Středa 8. dubna 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Vojtěch Pikal)

15.
Vládní návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění
dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se
soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby
a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu
/sněmovní tisk 807/ - zkrácené jednání

Před projednáním tohoto vládního návrhu, který nám byl předložen pro zkrácené jednání, bychom měli podle § 99 odst. 5 posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. Já k tomuto tedy otevírám rozpravu a ptám se, jestli se do ní někdo hlásí. Pokud tomu tak není, tak rozpravu k této věci opět končím a budeme hlasovat. Já svolám kolegy pro jistotu do sálu, kdyby někdo chtěl, aby mu to neuteklo.

Čili návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu ve zkráceném jednání."

Já zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 186, je přihlášeno 96 poslanců a poslankyň, pro 90, proti jeden. Konstatuji, že usnesení bylo přijato.

 

Takže budeme pokračovat v projednávání ve zkráceném řízení. Konstatuji, že stále platí dohoda, že nebudeme používat faktických poznámek. A já tedy nyní tento bod otevírám a předložený návrh uvede ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, je zde předkládán vládní návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadu epidemie koronaviru na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené oběti, právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu. Ministerstvo spravedlnosti zpracovalo tento návrh v návaznosti právě na tuto aktuální situaci ohledně epidemie a v důsledku toho vláda vyhlásila také 12. 3. nouzový stav a urgentně se snaží řešit i problémy spadající do gesce resortu justice a na tyto reagovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní ministryně, já vás přeruším a požádám kolegy v sále o klid. Případně nás čeká dlouhá rozprava, takže není potřeba být přítomen, pokud vás vyloženě nezajímá. Prosím, pokračujte.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Upozorňuji, že návrh tohoto zákona byl zpracován s předními českými odborníky na vybrané oblasti, prošel i odbornou oponenturou a čerpá inspiraci i ze zahraničí. Oslovili jsme i kolegium insolvenčních soudců, takže i zde byly bohaté konzultace.

Tento návrh cílí na čtyři základní oblasti a navrhuje asi tato řešení.

Tak za prvé se jedná o zmeškání lhůt v soudním řízení a správních řízeních před Ministerstvem spravedlnosti. S ohledem na povinnou karanténu či zákaz vycházení je totiž možné, že někteří účastníci či jiné osoby zmeškali lhůtu stanovenou zákonem k provedení úkonů. Proto návrh rozšiřuje použití již existujících institutů o prominutí zmeškání lhůt na lhůty další, které dnes není možné prominout. Například je to podání mimořádného opravného prostředku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní ministryně, já vás znovu přeruším a znovu požádám kolegy o větší klid v sále. Není nás tu mnoho, myslím, že bychom to mohli zvládnout. Prosím.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Dalším okruhem problémů jsou práva a povinnosti právnických osob, u kterého problému jsme se rovněž zastavili. Tady se navrhuje zjednodušit rozhodování orgánů právnických osob s využitím technických prostředků nebo rozhodování per rollam, možnost automatického prodloužení nebo obnovení funkčního období členů voleného orgánu, jež v době trvání mimořádných opatření uplynulo, se souhlasem dané osoby. A prodloužit lhůtu pro svolání valné hromady či členské schůze družstva pro projednání řádné účetní uzávěrky.

Dalším tématem jsou změny v insolvenčním právu. Tyto změny jsou motivovány především snahou pomoci našim podnikatelům, jejichž podnikání může být v důsledku této zdravotní krize dočasně ohroženo. Tito podnikatelé se do zhoršené ekonomické situace nedostali vlastním jednáním, ale z důvodu stávajících opatření. A je cílem pomoci i dlužníkům v oddlužení, kteří mohou mít problém s poklesem či výpadkem svých příjmů.

Na pomoc podnikatelům jsou zacílena tato opatření. Tak je to odklad povinnosti dlužníka podat na sebe insolvenční návrh v případě, že je v úpadku, o šest měsíců od ukončení mimořádných opatření.

Dále, k věřitelskému návrhu, který byl podán do 31. srpna 2020, se nebude přihlížet.

Dále je to zavedení institutu mimořádného moratoria, které podnikatelům nabízí zvláštní ochranný režim preventivně před i po podání insolvenčního návrhu, po jehož dobu je chrání před rozhodnutím o úpadku a umožňuje jim provozovat svůj podnik.

Dále je to možnost dočasného přerušení plnění schváleného reorganizačního plánu do šesti měsíců od ukončení mimořádného opatření, nejpozději do konce roku 2020, tedy do 31. prosince. Pro dlužníky v oddluženích, která byla zahájena po velké novele účinné od června 2019, je situace řešitelná i bez legislativních úprav. Mohou využít například přerušení oddlužení či snížení splátek atd. Pravidla pro oddlužení zahájená před tímto datem jsou rigidnější. Pro ně se tedy některé legislativní úpravy navrhují. Například opatření týkající se plnění podle splátkového kalendáře, kdy soud oddlužení nezruší, nebude-li dlužník platit z měsíční splátky v důsledku této zdravotní situace. Osvobození od dluhů ve starých oddluženích bude možné přiznat, i pokud dlužník splatí méně než 30 % v důsledku koronavirové situace.

Vzhledem k dalšímu vývoji je možné očekávat budoucí zvýšený nátlak na insolvenční soudy. Proto se navrhuje dočasně zjednodušit doručování v insolvenčních věcech, a tím administrativně ulehčit insolvenčním soudům.

V rámci debat na půdě podvýboru pro exekuce, insolvence a oddlužení a podvýboru pro ochranu spotřebitele a následně i na ústavně-právním výboru byl k návrhu zákona přijat rozsáhlý pozměňovací návrh, s jehož obsahem souhlasíme, a musím zkonstatovat, že Ministerstvo spravedlnosti se na tomto pozměňovacím návrhu podílelo. V původním návrhu, který jsem navrhovala, byla v podstatě obsažena i změna exekučního řádu, jejímž obsahem bylo zastavování bezvýsledných exekucí. Po dohodě na podvýboru pro exekuce a insolvence 2. dubna bylo přijato rozhodnutí, že se tato změna z návrhu vypustí a nahradí se jinými opatřeními v exekucích, která jsou právě obsahem toho pozměňovacího návrhu ústavně-právního výboru. Já se asi musím v tuto chvíli ztotožnit s tím, že ten původní návrh v podstatě byl mimo legislativní nouzi, a musím to v podstatě konstatovat, že pravdu ti, kdo to kritizovali, mají, a předpokládám, že bude tedy projednán v tom tisku 545, v exekučním řádu, na řádné schůzi.

Z mé strany je to asi k uvedení tohoto zákona všechno. Prosím o jeho podporu, neboť pomůže všem potřebným, kteří na takovýto zákon čekají. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A konstatuji, že ústavně-právní výbor, kterému byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedy, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 807/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj tohoto výboru, pan poslanec Marek Výborný, informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, dámy a pánové, je to až symbolické, protože pokud si dobře vzpomínám, když jsme tady loni projednávali novelu insolvenčního zákona, tak to bylo také v pozdních nočních hodinách, a přitom to z mého pohledu je pořád jeden z nejdůležitějších sněmovních tisků, které jsme tady za ty dva roky a kus přijali. A myslím, že i ten dnešní projednávaný vládní návrh pod sněmovním tiskem 807, který reaguje na tu krizovou situaci, v které se dnes nacházíme, to znamená ten lex covid justice, je podle mého názoru také velmi důležitý a patří k těm důležitějším tiskům.

Já tady nechci dělat nějaké pořadí toho, co dnes projednáváme. Já bych na začátek chtěl říci, že ten zákon je důležitý právě proto, že reaguje na to, co nás v příštích dnech, týdnech čeká, naši společnost, protože skutečně v důsledku toho, že už dnes podle průzkumu je evidentní, že mnozí lidé přišli ze dne na den o příjmy, přestávají být schopni plnit své závazky, tak tady skutečně hrozí, řekněme, možná dluhová pandemie, nebo prostě upadávání do dluhových pastí u lidí, kteří si to ještě před měsícem, dvěma vůbec nedovedli představit, nebo vůbec připustit, že by tyto problémy měli. Skutečně tady dramaticky začíná být ohrožena střední třída. A to jsou lidé, kteří dnes mají majetek. A skutečně najít ta opatření, která by nějakým způsobem vytvořila trampolínu, polštář, tak abychom o tyto lidi nepřišli, v uvozovkách, v tom smyslu, že by skončili v dluhových pastech, ale aby např. ty firmy, které se teď dostaly do platební neschopnosti, po odeznění té krize mohly pokračovat ve svém podnikání. To jsou všechna opatření, která v tom zákoně jsou, nebo v tom návrhu zákona.

Já bych chtěl poděkovat paní ministryni, Ministerstvu spravedlnosti, jejímu týmu, protože skutečně - možná tady si musím povzdechnout, na rozdíl od jiných ministerstev, tak jak jsme tady dnes byli svědky od rána a včera při tom projednávání, tak tady skutečně ta spolupráce je naprosto příkladná. A zaznělo to i z úst paní ministryně teď při té úvodní zprávě. Já to mohu jenom potvrdit. Ten zákon jsme promptně projednali už minulý týden na podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení. Byla to téměř čtyřhodinová, velmi konstruktivní diskuze i za účasti pánů náměstků. A stejně tak v pondělí na jednání ústavně-právního výboru. A ten výsledek tady byl svým způsobem už představen, já to nebudu opakovat, představen paní ministryní.

Fakticky pokud jde o ty různé lhůty v rámci různých typů soudního řízení, tam nikde nebylo sporu při těch jednáních. Pokud jde o insolvenční právo, tak tam v zásadě je zjevné, že ministerstvo to také jasně deklarovalo, že to bylo vypracováno ve spolupráci s lidmi z praxe i z justice, po konzultacích s předsedy insolvenčních úseků u krajských soudů. Takže jsou tam klíčová opatření. Já bych tady asi vypíchl dvě. Jednak to moratorium, které má právě ochránit podnikatele, živnostníky, firmy, aby nemohli na ně být ze strany věřitelů uvalovány insolvenční návrhy a aby ani oni nemuseli ze zákona na sebe podávat insolvenční návrh a skutečně po odeznění té krize mohli plynule, pokud možno, pokračovat ve svém podnikání. Je to otázka i udržení pracovních míst atd. Všichni, tak jak tady jsme, víme, že je to velmi důležité.

Pak tady dochází k něčemu, možná řekněme trochu revolučnímu, a to je to prolomení té 30procentní hranice v rámci oddlužení pro ty, kteří jsou v tom procesu podle zákona ještě před insolvenční novelou 2019. To je opět opatření, které má výrazně i sociální charakter, protože skutečně ti, kteří dnes pečlivě plní své povinnosti, tak teď jim ze dne na den mohly ty příjmy vypadnout, a mohli by to být ti, kteří se právě dostanou, resp. nedostanou na tu hranici 30 procent splněného dluhu, a tím pádem by jim muselo být to oddlužení odepřeno. Tak já myslím, že toto je také správné opatření.

Tam, kde jsme se vlastně dostali do největší diskuse i se zástupci Ministerstva spravedlnosti, byla právě ta oblast exekucí. Já jsem, a musím to kvitovat, opět u řady těch opatření jsem dneska trochu zvedal obočí v tom smyslu, jestli skutečně to jsou opatření, která odpovídají stavu legislativní nouze, anebo zda se tady snažíme spíše využívat nebo zneužívat té situace. Ale tady skutečně jsme se shodli na tom, že to opatření k zastavování marných exekucí, a za sebe říkám, je to důležité opatření, nicméně není to opatření, které bychom měli přijímat ve stavu legislativní nouze. A tady si dovolím jenom odbočku pro poslance nečleny podvýboru. My jsme si už nastavili harmonogram pro jednání sněmovního tisku 545, který máme rozdiskutovaný, a pokud se i chod Sněmovny dostane do nějakého standardního módu, tak bychom, doufám, do letních prázdnin mohli mít sněmovní tisk 545 doprojednaný, a k řadě těch opatření, ke kterým třeba jsme měli tendenci je vkládat do této vládní novely, se dostaneme právě v tom sněmovním tisku 545.

Tolik tedy k projednávání. A dovolím si tady tedy zkonstatovat také usnesení ústavně-právního výboru jako zpravodaj, a k těm pozměňovacím návrhům z výboru řeknu teď něco jako zpravodaj, ke svým vlastním pozměňovacím návrhům se potom vrátím v obecné rozpravě. Ústavně-právní výbor na své 57. schůzi 6. dubna 2020 projednal vládní návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů atd., myslím si, že to, pane předsedající, nemusím celé citovat, a po odůvodnění náměstka ministryně spravedlnosti Mgr. Michala Fraňka, zpravodajské zprávě přijal toto usnesení: Za prvé ústavně-právní výbor navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby se o návrhu zákona konala obecná rozprava, o tom budeme muset dát hlasovat. Stejně tak navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona. A za třetí z těch procedurálních věcí navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu své jednání ukončila nejpozději do 24.00 hodin dne 8. dubna 2020. Tady nevím, jak si s tímto usnesením poradit. Podle mě je nulitní, protože jsme si odhlasovali jednání po 24. hodině. Za čtvrté doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila, a doporučuje, aby přijala k tomuto usnesení zákona tyto změny a doplňky, které představím teď pravděpodobně po procedurálním hlasování.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já ty návrhy vnímám. Co se týče návrhu na to, že máme vést obecnou rozpravu, tak to je běžný postup. Pokud nikdo nenavrhuje, abychom ji nevedli, tak bych řekl, že ji prostě povedeme a není potřeba v tuto chvíli hlasovat. V tom případě otevírám obecnou rozpravu a mám zde s přednostním právem pana místopředsedu Okamuru. Ale pan zpravodaj chce ještě - zpravodaj má ještě návrhy.

 

Poslanec Marek Výborný: Jestli dovolíte, pane místopředsedo, představím to, k čemu se usnesl ústavně-právní výbor. To jako role zpravodaje si myslím, že je správné. Jako zpravodaj tohoto tisku je mou povinností v rámci zpravodajské zprávy představit usnesení, které kromě těch formálních procedurálních věcí také obsahuje faktické změny, resp. tedy faktický pozměňovací návrh, který byl připraven ve spolupráci mojí, potom kolegy Patrika Nachera, kolegyně Kateřiny Valachové, Lukáše Kolaříka a Jana Farského, čili evidentně napříč Poslaneckou sněmovnou, a tento návrh, tyto body získaly také podporu v rámci projednávání na ústavně-právním výboru.

O co konkrétně se jedná, abyste věděli, o čem budete hlasovat potom v jednotlivých bodech. Jednak se pokusím jenom velmi stručně - do třicátého, důležité opatření. Do 30. června roku 2020 jsou tímto pozměňovacím návrhem zapovězeny tzv. mobiliární exekuce, tzn. výkon rozhodnutí prodeje movitých věcí, a stejně tak i dražby, tzn. prodej nemovitých věcí. Opět to má být ochrana, bezprostřední ochrana těch, kteří se dostanou do problémů v rámci exekučního řízení. My jsme tímto opatřením nahradili původně navrhovaný § 24, 25 Ministerstvem spravedlnosti. To znamená, zrušení těch exekucí, které jsou marné a kde tři roky nebylo vymoženo žádné plnění. Není to tak, že bychom proti tomu věcně něco namítali, ale jsme přesvědčeni o tom, že to má být součástí sněmovního tisku 545. Takto je i dohoda s Ministerstvem spravedlnosti. Takže to je první opatření - zákaz, resp. omezení do 30. 6. mobiliárních exekucí a dražeb.

Další opatření se týká, a to je bod 4 v tom usnesení ústavně-právního výboru, to se týká insolvenčního zákona. To navrhované vypuštění v § 389 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona spočívající v existenci dluhů z podnikání fakticky znamená zrovnoprávnění vstupních podmínek fyzických osob do oddlužení a podnikatelů živnostníků. Je to důležitá úprava na vstupu do procesu oddlužení. Je to změna insolvenčního zákona, to znamená, že živnostníci by už nemuseli zdůvodňovat nebo dokládat zdůvodnění stanoviska věřitele, že nesouhlasí, resp. že souhlasí se vstupem OSVČ do oddlužení. Srovnáme tady podmínky pro fyzické osoby a pro podnikatele živnostníky. To považujeme také za důležité i v kontextu toho, že možná bohužel se do toho procesu bankrotu a insolvence budou dostávat živnostníci a podnikatelé ve větší míře, než tomu bylo doposud.

Další opatření, které je součástí usnesení ústavně-právního výboru, které bylo přijato, je ochrana odstupného a ochrana daňového bonusu. Opatření, které také považujeme za velmi důležité a klíčové v situaci, kdy mnozí zaměstnanci budou přicházet, nebo už dneska přicházejí o zaměstnání, a odstupné dnes podle platného zákona je bohužel postihováno exekucí stejně tak jako daňový bonus. Do režimu daňového bonusu budou spadat právě ti, kteří mají vyživovací povinnost vůči rodinám, rodičům, a je potřeba jak daňový bonus, tak odstupné ochránit a dát je do těch chráněných položek v rámci exekučního řízení.

Další opatření, které bylo schváleno ústavně-právním výborem, je zvýšení částky jistiny, kdy je možné vyhlásit dražbu na nemovitost, která je vedena jako trvalý pobyt dlužníka, z 30 tisíc na 100 tisíc korun. Opět opaření, které má vést k tomu, aby tady pro dluh, který je relativně nízký, 30 tisíc, nemohli lidé přijít o střechu nad hlavou. Říkám to velmi stručně. Podrobně to je popsáno v odůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu.

To jsou tedy ta opatření, která schválil ústavně-právní výbor. K dalším pozměňovacím návrhům, které jsou součástí tohoto tisku, se potom vrátím v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já také děkuji. Chtěl bych vám připomenout usnesení výboru, že máme skončit do 24. hodiny, tak doufám, že se na tom všichni budeme podílet, i když to nevidím reálně v tuto chvíli. Omlouvám se panu místopředsedovi Okamurovi, který byl s přednostním právem. Prosím, teď je vaše chvíle.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, říká se, že mimořádná doba si žádá mimořádné činy, ale faktem je, že mimořádná doba mimořádné činy také umožňuje. Díky tomu se začínáme konečně bavit o radikálním snížení exekucí dluhových pastí, o což SPD dlouhodobě usiluje.

Chtěl bych připomenout, že tu máme ve Sněmovně už několik měsíců návrhy z pera SPD, které by prospěly jak státu, tak dlužníkům i věřitelům. V prvé řadě to je návrh na zestátnění exekutorů. Přesněji návrat do stavu, kdy exekutoři vymáhali soudem pověření, kdy exekuce vymáhali soudem pověření a placení soudní úředníci.

Ve Sněmovně leží i návrh SPD, který uzákoňuje nové pořadí splácení dluhů, tedy nejprve jistina, aby věřitel dostal své peníze a současně aby se dlužník zbavil úročeného dluhu, a pak teprve přísudky a poplatky exekutorům. Dnes je to naopak. Dnes se platí nejprve přísudky a poplatky, a pak teprve jistina, což je problém.

Zároveň navrhujeme zrušit úroky z úroků. V současné ohavné praxi lidé platí často dlouhé roky úroky a úroky z úroků, které v celkové částce už často přitom násobně přeplatily původní dluh, ale jistina dluhu jim stále zůstává a dluh neklesá a nemohou se exekuce zbavit. To je otřesná situace. Tedy je opravdu pozoruhodné, že takto jednoduchý a logický návrh, který tady SPD navrhuje, aby se nejprve platila ta jistina, tedy ten původní dluh, a pak teprve ty přísudky a poplatky a zrušení úroků z úroků, že prostě v této Sněmovně několik let nemůže projít a že tento návrh je blokován. To je opravdu neuvěřitelné a musím říci, že pak vzniká otázka, za koho ostatní politické strany ve Sněmovně vlastně kopou. Jestli za občany, nebo za exekutory, nebo potažmo za lichváře.

Protože tady bych samozřejmě ještě připomněl další návrh z pera SPD, který už tady dokonce několik let prosazuji a leží tady, a to je zastropování úroků u takzvaných RPSN - roční procentní úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů. Platí to ve většině zemí EU. To znamená - a tady ta Sněmovna to nechce přijmout, čímž i tím, že bychom zastropovali úroky, abychom - v podstatě zrušíme lichvářské úroky - tak vlastně také pomůžeme tomu, aby lidé nepadali do dluhových pastí. A tady to Sněmovna prostě přijmout nechce. Takže my SPD budeme bojovat, aby to prostě přijato bylo, protože jsme na straně těch občanů.

Mohl bych v příkladech návrhů a změn pokračovat ještě dlouho. Máme tady samozřejmě další návrh na uzákonění takzvané místní příslušnosti exekutorů, což by zabránilo byznysu s dluhy. Ten je tady ve druhém čtení, ale teď se to nějak zaseklo a už to tady trvá nějak zase dlouho. Mimochodem tento návrh jsem v minulém volebním období tady navrhl a byl mi zamítnut tenkrát v minulém volebním období. Takže to je taky dobrý návrh, ale nějak se nám to tady neposouvá.

Měli bychom mít na paměti, že je nutno dluhové pasti radikálně vyřešit, protože na tom vydělají všichni. A navíc nevím o jediné zemi na světě, kde by kolem exekucí a půjček fungovala zlodějna a lichva na takové úrovni jako v České republice v posledních třiceti letech. A věřte, nechávali jsme si na toto téma dělat i mezinárodní analýzy od Parlamentního institutu.

Měli bychom řešit i další dluhy vzešlé z lichvářských úroků a ze špatně nastaveného systému z minulosti. I byť trochu jinak, osobně bych byl pro splácení jistiny a odpuštění všech přísudků. Většině dlužníků by odpadla drtivá část dluhu. Přidat by se mohly také instituce pod státní kontrolou, jako zdravotní pojišťovny, správy sociálního zabezpečení nebo finanční úřady, a mohly by odpustit alespoň lichvářské penále. Jsem pro princip dluhy si plaťme, ale zkusme se u toho neokrádat.

V této souvislosti bych připomněl otřesnou situaci, protože v současné době stát na exekucích parazituje jednou pětinou, 21% DPH, které si naúčtovávají navíc exekutoři. A já, když jsem se ptal - protože my v SPD navrhujeme, aby stát přestal parazitovat na těch exekucích a nezdražovali o tu pětinu, o to DPH, tak my navrhujeme to DPH zrušit, dát na to nulové DPH. Ovšem světe div se, vrátila se mi informace, že pakliže nebudou zestátněni exekutoři - což ovšem navrhuje SPD tady po celou dobu, zestátnit exekutory, a nenacházíme tady k tomu podporu - tak u těch soukromých exekutorů pravidla Evropské unie neumožňují odpustit DPH. Neboli když to řeknu jednoduše, tak kvůli Evropské unii, kvůli pravidlům Evropské unie, není možné odpustit DPH 21 % u exekutorů.

A jak jsem na to přišel? Když jsem se na to ptal na jednání s paní ministryní Schillerovou před 14 dny, na jednání mezi opozicí a vládou jsem tento dotaz vznesl, tak paní ministryně to řekla, a slyšelo nás to víc, odpověď na tu moji otázku. Takže kvůli Evropské unii se prodražují exekuce o 21 %. To je opravdu neuvěřitelná situace a je to další důvod, proč vystoupit, abychom si mohli udělat vlastní pravidla.

Takže na jednu stranu vláda nechce podpořit náš návrh na zestátnění exekutorů, čímž by se zlevnili. Ti exekutoři by si nemohli účtovat 21 % DPH a zlevnilo by se to. A na druhou stranu nám ani nechcete povolit referendum o vystoupení z Evropské unie, které - my jsme to počítali před chvílí - už třináctkrát jsme ho v této Sněmovně navrhli, včetně minulého volebního období, třináctkrát jsme to tady navrhli a třináctkrát jste nám tento bod ve Sněmovně zamítli. Takže v podstatě teď na to doplácí mimo jiné - bavíme se tady o lidech v dluhové pasti, bavíme se o exekucích, bavíme se o insolvencích. Takže v podstatě vy vlastně jste manévrovali, ostatní strany, tímto svým postojem občany, kteří jsou v podstatě opravdu v totální pasti, i legislativní, ale platí jak mourovatí, protože jim nechcete povolit ty otěže.

Takže já znova říkám, že za SPD tady připomínám, že ve Sněmovně už nám tady leží tyto naše návrhy, které zásadně řeší pomoc lidem v dluhové pasti, skutečně systémově. Dneska tady v tom nouzovém stavu, co probíráme, tak jsou to taková řešení, která samozřejmě jsou k diskuzi. My podpoříme všechny návrhy, které by pomohly lidem v dluhových pastech, v exekucích a v insolvencích. Ale to skutečně systémové řešení, které my chceme nastavit, k tomu se tady nemůžeme dobrat ani po té relativně dlouhé době práce ve Sněmovně.

Musím říct, že mě malinko mrzí, nebo mě dost mrzí, že Ministerstvo spravedlnosti přesto, že jsme o tom s paní ministryní hovořili, o těch našich návrzích, ještě před 14 dny, tak já jsem malinko očekával, alespoň jsem doufal, doufal jsem, že alespoň některý z těchto našich návrhů, o kterých jsem tady hovořil, bude zapracován teď v rámci té legislativní nouze, v rámci tohoto bodu. A zapracován není. Takže opět jsou to v podstatě změny, které nejsou opravdu ty skutečně hluboké změny, abychom skutečně mohli ulevit těm lidem v dluhových pastech.

Samozřejmě dalším tématem je také v podstatě odpuštění všech těch malých exekucí, které se nedají vymáhat, ale to je zase další téma a je to téma, o kterém se tady určitě bude ještě mluvit, a budeme o něm mluvit i my.

Takže za nás říkám, že doufáme, že ostatní strany konečně ty naše návrhy, které tady ve Sněmovně už několik měsíců leží, že je podpoříte, že si sáhnete do svědomí, protože situace statisíců lidí je velmi vážná. A není to jenom o těch lidech, kteří jsou v exekucích, ale je to i o jejich rodinách. A mimochodem tady bych chtěl zdůraznit, že teď, když stát se dostává do velkého, a my jsme tady schválili navýšení deficitu na 200 miliard korun letošního rozpočtu, tak stát by se měl i pokusit na druhou stranu vygenerovat i nějaké příjmy. A tím, že těch cca několik set tisíc lidí, 300 lidí (?), kteří mají exekuce, často pracuje v šedé ekonomice, protože pracují často na černo, aby se nějakým způsobem mohli tomu zrůdnému, ohavnému systému v podstatě vyhnout, tak v podstatě ani ten stát nedostává ty příjmy od těchto občanů. Přitom jsou to práceschopní občané. A ten stát by vlastně měl také zvážit tu rovnováhu, aby stát dostával platby za sociální pojištění, za zdravotní pojištění a za daň z příjmu. A my bychom se měli pokusit ty lidi, kteří jsou vlastně nuceni kvůli státní neschopnosti a neschopnosti dosavadních vlád žít v té šedé ekonomice, tak je dostat zpátky do té normální ekonomiky a do toho normálního běžného sociálního života, aby se nemuseli schovávat. A stát by na tom finálně vydělal.

Proto jsem vás chtěl požádat, abyste se zamysleli nad těmi dlouhodobými návrhy SPD, které se tady několik let snažíme prosazovat, protože pomoc lidem v dluhových pastech a v exekucích je jedno ze zásadních programových témat SPD už několik let. A abychom skutečně - je tady ta schůze, od toho 21. bude řádná schůze Poslanecké sněmovny a bude tady znova na programu zase určitý vládní návrh, který má jakoby něco řešit - ale abychom skutečně sáhli k těm hlubším řešením, abychom konečně těm lidem pomohli.

Protože upozorňuji, že máme rok a půl do voleb, toho času už moc nezbývá. Legislativní proces ve Sněmovně trvá cca rok. Sněmovna, Senát, podpis prezidenta. A v podstatě jestli my letos na jaře už neodsouhlasíme tyto návrhy, které by zásadně pomohly lidem v dluhových pastech, návrhy z pera SPD, a budou to jenom ty kosmetické vládní návrhy, tak těm lidem už nepomůžeme minimálně odteď tak dva a půl roku. Protože než se znova sejde Sněmovna, příští rok na podzim volby, zase ten legislativní proces, než se dá dohromady, tak jestli letos, teď už na jaře nepomůžeme lidem v dluhových pastech a nepřijmete některé tyto zákony, nepomůžete nám s tím - protože my máme jenom 20 hlasů, SPD - tak automaticky odsuzujete ty lidi, že budou minimálně dva až tři roky znova v těchto dluhových pastech trpět.

A musím říci, že i ten náš návrh na zestátnění exekutorů, myslím, že je přímo namístě, protože to není ojedinělý návrh a funguje i v některých zemích Evropské unie.

Takže děkuji za pozornost a doufám, že budeme mít odvahu, budete mít odvahu podpořit ty hlubší změny tak, abychom pomohli statisícům občanů a jejich rodinám, které tady my navrhujeme za SPD. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a pan poslanec Kubíček s procedurálním návrhem. Prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo. Jako obvykle navrhuji zkrácení doby v obecné i podrobné rozpravě pro každého poslance jednou na pět minut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Tedy zkrácení řečnické doby na pět minut v obou rozpravách.

Svolal jsem kolegy do sálu. Myslím si, že v tuto chvíli nás tady 66 není, abych mohl nechat hlasovat, takže vás odhlásím, abychom měli aktuální stav. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami. Až toho počtu dosáhneme, tak můžeme hlasovat o zkrácení řečnické doby. Anebo budu muset jednání přerušit, nebo bude muset poslanec Kubíček svůj návrh stáhnout. Uvidíme, jak to půjde. Stále přicházejí poslanci, já je vítám. Máme zde návrh na zkrácení řečnické doby na pět minut v obou rozpravách. Až nás bude dostatečný počet, tak to můžeme hlasovat. Stále to nevypadá, že by nás bylo dostatek.

Pan poslanec jde k mikrofonu.

 

Poslanec Roman Kubíček: Já budu konstruktivní, to by asi čekání na poslance trvalo déle, než když to necháme. Apeluji na to, že to poslanci nebudou nějak významně protahovat. (Ozývají se hlasy z pléna.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já nevím. Pan poslanec stahuje, já bych pokračoval a případně budu motivačně pouštět stopky a nebudu zastavovat. Prosím poslance Feriho, který je přihlášen jako první.

 

Poslanec Dominik Feri: Neměli bychom přerušit jednání, pane místopředsedo? (Předsedající: Myslíte, že nás tady musí být 66 v tuto chvíli?) To mi řekněte vy, já nevím. Můžeme pokračovat?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já myslím, že můžeme pokračovat. Nebo Sněmovna vyžaduje 66 poslanců přítomných v sále, nebo 67 tedy, abychom mohli pokračovat? Věřím, že nás kolegové případně sledují. (Opět hlasy z pléna, poslanec Benda mimo mikrofon.) Já si taky myslím. Já bych pokračoval. Prosím.

 

Poslanec Dominik Feri: Slovo Marka beru za závazný právní výklad, prostřednictvím pana předsedajícího, budu pokračovat.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení přítomní členové vlády, já se pokusím dodržet ten pětiminutový čas, který tam běží, byť jenom orientační.

Tento návrh zákona se dotýká exekucí, insolvencí a běhu lhůt. Ten běh lhůt byl v zásadě bezproblémový. Ale exekuce a insolvence, kdykoliv byly ve Sněmovně projednávány, tak nás konfrontovaly s problémem, že to nejsou věci typově, že máte subjekt A a subjekt B, nějaké dva protichůdné zájmy, a ty musíte vyvážit. To není jako u těch nájmů, které jsme řešili. Subjekt A, subjekt B, nad tím třeba stát. Tady je těch zájmů mnohem víc. Je tady dlužník, věřitel, povinný, oprávněný, chcete-li. Je tady zájem někoho, kdo to celé procesuje, to znamená exekutor, insolvenční správce například. Jsou tady nějaké insolvenční soudy, exekuční soudy. Jsou tady zájmy malých věřitelů, velkých věřitelů a tak podobně. A mezi těmi je třeba hledat velmi přísnou rovnováhu.

To, co tu zmiňoval pan místopředseda Okamura prostřednictvím pana předsedajícího, je ukázkový příklad toho, jak se to nemá dělat. Já jsem zjišťoval, protože se snažím se rozhodovat na základě dat, jaká byla vymahatelnost práva předtím, než tu byli soukromí soudní exekutoři. To znamená před rokem 2001.

Zaprvé žádná data nejsou. Ani na exekučních soudech, ani u exekutorů, samozřejmě. Ale přesto jsem to nějak zrekonstruoval ze vzpomínek těch, kteří v tu dobu měli například pohledávky nebo je administrovali, advokátů. Ta vymahatelnost byla nula až dvě procenta. Já jsem ročník 1996. Já to nepamatuji. Ale tehdy v 90. letech se prý říkalo v rámci právnické obce: Kdo platil dluhy, byl blbec - s prominutím, omlouvám se přítomným dámám. Protože prostě to nebylo potřeba. Proto jsou tu exekutoři. To jenom na úplný úvod.

V rámci hledání té kýžené rovnováhy jsme se vždycky my v pravé části sálu snažili vyvažovat ten prodlužnický tlak. Ale nyní mám dojem, že je potřeba udělat změnu. Nyní skutečně musíme pomoci těm, kteří do té dluhové pasti budou padat, to znamená střední třídě, a proto jsme byli v rámci přijímání těch úprav, a proto se také k tomu zákonu tak stavíme, velmi smířliví. A děkuji ministerstvu, že ten zákon zvládlo poměrně kvalitně v tak krátkém čase připravit.

Před čím ale varuji, tak je, abychom dělali systémové změny v nesystémové době. Toto už dneska zmiňoval pan ministr Havlíček. To znamená, abychom dělali změny v celém systému, to znamená, tak jak jsou nastaveny například insolvence, jak dlouhou dobu a kolik za dobu, kdy tu působí emoce, kdy je zkrátka úplně odlišná ekonomická situace, která se může velmi dramaticky změnit. Ta rozhodnutí bychom měli dělat jenom v takovém rozsahu, v jakém je to nutné.

Proto my nepodpoříme ty návrhy, které mění systém za pochodu a které nehledají rovnováhu, které například opomíjejí to, že systém musí být nějak administrován, že nelze zahltit justici, že nelze sebrat peníze, jak tu někteří tak jako zmiňují do větru, že ti exekutoři... Tak nelze sebrat peníze těm, kteří musí ty pohledávky administrovat. V čem má pan místopředseda Okamura prostřednictvím pana předsedajícího pravdu, tak je to DPH. To by skutečně ulehčilo tomu systému. Je to na nějakou delší legislativní debatu, ale ve zbytku bohužel nemohu přisvědčit.

A jedna konkrétní věc z pozměňovacích návrhů. Varuji před tím, abychom zasahovali do úpravy úroků z prodlení, byť to bylo korigováno a vím, že ten pozměňovací návrh se změnil. To znamená, zachovává se aspoň zákonná výše úroků z prodlení, ale zapovídá se uplatnění sankcí takovým způsobem, který zavdává širokému výkladu, který povede k jedinému. V těch předchozích vystoupeních se vždycky držím téhož. Nahrává se tady tomu, aby se lidé soudili. Je-li tam zapovězena sankce, například smluvní pokuta, tak taková smluvní pokuta může mít různé podoby. Může mít sankční charakter, ale může mít také kompenzační charakter z hlediska náhrady škody. Bude se na to vztahovat toto ustanovení? Bude možné tuto smluvní pokutu uplatnit? No, kdo to rozhodne? My ne. My můžeme tomu člověku odpovědět, co my si myslíme, ale ten závazný výklad poskytne až soud. A tam se obávám, že v tom ustanovení bude velký problém a povede to k velkému množství soudních sporů a k velkému rozčarování. To znamená, tento návrh bych doporučovat odmítnout a zkorigovat například jenom ty úroky. Náš poslanecký klub tento návrh podpoří. (?)

Děkujeme a přicházíme s vlastními pozměňovacími návrhy, které představím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přiměřené dodržení vyhrazeného času. Nyní je do rozpravy přihlášen poslanec Výborný. Také vám motivačně pustím stopky.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Já už nebudu komentovat slova pana místopředsedy Okamury, ale těším se na tu spolupráci na půdě podvýboru, protože skutečně ten tisk 545 je v jednání a já budu rád za každý příspěvek. Kdyby tam byli zástupci SPD, tak by věděli, že například to předřazení jistiny, to znamená otočení těch věcí, bylo v diskusi už teď v rámci tohoto tisku. Nicméně je to legislativně tak složité, že to nebylo schopné ani Ministerstvo spravedlnosti dotáhnout do takové podoby, abychom to mohli předložit ve stavu legislativní nouze. Budeme tu věc řešit v rámci toho sněmovního tisku 545.

Rád bych tady představil ještě dva pozměňovací návrhy, ke kterým se potom přihlásím v rámci podrobné rozpravy. Ten jeden je drobný, původně byl součástí toho návrhu, který byl představen na ústavně-právním výboru. My jsme ho z něj vyndali a ve spolupráci ještě s kolegou Tomášem Kohoutkem, Patrikem Nacherem, Kateřinou Valachovou, Lukášem Kolaříkem a Janem Farským ho předkládáme samostatně. Jedná se o to, že chceme v té situaci krize kolem COVID-19 situaci dlužníka pokud možno zlepšit tím způsobem, že chceme omezit sankce, které lze po dlužníkovi požadovat - ale zdůrazňuji, do 30. 6. Ty věci jsou skutečně limitované tou krizovou situací. Není to tak, že by tam nebylo možné vymáhat žádné sankce, ale bude to pouze zastropované, a to do výše úroku v zákonné výši, prostě do zákonného úroku. Nebude možné, aby tam nabíhaly další smluvní pokuty a podobně. Čili to má být jedno z těch ochranných opatření.

A druhá věc, a ta si myslím, že je velmi radikální, ale jsme v mimořádné situaci, mimořádná situace si občas vyžaduje některá mimořádná opatření. A možná by bylo dobré, kdyby pan místopředseda Okamura poslouchal, protože věřím, že tento návrh podpoří, a to je jakási stopka na zahajování exekučních řízení - opět omezená časem do 30. 6. Já si jsem vědom toho, že to je radikální opatření. Nicméně v situaci, kdy tady teď skutečně budou ohroženy ne desítky, stovky, ale tisíce nejenom fyzických osob, ale taky podnikatelů, živnostníků, střední třída. Dobře to tady zaznělo, to jsou skutečně lidé ohrožení současnou situací, kteří si to ještě před měsícem vůbec nedovedli představit. Tak jsme přesvědčeni o tom, že by bylo vhodné tady nastolit jakési moratorium na zahajování exekucí do 30. 6. Chci zdůraznit, že to není absolutním moratorium.

V tom návrhu, tak jak ho předkládáme spolu s kolegy Markem Bendou a opět těmi čtyřmi dalšími napříč Poslaneckou sněmovnou, z toho vylučujeme exekuce, které směřují k vymáhání výživného, stejně tak jako náhrad v rámci úmyslných trestných činů. Čili nemá to být absolutní. Jsme si vědomi, že výživné má být prioritou. Nicméně je to opatření, které může zcela konkrétně, to je typický stav legislativní nouze, zcela konkrétně pomoci těm, kteří do těch problémů v příštích týdnech upadnou.

Budu rád, když tyto návrhy i spolu s tím velkým pozměňovacím návrhem ústavně-právního výboru podpoříte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní paní poslankyně Valachová v rozpravě, připraví se pan poslanec Nacher. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Poslední týdny jsou pro Českou republiku velmi těžké. Mnoho lidí přichází o svůj úplný příjem. Mnoho lidí dokonce přichází o práci. A je přirozené, že přicházíme jako vláda se zmírněním dopadů právě směrem k lidem, směrem k pracujícím. Rozdělila bych to do dvou skupin. První skupina jsou samozřejmě lidé, kteří už dnes, nebo už dříve měli potíže, vypořádávali se různým způsobem s dluhy, mnozí s dlužním otroctvím. Mnozí z nich nabrali dluhy v době poslední hospodářské krize v roce 2009, 2010 a vinou vysokého příslušenství a různých nekalých praktik se dostali do situace, kdy opravdu reálně nemohou své dluhy splatit.

Chtěla bych připomenout, že v době poslední hospodářské krize v roce 2009, 2010 se řada lidí dostala do bezvýchodné situace a nemožnosti splácet své dluhy, protože zaměstnavatelé tehdy neplatili mzdy. Celých skoro 30 % takovýchto lidí si nadělalo dluhy tím, že v důsledku neplacení mezd nebyli schopní platit nájmy. Nikoli nepodstatnou částí takových dlužníků byli lidé, a byl to zejména sever Moravy a sever Čech, který velmi trpěl, kteří v důsledku druhotné platební neschopnosti se opět dostali do bezvýchodné situace. Tohle je první skupina, kde chceme cílit na to, aby se jejich životní situace ještě více nezhoršila.

Děkuji proto paní ministryni spravedlnosti, že vládní návrh na to pamatuje a odpouští 30 % povinnosti úhrady dluhu už v běžících oddluženích, na které se ještě nevztahuje, v uvozovkách, dobrodiní, které jsme schválili v minulém roce. To si skutečně myslím, že je velmi účinné. A sama mám desítky mailů, desítky konkrétních životních příběhů, které ukazují, že toto konkrétní opatření paní ministryně lidem pomůže.

Co se týká našeho úsilí, tak já moc děkuji za spolupráci kolegovi Nacherovi, Výbornému, Koláříkovi a Farskému. Dlouhodobě se snažíme v oblasti exekucí a oddlužení o zlepšení situace. A jsem ráda, že se nám společně podařilo s paní ministryní spravedlnosti dohodnout řadu mimořádných změn na těch následujících několik dalších týdnů či měsíců, to znamená zákaz dražeb, zákaz mobiliárních exekucí. A speciálně bych vás chtěla poprosit o podporu pozměňovacího návrhu, který několikanásobně zvyšuje jednorázovou částku, kterou lidé obdrží od banky v situaci obstavení účtu, než během měsíce si tento účet odblokují, protože velmi často se to stává v situaci, kdy na účtě jsou nepostižitelné či nezabavitelné částky, je tam sražená mzda, je tam sražený důchod. A je to nespravedlivé, pokud lidé, kteří pracují nebo mají nějaký jiný obdobný příjem, zůstanou zcela bez prostředků.

Takže vás prosím, podpořte prosím pozměňovací návrh, který kromě mě podpořila ona skupina kolegů, které jsem zmínila, ale navíc také kolega Hrnčíř z SPD a také kolega Dominik Feri z TOP 09.

Na závěr bych chtěla říct, že současně jsme při projednávání tohoto návrhu zákona dospěli s paní ministryní spravedlnosti ke shodě, že některé věci jsou systémové, je to potřeba hlouběji, tak aby to skutečně pomohlo lidem, propracovat. Typicky bych chtěla zmínit zastavování takzvaných marných, bezvýsledných exekucí. A teď nás čeká společná práce, abychom co nejrychleji během následujících dvou měsíců našli způsob, jak vymanit řadu lidí ze situace, kdy roky se jim nedaří splatit ani korunu věřiteli, zato živí různými poplatky exekuční systém, který nikam nevede. My nechceme exekuce pro exekuce. My chceme poctivé placení dluhů věřitelům, férové placení dluhů věřitelům. Ale nechceme dlužní otroctví. A nedovolíme to. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana poslance Nachera, který je nyní přihlášen do rozpravy. Připraví se pan poslanec Blažek, kterého jsem tady někde také již zahlédl. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pěknou skoro půlnoc. Já se přiznám, že jsem chytil druhý dech, protože jsem zvyklý z pražského zastupitelstva jednat tady společně s docentem Svobodou až do sedmi do rána. Nicméně paní poslankyni Hyťhové jsem slíbil, že budu mít příspěvek do osmi minut, tak se ho pokusím držet.

Zaprvé bych chtěl říci, že my jsme tady dneska celý den schvalovali různé změny a podpory v této mimořádné situaci pro lidi, kteří prakticky, nebo aspoň teoreticky mohli tvořit různé rezervy. Teď o půlnoci jsme se dostali vlastně do fáze, kdy tady mluvíme o budoucnosti lidí, kteří si z definice věci prostě ty rezervy tvořit nemohli. Nemohli, protože kdyby si je tvořili, tak po nich půjde okamžitě exekutor, insolvenční správce, věřitel a podobně. To znamená, že naše opatření musejí být úměrná této disproporci, která tady nastala, a této mimořádné situaci.

My jsme tam navrhli několik pozměňovacích návrhů, které by se daly rozdělit, aby to bylo přehledné, do dvou skupin. To jsou ty jednorázové, které budou platit do 30. 6., pokud to schválíme, to jest dočasný zákaz mobiliárních exekucí, dražeb u nemovitostí, dočasný zákaz požadovat úrok z prodlení nad rámec zákonné výše, případně dočasný zákaz zahájení exekuce do 30. června. Pak jsou tady opatření, s kterými jsme kalkulovali už dlouhodobě a která byla na spadnutí a která v tuto chvíli opět jako ty předchozí některé zákony budou, řekněme, prevencí, abychom to neřešili ex post, když ten problém nastane. Tím mám na mysli vyloučení daňového bonusu z exekuce, úprava exekuce odstupného, která pro mě nepochopitelně dneska funguje tak, že když člověk dostane odstupné na tři měsíce, tak mu zbude jenom to jedno nezabavitelné minimum, jedna nezabavitelná částka, místo aby mu zbylo tolik nezabavitelných částek, na kolik měsíců je koncipováno to odstupné. Stejně tak jako navýšení limitu dražeb nemovitostí z 30 na 100 tisíc, protože teď se dá očekávat větší nápor právě na ty dlužníky, a tudíž větší apetit začít prodávat nemovitosti. Stejně tak jako je pozitivní určitě vstup a možnost vstupu živnostníků do oddlužení za stejných podmínek, jako jsou fyzické osoby.

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.




Přihlásit/registrovat se do ISP