(18.50 hodin)
(pokračuje Valachová)
První odůvodnění, a to je dlouhodobější, posloucháme to dlouhodobě i v médiích, ve Sněmovně my tady poslanci a poslankyně: nemáme učitele, tohle to má vyřešit, učitelé vysokoškolsky vzdělaní a nějakým způsobem si dodělají pedagogické vzdělání. To je tedy ta jedna cesta.
Nicméně v posledních týdnech registruji, že najednou se vlastně vracíme k tomu, a trošku to tady naznačila vaším prostřednictvím Jana Černochová, kdy se odkazujeme na to, že není v pořádku povinnost doplnit, jak bylo tedy v minulosti řečeno, a říkám, byla to dlouhodobá věc, u učitelů a učitelek vysokoškolské vzdělání. Tam narážím na ten paragraf, který dnes umožňuje ředitelům a ředitelkám škol, aby na výjimku, pokud tedy nemají pedagoga s pedagogickým vzděláním, vzali jiného kolegu. Variant je celá řada. Samozřejmě, tam je i skupina kolegů a kolegyň, kteří učili ještě do 31. 12. 2015. To právě říkám, že to je ta druhá skupina a je to nějaký druhý argument, který se do té debaty dostává.
Já bych chtěla docela vyjasnit, co vlastně chceme vyřešit, protože u té druhé věci si nejsem jistá, že ten vládní návrh řeší to, co bychom si případně přáli. Také si nejsem jistá, že to je fér vůči těm opravdu desítkám tisíc učitelů a učitelek. Já bych zejména zmínila mateřské školy, protože mi přijde, že ty tím byly dost zasaženy, že kolegyně a kolegové ve školách opakovaně si musejí dodělávat vysokoškolské vzdělání. Udělali si aprobaci na něco, měli pedagogické úplné vysokoškolské a následně se k tomu museli vrátit, protože se něco změnilo, nějaké paragrafy, nějaká byrokracie. Takže jenom dávám doporučení, ujasněme si ty dvě věci.
Vidím, že mi uplynul čas pan místopředseda Sněmovny mi nadržoval, ale vy to strpíte.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí v rozpravě paní poslankyně Tereza Hyťhová a připraví se opět paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji za slovo. Já bych se chtěla k této vládní novele o pedagogických pracovnících vyjádřit za naše hnutí SPD.
Jak už tu bylo několikrát řečeno, současná situace ve školství se potýká s nedostatkem učitelů. Učitelé, které práce mnohdy opravdu baví, tuto práci nevykonávají, ať už například z nízkého finančního ohodnocení, nebo nedostatečné motivace vykonávat tuto profesi.
Tato novela rozšiřuje pravomoc ředitelů škol, kteří by měli nově ve svých kompetencích také uznání předpokladu odborné kvalifikace učitele. Tímto by také došlo ke zlepšení podmínek pro nově pracující učitele a také ke zlepšení postavení ředitele.
K těmto problémům dochází, jak už také bylo řečeno, často na středních odborných školách, které se zaměřují na různé technické obory. Jedná se o lidi, kteří jsou odborníky v praxi, ale nemají doposud potřebné pedagogické vzdělání. Osoby, kterým ředitel uzná předpoklad odborné kvalifikace, budou moci přímo pedagogickou činnost vykonávat nejdéle tři roky. Pokud chtějí dále pracovat v pedagogické sféře, musí si toto vzdělání doplnit. My se domníváme, že by tento krok mohl alespoň trochu přilákat osoby, které mají chuť a zájem stát se učitelem, a pomoci tím našemu školskému systému. Samozřejmě neříkáme, že tento krok zlepší situaci úplně, ale alespoň malým krokem této situaci určitě pomůže. Na druhou stranu samozřejmě nechceme, aby se snížila úroveň vzdělávání pro naše učitele, ale bereme to jako jedno z možných řešení dnešní situace.
Hnutí SPD si velmi váží a plně podporuje práci našich pedagogických i nepedagogických pracovníků a stejně tak si vážíme i dalších důležitých profesí.
Naprosto se neztotožňuji s tím, co tady bylo řečeno ohledně srovnávání odborné kvalifikace lékařů a odborné kvalifikace učitelů. Myslím si, že to v tomto případě naprosto není namístě, ale naopak to vidím jako jeden z mála kroků, které můžeme udělat pro zlepšení této situace.
Uvidíme, jak bude probíhat druhé čtení, tedy doufám, že dnes to prvním čtením projde. Mohou se udělat případné změny. Věřím, že to našim učitelům i ředitelům pomůže. To je za nás všechno a děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu omluvy, kterých se mi tady nakupilo trošku větší množství. Dnes se omlouvá od 19 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů pan poslanec Miloslav Janulík, dále se omlouvá od 18.45 hodin do konce jednacího dne z rodinných důvodů Olga Richterová, dále se omlouvá od 19 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů Radek Vondráček, dále se omlouvá mezi 19. hodinou a půlnocí z rodinných důvodů paní poslankyně Helena Válková, dále se omlouvá mezi 18.30 a 23.59 hodin z pracovních důvodů Markéta Adamová a dále se omlouvá mezi 19. hodinou a půlnocí z rodinných důvodů pan poslanec Jan Řehounek.
Nyní vystoupí pan poslanec Antonín Staněk v obecné rozpravě a připraví se paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Antonín Staněk: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nemohu začít jinak než konstatováním, že to, co dnes v tomto školském balíčku zažíváme, bych si dovolil označit za sice řízenou, zaplať pánu bohu, že to není neřízená, ale nebezpečnou a zákeřnou devastaci učitelské profese. Opět se do legislativního procesu jako bumerang vrací možná ne záměrná, možná jen neúmyslná snaha zastřeně degradovat učitelské studium na bakalářské, případně vyšší odborné.
Jak už jsem ve faktické poznámce naznačil, návrh tohoto zákona otevírá Pandořinu skříňku. Dříve nebo později přijde někdo, kdo zkonstatuje, že když stačí tříleté pedagogické minimum, tříleté další vzdělávání pedagoga, v podstatě bude stačit, když absolvent střední školy si dodělá takový nějaký jednoduchý kurz a půjde učit své kolegy na střední škole. Vždyť co víc potřebuje k tomu, aby učil své bývalé kolegy na střední škole? A vlastně na základce, vždyť už má skoro dva, dva a půl stupně za sebou.
Souhlasím s tím, co tady řekla část mých předřečníků. Totiž pakliže tento zákon projde do druhého čtení - a já nemám ambici navrhovat jeho zamítnutí v prvním čtení, já jsem zastáncem toho, že se má debatovat, diskutovat a hledat ideální řešení - pak samozřejmě budu velmi pečlivě sledovat, jakým směrem se bude ubírat další vzdělávání pedagogických pracovníků, které by tedy mělo být součástí té odborné přípravy, aby bylo akreditováno pro odpovídající vzdělávací centra, aby to nebyla šance přihrávat zajímavé kšeftíky rozličným neziskovým organizacím, které na tom budou jenom vylepšovat své cash flow.
Ale bohužel tady nezazněla odpověď, a já bych ji velmi rád slyšel ve druhém čtením, pakliže tam ten zákon projde, a myslím si, že projde, a to je, jakou motivaci budou mít absolventi pedagogické fakulty, kteří musí absolvovat tříleté bakalářské studium odborných předmětů, následně dvouleté magisterské studium, kde získávají kompetence a dovednosti v oblasti didaktiky, metodiky, a musí absolvovat diplomovou práci, obhájit diplomovou práci, jakou budou mít motivaci, aby se vůbec připravovali.
Víte, ono zde zaznělo, s jakou radostí a s nadšením přijali děkani přírodovědeckých fakult a Asociace filozofických fakult usnesení, ve kterém podporují návrh tohoto zákona. Víte, já se jim nedivím. Já být děkan přírodovědecké fakulty nebo filozofické fakulty, tak tento zákon budu podporovat se vší razancí. Vysvětlím hned proč.
Kromě toho, že fakulty jsou financovány rozličnými finančními toky, to znamená za určité činnosti, které vykonávají, za určitou vědeckou činnost atd., tak také jsou hodnoceny podle náročnosti toho, co učí, takže například z hlediska finanční náročnosti je vysoce hodnocena příprava budoucích lékařů, ale například příprava řadového historika je hodnocena koeficientem nižším než naopak příprava v učitelské profesi. Proto je takový velký zájem o to, aby na fakultách přírodovědeckých a filozofických bylo co nejvíce budoucích studentů učitelství, protože jim přinášejí určité efektivní finanční zisky. ***