Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb.,
o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 791/ - zkrácené jednání

S přednostním právem pan předseda Michálek, ještě než dám slovo ostatním s přednostním právem.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Jenom technicky do zápisu, proti bylo deset lidí, když jste četl výsledek hlasování, nikoli nula.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ano. Děkuji za doplnění stenozáznamu.

Předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Paní ministryně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, možná ještě před svým úvodním slovem mohu požádat v této fázi, aby byl přítomen pan guvernér, než budu přednášet úvodní slovo.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Požádat můžete, bylo by vhodné, aby si návrh osvojil někdo z členů parlamentu. Vidím dobrovolníka pana Kubíčka, který se hlásí.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Osvojuji si návrh na přítomnost pana guvernéra České národní banky. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: O tomto návrhu nechám bezprostředně hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, aby byl přítomen guvernér České národní banky. Omlouvám se, tak teď. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 82, přihlášeno 91, pro 87, proti nikdo, návrh byl přijat.

 

Paní ministryně, prosím, můžete pokračovat a přivítáme pana guvernéra.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji. Dobrý den, pane guvernére, dobrý den, dámy a pánové ještě jednou. Dovolte mi, abych stručně uvedla vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o České národní bance.

Jak už bylo řečeno v rámci prvního čtení, novela přináší nejdůležitější změny ve dvou oblastech. Tou první je rozšíření okruhu nástrojů měnové politiky a také okruhu subjektů, s kterými může Česká národní banka uzavírat obchody na volném trhu. Stávající znění zákona je velmi restriktivní, dnes umožňuje centrální bance nakupovat státní dluhopis pouze od bank, poboček zahraničních bank a družstevních záložen. U ostatních protistran je Česká národní banka omezena na obchody s cennými papíry pouze na peněžním trhu, to znamená na obchody s nástroji se splatností do jednoho roku, navíc pouze za účelem usměrnění peněžního trhu. Nemůže tak například nakupovat státní dluhopisy s delší splatností než jeden rok od pojišťoven, penzijních společností či dalších institucionálních investorů, kteří běžně drží státní cenné papíry.

Důsledky vzniku a rozvoje nemoci COVID-19 v pandemii se zcela jistě dotknou i finančních trhů včetně trhů se státními dluhopisy České republiky. Nelze ani vyloučit situaci, kdy bude působení České národní banky na těchto trzích naprosto klíčové. Současně také nelze v tuto chvíli predikovat vývoj cenové hladiny a potřebu centrální banky jakožto měnové autority adekvátně reagovat v rámci plnění svého hlavního cíle, kterým je péče o cenovou stabilitu. Lze naopak předpokládat, že i jiné subjekty než jen banky budou potřebovat dodání likvidity ze strany České národní banky, přičemž tyto subjekty mohou disponovat různými cennými papíry jakožto možným kolaterálem pro likvidní pomoc od centrální banky.

Proto se předložená novela zákona zcela správně neomezuje na obchody se státními cennými papíry, ale rozšiřuje okruh nástrojů měnové politiky a také okruh subjektů, s kterým může Česká národní banka uzavírat obchody na volném trhu. Tyto volnější mantinely pro obchody centrální banky odpovídají úpravě v jiných zemích včetně pravidel pro činnost Evropské centrální banky.

Druhou, neméně významnou oblastí je doplnění oprávnění pro Českou národní banku stanovit právně vymahatelnou horní hranici vybraných úvěrových ukazatelů týkajících se spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí.

Obě tyto změny byly detailně diskutovány na různých platformách, proto se k nim v rámci úvodního slova nebudu již vracet.

Dovolím si tedy požádat, jestli mohu teď z tohoto místa, pane předsedo, aby vystoupil tady na plénu Poslanecké sněmovny guvernér České národní banky, pan Ing. Rusnok. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan guvernér je přihlášen do obecné rozpravy. V tuto chvíli nicméně musím doplnit, že rozpočtový výbor, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedy, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 791/1. Nyní poprosím, aby se slova ujal pan poslanec Jiří Dolejš, informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Ano, děkuji, pane předsedo. Především bych vás seznámil s usnesením z pondělního rozpočtového výboru, které asi nemá překvapivou strukturu, protože v prvním bodě navrhuje Poslanecké sněmovně, aby o návrhu zákona konala obecnou rozpravu. Za druhé navrhuje Poslanecké sněmovně, aby vedla podrobnou rozpravu ke všem částem zákona, a současně také navrhuje, aby své jednání v tomto bodě ukončila nejpozději do 18. hodiny dnešního dne. To myslím, že se dá zvládnout. A v posledním bodě doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s tímto bodem vyslovila souhlas dneska.

Kdybych vás měl ještě ve vší stručnosti provést peripetiemi, kterými prošel rozpočtový výbor při projednávání tohoto tisku, tak bych asi začal tím, že tento návrh vlastně je součástí komplexnějšího návrhu, který se vlastně Česká národní banka s Ministerstvem financí snaží projednat ve Sněmovně už zhruba pět let. V tomto volebním období se narodil tisk 532, připomenu. Tento tisk, který se momentálně nachází ve stadiu druhého čtení a který byl samozřejmě napsán v poklidných dobách, kromě této věci, kterou ošetřuje tisk 791, tak tam má celou řadu dalších problémů včetně pověstného limitování hypotečních úvěrů. Okamžikem, kdy vznikla tzv. koronavirová krize, se vláda rozhodla tento tisk vytvořit tím, že převzala část z toho tisku 532, která komplexně upravuje zejména pasáž měnových nástrojů a obchodních operací České národní banky, a rozhodla se tedy ho projednat ve zrychleném postupu v rámci legislativní nouze, což jsme před chviličkou rozhodli.

Vzhledem k tomu, že se jedná o zásah do právní úpravy postavení České národní banky v podstatě systémového charakteru, tak kolem toho byla značná diskuse zejména ve vztahu mezi tímto projednáváním a projednáváním tisku 532, protože tento tisk je v řádném procesu, a těžko mu vytknout, pokud projde nějakou parlamentní většinou, cokoli z hlediska procesního, ústavního atd. Tady před chvilkou jsme slyšeli, že u této vyňaté pasáže by mělo být načteno limitování do konce příštího roku, což byla jedna z podmínek, která byla formulována ve složitých vyjednáváních, která se odehrávala nejenom na půdě rozpočtového výboru, ale proběhly celkem tři videokonference, na které byli vysláni zástupci, mluvčí, experti jednotlivých parlamentních frakcí.

K tomuto vyjednávání mám tu poznámku, že samozřejmě byla vyjádřena ambice toto projednat právě ve vztahu k mimořádné situaci, ale jedině tehdy, pokud se narodí kompromis, který nebude znevažovat to, co přijmeme. Protože řekněme si rovnou, že důvěryhodnost ve světě financí má také svou hodnotu a napadání výstupů, politické napadání těchto výstupů by nebylo nejšťastnějším dárkem na začátku této věci.

Byla přislíbena dohoda v podstatě ve dvou věcech. To je ten již zmíněný termín, a druhá věc, že vlastně nakonec se shodli účastníci, že je netrápí ani tak ten výřad partnerů pro ty obchodní operace, a zůstal jediný bod, který byl problematický, a to je tedy výčet těch nástrojů, které by byly používány. Řeknu to zhruba tak, že všichni přijali myšlenku, že pokud vláda potřebuje rozšířit svůj fiskální prostor (nesroz.) ve svém emisním plánu, musí pokrýt problematiku poměrně značného objemu vládních dluhopisů, tak bude dobré i z hlediska ceny těch dluhopisů, z hlediska toho že bude dobré, když ty peníze budou co nejlevnější, aby v zádech této transakce stála právě Česká národní banka. Což koneckonců už verbálně tím, že trhy tuší, že by to tak mohlo být, tak se naplnilo, protože poměrně značné objemy, které v posledních dnech už byly realizovány, se realizovaly, aniž by tato novela ještě byla přijata, nabyla účinnosti. Takže tento předpoklad má své opodstatnění.

Část opozice tedy požadovala, abychom se shodli na tom, že omezíme ten výčet pouze na státní papíry, respektive na papíry, které mají nějaký podíl státu, a tiše budeme vykupovat od kohokoliv, tedy nejenom stát jako takový, ale včetně podílových fondů, pojišťoven a tak dále a tak dále. To ale znamená, že by byly vyřazeny nástroje jiné, a tady ta debata ke konsenzu nedospěla. Je třeba říci, že byl avizován při těch diskuzích, při těch videokonferencích, pozměňovací návrh. Ten byl nakonec zpracován, ale na rozpočtovém výboru neprošel. Takže předpokládám, respektive už vím, že v systému je jeho modifikovaná verze načtena, nepochybně se o něm budeme ještě bavit.

Snad poslední věc, kterou v této věci má smysl říci, je, že velmi důležitým parametrem tedy je, do jaké míry, pokud to rozšíříme i na ty další nástroje, se z České národní banky stane jakási popelnice na méně validní, neřkuli, nechci říct přímo toxická aktiva, protože pochopitelně ti, kteří budou mít ambici prodávat své cenné papíry tímto způsobem, aby získali likviditu, tak pochopitelně ta kvalita těch aktiv může býti různá.

Tady ta odpověď je v podstatě taková, že i pro Českou národní banku je důležitý systém nějakého jištění, že by se to mělo odehrávat na bázi repo operací, to znamená vzájemné transakce, s tím, že součástí toho ručení může být i snížená cena, za kterou by tato aktiva byla prodávána. Takže to, pokud jde o obavy, že se z České národní banky stane popelnice pro nějaká problematická aktiva...

Otázkou spíše politickou pochopitelně je, do jaké míry chceme zachraňovat privátní velké korporace i nebankovního charakteru, protože samozřejmě jejich váha na trhu a vliv na finanční stabilitu je jasná. Na druhou stranu politické priority mohou být nastaveny tak, že zachraňovat finanční sektor a zachraňovat občana a malé firmy - pokud to někdo vnímá jako protiváhu a ne jako spojenou nádobu, tak má samozřejmě o čem přemýšlet.

Takže o toto v této materii jde. A myslím si, že pokud jde o jednání rozpočtového výboru, tak tam akorát tím, co dneska projednáme, tak pochopitelně se mohou naše zraky upírat k tomu původnímu starému tisku 532, ale to jste možná postřehli, že ten byl zařazen na 46. schůzi, která by také měla proběhnout, která byla sezvána na bázi podpisů. V tomto kontextu je samozřejmě třeba také dnešní projednávání tohoto bodu, tedy tisku 791, vnímat. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní rozhodneme, zda povedeme ve věci obecnou rozpravu. Rozpočtový výbor doporučil, aby obecná rozprava byla vedena k tomuto bodu. Opět přivolám kolegy z předsálí.

 

Budeme hlasovat o tom, zda povedeme obecnou rozpravu k tomuto bodu i ve zkráceném jednání.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 83, přihlášeno je 98, pro 90, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní procesní návrh pan poslanec Kubíček. Chtěl jste navrhovat omezení řečnické doby.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jako obvykle navrhuji omezení rozpravy pro poslance na pět minut v obecné a na pět minut v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. O tomto návrhu nechám hlasovat.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro omezení řečnické doby na pět minut v obecné a na pět minut v podrobné. Kdo je proti?

Hlasování číslo 84, přihlášeno je 99, pro 71, proti 8. Návrh byl přijat.

 

Otevírám tedy obecnou rozpravu a do ní je jako první přihlášen s přednostním právem pan předseda Kalousek. Poté je přihlášen pan guvernér Rusnok.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dobré ráno, vážené dámy, vážení pánové. Děkuji za slovo, pane předsedo. Vzhlede k tomu, že se mi zamlžují brýle pod rouškou, nejprve bych se opravdu rád ujistil, že projednáváme novelu zákona o ČNB. (Ze sálu zní: Ano.) Děkuji.

Takže já bych tady chtěl poděkovat Ministerstvu financí i České národní bance za opravdu důkladnou diskuzi. Kéž by všechny ostatní zákony, které byly předkládány v legislativní nouzi, byly projednávány takto důkladně, věcně a korektně. Věnovali jsme se tomu dvakrát na rozpočtovém výboru, byly k tomu svolány dvě videokonference a ta diskuze byla vedena zcela korektně.

Máme v podstatě před sebou dvě možnosti. Buď rozšíříme kompetence České národní banky až na tu úroveň, kterou dnes má Evropská centrální banka, anebo - to je druhá možnost, je to komplexní pozměňovací návrh poslanců pěti opozičních stran - nebo tu kompetenci rozšíříme pouze na to, aby Česká národní banka mohla nakupovat státní dluhopisy i od nebankovní sféry, tedy například od pojišťoven nebo podílových fondů, protože to dnes sice může, ale pouze s dobou splatnosti do 12 měsíců. My bychom to tedy touto kompetencí prodloužili na neomezenou dobu splatnosti.

Pozměňovací návrh, který předkládá skupina poslanců opozičních stran, respektuje, že v situaci, která na nás čeká, je potřeba hladké financování státního dluhu, ale nedomnívá se, že Česká národní banka by měla mít ty kompetence rozšířeny nad rámec, který byl dosud u nás představitelný, například, že by mohla od bank kupovat akcie nebo korporátní dluhopisy. Těch důvodů je celá řada, proč si to nemyslíme. Myslíme si, že není úplně fér, aby v okamžiku, kdy bude krachovat bohužel celá řada ekonomických subjektů v reálné ekonomice, aby ty v tom finančním sektoru byly stoprocentně sanovány zásahy České národní banky. A především se obáváme, že ztráty z bilancí bankovního sektoru se přenesou do ztrát České národní banky.

Nepřesvědčila nás argumentace zástupců České národní banky, která říkala: Prosím vás, my nikdy žádné korporátní dluhopisy nakupovat nebudeme. A my jsme říkali: Ale proč to tedy v tom zákoně chcete mít? A oni říkali: Kdyby se to na tom trhu náhodou vyboulilo, abychom to tam měli jako pojistku.

Já bych na to chtěl nabídnou alternativu. Samozřejmě vůbec netušíme, nikdo z nás, jak se to bude v následujících měsících vyvíjet. Kdyby se to náhodou na tom trhu vyboulilo nepřijatelným způsobem, tak myslím, že Sněmovna dokázala dostatečnou flexibilitu, i opozice, abychom se sešli a abychom to mohli v legislativní nouzi řešit. Ale podepsat bianko šek někomu, kdo říká "já to nechci dělat, ale dejte mi do zákona tu pravomoc", to si myslím, že by bylo od Sněmovny naprosto neodpovědné, to bychom dělat neměli.

Takže chci ještě jednou poděkovat za tu diskusi. Chci poděkovat Ministerstvu financí za to, že nám zpracovalo pozměňovací návrh s náležitou odbornou péčí. Je to prosím komplexní pozměňovací návrh. Není to pozměňovací návrh k novele. Je to komplexní pozměňovací návrh k původnímu znění, takže budeme mít dvě varianty - buď dáme České národní bance ty široké pravomoci, anebo jí rozšíříme její pravomoci, žádnou jí nesebereme, ale rozšíříme jí její pravomoci pouze o nákup státních dluhopisů na sekundárním kapitálovém trhu od nebankovního sektoru, protože to pokládáme za užitečné.

Často v té argumentaci slyšíme, že je to harmonizační novela, že ty kompetence, které dnes Ministerstvo financí žádá po České národní bance, že přesně tyhle kompetence má Evropská centrální banka, že je má Fed. Ale prosím pěkně, já jsem přesvědčen, že to nejsou správná přirovnání. Evropská centrální banka skutečně intervenuje všemi těmito instrumenty na kapitálovém trhu a je to především proto, že eurozóna nemá ministerstvo financí. Pokud nemá ministerstvo financí a chce fiskálními impulsy intervenovat do ekonomiky v rámci eurozóny, tak jí nic jiného než Evropská centrální banka nezbývá. Je to na hraně měnového financování. Přiznám se, že mně se to nelíbí, ale kdo jsem já, abych do toho mluvil. Ale my máme Ministerstvo financí. To znamená, že my tenhle instrument máme a nemusíme příliš míchat monetární a fiskální politiku až tak moc dohromady, jako to dělají v eurozóně. Případné ztráty v bilanci centrální banky bývají někdy zlehčovány. Říká se: no tak co, tak se to nepromítá do státního dluhu, nepromítá se to do státního deficitu, to je účetní ztráta, to je virtuální číslo, to vás nemusí zajímat. Ti z nás, kteří stále doufají, že Česká republika vstoupí do eurozóny, tak to je číslo, které nás zajímá, protože v okamžiku vstupu do eurozóny musí členský stát zaplatit ztrátu své centrální banky cash. (Poslanec se odmlčel vzhledem k diskusi ve vládních lavicích.)

Takže pro ty z nás, které to zajímá, je to riziko docela neúnosné. Nechci se pouštět do spekulací o znehodnocování měny, protože se domnívám, že když to probíhá na sekundárním kapitálovém trhu a v této souvislosti a v téhle situaci, tak že ty inflační tlaky, které by to mohlo vyvolat, nejsou až tak zásadní. Ale obavy ze ztráty v bilanci České národní banky v takovém případě mám poměrně veliké, dokonce i obavy z netransparentnosti podobných operací.

Pan guvernér, až bude vystupovat, tak bude jistě říkat: nebojte se, my to stejně nebudeme dělat. A tak když to nechtějí dělat, tak proč to chtějí mít v tom zákoně? Takže já nechci, aby to v tom zákoně bylo.

Ještě jednou děkuji všem svým kolegům z opozičních stran, Ministerstvu financí za odbornou podporu a prosím o podporu komplexního pozměňovacího návrhu, který podala skupina poslanců.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. A nyní je do rozpravy přihlášen pan guvernér Rusnok, kterému tímto dávám slovo. Řečnická doba byla sice omezena na pět minut, ale nedává mi smysl, aby host mluvil omezeně, tak doufám, že není námitek proti tomu, že nezapnu časomíru. Pane guvernére, máte slovo.

 

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní ministryně, vážená Poslanecká sněmovno, děkuji za možnost promluvit k tomuto tisku.

Jak už bylo řečeno mými předřečníky, tento tisk 791 je skutečně pouze derivátem, a to uceleným derivátem, již zde jmenovaného tisku 532. V tomto smyslu ta novela nepřináší vlastně nic nového ani překvapivého na rozdíl od jiných nouzových legislativních úprav. Je to záležitost, která po stránce legislativní i věcné byla mnohonásobně diskutována, schválily to dvě vlády, prošlo to RIA, prošlo to všemi oponentními řízeními, takže z hlediska, rizika, že v nějakém spěchu, který je samozřejmě vynucen okolnostmi, uděláme nějakou chybu, je tady, myslím, ta pravděpodobnost naprosto minimální.

Několik poznámek k tomu věcnému. Stávající zákon o České národní bance byl právě proto navržen k novelizaci i v této oblasti, to znamená v oblasti měnových nástrojů, respektive operací na volném trhu, právě proto, že stávající zákon nereflektuje změny v mandátu České národní banky, ke kterým došlo v mezidobí od 90. let, kdy ten zákon vznikal. V té době měla ČNB mnohem užší působnost, měla v podstatě pouze za úkol starat se o cenovou stabilitu, čili provádět měnovou politiku a provádět bankovní dohled. Nyní za těch více než deset, dvacet let ČNB nabrala další zodpovědnosti. Především po té minulé finanční krizi evropská legislativa zatížila tyto regulátory novou odpovědností, zejména pokud jde o dohled nad celkovou finanční stabilitou a také v našem případě o dohled nad finančním trhem jako celkem. Čili my dnes dohlížíme nejenom banky, ale i pojišťovny, penzijní fondy, investiční společnosti a končil bych asi směnárnami.

Stávající zákon o ČNB je samozřejmě v té diskutované oblasti postaven pro normální časy, to znamená časy, kdy se bezproblémově přenáší opatření konvenční měnové politiky do zbytku ekonomiky a standardním způsobem je zprostředkovávána likvidita od centrální banky i pro nebankovní instituce. Nicméně ta novela byla psána právě po zkušenostech minulé finanční krize pro okolnosti, kdy napříště mohou někdy nastat mimořádné podmínky vyvolané ať už jakýmkoliv důvodem, externím šokem nebo nějakou jaksi vyšší mocí, aby v takovýchto mimořádných podmínkách centrální banka mohla spolehlivě plnit všechny svoje role, kterými je nadána. Proto také ta novela byla vložena do legislativního systému, jak už bylo řečeno, někdy v roce 2016. Nicméně bohužel se nestihla projednat a krize nás poněkud překvapila, přišla znenadání, rozhodně dříve, než jsme si stihli připravit tyto nástroje.

Chci zdůraznit, že tato novela nijakým způsobem neprolamuje zákaz měnového financování vlády. Nicméně je pochopitelné, že z hlediska celkových nákladů a financování protikrizových opatření může mít sekundární, terciární pozitivní přínosy i z hlediska celkových nákladů řešení či usměrňování té krize a jejích následků.

Takže základním smyslem novely je umožnit centrální bance obchodovat na finančním trhu bez zbytečných omezení z hlediska možných instrumentů, doby jejich splatnosti a protistran, se kterými jsou tyto obchody uskutečňovány. Stále platí to, že banka může tyto operace provádět pouze pro naplňování svého mandátu, tzn. cenové a v tomto případě také finanční stability. Proto ten potřebný široký prostor pro obchody centrální banky, protože zejména v oblasti finanční stability skutečně nemůžeme dopředu odhadnout, v jakém místě toho finančního trhu a v jaké podobě z hlediska instrumentů se může ten aktuální akutní problém, na který by bylo potřeba reagovat, objevit. Může se stát, že bude potřeba dodávat likviditu také nebankovním finančním institucím, tzn. již zmíněným pojišťovnám, penzijním fondům či investičním společnostem. Podle stávajícího zákona to není možné.

Chci zdůraznit, že v krizovém období, které bohužel nás i v ekonomické oblasti čeká, může i problém, řekněme pád relativně malé nebankovní instituce vyvolat nebezpečné dominové efekty. A pokud nebudeme mít nástroje, jak včas zasáhnout do tohoto řetězce negativních událostí, mohly by být celkové náklady řešení této situace velmi vysoké. Také platí, a také už to tady zaznělo, že někdy i samotné vědomí - protože ten trh samozřejmě pracuje i s nemateriálními hodnotami, tzn. s důvěrou, pracuje s očekáváními - i vědomí toho, že centrální banka má dostatečně široké portfolio nástrojů, může tyto trhy uklidnit, aniž by bylo v konečném důsledku nutné je reálně použít.

I dosavadní praxe ukazuje, že rozšíření sady nástrojů neznamená, že je centrální banka všechny nebo v nějaké rychlé době nebo vůbec někdy použije. Že by začala skutečně působit na ten trh od nějakých řekněme nejexotičtějších nástrojů, jako např. vykupovat nějaké nízko hodnocené dluhopisy nebo bezhlavě brát do zástavy vysoce rizikové úvěry. My můžeme i dnes podle stávajícího zákona od bank brát do zástavy dluhopisy státu, a přesto jsme to v posledních dvou desetiletích nikdy nečinili, protože to prostě nebylo potřeba. Vždy záleží na posouzení konkrétní situace, v jaké dané situaci jsou nejvhodnější nástroje k použití pro zajištění cenové a finanční stability. A prosím, abychom toto odborné uvážení nechali na nezávislé centrální bance, protože přece jenom při vší flexibilitě Parlamentu, za kterou děkuji a vážím si jí, je legislativní proces přece jenom málo operativní.

Při úvěrových operacích nebo při těchto operacích bude muset banka vždy v zájmu svého řádného hospodaření - a z toho nás nevyviňuje žádná novela ani žádné jiné ustanovení českého práva - dodržovat samozřejmě dostatečně obezřetné postupy. To znamená, že pokud budeme nuceni dodávat v nějakých řekněme extrémních situacích likviditu např. teoreticky za zástavy úvěry, úvěrového portfolia, tak samozřejmě je jasné, že toto bude dodáváno s velkou diskontní srážkou. Čili teoreticky kdyby nastala situace, že existuje bankovní nebo finanční instituce, protože pouze o těch se bavíme - tady chvilkami to vypadalo, jako by banka dostávala pravomoci kupovat vlastně od emitentů např. korporátní dluhopisy, tyto dluhy, to samozřejmě není možné - banka může, i pokud bude tento zákon schválen, provádět tyto operace pouze s účastníky finančního trhu, ať už bankovními, či nebankovními. Pokud by samozřejmě došlo k takové hypotetické situaci, že bychom např. museli podržet nějakou banku, která by v dané situaci musela zastavit to dodání nějakého objemu likvidity svým vlastním portfoliem, protože už by neměla dostatečné portfolio státních dluhopisů, tak je jasné, že takovéto operace se budou provádět s výrazným diskontem a výraznou bezpečnostní přirážkou z hlediska hospodaření banky. Čili řekněme může být úvěrové portfolio 100 milionů a banka dodá třeba likviditu za 50-40 milionů.

Pokud jde o ty ostatní protistrany, tady zazněly argumenty, že to je příliš pro centrální banku a že nelze argumentovat Evropskou centrální bankou. Prosím, já jsem připraven argumentovat samozřejmě jinými centrálními bankami, které rozhodně mají proti sobě partnera v podobě Ministerstva financí. Tak jenom pro zajímavost, 6. dubna tohoto roku centrální banka Státu Izrael po zasedání svého měnového výboru uvedla, že nyní bude přijímat podnikové i státní dluhopisy jako kolaterál ve svých úvěrových operacích ve snaze o zlepšení likvidity trhu. V prohlášení výboru se uvádí: "S ohledem na rozsah nepříznivého dopadu krize na hospodářskou činnost využívá výbor řadu nástrojů, aby zvýšil rozsah uvolnění své měnové politiky a zajistil řádné fungování finančního trhu." 7. dubna centrální banka Nového Zélandu oznámila, že do svého programu nákupu aktiv zahrne i dluhové cenné papíry lokálních samospráv, které nakoupí na sekundárním trhu v objemu až 3 miliard novozélandských dolarů během následujících dvanácti měsíců. Podle svého vyjádření totiž v posledních týdnech banka zaznamenala náznaky nedostatku likvidity právě na tomto důležitém trhu. Mohl bych uvádět další příklady. Švédská Riksbank zahájí nákupy komerčních papírů vydávaných švédskými nefinančními společnostmi, resp. nebankovními společnostmi, až do hodnoty 4 miliard švédských korun. Kanadská centrální banka 27. března zahájila program nákupu komerčních papírů s cílem zmírnit napětí na trzích s krátkodobým financováním. Takže tady není žádný problém s tím. ECB je samozřejmě specifický příklad, prosím, nemusíme se odvolávat na ECB, nicméně je evidentní, že široké portfolio používaných nástrojů je dnes zcela standardní v zemích, které z hlediska měnového uspořádání jsou nám velmi podobné a blízké.

Já za Českou národní banku chci poděkovat za tu debatu, za spolupráci s Ministerstvem financí i debatu s rozpočtovým výborem a zástupci Parlamentu. Samozřejmě pokud jde o to časové omezení, z hlediska obecné praxe a zkušeností to není ideální, protože samozřejmě jakékoli omezení nástrojů z hlediska trhu u centrální autority je vnímáno citlivě a může do jisté míry její kredibilitu snižovat. Nicméně přijímám tento kompromis s důvěru, že se Parlament po odeznění stávající mimořádné situace vrátí k projednávání té širší novely zákona o ČNB, tj. tisk 532, která by se měla řešit již ve standardním legislativním procesu.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane guvernére. Ptám se, zda chcete vystoupit s přednostním právem, pane místopředsedo. Prosím. Slovo má pan místopředseda Kubíček, poté se stanoviskem ODS pan poslanec Skopeček. Prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si tedy dovolím představit komplexní pozměňovací návrh po dohodě s panem Stanjurou, který patří k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. A dovolím si ho tentokrát přečíst celý.

To znamená, že článek I. Změna zákona o České národní bance. V § 32 zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., (nepřečteno: zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb.,) zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 92/2011 Sb., zákona č. 136/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č.183/2017 Sb., zákona č. 89/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 277/20019 Sb., se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

"Do 31. prosince 2021 je Česká národní banka též oprávněna k plnění svých úkolů obchodovat na finančním trhu s investičními nástroji a dalšími cennými papíry, pohledávkami a dalšími aktivy formou nákupů a prodejů, repo obchodů, vkladů, výpůjček, zápůjček nebo termínovaných obchodů. Ustanovení § 34a tímto není dotčeno."

(Článek II.) Účinnost tohoto zákona. Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Jaké bude vyhlášení změn v platném zákonu o České národní bance. V § 32 arabská 1 Česká národní banka může k usměrnění peněžního trhu nakupovat a prodávat cenné papíry, pokud tento zákon nestanoví jinak. Arabská 2 Do 31. prosince 2021 je Česká národní banka též oprávněna k plnění svých úkolů obchodovat na finančním trhu s investičními nástroji a dalšími cennými papíry, pohledávkami a dalšími aktivy formou nákupů a prodejů, repo obchodů, vkladů, výpůjček, zápůjček nebo termínovaných obchodů. Ustanovení § 34a tímto není dotčeno.

Odůvodnění k tomuto komplexnímu pozměňovacímu návrhu. K článku I. Cílem komplexního pozměňovacího návrhu je věcně zúžit původní návrh pouze na část, která uvolňuje omezení České národní banky v oblasti obchodů na finančním trhu, a to tak, aby centrální banka nebyla v těchto obchodech limitována okruhem protistran ani splatností, avšak pouze po dobu od nabytí účinnosti zákona do konce roku 2021.

Nově navrhované ustanovení § 32 odst. 2 o protistranách nehovoří, tedy nijak je nelimituje. Tím bude České národní bance umožněno obchodovat na finančním trhu též například s pojišťovnami, penzijními společnostmi či dalšími institucionálními investory. Mezi tyto obchody se řadí též repo obchody, tedy smlouvy o nákupu a zpětném prodeji, kterými může Česká národní banka poskytnout dočasnou likviditu.

Pokud jde o splatnost, nově navrhované ustanovení § 32 odst. 2 hovoří o finančním trhu obecně a splatnost nástrojů, se kterými může Česká národní banka obchodovat na finančním trhu, tedy není omezena.

Obecně platí, že tyto obchody, stejně jako veškerou jinou činnost, kterou Česká národní banka vykonává, provádí k plnění svých zákonných úkolů, což již vyplývá z článku 98 Ústavy ve spojení s úpravou v zákoně o České národní bance a v článku 2 Listiny základních práv a svobod, (podle kterého) je veřejnoprávním institucím zakázáno vše, co jim právem není výslovně dovoleno nebo co jim není výslovně přikázáno. Nicméně pro postavení této skutečnosti najisto přímo v textu zákona je toto současně deklarováno i v nově navrhovaném usnesení § 32 odst. 2.

Na finančním trhu bude Česká národní banka oprávněna obchodovat též se státními cennými papíry. Proto pozměňovací návrh dále stanoví najisto, že nově navrhované ustanovení § 32 odst. 2 nijak nezasahuje do zákazu měnového financování obsaženého v § 34a zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Zákaz měnového financování, tedy zákaz poskytnutí úvěru státu či nákup emitovaných státních dluhových nástrojů přímo od státu, se nijak nemodifikuje.

Vzhledem k tomu, že (se) k rozšíření obchodů České národní banky na finančním trhu přistupuje v důsledku ekonomických dopadů pandemie COVID-19 s cílem umožnit České národní bance plnit její zákonné úkoly, omezuje se časová působnost navrženého uvolnění omezení České národní banky v oblasti obchodů na finančním trhu pouze do konce roku 2021.

K článku II. Účinnost se navrhuje dnem vyhlášení zákona. Důvodem je naléhavý obecný zájem spočívající v potřebě urychleně reagovat na vznik a rozvoj nemoci COVID-19 v pandemii a co nejrychleji umožnit České národní bance obchodovat na finančním trhu se širším okruhem subjektů a instrumentů.

Tento komplexní pozměňovací návrh jsme si osvojili a podáváme ho jménem poslanců Romana Kubíčka, Zbyňka Stanjury, Mikuláše Ferjenčíka a Věry Adámkové. V podrobné rozpravě se k tomuto pozměňovacímu návrhu přihlásím. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Se stanoviskem klubu pan poslanec Skopeček.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuju pěkně za slovo. Potkáváme se tu a budeme diskutovat téma, které už jsme tu, mám pocit, diskutovali milionkrát jak tady na půdě Poslanecké sněmovny, tak na nejrůznějších fórech, které jsme v rámci rozpočtového výboru projednávali. (?)

Já bych jenom chtěl upozornit na to, že ta novela zákona je tu od roku 2016, a proto bych byl velmi ostražitý a nabádal vás k tomu zauvažovat, jestli náhodou tato situace - stav legislativní nouze - není spíše zneužita k tomu, abychom tuto normu, o kterou se Česká národní banka snaží od roku 2016, tak jestli nevyužíváme tohoto stavu k tomu, aby to bylo konečně schváleno.

Chci říct, že jde o poměrně zásadní novelu zákona o České národní bance a že jde o poměrně zásadní rozšíření nástrojů měnové politiky. A musím se trošku usmívat nad argumentací České národní banky, protože když sem přišla s tím zákonem prvně, tak ho komentovala jako technickou harmonizační novelu, která vlastně není moc podstatná. Chtěla Poslaneckou sněmovnu trošku uchlácholit ve smyslu toho, že nejde o nic zásadního, a postupem času se z toho stává v dnešním dnu zcela zásadní novela, zcela zásadní věc, která má zachránit finanční sektor. Tak se jenom prosím zamyslete, do jaké míry nás Česká národní banka a kdy nás vodila za nos, jestli to bylo na začátku projednávání této novely, kdy to byla technická harmonizační novela, nebo jestli nás tahá za nos dneska, kdy říká, že to je zcela nezbytná věc pro záchranu finančního sektoru. A to teď vůbec nemyslím osobně vůči panu guvernérovi. Ten zákon tu byl ještě v předchozím mandátu předchozí Bankovní rady. Čili to není vůbec nic osobního vůči stávajícímu vedení České národní banky, vůči stávající Bankovní radě.

Když říkám, že ta novela je zásadní, tak je zásadní v tom, že České národní bance dává nové nástroje měnové politiky. Dosud byla Česká národní banka - a já si myslím, že to bylo správně - omezena dominantně na nástroj úrokových sazeb. Nyní se její nástroje mají rozšířit o takzvané nekonvenční nástroje měnové politiky a já musím uznat, že jsou to nekonvenční nástroje měnové politiky, které využívá celá řada jiných centrálních bank. A pokud tady pan guvernér argumentuje Evropskou centrální bankou, Fedem nebo i jinými centrálními bankami, tak ano, v tomto má pravdu, skutečně to využívají i jiné centrální banky. Otázka je, jestli my jsme ve stejné situaci těch centrálních bank, že bychom to potřebovali rovněž. A druhá otázka je to, že to mají ostatní centrální banky, je ten nejdůležitější argument, proč bychom to měli mít v nástrojích my rovněž.

V případě Evropské centrální banky ta potřeba kvantitativního uvolňování je způsobena tím, že si Evropská centrální banka vlastně vystřílela ten svůj hlavní měnový nástroj, to znamená úrokové sazby, a dneska je s těmi úrokovými sazbami na nule, respektive v minusu. Chceme my dávat České národní bance další nástroj k tomu, aby rovněž ona měla šanci rychleji si vystřílet ten hlavní arzenál a jít do minusových úrokových sazeb? Já si to nemyslím.

Druhý argument. Pomohlo to kvantitativní uvolňování, respektive tištění peněz, které se právě děje tím, že centrální banka nakupuje do své bilance cenné papíry a de facto tak poskytuje nové peníze finančnímu sektoru, nebo může i reálné ekonomice, v případě jiných centrálních bank to není součástí tohoto návrhu - pomohla tím kvantitativním uvolňováním, tím tištěním peněz Evropská centrální banka nějakým způsobem zachránit ekonomický růst eurozóny? Pomohl tento nový měnový nástroj k tomu, že by se ekonomice eurozóny dařilo lépe? No samozřejmě nepomohl. Eurozóna přesto, že Evropská centrální banka masivně kvantitativně uvolňuje už celé roky, tak růst eurozóny se drží na velmi podprůměrných a malých číslech. Čili nenalhávejme si, že by kvantitativní uvolňování byl tak skvělý nástroj ve smyslu toho, že by mohl zachránit ekonomický růst.

Problém ekonomik eurozóny je samozřejmě úplně někde. To jsou přeregulované ekonomiky, ekonomiky s nízkou produktivitou práce, s neschopností přinášet inovace. A věřte, že tento strukturální problém eurozóny nelze vyřešit kvantitativním uvolňováním, a pokud si někdo z vás myslí, že tento nástroj po vzoru Evropské centrální banky by mohl pomoci ekonomice třeba i v tom, že by pomohl k růstu, tak já jsem přesvědčen - a ta eurozóna o tom hovoří jasně - že by to nepomohlo.

Proč vlastně o to vláda i Česká národní banka usiluje? Ze strany vlády je to poměrně jednoduchá úvaha. Vláda, která si nevytvářela v minulých letech finanční rezervy jako třeba Německo, bude nucena své větší výdaje financovat větším zadlužením a je zřejmé, že tedy bude muset emitovat větší množství dluhopisů. Ve strachu nebo z obavy toho, že by nemusely ty dluhopisy mít tak výhodné podmínky, tak výhodnou úrokovou sazbu, tak samozřejmě vláda bude ráda, když tu bude subjekt, jako je Česká národní banka, která na sekundárním trhu bude moci tyto cenné papíry nakoupit a de facto zlevnit financování státního dluhu, což může být výhodou v tom nějakém krizovém krátkém období, kdy zkrátka potřebujeme zafinancovat nějaké veřejné výdaje.

Problém tohoto návrhu je ale v tom, že ta centrální banka už od toho roku 2016 nechce pouze omezeně, ale natrvalo. Takže natrvalo tu budeme mít nástroj České národní banky, který bude zlevňovat financování státního dluhu a bude nakupovat cenné papíry za úrokovou sazbu, kterou by privátní soukromí investoři nebyli ochotni akceptovat, protože by viděli v České republice, respektive vládě, rizikovějšího klienta.

Dnešním pozměňovacím návrhem, nebo pozměňovacími návrhy, které jsou ve hře, sice omezujeme platnost toho na rok, ale všichni dobře víme, že v rámci standardního legislativního procesu je tu norma, která počítá s tím, že tento nástroj bude, jak se říká, v rukou České národní banky na věčné časy. A já prostě si nemyslím, že máme otevírat Pandořinu skříňku morálního hazardu v tom, že vláda se bude moci zadlužovat do budoucna, aniž by měla korektiv na trhu ve smyslu toho, že ti soukromí investoři přece jen ocení to, jak daný subjekt, v tomto případě vláda, je rizikový, či nikoliv. Čili tady budeme i v budoucnu moci se více zadlužovat, než jak by to vládě umožňovala situace na trhu, respektive to, jak by tu vládu hodnotili soukromí investoři.

V případě České národní banky je ten zájem na schválení novely zřejmější. Prostě jako jakákoliv jiná instituce si přeje rozšířit svůj vliv a moc. Koneckonců jak říkám, ten zákon nevznikl v souvislosti s nemocí COVID-19, ten zákon i ta část, kterou dneska projednáváme, tu leží od roku 2016 a Česká národní banka v té době argumentovala, že to je věc, kterou mají jak Evropská centrální banka, tak Fed. Ale znovu říkám, tyto centrální banky mnohem dříve než Česká národní banka vystřílely ten svůj hlavní arzenál, a pokud chtěly uvolňovat měnové podmínky, tak jim nezbývalo nic jiného než ke kvantitativnímu uvolňování přistoupit.

My máme to štěstí, že se v minulosti centrální banka - v tomto smyslu ji chválím - chovala zodpovědně a vytvořila si měnověpolitický prostor v tom smyslu, že nemáme léta záporné nebo nulové úrokové sazby, ale nyní v těch složitých dobách může centrální banka snižovat tu svoji základní úrokovou sazbu. Ještě nejsme zkrátka úplně na té zemi, ještě nejsme na té nule.

Nicméně i ten samotný nástroj nakupování nejenom těch státních dluhopisů, teď bych se dostal k těm firemní dluhopisům, které bude moci centrální banka nakupovat, i to má své nezamýšlené důsledky, nákup firemních dluhopisů ze strany centrální banky. Centrální banka argumentuje, že tím může dodat likviditu do nějaké finanční instituce, která má potíže, ale znovu se dostanu a budu srovnávat to, jakým způsobem to probíhá v těch jiných světových centrálních bankách, ať už Evropské centrální bance, nebo Fedu, a budu vznášet takové dotazy, na které si každý z vás můžete odpovídat.

Bude centrální banka nakupovat firemní dluhopisy od všech institucí na finančním trhu, které se objeví v potížích? To znamená, bude nakupovat jak od těch velkých, systémových institucí na finančním trhu, nebo i od malých podílových fondů, relativně pro ten finanční trh a jeho stabilitu nedůležitých? Bude centrální banka v kontextu toho, že bude zachraňovat nějaký podílový nebo důchodový nebo jakýkoliv fond tak, aby ho zachránila, bude nakupovat pouze alespoň trošičku bonitní dluhopisy, nebo bude nakupovat do své bilance i naprosto toxické dluhopisy bez jakékoliv hodnoty? I to je zcela zásadní otázka. A Česká národní banka, respektive ta novela, kterou dnes budeme schvalovat, nic takového neříká, že by to musely být pouze dluhopisy s nějakou míry kvality. A když se podíváte do toho světa, tak nákup takzvaných toxických aktiv, toxických dluhopisů umožňuje v některých těch zemích přežívat společnostem, které by jinak dávno zkrachovaly a uvolnily by místo prostě šikovnějším finančním institucím, které se chovaly zodpovědně.

K tržní ekonomice prostě patří i to, že v ní některé podniky krachují nebo některé podniky se dostávají do ztrát, a pak je případně musí někdo jiný převzít, koupit nebo na jejich místo přijde někdo jiný. Ale tímto systémem, nákupem toxických aktiv se v celé řadě zemí umožňuje přežívat tzv. zombie firmám, které by za jiných okolností už na tom trhu neměly existovat a měly by přenechat místo někomu jinému. A i v tomto kontextu, nejenom jako u těch státních dluhopisů, ale i v tomto kontextu u privátních dluhopisů vzniká obrovský morální hazard, protože budou-li vědět manažeři těchto finančních institucí, že tu je nějaký strýček, který ve chvíli nějakých problémů přispěchá a pomůže, tak si odpovězte sami na to, do jaké míry budou zvažovat, jaké portfolio cenných papírů budou nakupovat, budou pro své klienty spravovat.

Takže samozřejmě tyto nákupy, pokud by byly spuštěny nějakým masivním způsobem, tak můžou dramaticky měnit strukturu toho finančního sektoru a také ten finanční sektor můžou nafukovat a zvětšovat vůči reálné ekonomice, což je další problém té praxe, kterou můžeme u Evropské centrální banky nebo u Fedu vidět. Protože když centrální banka nakupuje dluhopisy finančního sektoru a nalévá do toho finančního sektoru další a další peníze, tak samozřejmě se velikost toho finančního sektoru vůči reálné ekonomice zvyšuje. Je to problém, na který upozorňuje celá řada ekonomů, že se za těch posledních deset dvacet let finanční sektor skutečně nafoukl naprosto neúnosným způsobem, a je to obrovské riziko do budoucna. I v předchozích dekádách, kdy finanční sektor nebyl tak obrovský a měl nějaké potíže, tak se to často přeneslo do reálné ekonomiky a mělo to problém pro reálnou ekonomiku a způsobovalo to finanční a ekonomické krize, ale ve chvíli, kdy bude mít problém finanční sektor ještě více nafouklý, ještě více objemný vůči té reálné ekonomice, tak samozřejmě jakýkoliv jeho problém může být naprosto katastrofální.

Takže tímto způsobem, těmito nástroji můžeme centrální bance umožnit to, aby finanční sektor rostl do velikosti, která může znamenat v budoucnu v případě nějakých ekonomických potíží dramatičtější dopady do reálné ekonomiky, než by tomu bylo v případě, kdyby ten finanční sektor tak velký nebyl. Čili jak znovu říkám, centrální banka tu může preferovat některé instituce na finančním trhu, nekupovat od všech, může nakupovat toxická aktiva a nechávat přežívat zombie firmy a může tímto způsobem nafukovat finanční sektor, což může mít do budoucna obrovské potíže.

Jak už jsem říkal, já prostě nejsem dlouhodobě přesvědčen, že kvantitativní uvolňování, tištění peněz zásadním způsobem může ekonomikám pomoci. Jsem přesvědčen, že Evropská centrální banka i americký Fed, americká centrální banka, tento nástroj spustily zejména proto, že chtěly vyvolat vyšší inflaci, která by jim odmazávala poměrně vysoké státní zadlužení. To se nicméně zatím příliš nedaří, protože zejména evropská ekonomika příliš neroste a nelze tam ani očekávat příliš vysokou inflaci. Čili v tomto smyslu se úplně eurozóně nedaří inflací veřejný dluh, státní dluh, dluh eurozóny odmazávat.

Takže to jsou mé zásadní argumenty proti této novele. Já jsem ochoten se skřípěním zubů podpořit ten komplexní pozměňující, resp. pozměňující návrh opozice. My jsme se v uplynulých týdnech s dalšími zástupci a paní ministryní snažili o nějaký kompromis. Ten bohužel nalezen nebyl. Myslím si, že to bylo dominantně díky neústupnosti České národní banky, ale to už je jiná věc. Tento pozměňovací návrh jsem ochoten podpořit. Dále tu vznikl pozměňovací návrh... A ten opoziční ještě jenom popíšu. Ten opoziční pozměňovací návrh chtěl zúžit měnové nástroje na to, že by Česká národní banka mohla nakupovat pouze státní dluhopisy a případně tedy pomoci vládě financovat vyšší státní dluh, a bylo to omezeno rokem. Pro ten, jak znovu říkám, jsem schopen se skřípěním zubů dneska hlasovat, byť to také nepovažuji za ideální.

Pak tu vznikl komplexní pozměňovací návrh, který tu před chvílí načetl kolega z hnutí ANO, který nechává centrální bance celou tu paletu, ale omezuje to rokem. Pro mě osobně to pozměňovací návrh přijatelný není, protože všechno, co je dočasné, tak se tady ukázalo, že je na věčné časy. A znovu říkám, v tom standardním legislativním procesu leží návrh, který to překlopí do trvalé podoby. Ale ani u nás v klubu k tomu nemáme závazné hlasování, tak třeba ta omezenost roční u někoho získá podporu. Já budu kolegy přesvědčovat, aby jich bylo co nejméně, protože to opravdu považuji za otevření Pandořiny skříňky a vytváření obrovského morálního hazardu ať už co se týče umožnění většího zadlužování vlády, než by bylo zdravé, tak i směrem k tomu privátnímu finančnímu sektoru, k jeho nafukování, k jeho strukturální změně tímto způsobem.

Děkuji za pozornost a pravděpodobně dneska ten maraton kolem České národní banky ne ukončíme, ale uděláme podstatný krok, a já z toho kroku nemám radost, ale to už tak v životě bývá. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a do rozpravy je nyní přihlášen pan poslanec Hrnčíř. Připomínám, že u všech ostatních vystupujících už je dán limit pět minut.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já můžu říct, že budu velmi stručný.

Vážené dámy a pánové, vážená vládo, my si myslíme, že Česká národní banka si rozšíření svých pravomocí a nástrojů měnové politiky nepochybně zaslouží. Je smutné, že pátým rokem se tady diskutují změny a rozšíření pravomocí České národní banky, máme tady tisk 532, který tady leží ve druhém čtení, a těch pravomocí a možností a rozšíření těch nástrojů je v tom tisku samozřejmě mnohem víc, než dneska projednáváme. My tu dneska projednáváme jenom jeden takový krátký úsek a je škoda, že prostě vládní koalice nebyla schopna za takovou dlouhou dobu tohle projednat, a mohli jsme si ušetřit tady ve stavu legislativní nouze hádku o tom, jestli je to zneužití, nebo není.

My si samozřejmě uvědomujeme i to, že Česká národní banka, resp. zákon o České národní bance přece jenom už je malinko staršího data a i v mezinárodním kontextu si ty nové nástroje a další pravomoci ta banka samozřejmě zaslouží. Uvědomujeme si i to, že vláda si musí půjčovat na opatření spojená s ekonomickou krizí, kterou koronavirus vyvolává, takže s tím, že Česká národní banka bude mít rozšířené možnosti, tak samozřejmě se výrazně zlevní peníze pro český stát, protože signál investorům bude naprosto jasný, že Česká národní banka se prostě může na sekundárním trhu zúčastnit těch nákupů, takže ta cena potom jde dolů a ušetříme samozřejmě my všichni daňoví poplatníci.

Vzhledem k tomu, že tisk 791 skutečně projednáváme, dá se říct, téměř nestandardně, ve stavu legislativní nouze, tak budeme rádi, pokud skutečně bude ten pozměňovací návrh předložen, který vlastně omezuje tu dobu do toho konce příštího roku s tím, že mezitím bychom řádně projednali tisk 532 a finálně novelizovali ten zákon. Takže samozřejmě my jako SPD tenhle tisk podpoříme. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Další do rozpravy je přihlášen pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tohle je ve skutečnosti nejvýznamnější zákon z těch protikrizových, které jsme dosud přijímali, co se týče objemu financí, o které se jedná. Podle mě je extrémně problematické schvalovat ho v legislativní nouzi, a ještě navíc s omezením rozpravy na jednoho řečníka a pět minut. To skutečně nepovažuji za vhodné u takhle významného tisku. (Poznámka z pléna.) Ano, každý poslanec může vystoupit pouze jednou a pouze na pět minut. To u takhle významného tisku skutečně nepovažuji za vhodné. (Další poznámka z pléna.) Takhle to proběhlo včera celý den a to usnesení bylo stejné.

Dáváme České národní bance pravomoci, které mohou vést ke stamiliardovým finančním operacím s dopadem do reálné ekonomiky. To znamená, může se to projevit v inflaci, může se to projevit v kurzu koruny, to znamená, může se to projevit v hodnotě úspor lidí a v tom, co si budou a nebudou moci koupit.

My to rozšíření pravomocí ČNB považujeme za příliš široké. Vadí nám především možnost nákupu dlouhodobých korporátních dluhopisů či akcií a riziko, že Česká národní banka bude zachraňovat úzkou skupinu soukromých společností, které využívají náš nerozvinutý kapitálový trh. Nad operacemi ČNB je navíc minimální veřejná kontrola. Transakce, které ČNB provádí, spadají pod bankovní tajemství.

Já samozřejmě vnímám, že ČNB má dobrou pověst. Za ty poslední roky pracovala dobře. Ale současně nemůžeme přehlížet, že tento zákon přináší i značná rizika. Řešení krize se z podstatné části přesouvá mimo rámec politických rozhodnutí, do rukou centrální banky. To samozřejmě může přinést i pozitiva, ale současně to je velký posun, kdy se místo toho, aby občané rozhodovali skrz volby, tak se ta pravomoc přesouvá někam jinam. A já si myslím, že tento trend obecně není šťastný.

Současně výzkumy ukazují, že právě to pumpování peněz do ekonomiky prostřednictvím centrálních bank vede právě k rozevírání nůžek mezi chudými a bohatými a k nárůstu nerovnosti ve společnosti. Stalo se to především v USA. Proto Piráti tento zákon nepodpoří. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Jako další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Martínek.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Já chci jenom krátce zmínit, že srovnávání například s ECB mi přijde trošku zavádějící už jen z toho hlediska, že ECB je kontrolována více instancemi, více státy. Konkrétní Rada guvernérů je složena ze všech států eurozóny. Takže není kontrolována de facto pouze jednou instancí. Navíc nekontrolovatelný postup tohoto možného obchodování na volném trhu může při výběru těch podnikových dluhopisů vytvářet prostor pro korupci, protože doopravdy nelze na našem trhu, kde se většina společností neobchoduje na akciovém trhu, nelze objektivně určit reálnou hodnotu daných podnikových dluhopisů. A to samozřejmě vytváří velká rizika a obavy proto, aby nedošlo v uvozovkách k nějaké nové privatizaci, přesunu majetku k nějaké určité skupině lidí od jiných.

Proto bych si uměl představit podporu a podpořím pozměňovací návrh, který omezuje současné pravomoci ČNB na státní dluhopisy. A stejně tak pokud by prošel tento pozměňovací návrh, dokázal bych si představit podporu celého tisku. V případě, že právě projde tento pozměňovací návrh, který umožní České národní bance rozšířit pravomoci na státní dluhopisy, čímž by mohla poté lépe pomáhat České republice v případě současné krize.

Takže prosím o podporu toho pozměňovacího návrhu, který umožní přijmout variantu, s kterou by souhlasila podle mě naprostá většina Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, kdo ještě má zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Pan poslanec Munzar, jestli ho rozeznám pod rouškou správně, bez brýlí. Máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Příště se přihlásím elektronicky, abych byl rozeznatelný.

Každopádně dobrý den, pane guvernére, dobrý den, dámy a pánové, vážená paní ministryně. Já bych chtěl navázat na pana kolegu Ferjenčíka a na svého kolegu z ODS pana Skopečka.

Skutečně, jak tady řekl pan kolega Ferjenčík vaším prostřednictvím, tady se rozhoduje dneska o nástroji v hodnotě několika desítek, možná stovek miliard korun, v takovém objemu, které - a tento nástroj může zasahovat velmi svými dopady jak do inflace, tak zejména do úspor lidí. Pan kolega Skopeček tady řekl několik dotazů. Já bych byl velmi rád, kdyby potom pan guvernér na ně odpověděl, a to jakým způsobem vlastně centrální banka, resp. Bankovní rada bude rozhodovat o nákupech těch cenných papírů. Bude nakupovat od velkých pouze, od nějakých strategických, nebo i od malých podílových fondů? Bude nakupovat bonitní, nebo toxická aktiva? A podobně. Mě zkrátka zajímá, podle jakých kritérií se bude rozhodovat. Protože skutečně tady veřejná kontrola, co se týká centrální banky, je velmi omezena s ohledem na nezávislost centrální banky.

Takže jaká budou ta kritéria, podle kterých budete, pane guvernére, posuzovat nákup těch jednotlivých papírů? Budou to nějaká objektivní kritéria? Nebo to bude opravdu rozhodování ad hoc podle toho, kdo zrovna potřebuje pomoci nebo třeba zaklepe na dveře centrální banky? Takže se chci zeptat na tyto otázky, jestli už máte představu, podle jakých kritérií budete rozhodovat při využití těchto nástrojů. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, zda ještě někdo má zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně? Je. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já budu velmi stručná. Já vás velmi prosím o podporu tohoto legislativního návrhu. Pomůže to této zemi. To ustanovení v novele zákona o České národní bance skutečně tady leží, i celá ta novela, od roku 2016 a bylo tam právě dáváno pro případ krize. Toto ustanovení, o kterém budeme dnes hlasovat. Ta krize přišla rychleji, než se stihl zákon projednat. V minulém volebním období spadl pod stůl v této Sněmovně. Teď vlastně je před druhým čtením.

Určitě my jsme to debatovali i na těch videokonferencích, kdy ta debata byla delší, protože sporné není jenom toto ustanovení, ale opozice především debatuje na téma hypoték a dalších věcí. A v tuto chvíli je doba, kdy nám ze dne na den přišla krize, a skutečně to pomůže, oživí finanční trhy, oživuje to finanční trhy. My máme dnes prodány a vlastně splaceny staré splátky, které nabíhaly tento rok. Nejnižší byly za posledních deset let. A já nebudu teď reagovat na pana poslance Skopečka stran nepřipravenosti a ekonomické situace. My si to řekneme velmi podrobně za chvilku, až budeme probírat rozpočtovou odpovědnost, takže tam to téma bude opravdu, bude eskalovat více, takže nebudu ho teď tady otevírat, protože ho otevřu za chvíli. Velmi to pomůže, oživuje to finanční trhy.

Česká národní banka vstoupí na sekundární trh. A aby to mělo význam, tak význam to má pouze tehdy, když bude moci využívat nástroje v tom rozsahu, jak to v této novele máme napsané. A já jsem připravena podpořit jediný pozměňovací návrh, a to je ten, který tady načetl pan poslanec Kubíček, je společný s panem poslancem Ferjenčíkem a panem předsedou Stanjurou, a odložit účinnost do konce roku, nebo resp. tu účinnost omezit do konce roku 2021, protože předpokládám, že je to dostatečný prostor na to, aby řádná novela, která tu je před druhým čtením, byla do té doby schválena, a tam to ustanovení samozřejmě také je.

Takže velmi prosím, pomůže to ekonomické situaci, protože my chceme, naše vláda má největší ambici vyvést tuto zemi postupnými kroky, a proto všechny ty zákony, které tady předkládáme v legislativní nouzi. Na jedné straně mají pomoci občanům a firmám, živnostníkům, osobám samostatně výdělečně činným, na druhé straně mají celkově pomoci oživit ekonomiku této země. Takže prosím o to, abyste toto při svém hlasování zohlednili. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo? Není tomu tak. Otevírám podrobnou rozpravu. Pan guvernér se hlásí ještě do podrobné rozpravy.

 

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji, vážený pane předsedo, vážená sněmovno, já jen abych nezůstal úplně dlužen, byť samozřejmě nebudu reagovat na všechny tady zaznělé výtky, protože některé jsou v rovině víry. A já nejsem dobrý kazatel, nebudu přesvědčovat toho či onoho na správnou víru.

Uznávám, že existuje debata o tom, jestli třeba nekonvenční nástroje měnové politiky jsou více či méně úspěšné, efektivní v oblasti dosahování cílů měnové politiky, a souhlasím s panem poslancem Skopečkem, že v této oblasti ta debata je velmi nejasná, resp. její výsledek je velmi nejasný. A já sám nejsem žádný nadšenec nějakých nekonvenčních měnových opatření, ale k těm tento zákon nijakým způsobem nenabádá ani nesměřuje. On je mnohem více zaměřen na oblast finanční stability. A tady si myslím, že potřeba rozšířit nástroje pro centrální banku je nesporná, má-li dostát tomuto svému mandátu, této části svého poslání. A je skutečně na vás jako na zákonodárcích a na suverénním Parlamentu této země, zda tu důvěru klíčové instituci tohoto státu dáte, nebo nedáte. To není o nějakém dalším přesvědčování podle mého názoru.

Obavy z toho, že budeme nakupovat nějaké zombie podniky, tak já se obávám spíše toho, abychom nebyli v nějaké zombie ekonomice vůbec tady po roce od této krize. Skutečně, omlouvám se, ale to je, myslím si, trošku v tuto chvíli malichernost, a rozhodně žádné zombie podniky nakupovat a udržovat při životě nebudeme. Jak už jsem řekl, můžeme maximálně plnit svůj mandát v oblasti cenové a finanční stability. A jestliže teoreticky, když tady hovoříme o krizovém zákoně, nastane situace, že nebude zbytí, než na tom sekundárním trhu do nějakých obchodů s finančními institucemi vstoupit, tak vždycky rozhodně budeme brát ohled na to, že plníme tento svůj mandát, a samozřejmě tím kritériem, jediným kritériem pro využití nástrojů je naplňování tohoto mandátu, systémová významnost té záležitosti. To jsou prostě naprosto falešné, nezlobte se, opravdu trošku malicherné problémy. Systémová vážnost té záležitosti, samozřejmě že když bude krachovat mini podílový fond, tak asi nebude centrální banka tady vyskakovat, protože to nemůže mít efekt nákazy na finančním trhu, a proběhnou standardní procesy exitu prostě toho daného trhu, tak je logické, že to nebude řešit centrální banka.

Obavy o to, že tady centrální banka tuto zemi přivede do nějaké neřízené inflace - pan poslanec Ferjenčík - a o životní úroveň. Ano, já mám také obavy o životní úroveň, ale ta se odvíjí od ekonomiky této země. A pokud tuto ekonomiku nebudeme schopni v případné nějaké velmi složité svízelné situaci podržet a uvést ji na nějakou trajektorii normální obnovy, tak potom samozřejmě mám velké obavy o životní úroveň lidu této země.

Pan poslanec Martínek se domnívá, že ECB je více kontrolována. Tak já vás chci ubezpečit, že více kontrolována není, protože guvernéři, kteří tvoří vedení ECB, jsou stejně jmenování v národních zemích, a oni sami - jeden z těch 26 stejně žádnou reálnou váhu nemá. Podívejte se na konflikty v ECB, na hlasování v posledních dvou třech letech, kdy země, které reprezentovaly větší část HDP eurozóny, nebyly schopny prosadit svůj názor. Já bych tady nevelebil kontrolu v oblasti jakéhosi dohledu nad ECB.

Tak a poslední poznámka, tady jenom pro metodické vysvětlení. Pan poslanec Kalousek má obavu o ztrátu centrální banky a o to, že to bude komplikovat vstup do eurozóny. Tak prosím pěkně, ztráta centrální banky není překážkou vstupu do eurozóny, protože máme tady příklad Slovenska, které dodneška má kumulovanou ztrátu centrální banky, a žádný problém pro vstup do eurozóny to nečinilo. Formální překážkou může být nekompatibilita naší legislativy, to je nám vytýkáno v pravidelných konvergenčních zprávách, a v tomto platí, že tento návrh původně byl také harmonizační novelou, a dodnes je harmonizační novelou mimo jiné. Ale samozřejmě teď vyvstaly do popředí jeho věcné úkoly a důvody k jeho schválení.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Budu jenom velmi stručný. Přiznám se, že argumentace pana guvernéra mě zneklidnila ještě o trochu víc, než jak jsem byl neklidný před projednáváním tohoto zákona. Když to budu trochu parafrázovat, tak on řekl: Prosím vás, z čeho nás to podezíráte? My přece nic takového dělat nebudeme. No ale když nic takového dělat nebudete, což rád slyším, tak proč to chcete mít v tom zákoně? Já souhlasím s tím, že to nemáte dělat. Ale protože to nemáte dělat, tak k tomu ani nemáte mít ten instrument, protože když vám ten instrument dáme, co kdybyste to náhodou udělali?

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Skopeček do podrobné rozpravy, poté pan poslanec Kubíček.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Přihlásil bych se k pozměňujícímu návrhu pod číslem 4832. Je to společný opoziční návrh, který pan kolega Kalousek spolu s Ministerstvem financí připravili, a jedná se o zúžení měnověpolitických nástrojů na státní dluhopisy, něco, s čím já se skřípěním zubů mohu dneska souhlasit.

A jinak ještě poprosím o hlasování o doprovodném usnesení. Chci načíst doprovodné usnesení, že Poslanecká sněmovna žádá Českou národní banku pravidelně informovat o objemu a využití nových měnových nástrojů Poslaneckou sněmovnu.

Předpokládám, že se to v nějaké podobě dneska schválí bohužel, a tak jako sem pan guvernér chodí se zprávou o inflaci, se zprávou o finanční stabilitě, tak ať už jejím v rámci, nebo v rámci té druhé zprávy bych prosil o to, abychom pravidelně dostali informaci, v jakém objemu a jak se tyto nové měnové nástroje využívají.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Pan poslanec Kubíček.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolím si přihlásit se ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Ptám se, zda ještě někdo v podrobné rozpravě chce vystoupit. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Paní ministryně? Pan zpravodaj? Nemají zájem. Končím tedy druhé čtení tohoto návrhu.

Připomínám všem, že platí dohoda ze včerejšího dne, že nejprve probereme všechny zákony z resortu Ministerstva financí, což je ještě bod 3 a 4, a poté přistoupíme ke třetím čtením. Já tedy přerušuji tento bod až do projednání druhých čtení u všech bodů z dílny Ministerstva financí, to jsou body 3 a 4 dle schváleného pořadu schůze. Pokračujeme bodem 3. Předávám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády. Budeme pokračovat, jak bylo avizováno, bodem číslo 3. Jde o

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.