(22.30 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jsou rozpočtovány ve výši 618 mld. korun v roce 2021 a 648,7 mld. korun v roce 2022. Tyto příjmy na rok 2021 jsou v porovnání s návrhem rozpočtu na rok 2020 vyšší o 31,6 mld. korun, tj. o 5,4 %. Příjmy z rozpočtu EU a finančních mechanismů nejsou do návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2021 a 2022 zapracovány.
Dále mi dovolte podrobněji vás seznámit s výdaji střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2021 a 2022. Celkové výdaje bez prostředků EU a finančních mechanismů jsou pro rok 2021 navrženy ve výši 1 556,9 mld. korun a v porovnání s rokem 2020 rostou o 50,3 mld. korun a pro rok 2022 jsou rozpočtovány ve výši 1 619,7 mld. korun, tj. o 62,8 mld. korun více než v roce 2021. Na výdajové straně rozpočtu patří k nejdůležitějším sledované mandatorní sociální výdaje státního rozpočtu. Pro rok 2021 jsou rozpočtovány ve výši 777,4 mld. korun a budou tvořit 49,9 % celkových výdajů státního rozpočtu bez EU a finančních mechanismů. Pro rok 2022 jsou rozpočtovány ve výši 798,9 mld. korun, což bude představovat 49,3 % celkových výdajů státního rozpočtu bez EU a finančních mechanismů.
Mezi nejdůležitější mandatorní sociální výdaje patří výdaje na důchody, které se budou rozpočtovat ve výši 534,3 mld. pro rok 2021, tedy o téměř 27 mld. korun více než v roce 2020, a pro rok 2022 se budou rozpočtovat ve výši 551,7 mld. korun. Výdaje na dávky nemocenského pojištění nadále porostou v souvislosti s růstem mezd, od kterých je jejich výše odvozena, a vývojem nemocnosti. Pro rok 2021 se navrhují výdaje v částce 42,4 mld., což je o 1,8 mld. více než v roce 2020, a pro rok 2022 je navržena částka 43,9 mld. korun. Na platbu státu do systému zdravotního pojištění jsou pro rok 2021 i pro rok 2022 rozpočtovány prostředky ve výši 77 mld. Výdaje na státní sociální podporu a pěstounskou péči se rozpočtují ve výši 49,3 mld. v roce 2021 a ve výši téměř 50 mld. v roce 2022. Výdaje na příspěvek na péči jsou navrženy ve výši 32,2 mld. korun v roce 2021, tj. o 0,9 mld. více než pro rok 2020. Na rok 2022 jsou navrženy ve výši 33,4 mld. korun.
Nyní bych se chtěla zmínit o některých dalších zásadních výdajových oblastech státního rozpočtu. V platové oblasti na léta 2021 a 2022 není vyjma pedagogických a nepedagogických pracovníků v regionálním školství zapracován meziroční plošný růst na platy a ostatní platby za provedenou práci. O kolik budou navýšeny platy, bude předmětem diskuze na vládě a samozřejmě na úrovni tripartity. Výdaje na výzkum, vývoj, inovace jsou zahrnuty v celkovém objemu 37,5 mld., čili o půl miliardy více než v roce 2020, pro rok 2022 ve výši 38 mld. Výdaje kapitoly Ministerstva obrany dosáhnou v roce 2021 85,3 mld., tj. o 9,8 mld. více než v roce 2020, v roce 2020 budou činit 95,2 mld., podíl výdajů kapitoly Ministerstva obrany v roce 2021 bude činit 1,4 % a v roce 2022 1,5 % HDP. Výdaje kapitoly státní dluh jsou pro rok 2021 navrženy v objemu 46,5 mld. korun, což je o 2,7 mld. korun více než v roce 2020. Pro rok 2022 jsou celkové výdaje ve výši 50,2 mld., podíl státního dluhu ke konci roku 2020 by měl činit 28,5 %, tj. o půl procentního bodu méně než v roce 2020. Ke konci roku 2022 bude činit podíl 28 %.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tento sněmovní tisk projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 606/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Jiří Dolejš a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Dolejš: Ano, děkuji vám za slovo. Přeji vám příjemnou skoro půlnoc. Doufám, že ještě nespíte. Pokud máme projednat střednědobý rozpočtový výhled, tak je to dokument, který se vždycky projednává spolu s rozpočtem, takže možná udržíte ještě chvilku pozornost, ale to usnesení je jednoduché. Měli bychom to vzít na vědomí.
Střednědobý rozpočtový výhled odráží stejnou rozpočtovou filozofii, logicky, jako předložený rozpočet. Je to dáno tím, že je to nástroj fiskálního cílování, to znamená, když zpracujete rozpočtovou strategii, pak zpracujete konvergenční program, který předložíte do Bruselu v rámci evropského trimestru atd. atd., takže proto to má tento význam. Jinak samozřejmě bychom se mohli donekonečna v tuto svěží hodinu bavit o tom, jak vypadají naše výhledy dva roky dopředu, pokud jde o makroekonomickou politiku. On je samozřejmě ten horizont mírně zamžený. Ten růst je označován jako, řekněme, participační, to znamená, zapojuje lidi, ale fakt je, že kromě propouštěných úředníků signalizují už i některé automobilky, že budou propouštět lidi, takže ono to tak jednoduché asi nebude. Součástí toho je výhled na daňový výběr. Daňová kvóta se má zastabilizovat. Souvisí s tím i evropské peníze, protože se nám láme rozpočtový rámec, finanční rámec Evropy, tak to v podstatě znamená vybrat ty alokace z toho končícího, nastartovat nový, což většinou ten start příliš neumíme. Také je pravda, že v tom výhledu asi budeme spíše přispívat než brát, ale to je za horizontem toho střednědobého výhledu.
Mohl bych takto pokračovat, těch problémů je tam celá řada. Já si myslím ale, že asi zhruba víme, kdo chce hlasovat pro to vzít to na vědomí, či nikoliv, takže tím bych to ukončil, a pokud nebude nějak obšírná debata, ta bychom si mohli o tom vzít na vědomí zahlasovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní zahajuji všeobecnou rozpravu, do které mám dvě přihlášky. S přednostním právem předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek a připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte mi říct pro mě tři zásadní důvody, proč s tímto střednědobým výhledem nemohu souhlasit a proč, přiznám se, je pro mě do značné míry nepochopitelné, proč někteří ministři, v tomto případě zejména za sociální demokracii, pro tento vládní dokument zvedli ruku.
První důvod, proč TOP 09 nemůže souhlasit s tímhle dokumentem, je, že se pokračuje dál v té neodpovědné politice, kdy nedochází ke snižování deficitu. I deficit na léta 2021 a 2022 je počítán ve výši 40 mld. I nadále porostou mandatorní a kvazimandatorní výdaje rychleji, než porostou příjmy, takže se bude zvyšovat zranitelnost toho rozpočtu vůči krizi. To je ten první důvod. To chápu, že možná by ještě sociálním demokratům tolik vadit nemuselo.
Ale pak jsou tam dva důvody naprosto zásadní. Ono tím, jak ty mandatorní výdaje porostou rychleji, než porostou příjmy, tak ono už to nevychází. Ono se musí někde začít škrtat. Takže už v roce 2021 předpokládá vláda pokles kapitoly Ministerstva vnitra o půl miliardy korun a pokles kapitoly Ministerstva kultury rovněž o půl miliardy korun. Já si ještě umím představit, že půlmiliarda korun v kapitole Ministerstva vnitra - pokles v roce 2021 oproti roku 2020, že se s tím 80miliardová kapitola vnitra nějakým způsobem vyrovná, ale půlmiliardový pokles ve 14miliardové kapitole Ministerstva kultury, no to už je pokles likvidační! Přesto ministři Hamáček a Zaorálek pro tento dokument hrdě hlasovali se stejnou statečností, s jakou chtěli přidat učitelům na platech při pozměňovacích návrzích, o kterých jsme dnes tady hovořili.
A já prostě, ač opoziční poslanec, tak jsem zásadně proti tomu, aby v roce 2021 klesla kapitola Ministerstva kultury o půl miliardy korun. Pro to hlasoval ministr kultury na vládě! Ale pro to nemůžeme hlasovat my, odpovědní poslanci v Poslanecké sněmovně! Já jsem zásadně proti tomu, aby v roce 2021 klesla kapitola Ministerstva vnitra o půl miliardy korun. Proto hlasoval ministr vnitra na vládě. Ale odpovědní my opoziční poslanci proto hlasovat nemohou! Já tento dokument odmítám, pokládám ho za neodpovědný a pokládám ho za reflexi totálního politického nihilismu a zbabělosti sociální demokracie! ***