(16.00 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Ještě bych chtěla upozornit na vyjádření komisaře Hogana, který se jasně vyjádřil, že pokud by došlo k nějakému opatření vůči kterékoli zemi Evropské unie ze strany Spojených států, tak to bude řešit, bude na to reagovat Evropská unie jako celek. To znamená, my jsme členy Evropské unie a rozhodně bychom v tom nezůstali sami. To znamená, ten problém by se posunul na platformu Evropské unie. A já jsem přesvědčena o tom, že musíme dát jasně najevo, že to myslíme vážně.
Vy jste to správně řekl, že je to nespravedlivé vůči českým firmám, českým firmám podobného typu, nebo menšího typu, které tady platí velké daně, a podnikají vedle nich firmy, které tady neplatí nic. A já jsem to už několikrát přirovnávala k tomu, že mezinárodní rychlík neprojede přes Českou republiku, pokud tady nebudou koleje. A ty firmy tady podnikají na nějakých IT strukturách. Čili ať nám tady z toho zaplatí nějaké daně. To je prostě v pořádku a my dáváme najevo, že to myslíme vážně, a současně říkáme: chceme to jenom čtyři roky, a pokud to bude - a to jsme ujistili i technické týmy z ambasády - v podstatě zavedeno, to celosvětové řešení, tak my ustoupíme a zrušíme naši úpravu. A dokonce myslím si, že skutečně se začaly ledy hýbat, protože jsem byla na Ecofinu, Radě ministrů financí, a byl to jeden z bodů - prostě podpora a tlak na vytvoření celorepublikového řešení. A to jednoznačně, otevřeně a vždycky podporujeme a budeme podporovat. To znamená ale, je to naše národní právo, je to spravedlivé vůči českým firmám a my musíme dát najevo, že to myslíme vážně. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Dobrý podvečer všem. Než dorazí k mikrofonu pan poslanec Lipavský, který je přihlášen s faktickou poznámkou, seznámím vás s omluvenkou. Pan poslanec Výborný se omlouvá dnes od 15.45 do 16.30 hodin z pracovních důvodů.
Nyní prosím pana poslance Lipavského, připraví se pan poslanec Stanjura.
Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, musím říct, že mě těší míra konsenzuálnosti této debaty. Já jsem chtěl vystoupit s faktickou poznámkou, abych jenom doplnil harmonogram OECD, kdy teprve letos se má domluvit ten hrubý rámec v roce 2020. Někdy na konci roku by dokonce měl proběhnout summit G20, tzn. těch nejvýznamnějších zemí. A teprve potom další dva roky, 2021 a 2022, by vznikal mezinárodní instrument, ta mezinárodní smlouva, která by potom doputovala sem do parlamentu, kterou my bychom ratifikovali, a ten problém vyřešila. Takže pokud to půjde tím harmonogramem tak, jak to v OECD mají vymyšleno, a samozřejmě my jsme členy OECD, a jsme velice aktivními členy OECD, to já chválím, tak to jsou pořád ty čtyři nebo tři roky, po které by ten problém zůstával neřešen.
Na úrovni Evropské unie by ten problém samozřejmě také šel řešit, ale jsou tam státy jako Irsko, Švédsko, Dánsko, které prostě z určitých důvodů proti té dani brojí. A pak už nám tedy zbývá udělat tu národní úroveň. Takže to je důvod, proč to podporujeme. Kolega Martínek říkal, že ta sazba je příliš vysoká, takže my budeme navrhovat snížení na 5 % a věřím, že se nám podaří to parlamentem protáhnout. Děkuju.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a s další faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Myslím, že všichni říkáme přibližně totéž, možná se lišíme v termínu kolik, kdy a jak. Ale já jsem si říkal, paní ministryně, jestli je to úmyslem, nebo náhodou, zda si předkladatelé uvědomili, že ta daň by mohla dopadnout i na české firmy, které platí tady daně, ale současně je jejich globální obrat vyšší než částka 750 milionů eur ročně. I takové máme české firmy, i ony zpeněžují reklamy z některých bezplatných služeb na území České republiky. To znamená, přestože tady platí normální daně, naprostá většina zaměstnanců je tady, platí za ně odvody, tak by ještě na ně dopadla nová daň z digitálních služeb. Jestli si to někdo uvědomil. Zda jste si to uvědomili, zda to skutečně chcete, aby ještě platily navíc k tomu, co mají. To mně přijde jako nezamýšlený efekt. Nebo zamýšlený? To by mě docela zajímalo. Protože jsou české firmy, které jsou tak úspěšné a platí daně tady, že by mohly platit ještě tu novou daň k tomu, co už platí.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní ministryně chce reagovat s faktickou poznámkou, můžete. Prosím.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Ano, děkuji za ten dotaz, pane předsedo. Samozřejmě jsme se tím zaobírali. Proto jsme velmi detailně ten návrh, a já jsem ho nakonec na vládě ještě modifikovala, protože jsme v mezirezortním připomínkovém řízení měli ty parametry trošku jinak, tak jsme ho detailně diskutovali se Svazem průmyslu a dopravy, s Komorou daňových poradců, s dalšími, určitě i Hospodářskou komorou atd. My nemůžeme napsat návrh, to by bylo protiústavní, to by bylo na nějaký možná i další hlubší spor, my nemůžeme napsat návrh: je to daň na toho a na toho. My to prostě musíme napsat obecně, ten předmět. Proto jsme to detailně debatovali, abychom tato rizika minimalizovali, ale samozřejmě musí to být obecně stanoveno. Takže je to stanoveno tak, jak to je, prodiskutováno, akceptovala jsem celou řadu připomínek, které zaznívaly nejvíc ze Svazu průmyslu a dopravy, tam jsme nejdéle vedli debatu. A nakonec, než jsem zákon poslala do Poslanecké sněmovny, tak jsem měla i jejich předběžný souhlas. Děkuju.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a tím se posuneme zpět do obecné rozpravy. Nyní je přihlášena paní poslankyně Kovářová, připraví se pan poslanec Juříček. Prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se také ráda vyjádřila za klub Starostů a nezávislých k návrhu zákona o digitální dani. Myslím si, že tady zaznívají podobné názory, které má náš klub. Zkrátka a dobře, doba je turbulentní, co se týče hospodářského vývoje a pokroku, a myslím si, že digitální daň jako daň nová nebude určitě poslední daní, která v budoucnu bude zaváděna. Ještě některé parametry rozhodně neznáme, ať se to týká zdanění robotů apod., tak si myslím - neříkám, že v tomto volebním období, ale v řádu desítek let rozhodně ke změně jako takové dojde. Proto si myslím, že digitální daň je správnou cestou, protože narovnává nespravedlivé prostředí v tuzemsku. A jak zde již zaznělo, například Seznam odvede na daních 30krát více než pobočka Googlu, a přitom obě firmy z hlediska tržního podílu jsou srovnatelné. Ale Google, jak také zaznělo, přiznává většinu tržeb z Česka v Irsku.
To jsou základní parametry, které zde zazněly. Ta 7% výše, globální výnosy nad 750 mil. eur a obrat v České republice 100 mil. korun. Jednou z našich připomínek, a to také se budu opakovat po kolezích, že bychom rádi snížili daň na 5 %, a to z toho důvodu, že Francie zavádí např. 3%, Rakousko 5%. Takže my bychom navrhovali 5%. Paní ministryně, myslím, jasně vysvětlila důvody, proč se zavádí i přechodná platnost do roku 2024. Samozřejmě, že co se týče té výše si můžeme klást otázku, proč máme daň 7%, zda to neslouží také trošku k tomu, aby se získaly peníze do státního rozpočtu navíc.
Samozřejmě, že argument zavedení daně kvůli narovnání podnikatelského prostředí a posílení férovosti daňového systému, ten je samozřejmě platný a ten můžeme jen podporovat. Co zde ovšem zaznělo, že Česká republika není jedinou zemí, která má digitální daň. Ale těch zemí není mnoho. Francie od toho přechodně ustoupila. A jestliže se skutečně nedohodneme na evropské úrovni, ale to je málo samozřejmě, a paní ministryně říká, že tedy je platforma na úrovni OECD, tak samozřejmě doufám, že to za ty čtyři roky bude možné zvládnout. A očekávám, že tedy dojde k nějakému jednání mezi Spojenými státy a EU, a pak nás paní ministryně ujistí, že nebudou postiženy sankcemi některé naše firmy.***