(12.50 hodin)
(pokračuje Pekarová Adamová)

Dle našeho názoru je jedním z důvodů nedostatečná motivace zaměstnavatelů a zaměstnanců samotných k tomu, aby vstupovali do pracovněprávních vztahů na tento typ úvazku. Minimální výše povinných odvodů na zdravotní pojištění je totiž stejně vysoká pro zaměstnance na plný i na částečný úvazek. U zaměstnanců na zkrácený úvazek, jejichž vyměřovací základ je nižší než minimální vyměřovací základ, platí povinnost doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. To způsobuje finanční zátěž na straně zaměstnanců a také administrativní zátěž na straně zaměstnavatelů. Tím dosavadní znění zákona fakticky odrazuje obě strany trhu práce od uzavírání pracovněprávních poměrů tohoto typu.

V této souvislosti mohu připomenout také skutečnost, že Česká republika je pravidelně kárána ze strany mezinárodních expertů, organizací a dalších za právě příliš vysoké zdanění práce, respektive vysoké zatížení odvody z nízkých mezd. Platba zdravotního pojistného má na tom největší podíl. Navrhovaná novelizace proto ze zákona vypouští, jak už bylo v úvodu zmíněno, ustanovení o minimálním vyměřovacím základu u zaměstnanců a na něj navazující ustanovení. U osob samostatně výdělečně činných minimální vyměřovací základ ponecháváme. Nově tedy bude vyměřovací základ vždy činit skutečně dosažený příjem a zaměstnavatel nebude povinen odvádět za zaměstnance s vyměřovacím základem, který je nižší než dosavadní takzvaný minimální vyměřovací základ, rozdíl pojistného.

Účelem a smyslem navrhované právní úpravy je odstranit znevýhodnění zkrácených úvazků a umožnit tak především skupinám osob, které jsou určitým způsobem limitované, možnost vykonávat práci na plný úvazek a dosahovat příjmu, který by přesáhl minimální mzdu, využitím zkrácených úvazků. Mezi tyto osoby patří zejména rodiče navracející se do pracovního procesu po mateřské nebo rodičovské dovolené, kteří se do značné míry vedle práce věnují samozřejmě stále péči o děti, ale i celá řada dalších skupin.

Pojistné bude u zaměstnanců nově, pokud schválíme tuto novelu, činit částku vypočtenou ze skutečně dosažených příjmů. Odstraní to znevýhodnění práce na tento typ úvazku v oblasti zdravotního pojištění. Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnanců je stanovená minimální mzda. V posledních letech docházelo pravidelně k jejímu zvyšování, naposledy od 1. ledna tohoto roku došlo opět k jejímu zvýšení, a to tedy na částku 14 600 korun. Navrhovaná změna se proto týká všech těch, jejichž skutečný výdělek na zkrácený úvazek činí částku 14 600 a nižší.

Současná právní úprava v praxi často vede ke sjednávání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nejčastěji tedy dohody o provedení práce, z níž pojistné na veřejné zdravotní pojištění není odváděno žádné. Z toho vyplývá, že ustanovení o minimálním vyměřovacím základu se tím stalo prakticky neefektivní a zbytečné. Ve svém důsledku poškozuje zaměstnance jako slabší stranu pracovněprávního vztahu, jehož pracovněprávní ochrana v případě pracovního poměru je jednoznačně vyšší než v případě dohody o provedení práce.

V závěru chci dodat, že vláda k návrhu zaujala neutrální stanovisko, ve kterém konstatovala, že je cíl předloženého návrhu zákona v souladu s vládní strategií pro rovnost žen a mužů v České republice i s její koncepcí rodinné politiky. Dovolím si dodat, že co se týče nákladů, které jsou v tomto případě určitě poměrně zanedbatelné, se bavíme o tom, že mnohem více lidí, kteří by rádi pracovali, ale neumožňuje jim to celá řada okolností jinak než jenom na několik hodin třeba týdně, nebude muset pracovat v těch formách dohod o provedení činnosti a tak dále, protože to je často pro ně jediná dnešní možná alternativa, a vyplatí se jim jít na klasickou pracovní smlouvu. A byť tedy v tu chvíli bude ten příjem státního rozpočtu, respektive zdravotních pojišťoven za ně nižší, než je teď, pokud zanecháme ten současný stav, tak ale je vlastně plusový oproti tomu, když na dohodách neplatí vůbec žádné pojistné. Takže v tomto směru ten úhel pohledu je potřeba zohlednit.

Zároveň je potřeba říci, že toto je ten skutečný důvod, proč tato forma pracovního úvazku je u nás tak málo využívaná, byť samozřejmě se najdou ještě celé řady dalších aspektů, ať už jsou to z oblasti řízení těchto lidí, kteří pracují na zkrácené formy, nebo obecné atraktivity těchto úvazků z hlediska právě výše mezd, kterých dosahují. Ale věřím tomu, že tato změna může velice pomoci celé řadě lidí, kteří by rádi pracovali, jenom prostě nemohou naplno.

Děkuji vám za pozornost a předem i za podporu tohoto potřebného návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu tři omluvy. Poslanec Václav Klaus z rodinných důvodů od 12.50 hodin do konce jednacího dne, dále poslankyně Andrea Babišová od 13 hodin z pracovních důvodů. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Jaroslav Dvořák. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Dvořák: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl zpravodajskou zprávu k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 162. Cílem návrhu je zrušit povinnost zaměstnanců platit pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Účelem a smyslem navrhované právní úpravy je odstranit znevýhodnění zkrácených úvazků a umožnit tak především skupinám osob, které jsou limitované v možnosti vykonávat práci na plný úvazek a dosahovat příjmu, který by přesáhl minimální mzdu s využitím zkrácených úvazků.

To bude mít zásadní dopad na příjmy systému veřejného zdravotního pojištění. Navrhovatelé tyto dopady konkrétně nevyčíslují, uvádějí, že chybějící doplatek pojistného do minimální výše bude eliminován zvýšeným příjmem pojistného z uzavřených pracovních poměrů na zkrácený úvazek. Dle odhadů by se mohlo jednat o přímé náklady v hodnotě téměř jedné miliardy korun. Tento propad ale může být mnohem vyšší, pokud by došlo k účelovému jednání, kdy by se zvýšil počet osob vstupujících do systému, který by pro ně byl výhodnější než ten stávající. Jedná se o návrh, který počítá se zrušením minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění pouze pro zaměstnance a pro ostatní skupiny plátců je ponechává v platnosti.

Vzhledem k důležitosti a složitosti právní úpravy týkající se systému veřejného zdravotního pojištění by měla být tato problematika podrobně projednána, a proto doporučuji návrh zákona propustit do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Ano, hlásí se s přednostním právem pan ministr Adam Vojtěch. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, uvedený návrh zákona je předkládán se zjevně dobrým úmyslem podpory osob nacházejících se z různých důvodů v situaci, kdy mohou mít buď jen částečný úvazek, anebo žádný. Ovšem zvolený způsob podpory vzniku nových částečných úvazků je z hlediska systému veřejného zdravotního pojištění a celého zdravotnictví velice nebezpečný, a navíc ani nevede k deklarovanému cíli. Rád bych vám přiblížil, co po zrušení minimálního vyměřovacího základu zaměstnanců bude s velkou pravděpodobností následovat. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP