(10.30 hodin)
(pokračuje Bendl)
Ta situace je dneska zásadně jiná. Dneska mít les je téměř za trest. Každý, kdo les má, ví, že vlastně na něm nevydělá. A je naší povinností jako společnosti a nás jako Poslanecké sněmovny udělat maximum pro to, abychom tam, kde ten les má šanci na život, abychom do toho pomohli investovat z prostředků daňových poplatníků a pomohli jim. To, s čím nechci polemizovat, co říkal pan kolega Juránek. Ano, vysázet stromy je správně, ale já k tomu dodávám - tam, kde mají šanci na život. A my bychom to měli vědět. Naši předci vysázeli, dali nám jistý dar, že vysázeli ve špatné druhové skladbě monokultury na místech, kde dneska nemají šanci na život. A my se nemůžeme bavit jenom o tom, dneska už to není jenom debata, kolik dalších nových rybníků a vodních nádrží uděláme. Protože všichni víme, nebo předpokládám, že všichni víme, že rybník se naplní z vody z okolního území. V případě, že v okolním území půda tu vodu nezachytí, tak můžeme dělat tisíc rybníků, když nebude šance, aby je to území naplnilo, ty rybníky, pak jsme zase promrhali nějaký čas.
Proto volám po debatě na téma odpar. On to tady částečně říkal pan kolega Martinů... (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já bych rád, aby kolega Bendl mohl v klidu dokončit svůj projev. Zatím poslední přihlášený v obecné rozpravě. Tak vás žádám, abyste v důstojném prostředí ho nechali jeho vystoupení dokončit. Pokud ještě diskutujete jiné téma, tak prosím v předsálí. Ještě chviličku počkejte. Věřím, že kolegové budou nejen s vámi solidární.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedo. Velmi děkuji. Pro mě je tohle důležité téma. Chápu, že třeba to někoho nemusí úplně zajímat, ale já tím žiju dlouhé měsíce, možná roky už, tou situací, a není mi to lhostejné, proto děkuji za případný klid ve sněmovně.
My jsme... někdo tady říkal velmi správně, že je potřeba se vždycky poučit - mám pocit, že to říkala paní kolegyně Langšádlová, ale myslím, že to svým způsobem řekli i všichni ostatní -, identifikovat ty chyby a pokusit se, protože to budou ne desítky, ale tisíce různých opatření, která budeme muset v tom území udělat, abychom vrátili vodu do krajiny. To zcela je pravda. Za chvilku budeme projednávat vládní návrh zákona týkající se pozemkových úprav. Ty já mimochodem považuji za jedno z klíčových opatření, která by stát měl dělat, aby pozemkové úpravy běžely a fungovaly, aby se jim Ministerstvo zemědělství věnovalo minimálně tak intenzivně jako doposud, ale spíše více, a aby Ministerstvo životního prostředí chápalo pozemkové úpravy jako jeden z nástrojů, jak pomoci nejenom tomu hospodaření uvnitř toho území, ale jak pomoci i krajině k tomu, aby mohla lépe fungovat a aby mohla lépe žít.
Protože ty chyby, které jsme v minulosti udělali - já je možná zopakuji, protože jsem je tady říkal při svém prvním vystoupení minulý týden, když jsme ten bod otevřeli, jako člověk, který navrhoval tento bod na jednání Poslanecké sněmovny, že jsme vyháněli vodu z krajiny opravdu velmi dlouhou dobu. Může za to intenzivní zemědělství, meliorace, které jsme udělali, odkanalizování, vybudování jednotných kanalizací, které vlastně svedly vodu, dešťovku, z území rovnou do potoků a řek, aniž bychom měli šanci je v tom území zadržet, v dobré víře čistit odpadní vody, ale stáhli jsme tam i tu dešťovku, a to se ukazuje jako opatření, které příliš moudré nebylo. Nezabývali jsme se např. antierozními opatřeními při hospodaření zemědělců na těch velkých plochách, takže dneska ta zejména větrná eroze za ty desítky let svého působení způsobila, že často hospodaříme na holinách. Může za to i systém hnojení atd. atd. Ono by se o tom dalo mluvit hodiny a hodiny. Sázeli jsme nevhodnou strukturu lesů. Proto také vím, že to lesáci už dneska významně mění. Mění tento přístup Ministerstvo zemědělství, je to tak správně. Nicméně znovu volám po tom, abychom zvažovali, kde ty lesy znovu vysázet, aby měly šanci na život jako takový.
Poslední věc. Muž, který sázel stromy, Jean Giono - jestli to čtu správně, nebo jestli si to pamatuji, jedna z mých asi nejoblíbenějších knížek, ke které se často vracím. Můžeme se v tom hodně poučit. Nicméně pořád zůstává to - sázejme stromy tam, kde mají šanci na život, a dělejme to v pokoře. Děkuji vám za pozornost a omlouvám se, jestli jsem třeba některé zdržoval.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní pan poslanec Martinů s faktickou poznámkou. A to je zatím poslední přihláška v obecné rozpravě. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Jaroslav Martinů: Vážení kolegové, dovolte mi ještě pár čísel kolem smrků. V roce 1750 jsme měli 1 milion 100 tisíc hektarů lesa a z toho bylo pouze 11 % smrků, to je zhruba nějakých 100, 120 tisíc. Nyní máme oficiálně 2 miliony 670 tisíc hektarů lesa a z toho je 52 % smrků, to znamená zhruba 1,5 milionu. Desetkrát tolik. Desetkrát tolik máme smrků za nějakých 250 let. Podle všech výzkumů, které byly provedeny a na které jsme zapomněli, se ví, že osmdesátiletý smrkový porost, aby byl vitální, aby fungoval, aby ochlazoval ovzduší, vyžaduje 600 až 700 milimetrů vody s tím, že pochopitelně jak se otepluje, tak té vody je víc a víc. Takže poslouchejte: osmdesátiletý smrkový porost vyžaduje 600 až 700 milimetrů vody, a nám v 80 % našeho Česka, českého území, naprší kolem 500, 600 milimetrů vody, když prší stoprocentně.
A dále se už dneska ví, nebo mnozí to vědí, kteří to chtějí vědět, že korunami stromů včetně smrků nepropadne až 40 % celoročních srážek. Až 40 % celoročních srážek nepropadne. Zkusme si udělat takovou sumární bilanci. Takže smrky vyžadují 600 milimetrů vody, možná 700. Nám prší na mnoha místech 500 milimetrů, z toho nám 40 %, 200 milimetrů, nepropadne na zem, to zůstává na těch jehlicích a je to za pár hodin ve výparu, takže dopadá pouze 60 %, 300 milimetrů, a smrky vyžadují 600 až 700. A my také ale potřebujeme vodu pro spodní vody, pro prameny, pro potůčky, pro odtok.
Já nevím, ale já bych chtěl poprosit pány ministry, jestli by tohleto - já jsem obyčejný člověk, ale mně tady něco logicky nesedí, protože tady něco logicky nesedí. To prostě nedává zdravý rozum. 600 milimetrů, 500 milimetrů prší, 40 % milimetrů zůstává na jehlicích. A my se divíme, že máme krajinu bez vody? A to už nechci opakovat (upozornění na čas) ty další věci... Děkuji mockrát.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ptám se, kdo se ještě hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Než se zeptám na závěrečná slova - pan ministr má zájem a zpravodaj také.
Kateřina Valachová má náhradní kartu číslo 16.
Než dám panu ministrovi slovo, konstatuji omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny: od 14.30 do 16 z pracovních důvodů pan poslanec Stanislav Grospič, ve dnech 11. až 13. 3. se omlouvá ze zdravotních důvodů Karel Schwarzenberg, Marek Výborný od 9.20 do 11.30 z pracovních důvodů, paní poslankyně Ožanová mezi 10.45 až 12. hodinou z pracovních důvodů a Ondřej Benešík 11. března od 11 do 13 hodin z pracovních důvodů.
Nyní závěrečné slovo ministra zemědělství Miroslava Tomana. Máte slovo, pane ministře.
Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Takže vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já jenom, jestli dovolíte velmi stručně. V prvé řadě bych chtěl poděkovat všem, kteří se o tuto problematiku zajímají, protože opravdu situace v lesích, a nejenom v lesích, i v zemědělství, je velmi složitá z důvodu škůdců, a to není jenom kůrovec, bekyně velkohlavá anebo hraboš a další věci. Takže chci poděkovat všem napříč politickým spektrem, že se o to zajímáte, i za ta vystoupení, která tady byla. ***