(15.30 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Pan vicepremiér, nepřítomný, Jan Hamáček dokonce řekl, že to byl zločin. Já jsem nepochopil, v čem může být zločin. Ano, možná jsme mohli více říkat, v té době já jsem tady nebyl, ale to nevadí, mohli jsme říkat, že to je 15 ze superhrubé mzdy a že to odpovídá 20,1 daně z hrubé mzdy. To je pravda. To je o interpretaci a obě čísla jsou správná, 20,1 z hrubé nebo 15 % ze superhrubé. Ale co je na tom zločinného, jestli máte daň 20, 22, 18? O tom je politický střet, zejména jak vysoké mají být přímé daně. Tak nechápu. Navíc sociální demokraté už za svého posledního premiéra - já bych chtěl říct, historicky posledního premiéra, myslím, že se nepletu - taky to měli ve svém vládním programu za Bohuslava Sobotky. Takže slovy Jana Hamáčka, on byl v té době významný člen sociální demokracie, předseda Poslanecké sněmovny, zločin si vláda Bohuslava Sobotky dala do svého programového prohlášení. Stejně tak jako první vláda Andreje Babiše, stejně jak druhá vláda Andreje Babiše.
Tak když nás za to kritizujete, a my tu kritiku přijímáme a uznáváme a nepřeme se s vámi, tak to pojďme společně změnit. Klidně v těch parametrech, které navrhnete vy, paní ministryně. Ta nabídka prostě platí. Možná se to socialistům nebude líbit, ale jedná se zhruba o 20 miliard, ať se držím čísel Ministerstva financí. Dobře, 24. 24 miliard je v letošním rozpočtu necelých 1,5 % výdajů. Každý z vás, který máte na starosti rodinný rozpočet, firemní, rozpočet nějaké organizace neziskové, ziskové, malé, velké firmy, tak musíte potvrdit, že najít úsporu 1,5 % není mimořádně náročný úkol. To ani úspora 10, 20, 30 %. Takže najít úspory na to lze docela jednoduše. Já jsem dneska říkal vašemu kolegovi v nějakém televizním duelu, že vám to najdu do konce týdne, když budete chtít, protože to fakt není 20 % státního rozpočtu. To je jiný problém.
Takže abychom to shrnuli. To zlepšení není tak velké, i když je, to jsem přiznal i na plénu, i na rozpočtovém výboru, zejména v té elektronizaci, nechci říct digitalizaci, to je něco jiného, ale v elektronizaci. Bohužel jsou tam minimálně tři faktory, které jsou proti daňovým poplatníkům, a to je snížení úroků a náhrad, které platí stát při nezákonném postupu státní správy - to je třeba zdůraznit, při nezákonném postupu, nevím, proč by stát neměl platit jak mourovatý, když postupuje nezákonně. Za druhé, těch 15 dnů, ta půjčka 27 miliard, a za třetí je zrušení té toleranční doby pro podání přiznání.
Jenom si vzpomínám, jak jsme marně podporovali návrh, aby se o měsíc posunulo daňové přiznání u těch, kteří to dělají elektronicky, kolik bylo připomínek a nesouhlasných stanovisek z Ministerstva financí. Čas ukázal, kdo má pravdu. A musím ocenit, že je dobře, že jste to opsali z jiných zdrojů a že jste to dali mnohdy, ale zbytečně ztrácíme čas a můžeme to udělat rovnou. Takže jsem přesvědčený, že - neříkám, že všechny, ale některé z těch dnes zamítnutých pozměňovacích návrhů se bezesporu objeví v některé z příštích vládních novel, ne opozičních.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Poznamenal jsem si váš návrh na opakování druhého čtení, takže o něm budeme hlasovat ještě před hlasováním o pozměňovacích návrzích, protože pak by to nemělo pochopitelně smysl. A nyní vaše vystoupení strhlo tedy dvě faktické poznámky, takže vystoupí pan poslanec Mikuláš Ferjenčík a následně se připraví pan poslanec Pavel Juříček. Prosím, pane poslanče, máte slovo, vaše dvě minuty.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl jen velmi stručně reagovat na svého předřečníka, vaším prostřednictvím, ohledně těch formulářů.
Za prvé, děkuji za kredit ohledně toho formuláře ke zvláštnímu režimu EET, nicméně já jsem to pouze vznesl na rozpočtovém výboru. Kredit si zaslouží kolega Kolářík, který mě na to upozornil, což jste asi nemohl tušit. To je jedna věc.
A druhá věc, čímž jsem chtěl podpořit váš argument ohledně pádnosti toho, že ty formuláře a přístup daňové správy a Ministerstva financí k nim jsou problém, že z povinnosti poplatníka, já cituji ze zákona o EET, podat správci daně za každé kalendářní čtvrtletí oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu úředníci Ministerstva financí a Finanční správy vyvozují, že ta evidence nebo ten formulář se má vyplňovat po jednotlivých dnech. A ještě v první verzi tam navrhli, aby se tam psalo za každý den číslo první a poslední účtenky za daný den. To znamená, to vedlo k těm zhruba 540 položkám. Ono jich může být ještě víc. Může (jich) být o něco méně, ale bohužel Finanční správa trvá na tom, že hodlá stovky položek zachovat. Já doufám, že se mi podaří ten formulář o něco zredukovat a že skutečně ta nová verze po té dnes již smazané bude o něco příznivější. Ale Finanční správa stále trvá na tom, že to má být po jednotlivých dnech a že těch položek mají být stovky. Já si myslím, že je to naprosto nerozumné. Je to jeden z důvodů, proč jsme to napadli u Ústavního soudu, protože ten zákon, jak jsem z něj citoval, vůbec nepředpokládá, že ta papírová evidence má být po jednotlivých dnech, a přesto to úředníci Finanční správy takhle vykládají.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Juříček. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Pavel Juříček: Děkuji. Dámy a pánové, já někdy tady velmi obtížně snáším, když jsou tady srovnávána nějaká data, která jsou naprosto nelogická. Takže já se teď nechci bavit o konceptu jako celku, ale jestliže 27 nebo 24 miliard zadrží stát na 14 dní, tak když si vezmete časovou hodnotu peněz, takže 24 děleno 12 je 2 miliardy, na 14 dní hodnota miliarda. Jestli by si ty firmy půjčily na pětiprocentní úrok, tak všechny firmy v České republice to bude stát 50 milionů korun. Takže se tady vyměňuje 50 milionů korun za 800 milionů korun, které jsou v podstatě neřešeny rok, rok a půl. A to je vzájemné srovnání. Takže nemůžeme směšovat cash flow zároveň s tím konkrétním nákladem, co to přijde ty firmy v České republice. Ano, firmy v České republice to bude stát zhruba 50 milionů korun, pokud si budou půjčovat na pětiprocentní úrok. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: A nyní další faktické poznámky už tady nemám, žádosti, takže vystoupí pan poslanec Jan Hrnčíř a připraví se pan poslanec Tomáš Martínek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte, abych se v krátkosti vyjádřil k daňovému řádu. Já bych chtěl zareagovat na to, co tady bylo tedy řečeno, že daňový řád přirozeně přináší pozitivní věci, například záloha na daňový rozpočet. Tato změna ovšem reaguje na stanovisko Ústavního soudu, kdy jsou nadměrné odpočty zadržovány celé, pokud je sporná jenom část, což je samozřejmě pozitivní. Samozřejmě snížení úroků z prodlení, pokud zaplatíte později daň. Je dobré, že si můžete změnit i DIČ, pokud jste podnikající fyzická osoba, že už to nemusí být rodné číslo, nicméně ta negativa jednoznačně převažují.
My jako hnutí SPD jsme vždycky byli, jsme a budeme na straně slušných a poctivých živnostníků, proto se nám nelíbí, že daňový řád zavádí například daňové kontroly korespondenčně, bez součinnosti s daňovým subjektem. To nepovažujeme za úplně správné. Špatné je odstranění takzvané liberační pětidenní lhůty pro pozdní podání daňového přiznání, což si myslím, že je praxe, která tady je už roky, a není třeba ji rušit. Může se stát každému, že dojde pozdě faktura, že účetní tomu živnostníkovi zavolá a musí tam něco měnit a to tvrzení daně prostě se podá později. Já si myslím, že to problém žádný není. My jsme na to reagovali pozměňovacím návrhem, že jsme navrhovali alespoň třídenní lhůtu, to znamená, tři pracovní dny. V době elektronických podání si myslím, že to je dostatečné, nicméně rozpočtový výbor nám tento pozměňovací návrh zamítl. ***