Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

26.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb.,
o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 503/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga. Pane ministře, prosím, ujměte se slova. A dámy a pánové, vás prosím o ztišení, ať slyšíme slova pana ministra. Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych krátce představil vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o pedagogických pracovnících. Tento návrh zákona navazuje na programové prohlášení vlády, pokud jde o záměr posílit postavení ředitele školy jako manažera, a to především v oblastí řízení lidí a pedagogického procesu, a také jde o zvýšení zapojení odborníků z praxe do výuky a záměr řešit palčivý problém nedostatku učitelů odborného výcviku ve středním odborném vzdělávání.

Návrhem zákona se především umožňuje řediteli školy uznat na dobu nejvýše tří let předpoklad odborné kvalifikace učitele všeobecně vzdělávacích předmětů na druhém stupni základní školy a na středních školách a absolventům jakéhokoliv magisterského studijního programu. V podmínkách odborného školství bude mít ředitel stejnou pravomoc uznat předpoklad odborné kvalifikace odborníkům z praxe, pokud jejich praxe v oboru odpovídá charakteru vyučovaného předmětu. Touto pravomocí a tímto návrhem, pokud projde, se posiluje pravomoc, ale i odpovědnost ředitele školy. Je to vždy ředitel, kdo podle školského zákona odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb. Schválením tohoto návrhu ubude řediteli administrativa spočívající v potřebě dokládat, že škola na volné místo učitele aktivně hledá učitele, který již splňuje předpoklad odborné kvalifikace. Požadavek umožnit řediteli uznat na přechodnou dobu předpoklad odborné kvalifikace učitelům, kteří do školy nastupují, aniž by prošli standardní - podotýkám standardní, a vždy to bude ta hlavní linka, po které půjdeme - to znamená standardní učitelskou přípravou na pedagogických fakultách a fakultách vzdělávajících učitele, tento návrh byl poslanci a zástupci odborné veřejnosti diskutován už v minulém volebním období Poslanecké sněmovny.

Abychom se rozhodovali na základě čerstvých dat a tvrdých dat, realizovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na začátku roku 2019 mimořádné šetření ke stavu učitelského sboru v regionálním školství. Samotní ředitelé škol nám poslali výsledky jednak toho, které aprobace, kolik učitelů kde jim chybí, a zároveň i svůj předpoklad a predikci, jak se to bude dále vyvíjet. Výsledky šetření ukázaly to, co si tady dlouhou dobu myslíme, a v úplné nahotě, a to, že průměrný věk učitelů v regionálním školství, kde jich pracuje přes 150 tisíc, je poměrně vysoký a dosahuje 47,2 let, přičemž nižší je u učitelek mateřských škol, tam přesahuje 45 let. Naopak nejvyšší u učitelů vyšších odborných škol, tam je to přes 50.

Šetření rovněž ukázalo, že více než 6,5 % úvazku učitelů zastávají učitelé, kteří nesplňují předpoklad odborné kvalifikace podle zákona o pedagogických pracovnících. Abych to vysvětlil. Již v tuto chvíli 6,5 % výuky je zabezpečováno učiteli, kteří jsou ve školách na výjimku. Nemají potřebné pedagogické vzdělání podle stávající normy a v některých krajích, a zrovna v těch, kde bychom potřebovali ty intervence do vzdělávání mít co nejsilnější, například v Karlovarském, je ten podíl téměř dvojnásobný. To znamená, přes 13 % výuky je zabezpečováno nekvalifikovanými učiteli. A ředitel, když chce takového člověka vzít, protože musí a chce zabezpečit tu výuku, tak dneska musí postupovat takzvaně na výjimku. To znamená, vezme toho člověka na dobu určitou. V případě, že by se totiž objevil člověk, který splňuje kvalifikaci, tak ho musí poslat pryč bez ohledu na to, jak učí. Zároveň pokud bychom se bavili o míře aprobovanosti výuky, to znamená, kdy fyzikář učí fyziku, matematikář matiku, tak je ještě významně nižší. V některých krajích přes 30 % je vyučováno neaprobovanými pedagogy.

Takže je možná dobré si přiznat, že tváří tvář stárnutí učitelského sboru a zhoršující se situaci je vhodné ředitelům otevřít sekundární kanál. To znamená, ti vysokoškoláci, kteří chtějí učit, tak ne že tam půjdou na výjimku, jak mohou dneska, dneska může vzít kohokoliv na tu výjimku, a jak jsem před chvilkou říkal na konkrétních číslech, tak se tak i děje, ale možná bychom měli uvažovat spíše tou cestou, že když někdo chce učit, tak se ten ředitel podívá a vyhodnotí si, jestli ho tam potřebuje a jestli vůbec ten člověk má ten potenciál. A zároveň, a to přináší tento zákon, ten člověk si do tří let musí udělat doplňující pedagogické studium a zároveň škola dostává prostředky na uvádějícího učitele a adaptační dvouleté období, aby se tomu novici mohl někdo věnovat. Je to zlepšení současného stavu, který nás netěší.

Samozřejmě všichni bychom asi chtěli být v systému severských zemí, že všichni učitelé ve vzdělávací soustavě mají plné magisterské vzdělání a že je přetlak na pedagogických fakultách, osmi-, desetinásobný, tak jako je to například ve Finsku. Ta situace tady ale taková není, a proto přicházím s tímto návrhem.

Když ještě se vrátím k tomu, co poskytly ty školy v tom celorepublikovém šetření, tak výuka probíhá aprobovaně pouze - nebo pouze - v 82 % případů. Ale jak jsem zmiňoval Karlovarský kraj, tak tam je to 70 na 30.

Konečně, školy v rámci šetření poskytly údaje také o tom, jaké učitele hledají, to znamená, i výhled do budoucna. Velká poptávka je po učitelích mateřských škol, po učitelích na prvním stupni základních škol. Ale tam tento návrh nesměřuje, protože samozřejmě prolamovat tu hranici k nejmenším dětem nechceme. Ve vyšších stupních pak školy poptávají především učitele matematiky, téma, které jsme tady teď tři a půl hodiny řešili, anglického jazyka, českého jazyka a literatury, fyziky a učitele odborných předmětů.

Dále se tím návrhem zákona posiluje pravomoc ředitele školy v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Vzdělávací programy průběžného vzdělávání pedagogických pracovníků nebudou akreditovány v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a výběr vhodných vzdělávacích programů nebo jiných profesně rozvojových aktivit pro pedagogické pracovníky bude v pravomoci ředitele školy. Lapidárně řečeno, v dnešní době, pokud akreditační proces zvlášť u těch krátkých kurzů zahrnuje 12 tisíc akreditací ročně, tak ta kontrola je pouze formální. Stejně je to ředitel školy, kdo si vybírá, jestli toto vzdělávání je dobré, nebo špatné. Samozřejmě možnost platit to z prostředků ostatních neinvestičních výdajů bude zachována, to znamená, je možné ji platit ze státního rozpočtu.

Návrh zákona dále upravuje požadavky na odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga na odbornou kvalifikaci asistentů pedagoga. U asistentů pedagoga, když jsme se dívali na ta šetření, tak se ukázalo, že po prvním roce společného vzdělávání dvě třetiny z nich mají středoškolské vzdělání a většina z nich pouze, tuším, ten 140hodinový kurz. Myslím si, že vzhledem k těm problémům, které na těch školách jsou, a ty školy volají po tom, aby ti lidé skutečně byli co největšími profesionály, dává smysl se bavit v rámci tohoto zákona o tom, že by minimální rozsah toho kurzu byl vyšší než těch 140 hodin. I tento návrh je tam obsažen. Tato změna se samozřejmě nedotkne těch asistentů pedagoga, kteří získali odbornou kvalifikaci podle předpisů platných v době jejich studia. To znamená, není to něco, aby tady nevznikla zase poplašná zpráva, že někdo, nebo všichni, kdo jsou dneska v tom systému, si budou muset dodělávat nějaké nové vzdělání.

Návrh zákona dále stanoví minimální úroveň prokázání znalosti českého jazyka pro pedagogické pracovníky, kteří získali odbornou kvalifikaci v jiném vyučovacím jazyce než v českém, a provazuje kvalifikační předpoklady vybraných skupin pedagogických pracovníků, jmenovitě pedagogů volného času a učitelů odborného výcviku, se zákonem o ověřování a uznání výsledků dalšího vzdělávání.

Podstatnou novinkou, kterou návrh zákona přináší, je zakotvení institutu adaptačního období začínajících učitelů. To vnímám jako nesmírně důležitý krok. Půjde o dvouleté období, během něhož budou všechny školy poskytovat zvýšenou péči učitelům, kteří poprvé vstupují do praxe učitele. Na tuto péči školy získají další finanční prostředky státního rozpočtu, a to především na ocenění většího rozsahu práce uvádějících učitelů, o kterých jsem mluvil.

Myslím si, že takto promítnuté změny rozhodně neohrožují stávající systém, kdy primárním kanálem, znovu opakuji, musí být ten kanál přes pedagogické fakulty a fakulty vzdělávající učitele, a celou dobu přípravy tohoto dokumentu se bavíme s pedagogickými fakultami o tom, jak by měla vypadat moderní forma toho doplňujícího pedagogického studia.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Zpravodajem pro prvé čtení je pan poslanec Lukáš Bartoň. Prosím pana zpravodaje, aby se ujal slova.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Sněmovní tisk 503 vláda předložila Sněmovně 7. 6. 2019. To jen na úvod. Pan ministr už vlastně řekl komplet shrnutí, tak já jen dodám, že i v odborných kruzích se mluví dost už výrazně o tomto zákonu. V kladných ohlasech slyším zejména ohlas na uvádějícího učitele a na adaptační období. Zejména začínající učitelé potřebují metodickou pomoc na začátku, že absolventi nejsou hozeni doopravdy před katedru, ale je jim pomáháno právě v tom začátku, kdy je to složitější.

Určitě vyostřená debata bude o tom, jak, za jakých okolností pouštět vysokoškoláky bez pedagogického vzdělání do škol. Nicméně pokud uvádějící učitel, kterého zde mají, nebude pouze formální, ale bude doopravdy uvádět daného učitele, bude záležet na řediteli, zda tohoto člověka bude chtít mít v pedagogickém sboru, tak myslím, že toto bude lepší a že novela zákona umožní vstup lidem, kteří mohou být dobrými učiteli, do školství, zatímco současné znění bohužel není vstřícné vůči vstupu lidem do školství, de facto předpokládá, že učitelem se chce člověk stát již v sedmnácti, osmnácti, a proto se přihlásí na pedagogickou fakultu. Tomu tak není. Je plno lidí, kteří můžou býti dobrými učiteli, ale ta cesta není pro ně příjemná, není pro ně vstřícná, zatímco tento zákon, tato novela to narovnává.

Tolik úvodní slovo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je první přihlášen pan poslanec Martin Baxa, připraví se pan poslanec Mihola. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji. Dobrý podvečer, pane předsedající, dámy a pánové, mé vystoupení k tomuto návrhu bude stručné. I když jsem reprezentantem opoziční strany, tak musím v tomto případě vyslovit obecný souhlas s tím vládním návrhem zákona, který sem vláda předkládá.

Musím uvést to, že vzhledem k tomu, že jsem tady první funkční období, tak jsem dnes slyšel velmi kritické názory kolegů, kteří tady už byli v předchozích volebních období a kteří poukazovali na to, jakým způsobem se legislativa v minulých letech pozměňovala. To znamená, bylo období, kdy ten trend byl naopak opačný a kdy se vlastně ukládalo učitelům, aby si poměrně rychle doplňovali kvalifikaci, bylo to určeno jako podmínka toho, aby mohli dál vzdělávat děti, nicméně realita nakonec ukázala, že tento stav není dlouhodobě funkční, a vlastně se nyní předkládá návrh, který se, řekněme, vydává opačným směrem.

Já pocházím z Plzeňského kraje. Máme k dispozici velmi detailní šetření pro základní i střední stupeň vzdělávání v našem kraji, nejenom v Plzni, ale i v Plzeňském kraji, a musím říci, že tak jako u nás, ve městě Plzni, je situace celkem příznivá, v řadě okresů našeho kraje naopak ta čísla jsou velmi alarmující, že se ukazuje jednak vysoký průměrný věk učitelů některých oborů, zejména tedy přírodních věd, matematiky, informatiky, a také se ukazuje, že zejména v těchto oborech prostě učitelé chybějí.

A to, co už tady zmiňoval pan ministr, z toho šetření, které provedlo Ministerstvo školství, myslím, v loňském roce byly ty závěry zveřejněny, tak ta čísla jsou v některých regionech, zejména v Karlovarském kraji, opravdu alarmují. A jakkoliv já chápu to, že zejména pedagogické fakulty se stavějí k tomuto návrhu velmi kriticky, tak v tuto chvíli vlastně podle mého názoru nemáme žádnou jinou cestu než tu, abychom ty podmínky pro to, aby mohli učit na druhém stupni základních škol a na středních školách lidé, kteří nenaplňují stávající přísné podmínky pro vzdělávání, tak je nezbytně nutné.

Samozřejmě tento návrh neznamená - to jsem rád, že to pan ministr ve svém úvodním slově zmínil - to, že bychom rezignovali na to, že těmi hlavními školami, které mají poskytovat pedagogické vzdělávání, jsou pedagogické fakulty, anebo fakulty univerzit, které mají k tomu podmínky. Koneckonců já sám jsem absolventem učitelského vzdělávání na Filozofické a Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, nikoliv tedy čistě toho vzdělání na pedagogických fakultách, a je zapotřebí do budoucna velmi podpořit tyto fakulty, které (jsou) obecně učitele vzdělávající.

Samozřejmě, že děkani pedagogických fakult nebo zástupci pedagogických fakult leckdy používají velmi expresivní hodnocení tohoto návrhu zákona. Slyšel jsem na semináři, který uspořádal pan poslanec Bartoň, jednoho představitele pedagogické fakulty, který mluvil o tom, že tento návrh zákona vypouští rybník pedagogickým fakultám a vlastně má dojít k tomu, že nebude nadále potřebné vzdělávání na pedagogických fakultách. Já jsem přesvědčen o naprostém opaku a myslím si, že i do budoucna budou pedagogické fakulty těmi hlavními, které budou připravovat budoucí učitele, ale minimálně pro toto období je naprosto podle mého názoru nezbytné, aby tento návrh zákona byl přijat a částečně se legalizovalo poskytování vzdělávání (učitelům), kteří nemají tuto odbornou kvalifikaci, a vytvořil se větší prostor pro to, aby učiteli byli ti, kteří přímo pedagogické vzdělávání nemají.

Rozprava se určitě povede k některým dalším záležitostem tohoto zákona, což je zejména to, které instituce mají právo poskytovat další vzdělávání pedagogům. Tady si myslím, že pan ministr předložil návrh, který je v tomto ohledu velmi restriktivní, a bezpochyby se objeví návrhy, které budou toto modifikovat, ale to samotné gros toho návrhu zákona je určitě správné.

A chtěl bych podotknout ještě jednu věc. Já jsem osobně přesvědčený o tom, že v některých oborech se nepodaří tu situaci vyřešit ani v relativně blízké budoucnosti. Vím na příkladu třeba z Pedagogické fakulty Západočeské univerzity, že v některých oborech, jako je třeba matematika, informatika, přírodní vědy, v těch jednotlivých ročnících vycházejí úspěšně pouze jednotky studentů v těch oborech, a to zdaleka ne všichni, samozřejmě, z nich půjdou učit. Takže já jsem přesvědčen o tom, že ten problém třeba s nedostatkem učitelů matematiky, informatiky, těchto oborů, bude dlouhodobý a že v tomto případě může být i pozitivní příležitost pro ty, kteří třeba chtějí učit a mají třeba inženýrské vzdělání, k tomu, jak využít jejich ochoty v době, kdy dlouhodobě bude nedostatek učitelů, kteří mají vzdělání z pedagogických fakult.

Takže určitě se těším na další projednávání, ale chtěl bych závěrem podotknout, že jsem přesvědčen o tom, že tento vládní návrh zákona předložený panem ministrem Plagou je správný. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Antonín Staněk a taky pan poslanec Karel Rais. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji za slovo, pane předsedající, já opravdu jenom krátce bych chtěl reagovat na dvě věci, které zde zazněly.

Já si samozřejmě uvědomuji tu složitou situaci, se kterou se musí potýkat ředitelé škol, zejména tedy středních odborných škol, v těch odborných vzdělávacích předmětech. Na druhou stranu naprosto chápu expresivní vyjádření svých kolegů z pedagogických fakult, kteří v návrhu zákona vidí otevření Pandořiny skříňky. Samozřejmě se zcela přirozeně obávají toho, že je to první pozvolný krůček k tomu, abychom pomalu, ale jistě začali uvažovat o obcházení vysokoškolské přípravy budoucích učitelů, protože velmi často ve společnosti zaznívají názory, že svým způsobem pro učitele by stačilo pouze bakalářské vzdělání apod.

Chci jen upozornit na jednu věc. Pokud jste se dobře dívali vy, kteří jste obdrželi výroční zprávu České školní inspekce za školní rok 2018/2019, tak se v této zprávě hovoří o vysoké míře neúspěšnosti žáků u maturitních zkoušek a o identifikaci problémů, které byly zjištěny. A mimo jiné se poukazuje na to, že jde i o školy, kde ve velké míře učí právě učitelé bez aprobace. Ono totiž (k tomu) být dobrým učitelem nestačí být jenom skvělým odborníkem. K tomu, abyste mohli být dobrým učitelem, musíte mít i určitou míru talentu a pak velkou dávku pedagogických dovedností, které opravdu se nedají získat v rámci nějakého doplňkového studia.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Karel Rais, faktická poznámka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já jsem rád, že tady opozice ústy kolegy Baxy hovoří pozitivně o tom návrhu. Samozřejmě já se ztotožňuji s tím v tom smyslu, že dochází k posílení role ředitele coby manažera, a to jsme vždycky chtěli, takže to jsou rozhodně pozitivní rysy. Na druhou stranu vnímám to, co říkal předřečník pan kolega Staněk. A ještě bych řekl, mám jakési osobní zkušenosti z minulého vysokoškolského zákona, kdy jsme prostě povolili v podstatě chod MBA a tady těch zahraničních studijních programů bez akreditací víceméně, a výsledek tedy je, že kdejaké eseróčko z Horní Dolní to dělá. Takže si myslím, že bychom měli diskutovat o problematice akreditace dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, aby to nebylo úplně hozené do vzduchu, aby se toho chytil kdejaký, já nevím, prostě nějaký člověk nebo firma, kterým jde jenom o zisk, ale že nám musí jít taky o tu kvalitu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Na řadě je v obecné rozpravě pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Na úvod řeknu, vážím si práce pana ministra Plagy. V řadě věcí s ním souhlasím. A jak jste mohli zaregistrovat v předchozí rozpravě, zdůrazňoval jsem zde, že je potřeba konstruktivně hledat co nejširší konsenzus zejména pro důležité školské body. Ale platí to samozřejmě i pro jiné body. Co se týká tohoto návrhu zákona o pedagogických pracovnících, jsem ovšem kritický a mám pohled odlišný, který vám teď nabídnu v následujících chvílích.

Víte, jsem 26 let učitelem a 20 let připravuji budoucí učitele, tak si troufám mít pocit, že mám nějaký pouvoir na to se k tomu opravdu kompetentně vyjádřit, neskromně řeknu kompetentněji než řada těch, kteří třeba se školstvím něco společného mají, ale prostě 20 let si myslím, že je docela dlouhá doba a že za tu dobu opravdu jsem nějakou zkušenost nabyl. A vnímám, jak my se tady na jedné straně zaklínáme kvalitou, kontinuitou, profesionalitou. Známe ta slova dobře. Není to tak dlouho, pár desítek minut, co tady někteří lamentovali nad tím, jak vlastně ta kvalita školství je problematická, v čem je zakopán pes, jsme přemýšleli a diskutovali. A teď najednou, ono to možná tak nevypadá, ale trošku vrážíme klín právě do té kvality českého školství. Možná trošku nevědomky.

Pokusím se to rozklíčovat. Zaprvé si uvědomme, že před zhruba čtyřmi nebo pěti lety, dá se to přesně dohledat, tehdejší vládní koalice prosadila v této Sněmovně, že učitel musí být kvalifikovaný, to znamená musí mít vysokoškolské vzdělání pedagogického směru. Tady tato Sněmovna, předchozí vláda, dvě vládní strany jsou vládní koalicí i dnes. Uznejte, že není to příliš dlouhá doba. A já trvám na tom, že úplně nejhorší pro české školství jsou ty neustálé změny. Tak v jednu chvíli se usneseme, že učitel musí být kvalifikovaný, po pár letech přijdeme na to, že to vlastně tak důležité není.

Na rovinu řeknu hned na začátek, že považuji tento návrh zákona za zbytečný, že je dostačující ta stávající možnost řešit nějakou možnou kritickou situaci, ke které reálně dochází. I dnes má ředitel možnost vzít nekvalifikovaného učitele. A také se to děje. Není tak úplně malé procento těch nekvalifikovaných. Prostě je to faktum. Takže tento návrh považuji do značné míry za zoufalý a hlavně za zbytečný.

K tomu dodám, že máme, teď nevím úplně přesně, protože jsem narazil na různá data, že nám chybí šest tisíc, ale setkal jsem se i s číslem sedm, nebo dokonce devět tisíc učitelů. Tak znáte to - velká lež, malá lež a statistika. Ale prostě i tak je to alarmující číslo. Ale opět, kolegyně, kolegové, uznejte - stalo se to včera nebo před týdnem, že nám začalo chybět tady po stovkách nebo tisících učitelů? Já myslím, že ne. Takže je to zase o tom, abychom opravdu reálně, cokoli děláme, zvažovali v souvislosti se situací a nepřijímali tady něco, co odporuje skutečnosti, pokud pak s tím máme mít problém. Skutečně já nevím, jestli vám je příjemné, že jednu chvíli něco odhlasujete, a vzápětí vlastně budete hlasovat o něčem jiném. Mně to tedy vadí. Mně to vadí. Nejen jako učiteli, ale i jako politikovi a poslanci.

A byl tady zdůrazňován a bývá velmi často v médiích a všude zdůrazňován model Finska. Zaklíná se tím kdekdo. Školský výbor by tam letos měl směřovat po letech, protože v minulém období se tam nebylo, až v předminulém. A myslím, že to Finsko nám může být vzorem. Ale i sám pan ministr tady zdůraznil, že tam prostě vlak nejede přes to, že učitel musí být kvalifikovaný a musí to být vysoká škola pedagogického směru. A je to spojené samozřejmě s prestiží učitelského povolání a s jeho platovým ohodnocením.

Tady k tomu bych chtěl říct, že jsem požádal Parlamentní institut, a je to teď dostupné, máte možnost srovnat napříč Evropou, jak je to vlastně s přípravou budoucích učitelů. Stačí do toho opravdu nahlédnout, udělat si obrázek, ať zas nerazíme nějakou tak specificky českou cestu, že se nám z toho nakonec zamotá hlava. Já bych se opravdu držel toho příkladu Finska, když už ho adorujeme, tak opravdu, a ne jenom, kdy se nám to hodí.

Potom dejme pozor na pojmy. Chápu, že ne každý se musí zabývat pedagogickými pojmy, když má úplně jiné portfolium nebo vzdělání. Ale nepleťme pojmy jako aprobace a kvalifikace. To jsou pojmy rozdílné.

Jak už jsem říkal, považuji návrh za zbytečný, protože dnes ředitel má možnost využít nekvalifikovaného. A o chybějících učitelích jsme museli vědět určitě už i v minulém volebním období. Ostatně se mi nezdá, že bychom jednali, jako kdyby nám, jak se lidově říká, hořela koudel za zadkem, s prominutím, protože ten návrh je na stole, pokud vím, minimálně od podzimu. Tak kdyby něco tak strašně hořelo a lopotně jsme to museli dohánět, tak bych předpokládal, že by to vládní koalice dala jako prioritu a už by to bylo projednáno snad někdy v říjnu, jestli ne ještě dřív.

Podstatné je to, že dostatek učitelů tento návrh de facto neřeší. Velmi pochybuji o tom, že přijde nějaká vlna altruisticky smýšlejících odborníků z praxe, kteří za znatelně menší peníze se pohrnou do škol, kde na ně budou čekat nejrůznější nástrahy, se kterými nebudou tak úplně počítat. Víte, kdo byl někdy aspoň chvíli na základní škole, jenom třeba na nějaké exkurzi, nebo se stavil za kolegou, tak se od něj dozví, anebo to může vidět na vlastní oči, anebo od svých dětí slyšet, že ten učitel tam často víc vychovává, nebo ty děti musí umravňovat, a pak teprve vzdělávat. Čili není to jenom o tom, že je odborník, ale že musí mít to know-how, předat to, a vůbec ten přístup k nim, aby ten pedagogický nebo výchovně-vzdělávací proces mohl být realizován.

A když budeme rezignovat na kvalifikaci v době, kdy na druhé straně žehráme, že nám klesá úroveň prakticky na všech stupních škol, tak je to přeci zásadní chyba. Nedostatek učitelů je i jinde. I v sousedním Rakousku chybí učitelé. I v Německu. Nedělejme si idealistický obrázek, že je to jenom český problém. Určitě ne. Ale odkazuji znovu na materiál Parlamentního institutu - potřeba kvalifikace a odbornosti pedagogického vzdělání je napříč evropskými zeměmi zdůrazňována. Mluvím především o západní Evropě.

A z úplně jiného soudku, a nechci tímhle směrem vést debatu, jenom zmíním slovo inkluze. Jak dopadá na české školství? Inkluze. To je další problém, se kterým se učitel musí na škole potýkat. A opět, když nebude vzdělaný pedagogicky, psychologicky a jinak, bude to pro něj problém, protože je to problém samozřejmě i pro mnohé zkušené učitele.

No a pak můžeme srovnávat s dalšími profesemi. Když si to tak analogicky řekneme, víme také, že je nedostatek lékařů, různých. To by mohli spíš kolegové tady, nechci jim lézt do jejich oboru, ale víme, že chybí mnozí lékaři. A rezignujeme tedy na to, že lékař musí být plně kvalifikovaný a naplno vystudovaný? Stačilo by vám jít k lékaři, který řekne "já si to nějak dodělám"? Nebo já jsem teď léčitel, ale já už to nějak tak na dálku nebo ve zkrácené formě nějaký ten rok pod vedením byť zkušeného profesora to doženu, abych vám místo do nohy neřízl do ruky, nebo někam úplně jinam? A co třeba takový řidič? Vždyť víme, že nepochybně spousta řidičů, kteří mají jenom skupinu B, zvládne řídit traktor, možná tirák nebo autobus, nebo by si troufli sednout i do lokomotivy, takže řekneme "když bude nedostatek v této profesi, on to nějak zvládne"? Já myslím, že je špatně rezignovat na tu kvalifikaci.

A řeknu vám svůj osobní příklad. Já jsem se dlouhá léta věnoval cestovnímu ruchu a dělal jsem průvodce hlavně v 90. letech, jak tuzemsko, tak po celé Evropě. Tehdy nemusely být tzv. průvodcovské zkoušky. Nebylo to povinné, takže jsem to zvládal bez toho na troufám si říct velmi slušné úrovni. V roce 2001 na veletrhu GO a Regiontour se mi podařilo vyhrát celostátní soutěž průvodců, dostal jsem i takový diplom, TOP Guide 2001, jel jsem za to do Anglie, do Oxfordu. A přesto - exkurzím se věnuji, i jako pedagog jsem odvedl desítky, desítky různých exkurzí, výletů a podobně a věnuji se tomu dodnes. A teď si představte, když jsem říkal - no, teď zavedli nutnost mít certifikát průvodce. Říkám: Prosím vás, já mám vystudován obor, státnice, dějepis, zeměpis. Tady průvodcuju řadu let, rodiče měli cestovní kancelář. Dědeček byl mistr turistiky a první mistr turistiky na Slovensku, když to zavedli ještě jakoby novum. Tak jsem k tomu měl všechny předpoklady, řekl jsem, já bych vám tam mohl vyučovat. A oni mi řekli, že ne, že si ty zkoušky musím dodělat, abych měl ten certifikát. Takže u průvodce cestovního ruchu jsem byl takhle okamžitě nucen se přihlásit k tomu skládání zkoušek, které, jak říkám, jsem mohl vyučovat. A mně to přijde, že je to tedy mnohem, mnohem lehčí kalibr než učit, jestli na základní, nebo střední, nebo na jakémkoli stupni školy. Takže to jenom dávám jako příklad nepoměru. Rezignace na tu kvalifikaci v důsledku určitě zaviní další neřešení učitelských platů. Přibude argument a i veřejnost to tak bude vnímat: Vždyť ti učitelé nejsou ani kvalifikovaní, tak proč by měli mít více peněz? A prosím vás, samozřejmě i já vím o tom, že jsou určití jedinci nadaní od pánaboha, jsou to učitelé od narození, že skutečně budou výborní i bez vysoké školy, bez čehokoliv a umějí to s dětmi a umějí předat, ale to jsou jednotlivci. To jsou jednotlivci, nedělejme z toho prosím úzus.

Pokud přesto - já jsem celkem jasně řekl, že s tím návrhem nesouhlasím - ale pokud by návrh přesto prošel Sněmovnou, je třeba velice trvat na tom, že si nekvalifikovaný začne dělat tu kvalifikaci ihned. Takový příslib, že do tří let něco dodělá - já jsem zvědav, kdo potom, jaká síla, jaká kontrola pak bude lítat, honit ty lidi, zejména když nedostatek v určitých oblastech může gradovat. Myslím si, že bychom měli mít aktivní a konstruktivní přístup právě, a nemluvím jenom o pedagogických fakultách, mluvím obecně o fakultách připravujících budoucí učitele. To jsou i fakulty přírodovědecké, filozofické a další. Takže umím si představit model, schází-li učitel, tak ať čtyři dny učí a zároveň studuje. Máme dneska přece nejrůznější formy a především kombinovaná studia, nejrůznější možnosti, čili je to spíš o dobré vůli, a může být plně kvalifikován.

Jak chcete motivovat studenta, který tam bude pět let svého života dělat různé zkoušky, praxe, nasávat vědomosti s tím, že vlastně bude úplně na tom stejně v důsledku jako ten, kdo to nažene pak opravdu v nějaké velmi zkrácené formě? Znovu říkám, jsou určitě výjimky, že někdo prostuduje bůhvíco a není nadaný, nejde mu to, nemá vztah třeba k žákům, a jiný i bez té školy ano. Ale z toho nevycházejme. Vycházejme dobře vystudovaný, se vztahem k dětem a kvalifikovaný, a nekvalifikovaný. Tak kdo bude lepší?

Mluvil jsem o této záležitosti samozřejmě s kolegy v praxi, na základních školách, na středních školách, s řediteli těchto škol. Především v Jihomoravském kraji, kde se nejvíc pohybuji. Jeden z těch ředitelů, nebudu jmenovat, ale opravdu jezdím do celé řady škol, takže bych mohl tady spíše řadu jmen uvést, podporuje stanovisko, že si umí představit maximálně změnu v tom, že kdo se do studia přihlásí, tak může být posléze nahlížen jako kvalifikovaný. A ne když půjdou do škol třeba i neúspěšní odborníci. Protože ti dobře placení odborníci do škol nepůjdou. Platově by si velice pohoršili. To ještě opravdu řadu let potrvá a ve Vltavě hodně vody uplyne, než ty platy budou takové, aby i odborník z praxe řekl: Jdu do školy, protože jsem přesvědčen, že udělám třeba něco pro tuto zemi a její děti.

Takže po konzultaci i s odborníky, kteří působili třeba na ministerstvu, nebo působí, i tam jsem se ptal na názory, tak dospívám k závěru, že stávající stav je dostačující. Otevřít systémově školství lidem jen s dépéeskou je devalvace pedagogického studia. Hrozí, že tam přijdou lidé bez priority školství jako povolání. Protože jak to uhlídáte, jak od sebe oddělíte ty, kteří opravdu budou mít zájem? Tak zas nevěřme tomu, že i zkušený ředitel rozumí úplně všemu a že každého zrentgenuje pouhým pohledem a rozpozná - tak jednoduché to opravdu není. Navíc dneska je ředitel často opravdu víc manažer než pedagog, bych chtěl zdůraznit. Odloží se otázka platů jak pedagogů, tak i řešení pedagogických fakult, protože to vlastně půjde bez nich.

A když tady bylo zmíněno, že vlastně bude stačit pak třeba to bakalářské studium. Víte, už byla doba, kdy skutečně se z pedagogických fakult staly jenom pedagogické instituty, nebyla to ani vysoká škola. Nebylo to dobré období. Vůbec ničemu to nepomohlo. A víte vůbec, jak probíhá to studium na pedagogické fakultě dnes v těch dvou stupních? V bakalářském stupni získá ten učitel odbornost, když vezmu aprobaci třeba češtinu-matematiku nebo dějepis-zeměpis, v těch oborech. On se stane odborníkem v těchto předmětech. Ale tu oborovou didaktiku a související věci dělá v tom navazujícím magisterském stupni studia. Takže z hlediska toho učitelského, pedagogického know-how o tom předání těch znalostí, jak je předat, je vlastně velice důležitý právě ten magisterský stupeň. Nemůžeme na něj prostě rezignovat.

Takže vážené dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych byl rád, abyste se podívali opravdu na ty materiály, pokud můžete, z Parlamentního institutu a abychom to dobře promýšleli, než zase po několika letech budeme muset něco měnit nebo se chytat za hlavu nebo budeme říkat ano, tak chceme to mít jako ve Finsku, ale je divné, že je to úplně jinak než ve Finsku. Opravdu, nejde si vyzobnout jenom něco a rezignovat na to další. Tak když jako ve Finsku, tak důsledně jako ve Finsku, anebo se tím nezaklínejme.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Následují dvě faktické poznámky. Pan ministr Plaga a pan ministr Bartoň. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo. Já nechci tady dostat tu debatu do stejného formátu semináře, chvílemi cimrmanovského, jako u předchozího bodu, ale přesto mi to nedá u několika věcí, které tady padly.

Ano, Finsko vzýváme, a zároveň jsem řekl ve svém vystoupení, že ve Finsku díky tomu, že tam dlouhodobě se jedná o atraktivní povolání, tak je přetlak už na vstupu na pedagogické fakulty. Tam je to šesti- až desetinásobný převis zájemců o studium na pedagogických fakultách. Je to studium první volby. Pokud by to tady tak skutečně bylo a bylo to tak dlouhodobě, tak neřešíme ten problém s nedostatkem učitelů, kteří by přišli klasickou cestou.

To, co ale je opravdu srovnání, které kulhá na obě nohy, a myslím si, že to je záměrný faul, a to mě mrzí z vaší strany, to přirovnání k tomu lékaři. Vy jste sám řekl, že dneska už ta možnost je, a já jsem ve svém úvodním vystoupení říkal konkrétní čísla. A konkrétní čísla říkají, že v některých krajích více než 10 % výuky je řešeno lidmi, kteří jsou tam na výjimku. Na výjimku tam můžete vzít kohokoliv i bez vysokoškolského vzdělání a dát ho tam do toho systému. Takže srovnání s lékařem v našem lékařském systému nemáte, tedy pevně doufám, že nemáte. Třináct procent lidí, kteří přišli z ulice, a ředitel nemocnice, i když není lékař, tak ho tam na výjimku může dát. Tam je ten zásadní rozdíl! To znamená, v té situaci, když máte lékaře v nemocnicích, tak fajn, ale v tuto chvíli sám přiznáváte, že v tom systému se pohybují lidé, a není jich málo, kteří jsou nekvalifikovaní, ředitelé nedostávají ani podporu na uvádějícího učitele, ani na to celé adaptační období, a není tam ani ta podmínka, že ten člověk si musí doplňovat pedagogické studium, doplňující pedagogické studium. Takže ten zákon ten současný stav zlepšuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám se, čas vypršel. Pan poslanec Bartoň, který je zpravodajem tohoto bodu, faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Já jen bych rád řekl stanovisko za pirátskou stranu. My tento návrh podporujeme, naopak si myslíme, že by ty podmínky mohly být ještě volnější, než jak jsou navrženy, ale chápu ten tlak z pedagogických fakult a z oborů zabývajících se pedagogikou.

Nicméně v reakci na předřečníka, rád bych odmítl tvrzení, že pouštíme do školství kohokoliv a nastane nějaká apokalypsa. Ti lidé tam jsou již nyní. Máme nouzi o učitele a mnozí ředitelé berou kohokoliv, kdo jde okolo, jenom že je mu osmnáct, a prostě potřebujeme tam odborníky ze školství. A v momentě, kdy začneme pracovat s tímto odborníkem na jeho pedagogickém vzdělání, tak rok nato přijde třebas čerstvý aprobovaný absolvent a my toho člověka, se kterým pracujeme, který už třeba zahájil i to studium pedagogiky nebo DPS, tak musí ředitel propustit a musí přijmout neznámého člověka, o kterém nic neví, ale který má to řádné studium.

Takže tento návrh říká: Pojďme mít uvádějícího učitele, doprovázejícího, který pomůže tomu člověku, a tentokrát dáme i peníze na to, že to nebude formální věc, pomozme tomu odborníkovi z praxe, aby se stal pedagogem, aby vystudoval, udělal to pedagogické minimum, a po tu dobu tří let ředitel nemusí vypisovat výběrové řízení na jeho pozici. To mu dává i určitou stabilitu toho, že doopravdy si to pedagogické minimum dodělá.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Než dám slovo paní poslankyni Melkové, tak dvě omluvy. Pan poslanec Marek Výborný se omlouvá od 18.15 hodin do konce jednání dnešního dne z rodinných důvodů a pan poslanec Jiří Bláha se z pracovních důvodů omlouvá v době od 18.20 do 19.00 hodin také z dnešního jednání.

Paní poslankyně Melková s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marcela Melková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem už nabyla nutnosti se také vyjádřit. Pan kolega Mihola prostřednictvím pana předsedajícího, samozřejmě je to jeho úkolem opozičním, aby šel proti vládním návrhům. To já plně respektuji, ale chtěla bych projevit opravdu podporu panu ministrovi a vládnímu návrhu. Jednak proto, že je nutno řešit tuto situaci, kdy skutečně pedagogové a kvalitní pedagogové nám chybí, a my tuto situaci musíme nějak překlenout.

A dále bych také chtěla sdělit svoji osobní zkušenost z kulturního prostředí, protože tahle praxe vlastně se v kulturním prostředí praktikuje dnes a denně léta, kdy umělci, odborníci a autority ve svém oboru vyučují, jsou, ačkoliv mnohdy nemají skutečně třeba pedagogické vzdělání, ale skutečně jsou autoritou v té škole, předávají svoje zkušenosti, a myslím si, že už jenom to je velkým přínosem jak pro děti, tak pro pedagogický sbor, tak pro ředitele, tak pro celou atmosféru v té škole. Čili já bych tento návrh nezavrhovala v žádném případě už jenom proto, že skutečně je nutno zase zvednout tradici pedagogických pracovníků a učitelů, aby byli zase zpátky tam, kde bychom je rádi měli. Takže já podporuji určitě vládní návrh, a nejenom proto, že jsem členkou vládní strany, ale také proto, že skutečně tahle praxe je velmi dobře známá z kulturního prostředí a funguje tam. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Na řadě je pan předseda Michálek s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vzhledem k tomu, že to je zásadní záležitost, která se týká fungování škol v ČR, a vzhledem k tomu, že si myslím, že by bylo dobré, abychom tu diskuzi dokončili teď, když už jsme projednali maturity, a nebylo by vhodné podle mě tu debatu znovu vést následující den, tak po poradě s panem předsedou Faltýnkem za ANO a s paní místopředsedkyní Černochovou za ODS navrhuji, abychom tento bod doprojednali a hlasovali o něm i dnes po 19. hodině. Takže tímto bodem bychom dneska skončili jednání Poslanecké sněmovny.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Zazněl procedurální návrh, o kterém dám hlasovat. Přivolal jsem tedy všechny, kteří nejsou v sále, aby se dostavili. Současně slyším, že je zde žádost o odhlášení, všechny jsem vás odhlásil. Přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami. Budeme hlasovat o návrhu, tak jak ho přednesl pan předseda Michálek, abychom tento bod dokončili dnes a jednali o něm i hlasovali po 19. hodině. Prosím všechny, aby se přihlásili, byli jste odhlášeni. Myslím, že nyní už jsme připraveni na hlasování.

 

Tedy zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 122, přihlášeno 126 poslanců, pro 104, proti 7. Návrh byl přijat a odhlasovali jsme, že tento bod dnes dokončíme, tedy prvé čtení tohoto bodu, i po 19. hodině.

 

Než budeme pokračovat, předám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezký večer. Budeme tedy projednávat po 19. hodině do dokončení tohoto bodu, obsahově. Protože o tom tady byla diskuze, takže tento bod bude dokončen.

Přečtu dvě omluvy. Pan poslanec Martin Kupka se omlouvá z dnešního jednání od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Špičák se omlouvá od 18.40 hodin do konce jednacího dne z rodinných důvodů.

Nyní tedy faktické poznámky v obecné rozpravě. Takže paní poslankyně Jana Černochová a připraví se pan poslanec Jiří Mihola. (Silný hluk v sále.) A já vás poprosím o klid v jednacím sále, aby se paní poslankyně mohla vyjádřit. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěla reagovat na paní poslankyni Melkovou vaším prostřednictvím. Tady jsme se vlastně dostali do situace, kdy vy obhajujete návrh vaší vlády proti návrhu vaší vlády. Protože bohužel tahleta restrikce, která se tam objevila, se tam objevila za éry ministrů za ČSSD, kdy ANO bylo součástí té minulé vlády. Tak to jenom abychom si tady skutečně tohleto také řekli.

Co se týče pana zpravodaje, chtěla bych potvrdit jeho slova. Protože skutečně ředitelé musí, nechci říkat obcházet ten zákon, ale proto, aby vůbec v našich školách měl kdo učit, tak ten postup je následující. Vypíše se inzerát, že se hledá učitel splňující všechny tyto předpisy. Učitel se nenajde, nepřihlásí se do toho výběrového řízení ani jeden uchazeč. Ředitel si tento inzerát založí pro případ, kdyby přišla školní inspekce, aby toto zdokladoval, a najde si toho pedagoga, který do tří let by si měl to vzdělání doplnit, tak si ho najde sám podle svých možností. Ale samozřejmě přesně, jak tady bylo řečeno, ti lidé také chtějí vědět, co je čeká. Nebudou žít ze dne na den. Protože samozřejmě řada z vás je tady pedagogů, tak víte, že je to profese, která je celoživotní.

Občanská demokratická strana ten návrh podpoří a jenom připomínám to, že mám trošku déja vu, protože přesně to, co tady teď zaznívá na obhajobu toho návrhu pana ministra Plagy, jsme tady říkali my před lety, kdy tady členové tehdejší vládní koalice hlasovali o opaku.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Jiřího Miholu a připraví se taky na faktickou pan ministr Lubomír Zaorálek. Prosím vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Já děkuji paní kolegyni Černochové, že za mě vlastně řekla tu první část, kdy jsem chtěl upozornit, že bychom si opravdu měli být vědomi, že nějaká koalice - ne nějaká, konkrétní koalice - v minulém volebním období tady něco prosadila a teď vlastně se staví proti dvě strany z toho. Tak to je pro mě trošku překvapující.

Já jinak velmi přátelsky vaším prostřednictvím ke kolegyni Melkové. Já jsem opravdu poslední, kdo by se chtěl vymezovat, nebo kdo by hrál ve školských věcech na to jako koalice opozice, když jsem před chvílí tady zdůrazňoval, ať se hledá široký konsenzus. Konečně podporuji tady ty otázky odsunutí maturit, návrh vašeho pana ministra Plagy. Takže je to konkrétní příklad, že mám to pochopení. Ale tady si troufám říct, vzhledem ke své odbornosti se musím ozvat. Je to snad logické a srozumitelné.

A nemluvil bych tady o zlepšení situace. Dobře, pochopil bych, kdyby pan ministr použil slova jako legitimizace či rezignace na to to řešit nějakým jiným, lepším způsobem. Já myslím, že by se našly způsoby. Víte, slibovali jsme učitelům plat, který stoupne o 15 %, a je z toho 8 %. Takže kdybychom ty sliby plnili, tak by to povolání bylo atraktivnější a určitě by to bylo konstruktivnější řešení. Stejně tak kdybychom po letech proklamací, že budeme podporovat ty fakulty vzdělávající budoucí učitele, to opravdu udělali, no tak by ta prestiž učitelského povolání a jeho vyhledávání určitě stoupla tak, jako je tomu právě ve Finsku, kde učitelé mají třetí nejvyšší plat za lékaři a právníky.

Na závěr jenom taková otázka. Když je tam v tom návrhu, že do tří let si doplní pedagogické vzdělání, já se ptám - co když nedoplní? Co když přejde na další školu a nedoplní?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku paní poslankyně Kateřina Valachová, zatím poslední přihláška. Pan ministr stáhl, takže prosím máte slovo. Vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já jenom krátce zareaguji na paní poslankyni Janu Černochovou vaším prostřednictvím. Co se týká požadavku, aby učitelé a učitelky měli vysokoškolské vzdělání, protože o to jde, to byla věc, která se opakovaně odkládala - doufám, že budu alespoň zhruba trochu přesná - od roku 2005 do roku 2015. Bylo to po dobu deseti let. Chci říct, že ten požadavek na to, aby učitelé a učitelky měli vysokoškolské pedagogické vzdělání ani vlády jiné nežli sociální demokracie, například Občanská demokratická strana, pokud měly vládní odpovědnost, nezrušily. To je všechno. A samozřejmě se vyjádřím podrobněji ve svém příspěvku.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní tedy zpátky do - respektive budeme pokračovat ve standardních přihláškách v obecné rozpravě, takže pan poslanec František Vácha. Připraví se paní poslankyně Tereza Hyťhová. Prosím máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, já vás můžu uklidnit, nebudu mluvit dlouho. Na rozdíl od pana kolegy Miholy, který je absolventem pedagogické fakulty, já jsem absolventem odborné přírodovědecké fakulty.

K poslankyni Melkové. Já si myslím, že se tady nejedná o spor koalice - opozice. Tady se - a za náš klub mohu říct, že my tady ten návrh podporujeme a podpoříme ho. Já mám spíš pocit, že tady se jedná o spor mezi odbornými fakultami a absolventy pedagogických fakult, kteří samozřejmě hájí ty svoje domovské fakulty a obávají se toho, že do toho školství se dostanou lidi možná schopnější než to, co oni produkují.

A použiji přímo citaci kolegy Miholy - vzhledem ke své odbornosti. Já jsem univerzitní profesor. Nepočítal jsem tedy, jak dlouho učím, ale učím i budoucí středoškolské učitele. Teď v tomhle semestru tam mám, myslím, šestnáct středoškolských učitelů chemie, které budu učit. Budu je učit to, jak mají učit na střední škole. A světe div se, přestože my máme hodnocení přednášek a já tam mám hodnocení přednášek jedna, jedna celá dva většinou, tak já nesmím učit na střední škole. V tuto chvíli já, přestože učím učitele, učím je, jak mají učit studenty na střední škole, tak kdybych šel na střední školu, tak vzhledem k současnému zákonu já prostě - samozřejmě na nějakou výjimku mě ten ředitel může vzít, ale nevezme. Díky tomu zákonu.

Já musím uvést, pan kolega Mihola tady říkal plno nepravd, nebo zavádějících informací. On tu mluvil o základním školství. Ten zákon se netýká základního školství. Ten se týká pouze středního školství odborného, odborných předmětů. Zmiňoval tady bakalářské studium, že by učitelé končili už po bakalářském studiu. O tom se v tom zákoně samozřejmě vůbec nejedná.

Já musím říct, že pokud ten zákon - a mám tedy k Ministerstvu školství několik výhrad nebo doporučení. Samozřejmě ve chvíli, kdy ten zákon vejde v platnost, tak já budu moct jít učit na střední školu. A díky tomu, že dneska se peníze dávají hlavně do regionálního školství a ne do vysokého školství - a já to panu ministrovi připomínám, kdykoliv můžu - tak se v roce 2021 stane to, že univerzitní profesor na naší univerzitě nebo na naší fakultě bude mít nižší plat než průměrný plat v regionálním školství, takže samozřejmě se mi může stát, že lidé od nás začnou chodit - a díky tomuto zákonu jim to bude umožněno - začnou chodit učit na střední školy, dodělají si do tří let pedagogické minimum a budou učit na středních školách. Nám se to děje. Nám se to děje u studentů, že ti studenti si během studia udělají pedagogické minimum, to DPS, doplňkové pedagogické studium, a místo toho, aby u nás zůstávali, tak chodí učit na základní školy.

Takže to je moje vyjádření podpory tomuto zákonu.

Je tam jedna věc, se kterou nesouhlasím, a to je to DVPP - další vzdělávání pedagogických pracovníků. Pan ministr to tu zmínil, že dneska, nebo podle tohoto zákona už to další vzdělávání pedagogických pracovníků, on to zmiňoval i kolega Rais, nebude muset být akreditované Ministerstvem školství. Já chápu to, že tam chodilo deset tisíc žádostí ročně, tak je mají prostě poslat zpátky a říct, že je prostě nebudou, že prostě je to nekvalitní. A já se stejně jako kolega Rais obávám toho, že plno institucí nebo různých skupin bude připravovat další vzdělávání pedagogických pracovníků a bude to pro ně jenom zisk, budou to dělat jenom kvůli zisku, a ne kvůli tomu, aby dále vzdělávali pedagogické pracovníky. A obávám se, že k tomuto to sklouzne.

A mám poslední věc a to je usnesení Asociace děkanů přírodovědných fakult, které podporuje a vyjadřuje podporu tady tomu zákonu. My jsme se sešli 7. března 2019, to znamená skoro před rokem, a vydali jsme usnesení k připravované vládní novele zákona o pedagogických pracovnících, kdy Asociace děkanů přírodovědných fakult podporuje vládní návrh změny zákona o pedagogických pracovnících a snahu Ministerstva školství řešit hrozící nedostatek kvalitních učitelů v regionálním školství. A pokud vím, tak podobné usnesení nebo podobné závěry má i Asociace děkanů filozofických fakult.

Takže čím jsem začínal, tím i skončím. Vidíte, že to není střet koalice - opozice, ale je to spíš tedy, a jsme toho svědky i dneska tady, je to spíš střet té odborné části s těmi pedagogickými fakultami.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní tady mám tři faktické poznámky. Takže v pořadí - připraví se pan poslanec Antonín Staněk, dále pan poslanec Karel Rais a dále pan poslanec Jiří Mihola. Takže nyní požádám pana poslance Antonína Staňka na faktickou. Vaše dvě minuty. Prosím. A připraví se pan poslanec Karel Rais. Prosím.

 

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji, pane předsedající. Pan ministr školství Plaga vaším prostřednictvím tady požádal, aby rozprava, která zde bude vedena, neměla charakter cimrmanovského příběhu. Já jsem tak trochu zklamán, nechci-li říct zděšen a znechucen, protože již podruhé jsem tady slyšel z úst předřečníků více či méně pohrdlivé vyjádření směrem k těm, kteří připravují budoucí učitele na pedagogických fakultách.

Vypadá to tak, že jediní geniální lidé, kteří mohou připravovat budoucí učitele, jsou na odborných fakultách. A ten boj není o to, jestli to mají dělat přírodovědecké fakulty, filozofické fakulty. Já o tom také budu hovořit ve svém příspěvku. Ale já bych prosil, abychom nebyli dehonestováni, protože přesně o tom to je. Je to o tom, jak fakulty přírodovědecké, filozofické, získají naše studenty pedagogických fakult. Protože v podstatě jsou přesvědčeni o tom, že didaktika, ať už oborová, nebo předmětová, nebo metodika, tedy to, jak učit, v podstatě může učit kdokoliv. Důležitá je odbornost.

Takže já prosím, nedegradujte nás, kteří připravujeme budoucí učitele na pedagogických fakultách!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka, vystoupí pan poslanec Karel Rais a připraví se pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý večer. Já bych navázal na to, co tady říkal kolega Vácha, protože s ním v podstatě souhlasím v řadě věcí, a zejména to nebezpečí otvírání těch mzdových nůžek. Absolvoval jsem včera dopoledne na fakultě přesně stejnou diskuzi, tak jak tady byla nastíněna. Prostě, velmi zkráceně, že asistenti, popř. docenti mají nižší platy, než jsou platy, než získají na středních školách, a uvažují naprosto vážně o transferu tím směrem. Samozřejmě jsou to jedinci. Ale ty nůžky se tady otvírají. To je vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní na faktickou poznámku pan poslanec Jiří Mihola a ještě se připraví na faktickou paní poslankyně Kateřina Valachová. Zatím mám dvě přihlášky. Prosím, vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Vašim prostřednictvím směrem ke kolegovi Váchovi. Mě mrzí tady ty výpady, protože si myslím, že jsme tady proto, abychom hledali opravdu konstruktivní řešení, a ne si tady nějak honili vlastní ego. On mě tady školí na dálku, o čem je zákon, tak ať pan ministr sám se vysloví, koho se to týká nebo netýká, kdo mluví pravdy nebo nepravdy, ať se vyjasní, kdo to vůbec četl nebo nečetl. To za prvé.

Za druhé. Mělo by tady zaznít, že celá ta situace se netýká nějak stejnorodě celé České republiky, že skutečně kritičtěji je v některých regionech, ne náhodou v některých regionech, ale to by bylo na další debatu, to už nestačím říct teď.

A opravdu bych rád slyšel odpověď na to, na tu moji položenou otázku, od pana ministra nebo někoho kompetentního: co když si dotyčný to pedagogické vzdělání nedoplní? A v případě, že i si takhle vystačíme, že budeme řešit situaci tímto jednodušším způsobem, jaká bude motivace, aby člověk získával pedagogickou kvalifikaci pětiletým studiem, když to půjde dohnat takhle jednodušeji. Jaká prosím vás bude motivace? Jaký bude rozdíl mezi těmi lidmi ve finále, kteří budou učit na škole?

A samozřejmě podle zpráv České školní inspekce kvalifikovaní učitelé, to jest ti, co mají učitelské vzdělání, vyučují lépe než ti, kteří jsou nekvalifikovaní. Závěr České školní inspekce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní paní poslankyně Kateřina Valachová, zatím mám poslední faktickou tady. Vaše dvě minuty. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji vám. Já bych dala jenom určité zdvořilé doporučení, abychom se, vážené kolegyně, kolegové, nečastovali tedy, kdo je odborník nebo kdo je lobbista pedagogické fakulty. To opravdu není namístě. Ale myslím si, že v podstatě z hlediska podpory této vládní novely vlastně zaznívají dvě odůvodnění. Já bych chtěla docela vyjasnit, co je tedy vlastně podstata nebo účel.

První odůvodnění, a to je dlouhodobější, posloucháme to dlouhodobě i v médiích, ve Sněmovně my tady poslanci a poslankyně: nemáme učitele, tohle to má vyřešit, učitelé vysokoškolsky vzdělaní a nějakým způsobem si dodělají pedagogické vzdělání. To je tedy ta jedna cesta.

Nicméně v posledních týdnech registruji, že najednou se vlastně vracíme k tomu, a trošku to tady naznačila vaším prostřednictvím Jana Černochová, kdy se odkazujeme na to, že není v pořádku povinnost doplnit, jak bylo tedy v minulosti řečeno, a říkám, byla to dlouhodobá věc, u učitelů a učitelek vysokoškolské vzdělání. Tam narážím na ten paragraf, který dnes umožňuje ředitelům a ředitelkám škol, aby na výjimku, pokud tedy nemají pedagoga s pedagogickým vzděláním, vzali jiného kolegu. Variant je celá řada. Samozřejmě, tam je i skupina kolegů a kolegyň, kteří učili ještě do 31. 12. 2015. To právě říkám, že to je ta druhá skupina a je to nějaký druhý argument, který se do té debaty dostává.

Já bych chtěla docela vyjasnit, co vlastně chceme vyřešit, protože u té druhé věci si nejsem jistá, že ten vládní návrh řeší to, co bychom si případně přáli. Také si nejsem jistá, že to je fér vůči těm opravdu desítkám tisíc učitelů a učitelek. Já bych zejména zmínila mateřské školy, protože mi přijde, že ty tím byly dost zasaženy, že kolegyně a kolegové ve školách opakovaně si musejí dodělávat vysokoškolské vzdělání. Udělali si aprobaci na něco, měli pedagogické úplné vysokoškolské a následně se k tomu museli vrátit, protože se něco změnilo, nějaké paragrafy, nějaká byrokracie. Takže jenom dávám doporučení, ujasněme si ty dvě věci.

Vidím, že mi uplynul čas pan místopředseda Sněmovny mi nadržoval, ale vy to strpíte.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí v rozpravě paní poslankyně Tereza Hyťhová a připraví se opět paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji za slovo. Já bych se chtěla k této vládní novele o pedagogických pracovnících vyjádřit za naše hnutí SPD.

Jak už tu bylo několikrát řečeno, současná situace ve školství se potýká s nedostatkem učitelů. Učitelé, které práce mnohdy opravdu baví, tuto práci nevykonávají, ať už například z nízkého finančního ohodnocení, nebo nedostatečné motivace vykonávat tuto profesi.

Tato novela rozšiřuje pravomoc ředitelů škol, kteří by měli nově ve svých kompetencích také uznání předpokladu odborné kvalifikace učitele. Tímto by také došlo ke zlepšení podmínek pro nově pracující učitele a také ke zlepšení postavení ředitele.

K těmto problémům dochází, jak už také bylo řečeno, často na středních odborných školách, které se zaměřují na různé technické obory. Jedná se o lidi, kteří jsou odborníky v praxi, ale nemají doposud potřebné pedagogické vzdělání. Osoby, kterým ředitel uzná předpoklad odborné kvalifikace, budou moci přímo pedagogickou činnost vykonávat nejdéle tři roky. Pokud chtějí dále pracovat v pedagogické sféře, musí si toto vzdělání doplnit. My se domníváme, že by tento krok mohl alespoň trochu přilákat osoby, které mají chuť a zájem stát se učitelem, a pomoci tím našemu školskému systému. Samozřejmě neříkáme, že tento krok zlepší situaci úplně, ale alespoň malým krokem této situaci určitě pomůže. Na druhou stranu samozřejmě nechceme, aby se snížila úroveň vzdělávání pro naše učitele, ale bereme to jako jedno z možných řešení dnešní situace.

Hnutí SPD si velmi váží a plně podporuje práci našich pedagogických i nepedagogických pracovníků a stejně tak si vážíme i dalších důležitých profesí.

Naprosto se neztotožňuji s tím, co tady bylo řečeno ohledně srovnávání odborné kvalifikace lékařů a odborné kvalifikace učitelů. Myslím si, že to v tomto případě naprosto není namístě, ale naopak to vidím jako jeden z mála kroků, které můžeme udělat pro zlepšení této situace.

Uvidíme, jak bude probíhat druhé čtení, tedy doufám, že dnes to prvním čtením projde. Mohou se udělat případné změny. Věřím, že to našim učitelům i ředitelům pomůže. To je za nás všechno a děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu omluvy, kterých se mi tady nakupilo trošku větší množství. Dnes se omlouvá od 19 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů pan poslanec Miloslav Janulík, dále se omlouvá od 18.45 hodin do konce jednacího dne z rodinných důvodů Olga Richterová, dále se omlouvá od 19 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů Radek Vondráček, dále se omlouvá mezi 19. hodinou a půlnocí z rodinných důvodů paní poslankyně Helena Válková, dále se omlouvá mezi 18.30 a 23.59 hodin z pracovních důvodů Markéta Adamová a dále se omlouvá mezi 19. hodinou a půlnocí z rodinných důvodů pan poslanec Jan Řehounek.

Nyní vystoupí pan poslanec Antonín Staněk v obecné rozpravě a připraví se paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nemohu začít jinak než konstatováním, že to, co dnes v tomto školském balíčku zažíváme, bych si dovolil označit za sice řízenou, zaplať pánu bohu, že to není neřízená, ale nebezpečnou a zákeřnou devastaci učitelské profese. Opět se do legislativního procesu jako bumerang vrací možná ne záměrná, možná jen neúmyslná snaha zastřeně degradovat učitelské studium na bakalářské, případně vyšší odborné.

Jak už jsem ve faktické poznámce naznačil, návrh tohoto zákona otevírá Pandořinu skříňku. Dříve nebo později přijde někdo, kdo zkonstatuje, že když stačí tříleté pedagogické minimum, tříleté další vzdělávání pedagoga, v podstatě bude stačit, když absolvent střední školy si dodělá takový nějaký jednoduchý kurz a půjde učit své kolegy na střední škole. Vždyť co víc potřebuje k tomu, aby učil své bývalé kolegy na střední škole? A vlastně na základce, vždyť už má skoro dva, dva a půl stupně za sebou.

Souhlasím s tím, co tady řekla část mých předřečníků. Totiž pakliže tento zákon projde do druhého čtení - a já nemám ambici navrhovat jeho zamítnutí v prvním čtení, já jsem zastáncem toho, že se má debatovat, diskutovat a hledat ideální řešení - pak samozřejmě budu velmi pečlivě sledovat, jakým směrem se bude ubírat další vzdělávání pedagogických pracovníků, které by tedy mělo být součástí té odborné přípravy, aby bylo akreditováno pro odpovídající vzdělávací centra, aby to nebyla šance přihrávat zajímavé kšeftíky rozličným neziskovým organizacím, které na tom budou jenom vylepšovat své cash flow.

Ale bohužel tady nezazněla odpověď, a já bych ji velmi rád slyšel ve druhém čtením, pakliže tam ten zákon projde, a myslím si, že projde, a to je, jakou motivaci budou mít absolventi pedagogické fakulty, kteří musí absolvovat tříleté bakalářské studium odborných předmětů, následně dvouleté magisterské studium, kde získávají kompetence a dovednosti v oblasti didaktiky, metodiky, a musí absolvovat diplomovou práci, obhájit diplomovou práci, jakou budou mít motivaci, aby se vůbec připravovali.

Víte, ono zde zaznělo, s jakou radostí a s nadšením přijali děkani přírodovědeckých fakult a Asociace filozofických fakult usnesení, ve kterém podporují návrh tohoto zákona. Víte, já se jim nedivím. Já být děkan přírodovědecké fakulty nebo filozofické fakulty, tak tento zákon budu podporovat se vší razancí. Vysvětlím hned proč.

Kromě toho, že fakulty jsou financovány rozličnými finančními toky, to znamená za určité činnosti, které vykonávají, za určitou vědeckou činnost atd., tak také jsou hodnoceny podle náročnosti toho, co učí, takže například z hlediska finanční náročnosti je vysoce hodnocena příprava budoucích lékařů, ale například příprava řadového historika je hodnocena koeficientem nižším než naopak příprava v učitelské profesi. Proto je takový velký zájem o to, aby na fakultách přírodovědeckých a filozofických bylo co nejvíce budoucích studentů učitelství, protože jim přinášejí určité efektivní finanční zisky.

Co se týče toho, o čem tady hovořil můj předřečník, pan kolega z přírodovědecké fakulty, skutečně nemá smysl si říkat, jak kdo a jak dlouho připravuje budoucí učitele a jestli je to lepší na přírodovědecké, nebo na filozofické fakultě. Já se nebudu tady také chlubit tím, že na pedagogické fakultě připravuji budoucí učitele už dvacet let, že mám za sebou pedagogické působení na střední školách, a že tedy vím, jaký je zásadní rozdíl v té přípravě, když se má kombinovat jednak odborná znalost učitele se znalostí pedagogickou.

Pedagogické fakulty mají dlouhodobý problém vůbec získat akreditaci pro přípravu budoucích středoškolských učitelů. V podstatě je stále zažitá praxe, že pedagogické fakulty mají připravovat učitele možná základní školy, výjimečně teď už jsme dospěli k tomu, že opravdu mají vysokoškolské, a zaplať pánubohu za to také, že to jsou učitelé v mateřských školách a školkách, ale když chce žádat pedagogická fakulta o akreditaci studia středoškolského, musí dokázat a doložit, že má skutečně odborníky, kteří jsou schopni budoucího učitele po odborné stránce pro tu středoškolskou výuku připravit. Je to dobře, protože jen kombinace těchto dvou věcí, to znamená odborného a pedagogického umu, dává do kopy člověka, který bude kompetentní a schopný učit budoucí učitele.

Ale ten proces, který je důležitý - a když jsem v jednom ze svých vystoupení s faktickou poznámkou hovořil o tom, že kvalitní odborník nemusí být dobrý učitel, tak jenom připomínám, že důležitým procesem v celém výchovně vzdělávacím postupu je schopnost, je dovednost učitele transformovat to odborné, vybrat to důležité z toho odborného a umět to odborné předložit žákovi tak, aby to byl schopen pochopit. Já sám jsem zažil během svého života celou řadu výborných učitelů, kteří vůbec, nebo se nechlubili tím, že mají za sebou nějakou dlouhou odbornou praxi. Byli to vynikající, skvělí učitelé, kteří dokázali i složitou, velmi obtížně pochopitelnou látku žákovi vysvětlit. Na druhou stranu jsem měl i to štěstí, potkat skvělého odborníka v profesi, který naopak měl tu smůlu, že bohužel svou látku, ten svůj odborný um, nedokázal přenést na nás žáky a my jsme prostě z hodiny odcházeli s konstatováním, že to sice bylo po odborné stránce super, ale moc jsme tomu nerozuměli.

Vážené kolegyně a kolegové, ve školách pokračuje závažný problém a na něj upozorňuje i zpráva České školní inspekce k přirozené generační obměně pedagogických sborů. To už tady také několikrát zaznělo. Zájem o učitelské povolání ze strany absolventů pedagogických fakult je malý a ředitelé škol pro zabezpečení výuky buď přijímají nekvalifikované učitele na tzv. výjimku ze zákona, nebo zaměstnávají, a to ve velké míře, učitele v důchodovém věku. Ptáme se ale tady v Poslanecké sněmovně, co je příčinou toho, že absolventi pedagogických fakult nemají zájem nastupovat na školy, nemají zájem jít skutečně učit? Zajímá nás tady v Poslanecké sněmovně, zda nevyhazujeme zcela neefektivně finanční prostředky za přípravu budoucích učitelů, kteří už při přijímacím řízení nebo při rozhovorech s nimi hovoří o tom, že oni stejně nikdy učit nepůjdou? Možná se to nejeví jako vyhazování peněz, protože příprava učitele není tak drahá jako příprava lékaře, není tak drahá jako příprava chemika či kohokoliv jiného. Ale stejně, ptáme se, proč tomu tak je? Není to tím, že v podstatě se u nás absolvuje vysoká škola jenom proto, aby absolvent měl titul a s tím titulem potom může jít třeba do státní správy dělat vedoucího odboru dopravy, protože má titul magistra a pak to tam nějak ušolíchá? Ptáme se skutečně po příčinách toho, proč mladí lidé nechtějí učit?

Samozřejmě ta jedna příčina, která tady zaznívala také během dneška a v podstatě během tohoto volebního období i předcházejících, je to otázka finanční. Podívejte se, jak jsou vysokoškolští absolventi financováni ve srovnání s ostatními vysokoškolskými profesemi. Je to ostudné a nedůstojné. Podívejte se, v jaké pozici je učitel mnohdy ve vztahu k rodičům, ve vztahu k veřejnosti a často i ve vztahu k samotným žákům. Podívejme se, co všechno na tom učiteli leží. Když jsem já začínal, tak administrativa třídního učitele spočívala v minimu papírování a spíše v tom, že jsem mohl s žáky hovořit, komunikovat s nimi o jejich životních zkušenostech, o jejich problémech a podobně. Dnes je učitel zahlcen obrovskou mírou administrativy. Ne každý na to má žaludek, ne každý má na to chuť.

Je tady sice kritizováno srovnání s lékařem. Ano, je to opravdu asi trochu pokulhávající, souhlasím s panem ministrem, ale určitě není pokulhávající přirovnání s řidičem. I žák nebo dítě, které si otec vezme čas od času vedle sebe v řízení auta a potom mu ho chvíli půjčí, tak nakonec si musí udělat odpovídající řidičské oprávnění. Podívejme se na sportovce. Já jsem prošel celou érou boje proti tomu, aby si trenéři museli dělat trenérské kvalifikační třídy - protože proč? Vždyť přece jsem byl dobrý hráč, mohu trénovat. Ale je tam spousta znalostí, spousta dovedností, které ten člověk musí mít. Z oblasti fyziologie, fyzioterapie a dalších a dalších věcí.

Já nechci být kritikem toho návrhu, který tady pan ministr předkládá. Chápu, že je to cesta, kterou hledá, jak aktuální stav, který dlouhodobě narůstal do dnešní podoby, napravit. Ale rozhodně, a teď to musím říct otevřeně a omlouvám se za to paní kolegyni Melkové prostřednictvím pana předsedajícího, byť jsme přátelé, tak plamenně, jak to bylo v jejím podání, ten návrh zákona určitě hájit nebudu a budu velmi kriticky a velmi pečlivě sledovat jeho další cestu druhým a třetím čtením tak, aby opravdu, prosím, pedagogické fakulty nebyly odsunuty zcela mimo rámec, protože možná bychom se také dočkali, že bude stačit časem nějaká učitelská akademie nebo něco anebo vlastně bůhví co.

A když jsem tady naposled - už končím - přirovnal toho lékaře, tak jednu věc to společnou má. Když jste hovořili o tom, jak je potřeba navyšovat pedagogickým pracovníkům jejich odměnu za práci, tak jste velmi často říkali, jak důležité, jak výjimečné, jak mimořádné je působení učitele zejména v základních školách, kde vlastně pracují ještě s dětmi, které se utvářejí, utváří se jejich osobnost, utváří se vůbec jejich pohled na svět, na společnost, na život. A já jsem přesvědčen, že stejně tak velmi důležitá je tedy i profese učitele. Protože ten učitel, to není jenom odborník, který přijde do školy a odhrká tam ta fakta. Musí to být i člověk, který má empatii, který je schopen se vcítit do života, do problémů, do trápení toho dítěte. A to se nenaučí dalším vzděláváním pedagogických pracovníků během dvou nebo tří let.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní jedna faktická, takže pan poslanec František Vácha a připraví se paní poslankyně Kateřina Valachová potom v obecné rozpravě. Nyní tedy dáme prostor na faktickou poznámku. Prosím, vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Já dvě minuty nepotřebuji. Já bych se omluvil kolegu Miholovi. Ten zákon mluví o druhém stupni na základním školství. To je jedna věc, kterou jsem chtěl říct.

A druhá věc, k panu kolegovi Staňkovi, koeficient ekonomické náročnosti. Koeficienty ekonomické náročnosti, prostřednictvím pana předsedajícího, byly zrušeny v roce 2015. Dneska už se na KENy vůbec nejede. Dneska prostě ta vysoká škola dostane nějaký balík peněz, který jí předá ministerstvo, a vnitřními předpisy si ho přerozděluje. A je v kompetenci vysoké školy, kolik které fakultě dá. Takže KENy už neexistují.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní tedy požádám... Paní poslankyně Kateřina Valachová, ale já vás mám jak v obecné rozpravě standardně, tak na faktickou. Tak teď nevím. (Poslankyně Valachová se hlásí o slovo s faktickou poznámkou.) Ano, ale stejně jste v pořadí už na obecnou rozpravu. Takže to můžete vzít bez dvouminutového omezení. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Dobře, děkuji vám, pane předsedající. Já bych se chtěla jenom zastat kolegy Staňka, vaším prostřednictvím k panu poslanci Váchovi. Prosím vás, všichni, co se trošku zajímáme o financování vysokého školství, ano, víme, že KEN, koeficient ekonomické náročnosti, takzvaně od roku 2015 neexistuje. Stejně tak poučeně víme, že většina vysokých škol podle něho dále jede. Myslím ty principy. Nikdo nemá odvahu změnit zkrátka ty zásadní principy KEN z roku 2015. Tak jenom abych se trošku zastala Antonína Staňka, že neřekl úplně takovou nepravdu, a chtěla bych to uvést tedy na pravou míru. Takže KEN neexistuje, ale vlastně tak trošku žije. A to je možná takové typické pro celé naše školství a vzdělávací systém.

Vážené kolegyně, kolegové, já vzhledem k tomu, jaký je čas, vážím si toho, ti z vás, co setrvali v debatě o vzdělávání až doposavad, já se budu snažit být stručná.

Už jsem zmínila, že mně jde hodně o to si vyjasnit, co je skutečně cílem té novely, protože tedy opakuje se v posledních týdnech nejenom ten argument, ten původní, vyřešení tedy nedostatku učitelů, ale také tedy, že snad nám tady nevyhovuje ten princip vysokoškolského pedagogického vzdělávání a princip výjimky, který, podotýkám, byl zaveden někdy na podzim, myslím, že, v září, 2014, abych to připomněla.

A nyní k tomu, co skutečně ředitele a ředitelky škol trápí, zejména samozřejmě v takových městech, jako je Praha, ale v některých aprobacích, jako je matematika, ICT, cizí jazyky, paradoxně dokonce i hudební výchova, v těchto předmětech mají problém z hlediska aprobovanosti, což je samozřejmě něco jiného než nekvalifikovanost, ředitelé a ředitelky škol na území celé republiky. No, já se domnívám, že ten vládní návrh tuhle situaci neřeší. Protože ano, máme potíž v tom, že nemáme funkční systém využívání těch různých aprobací, nebo příbuzných, že nemáme úplně systém, abychom byli schopni motivovat kolegy, třeba co jsou matematici, aby byli ochotni si rozšířit svou aprobaci i na fyziku, chemii, aby to bylo reálné pro ně z hlediska zvládání jejich běžných pracovních povinností, aby zkrátka na to měli nějaký prostor, byli za to motivováni, odměňováni. To je všechno pravda. Ale v tomto návrhu toto neřešíme.

Stejně tak je pravda, že nemáme podporu začínajících učitelů. Tu já velmi podporuji, tuto část vládního návrhu bych chtěla velmi pochválit, i pana ministra školství, i to, že tedy je toto tam obsaženo. Určitě budu ráda, když se potom dozvím samozřejmě na školském výboru, jak to bude s tím konkrétním ohodnocením těch uvádějících učitelů a jak to bude financováno. Ale tohle je velmi správný krok. Také si myslím, že jsme v minulosti odvedli, upřímně řečeno, skoro bych řekla společně, že nikoli koaličně nebo opozičně, společně dost práce pro zvyšování platů a ohodnocení učitelek a učitelů. Také jsme zavedli úspěšný program pro podporu pedagogického vzdělávání na pedagogických fakultách, který se dokonce už promítl do financování pedagogických fakult, není to tedy jenom pilot. Také jsme masivně zvýšili počet škol takzvaně fakultních, a mohla bych tady být do rána, co jsme všechno pro podporu učitelské profese udělali a měli bychom udělat.

Ale chtěla bych říct, že dříve, než přijdeme k tomu, a ten návrh zákona opravdu umožňuje systémově otevřít dveře neučitelům, vysokoškolsky vzdělaným lidem do škol, a to takřka, říkám takřka, do všech stupňů, protože přes tedy výslovné možnosti, které ten zákon umožňuje, tak jsou tam potom i další, řekněme, mezery, které umožňují prostupnost takovýchto původně tedy vysokoškolsky vzdělaných kolegů, kteří ale nejsou pedagogové, i do těch dalších stupňů vzdělávacího systému, což bylo v minulosti bych řekla zapovězeno. A co se týká tohoto, tak já bych před tím hodně varovala a spíše bych navrhovala hledat ve školském výboru řešení toho, vaším prostřednictvím, co naznačovala paní poslankyně Černochová. Protože to opravdu pravda je, také to zaznívá v těch veřejných debatách, a to je situace kolegů a kolegyň, ale jsou to tedy buďto ti, co dříve učili do 31. 12. 2015 a nějakým způsobem ještě v tom systému setrvávají, nebo řekněme nových kolegů, kteří opravdu jsou zaměstnáni ředitelem či ředitelkou, nedodělávají si pedagogické minimum nebo pedagogické vzdělání a jsou skutečně v situaci, a Česká školní inspekce opravdu tak postupuje, je to pravda, že v okamžiku, kdy se v dané škole objeví kvalifikovaný absolvent pedagogického studia, tak opravdu Česká školní inspekce postupuje striktně tak, hodně mi to ředitelé říkají, vytýkají to, že ze dne na den žádají, aby tento člověk byl zaměstnán, to znamená, ten kvalifikovaný pedagog. A naopak ten kolega, kolegyně, který doposavad zajišťoval výuku, a já nepochybuji, že v řadě případů kvalitně, byl propuštěn. Toto musíme vyřešit. Prosím, vyřešme toto a nerozšiřujme to na nějaký nový paralelní systém nebo metodu. Jako legislativkyně před tím varuji. Skutečně ten paragraf možná není tak myšlen, ale mohl by mít tyto nezamýšlené důsledky.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, a poslední přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Václav Klaus. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den, dámy a pánové, já také nebudu zdržovat. Řeknu jen, že my z hnutí Trikolóra tento návrh zákona podpoříme, a podpoříme ho v prvním, druhém i třetím čtení. Je racionální. Já jsem pro to dlouho plédoval. Řekl bych k tomu několik hlavních argumentů.

Za prvé, před několika lety, já teď nevím přesně, jsme žádný takový zákon neměli. A ředitelé se stejně chovají svéprávně a dávají za katedru ty nejschopnější a nejvzdělanější lidi, kteří jsou v okolí. Každý vesnický ředitel, když má možnost traktoristu, nebo matematika, tak dá do té školy matematika. A když nikoho nemá, no tak pak už je to fakt těžké a hledá zoufale, aby tam v té třídě někdo byl a aspoň ta výuka měla nějaký smysl, nebo si ji sám bere a tak dále.

Druhá věc je, že prostě je naprostý nesmysl, že nositel Nobelovy ceny za chemii nemůže učit chemii v Horní Dolní. To se na mě nezlobte. I kdyby třeba v minulosti učíval ještě dokonce. To je skutečně jako paradoxní.

Třetí věc je to odebrání byrokratické překážky z celého toho systému, která nikomu neublíží a školám trošilinku uleví, že jeden předpis bude trošku mírnější.

Takže tolik asi k našemu vystoupení. Nechci být kontroverzní. Jenom mě velice pobavil, ale v dobrém, kolega Staněk, který na tom zákonu nenechal nit suchou, že se zdá, jako že je skoro to nejhorší, co kdy viděl, a pak řekl, že to ale nebude navrhovat k zamítnutí, že se to má prodiskutovat. Tak tady bych na vás velice apeloval, my máme hodně hodnotných zákonů jako Trikolóra, abyste zaujali podobný postoj, i když vám to bude připadat úplně na hlavu, tak stejně abyste to pustili vždycky do druhého čtení, aby se to prodiskutovalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní přečtu omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Taťána Malá od 19.15 do 21.00 hodin, důvodem je pracovní jednání, pan poslanec Dominik Feri do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan ministr Adam Vojtěch do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Rostislav Vyzula od 19 hodin do konce jednacího dne z rodinných důvodů.

Já se rozhlédnu, jestli je nějaký ještě zájemce do obecné rozpravy. Nikoho dalšího nevidím, takže já končím obecnou rozpravu. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova. Pan ministr, pan zpravodaj? Zájem nemáte.

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím, takže přistoupíme k hlasování. Zagongoval jsem, takže chvilku ještě počkáme. Myslím, že jsme tady v dostatečném počtu.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 123. Přihlášeno 140 poslanců, pro 116, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru a výborům k projednání? Žádný návrh nevidím, takže projednávání tohoto tisku končím. Přerušuji dnešní program schůze Poslanecké sněmovny a uvidíme se zítra v 9 hodin.

 

(Jednání skončilo v 19.21 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.