(15.40 hodin)
(pokračuje Brabec)
My jsme, vy jste to sám říkal, my jsme dobří nejenom v tom třídění, my jsme dobří i v té recyklaci. My třeba v recyklaci obalových odpadů patříme mezi čtyři nejlépe recyklující země v Evropě. Ale je to vždycky o tom, že když se stane nějaký výkyv na trhu, tak reakce na to je složitější. Ale mám dvě řešení. Jedno, co jsem řekl, to znamená, my v každém případě budeme podporovat obce, které budou lépe třídit, budeme podporovat recyklátory, a dokonce od příštích let ještě více než doteď, bude tam ještě větší motivace pro ty dobře třídící. A druhá věc je, že bychom chtěli, a intenzivně o tom jednáme i v rámci novely zákona o veřejných zakázkách, aby bylo větší využití recyklovaných materiálu v rámci veřejných zakázek, aby prostě byly zvýhodněny. Ono se někdy hovoří o daňovém zvýhodnění, to v zahraničí příliš nefunguje. Ale funguje to, když tam třeba je povinnost použít část recyklovaných materiálů právě ve veřejných zakázkách například právě obcí, měst, kraje, nebo státu.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní bude pan poslanec Podal interpelovat nepřítomného ministra Tomana ve věci vodního díla Pěčín. Prosím.
Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo. Vážená vládo, kolegyně, kolegové. Vážený pane nepřítomný ministře, interpeluji vás ve jménu vodního díla Pěčín u Hradce Králové. Průběh roku 2018, 2019 s mimořádně dlouhým obdobím vysokých teplot a nízkých průtoků vody nutí k zamyšlení, jakou další perspektivu může mít již více než stoletý záměr uvažující o přehradě na řece Zdobnici. Přímé úvahy o vhodném vodohospodářském řešení situace v povodí Zdobnice výstavbou přehrady jsou známy již od roku 1902. Hlavním přínosem vodního díla Pěčín je zásobování pitnou vodou, kromě dalšího bude sloužit jako pohotovostní zdroj vody při výpadku jiných vodních zdrojů. Již nyní chybělo 14 dní k odpojení opatovické elektrárny pro nedostatek vody a hrozilo zastavení dodávek tepla pro aglomeraci Pardubice a Hradec Králové. Mám informace, že o výstavbě tohoto vodního díla se uvažuje s výhledem 50 let. Domnívám se, že tolik času nám již příroda skutečně nedává. Proto se na vás obracím, zda není čas vážně uvažovat o výstavbě tohoto vodního díla v době co možná nejkratší. Za písemnou odpověď děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano. Nyní bude pan poslanec Zahradník interpelovat pana ministra Tomana ve věci dotaze pro zemědělce v národních parcích. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, obracím se na nepřítomného pana ministra zemědělství s následující interpelací. Týká se dotací pro zemědělce hospodařící na území národních parků.
Na vládě leží od začátku listopadu 2019 návrhy novel nařízení vlády č. 75 a 76 z roku 2015, což jsou tedy dotace na ekologické zemědělství a na agroenvi. Měly by být schvalovány v nejbližších týdnech. V rámci připomínek od Státního zemědělského intervenčního fondu, na jeho podnět, byl v těchto novelách změněn režim snížení sazeb v národních parcích. Doposud byla sazba snížena pouze na pozemky, které jsou v první zóně, kdy se tedy nesmělo hnojit na pozemcích v prvních nebo přírodních zónách. V novele zákona 114, která platí zhruba dva roky, ovšem ten zákaz hnojení byl rozšířen i na zónu přírodě blízkou a zónu soustředěné péče, takže je tedy možno hnojit pouze v zastavitelných nebo zastavěných územích. Zákon je vlastně z dílny minulé vládní koalice. Upozorňovali jsme na to tenkrát, bohužel marně. To snížení částek je o 32 eur na hektar v opatření ekologického zemědělství a pro TTP je to o 76, čili celkem na hektar to snížení činí 2 750 korun, což je při 5 000 hektarů pozemků s touto kvalifikací v LTIP vlastně skoro 14 milionů korun. Ti lidé to prostě považují za podraz, velkou nespravedlnost. A já vás žádám (upozornění na čas), abyste se zasadil o to, aby bylo možné v dotacích ekologického zemědělství v národních parcích nadále pokračovat.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Na obě předchozí interpelace odpoví pan ministr v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů.
A nyní prosím paní poslankyni Maříkovou, která bude interpelovat pana ministra Vojtěcha ve věci nedostupnosti léků. Prosím.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, v České republice pokračuje akutní nedostatek léků z výrobních důvodů. Jde třeba o paracetamolové čípky, Paralen, a alternativa Panadol je také k sehnání stěží. Léky přitom chybějí už od léta a dochází i alternativa. Státní ústav pro kontrolu léčiv prý situaci intenzivně řeší. Výrobci slíbili, že dodávky léků obnoví do konce roku. Výpadek ve výrobě mají ale i jiné léky, a to čím dál častěji. Některé nemají ani alternativu.
Mě by zajímalo, jaké opatření vaše ministerstvo chystá, aby k tomu nedocházelo. Nemám teď na mysli novelu vašeho zákona, jelikož v 68 % případů je na vině výpadek ve výrobě. Jak a kdy bude zajištěna dostupnost zmíněných léků? Řada léčivých přípravků, jak jsem se zmiňovala, nemá žádnou alternativu, nebo mají jen jednu generickou alternativu. Plánuje se třeba větší nabídka generických léků se stejným účinkem? Co mají dělat pacienti, jejichž lék má výpadek a není za něj na trhu žádná náhrada? Je ještě předtím vyhodnocena jeho nahraditelnost? Existuje vůbec nějaký souhrnný přehled o stavu léků v lékárnách, tak aby se problémy s nedostupností léků mohly předvídat? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď. Než dorazí k mikrofonu, seznámím sněmovnu s omluvenkou. Pan poslanec Černohorský se omlouvá dnes od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní poslankyně, děkuji za interpelaci. Zkusím odpovědět velmi zevrubně.
Správně jste řekla, že samozřejmě těch důvodů pro nedostupnost léčivých přípravků na trhu v České republice je celá řada. Jsou to důvody výrobní, ekonomické, administrativní. Jsou to i důvody toho takzvaného reexportu, který se zvyšuje a na který cílí naše novela. Ale je jasné, že některé problémy nelze řešit pouze na úrovni České republiky. My se tomu velmi intenzivně věnujeme se Státním ústavem pro kontrolu léčiv. I já osobně jednám s výrobci a podobně.
Ale samozřejmě řada výpadků se týká celé Evropy, a proto už musíme spolupracovat v rámci dalších zemí. Jednali jsme o tom se zeměmi Visegrádské čtyřky. V pondělí letím do Bruselu na Radu ministrů zdravotnictví EPSCO, kde se to téma bude otvírat. A my musíme tlačit i Evropskou komisi, aby přijala opatření, která se budou týkat celé Evropy, protože toto je skutečně strategická věc, která není řešitelná čistě na úrovni České republiky jakožto velmi malého trhu - desetimilionová země -, ale ta musí být řešena na úrovni celé Evropy. Takže to mohu slíbit, že s tímto stanoviskem v pondělí letím do Bruselu. A jsem domluven, že nás podpoří i další země, protože to není jenom případ Visegrádu. To jsou skutečně země, které jsou mnohem bohatší než my. Nedávno jsem byl v Dánsku. I dánský ministr zdravotnictví říká, že mají výpadky léků. Takže není to ani otázka bohatství země, ale je to skutečně otázka toho, kde se ty léky vyrábějí, že se ta výroba přesunula do Asie, kde samozřejmě ta kvalita výroby je různá a může dojít k problémům. Takže to je skutečně něco, co potřebujeme řešit na úrovni celé Evropské unie.
Na druhou stranu stále tvrdím a jsem přesvědčen o tom, že novela zákona o léčivech, kterou jsme předložili a která, pevně věřím, bude schválena touto Sněmovnou, řeší celou řadu případů, kdy můžeme zajistit vyšší dostupnost. Protože ono to není pouze o tom, že regulujeme ony reexporty, což je také u některých léků příčina nedostupnosti, protože je třeba si uvědomit, že tady jsou zkrátka distributoři, kteří drtivou většinu přípravků, které dostanou od výrobce, okamžitě vyvezou do zahraničí. Ty statistiky jsou k dispozici. Jsou to stovky tisíc balení. A dneska vlastně nemáme efektivní nástroj, jak to řešit. A ten nástroj přináší naše novela zákona poprvé. ***