(10.30 hodin)
(pokračuje Holomčík)
Tohle je trošičku výzva na kolegy z ostatních stran. Pokud vás tohle téma zajímá, budu rád, kdybychom utvořili třeba nějakou pracovní skupinu ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, protože to není jenom o zákonech. To je samozřejmě i o tom, a to je potřeba si říct, pokud chceme více chránit zvířata před týráním a zajistit jim lepší podmínky pro život, tak nás to prostě bude i něco stát. A tohle jsou věci, které musí jít ruku v roce: změny legislativy a zajištění financování. Nechat to jenom na chovatelích, prostě nemyslím si, že by to byla dobrá cesta, obzvlášť pokud se teď mluví o významu například živočišné výroby jako zdroje organické hmoty pro krajinu. Nemyslím si, že by to prostě bylo správně.
A s tím souvisí další a už poslední věc a to je věc praktická. Veterináři a i lidé, kteří se zabývají ochranou zvířat před týráním, si stěžují, že v případě velkých zvířat, jako jsou třeba koně nebo větší hospodářská zvířata, tak i když naleznou nějaký případ týrání, tak vlastně ta zvířata dost často zůstávají u toho trýznitele, u toho chovatele, protože prostě je není kam dát, protože jsou natolik velká, že nejsou volné kapacity, kam by mohla být přemístěna. Když se najde třeba množírna psů nebo koček, ale spíš zejména psů, tak tam zpravidla jsou schopny ty neziskovky si to nějakým způsobem pošetřit a najít kapacity, kam jsou třeba ti pejsci umísťováni, byť to také není ideální, ale u těch velkých zvířat je to skutečně problém. Já jsem se na to ptal i teď v minulém týdnu na zemědělském výboru. Dostal jsem informaci, že Ministerstvo životního prostředí, pana ministra tu teď nevidím, snad plánuje někdy do roku, jestli jsem si to dobře zapamatoval, 2021 udělat nějaké záchytné zařízení pro zvířata v CITESu. A já si myslím, že souběžně s tím bychom se měli bavit i o nějakém záchytném zařízení nebo třeba systému záchytných zařízení i pro další velká zvířata, tak aby skutečně to odhalování případů týrání zvířat bylo dotaženo do konce a ta zvířata prostě nezůstávala v těch špatných podmínkách, kde jsou nalezena.
Tolik jsou moje připomínky k této problematice ochrany zvířat před týráním a já se moc těším na projednávání ve výborech. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců Pirátů.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Radek Holomčík, a než dám slovo paní poslankyni Mauritzové, s faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Helena Válková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já naprosto souhlasím se slovy předřečníka a i s tím, co tady řekl pan ministr, když uváděl návrh této novely. Chci upozornit v této souvislosti i na to, že teď se komplexně zabýváme problematikou zlepšení ochrany zvířat před týráním v tom širším smyslu slova. Je tady dokonce již po druhém čtení - a v ústavně-právním výboru příští týden budeme projednávat již i hlasovací proceduru - novela trestního zákona, která zavádí novou skutkovou podstatu. Ale protože mám jenom dvě minuty, tak to zkrátím. Bylo by dobré vnímat tuto ochranu před týráním zvířat komplexně i v rámci legislativního procesu tak, abychom na jedné straně něco neudělali příliš intenzivní, aniž bychom věděli, že zpřísňujeme tu kontrolu; mám na mysli tedy třeba v oblasti trestní, v té oblasti mimotrestní. Ony jsou to provázané nádoby. Rozhodně jsem pro zpřísnění i v oblasti trestní, ale s přihlédnutím k tomu, co se v současné době projednává právě dnes, právě nyní. Čili budu samozřejmě velmi podporovat, aby se tento návrh dostal dále. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Mauritzová, připraví se pan poslanec Petr Bendl, poté kolega Zahradník. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Ilona Mauritzová: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně a poslanci, jsem velice ráda, že tento návrh zákona se dostal na projednávání na plénu, a to nejenom kvůli tomu, že cítíme potřebu řešit například problematiku množíren, protože zvířata v nich opravdu jen přežívají, nikoliv žijí. Ale tento vládní návrh zákona by měl také odstranit chyby a nedostatky, které výrazně ztěžují práci českých výzkumných pracovníků a které je třeba, abychom pak ve sněmovních výborech řešili a přijali takové pozměňovací návrhy, které jim nebudou komplikovat život.
Sešla jsem se s výzkumnými pracovníky například Biomedicínského centra v Plzni a ti mě upozornili například na ten fakt, že máme možnost zrušit pětileté intervaly akreditace pro chov pokusných zvířat, které nijak nepřispívají ke zlepšení úrovně ochrany zvířat, ale navíc výrazně zatěžují konkurenceschopnost naší české vědy. Toto opatření, které by nebylo nijak v rozporu s evropským právem, neboť není povinností členských států, aby tato oprávnění časově omezovaly. Byli bychom tedy v České republice daleko přísnější k našim výzkumným pracovníkům, než je třeba, a to si myslím, že by jejich konkurenceschopnost velice oslabilo a samozřejmě by jim to i velmi ztížilo situaci při podávání výzkumných grantů. Je nutné tedy podotknout, že pro zrušení tohoto omezení hovoří i fakt, že kontrola chovatelských, dodavatelských a uživatelských zařízení je natolik přísná včetně možnosti odnětí oprávnění, že skutečně není nutné, abychom tuto akreditaci omezovali na pět let.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu hlasovat pro propuštění tohoto zákona do druhého čtení, abychom mohli vyřešit nejen tedy mediálně známé problémy chovu zvířat, ale abychom pomohli i českým výzkumným pracovníkům pozměňovacími návrhy ke zjednodušení jejich práce. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Mauritzové, nyní pan poslanec Petr Bendl, připraví se pan poslanec Zahradník. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, návrh zákona na ochranu zvířat proti týrání je navýsost citlivá věc, protože si musíme dát pozor, abychom na jednu stranu neztížili život těm, kteří se o zvířata velmi dobře starají a chovají se k nim citlivě po všech stránkách, abychom jim zbytečnou byrokracií život nezkomplikovali, aby se dál mohli zvířatům věnovat tak, jak se jim věnují. Já jako člověk, který je se zvířaty denně, a teď nemám na mysli Poslaneckou sněmovnu, ale mám na mysli své koně, ovce a kozy - ale o co mi jde? Tenhle návrh zákona v některých případech jde podle mě nadbytečně nad rámec směrnic EU. Paní kolegyně Mauritzová už tady mluvila o jedné věci, kdy zavádíme udělování akreditace výzkumným institucím na pět let, přičemž je to může velmi omezovat v získávání grantů, pro které budou muset prokazovat, že mají oprávnění na to, aby se zvířaty v duchu samozřejmě legislativy pracovaly. A v okamžiku, kdy nebudou moct prokázat, protože požádají o grant rok před ukončením akreditace, tak to bude jedna z podmínek, kdy si na ty granty nebudou vůbec moct sáhnout. To si myslím, že je nadbytečné a že bychom se mohli domluvit na tom, že tam to pětileté období vymizí a že je možné takovýmto institucím, Univerzitě Karlově, která má svoji pobočku v Plzni například, udělit, aniž bychom je omezovali časově. EU to po nás nechce a našim vědcům by to zcela určitě pomohlo.
Ten návrh, kdybych trošku úsměvně tady také něco řekl, třeba zakazuje mucholapky. To si nemyslím, že je úplně řeknu cílem toho zákona, abychom šli až takhle daleko. Potom podrobně se o tom budeme bavit na jednání zemědělského výboru. Pokud by pan ministr chtěl, můžu i tady předvést, který paragraf to říká. My zakazujeme používat lepidlo jako nástroj, kterým by docházelo k odchycení zvířat, a protože tam vymizelo to slovo obratlovci, tak už se to tedy týká i much. Takže si myslím, že některé ty věci by se měly vrátit zcela určitě zpátky. ***