(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zahajuji odpolední jednání schůze Poslanecké sněmovny. Nejprve přečtu omluvy. Dnes mezi 15. a 19. hodinou se z rodinných důvodů omlouvá poslanec Karel Tureček. Mezi 14.30 a 17. hodinou se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec David Kasal a od 14.30 do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá ministr dopravy Vladimír Kremlík.
Nyní tedy otevírám další bod naší schůze a jedná se o
284.
Návrh na zřízení Vyšetřovací komise PSP ČR pro vyhodnocení vlivu
autoritářských režimů na vnitřní záležitosti českého politického systému
/sněmovní dokument 1778/
Návrh na zřízení této vyšetřovací komise předložila skupina 44 poslanců a poslankyň. Současně tato skupina připravila návrh usnesení Poslanecké sněmovny, který je součástí sněmovního dokumentu 1778. Prosím, aby se zástupkyně této skupiny poslankyně Helena Langšádlová, případně jiný pověřený člen, ujali slova.
Já mezitím přečtu ještě omluvy. Z pracovních důvodů se dnes od 14.30 do 15.30 omlouvá pan poslanec Vít Kaňkovský a pan poslanec Jaroslav Bžoch se omlouvá mezi 14.30 a 16.30 z důvodu jednání.
Mám tady žádost o odhlášení? (Ano.) Tak já vás odhlásím. Přihlaste se všichni svými hlasovacími kartami. (V sále je málo poslanců.) Já bych chtěl požádat poslance, aby se přihlásili svými hlasovacími kartami.
A nyní bych tedy chtěl požádat zástupkyni skupiny předkladatelů paní poslankyni Helenu Langšádlovou, aby se ujala slova. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, vážený pane místopředsedo, my jsme již více než před rokem navrhli zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro vyhodnocení vlivu autoritářských režimů na vnitřní záležitosti českého politického systému. Ve chvíli, kdy jsme tento návrh dali, tak jsme vycházeli především z informací, které pravidelně uvádějí ve veřejných zprávách naše zpravodajské služby. Ale nejenom z toho. Vycházeli jsme také ze zkušeností, které mnozí máme v kontaktu s kolegy z ostatních evropských zemí a zemí, které se zúčastňují Parlamentního shromáždění NATO.
Víte, že v posledních letech se velmi často hovoří o tzv. hybridních hrozbách, a to jak již v podobě kybernetických útoků, kterých je denně několik tisíc, a dalších projevech hybridních hrozeb, což jsou kromě jiného různé dezinformační kampaně, ovlivňování jednotlivých složek státu a... (V sále je stále velký hluk, řečnice se obrací na předsedajícího.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, paní poslankyně se na mě obrací zcela právem, abych zjednal pořádek v jednacím sále. Takže já bych vás chtěl požádat, abyste zajistili klid v jednacím sále. Ještě jednou vás požádám o klid v jednacím sále, aby se paní poslankyně mohla v klidu vyjádřit. (Stále ruch v sále.) Asi to nezabírá. Tak prosím.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji. Je pravdou, že to, že jsme požádali o projednání i na této schůzi, že impulsem byly informace, které se týkaly zvětšujícího se vlivu Číny v České republice, ať už se to týká té kauzy, která byla v médiích a týká se Home Creditu PPF, ale týká se to i vlivu třeba na Karlovu univerzitu či se často hovoří o univerzitě v Olomouci. Nicméně bych chtěla říci, že naše motivace je taková, že chceme, aby český stát udělal vše pro to, aby byl odolnější právě k těmto vlivům. Nechceme soudit ty konkrétní události, které se odehrály nebo jichž jste možná někteří byli aktéři. Já bych si jenom velmi přála, aby se již do budoucna vědomě poslanci do podobných akcí nezapojovali, a chceme i přispět k tomu, aby si byli více vědomi toho, co se u nás odehrává. Protože není žádným tajemstvím, že v Evropě dochází k pravidelnému ovlivňování voleb, v Evropě dochází zvnějšku k pravidelnému ovlivňování referend a ne náhodou v nejbližší době dojde k uveřejnění zprávy o vlivu autoritativních režimů na průběh brexitu. A já si myslím, že toto jsou skutečnosti opravdu velmi vážné.
Z čeho jsme vycházeli. Vycházeli jsme, jak už jsem říkala, především z toho, co říkají naše zpravodajské služby, ale i další otevřené zdroje. Když se podíváme na informace, které v této souvislosti jsou uveřejňovány, tak např. zpráva Bezpečnostní informační služby z roku 2017 hovoří o ruské činnosti, která je kontinuálně orientována zejména na vlivové operace na našem území a vědomé či nevědomé vytěžování českých zdrojů. Je pravda, že čínské aktivity v dotčeném roce vykazovaly oproti předchozímu roku méně ovlivňování a více zpravodajského pronikání. Je tady také zmíněno mnoho informací, které se týkají činnosti diplomatického sboru Ruské federace v Praze. Je tady také informace, že Česká republika byla cílem ruských aktivit, které tvořily součást obecné ruské hybridní strategie zacílené proti Severoatlantické alianci a Evropské unii.
Když se podíváte na ty zprávy a informace, tak na našem území je prováděna široká hybridní strategie Ruska, ať už jsou to informace, dezinformace, propaganda, klamy, politika, ekonomika, kriminální sféra, špionáž, kultura, vzdělávání. Těch informací, které, předpokládám, že i vy jste se s nimi seznámili, je celá řada. Prosím, podívejte se např. na informace z výroční zprávy z roku 2018. Vážnou hrozbu pro bezpečnost České republiky představovaly v roce 2018 zejména nepřátelské aktivity cizí moci. Nepřátelské aktivity cizí moci. Státní i nestátní cizí i domácí aktéři se snažili zapojením široké škály metod, aktivit, oslabit české státní instituce, ovlivnit oficiální mezinárodní bezpečnostní postoje státu a vydávat přirozené atributy demokratického řízení za jeho slabiny. Ohrožení těmito takzvanými hybridními hrozbami se týkalo řady oblastí napříč společnosti. A cílem toho, co se u nás odehrává, je ovlivnit rozhodovací proces na různých úrovních veřejné správy ve svůj strategický prospěch. A to je možná i to, čemu se dneska věnujeme. (V sále je silný hluk.)***