(16.30 hodin)
(pokračuje Rusnok)
Stejně tak jsme samozřejmě zažívali určité spíše inflačně se chovající prostředí v oblasti potravin. Souviselo to do jisté míry asi i s tím suchým obdobím v Evropě, ale samozřejmě tam budou i nějaké další důvody. Opět je to oblast, kde ta standardní měnová politika má velmi málo schopností to ovlivnit.
Takže můj odhad a i naše prognóza říká, samozřejmě ta už dneska je svým způsobem deaktualizovaná, ale v této oblasti bych neviděl zas takovou velkou změnu, že na konci roku budeme velmi pravděpodobně už někde na úrovni našeho cíle a rozhodně budeme v tolerančním pásmu. Dokonce si myslím, že se můžeme dočkat toho, že ceny budou klesat mnohem rychleji, než jsme očekávali, právě z důvodu aktuální situace, to znamená, pokud tady skutečně bude nějaké výrazné ekonomické zpomalení, či dokonce stagnace, tak samozřejmě to je obvykle spojeno i s poklesem cen, protože půjde o pokles poptávkových faktorů.
Vezměte si zase věc, kterou my vůbec neovlivňujeme, ale do celkové inflace, o které se tady bavíme, vstupují například ceny pohonných hmot. Jestliže dneska máme pokles cen ropy o 30 i více procent, tak je zjevné, že v několika málo týdnech až měsících se to musí projevit i v našich cenách na stojanech benzinových čerpadel.
Pokud jde o stagflaci, tak samozřejmě některé podobné tendence tady potenciálně hrozily, řekl bych, donedávna, protože to zpomalení tady už bylo počínaje posledním čtvrtletím minulého roku a mělo podle původních prognóz, řekněme, prolongovat ještě minimálně do první poloviny letošního roku, a zároveň jsme věděli, že inflace bude stále vysoká, teoreticky by mohla mírně růst, ale spíše mírně klesat. Takže tam bychom o jisté stagflaci mohli mluvit. Teď se mi zdá, že pravděpodobnost tohoto scénáře se výrazně snížila, že minimálně v té složce inflace, že inflace prostě půjde dolů, že tam je vysoká pravděpodobnost. Mohou nastat krátkodobě nějaké specifické případy, kdy zkolabuje nabídka z důvodů logistických, de facto koronavir, lidé nejsou v práci, nefunguje doprava a nějaké produkty se nedostanou na místa, na která by se jinak dostaly, a dojde k nějakému trochu spekulativnímu částečně někde zvýšení cen. Ale to si myslím, že bude okrajové, že se to rychle vyřeší.
Třeba včera jsem byl na telekonferenci s kolegy z jiných světových centrálních bank. Tam kolega z Číny mluvil o tom, že mezinárodní přeprava zboží, ten shipping, už se vrací, dneska je na úrovni 70, 80 % normálu. A v podstatě i české podniky nám říkají, že nemají zatím, že nevidí nějaké zásadní přerušení dodávek z Číny. Takže samozřejmě může se to v jednotlivých případech stát. A může se to stát ještě více možná posléze v případě některých specifických dodavatelů v některých zemích v Evropě. Tam bych to viděl možná ještě jako větší riziko.
Pokud jde o pana poslance Skopečka, tak proč jsme nezvýšili ty sazby dříve. Ono je to trošku vždycky složité. I tady to zvýšení bylo velmi těsné. A opravdu se tady bavíme o nějakém velmi jemném ladění, o tom, jestli je sazba vyšší o 0,25, nebo nižší - popravdě řečeno národohospodářsky to nic zásadního neznamená. Prostě se sešly některé vlivy, o kterých jsem teď mluvil, které dočasně zvýšily naši cenovou hladinu výrazněji nad náš cíl. Ale není to žádný výbuch nějaké nekontrolované inflace, kterého bychom se měli obávat. Naopak, myslím si, jak už jsem řekl, inflaci budeme mít rychle zpátky v tolerančním pásmu, o to se neobávám. To se víc obávám o to, abychom neměli problém větší s tím ekonomickým růstem.
Tu vaši otázku bych rozdělil. Jedna věc je určitě legitimní. Obě jsou legitimní. Ale ta jedna věc je debata o nastavení, o režimu měnové politiky, jestli se vyčerpalo cílení, jak má vypadat alternativa, případně jak mají vypadat jiné cíle, než je jenom inflace. To je legitimní debata. Ta se vede a my jsme jí otevřeni a připraveni. Zatím ta debata prakticky nedospěla k nějakému politicky aplikovatelnému závěru, že by některá centrální banka například změnila typ svého cíle, dokonce ani se nemění úrovně cíle. Všichni zůstávají u toho, co bylo zavedeno, protože, řekl bych, nic lepšího se zatím nenašlo, anebo ty alternativy mají řadu problémů.
Já si samozřejmě dovedu představit i změnu v tomto, i nějakou reformulaci politickou, i když je třeba to velmi dobře zvážit, nepodléhat nějakým aktuálním situacím. Ale dovedu si představit mít nějaký vícekriteriální cíl. Proč ne? Vy jste sám zmínil Spojené státy. Existují další země. Nový Zéland. Některé další, zejména z té anglosaské oblasti, které mají rovnocenné cíle v oblasti zaměstnanosti nebo ekonomického růstu nebo nějakého dokonce blahobytu. Austrálie má takhle definovaný cíl. Takže určitě to je legitimní.
A pokud jde o tu naši reakci, tak my máme tu výhodu, že skutečně používáme velmi pružný přístup k tomu cílování. Jednak máme toleranční pásmo a jednak není pro nás žádné tabu se pohybovat prostě, pokud to situace ospravedlňuje například tím, že ekonomika potřebuje větší uvolnění, tak nemáme žádné doktrinální tabu v tom, že nějakou dobu třeba inflace bude o něco vyšší, než je náš cíl, ale budeme více pomáhat té ekonomice. To určitě nemáme problém. Ale i naopak, někdy může být ta inflace nižší a může to prostě pro obecný prospěch ekonomiky vyznívat v celém součtu lépe.
Takže my vždycky tu situaci posuzujeme jaksi, řekl bych, holisticky, když mám použít tento termín, a snažíme se to vnímat v kontextu. Nicméně platí, že náš primární cíl, zákonem stanovený mandát, je inflace, protože ta taky nakonec je to, co máme relativně nejvíce v rukou a co také vytváří předpoklad udržitelné ekonomické prosperity.
Teď k té konkrétní situaci nechci dál spekulovat. Skutečně v tuto chvíli je všechno předčasné. My to teď děláme velmi hekticky - každý den se snažíme získávat nová data, poznatky třeba i řekněme určité anekdotické povahy z reálné ekonomiky, ze zahraničí, abychom pokud možno dobře na tu situaci v dalších krocích měnové politiky jednali a reagovali, abychom nejednali ukvapeně, ale také samozřejmě opožděně. Čili to bude teď náš hlavní cíl. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu guvernérovi České národní banky. Pokud se nehlásí se závěrečným slovem pan zpravodaj, můžeme hlasovat o návrhu na usnesení po obecné rozpravě, a to je návrh rozpočtového výboru, že bereme zprávu na vědomí. Ještě zagonguji a rozhodneme o tom v hlasování šedesát devět. Nejdřív vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.
Jakmile se ustálí počet přihlášených, spustím hlasování s tím, že Zprávu České národní banky o inflaci z července 2019, o měnovém vývoji za první pololetí roku 2019, sněmovní tisk 564, bereme na vědomí.
Zahájil jsem hlasování číslo 69 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 69 z přítomných 125 pro 120, proti nikdo. Zprávu jsme vzali na vědomí. ***