitě nejvyšší podíl z hlediska poslaneckých klubů, těší na vítězství v takové soutěži. Ale jenom bych chtěla upozornit, že jak se všichni matematici shodují, tak pro zvládnutí, to znamená udělání, maturity dnes stačí znát a osvědčit úroveň znalostí v rámci ukončené povinné základní školní docházky. Taková je realita. Takže nestrašme se a Piráti, netěšte se na vítězství.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Ferjenčík, připraví se pan poslanec Vojtěch Pikal. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom stručně reagovat na to tvrzení, že je potřeba zamítnout ten náš návrh jenom proto, aby nezatěžoval Sněmovnu v tom dalším čtení. U referenda z dílny SPD jsme postupovali úplně jinak. Stejně tak jsme úplně jinak postupovali třeba u exekucí. A je naprosto běžný postup, že se nechají projít obě předlohy a potom se na výboru rozhodne, která předloha se použije jako základ pro další projednávání a která předloha se přeruší. Přesně takhle jsme postupovali například u toho zmíněného referenda. Takže já vůbec nechápu proč, pokud věcně souhlasíme s tím naším návrhem, proč bychom ho měli zamítat jenom z nějakých formálních důvodů, když je pro to osvědčený postup, který jsme u řady zákonů aplikovali.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan místopředseda Pikal stáhl svou faktickou poznámku. (Ministr Plaga přichází k řečnickému pultu.) S faktickou poznámkou je ještě přihlášen před vámi, pane ministře, pan poslanec Bartoň a pan poslanec Ivo Vondrák. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: On to přede mnou už kolega Ferjenčík naznačil. Ale když zamítneme nyní ten návrh, tak tím říkáme, že vlastně zamítáme to střední vzdělání. Samozřejmě pokud to bude zamítnuto, tak budeme podávat pozměňovací návrh k už existujícímu. Nicméně takhle bychom mohli zamítnout i dalších šest návrhů, co máme na pořadu jednání a také jsou ke školského zákonu. A pokud ho zamítneme nyní v prvním čtení, tak se připravíme o tu debatu, zdali ta střední úroveň je postačující, nebo chceme zavést novou kategorii. Protože pak bude navržen pozměňovací návrh a pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu už tam bude složité dávat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Ivo Vondrák. Připraví se paní poslankyně Tereze Hyťhová. Všechno faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Děkuji. Dámy a pánové, já si myslím, že si musíme říct, že maturita není o tom, že to, co složím u té zkoušky, si budu pamatovat celý život. Já bych musel umět ruštinu, ze které jsem maturoval, a z té jsem téměř všechno zapomněl. Troufl bych si na maturitu z matematiky a určitě z deskriptivní geometrie. Samozřejmě už si nepamatuji ani spousty věcí z češtiny, protože literaturu také člověk pozapomíná.

Ale já bych chtěl říct, že je důležité ukázat, že ta maturita je tady proto, že prokáže, že ten mladý člověk v určitý okamžik je schopen to penzum znalostí pojmout. To, že potom v čase něco zapomene nebo vůbec nevyužije, to je věc druhá. Ale prostě musí prokázat tu základní znalost. A proto říkám, že zavést střední vzdělání tak, že si to odsedím čtyři roky ve třídě, to se na mě nezlobte, to nemá s tím nic společného. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Tereza Hyťhová. Prosím.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji. Já bych chtěla vaším prostřednictvím reagovat na pana poslance Ferjenčíka, který řekl, že nechápe, proč tento návrh nepodpoříme, když s ním věcně souhlasíme. To jsem ale neřekla. Já jsem neřekla, že s ním věcně souhlasíme. Naopak já s ním věcně nesouhlasím, proto podávám návrh na zamítnutí. Řekla jsem, že jsou tam určité prvky, které jsou dobré, a je možné je zakomponovat ve druhém čtení. Ale ten návrh, se domnívám, a to nejenom já, ale slyším to z úst odborníků a škol, že není zpracován úplně dobře a kvalitně. A asi kdyby kvalitně a dobře zpracován byl, tak nerozumím tomu, proč je tu vládní návrh. Proč se tedy neudělal jeden návrh, pod který jsme se všichni nepodepsali napříč politickým spektrem, včetně hnutí ANO, a jsou tu tedy dva návrhy. Takže jenom takhle, děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Ivo Pojezný s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Dovolte mi zareagovat na pana kolegu Bartoně. Právě to si myslím, že kdyby si to osvojil vládní návrh, pan ministr si to vzal za své, tak právě mohli vytvořit tu kategorii úplného středního vzdělání bez maturity a nebyl by to asi žádný problém. Předpokládám, že ten tým odborníků on tam má, aby s tím něco udělali. A pokud by si to vzali za své, tak je to úplně bez problémů. Jinak ta shoda je tam veliká, a proto si taky myslím, že není až tak velký problém, kdyby tento váš návrh se zamítl teď v prvním čtení a pokračovalo se spoluprací právě s Ministerstvem školství.

A ještě k panu kolegu Vondrákovi. Já nevím, jestli bych udělal matematiku, zkoušel jsem to před dvěma lety, podařilo se mně to s odřenýma ušima, český jazyk jsem dělal excelentně přes internet, možná že to bylo taky klidem u počítače, že jsem nebyl v tom stresujícím prostředí, ale je to taky třeba tím, že jsem humanitně zaměřený, že mně je bližší třeba František Gellner, Antonín Sova, Karel Čapek než třeba derivace apod. Tím neshazuji samozřejmě žádného matikáře, sám jsem povinně musel dělat maturitu z matematiky, my jsme byli půl napůl třída, nicméně tehdy, na gymnáziu to bylo, mám dojem, že polovina dostala něco bližšího čtverce, ostatní dostali jedničky, pak taky vypadalo jejich studium, kdo šel na technické směry, na VUT, tak to byli ti jedničkáři, nebo na architekturu, ti humanitně zaměření šli na pajdáky, na filozofii apod. Tak to dřív bylo a myslím si, že to nebylo špatné, a kdybychom se k tomu vrátili - třeba je to právě ta možnost disputace s ministrem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já děkuji a v tuto chvíli má slovo pan ministr.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo. Rychlá reakce na Iva Vondráka. Já jsem vnímal ten návrh tak, že je rozdíl mezi tím, když někdo má základní vzdělání, a potom to není za odsezení, ale je to za to, když dosáhne těch výsledků, absolvuje čtyři roky a neudělá maturitu. Tak jsem to vnímal já. A já tam ten rozdíl vnímám. Že je rozdíl, jestli se někdo snaží, dělá ty postupné kroky, ale neudělá to velké finále. Ale toto je přesně ta věc, kde můžeme o tom vést seriózní debatu, a myslím si, že ten ideální půdorys je školský výbor. A já tady samozřejmě navrhuji v případě, že projde návrh na zamítnutí toho druhého návrhu, tak jsem připraven tuto debatu vést. Když to tady padlo, byl jsem k tomu vyzván, tak já jsem připraven se o této záležitosti bavit, protože skutečně ten rozdíl je asi zjevný a nemá smysl, aby někdo, kdo jenom ve finále neuspěje z jakýchkoli důvodů, skončil jako ten, kdo se o to ani nepokusil a neprošel těmi čtyřmi stupni. Není to tak, že by to odseděl, stačilo absolvovat ty čtyři roky, ale absolvovat nějakým způsobem, tzn. s vysvědčením. Tak jsem vnímal tu iniciativu.

A teď jenom reakce na pana poslance Váchu. Ano, k té organizaci Ministerstva školství, to by dělal někdo jiný, než posuzoval tu vaši žádost. Ale samozřejmě pokud ze 105 % nebo navýšení o 5 % to někdo vzal krát 0,95, tak vás o 0,25 % poškodil, za což se vám omlouvám. Ale přípravu maturitních testů jednotných přijímaček má na starosti někdo jiný.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. V obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Antonín Staněk, připraví se pan poslanec Ivo Pojezný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se také alespoň krátce vyjádřil k předkládaným materiálům. A začal bych asi jednou úvahou. Maturita v minulosti byla a stále je podmínkou pro vstup na vysokou školu. Všichni, kdo jsme absolvovali vysokoškolské studium, tak víme, že je zásadním způsobem odlišné od toho, jakým způsobem se studuje na školách středních. Na střední škole jsou znalosti, vědomosti studentů průběžně zkoušeny, prověřovány a studenti se učí více či méně z hodiny na hodinu, připravují se průběžně. Vysokoškolské studium je ale o tom, že student dochází na přednášky, na cvičení, na semináře a na konci semestru skládá rozsáhlejší zkoušku. Musí prokázat schopnost zvládnout větší penzum svých znalostí, vědomostí, umět to odprezentovat. Proto také o maturitě se hovořilo jako o zkoušce z dospělosti, o tom, že mladý člověk dokáže takovýmto způsobem zvládnout rozsáhlejší obsah učiva, dokáže ho určitým způsobem dát do souvislostí, dokáže s ním potom pracovat. Proto se také v minulosti dobří učitelé snažili vysvětlit rodičům a žákům, že např. ten či onen není zcela jasně studijní typ, protože právě tuto schopnost nemá a byl by mnohem lépe uplatnitelný a mnohem šťastnější, kdyby šel jinou cestou, ať už střední odborné školy, nebo učiliště, kde by mohl vyniknout. A právě v takovém typu zkoušky, jako je maturita, já vidím ten zásadní přechod mezi tou střední školou, která ještě navazuje na základní, a tím, čím má být pro člověka škola vysoká.

Tady správně zaznělo, že mnoho z toho, co ve škole máme, co se učíme, tak velmi často v praktickém životě nevyužijeme. Já sám, když si vzpomenu na svá školní léta, tak jsem přemýšlel nad tím, proč dělám ve škole to či ono, protože to přece nebudu v životě potřebovat. Cesty paradoxů jsou ale nevyzpytatelné. Když jsem končil střední školu, tak jsem si myslel, že budu po maturitě - mimo jiné z matematiky, kterou jsem měl povinnou, z českého jazyka, chemie a ruského jazyka - pokračovat na vysoké škole v oboru chemie, matematika. Ukázalo se, že ta příležitost nenastala, a já jsem po roce působení v podniku výpočetní techniky dělal přijímací zkoušky na vysokou školu v oboru český jazyk a společenské vědy. Dalo by se říci - naprosto odlišné předměty. Ale střední škola mě připravila opravdu komplexně, dokázal jsem se v obou těchto řekněme odlišných skupinách zorientovat.

Proto jsem přesvědčen, že ustupovat od maturity z matematiky, ustupovat od snahy zkoušet a přivést středoškoláky k tomu, aby prokázali schopnost komplexního pochopení učiva, je špatná cesta, je to slepá cesta. A nemá smysl čekat, jestli se nám zlepší způsob, jakým se matematika učí, nebo neučí, protože já si myslím, že v českém školství je spousta kvalitních učitelů matematiky na základních a středních školách. Je to o tom, jakým způsobem spolupracuje škola, rodiče, žák, jestli si vycházejí vstříc. A myslím si, že tato cesta je cestou správnou, a nikoliv ustupovat a zjednodušovat ten systém.

K návrhu kolegů Pirátů ve sněmovním tisku 506 a k té debatě, jestli uzákonit střední vzdělání, nebo neuzákonit. Já s tím samozřejmě nemám problém, protože si velice vážím času, který studenti ve škole stráví, čtyři roky tam pravidelně docházejí, prošli těmi dílčími zkouškami, jeden po druhém, a na závěr se prokáže, že jediné, co jim chybí, je třeba ta schopnost komplexně zvládnout celé penzum učiva, přednést ho, předložit ho a uspět. Ale já se ptám, proč tedy stejným způsobem neuvažujeme i v oblasti vysokoškolského vzdělání. Protože pokud se nemýlím, tak studenti, kteří absolvují tři roky bakalářského studia, šest semestrů, mají uzavřený ročník, splnili všechny podmínky, mají jít k bakalářské zkoušce a obhájit bakalářskou práci, může se stát, že i u této zkoušky neuspějí, a pak, pokud se nemýlím, nemají vysokoškolské vzdělání, nemají bakalářské vzdělání. Ale absolvovali šest semestrů - tři roky života.

Já mám mezi svými přáteli několik velmi šikovných a schopných lidí, kteří například pouze nedokončili opravdu diplomku, neobhájili diplomku, jinak mají zkoušky, všechno, ale nemají vysokoškolské vzdělání. Takže pojďme se bavit i o těchto studentech, kteří strávili velkou část svého života na škole, získali vědomosti, získali znalosti, dostali od této společnosti něco, co by mohli vrátit, a mohli by fungovat a mohli by získat nějakou pozici. To samé je potom u dvouletého magisterského studia. O dělení studia tady nebudu chtít příliš hovořit. Celý ten problém je opravdu komplexní a složitý.

Víte, mám pocit, že ono se to všechno odvíjí také ještě od jedné věci. Naše společnost je neuvěřitelně lpící na titulech, papírech a na všem ostatním. Víte, mě kdysi maminka učila, když jsem přišel ze školy a říkal jsem, já jsem to uměl, dostal jsem ale trojku, a Anička to uměla hůř a dostala jedničku. A máma mi na to vždycky řekla jednoduchou věc: "Není důležité, jakou máš známku. Je důležité, jestli to v životě umíš a můžeš to použít." A to si myslím, že je obecně platné. Samozřejmě že je nezbytné, abychom vědomosti, dovednosti, znalosti ověřovali, abychom k tomu dali ten certifikát. Ale pořád jsem přesvědčen, že mnohem důležitější než mít v ruce papír a neumět ty znalosti a dovednosti použít je lépe ten papír nemít a ty dovednosti a znalosti úspěšně používat a užívat. To je případ třeba těch kolegů, kteří nemají státnice, nemají udělanou bakalářku, ale prostě jsou skvělí, úspěšní, ale nemají to vysokoškolské vzdělání.

Já bohužel musím za sebe - protože to není stanovisko klubu - ale za sebe musím říci, že podpořím návrh na zamítnutí sněmovního tisku 506 v prvním čtení, protože jsem stejně jako mí předřečníci, kteří tento návrh podporovali, přesvědčen, že než se rozběhnout několika cestami, byť na konci možná najdeme nějaké společné řešení, tak je jednodušší od samého počátku kvalitně a dobře spojit síly a pracovat na jednom materiálu.

Mohl bych tady mít výhrady k vládnímu návrhu, který je připraven. Některé výhrady formulovala kolegyně Valachová prostřednictvím pana předsedajícího, tedy ona to formulovala prostřednictvím sebe sama, ale jak jsem pochopil, to je lépe, když je to prostřednictvím pana předsedajícího. Nicméně pravdou je, že vládní návrh je na stole, vládní návrh je předložen. Má své mouchy. Ale myslím si, že se s ním dá pracovat, dá se o něm diskutovat, dá se vést debata, dá se vylepšit, dá se posílit. Ale bude dobré, když tak budeme činit na jednom jediném materiálu. Proto za sebe se připojuji k návrhu zamítnutí sněmovního tisku 506 v prvém čtení.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také děkuji. Dalším v pořadí v obecné rozpravě je pan poslanec Ivo Pojezdný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Mě čeká ještě D1, takže se pokusím být stručný, abych se dneska ještě do půlnoci dostal na Moravu, pokud nebudou nějaké větší obtíže s předjížděním kamionů, což jsme, mám dojem, dneska neprobrali.

Ministerstvo školství a mládeže navrhuje zrušení povinné maturity z matematiky. Pokud si vzpomínám, tak upravil pan ministr svůj návrh z počátku roku, kdy chtěl i sjednotit termín zavedení této zkoušky v různých typech škol na jaro 2022. Potom se to nějakým způsobem posunulo a hlavně z toho důvodu, že žáci matematice nerozumějí, neumějí ji v praxi používat. Problémy žákům dělají především aplikované úlohy spojené s praxí. Je prý nejdůležitější nejdříve zlepšit kvalitu výuky, a pak uvažovat o jejím zavedení.

Já bych tak docela nesouhlasil s tím, že se matematika špatně vyučuje. Myslím si, že je dostatek hodin, které školy mají. Mám dojem, že je to něco kolem 200 hodin ročně v každém ročníku od třetí nebo čtvrté třídy. Tak asi chyba nemusí být jenom u těch učitelů matematiky. Ale vzpomínám si na svoji babičku, která mi vždycky říkala líná mysl je dílna ďáblova. Jestli taky trošku chyby nevidíme, nebo nechceme vidět na straně našich dětí, žáků, či studentů.

Víme, že existují dva názory jak u laické, tak odborné veřejnosti. Na jedné straně je například Česká středoškolská unie, Agrární komora, Ministerstvo zemědělství, neboť se to také týká zemědělských škol. Teď se mi chtělo říct také Piráti a některé ostatní kluby napůl, ale nebudu už nikoho provokovat tady v tuto hodinu a pokročím kousek dál. Na druhé straně je Asociace ředitelů gymnázií, Jednota českých matematiků a fyziků, Hospodářská komora a mnozí další, kteří tvrdí, že toto rozhodnutí může vést k zaostávání České republiky za vyspělým světem. Komentovala to taky paní kolegyně Valachová, která říkala, že ostatní země okolo České republiky povinnou matematiku mají. Mám dojem, přímo říkala Rakousko, Německo. A to si myslím, že v prostoru střední Evropy by mohl pro nás být skutečně konkurenční problém. Nicméně ta odborná i laická veřejnost je tak půl na půl.

Dneska jsme dostali - a já nerad využívám nějakých mailů, zvláště pokud je to od pana Sárköziho a Pedagogické komory, ale musím to říct - dostali jsme e-mail, kde si nás dovolují upozornit na nepřesnou informaci, kterou sdělil pan ministr školství Robert Plaga. Já nevěřím tomu, že by nás chtěl Robert Plaga mystifikovat. Možná že spíš došlo k nějaké nepřesnosti ne z důvodu toho, že nás chce obalamutit, ale spíše možná reagoval na to, jak by ty maturity dopadly, dělal i nějaký výzkum, pokud by maturovalo 100 % maturantů, pro které je maturita od roku 2021, resp. 2022 připravena.

Čili pan ministr řekl při posledním projednávání novely školského zákona ohledně maturit, že neúspěšnost z matematiky činila 24 %. Ale podle oficiálních statistik Cermatu, a já jsem se mimochodem na to díval, činila čistá neúspěšnost prvomaturantů z matematiky v jarním měsíci 2019 pouze 15,5 %, což je tedy poměrně velký rozdíl, a po opravném termínu na podzim 2019 to bylo 11,7 %. Žáci mají přitom k dispozici ještě třetí termín, takže výsledný podíl neúspěšných maturantů z matematiky bude nakonec výrazně nižší. Pro srovnání uvádí čistou neúspěšnost prvomaturantů z českého jazyka a literatury v roce 2019 16,2 %, tedy o něco více než v matematice, z anglického jazyka to dopadlo nejlépe 6,8 %, ale z německého jazyka 33,6 %, čili je to dvojnásobně horší. Hlavní příčinou je nesrovnatelně nastavená obtížnost zkoušek. To já nemíním hodnotit. To je možná výplod fantazie. Nicméně je to důležitá informace, kterou já jsem si porovnal, a předpokládám, že pan ministr potom na to reagovat bude.

Při minulém projednávání vystoupil pan kolega Baxa, který použil slova středoškolského učitele matematiky. Já jsem to akceptoval, protože kdo jiný by měl o tom mluvit než ten, který je přímo spjat bytostně s žáky a který se těchto maturit učí. Nicméně je to názor jednoho učitele matematiky. Já jsem dostal e-mail od svého bývalého kolegy z Jihomoravského kraje, který učí na střední škole v Jihomoravském kraji, konkrétně v obchodní akademii a střední zdravotnické škole, který má dlouholeté zkušenosti. A tak jak pan kolega Baxa nám přečetl to, co říká ten pan kolega z matematiky, dovolte mi, abych taky citoval názor člověka, který učí matematiku a anglický jazyk, což je zvláštní kombinace, není to běžné, není to pouze matika-fyzika. Ale v této kombinaci, řekl bych, je to vzácná výjimka a jsem rád, že v Jihomoravském kraji takovou osobnost máme. Takže učí takřka 20 let, a to obory ekonomické lyceum, obchodní akademie a zdravotnický asistent, praktická sestra, takže má jasný pohled jak na gymnaziální úroveň čili lyceum, střední odbornou školu čili obchodní akademii, i střední odborné učiliště s maturitou, tedy zdravotnický asistent, praktická sestra. Má tedy velmi široké spektrum žáků jak v matematice, tak v anglickém jazyce.

A píše: Budu rád, když vám budu moci být nápomocen se svými praktickými dlouholetými zkušenostmi z oblasti, o které rozhodujete. Není nás mnoho, kdo jsou absolventi gymnázia, maturita 1990. - Pokud se nemýlím, tak přesně jako Jiří Mihola, který se tehdy vzdal dobrovolně maturitní zkoušky z matematiky, ale nevidím ho tam, přestože jeho dědeček byl zakladatel jedovnické průmyslovky v roce 1953. Dědeček by mu to možná moc neschvaloval, nicméně tehdy už v roce 1990 tento výběr byl. - A následně učím dva tak rozdílné předměty, jako jsou matematika, anglický jazyk. Navíc tak dlouho. Myslím si se vší skromností, že jsem v tomto velmi povolanou osobou. Navíc jsem nejen učil a učím, ale i pět let jsem byl zástupcem ředitelky školy a půl roku jsem ji zastupoval v roli zastupujícího ředitele. Vidím tedy maturitu i z tohoto pohledu. V neposlední řadě jsem už více než 10 let spolupracovníkem Cermatu při vytváření, hodnocení a validaci didaktických testů. Jsem certifikovaný hodnotitel ústní zkoušky z anglického jazyka a zkoušel jsem i profilovou zkoušku z matematiky na naší škole. V neposlední řadě jsem několik let byl předsedou maturitních komisí na několika školách a v současné době jsem i školním maturitním komisařem.

Co tedy říká, myslím si, velmi fundovaný člověk? Nechejte prosím stávající stav tak, jak je stále platný v zákoně. Nedovolte měnit pravidla během studia našich žáků. Je to nefér. Nechte matematiku být povinnou od roku 2021 pro gymnázia a lycea a od roku 2022 pro ostatní obory zmíněné v nařízení vlády. Navíc současný návrh MŠMT třeba v cizím jazyce není dobrý. Současná zkouška z cizího jazyka je naprosto v pořádku, spíše bych zvýšil cut-off score, než je současných pouhých 44 %.

Dovolte mi sdělit i jeho podrobnější stanovisko. První úvaha vychází od jednotné přijímací zkoušky. Ty jsou nastaveny na český jazyk a literaturu a matematiku. Osobně bych se přikláněl i k cizímu jazyku, tedy aby se přijímací zkoušky skládaly ze tří předmětů. Z těch stejných, ze kterých se pak bude povinně maturovat. Bylo by vidět u jednotlivých přijímacích zkoušek nejen tedy, jak základní školy připravily žáka či jak se připravil žák sám, ale následně i jaká přidaná hodnota jim vzděláváním na střední škole přibyla. Je samozřejmě možné bavit se o obsahu jednotlivých didaktických testů z českého jazyka a literatury a matematiky, ale pouze mezi odborníky na tyto předměty, nikoliv mezi všemi, kdo školou prošli, což jsou všichni, a všichni mají pocit, že školství rozumí. Mnozí pak nesmyslně říkají, že je zbytečné zkoušet žáky z derivací a integrálů, protože sami vůbec nevědí, že nic podobného v katalogu požadavků není. Didaktický test z cizího jazyka velmi věrně kopíruje mnoha dekádami ověřené mezinárodní zkoušky, a tudíž jsou v pořádku. Není nutné na nich cokoliv měnit. Možná jen zvýšit cut-off score, které je aktuálně stanoveno na 44 %, kdežto u mezinárodních cambridgeských zkoušek je to např. 65 %. Je logické, že zvýšením nároků by se zvýšila neúspěšnost cizího jazyka, který teď aktuálně především u anglického jazyka vypadá jako velmi lehká zkouška, byť se skládá ze tří dílčích zkoušek. A především by se vyrovnala více ve své náročnosti matematice, kde bych cut-off score v podobě 33 % nechal.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se aktuálně snaží, aby se písemná práce a ústní zkoušky vrátily do profilové části, což postrádá zcela logiku ucelenosti všech tří dílčích zkoušek. Každá škola si stanoví svou úroveň, nikdo nebude mít nad danou úroveň dohled, a přestože didaktický test bude mít úroveň blížící se úrovni B1 dle společného evropského referenčního rámce pro jazyky, tak na některých školách může mít písemná práce a ústní zkouška například úroveň A2 či B2, a pak se jednotlivé dílčí zkoušky nedají skloubit v jeden výsledek. (Neklid v sále, diskusní hloučky.)

Možná vadím, pane předsedající, kolegům.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano. Já bych poprosil, vážené kolegyně, vážení kolegové, zkusme se ztišit! Máme poslední čtyři minuty, tak zkusme to dopracovat.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji. Vůbec ani nevím, jak chce MŠMT skloubit jeden z navrhovaných možných výsledků didaktických testů uspěl-neuspěl s klasifikací ústní zkoušky a písemné práce. To si kritéria budou stanovovat každá škola sama? Také obsah dílčí ústní zkoušky z cizího jazyka se doposud skládá ze čtyř částí, kde každá část zkouší některou z ústních jazykových dovedností. Okamžitou reakcí na neznámé otázky, popisem, srovnáváním a povídáním o sobě, samostatným ústním projevem na některé specifické či odborné téma a konečně interakcí se závěrečným dohodnutím se a shrnutím dohody. Aktuálně MŠMT do nové podoby ústní zkoušky navrhuje 15minutový řízený rozhovor na některé téma. Katalog požadavků je u matematiky nastaven tak, že zkouší minimální požadavky stanovené pro toho, kdo chce mít maturitní vysvědčení. Nejen dle mě pak samotný didaktický test obsahuje často i úlohy, které zvládne šikovný žák ze základní školy. Ostatně si to takto prověřujeme již u studentů prvních ročníků. A po pravdě řečeno, zvládnout didaktický test na minimálně 33 %, tedy na čtyřku, by neměl být problém pro žádného studenta jakékoli střední školy, a tedy jakéhokoli oboru s maturitou.

V každém rámcovém vzdělávacím programu, dokonce i u zdravotnických oborů, které jsou nařízením vlády i teď z povinné maturity z matematiky vyňaty, je stanoven pro matematické vzdělání dostatečný počet hodin týdně během celého čtyřletého středoškolského studia. (Trvalý hluk v sále.) Proberou tedy vše, co obsahuje katalog požadavků. Je tedy jen na žácích samotných - a já jsem hovořil o tom, co mně říkala babička, o té lenosti.

Mně nevadí, když mi vážení kolegové, třeba pan Faltýnek s panem Okamurou, tady budou nestále do něčeho mluvit, já se můžu vrátit a začít znovu. Můžeme to probrat znovu. (Předsedající gonguje.)

Takže zvládnutí testu na 33 % by nemělo být vůbec obtížné pro žádného studenta střední školy potom, co absolvuje matematiku ve svých školách. (Odmlka kvůli velkému hluku v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám rozumím. Máme posledních dvanáct vteřin do 19. hodiny.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Já mám posledních dvacet stran, tak stejně myslím, že to dneska neprobereme.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já myslím, že to asi nestihneme. (Veselost v sále.)

 

Poslanec Ivo Pojezný: Pane předsedající, to byl předvánoční vtip.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zrovna teď je 19.00, takže vám děkuji. Přerušuji tento bod a budeme hlasovat o vyřazení zbývajících neprojednaných bodů schváleného pořadu 39. schůze Poslanecké sněmovny.

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro vyřazení zbývajících bodů. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 407 přihlášeno 159 poslankyň a poslanců, pro 115, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Pan předseda Faltýnek.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Kolegyně, kolegové, za nás všem hezké svátky a hodně zdraví. Těšíme se na příští rok, děkujeme za spolupráci.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Já vám také všem přeji hezké svátky, všechno dobré v novém roce a dobrou cestu domů ke svým rodinám. Mějte se krásně.

 

(Schůze skončila v 19.01 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.