Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

Sloučená rozprava k bodům 29 a 30
/sněmovní tisky 645 a 506/

Jak už jsem říkal, jsou přihlášeni poslanci, kteří disponují přednostním právem. Nejprve vystoupí pan předseda Farský, potom pan předseda Radim Fiala a poté paní předsedkyně Pekarová Adamová. Pan předseda Farský má slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych zde přednést stanovisko za klub Starostů a nezávislých. My jsme se nepřipojili k vetu, protože ta situace je vážná svým časem. My teď rozhodujeme o tom, jak budou probíhat maturity v roce 2021, a když se vžiji do situace těch studentů, tak je to velice nepříjemné. Oni už si mají určovat, kam budou nasměrovávat svoje maximum energie, a v této fázi rušit maturitu z matematiky je prostě pozdě, a za pár měsíců, až doprojednáme tento tisk, bude to ještě blíže té maturitě. Předpokládám, že síla na zrušení tady je, a proto jsme nevetovali, protože už jsme to chtěli, byť s tím nesouhlasíme, tak s ohledem na studenty jsme to chtěli mít ze stolu.

To co se tady ale ukazuje na tom návrhu, že se to řeší na poslední chvíli, že tady zoufale selhává CERMAT, ale i politická reprezentace a v tomto případě i Ministerstvo školství, protože přijít dva roky předtím, že se opět předělají maturity, je prostě špatně. Jestli někde je potřeba dlouhodobá kontinuita a jistota, tak je to ve školství a ve vzdělávání, pak přináší výsledky. Ve chvíli, kdy do toho prostupuje politika tím, že když se část veřejnosti vzbouří, že se teď obávají dlouhodobě dohodnutého stylu fungování, a my vyskočíme a splníme jejich hlasité požadavky, tak v součtu ztrácíme. Z toho taky vyplývá, že pořád ještě nevíme, a teď mluvím úplně za všechny, protože si myslím, že právě vzdělávání by se mělo sunout přes jednotlivá politická období a mělo by mít daleko větší kontinuitu než jenom tu vládní čtyřletou. Na druhou stranu musím říct, že je dobře, že pan ministr tam vydržel už nad rámec průměrné životnosti ministrů, protože prostě pro tento resort určitá stabilita nutná je.

Co ale pořád ukazuje tahle debata, je, že nevíme, jak zkouška z dospělosti, maturita, by vlastně měla vypadat. Debaty kolem slohových prací, jejich hodnocení, maturity z matematiky. Prostě pořád se dostáváme k základu, aniž bychom měli toto uzavřené. Z toho pohledu vítáme, že pan ministr vyslyšel naše žádosti o to, ať se tady skutečně sejdou experti všech politických stran a hledají řešení, které přežije volební období, které bude dlouhodobé právě proto, aby studenti, když si vybírají školu, věděli, co je čeká na závěr. Mimochodem už já si pamatuju v roce 1995, dva roky před maturitou, když přišla hláška, že budeme povinně maturovat z matematiky. A my jsme se tehdy taky vzbouřili a řekli jsme, no nemůžete nám v průběhu našeho studia, když už jsme si tady odkroutili dva roky, říkat, že se mění podmínky, na základě kterých jsme tady začali studovat. Teď to děláme. (Hluk v sále.)

Takže z tohohle pohledu jsme rádi za to, že ta iniciativa je, že je vyvolaná ze strany pana ministra. Je důležité, abychom se sešli všichni u jednoho stolu a tam skutečně s dlouhodobou perspektivou řešili, jakým směrem se české školství bude ubírat, aby odpovídalo té změněné situaci 21. století, kdy už není vůbec problém v tom získat data, získat fakta, ale s těmi daty a fakty umět spolupracovat, a také jsme dokázali čelit tomu, že prostě svět se mění a mění se i možnost uplatnění daleko rychleji, než se v minulosti měnila. Takové ty modely, že někdo nastoupil do továrny blízko svého bydliště, kde prožil celý svůj produktivní život, už se dějí zcela výjimečně, ale dřív byly pravidlem.

Za Starosty a nezávislé jsme už někdy na konci srpna představili svoji představu, jakým směrem by se vzdělání mělo měnit. A s tím také budeme přistupovat k tomuto kulatému stolu, který bude ministerstvem svolán. Myslíme si, že státní maturita nemá opodstatnění a měla by skončit, že by závěrečná zkouška a její podoba měla být na rozhodnutí té které střední školy, ale že by stát měl určit jakési středoškolské minimum v lehčí i náročnější verzi, ale tak, aby i student si mohl v průběhu studia toto absolvovat a případně opakovat, aby byl zaručený nějaký minimální standard. Ale porovnatelnost maturit v tuto chvíli nedává smysl. Středoškolské minimum je z naší strany základ.

Co bychom také chtěli, aby střední škola doznala změn v tom, že kromě toho minima v hlavních předmětech, které bude tím středoškolským minimem a dávat ten základ pro orientaci ve světě, aby pak člověk mohl měnit svoji kariéru, nebyl už jednou poslán na jednu cestu při vstupu, ať už na osmileté gymnázium, nebo třeba učňovskou školu, ale aby mohl několikrát za život svoji kariéru změnit, tak kromě minima v hlavních předmětech dát větší svobodu do dalších předmětů, vytvořit takzvaný švédský stůl, kdy si tu svoji budoucnost a kariéru sestaví z kusu sám a odpovídající jeho schopnostem a vlohám.

Jsme také přesvědčeni o tom, že českému školství nesvědčí to, jak se rozbíhá a už ve velice raném věku se určuje vlastně budoucnost, kariéra, ta cesta, kterou student bude pokračovat. Proto myslíme, že by bylo dobré dát školy pod jednu střechu, aby ta prostupnost mezi praktickým vzděláním a vyloženě studijními typy byla co možná velká.

Jsme rádi, že se konečně takový kulatý stůl bude konat, protože si myslíme, že to je cesta k tomu, aby vzdělání nebylo jenom od voleb k volbám, od výměny ministra k výměně ministra, ale aby mělo tu stabilitu a trvání, které zaručí, že studenti, kteří nastupují na školy, budou vědět, za jakých podmínek je také budou dokončovat a co to pro ně bude znamenat. Myslím, že je to zcela zásadní pro naši zemi, a proto svolání tohoto kulatého stolu vítáme a děkujeme za něj.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Děkuji. Už jsem ani nedoufala, že budu moct. Jelikož je faktická, budu se snažit být stručná. Tady padají různé argumenty. Budu reagovat jak na pana ministra školství, tak na pana předřečníka. Ale všechno, co tady padá, jsou takové obecné floskule, co se týká argumentů, proč tento školský zákon by měl být projednáván. Tak mně přijdou všechny ty argumenty vcelku liché, protože nebyly projednány ani v tripartitě, Pedagogická komora, Unie akademických senátů pedagogických fakult k tomu daly negativní stanovisko. A ano, mně je konkrétně jako učiteli velice líto těch studentů, že si s nimi takto neustále zahráváme. Ale to není problém posledních pár let. To je problém školství od let devadesátých, protože se na to kašlalo, to si přiznejme. Nebyl to nikdy silový resort.

A jediné - jediné - kam se musí školství vrátit, je ke vzdělávání. A vůbec tady nebudeme mluvit o moderním školství 21. století a tak. Tak jak důslednost ve výchově je vychovat, tak důslednost ve školství je naučit a vyučovat. A tenhleten zákon, který z mého pohledu, pardon, je paskvil a má se tady projednávat v nějaké zkrácené lhůtě, která tedy díkybohu byla vetována. Když se na to tak dlouho kašlalo, tak rozhodně není rozumné něco uspěchávat tím, že se předloží nějaký slepenec. To si tedy ty naše děti a ti naši studenti a ti kantoři, kteří se jim věnují, nezaslouží.

A co se týká argumentů, proč maturitu z matematiky ano, tak dalším velice silným argumentem je, že kromě českého jazyka už od základní školy je na ni vynaložena jedna z největších časových dotací - v první třídě tři hodiny (upozornění na čas), ve druhé čtyři, od třetí pět hodin až po maturitu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám se, paní poslankyně, skončil čas pro faktickou poznámku. (Poslankyně Majerová: Děkuji.) Děkuji. S faktickou poznámkou pan ministr Plaga. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo. Vážená paní poslankyně, děkuji za váš vzrušený vstup do debaty. Já se s vámi shodnu na tom, že přece cílem má být, aby školy vzdělávaly. A já jsem tady ve svém úvodním slově mluvil o tom, že jsme to zase vzali počesku od béčka, dali jsme povinnost maturity z matematiky. A přiznal jsem díl viny Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na tom, že ten stav je neutěšený.

Ten stav je neutěšený. Nejjednodušší, co jsem já mohl udělat, bylo to, že bych nad tím zavřel oči, protože v roce 2021 přijdou k té zkoušce gymnazisté. A ti tu úspěšnost nějak tristní nemají, takže by to ještě vypadalo dobře. A v roce 2022, po funkčním období této vlády, by teprve nastal ten problém. Z politického hlediska by bylo nejlepší, kdybych nedělal nic. Máte pravdu. Ale protože ta čísla, která jsem si nechal ukázat, a šel jsem i do detailů, do těch testů, ukázala ten problém uvnitř, tak je načase si sundat ty brýle a říkat, že vyřeší něco povinná zkouška z matematiky, a přiznat si, že pokud nebudeme investovat do vzdělávací soustavy, a trvá to dlouho, než tam ty změny proběhnou, pokud nebudeme podporovat trvale výuku matematiky, techniky a neproměníme obsah vzdělávání, to je to o té modernosti, o které jste mluvila. A jsme zase ve shodě. Já také chci, aby školy vzdělávaly. Ale musíme jim k tomu vytvořit podmínky nejen finanční, ale i materiální. A jestli jsme v něčem fatálně selhali jako stát, tak je to v podpoře učitelů a ředitelů. A to se snažíme napravit. Takže v tom jsme ve shodě.

A jedna moje faktická poznámka je k tomu, že jste tady vyjmenovala průmysl, tripartitu atd. A já bych vás chtěl opravit. Ano, souhlasím s vámi. Ale uvádíte Pedagogickou komoru. Tak už si přestaňme lhát. Pedagogická komora není komorou ve slova smyslu povinného členství učitelů. Je to zájmový spolek několika lidí, který se vyjadřuje ke všemu, a sám není schopen říct, kolik má konkrétních členů, a doložit jejich seznam - mimo jiné. To znamená, prosím, neuvádějte... (Upozornění na čas.) Co jsem chtěl, jsem řekl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktická poznámka paní poslankyně Valachové. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já nevím, kdo zaspal, nebo kdo spí aktuálně. Každopádně rozhodně vaším prostřednictvím, pane předsedající, pane ministře Plago, vy jste byl politický náměstek ministra Chládka, to znamená, byl jste součástí vedení rezortu, které poslalo návrh takový, že povinná maturita z matematiky, a musel jste to odsouhlasit, bude v roce 2017. Tak jenom abychom si udělali jasno.

A co se týká spaní, tak tato Sněmovna, minimálně polovina kolegů a kolegyň nespala, naopak v roce 2016 odložila start povinné maturity z matematiky o pět let a už od září 2015 drtivá většina oborů má zvýšenou dotaci z matematiky. Mimo jiné možná i to, toto nasvědčují výsledky PISA. Více ve svém obecném příspěvku.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a pokračovat budeme přednostními právy. Na řadě je pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jen krátký dovětek k tomu vetu podle § 90. My s jednou částí souhlasíme částečně, s druhou částí té sloučené rozpravy, s tím druhým návrhem zákona, nesouhlasíme vůbec, ale to neznamená, že chceme tyto zákony nějak blokovat. Jsme přesvědčeni o tom, že studenti by měli co nejdříve vědět, jaká bude maturita, takže my máme zájem jenom podat v druhém čtení pozměňovací návrhy k těmto tiskům, a proto jsme blokovali projednávání podle § 90. Nicméně po dohodě s předkladateli a se zpravodaji obou dvou tisků já osobně si osvojím návrh na zkrácení lhůty k projednávání na 35 dnů, protože jsme to spočítali tak, že za 35 dnů jsme to schopni projednat ve výborech, a to je přímý důkaz toho, že nikdo nemá zájem tyto zákony blokovat či obstruovat a prostě chceme, aby se projednaly, ale je to nepoměrně lepší projednávání než podle § 90.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Na řadě je s přednostním právem paní předsedkyně Pekarová Adamová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já jenom velice stručně. Ta situace samozřejmě vůbec není šťastná ani pro samotné ředitele škol či učitele, ani pro samotné studenty, ale vetování devadesátky jsme nepodpořili, nechtěli jsme, protože si myslíme, že by právě mělo být co nejdříve jasno, aby všichni věděli, na co se mají vlastně připravit. To, že je to takto ode zdi ke zdi, jak se dá lidově řečeno říci, to znamená, že jedno volební období se něco zavede a ještě dříve, než to začne vůbec platit, tak už se to zase ruší, to není ale jenom v této oblasti. Je to takový nešvar, který se tady vyskytuje i v jiných oblastech politiky, a myslím si, že je to přesně to, co důvěru lidí v naše rozhodování neposiluje, ale naopak velmi oslabuje.

Co se týče maturity z matematiky, tak u nás panují oba názory. Jak ten, že by měla být povinná, tak ten, který říká, že by měla být nepovinná. Možná mírně převažuje to, že by povinnost být zavedena vůbec neměla, a já se kloním k tomu názoru též, protože si myslím, že nelze stavět dům od střechy. Je nutné, abychom nejdříve posilovali výuky matematiky, aby byla atraktivní, abychom metody, které používáme možná mnohdy už po desítky let, inovovali a přizpůsobovali se 21. století, ale zároveň tedy je také důležité, abychom se obecně zaměřili na maturitu jako celek, abychom si nevybírali jenom jeden předmět a zrevidovali celkové nastavení našich maturit. Já si totiž pamatuji tu dobu, kdy byla zaváděna povinná maturita jako část státní maturity a byla doprovázena slovy, že to bude vlastně vstupenka těm, kteří úspěšně absolvují, na vysoké školy bez nutnosti skládat přijímací zkoušky, a tím bude vlastně vytvářet jakýsi filtr v tom, kdo skutečně má jaké možnosti dalšího pokračování ve studiu. A všichni víme, že takto to nakonec úplně nefunguje, že jsou každoročně kolem maturit různé kontroverze, ať se to týká vyhodnocování jejich společných částí, ať už se to týká uniklých testů atd. Takže celkový přístup k maturitě bychom měli podrobit velké analýze a podrobit jej tomu, abychom opravdu z ní vytvořili zkoušku, která má smysl, která není jenom povinností, která je nevítaná, ale která pro studenty bude mít opravdu nějaký větší přínos. Jsem ráda, že ve strategii 20 30+ je právě to pojetí maturity podrobeno analýze a navržen jakýsi inovativní přístup, a doufám, že tímto směrem se budeme ubírat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní předsedkyně. Na řadě je v obecné rozpravě pan poslanec Mihola, připraví se pan poslanec Vondrák. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, po sáhodlouhých diskusích ohledně povinné maturity z matematiky v minulém volebním období se k tomuto tématu vracíme znovu. Ostatně není to poprvé a myslím si, že ani naposled. Dá se říct, že taková velká diskuse o zavedení povinné maturity z matematiky byla v roce 2004 a určitě i předtím, ale není nutné se vracet až úplně do minulosti. Poté, co byla povinná maturita z matematiky prosazena, nyní přichází vládní návrh, který její realizaci v roce 2021, což je skoro za dveřmi, odsouvá, nebo odkládá. Teď jsme tady svědky vlastně takového ping-pongu mezi ministrem stávajícím, exministry, kdo za to víc může, nebo kdo spustil tady ten návrh, aby byla povinná, a kdo to jenom převzal a kdo to brzdí atd., ale to si myslím, že nemusí studenty ani veřejnost vlastně zajímat, protože abychom se stávali detektivy, kdo něco zavinil - věci mají prostě fungovat.

Za sebe mohu říct, že jsem pro to, aby maturita z matematiky byla minimálně odsunuta, a ještě raději, zcela upřímně, aby byla volitelná, jako je tomu dosud. Říkám to jako vnuk zakladatele jedovnické průmyslovky a člověk, který určitě má v úctě kolegy matematiky i matematiku jako obor, mimo jiné i proto, že na rozdíl od historie a společenskovědních předmětů na ni ta ideologie dolehnout nemůže. Sám ale jsem pro to, aby byla nadále volitelná i proto, že sám jsem jako maturant v roce 1990 využil první možnosti z matematiky nematurovat. A přesto, že maturitu z matematiky nemám, necítím se jako nějaký méněcenný. Nikdy jsem nepociťoval, že bych něčím strádal, a věřte, že jsem dělal i předměty, které s matematikou i na vysoké škole měly co do činění, například s matematickou geografií. Kdo studoval geografii, tak to ví, ale rozhodně i to se dá bez maturity z matematiky zvládnout.

Podle mne bychom se měli spíše zamýšlet i do budoucna nad profilem absolventa, to, co se od něj očekává. Já vždycky dávám ten příklad, když někdo vystuduje klasické gymnázium, tak mě bude zajímat především, jak ten člověk ovládá jazyky, a když to řeknu tím úslovím, jak seká latinu, a ne jestli je skutečně vynikající v matematice, protože předpokládám, že půjde tím směrem, když si takové gymnázium vybral, a bude dále se věnovat lingvistice. My také konečně můžeme upravit požadavky na vysokých školách. Tam, kde víme, že je matematika potřeba, tak ti studenti to musí vědět, že je potřeba a že prostě musí maturovat z matematiky, a ne hrát na to, že to musí být povinné pro všechny, i pro ty, co to vlastně vůbec potřebovat nebudou. Takže určitě se to ošetřit dá.

Nelíbí se mi také různá tvrzení, že matematiku žáci neovládají, bojí se jí apod. Je tady 30 let nějaká zkušenost, vedou se nějaké diskuse a je tady i nějaká zodpovědnost, tedy myslím si v tomto především ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Nemyslím si, že můžeme pracovat s takovými argumenty, jako že maturita z matematiky je strašákem. Někdo se bojí češtiny, diktátu nebo někdo neumí psát slohovky. Takže budeme za chvíli řešit, že zrušíme češtinu? Asi ne, nebo doufám že ne. Takže tyhle argumenty opravdu nepovažuji za šťastné.

Tristně mi zní také argument: v rámci systému nejsme schopni poskytnout všem studentům na tuto zkoušku dostatečnou přípravu. To bych snad ani nevypouštěl do éteru. A potom mnozí a z různých stran, teď to není jenom věc samozřejmě ministerstva, se zaklínají tím, že je třeba zvýšit kvalitu. Prosím vás, to si dobře uvědomme, dneska ne, ale asi zanedlouho budeme projednávat zákon o pedagogických pracovnících. Tak až bude někdo tak liberální, že bude zas říkat, vlastně je jedno, jestli je kvalifikovaný, nebo nekvalifikovaný učitel, tak vzpomeňme právě na tu matematiku. Víte, já věřím, že sám o sobě ten učitel téměř každý ovládá matematiku jako vědu, když to vystudoval. Ale možná to nejsložitější je mít to know-how, jak tu matematiku předat tak, aby z toho ten strašák nebyl, nebo abychom se nebáli, jakým by byla propadákem maturita z matematiky.

Já bych chtěl, aby matematika byla užitečným předmětem a aby byla co nejbližší praxi. Víte, jako člověk, který měl šest hodin matematiky týdne, spočítal všechny ty Bělouny, pamatujete, ty bílé učebnice, kde byly jenom samé příklady, úkoly, tak mám pocit, že jsem opravdu jen velmi málo procent v té praxi využil. Což mě mrzí, protože bych byl rád, kdyby toho bylo víc. A odvolávat se na to, že to rozvíjí logiku - tak logiku rozvíjí kdeco, nejenom matematika. A jak je to měřitelné? Já nevím, snad se to nějak podepsalo, ale je to dost obtížně měřitelné. Spíš se to tak říká. Myslím si, že to rozvíjejí i další předměty.

Přiznejme si, že na proměny obsahu předmětu, na což se často poukazuje, bylo také dost času. Místo toho ale já jsem se zúčastnil několika seminářů, taky za mnou chodí představitelé různých asociací a skupin, kteří naopak plédují za to, aby matematika byla povinná. Já se jim snažím naslouchat, ale co jsem hlavně vnímal, že se střetávali zastánci klasické výuky matematiky, prostě tak, jak to je, s těmi alternativními metodami. To jsem postřehl hlavně. Takže jedni štěkali, že Hejného metoda, že ne, jiní zase zastávali, že bychom ty alternativy měli vpustit, když se ukazuje 30 let, že ta matematika, místo aby to s ní bylo lepší, tak je to horší a stává se tím strašákem.

Takže na závěr bych chtěl říct, že tento příklad návrhu zákona je krásným dokladem toho, jak je potřeba věci promýšlet zejména v oblasti školství a jak bychom měli i do budoucna, vážené kolegyně, vážení kolegové, hledat shodu a podporu širší, než je koaliční. Koalice se mění a víme, že setrvačnost ve školství je dlouhá. A pak je úplně jedno, kdo bude tahat ty horké kaštany anebo řešit prostě zavedené nesmysly. Vždyť v tom snad máme všichni nějaké své děti nebo vnuky, tak nám to už proto nemůže být jedno a měli bychom opravdu před těmi rozhodujícími kroky vést diskusi, a ne něco narychlo tlačit silou pouze třeba koaliční. Opravdu se nám to mstí a vrací stále zpátky.

Považuji prostě za chybu to, když před pár lety se něco zavede, a teď saháme přesně k opačnému kroku. To je jak ve stylu francouzské komedie Jeden hot a druhý čehý. A myslím si, že je dobré zdůraznit, že když tedy tak spěcháme teď, jako že to bylo v devadesátce, zase nechápu, proč ten návrh nepřišel dříve a nedostal přednost před jinými návrhy, které by rozhodně mohly počkat. Já mám pocit, že právě s kolegou Bartoněm a dalšími piráty, já jsem s nimi podepisoval ten návrh, tak se mohu k tomu takto hlásit, že jsme naopak povzbudili, aby ten vládní tady už byl. Já uznávám, že vládní má své výhody a má jistou garanci toho, že by snad měl projít, takže já ho podpořím, ale je třeba zdůraznit tady i to, že se v podstatě o to bral hodně někdo jiný, nebo že to vzniklo také jako poslanecká iniciativa. Poučme se z toho prosím a nedělejme ty chyby do budoucna. Jde opravdu o ty studenty, aby tady neustále neměli otazník, jak to vlastně bude. Není to fér a není to potom dobře pro školství jako celek.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Mezitím přišlo několik omluv, se kterými vás nyní seznámím. Pan poslanec Jan Volný se omlouvá ve dnech 5. a 6. 12. z důvodu nemoci. Paní poslankyně Karla Maříková se omlouvá dnes od 13 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec Venhoda se omlouvá z dnešního jednání od 11.45 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Paní poslankyně Jana Pastuchová v době od 13 do 14 hodin z rodinných důvodů. A pan poslanec Patrik Nacher z dnešního jednání od 11 do 14. hodin z pracovních důvodů.

S faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Valachová, poté pan ministr Plaga. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já jenom samozřejmě k mému milému kolegovi Jiřímu Miholovi. Musím se ohradit proti nějakému ping-pongu. Nešlo o ping-pong, spíš šlo o fakta, protože si myslím, že obě politické strany jsou v politickém vedení resortu dlouhodobě. Dokonce už od roku 2013. A samozřejmě tomu by měla odpovídat rozprava. A také jsem se zastala kolegyně Zuzany Majerčíkové, protože opravdu to není o Poslanecké sněmovně, to je o tom, co máme v tuto chvíli hotovo a jak půjdeme dál, a je to společná práce. No a jinak, i když Jiří Mihola zmizel, tak rozhodně zdravím - ano, ne vidím ho - zdravím rozhodně jedovnickou průmyslu. Jedovnické průmyslovce zdar!

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr zrušil svou faktickou poznámku. Na řadě je nyní v rozpravě pan poslanec Vondrák, připraví se pan poslanec Baxa.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Děkuji. Dobré dopoledne, dámy a pánové, vážené kolegyně a kolegové. Asi nelze od bývalého rektora Technické univerzity čekat něco jiného než to, co řeknu, ale přece jen si myslím, že by to mělo mít nějakou racionální úvahu a hlavně bychom měli vyjít i z kontextu, ve kterém se nacházíme. A já bych si dovolil v těch čtyřech bodech, které tady mám, začít citací ze zprávy o náběhu zkoušky z matematiky jako povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky, které Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo v únoru roku 2017. Nebojte se, nebudu to předčítat celé, má to asi 25 stran. Vezmu si tady k té prezentaci pouze poslední odstavec. A ten tvrdí: K výše uvedenému cíli středního vzdělávání přispívá matematické vzdělávání nepopiratelnou měrou. Připravit mladého člověka na život v dnešní společnosti mimo jiné znamená, že musí rozumět matematice, neboť množství problémů a situací z běžného i profesionálního života, pro jejichž pochopení a řešení je nezbytná jistá úroveň matematické znalosti, matematického myšlení a zvládání matematických nástrojů, stále roste. Matematika se stává jedním z klíčových nástrojů, který mladí lidé potřebují, mají-li zvládat výzvy a problémy v osobním, profesním, společenském i vědeckém životě. - Takže to je bod jedna.

Bod dva. Co se změnilo k dnešnímu dni 6. 12. 2019? Nic. Matematika se učí pořád stejně, pořád je strašákem a mladí lidé se jí bojí. Limitně ty výsledky, které se v tomto projevily, jsou nulové. A mohu to potvrdit i z osobní empirie, protože učím ještě stále doktorandy a někdy se bojím, že to, co dneska neumí doktorand na vysoké škole, před třiceti lety uměli ti, kteří na vysokou školu nastupovali.

Jak z toho ven. Máme v podstatě tři nástroje, tři stupně volnosti. Ten první nabízí pan ministr, to je to triviální řešení, prostě to zrušíme. Omlouvám se - odložíme na osm let, to se rovná zrušit, to všichni víme. Já si myslím, že to není dobře, protože jsme to ani nevyzkoušeli a tvrdá data, o kterých se tady hovoří, jsou pouze data. Informace v nich skrytá v podstatě hovoří o něčem jiném. Nezaměňujme příčinu za důsledky. To, že máme nízkou úspěšnost u maturity, je důsledek toho, že ta matematika se špatně učí, má se učit delší dobu a má se změnit ta výuka. To je první věc.

Za druhé, jsem pro to, aby se jednoznačně přehodnotil systém státní maturity. Písemku, u které o jeden bod neuspějete, a tím pádem neuspějete u maturity, považuji za nešťastnou. Já si myslím, a každý z nás starších si to pamatuje, maturita měla ústní část. A ta ústní část je od toho, abychom prokázali, co z té matematiky umíme. To, že se dopustíme numerické chyby nebo něčeho, co skutečně v tlaku té písemky se může stát... Prostě musím mít možnost své nápravy. Změňme to. Hledejme tu cestu. A mimochodem, to už se mělo dávno, dávno dít, a neděje se.

A třetí věc, kterou tady mám, je přehodnotit obory, u kterých matematiku skutečně bychom měli mít. Víte, já jsem ještě absolvent gymnázia, kdy jsme měli tři typy oborů na gymnáziích. Byl to matematicko-fyzikální, přírodovědný a humanitní. Matematicko-fyzikální měl písemku z matematiky a také ústní zkoušku, přírodovědné obory měly jenom tu ústní a humanitní matematiku neměly. A já si myslím, že je třeba se o tom začít bavit a říct si, kde ta matematika své nedílné místo má. A já tvrdím, že těch oborů stále přibývá. Nejde jenom o technické obory, přírodovědné, ale dneska i medicína se bez matematiky neobejde a myslím si, že je tady celá řada dalších oborů, které prostě tu matematiku potřebují. Víte, my máme nové heslo - Czech Republic: The Country for the Future. Prosím vás, umělá inteligence je o matematice, a to velmi náročné. Takže chceme-li matematiku využívat, tak to není o tom, jak jsem slyšel - to zadám do kalkulačky a něco mi vyjde. Já prostě musím rozumět tomu, co ta kalkulačka pro mě počítá.

No a dostávám se k poslednímu bodu a to už je velmi stručné. Já bych chtěl říct, že odložením problému problém nevyřešíme. Děkuji. (Potlesk ze střední a levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Jsou tu dvě faktické poznámky. Nejprve je přihlášen pan poslanec Bartoň, poté pan ministr. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Já bych reagoval na svého předřečníka. Matematické vzdělávání určitě ano. Já plně podporuji matematické vzdělávání, já plně podporuji digitální gramotnost, já plně podporuji vzdělávání v oblasti moderních dějin. Ale nepotřebuji je mít jako povinný předmět u maturity.

Když to vezmu, tak matematické vzdělávání je potřebné pro život. Ale pokud máme matematiku jako povinný maturitní předmět, tím říkáme, že nikdo nesmí vykonávat jakoukoli jinou vyšší profesi, nesmí jít na vysokou školu, pokud nesplní maturitu z tohoto maturitního předmětu. Já se jenom tamhle podívám na paní poslankyni Mauritzovou, která založila Fakultu zdravotnických studií. Tam je tříletý obor bakalářský - záchranář. Musí mít záchranář povinnou maturitu z matematiky? Já si myslím, že ne. Já si myslím, že má mít profesní, že má mít znalosti, které potřebuje pro svou profesi. Toť vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana ministra Plagy. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo. Já jsem očekával, že debata nad povinnou maturitou z matematiky bude debatou, která bude štěpit kluby. A chtěl bych poděkovat Ivo Vondrákovi za ten jeho vstup. Protože přesto, že se lišíme v tom finále, tzn. jestli ta zkouška má být povinná, tak na všem, co předtím padlo, se shodujeme.

A já teď řeknu jednu věc a asi ji řeknu ještě několikrát během tohoto projednávání. Bez ohledu na to, jak dopadne nakonec to hlasování o povinnosti maturity z matematiky, tak to gros celého problému a toho, jestli budeme mít nové generace lidí, kteří budou umět matematiku používat a budou mít to matematické vzdělání a budou schopni kritického myšlení, leží skutečně v té výuce, v její kvalitě, v podpoře učitelů. Já si myslím, že se toho nedosáhne tím, že ta zkouška z matematiky bude povinná. Ale v tom, že matematické vzdělání je klíčové, chceme, aby lidé rozuměli matematice - teď cituji, co bylo v té zprávě a co citoval Ivo Vondrák - že to je klíčový nástroj, v tom se shodneme. Shodneme se také v tom, že se má lépe učit. Shodneme se v tom, že by byl možná lepší - a já toužím, aby byl - adaptační test, tzn. ne aby tam bylo uspěl - neuspěl, ale aby výhledově lidé odcházeli třeba s tím testem, který řekne, na kolik procent uspěli. A samozřejmě debata třeba o ústní zkoušce a obsahu bez toho přezkoušení, jestli tam nemá být třeba projekt, který by komplexněji ukázal tu znalost atp., to je přesně ta debata, ke které jsem vybízel následně bez ohledu na tento materiál nebo sloučenou rozpravu dvou dokumentů. To je klíčová debata o vzdělávání a já za to děkuji.

Jedna poznámka na závěr. Ivo, pokud jsou to doktorští studenti a jsou nedostatečně připraveni, tak předtím absolvovali zřejmě magisterské studium, takže kromě toho, že budeme dělat něco v regionálním školství, by bylo dobré něco udělat i v tom magisterském studiu na konkrétních školách. Ale oni to nebudou doktorandi jenom z VŠB-TU. To je apel na vysoké školy, nikoliv směrem k tobě. Ta kvalita by se měla zvednout i na vysokých školách, ale samozřejmě (předsedající upozorňuje na čas) povinnou součástí je, aby přicházeli dobře připraveni ze základních a středních škol. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Valachová s faktickou poznámkou, budou následovat faktické poznámky poslanců Kasala, Bělici a Svobody. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Lukáši Bartoni prostřednictvím předsedajícího. Také můj oblíbený kolega. Také jste si strašně naběhl tou zmínkou o zdravotnících a zdravotnických oborech. Na zdravotnické obory středních škol se vůbec ani nyní podle nařízení vlády matematika z maturity jako povinná nevztahuje. Ještě jednou - nevztahuje. A pokud máte na mysli, aby gymnázia (s důrazem), gymnázia (opakuje) nematurovala z matematiky, tak jenom připomínám sdělení pana ministra školství, že tady se ničeho nebojí. A upřímně řečeno, prostřednictvím předsedajícího, čeho by se také ministr školství bál, když se nebojí nejsilnější bezpochyby odborná organizace, odborná síla Asociace gymnázií, která o zavedení toho, aby byla pravidelnou součástí společné části maturity matematika, usiluje.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec David Kasal s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane předsedající. No, já se budu vyjadřovat také k panu poslanci Bartoňovi vaším prostřednictvím. Ale já to vezmu trošku jako učitel, de facto neučitel. Navážu na pana profesora Vondráka. Matematika by měla být součástí toho, jako mluvíme českým jazykem. Já jakožto lékař, když jsem přišel do prvního ročníku vysoké školy, tak první, co tam bylo, byla biofyzika a na tu biofyziku vyletělo několik kolegů, než se doškrábali do toho, že byli lékaři. To samé je se sestrami. Když mně teď přijdou sestry, nedokážou spočítat počet kapek na infuzi. To je úplný základ toho, co je ve všech oborech, takže matematika by měla být součástí každého vzdělávání. A když si vezmeme, i co se týká těch oborů, kde tedy teď maturita není, u středních zdravotních škol, tak ona by tam i měla být, protože ti, co jsou produkovaní a šéfují těm zdravotnickým zařízením, tak vyplňují dost tabulek a musí dělat plány a matematiku taky používají, připravují rozpočty. Je to základ úplně všeho bytí, které máme.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Jan Řehounek se omlouvá z rodinných důvodů v době od 13.15 do 14.00.

Pan poslanec Josef Bělica nyní vystoupí s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Bělica: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom velice krátce. Jsem člověk, který maturoval z českého jazyka. Tím bych chtěl trošičku poprosit o férovou argumentaci od pana zpravodaje Bartoně, protože já jsem kromě toho, že jsem maturoval z matematiky, si volitelně vzal ještě maturitu z fyziky, protože jsem chtěl jít studovat strojní obor. Pane kolego, pro mě největší stres byla maturita z českého jazyka, věřte si tomu, nebo ne, ale taky tady nebudu argumentovat, že jsem ji v životě nepoužil, že pro mě na strojařině ten český jazyk byl k ničemu. Já se prostě nechci dostat do té argumentace, že ta matika je k ničemu. Protože vy to tam nevidíte. Já si myslím, že matematika je velmi důležitá, je to základ vzdělání. A tak jak dneska jako premisu přijímáme, že určitá úroveň českého jazyka je prostě nutná pro to, abyste měl maturitní zkoušku, tak by to mělo být i z matematiky. Děkuji za slovo. (Potlesk z levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji pěkné poledne. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Bohuslav Svoboda a připraví se pan poslanec Lukáš Bartoň. Pane poslanče, máte slovo dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já vaším prostřednictvím vlastně budu hovořit ke všem, co teď mluvili v těch krátkých výstupech. Já jsem přesvědčen o tom, že řešíme věc, která má řadu rozdílných vstupů. Jeden ten vstup je gymnázium, gymnázium, které vzdělává vlastně k tomu, že mám obecně studovat jakoukoliv vysokou školu. A pak jsou specializované školy, které připravují na to, kdo se bude věnovat technice nebo přírodním vědám. Potřeba matematiky v oborech, které na to nevypadají, jako je medicína nebo zdravotnictví, je obrovská. Já od začátku, když jsem začal být proděkan, to znamená od roku 1990, sleduji výsledky našich studentů podle toho, jak dopadli u přijímacích pohovorů. Pane ministře a všichni ostatní, sděluji vám naprosto jednoznačně, že celou tu dobu nejsilnější predikční faktor pro to, jestli ten student bude úspěšný a odpromuje, ba dokonce jestli bude úspěšný jako lékař, největší predikční faktor, nejsilnější, je vlastně fyzika, protože my matematiku nezkoušíme. A je to v té moderní medicíně naprosto jednoznačné a jsem přesvědčen, kdo studuje gymnázium a odmaturuje na něm, že má mít právo jít na vysokou školu, protože je připravován jenom pro to. Pokud studuje nějakou jinou školu, měli bychom o tom, jestli má matematiku, nechat rozhodovat ty školy. Ony by to měly vědět, jestli to jejich absolventi budou, nebo nebudou potřebovat. A pokud se spletou a rozhodnou se špatně, tak tam ti studenti nebudou chodit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Lukáš Bartoň. Ano, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Já tady musím reagovat na některé své předřečníky, kteří mi vkládají do úst, jako bych řekl, že vzdělávání v oblasti matematiky je zbytečné. To jsem v žádném případě neřekl. Já jsem řekl, že maturita z matematiky není tak významná. To, že vzdělávání v oblasti matematiky je dobré, určitě. Kolega předřečník, který šel na strojní fakultu - ano, já jsem na strojní fakultě učil a já jsem si také stěžoval na úroveň studentů, kteří tam jdou s matematickým vzděláním, ale nikdy jsem neříkal nic proti tomu, že musí mít maturitu z matematiky úplně každý, i ten, kdo chce na humanitní obory.

A k paní kolegyni Valachové. Víte, prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem nic neřekl o podmínkách maturity na středních zdravotních školách. Já jsem mluvil o bakalářském studiu na Fakultě zdravotnických studií, kde je podmínka maturity pro přijetí. (Poslankyně Valachová hovoří z lavice.) Ano. A musí tam být maturita. V momentě, kdy zavedeme povinnou maturitu z matematiky pro všechny, tak všichni musí mít povinnou maturitu z matematiky, aby byli přijati na Fakultu zdravotnických studií.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám dvě faktické poznámky. Jako první vystoupí předseda klubu Pirátů Jakub Michálek. Připraví se paní poslankyně Kateřina Valachová. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já jsem rád, že máme takovéhle diskusní téma, které nás spojuje, protože se k tomu může vyjádřit téměř každý díky tomu, že téměř každý tady má maturitu, tak mě to tedy taky vybudilo.

A ještě, když tady zazněla taková láska k matematice, já jsem vystudoval matematiku a fyziku a mám k nim lásku, i když teď dělám politiku. Ale myslím si, že se tady dokážeme shodnout, stejně tak jako to dokázali ve Velké Británii, že samozřejmě nějaká úroveň znalostí z matematiky i češtiny je žádoucí a že by tam nějaká zkouška existovat měla, jako to mají třeba ve Velké Británii, kde se to dělá někde v prváku nebo ve druháku, ale potom tu maturitu, která už je specializovaná a která dneska obsahuje počítání s logaritmy a já nevím, básnické figury typu epizeuxis a podobně, tak to prostě můžeme nechat těm, kdo si skutečně vyberou tuhle danou oblast. Tak si myslím, že by to mělo platit nejenom pro matematiku, ale i pro tu literaturu, která je dneska zapojená v českém jazyce. To si myslím, že je takové řešení, jak bychom se z toho mohli dostat a zaměřit se na to, aby ty věci, které jsou v tom společném základu, jako jsou v případě matematiky třeba zlomky, procenta a podobně, které tedy spadají do učiva základní školy, tak aby skutečně lidé, kteří splní tu základní zkoušku, tohle uměli, jako když bičem mrská, protože spousta lidí, kteří nám dneska vycházejí ty školy, tak sice vystudovali matematiku, vystudovali angličtinu, ale neumějí ani anglicky, ani neumějí základní početní operace. A to je něco, co bychom měli řešit. Ale určitě to nevyřešíme maturitou z matematiky.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou paní Kateřina Valachová a připraví se pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Chtěla jsem vlídně, ale nepůjde to. Takže zcela ostře. Jaký máme v tuto chvíli stav? Stav je takový, že v roce 2021 mají poprvé maturovat tak, že ve společné části maturity mají český jazyk, cizí jazyk a matematiku gymnazisté - 2021 a 2022, to znamená za dva roky; 2022 - mají maturovat poprvé tak, že ve své společné části mají v maturitě matematiku, český jazyk a cizí jazyk střední odborné školy.

A teď pozor, teď to přijde. To, že minulá vláda odložila start maturity z matematiky, tato Sněmovna - z poloviny, máme tady nové poslance a poslankyně - o pět let, tak bylo současně spojeno s tím, že poslanci a poslankyně si přáli, aby pokud nastupuji na gymnázium nebo odbornou školu jako uchazeč nebo jako absolvent, hlásím se, nastupuji, tak abych věděl, a to je poctivé, na jakou školu se hlásím a z čeho budu maturovat. Proto vláda už v prosinci 2016 přijala nařízení, kdy vypočetla obory, kterých se u středních odborných škol matematika má týkat - tady navazuji prostřednictvím předsedajícího na pana docenta Svobodu - a tam jsou, vážený pane kolego, od prosince 2016 uvedeny všechny zdravotnické obory. Proto jsem si to dovolila zmínit a na tom se nic nezmění dnes, zítra ani v roce 2022, pokud samozřejmě nezměníme zákon.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní zatím na poslední faktickou poznámku pan poslanec Jiří Mašek. V obecné rozpravě se připraví pan poslanec Martin Baxa. Prosím, vaše dvě minuty, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mě trošku probudila ta diskuse k maturitě z matematiky. Chtěl bych navázat na řadu předřečníků, zejména bych zavzpomínal těch 40 let zpátky jako pan profesor Vondrák, že to prostě fungovalo, a my bychom se k některým věcem, které fungovaly, neměli bát vrátit. Je to otázka třeba na těch gymnáziích, že byly matfyz třídy, byly přírodovědecké a humanitní obory a podobně.

A co se týká toho zdravotnictví, navazuji na kolegu Kasala prostřednictvím pana předsedajícího, tam jsem jednoznačně přesvědčen, že se jedná o to, aby byla dostatečná časová dotace pro výuku matematiky na zdravotní škole. Jsem přesvědčen o tom, že je potřeba průběžně z toho ty studentky a studenty zkoušet, a důsledně zkoušet, tak aby postupovali do dalších ročníků, ale není úplně potřeba na to, aby sestra dokázala spočítat počet kapek v infuzi, mít skutečně maturitu. A v současném kritickém stavu, který se týká nedostatku nelékařského zdravotnického personálu, rozumějme, nejvíce sester, tak je to moment, pokud by tam třeba byla maturita povinná, tak by to byl moment k tomu, aby se děvčata a chlapci na tyto školy nehlásili. Vím, že v současnosti se to zdravotních škol netýká, a pokud se to nebude týkat, povinná maturita z matematiky, zdravotních škol a některých dalších vyjmenovaných škol, tak si myslím, že o povinné maturitě jinak je jistě třeba uvažovat a propagovat ji, čili pro gymnázia, pro střední odborné školy apod.

A ještě k panu poslanci Bartoňovu v návaznosti tedy potom také na Kateřinu Valachovou prostřednictvím pana předsedajícího. Co se týká vstupu na vysokou školu na bakalářský obor zdravotnický záchranář, tak pokud nebude maturita, tak jako že v současnosti není povinná z matematiky na střední zdravotnické škole, tak potom nebude ani podmínkou pro tyto studenty (upozornění na čas) pro vstup na vysokou školu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní mám tady tři faktické poznámky, takže pořadí bude: pan poslanec Jiří Kobza, paní poslankyně Mauritzová a pan poslanec Bartoň. Pane poslanče Kobzo, požádám vás o vystoupení a dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, milí hosté, dobrý den. Já jsem maturoval také zhruba před těmi 40 lety. Maturoval jsem z matematiky a tenkrát střední škola, gymnázium, nebyla o tom, že tam studoval, kdo chtěl, ale kdo na to měl. A myslím si, že to byl docela pragmatický přístup, protože z naší třídy, kde nás bylo 30, nějakých 24 absolvovalo vysokou školu.

To, co mě trošku ruší, je to, že jsem si přečetl programy neziskových organizací, Člověka v tísni apod., kteří mají program školení učitelů, kde vlastně míra ideologizace škol přesahuje míru učení toho empirického, toho faktického. Takže já bych rád tady vyzval k převzetí systému méně ideologie a více matematiky a fyziky. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Ilona Mauritzová a připraví se pan poslanec Lukáš Bartoň. Prosím, vaše dvě minutky.

 

Poslankyně Ilona Mauritzová: Takže já bych se chtěla vyjádřit k těm zdravotnickým oborům, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. Samozřejmě, kdo se hlásí do bakalářského studia na vysokých školách, tak se hlásí studenti ze všech středních škol. To znamená, že to nejsou jenom studenti ze středních zdravotnických škol. A to je velice důležité.

Druhá věc je, že výuka matematiky na středních zdravotnických školách je určitě důležitá a je potřeba, aby byla dostatečně zabezpečena, protože bez znalosti matematiky se studenti ani ve zdravotnických oborech neobejdou.

A snad, protože mi ještě zbývá chvilinka, souhlasím v mnohém i s tím, co tady padlo od pana profesora Vondráka. Jsme podobný ročník, takže jsem také maturovala na přírodovědném gymnáziu a myslím, že je třeba otevřít diskuzi o tom, jak maturovat z matematiky, nikoliv jak ji učit, protože že ji máme učit, to si myslím, že jsme všichni zajedno. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Také děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec Lukáš Bartoň - zpravodaj a připraví se paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Ona to už teď za mě řekla paní poslankyně Mauritzová. Samozřejmě na tu Fakultu zdravotnických studií vstupují studenti ze všech škol, nikoliv pouze a jenom ze zdravotních středních škol. O to jde. Studenti zdravotních středních škol nemusí mít u maturity matematiku, ale všichni ostatní, tedy krom uměleckých, ano.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Kateřina Valachová, zatím poslední faktická poznámka, takže se připraví pan poslanec Martin Baxa. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já mám pocit, že matematika se nám vlastně promítá i do té debaty, protože ta výměna názorů mezi mnou a panem kolegou Bartoněm je, řekla bych, o logice a o množinách.

Za prvé, co se týká uměleckých škol. Pane kolego, představte si, že i z nich můžu klidně být veterinárním záchranářem - nebo pardon, tím oborem, ať to nezkomolím, jak jsem to uvedla. Prosím vás, já se k tomu dostanu v tom obecném příspěvku. Podstata je ta, že my máme vzdělávací systém nastaven tak, že se tváříme - říkám tváříme, protože to říkáme několik let -, že výstup z gymnázia a z jakékoliv střední odborné školy je stejný v rámci rámcového vzdělávacího programu. Proto máme tu společnou matematiku, proto k tomu směřujeme. Pak máme samozřejmě nějaké rozhodnutí o nějaké profesní specializaci. Proto jsem na to narážela, na ty zdravotnické školy, že tam to tedy z mého pohledu postrádalo logiku, toto vaše vystoupení. A potom samozřejmě máme gymnaziální větev, a tady jsem navázala na předřečníky, že ano, z gymnázia, pokud jdu na gymnázium, tak všeobecně se předpokládá, ale také to nemusí být pravda, mohu třeba se rozhodnout být pokladní a prodávat někde v obchodě, ale předpokládá se, že pokud tedy jdete na gymnázium a budete maturovat, tak budete studovat vysokou školu. Jsou to nějaké předpoklady.

Ale znovu, co je podstatné a v čem se možná cyklíme, a já se tomu budu věnovat v rámci svého obecného vystoupení, jde o to, že dnes je to tak, že gymnázium i střední odborná škola ze zákona a podle rámcového vzdělávacího programu, podotýkám, který je zcela v moci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jsou výstupy shodné. Podotýkám, tváříme se tak.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka - pan poslanec Bohuslav Svoboda. Zatím poslední. Takže pane poslanče, máte slovo. Máte na to dvě minuty, se vyjádřit. Prosím.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Stačí mi méně, aby se dostal kolega Baxa ke slovu. Je to jenom moje reakce na kolegyni Valachovou. Já jsem přesvědčen o tom, že výstup ze všech škol, ze všech typů škol, není stejný. Ten člověk si tu školu vybíral s tím, že má nějakou představu o svém dalším životním osudu, a vybral si tedy proto technickou, že chce dělat techniku, a proto si vybral variantu přírodovědní, že si chce dělat něco jiného. Není ten výstup stejný. Proto bychom měli také pracovat s tím rozdílně, protože to rozhodnutí je rozhodující. To dítě nebo jeho rodiče se rozhodli pro to, že chce něco dělat, a tomu bychom to měli přizpůsobit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Martina Baxu a v obecné rozpravě se připraví paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové. Já si dovolím mít tentokrát poněkud delší příspěvek a kvůli své hlasové indispozici jsem se tady opatřil i teplým nápojem, tak se omlouvám, že budu pít možná během svého vystoupení.

Dámy a pánové, já myslím, že tento bod patří opravdu mezi jeden z nejdůležitějších, který projednáváme v oblasti školství během tohoto celého volebního období, a tento úvod říkám proto, abych svůj příspěvek zahájil kritikou Ministerstva školství a pana ministra Plagy, který ví, že se mi tento postup nelíbí, který zvolil, a chci, abych to tady zdůraznil.

Na straně jedné dnes Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a pan ministr osobně velice chvályhodně pracují na velmi zásadních strategických materiálech v oblasti školství, což je dlouho připravovaná a nyní úspěšně prezentovaná strategie 2030+, která má vlastně nastínit dlouhodobé fungování českého školství, které by mělo vycházet z jiných principů, nebo alespoň částečně z jiných principů, než je v současné době, ale na straně druhé, pane ministře, předkládáte teď návrh na změnu maturitní zkoušky ve velice zrychleném, uspěchaném režimu. Pokusil jste se dokonce protlačit Sněmovnou tento návrh podle § 90 a jsem moc rád, že se tak nestalo. Nevěnoval jste se dostatečně odborné diskuzi nad tímto návrhem a myslím si, že jste se zachoval velice nevstřícně vůči řadě odborných organizací, které o tom obsahu chtěly diskutovat a neměly k tomu vlastně příležitost.

Musíme si upřímně říct, že vlastně jediným větším konkrétním výstupem nebo diskuzí, která předcházela projednání tohoto návrhu ve Sněmovně, byl seminář, který uspořádal pan poslanec Bartoň a který se vlastně ale měl týkat obecně budoucnosti maturitní zkoušky, nikoliv toho návrhu, který, pane ministře, navrhujete. A mimo jiné právě seminář pana poslance Bartoně vyvolal celou řadu reakcí, na které už MŠMT ani vy, pane ministře, jste osobně nereagovali. Takže to já považuji za velkou chybu a považuji to za věc, která do značné míry dehonestuje celou tuto vážnou diskuzi o tom, jak by měla vypadat maturitní zkouška a obecně ukončení středoškolského vzdělávání. To zde zmiňuji z toho důvodu, že formálně tedy máme spojenu rozpravu k oběma návrhům, jak k tomu vládnímu, tak k návrhu skupiny poslanců, který připravil pan poslanec Bartoň a kde jsem spolupředkladatelem a který poukazuje na jeden z vážných problémů českého školství, což jsou předčasné odchody ze středního vzdělávání, kdy ten návrh, který předkládáme, by této situaci mohl ulevit.

Proč jsem, pane ministře, dámy a pánové, propojil dohromady tu kritiku, v níž jsem zmiňoval Strategii 2030+ a ten návrh, který se týká reformy maturitní zkoušky? Já přes kritiku - a chci zdůraznit ostrou kritiku - vašeho postupu ten návrh ve své podstatě podporuji. To znamená návrh na reformu maturitní zkoušky v obou částech. To znamená stažení těch dvou povinných předmětů státní maturity do podoby didaktických testů, tedy českého jazyka a buď tedy matematiky, nebo cizího jazyka, i to, aby se zrušila povinná maturita z matematiky. A ten hlavní důvod, který k tomu mám, a proto to dávám dohromady se strategií, spočívá v tom, že podle mě klíčový úkol pro českou vzdělávací soustavu a pro aktéry v českém vzdělávání pro nejbližší roky je to, abychom vlastně se rozhodli, jakým způsobem by mělo být zakončeno střední vzdělávání obecně. Proto jsem tady zmínil i ten seminář.

Já jsem bytostně přesvědčen o tom, a ten můj názor je možná radikální, ale chci, aby tady zazněl, že současná podoba té tzv. státní maturity je nefunkční, nevhodná a vlastně nenaplňuje žádné z cílů, v kterém bychom měli být, to, které bychom měli ve vzdělávací soustavě sledovat. To, že máme jeden typ maturitní zkoušky na straně jedné pro absolventy gymnázií nebo pro maturanty na gymnáziích, na straně druhé pro různé odborné školy s maturitou, to, že nebylo přistoupeno na to, aby státní maturita byla jakýmkoliv podkladem pro přijetí na vysokou školu, to, že každoročně dochází k chybám v přípravě státních maturit různého typu, to, že se mění podmínky pro to, jak má státní maturita v daném školním roce proběhnout z roku na rok, to, že se stále zpochybňuje role státní maturity ve vzdělávací soustavě, prostě podle mého názoru vede k tomu, že se musíme zamyslet nad tím, jak by měla maturita vypadat, a z toho už jednoduchá zkratka k mému vlastnímu názoru na to.

Pokud by v současné době měla být spuštěna ta trojpředmětová státní maturita, nemělo by dojít tedy ke zrušení povinnosti státně maturovat z matematiky, tak se ty změny budou provádět o to obtížněji. Ve chvíli, pokud by se spustil systém státní maturity postavený na třech maturitních předmětech, tak podle mého názoru by se velice ztížila možnost jakýmkoliv způsobem diskutovat o státní maturitě a její podobě. Mimo jiné je to takový jeden z klasických poznatků vědy o vzdělávání, že to, jak vypadají ty klíčové zkoušky v těch jednotlivých uzlových bodech vzdělávání, zásadně ovlivňuje podobu vzdělávání předcházející té příslušné zkoušce. Takže pokud bychom se měli hypoteticky bavit o nějaké reformě vzdělávání, redukci obsahu, rámcových vzdělávacích programů, zpestřování výukových metod, diferenciaci vzdělávání a na straně druhé k tomu dát prostě povinnou maturitu z matematiky a vlastně tři státní maturitní předměty, tak je to v přímém rozporu. Tak to je základ mé argumentace k tomu, proč ten návrh podporuji, byť jsem ostrým kritikem toho, jaká cesta se k tomu zvolila.

Chtěl bych upozornit na to, že v této diskuzi trošku zaniká ta druhá část vládního návrhu i toho návrhu našeho, kde jsem spolupředkladatelem, tedy že vlastně dochází k redukci státní maturitní zkoušky do podoby didaktických testů. Bylo by, pane ministře, korektní také upozornit, že ne všichni aktéři ve vzdělávání s tímto souhlasí. Zmíním Asociaci ředitelů gymnázií, zmíním Asociaci češtinářů, některé odborné asociace vzdělávání v cizích jazycích, které obhajují tu podobu státní maturity v cizích jazycích a v češtině. Nicméně na základě svých různých diskuzí, hovorů s odborníky ten návrh podporuji a myslím si, že je to tak správné. Zejména, byť jsem aprobací učitel zeměpisu a dějepisu na gymnáziu, nikoliv češtinář, i tak jakoby ze své učitelské praxe vidím, že ten systém toho, řekl bych v uvozovkách, vzdáleného opravování písemných prací z českého jazyka je vlastně v rozporu s tím, jakým způsobem zhodnotit pokrok žáka nebo studenta, který udělá během těch příslušných let středoškolského studia. To si myslím, že je jeden z těch zásadních argumentů. A musím říct, že nesouhlasím se zde zatím nevysloveným kritickým argumentem, který zazněl, že se učitelé tzv. snaží při opravování těch testů pomáhat těm svým dětem, myslím, že je to do značné míry vyjádření určité jako nedůvěry v odbornou kvalifikaci středoškolských učitelů, kteří opravdu se věnují poctivě přípravě svých žáků a také takto poctivě opravují ty písemné práce.

Takže souhlasím s tou redukcí na didaktické testy. Znovu ale upozorňuji na to, co také v té diskuzi zůstává trošku schováno. Totiž to, že centrum... organizace, která ve školském prostředí se všeobecně pojmenovává zkratkou CERMAT, dělá opakovaně chyby v přípravách těchto testů. Chci to takto vážně říct, jakkoliv pro zaměstnance Cermatu, možná se jich to dotýká, ale rok co rok prostě dojde k tomu, že je špatně formulovaná otázka, že některá témata zaznívají příliš důrazněji než jiná a tak podobně. To je prostě věc, která by se řešit měla.

Tak a teď už k té samotné podstatě a tou je zachování tedy možnosti maturovat z cizího jazyka a z matematiky. To znamená možnost té volby. Já jsem si dělal při přípravě na své vystoupení, takový jakoby sken toho, jak je to v Evropě.

Dámy a pánové, rozhodně tomu není tak, jak jsem někde zaslechl ve veřejné diskuzi, že jsme jednou z posledních zemí v Evropě, která nemá povinnou maturitu z matematiky. Vůbec to není pravda. Myslím si, že explicitně povinná maturita z matematiky je, myslím, v osmi státech v Evropě v nějaké podobě, která je adekvátní. Na straně druhé musím ale také korektně dodat, že způsoby ukončování středoškolského studia jsou opravdu rozmanité a že to, čemu se říká maturita, zdaleka také není všude. Když bych měl uvést příklad nějaké země, kde třeba povinná maturita z matematiky v té tradiční podobě je, tak je to třeba současné Rakousko. Ale jak říkám, menšina zemí v Evropě je ta, kde jsou povinné maturity z matematiky.

Chci také zdůraznit, že jsem vedl diskuzi o tom, zda zachovat či nezachovat povinnou maturitu z matematiky, myšleno ve vztahu k tomu zákonu, který máme před sebou, s různými aktéry vzdělávání z různých typů středních škol. Já sám jsem vyučoval téměř dvacet let na gymnáziu, kde povinná maturita z matematiky není vlastně žádným tématem, kde pro naše maturanty není povinná maturita z matematiky žádnou překážkou, žádnou hrozbou, relativně bez problémů ji absolvují, a když se podíváte do RIA k tomu vládnímu návrhu zákona, tak to ty údaje potvrzují. Pro gymnázia tato maturita není překážkou.

Na straně druhé, mluvíme-li o odborných školách, kde se vyučují předměty s maturitou, tak nejenom ta čísla, která ukazují míru neúspěšnosti, tak ty statistiky samotné i moje rozhovory s nimi, s řediteli těchto škol, poukazují na to, že maturita z matematiky je pro studenty těchto škol překážkou. Mluvil jsem s ředitelem střední odborné školy podle mého názoru i názoru třeba České školní inspekce velmi kvalitní v Kladně, v Mělníku, a ti na to upozorňují s velkou naléhavostí. Ale dámy a pánové, nikoliv s argumentem, že by jaksi chtěli těm svým studentům nějak ulevit, ale s tím argumentem, že pro kurikulum, které na té škole mají, pro rámcový vzdělávací program, resp. školní vzdělávací program, podle kterých se učí, tak ty nejsou nastavené na to, aby nakonec ty děti měly nasměřovat, nebo ty žáky, k automatickému zvládnutí povinné maturity z matematiky.

Já se musím velice ohradit proti argumentu, který ve veřejném prostoru bohužel často zaznívá, že máme vlastně takové jako dvě kategorie středoškoláků. Ty, kteří zvládnou gymnázium a maturitu - a ti jsou výborní. A potom ty, kteří na to nemají - a ti by měli vlastně jít do těch učilišť a zvládnout ta učiliště. Pak tu chci velice tvrdě odmítnout - a je to v příkrém rozporu s tím, k čemu bychom měli směřovat, to znamená dávat příležitost každému žákovi. Ten mnou zmiňovaný ředitel střední školy na Kladně přesně tohle říkal. Já mám žáky různého typu a snažím se každému tomu žákovi pomoci, aby nakonec k úspěšnému absolutoriu toho příslušného oboru, ať už maturitního, nebo nematuritního, dospěl.

Neboli zavírat oči před tím, že absolventi nějakého typu středoškolského vzdělávání u státní maturity z matematiky, kterou si sami vyberou, nejsou úspěšní, je podle mého názoru vyjádření takového určitého despektu vůči prostě části vzdělávaných žákům. Jakoby pokrčit rameny nad tím, no tak to neudělají, aspoň se ty obory pročistí, je podle mého názoru opravdu neúctou a neodborným názorem, který v takové diskuzi zaznívá. Současně chci podotknout, že na řadě těchto oborů se matematika běžně a poměrně náročně vyučuje a že ti žáci by nezvládli maturitu, aniž by neabsolvovali studium matematiky. Tak to je jenom k tématu úspěšnosti či neúspěšnosti na různých typech škol.

Vedle tohoto argumentu, který hovoří o tom, že v tuhle chvíli jakoby se chystáme vrhnout část středoškoláků vstříc zkoušce, kterou nemají dostatečně dobře, nebo na kterou nejsou dostatečně dobře připraveni, ale z různých důvodů, ne proto, že by na to sami nestačili nebo že by ty školy byly špatné, tak je tu ten samotný argument, jak se tedy vlastně učí matematika na středních školách. Protože, jak jsem říkal, jsem svou profesí gymnaziální nebo středoškolský učitel zeměpisu a dějepisu, tak jsem se nakonec rozhodl namísto nějakých svých úvah vám tady přečíst takový článek, nebo text, který napsal středoškolský učitel matematiky, absolvent matematiky na matematicko-fyzikální fakultě, to znamená člověk, který je na první pohled v tom, jak se ta veřejná diskuse o tom zjednodušeně vede, předurčen k tomu, aby hájil státní maturitu z matematiky. Tak mi dovolte, abych možná trošku déle, ale myslím si užitečně tady přečetl významnou část článku pana dr. Luďka Šnircha Co očekáváme od povinné maturity z matematiky. Jsou tam uváděny různé časové údaje, tak já jenom uvedu, že tento článek byl zveřejněn 27. září letošního roku, to znamená, už obsahuje čísla z letošního jarního termínu státních maturit:

Často se setkávám s názorem, že povinná maturita z matematiky je správný směr vzdělávání pro budoucnost. Autoři uvádějí spoustu nezpochybnitelných důvodů, proč matematiku vyučovat. Jsou to však i důvody pro povinnou maturitu z matematiky, navíc jednotnou pro všechny typy škol?

Dovednosti, které matematika může rozvíjet. Kvalitní výuka matematiky pomáhá budovat dovednosti, které absolvent v 21. století potřebuje v profesním i osobním životě: učí pečlivosti; vede k vytrvalosti a logickému myšlení; učí pochopit princip problému, umět pružně reagovat; buduje systematické myšlení v souvislostech a posiluje důkladnost a bystrost. To všechno platí zejména tehdy, když je student vnitřně motivován a díky vhodné formě výuky a učiteli má šanci učivu porozumět a pochopit je. Proto se také matematika na středních školách vyučuje. Jak to ale souvisí s tím, že se má povinně maturovat z matematiky téměř na všech středních školách? Řečnická otázka.

Po devíti ročnících jednotného maturitního testu z matematiky se nabízejí tyto otázky: Přispělo testování k dosahování požadovaných dovedností absolventů? Vyvolalo testování požadovanou změnu kvality výuky matematiky, změnu přístupu studentů i vyučujících? Jsou studenti dobrovolně maturující z matematiky vnitřně motivováni k pochopení matematiky? A jsou v pochopení matematiky úspěšní?

Jednotná státní maturita z matematiky, současný model. - Mimochodem, do toho vložím poznámku, možná to samo o sobě je užitečné, aby všichni ti, kteří tu diskusi chtěli poslouchat, věděli, o čem konkrétně vlastně v případě maturity z matematiky je řeč. - Didaktický test z matematiky se skládá z 26 úloh, které obsahují 37 samostatně hodnocených otázek. Polovinu bodů lze získat u otázek, v nichž maturant vybírá z nabízených možností a kde je přesně jedna možnost správná, takzvané uzavřené úlohy. Druhou polovinu bodů lze získat vlastní formulací odpovědi, přičemž ale jen u čtyř otázek se hodnotí celý postup. U zbývajících jen výsledek. Je jasné, že tento model byl zvolen hlavně pro snadnost vyhodnocování testů počítačem. K tomu ostatně slouží jednotný formulář pro zapsání odpovědi, který Cermat následně vyhodnocuje.

Jednotná státní maturita z matematiky má tedy nyní mimo jiné tyto vlastnosti: Maturant má na jednu otázku přibližně tři minuty času, má zvládnout 37 otázek za 120 minut. Namísto sestavení rovnic a vzorců, po kterém se tolik volá, se preferuje dosazení do vzorců a numerický výpočet. Pokud se otázka na sestavení výrazu či rovnice objeví, selže každoročně vysoké procento prvomaturantů, kteří si maturitu z matematiky dobrovolně zvolili. Například letošní jarní otázka číslo 3.2 měla 85 % neúspěšných, tedy včetně velké většiny gymnazistů. Výpočetní technika není u státní maturity povolena, je zakázána dokonce i část kalkulaček či hodinek. Zkouška tedy vlastně konzervuje technologický stav z počátku 80. let 20. století a míjí se se všemi strategiemi vzdělávací politiky, které žádají propojení výuky s ICT technikou. Tato forma maturity vede pouze k rutinním výpočtům bez velkého přemýšlení. Originalita řešení a přemýšlení je vlastně trestána ztrátou času, a tedy hrozbou nedokončení testu. Výsledný protokol poskytuje jen minimálně zpětnou vazbu učiteli, který studenta vzdělával. A konečně, sebemenší chyba znamená obvykle ztrátu bodů, a to bez zdůvodnění.

Neúspěch u takové maturity z matematiky může být způsoben tedy nejen nedostatkem píle, ale také špatnou prací některých škol či učitelů, případně je daní za nepodnětné rodinné zázemí studenta. Děti ze sociálně a vzdělanostně slabšího prostředí např. nedosáhnou na různé placené přípravné kurzy, mají velmi zúžené možnosti nápravy, pokud jim škola nevytvoří podmínky. Vydělá na tom společnost, když tito studenti neuspějí? Testovanou látku lze zčásti dočasně nacvičit a tak se to také děje. Ale zdaleka to není totéž jako ji pochopit. Matematické dovednosti si tak studenti neosvojí a krátkodobě získané tzv. matematické znalosti zase rychle zapomenou. Ostatně jako matematik a absolvent matematicko-fyzikální fakulty si pravidelně dělám maturitní test z češtiny. Větným rozborům nerozumím, protože jsem nikdy nenašel motivaci se je učit. Nejsem ale na to pyšný. Dobře chápu, proč někoho nebaví matematika. Má to s ní jako já s češtinou a větnými rozbory, vidí v tom jen formalismus a neužitečné pojmy. Bohemistou či novinářem nejsem a nechci být, stejně ale jako někdo jiný se nechce stát matematikem.

Jak tedy vypadá analýza devíti ročníků maturit z matematiky, jaké jsou závěry a co nám volitelná státní maturita přinesla?

Mezi roky 2012 až 2019 je pokles počtu prvomaturantů, kteří si zvolili dobrovolně matematiku, ze 40 500 na 14 500. - Dámy a pánové, já to číslo ještě jednou zdůrazním: 40 500, když maturita z matematiky začínala, až pokles na 14 500. - V procentech jde o pokles ze 44 % prvomaturantů na 21,4 %. Za druhé z těch, kteří si vybrali matematiku, byl v roce 2012 podíl studentů z gymnázií 25,2 %, v roce 2019 se gymnazisté již na celkovém počtu podíleli 45 %. Za další, neúspěšnost z matematiky zůstává na stejné úrovni či se meziročně lepší jen díky trvale rostoucímu podílu gymnazistů, na což Cermat ve své analýze upozorňuje. Ve skutečnosti neúspěšnost z matematiky na všech typech škol včetně gymnázií vzrostla, srovnání 2019 oproti 2013. Devět ročníků maturit již mělo pozitivní změnu přinést, pokud byla forma maturity stanovena správně a výuka matematiky správně zareagovala. Forma testů je dlouho známá, předvídatelná, je k dispozici hodně testů k procvičování.

Podporuje tedy v kontextu těchto čísel státní maturita z matematiky rozvíjení matematických dovedností? A pokud se to nedaří, známe důvody? A když je neznáme, proč tedy místo jejich porozumění nařídit povinnost maturovat z matematiky?

Už se, dámy a pánové, blížím ke konci.

Budou dvě povinné úrovni maturitních textů z matematiky pro rozdílné typy škol s rozdílnými RVP, s rozdílnými hodinovými dotacemi, jak už o tom mnoho politiků jako o logickém kroku mluvilo? Do roku 2012 byly volitelné nepovinné testy vyšší úrovně. V roce 2012 si dobrovolně vybrala vyšší úroveň matematiky jen necelá 2 % maturantů a poté, co se Cermatu nepodařilo odhadnout časovou náročnost testu a musel dodatečně měnit i hodnocení, byly testy vyšší úrovně v zákoně zrušeny.

Je tedy jasné, že odborné školy mají priority v odborných předmětech a na rozdíl od gymnázií na to u jednotné státní maturity doplácejí. Je to spravedlivé? Studenti gymnázií by ostatně zase nebyli úspěšní v maturitě z účtování, obrábění na NC strojích, kdyby jim to jednotná povinná maturita nařídila.

Nyní je tady ještě odstavec, který se týká argumentů, proč používat výpočetní techniku u státní maturity a proč neřešíme matematickými a výpočetními nástroji reálné situace. Zkouší se například nesmyslné úlohy. Ani jsem netušil... Letos v úloze číslo 9 maturanti stavěli sloupy vysoké 500 tisíc metrů.

Závěr. Zavedení povinné maturity z matematiky proběhlo stejně jako zavedení celé státní maturity: bez porozumění podstatě problému, s formálním uvedením cílů, kterých má být dosaženo. Nebyla provedena veřejná analýza devíti ročníků jednotných maturit, které z cílů zavedení jednotné státní maturity se podařilo splnit, které ne, a proč. A úplný závěr? Nebezpečí, že povinná maturita z matematiky zakonzervuje nevyhovující stav výuky, je tedy příliš velké.

Doktor Luděk Šnirch, absolvent matematiky na matematicko-fyzikální fakultě v roce 1985, nyní učitel střední školy v Bruntále.

Dovolil jsem si tedy možná trochu déle shrnout ty argumenty, proč si myslím, že je správné, aby povinná maturita z matematiky nebyla zavedena, aby zůstala zachována možnost volby. Chci ale znovu podtrhnout, že tuto novelu zákona, tuto podobu maturitní zkoušky má smysl zavést pouze tehdy - to znamená, nezavádět povinnou maturitu z matematiky, zachovat současný model - pouze tehdy, pokud bude naprosto zřejmě dán slib, že se povede relevantní diskuse o tom, jak by mělo vypadat ukončení středního vzdělávání, relevantní slib o tom, že by mělo být diskutováno o nové podobě státní maturity, a relevantní slib, že tato diskuse nezůstane pouze viset ve vzduchu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Plaga. Zatím jediná faktická poznámka. Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl jsem v té faktické poznámce původně reagovat na připomínku, že Cermat tam má každoročně chyby. To byl ten můj záměr, proč jsem se přihlásil hned zkraje. Ano, samozřejmě nebudu zastírat, že výkladové nejasnosti tam byly. Také nejsem spokojený s tím, že každoročně máme soutěž o to, kdo nachytá Cermat. Protože když si vezmu ten letošní rok, tak ten skutečně nebyl o výkladu, nebyl o chybě Cermatu, ale o tom, že se poměřovali odborníci na matematiku a hledali jakýkoliv význam, který toho studenta střední školy ani napadnout nemohl, a v tom hledali tu chybu. To znamená, pro ty studenty středních škol byly napsané dobře. Ale přesto.

Uznávám, a řekl jsem to tady ve svém úvodním slově, že už tato košatá debata je předmostím k tomu, že je potřeba vést seriózní debatu o podobě maturitní zkoušky. Naprosto jasně jsem si vědom toho, že nejenom u maturitní zkoušky, ale u všech těch uzlových zkoušek, jako jsou jednotné přijímačky na střední školy, je klíčové a determinující pro vzdělávání na druhém stupni základních škol anebo na škole střední to, jak je koncipován obsah toho testu. To je naprosto legitimní debata. Mohu slíbit, že jsem připraven ji vést, protože jenom tak jsme schopni velmi rychle provést některé věci do praxe.

Závěrem, je to možná pro faktickou poznámku netypické, ale chtěl bych panu poslanci Baxovi poděkovat za tento příspěvek, který byl jasný, věcný, stejně jako jsem předtím děkoval Ivo Vondrákovi, byť to bylo zase z druhého spektra a se mnou nesouhlasné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní v obecné rozpravě vystoupí poslankyně Kateřina Valachová a připraví se poslanec Václav Klaus. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající, vážená vládo, slyšeli jsme tady mnohé k matematice. Upřímně řečeno, poslouchala jsem pečlivě, jestli uslyším nějaký argument pro změnu zákona, protože Poslanecká sněmovna je o změnách zákona. Tak takový argument jsem tady neslyšela. Pokud si to provedu jako právnička legislativkyně do úkolů, které jsem slyšela, tak samozřejmě slyšela jsem řadu věcí týkajících se exekutivních rozhodnutí ministerstva, profesní podpory ministerstva a práce ministerstva. Těch úkolů tady z mého pohledu zaznělo mnoho.

Argument pro změnu zákona jsem slyšela pouhopouhý jeden, který podle mého soudu, vážené kolegyně a kolegové, lze uznat. Řekl ho ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga. Ano, byla odložena reforma financování regionálního školství, nutno podotknout, že on sám tedy o to usiloval. Původně měla nabýt účinnosti v září 2018, nyní je to tak, že startuje plně od ledna 2020. To je platný argument, protože reforma financování regionálního školství měla zajistit, abychom nejenom na středních školách, ale na všech základních školách měli zajištěno dělení možné výuky z matematiky, což bezpochyby ke zvýšení kvality vzdělávání v matematice přispívá. Takže shrnuji, za mě zatím pouze jeden základní argument: Ano, došlo k odložení o dva roky.

Nicméně co se týká těch ostatních argumentů, musím zopakovat to, co se tady vlastně v roce 2016, vážené kolegyně, vážení kolegové, v Poslanecké sněmovně schválilo a proč se to schválilo. Z některých příspěvků jsem měla pocit, že sem přiletěli Marťani v roce 2016 a rozhodli se zavést, samozřejmě bez jakéhokoliv rozmyslu, analýz a tak dále, něco hrůzostrašného, co má zřejmě zdecimovat naši mládež a zničit náš národ do budoucna. Tak podle mého soudu vyznívaly některé příspěvky.

Dámy a pánové, tady se ovšem stalo úplně něco jiného. Jak už jsem zmínila, byl připraven návrh změny školského zákona, který říkal ano, součástí společné části maturity, ať je to gymnázium, nebo střední odborná škola, má být matematika, český jazyk a cizí jazyk. No a teď kdo to vymyslel? Nabízelo by se, že to vymyslela vláda hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL. No ale tak to nebylo, vážené dámy a pánové. Vycházelo to a doposavad to vychází ze Strategie 2020 - podotýkám, že Strategii 2020 vlastně hned na svém začátku sice schválila vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL, ovšem připravilo ji drtivě v obsahu, a musím říct, že jsem se tomu věnovala odborně jako právnička a členka různých orgánů, nejenom Legislativní rady vlády, ale samozřejmě také jako odborník na organizaci veřejné správy, minimálně po dobu deseti let. A tuto zprávu, to znamená Strategii 2020, podotýkám ve své době velmi chválenou, unikátní dokument, nic lepšího tady nebylo, zpracovala vláda Občanské demokratické strany, respektive pod vedením Občanské demokratické strany. Finální práce udělala úřednická vláda, a jak říkám, na začátku svého působení velmi brzy, těžko ji podezřívat z toho, že to celé vymyslela, tak učinila vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Proč to říkám? Rozhodně ne kvůli nějakému ping-pongu, přenášení odpovědnosti a podobně. To v žádném případě. Říkám to proto, že shoda, podotýkám odborná a politická, na tom, že výstupem ze střední odborné školy nebo gymnázia má být společná část maturity, která má obsahovat český jazyk, matematiku a cizí jazyk, je dlouhodobá. Není to žádný výmysl.

Co se týká komparací s těmi ostatními zeměmi. Ano, má pravdu Martin Baxa vaším prostřednictvím, když říká, že ne v celé Evropě nebo na celé Zemi je to stejně. To rozhodně ne. Také si cením jeho věcného argumentu, kdy zmínil, že také přiznává, že se to nedá úplně srovnávat, protože samozřejmě záleží na tom, jakým způsobem se vůbec vzdělávání v těchto zemích ukončuje, jak se to zkoumá, jak to mají nastaveno.

Ale já vám řeknu, proč si myslím, že je důležité, aby výstup vzdělávání na střední škole skutečně to ověření znalostí z přírodní vědy, z českého jazyka, cizího jazyka skutečně byl obsažen a obsahovala ho maturita do budoucna. Je to proto, že okolní země, vážené dámy a pánové, okolní země součástí maturity právě tu matematiku jako povinnou mají. A proč jsou důležité okolní země? No proto, že absolventi našich škol, ať středních, nebo vysokých, s ohledem na trendy, které nelze zastavit, jsou součástí globálního pracovního trhu. To znamená, nebudou soutěžit mezi sebou, dokonce nebudou soutěžit mezi sebou učiliště, gymnázia, střední odborné školy.

Tady podotýkám, já mám někdy pocit, že naopak absolventi středních odborných škol jsou na aplikovanou matematiku možná dovednější a šikovnější než leckterý gymnazista. Neexistuje dělení, že ten je chytrý, ten je hloupý. Také nemám ráda toto třídění na ty, co jsou geniální a jsou na gymnáziích, a ty, co jsou hloupí a jsou na těch ostatních školách. Je to nesmysl. Je to lež.

Pokud jsem zmínila přírodní, přírodovědný jazyk, tedy pro nás matematiku, cizí jazyk a češtinu, tak chci říct, že z odborného hlediska podle mého soudu neexistuje nikdo, kdo by zpochybnil, že tyto tři kompetence pro úspěšnost ve vzdělávání i v životě skutečně absolventi škol potřebují.

Co se týká toho, jak probíhala ta debata a jak došlo k odkladu startu povinné části, tedy maturity z matematiky, tady v Poslanecké sněmovně. Prosím vás, ta debata byla skutečně mimořádně náročná. Každý na to měl názor. Trvalo to měsíce. Stejně tak trvalo další měsíce, mimochodem půl roku, než jsme se shodli nejenom jako politické strany, ale všechny odborné asociace, podotýkám všechny, byly jich desítky, na tom, jakým způsobem nastavit nařízení vlády, tedy které obory mají být do povinné matematiky vůbec zařazeny. Potom, ačkoli uplynuly asi dva roky, a podotýkám, to byl jenom legislativní proces, odborná debata byla mnohem delší předtím, tak potom následovala bitva na vládě, která trvala dva měsíce, vyvolalo to KDU-ČSL, a důsledkem toho bylo, že kromě nařízení vlády v prosinci 2016 o tom, které obory, a byla to skutečně velmi náročná dlouhodobá práce na tom, v čem byla shoda, nebo spíše kompromis. O shodě vůbec nešlo hovořit. O kompromisu. Tak byla v lednu nebo v únoru 2017 doplněna opatřeními pro náběh maturitní zkoušky z matematiky. Toto vláda také schválila.

Chci říct, že tím pádem musím absolutně odmítnout argument, že vláda či Poslanecká sněmovna nebo Senát napřed udělaly B, a potom udělali A. Ne. My jsme udělali A, řekli jsme, co je všechno potřeba udělat, aby fungovalo vzdělávání v matematické gramotnosti, odložili jsme o pět let start takovéto povinnosti v rámci maturity, a potom jsme to schválili. Toto je ta pravda.

Takže musím říct, že pro mě bylo velké překvapení, pokud jsem se jako místopředsedkyně školského výboru, a myslím si, že tento pocit mají všichni kolegové ze školského výboru napříč politickým spektrem, nejdříve zúčastnila podvýboru pro regionální školství v červenci tohoto roku, kde tedy zuřivě bylo Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy hájeno to, že nedojde k žádné změně v maturitě - ještě jednou: k žádné změně, a kdo by neslyšel, ještě jednou: k žádné změně - abychom se následně, jak jinak, už to tady je taková tradice, z novin dozvěděli, že došlo k obratu, všechno bude jinak, no a potom upřímně řečeno jsme se dozvěděli dokonce i to, že neproběhne meziresortní připomínkové řízení, neproběhne žádná odborná debata. Dojde ke zrušení, protože souhlasím s kolegou Vondrákem, že o osm let odklad je zrušení povinné maturity z matematiky. Ale co víc, zároveň, zároveň bez jakéhokoli meziresortního připomínkového řízení odborné debaty, natož hodnocení dopadu regulace, to je takové to oblíbené RIA, rádi to tady zmiňují vždycky při každém zákonu kolegové z KDU-ČSL, teď jsou nepřítomni, tak to zmíním za ně. Určitě by to doplnili. No a dokonce že dochází - já vám řeknu, k čemu vlastně dochází. Matematika je jenom kouřová clona. To, co máme, a dokonce nám bylo navrhováno, abychom zvedli ruku na jedno hlasování, je absolutní změna státních maturit. Tak tomu opravdu říkám strategický, koncepční, analytický, velice samozřejmě profesionální přístup. No upřímně řečeno, není to ani jedno, ani druhé, ani třetí.

Co se týká toho, jaký je stávající stav, protože musím říct, že řada příspěvků mě přesvědčila o tom, že si nejsem jistá, jestli to vůbec kolegové vědí. Stávající stav je takový, znovu to zopakuji ve svém obecném vystoupení: 2021 gymnazisté a lycea, součást společné části maturity, český jazyk, cizí jazyk, matematika. Střední odborné školy rok 2022, a teď pozor, už od prosince 2016, tzn. už předtím, než se studenti hlásili na danou střední odbornou školu či učiliště s maturitou, seznam oborů, kterých se matematika netýká v rámci maturity, to znamená, netýká se jich v roce 2022. Je to platný zákon, platný stav, nevím, kdo studenty má zájem strašit. Tak netýká se jich: zdravotnické obory, obory sociálních služeb, sociální práce, pedagogické obory středních škol, umělecké obory.

Neříkejte, vážené kolegyně a kolegové, kteří budete vystupovat na pultíku, že jde o plošné zavedení. Musím říct, že na tento přívlastek mám mimořádnou alergii.

Potom tedy to, že je jednotná. To je tedy další lež. Nebo dokonce, že to snad byl záměr, aby byla jednotná matematika. No to v žádném případě ne. Součástí strategie 2020 je, že matematika má být součástí společné části, to tam je, to je pravda. V zákoně je toto provedeno, to je také pravda. Ovšem co je absolutní lež, je to, že má být jednotná. Toto Sněmovna v minulém funkčním období neřekla, neřekla to ani předchozí vláda. Dvě politické strany v této vládě pokračují. Předpokládám, že většina kolegů ve vedení těchto stran to ví.

Co řekla vláda v minulém funkčním období? Na základě debaty v Poslanecké sněmovně, na základě toho, že byla zavázána Poslanecké sněmovně, naopak přijala ten telefonní seznam opatření pro náběh zkoušky z matematiky, která právě měla řešit, a bylo na to pět let, nebo stále ještě je, probíhá ten čas, myslím, že pět let je dostatečná doba na to, aby se událo následující. A trošku to souvisí s těmi příspěvky, tak jak jste je tady, kolegové, zmiňovali. Proto nechci zdržovat, ale proto je potřeba to říct.

Ano, jak říkal kolega Svoboda vaším prostřednictvím, je falešné, ale já jsem to také říkala už ve své faktické poznámce, je falešné se tvářit, že výstupy středních odborných škol, učilišť s maturitou a gymnázií jsou stejné. No já jsem to zmiňovala, že to je pouze zdánlivé. Já jsem jenom zmínila, že to je výstup našich rámcových vzdělávacích programů, které doposud nikdo nezměnil, a co žel bohu jsme se dozvěděli na školském výboru, snad ani prý nezmění do konce funkčního období této vlády. Podotýkám, školský výbor s tím zásadně nesouhlasí. A co se týká oborů, tak ty také měly být revidovány. Obory středních odborných škol. Byly to jasné úkoly a pořád jsou.

A teď proč jde o tu revizi rámcových vzdělávacích programů středních odborných škol a proč jde o revizi oborů středních odborných škol. Myslím si, že těmto slovům nikdo nerozumí, co to vlastně znamená. Takže: Dříve než jsme měli jasné financování, které máme schválené teď, že každý žák na každé škole by měl dostat zhruba stejné množství finančních prostředků na své vzdělávání, tak byl boj o žáka. Střední školy se minimálně deset let potýkaly s tím, že je demografický pokles, každá střední škola zuby nehty držela studenta, při vší úctě, jdou o tom legendy, dokonce i ty studenty, kteří tedy příliš rozumu, natož na gymnázium nebo střední odbornou školu, například průmyslovku, v uvozovkách příliš rozumu nepobrali, nebo za normálních okolností kdyby bylo více dětí v rámci demografie, tak by se tam nikdy neocitli. Jdou takové legendy, já jsem tam nebyla, nicméně jdou legendy, zuby nehty držet žáka, protože jsou s ním spojeny peníze.

To samozřejmě vedlo k tomu, že řada škol, např. zemědělských oborů nebo technických oborů, aby se udržely, aby měly co nejvíc studentů pro udržení školy, míchala různým způsobem obory, které má. Tak se stalo, že např. na zemědělských oborech nemáte jenom typické zemědělské obory, ale máte tam technické obory, průmyslové obory, máte tam obory služeb, zkrátka všechno dohromady. Proto vláda řekla: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, udělej v tom pořádek, ať je to spravedlivé, ať dojde k revizi oborů, ať je jasné u profesního vzdělávání, pokud je to zemědělský obor, tak je to specializační vzdělávání, tomu bude odpovídat rámcový vzdělávací program a bude tomu potom odpovídat i maturitní zkouška včetně matematiky.

To znamená, že vláda i Poslanecká sněmovna v minulém funkčním období pamatovaly na to, aby bylo spravedlivé, že pokud se někdo připravuje v rámci zemědělského oboru třeba na otázku veterinárního vzdělávání, tak aby obsah zkoušky z matematiky odpovídal RVP, odpovídal oboru a byly tomu přizpůsobeny didakticky a metodicky testy. Ale toto se už stalo. Stalo se to v lednu 2017. Takže vzhůru do práce! Já pevně věřím, že všichni pracují, ještě zrychlí tak, abychom opravdu, jak tady zmínil pan ministr školství, mládeže a tělovýchovy ve svém úvodním slově, ty děti zachránili, protože tak nás vyzval, tedy máme děti zachránit. Sněmovna už svou práci udělala, takže by bylo dobré, aby Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nesdělovalo školskému výboru, že za toto funkční období této vlády neprovede revize RVP, neprovede revize oborů, a dalo se do práce.

Abych shrnula tedy svůj vztah k danému návrhu, co se týká změny státních maturit tímto způsobem. Bez hodnocení dopadů regulace, bez připomínkového řízení, bez odborné debaty nepřichází absolutně v úvahu, bylo by to absolutně neodpovědné. To znamená, tato část tímto způsobem podle mého soudu vůbec nemůže být Parlamentem projednána.

Co se týká matematiky a stávajícího stavu, kdy vše nasvědčuje tomu, že Ministerstvo školství změnilo radikálním způsobem svůj názor od července 2019, podotýkám, je to několik měsíců, nicméně stalo se tak, beru plně argument, který pan ministr školství uvedl. Ano, jedno z opatření pro náběh maturitní zkoušky objektivně nemohlo být splněno. Došlo k dvouletému odkladu reformy financování regionálního školství. Tady má ministr školství plnou pravdu. Takže v tuto chvíli sama za sebe určitě podpořím případný pozměňovací návrh, který by o tyto dva roky odložil náběh společné části maturitní zkoušky, aby spravedlivě na tuto změnu, která je objektivní, bylo reagováno. Osobně se domnívám, že takto je to poctivé. Stejně tak se ovšem domnívám, že by bylo poctivé, aby Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pokračovalo v naplnění těch úkolů, které má uloženy, mimo jiné řada z nich se promítla z hlediska RVP také do programového prohlášení vlády. Tudíž mám za to, že Ministerstvo školství ústy svých úředníků možná bylo více skeptické, než, pevně věřím, je pan ministr. A pan ministr bezpochyby záměr naplnit programové prohlášení vzhledem k tomu, že zbývají dva roky do konce vlády, má, stále má.

Teď bych se chtěla vyjádřit k zemědělským oborům. Někdo to tady zmínil, myslím, že kolega Baxa. Také navštěvuji zemědělské obory, zemědělské školy. Absolvuji debaty se studenty a studentkami. A pravda je, že jestli je někde ta debata nejvášnivější, tak je to právě na zemědělských oborech. Skutečně studenty a studentky zemědělských oborů absolutně děsí představa, že by již za dva roky měla být matematika součástí společné části a že by jim zároveň zůstala řada předmětů v jejich odborné profilové části a že se to nedá zvládnout. Dlužno dodat, že se k nim velmi často na těchto diskusích připojují také jejich matematikáři, které upřímně řečeno opravdu nepodezřívám z toho, že by měli negativní vztah k matematice.

Sama za sebe z hlediska zemědělských oborů, pokud nejsou zpracovány revize oborů středních odborných škol, pokud nejsou zpracovány revize rámcových vzdělávacích programů středních škol, pokud nedej bože nebudou zpracovány ani do konce funkčního období této vlády, potom navrhuji z hlediska klidu studentů těchto škol jednoduché řešení. V pondělí zasedá vláda, 9. prosince. To by byl pěkný dárek studentům zemědělských oborů. Pokud tento problém existuje, nic nebrání ministrovi školství navrhnout - je to jeden řádek, je to jednoduché - rozšíření nařízení vlády o zemědělské obory tak, aby se na ně zkouška - pokud ministerstvo není připraveno, nepřipravilo pro školy a pro studenty otázku realizace povinné matematiky k maturitě pro rok 2020, souhlasím, nemá smysl studenty stresovat. Ale už v pondělí je tohoto stresu můžeme zbavit a zemědělské obory z matematiky vyloučit.

Má to ovšem jeden háček. Není to věc Poslanecké sněmovny. Není to odpovědnost poslanců a poslankyň. Je to možnost vlády na jedno hlasování. A již v pondělí se to může stát. To říkám zejména proto, že došlo k zavetování projednání v prvním čtení. A já bych se velice nerada dočetla v novinách, že zlí poslanci a poslankyně chtějí utýrat studenty maturitou z matematiky. Tak to není. Tato Sněmovna odložila start o pět let a stanovila úkoly, které mají někoho, kdo je má také odpracovat a naplnit.

Poznámka k tomu, jak úspěšní jsou studenti a studentky v maturitě z matematiky. Musím říct, že mě velmi potěšilo zlepšení v rámci mezinárodního srovnání PISA, které srovnává 2015, 2019. Jenom bych chtěla říct, že to byla právě vláda sociální demokracie, hnutí ANO a KDU-ČSL, která už od září 2015 u drtivé většiny oborů zvýšila časovou dotaci v matematice. Nemyslím si tedy, že je to důsledek pouze tohoto opatření. Na rozdíl od ministra se domnívám, že to je především důsledek kvalitní výuky našich matematiků a matematiček na základních školách a středních odborných školách a gymnáziích, protože máme skvělé matematiky a matematičky.

Možná pokud to někdo nepostřehl, dost jezdím do regionů i do venkova, do obcí, do malých obcí. Nenacházím tam matematičky, které by týraly děti frontální výukou, které by se bránily novým metodikám, jak vždycky slyším v televizi. Nacházím tam matematičky, které naopak ve většině případů využívají už metodu Hejného, pokud to ještě někdo nepostřehl, a to bych dokonce řekla skoro většinově. Ano, ano. A mají jiné starosti ty učitelky matematiky, jenom pro vaši informaci, vážené kolegyně a kolegové. Mají starosti s rodiči. A také mají starosti se starosty. To je taková hříčka. Možná budou ne starostové, ale radostové. Ale zatím jsou to starostové. Takže matematičky mají starosti s rodiči a se starosty. A víte proč? Protože rodičové i starostové obvykle nechtějí zavádět na školách žádné novoty. Do toho tedy spadá i výuka metodou Hejného. Takže jenom si vás, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím vyzvat, nepoužívejme, nebo ti, co to používají, opusťme ten argument, že jsou to ti hloupí matematici a matematičky, co neumí ty chytré děti naučit matematiku.

Proč se tedy v posledních letech, to tady zaznělo, myslím, že zase kolega Baxa, ten je velmi dobře vždycky připraven, pane předsedající, vaším prostřednictvím, zmiňoval tady, četl sněmovně zkušenosti profesora matematiky na střední odborné škole. Upřímně řečeno věřím všemu, co tady četl, včetně toho, že porovnáním se zhoršili studenti v matematice mezi rokem 2013 a 2019 v rámci maturit. A já vám řeknu, proč si myslím, že se to stalo. Stalo se to tím, že minimálně před několika lety došlo k zásadní změně otázek a didaktice v maturitních testech, podotýkám, na základě odborné shody, dokonce bych řekla i politické shody, že nemáme tedy naše studenty ověřovat jak cvičené opice, ale mají mít otevřené úlohy, tak abychom věděli, že skutečně matematiku uchopili jako vědu. Takže můj osobní názor je, že to zhoršení souvisí tady s tím.

A pokud se týká slovních úloh a aplikované matematiky, v maturitě je to jenom velmi dobře, že tam jsou, ale chtěla bych vás mírně uvést, vážené kolegyně a kolegové, do deprese, protože matematici, když se jich ptám, od čeho se domnívají, že působí tedy řekněme neúspěch našich studentů a studentek, tak se dozvím to, že za to může čeština. Ještě jednou: může za to čeština. Doufám, že jste všichni nepopadali ze židlí, protože bychom měli okamžitě rozšířit ten návrh, zrušíme i češtinu, všechno zrušíme. Nic neumíme, proto to zrušíme. Tak tenhle argument samozřejmě odmítám. A jenom vysvětlím, o co jde.

Jde o to, že samozřejmě ve slovních úlohách je důležité, abyste porozuměli obsahu slovního sdělení. Pokud máme nějaký problém, a já si myslím, že je vážnější než v případě matematiky, tak je to ten, že naše děti se zhoršují ve čtenářské gramotnosti. Ony vlastně neporozumí slovně, na co se jich daná slovní úloha ptá. Ale ta chyba je ve čtenářské gramotnosti, nikoli v matematické dovednosti. Tohle je realita. To se dozvíte.

Vážení kolegové a kolegyně, určitě nezávidíme nikdo ministrovi školství gordický uzel, který musí nějakým způsobem rozetnout, ale asi se většina, a podle mne tomu rozprava nasvědčuje, shodneme v tom, že neexistuje, navazuji i na Ivo Vondráka vaším prostřednictvím, pane předsedající, triviální řešení. Tady potřebujeme poctivou rozpravu, poctivou debatu a najít poctivé řešení. Určitě poslanci a poslankyně Sněmovny jsou připraveni tomu ministru školství, mládeže a tělovýchovy pomoci.

Co se týká státních maturit, jak už jsem zmínila, absolutně odmítám, aby tímto způsobem byly změněny státní maturity. Podotýkám, neznamená to, že si myslím, že jsou dokonalé, nebo by neměly být měněny, ale ne tímto způsobem, ne touto formou. Chce to poctivý proces a poctivou přípravu.

Co se týká maturit, tak vám musím říct, že v době, kdy tato Sněmovna odložila start společné části čeština, matematika, cizí jazyk, samozřejmě jsme tady debatovali, a velmi dlouho, o tom, jakým jiným způsobem můžeme dát uzlové body vzdělávacího systému, nemusí to být jenom maturita, souhlasím, nemusí to být přijímací zkoušky, to také souhlasím. Řada zemí má systém ověřování znalostí v rámci - ale podotýkám jednotných - testů na všech školách napříč vzdělávací soustavou. To je ta druhá cesta. Osobně bych vám chtěla říct, že řekněme čistě občansky, jako Kateřina Valachová, musím říct, že tahle cesta mně byla bližší. Ale má to jeden problém. To taky musí někdo připravit. Někdo odpracovat. A nebudete tomu věřit, nikdo nic takového neudělal. Zatím tady máme ten systém přijímacích zkoušek, který je nějakým způsobem odpilotován, nějakým způsobem zaveden, a to stejné platí i u státní maturity. Investovali jsme do toho mnoho. Nepopírejme se prosím v těch příspěvcích na pultíku v tom, že na jednu stranu chceme pokračování v práci a stabilní vzdělávací systém a na druhou stranu každý z nás přijde se spoustou geniálních nápadů. Věřte mi, kolegové, kolegyně, často nejsou tak originální, možná jak si myslíte, řada z nich tady zazněla, například k tomuto tématu i v tom minulém funkčním období, a většinou to tak bývá, že když chceme přistoupit k zásadní změně, vždycky je to otázka kompromisu.

Na závěr bych chtěla poděkovat všem, tedy nikoliv pouze učitelským organizacím, jako jsou školské odbory nebo Pedagogická komora, ale také bych chtěla poděkovat všem odborným asociacím, ředitelům, asociaci gymnázií i unii CZESHA. Asociaci ředitelů gymnázií, Renatě Schejbalové, bych se dokonce chtěla tady veřejně omluvit, protože musím říct, že když jsme tvořili ten skutečně krvavý kompromis - musím dokonce zavzpomínat, že opravdu Marian Jurečka jako tehdejší ministr zemědělství mi visel na krku jako ministryni školství ohledně zemědělských oborů a chtěl slyšet ta opatření, jak bude nabíhat maturita z matematiky, a že vláda musí schválit ty úkoly pro Ministerstvo školství - tak když se rodil tento krvavý kompromis, tak opravdu šéfka asociace gymnázií Renata Schejbalová byla poměrně rozezlená, protože řekla, tak já když to slyším, tak když to bude v roce 2021 a 2022, paní ministryně, víte, to jsou volby do Poslanecké sněmovny, tak já už vím teď, že nic nebude. A já samozřejmě, naiva, nekariérní politička, jsem jí to vymlouvala, že ne, že máme ten poctivě odpracovaný kompromis a máme úkoly, a jak to bereme všichni zodpovědně a jak se to stane. A teď tady stojím a opravdu užasle zírám a poslouchám pana ministra školství, který hovoří o nějakém spánku. Takže musím říct, že Renatě Schejbalové, asociaci gymnázií, se skutečně omlouvám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan ministr. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo, pane předsedající. Těch věcí, na které bych mohl reagovat, je spousta. Ale mám jenom jednu minutu a 55 vteřin. Proto krátce a stručně. Nyní je zkouška dobrovolná. Zřejmě se tam hlásí ti, kteří si v matematice věří, a neúspěšnost je kolem 24 procent. Tady člověk nemusí být expert, aby se zamyslel nad tím, že je něco špatně. V žádném případě nedovolím, abychom ukřižovali naše budoucí maturanty za několik let na něčem takovém, Kateřino Valachová.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A než dám slovo dalšímu řečníkovi, seznámím Sněmovnu s omluvenkami. Omlouvá se paní poslankyně Malá do konce dnešního jednacího dne, omlouvá se paní poslankyně Balaštíková od 13.00 do 13.15, omlouvá se pan předseda Faltýnek mezi 13. hodinou a 14.30 z rodinných důvodů, omlouvá se pan poslanec Vyzula od 12.30 do konce jednacího dne z rodinných důvodů.

Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vaším prostřednictvím, pane ministře, vy máte opravdu geniální, jak bych to řekla, vlastnost - nabíhat na vidle. Musím říct, že to je opravdu, mohu to posoudit, ve srovnání s vašimi kolegy jste v tom opravdu nejlepší v rámci celé této debaty. Ano, to jsem řekla. Proto jsem také prosadila proti vůli Sněmovny, která měla tehdy úplně jiné plány, proti vládě, která měla úplně jiné plány v rámci svého programového prohlášení, odklad o pět let, vážený pane ministře. To, co jsem si dovolila tady u pultíku připomenout, je fakt, že také vláda schválila řadu úkolů, a skutečně není čas na to, abyste dva roky předtím, než se má něco stát, přišel do Sněmovny a z vlády nám vzkazoval, že to tady má švihem proběhnout, a tady při úvodním slově nám říkal, že my máme zachránit děti. Já si myslím, že marketing včetně toho, jak tady čtete z mobilu mé citace před x lety, aniž byste cokoliv odpracoval, jenom svědčí o tom, jakým způsobem k tématu, maturitní zkoušce, přistupujete. Marketingově. Takže neopakujte, neopisujte, pracujte! Každý ministr školství to má těžké, má své úlohy. U vás bohužel musím říct, že se nevěnujete plnění úkolů, které vám byly dány, nýbrž se věnujete neustále přemýšlení, co by mohlo být. To je samozřejmě hezké, ale ještě mezitím prosím pracujte. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní s faktickou poznámkou pan ministr opět. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Je to zvláštní. Je to dlouhodobé. Ano, máte pravdu. Odpracovala jste to proti vládě, proti koaličním poslancům, proti komukoliv, protože pro vás je typické proti všem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bartoň.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Já bych jenom reagoval na omluvu k Asociaci gymnázií. Víte, ono není s tou maturitou takový problém u gymnázií jako u středních odborných škol a velký problém u nástaveb. Ale i gymnázia, pokud se cítí býti na výši ve vzdělání, které poskytují, mohou dobrovolně zavést povinnou maturitu z matematiky v rámci profilové části maturity. Dobrovolně. Zákon jim to umožňuje. Kolik z nich to udělalo?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně Valachová s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já myslím, že kdo sleduje tuto rozpravu celou dobu, tak ví, že můj tón je velice věcný. Říkám fakta, říkám to, co musíme zkrátka udělat. Dobu ministrování si nikdo nevybírá. Na někoho vyjde tohle, na někoho ono. Nepříjemné je, že čas od času se musí popracovat.

Co se týká mého vystupování v rámci všech mých vystoupení a faktických poznámek nebo obecné rozpravy, nezaznělo tady zrnko nepravdy. Naopak si musím přiznat, že když vidím pana ministra školství, vaším prostřednictvím, pane předsedající, v takovéto poloze, skutečně, jak si tak vzpomenu, je už půl roku, ne-li déle, na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, byl při mém nástupu, znovu nerozumím tomu, proč nechce odpracovat to, co už předtím začal, nebo dávno přede mnou schválil. Myslím si, že má slova jsou věcná, stejně jak jsou věcné připomínky toho, že hnutí ANO a ČSSD, dříve s KDU-ČSL, nyní bez KDU-ČSL, už je na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy nějakou dobu, ve vládě. A nevím, co je tak otřesného na tom, prozradit veřejnosti, že úkoly byly stanoveny, stalo se tak v lednu 2017, a musí být plněny. Naopak všichni poslanci a poslankyně bezpochyby měli možnost zaznamenat v minulých měsících asi trojité turbulence názoru k maturitě z matematiky. To pokládám za nezodpovědné, stejně jako vzkazy o prosvištění Poslaneckou sněmovnou. To pokládám za naivní. Všichni kolegové a kolegyně, kteří tady sedí, vědí, že žádný školský zákon Sněmovnou neprosviští. To není proti všem ani proti nikomu. To je realita.

Takže vzhůru do práce, budeme mít na to spoustu času. (Upozornění na čas.) A co se týká toho, že státní maturita nemůže být řešena tímto způsobem, to si myslím, že je profesionálně jasné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní budeme pokračovat ve faktických poznámkách. Jako první pan poslanec Baxa, poté pan poslanec Výborný, poté paní poslankyně Černochová. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji. Já tady tedy opravdu nechci zasahovat do přestřelky dvou vládních proponentů, bych tak řekl. Pan ministr není poslancem. Tak bych se bavil, kdyby se nejednalo o tak vážné téma. To jenom tak na okraj vašich vzájemných střetů, které tady zaznívají.

Já jsem jenom chtěl reagovat krátce na ty argumenty těmi jednotlivými odbornými asociacemi. Já jsem záměrně ve svém proslovu je opravdu uváděl spíš jakoby příkladmo a ne jako základ té argumentace, kterou pro to používám. Když tady paní kolegyně Valachová zmiňovala CZESHA, tedy českou asociaci školských asociací, tak ale musíme také paní kolegyňce prostřednictvím pana místopředsedy uvést to, že právě CZESHA souhlasí s tím, aby byla zachována volba mezi matematikou a cizím jazykem u státní maturity.

A chtěl bych se také trošku tady ohradit proti tomu byť možná dobře míněnému argumentu, který tady uvedl pan poslanec Bartoň. Pane poslanče prostřednictvím pana místopředsedy, fakt bych si nedovolil tvrdit, že Asociace ředitelů gymnázií vedená paní doktorkou Schejbalovou se zastává tohoto systému jenom proto, že nevidí napravo a nalevo, jak se na gymnáziích snadno zvládá státní maturita. Já jsem s paní ředitelkou Schejbalovou opakovaně o tom mluvil, ona je prostě z principu přesvědčená o tom, že k maturitní zkoušce patří i povinná maturita z matematiky. A opravdu si nemyslím, že by bylo férové - a to zastává jiný názor, než zastávám já - obviňovat AŘG z toho, že mají klapky na očích, jak se říká, a zastávají jenom jeden názor. Tak tolik argumentace těmi jednotlivými asociacemi. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan poslanec Výborný, poté paní poslankyně Černochová, poté paní poslankyně Valachová s faktickými poznámkami. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Jak pozorně sleduji tu debatu, chtěl bych možná poprosit, protože ta přestřelka primárně je mezi koaličními partnery, a pochopil bych, že by se to mělo odehrávat za uzavřenými dveřmi nějaké koaliční rady ke školství a tam byste si to měli vyříkat.

A jenom bych se připojil k tomu, co říkal kolega Baxa přede mnou, pokud jde o ta gymnázia a kolegyni Renatu Schejbalovou, moji bývalou kolegyni ředitelku a dnes předsedkyni Asociace ředitelů gymnázií, tak já, ač osobně tady nesdílím ten názor, protože se snažím vnímat kontext celého problému nejenom úzce zaměřeného na gymnázia, ale tak gymnáziím rozumím. Samozřejmě, pro ně je primárně cílem kvalitní maturitní zkouška a tam by ta matematika patřit měla. Nicméně je potřeba vnímat i potom vyjádření CZESHA, které je opačné, atd.

A ještě jednu věc jsem chtěl říci a ta mně teď vypadla z hlavy, ale možná, že se k ní dostanu, možná, že se k ní dostanu za chvíli. Týkalo se to... tak se omlouvám, pátek 13.25 - jo, vím, co jsem chtěl říci, ano, už jsem v obraze!

Já bych chtěl poprosit kolegyni Valachovou zvlášť, pojďme zkusit omezit ty faktické poznámky. Já mám první, své první vyjádření k tomuto bodu. Protože jestli někdo od nás očekává rychlé řešení a rychlé jednání, tak jsou to ti studenti třetích ročníků a ředitelé škol. Oni dneska netuší, podle jakého modelu budou maturovat v příštím školním roce. A pro ředitele to je velký problém, protože dnes mají tvořit koncepci maturitní zkoušky pro školní rok 2020/2021 a nevědí, čím se mají řídit. Čili já chápu to, že to tady nebudeme projednávat podle § 90 (upozornění na čas), ale pojďme zkusit tu debatu urychlit, přesunout ji potom na výbor a dojít k nějakému řešení (opětovné upozornění), na které čekají studenti a ředitelé.

Já vás vnímám, pane místopředsedo. Děkuju, mějte krásné páteční odpoledne.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nebudu to brát jako návrh. Prosím paní poslankyni Černochovou.

 

Poslankyně Jana Černochová: Pane kolego, vypínejte lidi spravedlivě, prosím.

Chci reagovat na to, co tady zaznělo z úst paní kolegyně Valachové, a dotklo se mě to, protože jsem starostka, která má na starosti oblast školství. Dotkla se mě ta její připomínka o tom, že snad starostové tady nechtějí plnit nějaké příkazy, které z Ministerstva školství chodí.

Paní Valachová prostřednictvím pana místopředsedy, vy jste byla hrobařkou českého školství. Za vaší éry bohužel starostové, ale i ředitelé škol a školek, tedy alespoň mohu mluvit za Prahu 2, měli plné mailové schránky různých slibů, deklarací, všeho, ale skutek utek. Vy jste se dokonce jednou účastnila nějakého setkání na Novoměstské radnici, kde si řada našich ředitelů doteď pamatuje vaše plané sliby. Takže buďte tak hodná a neberte si do úst starosty a starostky - dokonce jste zapomněla na starostky, zmiňovala jste jenom starosty, přestože si vždycky dáváte bacha, aby to bylo genderově korektní. Neberte si nás do úst! Protože skutečně kdybyste vy a předtím pan Chládek nechtěli po ředitelích nesmysly, tak by neměli žádné připomínky k tomu, že se tady prakticky ta legislativa mění každé dva roky, každé tři roky sem přichází někdo s nějakým novým návrhem. A to, že tady předvádíte vlastně souboj uvnitř koalice v přímém přenosu, to je vaše špatná vizitka vaší špatné práce.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. Děkuji za tu poznámku. Vynasnažím se, ale jsem benevolence sama. Seznámím sněmovnu s dalšími omluvenkami. Pan poslanec Skopeček se omlouvá od 13.15 do konce jednání, pan poslanec Kaňkovský se omlouvá od 13.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Prosím, paní poslankyně Valachová s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Zmiňovala jsem starostky a starosty na zejména menších venkovských školách, vaším prostřednictvím, paní poslankyně, v žádném případě jsem je nechtěla urazit. Zmiňovala jsem, co slyším od matematikářů a matematikářek, že právě na těchto menších školách se s tímto potkávají. Takže jenom znovu připomínám, co jsem řekla.

Co se týká zákonů, tak chci připomenout, že během funkčního období minulého všechny zákony procházely, pokud si to zkontrolujete, napříč politickým spektrem. Nebyla to nějaká vůle jedné koalice.

Za třetí, zmínila jsem zcela korektně, že každý ministr, ministryně školství, já se takhle vyjadřuji konzistentně, má své úkoly a žádný to nemá jednoduché. Co se týká dnešní rozpravy, tak jsem zcela věcně řekla, jaký je platný stav, protože tady zaznívaly věci, které zkrátka nejsou pravda.

No a naposledy, co se týká plnění mých slibů, co jsem řekla v rámci Poslanecké sněmovny nebo debat v rámci učitelů a učitelek, jsem vždycky dodržela. Mimochodem bez ohledu na funkci ministryně. A musím říct vaším prostřednictvím, pane předsedající, paní poslankyni Černochové, že určitě má pravdu, že řadu slibů jsem už nemohla splnit, protože jsem podala demisi. A musím vám říct, že samozřejmě když sleduji politickou kulturu v minulých letech, tak asi to byla chyba. Měla jsem plnit ty úkoly a nemusela jsem teď od své poslanecké kolegyně toto poslouchat.

Na závěr bych chtěla říct, důrazně se ohrazuji proti tomu, že zase posouváte debatu odbornou na Sněmovně, kde já hájím Sněmovnu jako poslankyně vůči určitým výrokům o svištění Sněmovnou apod., nebo schválení v prvním čtení, nebo snad to, že to je odpovědnost poslanců vůči návrhu, který tady byl takto tímto způsobem předložen, jako nějakou koaliční roztržku. (Upozornění na uplynutí času.) Ti, co to poslouchají, vědí, že podobně se vyjadřovali kolegové z klubu hnutí ANO, nikdo se nestal předmětem vašeho zájmu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslance Bartoň s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Vondrák, poté paní poslankyně Gajdůšková. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Já bych jen reagoval na pana poslance Baxu. Určitě jsem se nechtěl vyhraňovat vůči paní Schejbalové, které si vážím, kterou jsem i pozval na seminář, který jsem organizoval. Já jsem chtěl upozornit na to, že problém u těch maturit není primárně na gymnáziích. Jsou to střední odborné školy. A tato rizika zmiňuje i expertní tým Ministerstva školství, který vyhodnocuje strategii 2020 a na tato rizika upozorňuje. Upozorňuje i na to, že žáci už při volbě se budou vyhýbat maturitním oborů na středních odborných školách, ačkoliv mají předpoklady na to, že by je vystudovali, ale pouze ze strachu, že by je nedokončili. Takže rozevírají se zde nůžky a budou raději volit cestu buď gymnázia, nebo cestu učňovského školství. Je to ohrožení pro střední odborné školy, stejně tak to konstatuje i CZECHA.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana poslance Vondráka s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Gajdůšková. Prosím.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobré odpoledne. Já k panu poslanci Výbornému prostřednictvím předsedajícího. Ale ten chaos v tom jestli a jak bude vypadat maturita, ten jsme my teď otevřeli touhle diskusí. Ten zákon platí. Ten je připravený. Ale my ho teď zpochybňujeme. A to je to, co si myslím, že je na tom ještě to nejhorší, že vlastně znervózňujeme ty děti, že teď fakt nevědí, co se bude dít. A já si myslím, že tohle je spíš o tom, jestli jsme se rozhodli před nějakými lety a máme průběžné zprávy, které o tom hovoří, že se to nějakým způsobem se připravuje, tak pak nerozumím, proč najednou musíme narychlo všechno zrušit a vytváříme možná i falešnou iluzi, že se to zruší. Já nevím, takhle rozhodne Parlament. Ale dle mého názoru tato diskuse je to, co de facto vytváří nestabilitu na těch středních školách, co s tou maturitou vůbec bude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně Gajdůšková svoji faktickou poznámku zrušila, ale teď se přihlásil pan poslanec Rais jako poslední faktická poznámka v tuto chvíli. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Protože bych se asi jinak nedostal ke slovu... Tak já si myslím, že to, co tady řekl Ivo Vondrák, je to podstatné. Proč tady ten návrh leží? No protože někdo je vyděšený, že byla velká úmrtnost z matematických testů, zatímco třeba mezinárodní testy PISA, tak jak tady několikrát bylo řečeno, dopadly slušně - ne výborně, ale solidně. Takže celé je to, když to úplně zjednoduším, o chybě nějakého úředníka v Cermatu. Všichni jsme dělali testy, tak víme, že tam můžeme dát deset chytáků, a zlikviduji celý ročník. A můžu to nechat volný, a všichni mi projdou. Je to v podstatě o nastavení testů. Z tohohle pohledu - tady to párkrát zaznělo a myslím si, že i v návrhu kolegy Bartoně - by bylo užitečné, nebo aspoň bychom měli diskutovat na těch výborech o tom, jestli maturitní testy nepřenést na úroveň školy, protože jsem zažil i případy, kdy jedno selhání neslo v podstatě zklamání minimálně na ten rok. A toto samozřejmě lidi, kteří znají toho maturanta... Tak toto by bylo odstraněné. Čili jenom jsem chtěl zdůraznit, že to si myslím, že je ta pravá příčina. Nemá smysl vykládat, co ten Cermat dělá, to všichni víme, jak výborně pracoval v uvozovkách, ale my řešíme problém, který si zjednodušil nějaký úředník.

A druhá, poslední věc, jestli bych ještě mohl. Postavili jsme to v roce 2016, 2015 do jakéhosi solidního stavu a teď ten stav víceméně zbytečně rozbíjíme. Tak jak řekla kolegyně Valachová, můžeme upravit vyhlášky, ti zemědělci tady vždycky křičeli, pamatuji kolegyni poslankyni Dobešovou (předsedající upozorňuje na čas), čili toto se všechno dá řešit úpravou vyhlášky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pana poslance Klause zklamu, ještě pan poslanec Výborný se přihlásil s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Budu stručný a budu nekonfliktní. Rozumím pánům kolegům z vysokých škol, nicméně já myslím, že tady zvítězil rozumný komplexní pohled Ministerstva školství. A velmi bych poprosil, abychom tady nedehonestovali jak práci Cermatu, tak práci současného pana ministra, protože skutečně mohli jsme to tak nechat a potom by vaše vláda a vaše ministerstvo spravované hnutím ANO řešily ten obrovský problém, který není na gymnáziích, vůbec ne, samozřejmě, každý gymnazista je úplně v pohodě, ale který by byl na těch odborných školách. Pokud tady tento systém není na to připravený, tak já si myslím, že je velmi zodpovědným přístupem právě to, co navrhuje Ministerstvo školství, potažmo i poslanecký návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A to byla v tuto chvíli poslední faktická poznámka, takže já prosím pana poslance Klause v obecné sloučené rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Tak dobrý den, dámy a pánové. Já jsem trpělivě vyčkal, až skončí faktické poznámky, ale nikomu to nevyčítám, protože sám často hovořím ve faktické poznámce.

Za prvé dochází k zajímavému jevu, že budu částečně souhlasit s paní poslankyní Valachovou, což je matematickým důkazem toho, že jsem humanista a v každém hledám především člověka. Budu se snažit také být nekonfliktní. Přesto si nemůžu pomoci, že ta snaha projednat tento zákon v devadesátce mi přijde naprosto nedůstojná a trapná. To jsou prostě vážné věci a ta snaha, že se to tady jako odmává během čtvrt hodiny, všechno se zase přemění, to skutečně se příliš nepovedlo, abych tady zahájil debatu o tomto zákoně.

Teď věcně. Ten zákon byl připravován delší dobu a jeho obsahem bylo zjednodušení a odbyrokratizování státní maturity s tím, že to, co bude dělat stát a jakoby ty školy úkolovat, se stáhne na ty tzv. didaktické testy. To byla věc, kterou, myslím, všichni lidé napříč resortem zprava zleva velmi silně podporovali, a já ji podporuji také, to znamená, že stát dodá testy, otestuje matiku, češtinu, angličtinu, ti, co mají pětku, tak holt maturitu nemají, ti, co mají čtyřku a lepší, pokračují do školní části maturity a tu už si nějakým způsobem řídí ta škola. Čili až doposud to bylo v pořádku. A já bych zde podpořil pana ministra s tímto návrhem.

No a pak se stalo to, že tam najednou přilítla další část, a to je zrušení matematiky. A tady už s tím souhlasit nemohu, protože pane ministře, vy si musíte uvědomit, jestli je vaší rolí hájit vzdělanost, konkurenceschopnost České republiky, anebo jestli je vaší rolí honění se za pár hlasy sedmnáctiletých a osmnáctiletých mladých lidí. Já si myslím, že je to a), a za druhé si myslím, že ani to b) vám nebude fungovat, protože Piráti navrhují, aby byla maturita za účast nebo něco takového podobného, takže stejně vám ty voliče jakoby seberou v této věci (ozývá se smích i potlesk), takže to úplně šťastné není.

Pak jsem tady často zaslechl jméno paní ředitelky Schejbalové z Asociace ředitelů gymnázií. Tak tady musím říct, že učí našeho Kubu, takže já bych jí také velice rád poděkoval za její stanovisko - a setrvalé - z hlediska maturity z matematiky. A budu pokračovat.

Celou dobu, jak sleduji ten veřejný prostor, tak se furt bavíme o tom - učitelé nemají vážnost, slabí studenti přicházejí na vysoké školy, všechno je to jenom průtokáč na peníze. A řešení? Zrušíme maturitu z matematiky. No tak já nevím, někdo z nás tady má to myšlení matematický nebo základní logický nějaký divný. Argumenty matematika se špatně učí, tak počkáme do roku 2090, až se bude učit dobře - to také není řešení, to už přece budeme dávno mrtví kvůli té klimatické krizi (ozývá se smích), čili to není řešení, které bychom mohli občanům nabídnout.

Každý pak taky často - tady kolegyně starostka hovoří o starostech, logicky, tak já budu hovořit jako ředitel školy. Ve chvíli, kdy začala státní maturita, tak já jsem na naší škole zavedl povinnou maturitu z matematiky ve školní části o řád těžší, než je ta státní. Nebylo to moc populární, měli jsme tam spousty humanitně orientovaných studentů, ale každý rok jsem mohl házet viktorky, když vyšly výsledky státní maturity a byli jsme první v republice. Neboli to, že odstranit všechno ze škol, co někomu připadá těžké, a ve školách má být jenom všechno snadné a zábavné, to není cesta pro Českou republiku.

A teď si dovolím ještě jeden hlavní argument. Já mám těch dětí víc, nejenom u paní ředitelky Nad Štolou, mám taky prvňáčka. No tak přijde prvňáček do školy, učí se číst atd., ale má čtyři hodiny počtů. V druhé třídě zase čtyři, pak má pět, pak má zase pět... A takhle to plus minus pokračuje až do maturity. Čili čtvrtina peněz, úsilí, učitelů, učebnic, naprosto všeho. A my pak po třinácti letech řekneme - to byla jenom taková legrace, to ani nebudeme zkoušet, protože někomu to připadá těžké.

Takže kdybyste to mysleli vážně, tak tady stojíte, pane ministře, a říkáte, ať nejsou v první třídě počty, ať tancují, nebo nevím, ať tam dělají něco jiného. Já s vámi nebudu souhlasit, ale to by bylo logicky správné. Takhle bych to viděl, že ten svět vidíte, a já bych se vás snažil přesvědčit, že ho vidíte špatně. Ale jakoby tam dávat to úsilí, ty učebnice, učitele, hodiny a hodiny času, a pak říct: to se ani nebude zkoušet, to žádný smysl nedává... Protože zase tedy jako 27 let pedagog vám řeknu, že to, co se nezkouší, tak ti žáci neumějí. To mě můžete napadat nějakými těmi modernistickými řečmi takových těch lidí, kteří v životě neučili a jenom o tom něco píšou, ale ta realita je úplně jiná.

Takže my podáme pozměňovací návrh v tom smyslu, aby ty původní bohulibé myšlenky tohoto zákona byly zachovány, ale na tu matematiku aby se nesahalo, protože tím ohrožujeme konkurenceschopnost České republiky, úroveň vzdělání a všeho. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Jsou zde dvě faktické poznámky. Nejdříve pan poslanec Kasal, poté pan poslanec Martínek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Já bych chtěl v jedné části podpořit pana poslance Klause prostřednictvím pana předsedajícího. V roce 2016 jsme měnili vzdělávání lékařů a měnili jsme ho v tom smyslu, že do té doby byl pouze test, respektive účast na nějakém vzdělávání, ale museli jsme tam vrátit tu zkoušku, která v zásadě odpovídala první atestaci, protože ti lidé to neuměli. A ve chvíli, kdy se museli naučit ke zkoušce, tak se to výrazně zlepšilo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Martínek. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Já jen krátce musím reagovat na vrchního dezinformátora ve Sněmovně pana Klause.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím mým prostřednictvím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Prostřednictvím pana předsedajícího. Protože to, co tady říkal, že by měla být maturita za účast, to si asi vážně vymyslel, protože nic takového nikdo z Pirátů neřekl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Kolovratník v rozpravě. Připraví se pan poslanec Zahradník.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo. Já jsem trpělivě v té rozpravě vydržel přihlášen, byť se do školství pustit v debatě po takových velikánech, jako je Václav Klaus, Kateřina Valachová, Ivo Vondrák, tak si připadám, jako kdybych měl teď recitovat báseň po Jaroslavu Seifertovi, já, obyčejný poslanec z hospodářského výboru. Ale pokusím se o to a možná to moje vystoupení bude o to zajímavější, že nemám možná tu provozní slepotu, nejsem odborníkem na školství. A omlouvám se tím panu ministrovi, ale já budu držet pozici, kterou řada mých předřečníků tady stanovila, řekla, a moje je stejná. Já tomu nerozumím a nemohu se ztotožnit s návrhem na rušení povinné maturitní zkoušky z matematiky. A možná ta linka s mou odborností, s dopravou, s hospodářským výborem bude celkem pochopitelná.

Já v rámci svých poslaneckých výjezdů velmi často jezdím po Pardubickém kraji, kde je hodně silný strojírenský průmysl, kde jsou výrobní průmyslové firmy. Jedna firma za druhou říkají, že volají po technickém vzdělání a technických oborech. Jak to se sebou souvisí? Navštěvuji také školy - Střední průmyslovou školu a učiliště v Chrudimi, naprosto perfektní škola, Automobilní školu v Holicích, která má ty učňovské obory i maturitní. Ve všech případech všude v regionu, kde jsem byl a s těmi lidmi mluvil, tak oni říkají: nesbližujte ty hranice k sobě, nerezignujte na kvalitu, ale naopak snažte se tu úroveň oddělit a tu kvalitu těch oborů, které jsou maturitní, zvýšit a nerezignujte na tu kvalitu. Zkrátka, a zaznívá to tady, musíme mít odvahu to říci, ta maturita není pro každého, ale to není špatné, to není něco horšího. Naopak, ty obory, které jsou učňovské a mají ve svých osnovách v dalších ročnících více technických oborů, více praxe a nemusí se připravovat na tu maturitu, na ty teoretické části, tak právě získají tu odbornost technickou. Takže opravdu, kolegové, to volání z terénu je naprosto opačným směrem.

Druhý důvod, a bylo to tady dnes několikrát zmíněno, Ministerstvo průmyslu, Karel Havlíček, to, co všude vidíte, ten tah na branku a síla v tom, abychom už nebyli montovnou, abychom podporovali vědu, výzkum, inovace, abychom se vzdělávali a naopak tlačili a snažili se o co nejvyšší kvalitu, tak my přece nemůžeme tady najednou říct, jak to pan ministr zdůvodnil v tom úvodním slově: máme čísla, že studentům se u maturity nedaří, tak ji raději zrušíme, nebudeme ji dělat. To je přece úplně opačný pohled na věc.

A snad třetí argument, kterým chci to svoje stanovisko opřít, je i moje osobní zkušenost a moje rodina. Mám v rodině řadu učitelů, většinou základního školství. Když jsem se jich na tohle ptal, učitelů, kteří jsou s dětmi a vidí, jaké jsou trendy, jaký je vývoj, tak všichni říkají: prosím, nerezignujte na kvalitu, nerušte maturitu, ale naopak zaměřme se na to, abychom ať třeba z těch základních škol, anebo pak ze středních byli schopni žáky co nejlépe připravit. Můj syn je ve druháku na gymnáziu, Gymnázium Dašická, jedno, tuším, ze sedmi nebo deseti nejlepších škol v republice, to gymnázium už teď od druháku a pak od třeťáku nabízí studentům semináře, tak aby se mohli specializovat, a třeba ti, kteří právě mají k maturitě z matematiky, k těm oborům i výpočetní techniky, IT, té umělé inteligence, kterou dnes zmiňoval Ivo Vondrák, blízko, aby se na ně cíleně mohli připravit.

Takže za mě toto byl opravdu krok špatným směrem a snad s těmi argumenty právě z praxe ze setkání s firmami, se středními školami, které se věnují i učňovskému školství, si myslím, že tohle je srozumitelné a jasné. A věřím, že to většina z vás bude vidět podobně. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A nyní pan poslanec Zahradník, připraví se pan poslanec Juříček. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já bych si dovolil vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, pana kolegu Kolovratníka uklidnit. Od té doby, co Marie Terezie rozhodla, že musíme do školy chodit všichni, tak také všichni tomu školství rozumíme a myslíme si, že do toho můžeme mluvit. Ona nakonec ta naše císařovna je autorkou snad výroku, že vzdělávání je a vždycky zůstane politikou, takže taky proto se tady tím školstvím tak intenzivně a velmi často zabýváme.

Já bych se chtěl nejdříve vyjádřit vůbec k té terminologii. Mluvíme tady o současném typu maturitní zkoušky jako o takzvané státní maturitě, jako bychom tím nějak dávali najevo, že to, co bylo předtím, ten způsob ukončování středoškolského studia, jako by státní zkouškou nebyl. Ale ono to není pravda. Od roku 1849 po Exner-Bonitzově reformě je v rakouském školství a následně pak tedy i ve školství československém a českém maturitní zkouška zkouškou státní, samozřejmě že ten dohled státu tam byl realizován tím předsedou maturitní komise, obvykle význačným činovníkem v oboru státní nebo veřejné správy ve školství.

Neměla to většinou ta matematika lehké. Je to těžký obor, vyžaduje soustředěnou práci, přípravu, nedá se nikterak okecat, nedá se nahradit nějakou komunikativní dovedností, a tak byly vždycky určité snahy o to matematiku a hlavně pak závěrečnou zkoušku z ní z toho vzdělávacího systému vytěsnit. Někdy v roce 1775 dokonce bylo uvedeno v osnovách, jejichž autorem byl Gratian Franz Marx, že by měla ta výuka sloužit pouze pro zábavu, což si tedy těžko umím představit, že by tomu tak skutečně mohlo být.

Od toho roku 1849 do roku 1908 byla matematika povinnou součástí maturitní zkoušky na gymnáziích a psala se z ní samozřejmě taky maturitní písemná práce vedle latiny, řečtiny a vyučovacího jazyka. To trvalo do roku 1908, kdy vrcholila diskuse o náročnosti maturitní zkoušky. Opravdu ta zkouška byla tehdy náročná, možná polovina, možná třetina studentů prostě neprošla ani k maturitě, ale ta debata nakonec vyústila v to, že byla zrušena písemná zkouška nikoliv z latiny, nikoliv z řečtiny, ale z matematiky. Takže ohrožení tady bylo tedy vždycky.

Byl zde zmíněn také ten základní cíl maturitní zkoušky, který je obsažený v jejím názvu, tedy maturita znamená dospělosti a absolventi gymnázií v tom 19. století mívali na svých vysvědčeních napsáno, že byli shledáni dospělými ke studiu univerzitnímu. Takže tím oni získali právo vstoupit na univerzitu, nikoliv však nárok, museli si samozřejmě studium obvykle zaplatit.

K čemu je ta matematika dobrá. To se tady o tom mluví zepředu, zezadu. Vyjadřujeme se k tomu celkem každý z nás s různými pohnutkami. Já musím ke své, řekněme, asi zřejmě tíži a ve svůj neprospěch přiznat, že jsem učitel matematiky, valnou část života jsem učil matematiku, ať už na gymnáziu, nebo pak teď v poslední době na vysoké škole, tak není asi tajemstvím, že budu matematiku chválit. Budu jí chválit jako předmět, který není určen k tomu, aby se jenom žáci biflovali nějaké vzorečky, jak se někdy odpůrci z té maturitní zkoušky snaží nám tady vnuknout, že to není předmět pro biflování. Učí se řešit problémy, učí se řešit, jak začít, jaký nástroj použít, poznat, že dospěli k výsledku, a učí se ten výsledek také správně interpretovat. A to může sloužit nejenom k tomu, aby prošli tou klasifikací úspěšně nebo aby pak nakonec udělali nějakou závěrečnou zkoušku, ale slouží jim to i v životě.

Co samozřejmě mně hodně vadí, a zaplať pánbůh, tady až na jednu nebo dvě výjimky to nezaznělo, je to, že mnohé celebrity a názoroví tvůrci zpochybňují matematiku řkouce, že sice prošli maturitou, trápili se tím velikým trápením a pak už ji nikdy nepotřebovali. Někdy ty posloupnosti, tečny k elipsám, nebo derivace, nepotřebovali. To je možné, ale určitě se naučili jednu význačnou věc, a to je pracovitost. Prostě bez té pracovitosti skutečně výsledků v matematice dosáhnout možné není. Snad jenom nějaký génius od pánaboha nadaný může před nějaký problém matematický předstoupit a vyřešit jej pouhým jakýmsi pohledem na něj. To ale není obvyklé a není to i správné.

Čili pracovitost je věc, která úplně není v dnešní společnosti tou hlavní hodnotou. Studenti by byli radši, kdyby nemuseli se takto pracovitě a systematicky připravovat. Mají radši předměty, které se dají nějak vykomunikovat, možná s pomocí internetu získat jako nějaké náměty, ty pak vtělit do různých seminárních prací, obvykle tedy víceméně zručně zkopírovaných. To matematika bohužel pro ni neposkytuje. Jakmile si ale my sami odřekneme povinnost zkoušku z matematiky podstupovat, zbavíme naši společnost jedné z význačných hodnot, a to je to směřování k nějakému cíli, k nějakému závěru. Ta společnost se zdá, že je nasycena, všichni si - většinou, všichni možná ne, ale většina si myslí, že na všechno mají nejenom právo, ale i nárok, že ten nárok je i na maturitní zkoušku, které musí dosáhnout, jakkoliv třeba jejich předpoklady k tomu nejsou dobré.

Čili já se také řadím mezi ty, kteří se přimlouvají za to, aby maturitní zkouška z matematiky byla zachovaná. Dokázal bych si představit - a tady i v kontextu svých předchozích vystupování v minulém volebním období, kdy jsme se k tomuto také vyjadřovali, říkám, že bych klidně snesl větší diferenciaci u té zkoušky. Náročnou zkoušku na gymnáziích, možná méně náročnou, prakticky orientovanou na odborných školách a třeba klidně, i jak to i dneska je na těch školách, řekněme, zdravotnických nebo ryze společenskovědních, maturitu učinit volitelnou. Chtěl bych zmínit myšlenku pana ministra - ty metodické kabinety. Byla s tím dobrá zkušenost a účast na akcích, které tehdy pořádali, jakkoliv to byly ty KPÚ zprofanované, tak vytvořily určitou vazbu mezi učiteli matematiky a daly jim možnost mezi sebou komunikovat a cítit určitou stavovskou pospolitost. Stejně tak bych chtěl tady ocenit pana ministra za to, že se setkal s představiteli Jednoty českých matematiků a fyziků, což je instituce trvající již tedy více než 150 let, od roku 1862, a že snad aspoň v koutě své mysli jejich argumenty vnímá a bude se jimi nadále zabývat.

Takže znova opakuji, můj názor je ten, že by měla být zachována maturita z matematiky, a proto tím pádem se přidám k těm, kteří budou předkládat návrhy na změnu toho ustanovení o jejím zrušení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Juříček, případně bude následovat pan poslanec Rais. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Juříček: Ano, děkuji. Dámy a pánové, víte, já bych se na to radši podíval prostřednictvím trhu, co si přeje trh. My jsme zhruba asi před dvaceti roky na Sdružení automobilového průmyslu připravili takovou koncepci technického vzdělávání od mateřských školek přes základní školy, přes střední školy a vysoké školy a nakonec i doktorské studium. Stejně tak nakonec to pak převzal, i tady tu rétoriku tohoto směru technického vzdělávání, Svaz průmyslu a dopravy. Všichni podnikatelé, všechny firmy, které směřují k tomu, co dneska Českou republiku podporuje, a to je vlastně průmysl a jeho návazné a paralelní pilíře. Uvědomme si, že průmysl dělá pro Českou republiku zhruba 35 % hrubého domácího produktu. A dneska vzdělanost v oblasti technického vzdělání, i když odečteme od toho ty kvazitechnické obory, které jsou ve středních školách, tak vlastně vzdělávání je spíš jenom v oblasti zhruba 18 % studentů, kteří jsou opravdu technicky vzděláni.

A teď navazuji na to, co říkal nakonec i tady pan profesor Vondrák prostřednictvím předsedajícího, co říkal Martin Kolovratník a nakonec co říkal i pan kolega Václav Klaus prostřednictvím předsedajícího. My něco školíme odmala a snažíme se to samozřejmě technicky směřovat k tomu, aby ta budoucnost České republiky, která je malinká zemička na světě, a my jen máme šanci se uživit pouze v některém směru, ne ve všech směrech toho vějíře vzdělávání, který dneska už máme, tak probůh, to přece není možné, abychom odstoupili právě ve vazbě na to, když potřebujete nejenom v oborech průmyslu, ale potravinářství, zemědělství a nakonec i v těch průmyslech stále více dynamicky se rozvíjející jako zdravotnictví, tak potřebujeme prostě mít technickou přírodovědnou vzdělanost podpořenou maturitou z matematiky.

Všichni si to přejí tady v České republice, všichni o tom hovoříme. A my, kteří jsme vzděláni v sedmdesátých a osmdesátých letech, tak si přece všichni pamatujeme, jak jsme měli vysoké nároky. A pokud ty vysoké nároky nezměníme a půjdeme stále tou cestou, že umožníme vysokoškolské vzdělání 60 % lidí, tak kde máme tu přirozenou Gaussovu křivku, kde vysokou školou by měli projít opravdu lidé, kteří na to mají? A maturita z matematiky je prosím vás samozřejmě jeden z přirozených výběrů a filtrů toho, kdo na tu vysokou školu se dostane. To si přiznejme. To přece není špatně, když 20 nebo 30 % studentů neudělá maturitu z matematiky. No tak prostě na to nemají a budou pracovat například v oboru zdravotní sestra, ale bez maturity z matematiky. Vždyť v čem je problém? Akorát nebude studovat vysokou školu, protože ten člověk na to prostě neměl.

Další věc je, když se na to podíváte z hlediska filozofie a z hlediska psychologie osobnosti, tak ontologie lidské psychiky říká, že když postavíte nějakou vyšší bariéru, tak bifurkace lidské osobnosti pak ukáže, že tu bariéru jsme schopni překonat. Ti, kteří chtějí. Ti, kteří nechtějí, tak ji nepřekonají. Ale ti, kteří chtějí, tak není vůbec problém, aby tu maturitu z matematiky udělali. (V sále je velice silný hluk.)

A my si vzpomeňme, co jsme tenkrát v sedmdesátých a osmdesátých letech museli. Na středních školách přece nebyl problém, abychom derivovali a integrovali nakonec i v trojnásobném integrálu. A pak, když jsme potřebovali vysokou školu a potřebovali jsme udělat např. u profesora Novotného zkoušku z pružnosti a pevnosti, tak jsme byli schopni integrovat nakonec i v polárních souřadnicích, protože - a do dneška si na to pamatuji a do dneška jsem aplikačně - jinak tu firmu bych neposunul tam, kde je dneska.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: (Vstupuje do řeči.) Pane poslanče, ve sněmovně je velký hluk, já vás přeruším, pak klidně můžete pokračovat, kdybyste chtěl. (Děkuji.) Nicméně je zvykem ve 14 hodin končit, přestože nemáme ani třetí čtení a jednací den je do 19 hodin. Vzhledem k tomu, jaká je situace, tak asi budu muset jednání ukončit.

Seznámím sněmovnu s omluvenkou, pan poslanec Výborný se omlouvá od 13.45 do konce jednacího dne z rodinných důvodů.

Nyní se zeptám pana poslance Juříčka, jestli chce ve svém projevu pokračovat. Mám za to, že ne, takže to budu brát tak, že skončil. Pro pořádek, pan ministr se s faktickou poznámkou již nehlásí, takže přerušíme tuto sloučenou rozpravu v tento moment. Přihlášeni jsou ještě páni poslanci Rais, paní poslankyně Hyťhová, pan poslanec Staněk, pan poslanec Pojezdný.

Já vám děkuji za pozornost, dnešní jednací den tímto končí vzhledem k situaci v sále a k náladě a pokračovat budeme v této schůzi v úterý 17. 12., kdy je v tuto chvíli zařazen jako první bod bod číslo 3, sněmovní tisk 326, o dráhách.

Děkuji za pozornost, to je vše. Přeji příjemný víkend.

 

(Jednání skončilo ve 14.01 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.