(16.20 hodin)
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane guvernére, já jsem se chtěl především zeptat i vzhledem k tomu, vy jste to tady zmiňoval, že ta zpráva už je poměrně stará ve srovnání s těmi aktuálnějšími, tak spíše bych se chtěl zeptat na ten aktuální vývoj, především tedy inflace, to znamená, za prvé, jestli věříte, že se do konce roku dostaneme zpátky do toho tolerančního pásma těch 3 procent, a za druhé, jestli děláte nějaké kroky nebo jakým způsobem se snažíte vyhnout takzvané stagflaci, to znamená situaci, kdy současně zpomaluje ekonomika a současně máme vysokou inflaci, což je asi ten nejméně žádoucí scénář, kdy samozřejmě to opatření, kdy vy jste zvýšili úrokové sazby, hrozí, že trochu zpomalí růst ve snaze omezit tu inflaci, a současně v situaci, kdy nebude stačit, tak budeme mít problém. Tak jsem se chtěl zeptat, jakým způsobem o tomhle přemýšlíte. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Jan Skopeček přihlášený do rozpravy. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Já bych vlastně chtěl navázat na svého předchůdce. Já jsem se pana guvernéra chtěl zeptat, a vůbec nezávidím dneska situaci Bankovní radě České národní banky, a také jsem byl jeden z mála z těch, kteří ne úplně kritizovali vaše poslední rozhodnutí zvýšit úrokové sazby na konci minulého měsíce, protože zkrátka ta data o inflaci, která naznačují, že inflace se dlouhodobě pohybuje nad tím tolerančním pásmem, podle mého názoru nutila Českou národní banku něco dělat, a myslím si, že spíše to opatření mělo psychologický ráz, protože to, co dneska udělá Česká národní banka, se projeví v ekonomice, v inflaci se zpožděním roku, roku a půl, čili Česká národní banka ani už tak nemůže bojovat s vysokou inflací, kterou pozorujeme dneska, to bychom se spíše České národní banky měli ptát, proč nezvyšovala úrokové sazby rychleji před tím rokem až rokem a půl, kdy by se to zdálo určitě vhodnější i z toho pohledu, že jsme ještě nebyli tehdy zcela prokazatelně jako dnes na sestupné fázi hospodářského cyklu. Takže k tomu zvýšení úrokových sazeb, kterému já rozumím, protože prostě cílem a úkolem České národní banky je bránit inflaci, se Česká národní banka rozhodla, ale přiznejme si, že se k němu rozhodla v prostě ne úplně optimální dobu, kdy se české hospodářství pohybuje směrem dolů, a jak kolega říkal, pohybujeme se, nebo hrozí tady velmi zvláštní nebezpečná situace stagflace, že máme poměrně vysokou míru inflace a zpomalující hospodářství.
V tomhle kontextu já bych se spíše chtěl zeptat pana guvernéra, jestli není čas alespoň na otevření nějaké odborné politické akademické diskuse o tom, jestli měnověpolitický režim cílování inflace se zkrátka nevyčerpal, jestli ho můžeme považovat za užitečný i v nadcházejících obdobích, kdy se ukazuje, že například v české ekonomice bychom dneska asi potřebovali ze strany centrální banky trošku větší důraz na jiný ukazatel, než je inflace, ale brát vážněji i právě tu část hospodářského cyklu, ve které se zpomalujeme, respektive reagovat na zpomalující se ekonomiku, která se zpomalovala, a to chci připomenout, ještě předtím, než jsme měli jakékoliv zprávy o koronaviru, a pravděpodobně koronavirus - nebo já jsem o tom přesvědčen, že z hlediska toho, jakým způsobem bude dopadat na hospodářství, bude mít zcela jistě negativní i ekonomické dopady jak na globální ekonomiku, tak na ekonomiku České republiky, a to prostřednictvím několika kanálů.
Bezesporu budou klesat exportní trhy, které jsou pro nás velmi důležité. Itálie je asi pro nás sedmý nejdůležitější vývozce, nebo exportní trh, kam vyvážejí naši výrobci, což určitě není málo. Dají se očekávat výpadky v dodávkách ať už konečného zboží, nebo produktů pro další zpracování z regionů Číny a jejich nahrazování dražšími produkty z jiných regionů. Dá se očekávat pokles cestovního ruchu a všech odvětví, která jsou na cestovní ruch navázána.
Takže ten dopad na ekonomiku bude ještě větší a to zpomalení bude ještě silnější, než jsme mohli očekávat před pár týdny, a já se v téhle souvislosti chci pana guvernéra zeptat, jestli skutečně není čas na to zvážit, zda ten cíl inflace, který má dneska Česká národní banka v Ústavě a i v zákoně jako to nejdůležitější, co má sledovat, co s tím dělat a jestli nebrat vážně i to, že česká ekonomika klesá a pravděpodobně po dopadech koronaviru bude klesat ještě víc, nechci tady strašit nějakou velkou krizí nebo hlubokou recesí.
Koneckonců k tomu, aby centrální banky a vlády něco s hospodářstvím v souvislosti s koronavirem dělaly, doporučují i mezinárodní organizace typu OECD. První centrální banka, která přistoupila k opatřením, je americký FED, který nicméně na rozdíl od České národní banky má, co se týče svých cílů, přece jenom větší důraz i na ekonomický růst, respektive na to, aby podporoval zaměstnanost a tvorbu pracovních míst a nedopustil nějakou vysokou míru nezaměstnanosti. Čili ano, FED v tom má jiný cíl, má jiný rámec toho, v čem operuje a co má sledovat, ale přesto si myslím, pane guvernére, že dopady koronaviru bezesporu staví před Bankovní radu České národní banky otázky, do jaké míry skutečně teď pouze sledovat vysokou míru inflace, byť se pohybuje nad tím tolerančním pásmem, a do jaké míry tento cíl alespoň načas obětovat v kontextu snahy pomoci české ekonomice se s dopady koronaviru nějakým způsobem utkat. A byť rozumím, že měnová politika má jistý omezený prostor, nebo omezený vliv, jak pomoci hospodářskému růstu, myslím si, že k dlouhodobému růstu prostě měnová politika sloužit nemá, že nemá být tím, kdo dodává anabolika pro to, aby ekonomika rostla, ale v těchto mimořádných situacích, kdy skutečně se může očekávat nějaký propad, by asi Česká národní banka mohla pomoci.
Já jsem dneska zaznamenal i zprávu nebo vyjádření vašeho kolegy Michala, která říká, že bude na příští Bankovní radě navrhovat právě i v souvislosti s dopady koronaviru snížení základní úrokové sazby České národní banky o alespoň symbolický... respektive o to zvýšení, které jste na poslední radě udělali, tak se jenom vás chci zeptat, jestli skutečně není čas ze strany České národní banky trošku tu inflaci upozadit a soustředit se i na ekonomický růst a zda opravdu není ten měnověpolitický režim cílování inflace v tomto smyslu vyčerpaný. Děkuji pěkně.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Skopečkovi. Zeptám se, kdo se hlásí další do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, je zájem o závěrečná slova? Pan guvernér? Závěrečné slovo pan zpravodaj už přednesl, já potom vysvětlím, jaký je rozdíl u tohoto zákona v usneseních. Prosím, pane guvernére, máte slovo.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji vám. Vážený pane místopředsedo, vážená sněmovno, budu se snažit být stručný, byť by to bylo na dlouhou rozpravu.
Pokud jde o dotazy pana poslance Ferjenčíka, ano, my dneska jsme nad tolerančním pásmem, ale je to výsledek vývoje v minulých čtvrtletích, kdy se sešla řada věcí, které jsem již zmínil, ten zejména velmi přetlakovaný domácí trh práce, s ním související velmi silný a několik let za sebou pokračující růst mezd, na to navázané zvýšení příjmů i těch sociálních transferů nebo těch, kteří jsou příjemci těch sociálních transferů, počínaje důchodci a dalšími.
K tomu přistupují cenové změny, na které my máme velmi omezený vliv, nebo téměř žádný, z povahy věci. Měnová politika není schopna efektivně působit třeba na vývoj cen energií. Ty se prostě odvíjejí od nějakého nadnárodního trhu. Když k tomu přidáme samozřejmě případně změny daňových sazeb, tak jsou to věci, které my, a vždycky to tak bylo, že měnová politika v podstatě od nich do značné míry odhlíží. Teď zažíváme to, kdy inkasujeme v těch cenách ten růst cen energií, který byl v minulých obdobích, v minulém, řekněme, roce zpátky, a v těch maloobchodních cenách se to projevuje v průběhu loňského roku a počátku letošního roku.***