(12.20 hodin)
(pokračuje Skopeček)
To, že se eurozóna, ale i další státy musely prát poměrně složitě se svým zadlužením, vedlo reprezentanty těchto států k přijetí rozpočtových pravidel. My tady pouhých několik týdnů po oznámení prvního nakaženého chceme rozvolnit pravidla až do roku 2027.
Paní ministryně, můžu vás poprosit? (K ministryni Schillerové, která u stolku zpravodajů hovoří s poslancem Faltýnkem.) Děkuji pěkně.
My se tady po pár týdnech od oznámení prvního nemocného snažíme rozvolnit rozpočtová pravidla do roku 2027, a to ve chvíli, kdy začínáme teprve sčítat ekonomické škody, a i podle Ministerstva financí a jeho predikce očekává Ministerstvo financí v příštím roce už ekonomický růst ve výši 3,1 %. V takovém okamžiku od nás chce vláda, abychom rozvolnili rozpočtová pravidla do roku 2027, aniž bychom tušili, co nás ekonomicky čeká za týden, za čtrnáct dní či za rok.
Já to vidím jako jasné zneužití této situace k tomu, aby si vláda vytvořila prostor pro neodpovědné rozpočtové opatření. Já se jako paní ministryně neobávám toho, že by vláda přistoupila k nějakým ekonomickým škrtům. Já se naopak obávám toho, aby nedošlo k rozvratu veřejných financí. Když si přečtete už zmiňovaný článek paní předsedkyně Národní rozpočtové rady vlády, tak upozorňuje, že pokud by vláda využila tohoto rozvolněného pravidla, tak bychom narazili na dluhovou brzdu jako další součást těch rozpočtových pravidel už za pět let a automaticky by se spouštěla nějaká pravidla, která by měla dostat veřejné finance, veřejné rozpočty do pořádku, přičemž podle standardní predikce Národní rozpočtové rady díky stárnutí populace, kterou Národní rozpočtová rada počítá, bychom se k této hranici za normálních okolností měli dostat až za dvacet let. Takže tady vidíme, jakým způsobem chce vláda otevřít prostor pro to, aby se tu rozvolnila, respektive rozvrátila fiskální pravidla a veřejné rozpočty.
Mně je jasné, že nějaký fiskální impuls do ekonomiky musí přijít. Koneckonců občanští demokraté se, myslím, při projednávání jednotlivých ekonomických opatření chovali velmi zodpovědně a vláda v celé řadě věcí měla naši podporu, ale v tomto ji bezesporu mít nebude. My chápeme, že musíme pomáhat a řešit aktuální věci, ale řada z nás má děti a nechce žít v zemi s rozvrácenými financemi, protože i ty naše děti můžou někdy dospět do chvíle, do krize, způsobené ať už nějakým virem, nebo něčím jiným, kdy také budou potřebovat fiskální prostor pro to, aby ekonomice pomohly. Tímto jim ho vezmeme. Tímto jim ukradneme budoucnost. Já jsem proti tomuto zákonu. Děkuji pěkně.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Vojtěch Munzar, připraví se pan poslanec Martínek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, vážená paní ministryně, já se nejdřív technicky vyjádřím k hlasování pořadové číslo 87, kdy na sjetině mám zdržel se. Hlasoval jsem proti, ono to na výsledku nic nemění, ale pro stenozáznam. Nezpochybňuji, jenom, aby bylo uvedeno, že jsem byl proti.
Nyní k tomuto návrhu zákona, kdy vláda ve stavu legislativní nouze žádá, abychom rozvolnili podmínky rozpočtové fiskální odpovědnosti na sedm let. Ale ten pravý důvod, proč o to vláda žádá, nalezneme ještě před krizí. Když se podíváte na výsledek hospodaření státního rozpočtu za leden až únor, to znamená v době, kdy ještě nebyly žádné dopady koronavirové krize do státních financí, tak tehdy vláda hospodařila za první dva měsíce s deficitním rozpočtem ve výši 27,4 mld. korun. Šlo o nejhorší únorový výsledek státních financí od roku 1993, tedy v moderní historii České republiky. V roce 2019 vláda, aby opticky snížila deficit, utratila z rezerv, z Fondu národního majetku, 18 mld. korun na běžné výdaje.
Proč o tom mluvím? Mě k tomu vyprovokovala samotná paní ministryně, která tady na začátku vystoupila s takovým trochu pejorativním projevem, že ten, kdo nechce odsouhlasit tento zákon, je pro zvyšování daní a nepřemýšlí o ekonomických dopadech hospodaření se státním rozpočtem. Tím vlastně do toho balíku zahrnula i Národní rozpočtovou radu, která sama má výhrady k přijetí a k projednávání tohoto zákona. A musím říci, že tedy sama paní ministryně použila argument, který bych označil, že byl mimo mísu. Ale možná paní ministryně mluvila o tom, jakým způsobem ministři za hnutí ANO hospodařili se státními financemi, protože vy jste se takto dlouhodobě a plánovitě chovali ke státním financím. Nepřemýšleli jste o dopadech do ekonomiky, rozhodovali jste o státních financích pouze z účetního, ale nikoliv skutečně ekonomického hlediska, nikoliv s ohledem na dlouhodobé dopady. Nepřipravili jste naše státní finance na horší časy, pouze jste masivně zvedali výdaje státu, v době ekonomického růstu jste utráceli rezervy a hospodařili jste s deficitem.
Na Ministerstvu financí má hnutí ANO své ministry už více než šest let. Sousední Německo si například vytvořilo rezervy. Je jasné, že je to silnější ekonomika, ale mohlo do ekonomiky jít dostatečné množství peněz. A my žádný takový polštář nemáme. Po šesti letech hnutí ANO na Ministerstvu financí nemáme rezervy a důsledkem je toto rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti.
Já jsem vám, paní ministryně, před dvěma lety při projednávání státního rozpočtu řekl, že se ke státnímu rozpočtu chováte, myslím hnutí ANO, jako nezodpovědný bohém, který utrácí za večírky, a ještě si na ně půjčuje, a až skončí doba blahobytu, tak život takového bohéma skončí a bude si potom nadávat, že radši neinvestoval do svého domu než do večírků. Já musím říci, že bohužel na má slova došlo dříve a hůře, než jsem si myslel.
Rozvolnění rozpočtové odpovědnosti na sedm let je zneužití krize a zakrytí špatného hospodaření vlády posledních let. A my souhlasíme s tím, že dnes v době nouze musí přijít dostatečná podpora, která nejen udrží zaměstnanost, udrží živnostníky, udrží firmy, ale nejenom že se udrží, ale taková podpora, aby co nejrychleji tyto ekonomické subjekty, ale i jejich klienti začali spotřebovávat, nakupovat, investovat, protože tak se ekonomika rozjede. A musím říct, že mě třeba mrzí, že jste včera, paní ministryně, nesouhlasila, aby se odložila splatnost DPH i z nezaplacených faktur, odložila v době, kdy se zpomaluje platební styk. Zkrátka jste nesouhlasila s tím, aby těmto ekonomickým subjektům, plátcům DPH, zůstaly dostatečné peníze v době ekonomické krize. Tak prosím neříkejte, že kdo dneska nesouhlasí s rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti na sedm let, je pro zvyšování daní. Tak tomu skutečně není.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Tomáš Martínek, připraví se pan poslanec Klaus. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, rád bych citoval vyjádření Národní rozpočtové rady k vládnímu návrhu změny zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, které by zde jistě mělo zaznít.
Vláda ČR na svém mimořádném zasedání dne 1. dubna 2020 schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, dále jen zákon. Podstatou návrhu je razantní zvýšení maximálně přípustných hodnot strukturálních deficitů pro roky 2021 až 2027 z úrovně 1 % HDP uvedené ve stávajícím znění zákona. Konkrétně pro rok 2021 se navrhuje stanovení maximální přípustné hodnoty strukturálního deficitu na úroveň 4 % a v dalších letech má být strukturální saldo zlepšováno v rozsahu minimálně 0,5 procentního bodu. Důvodová zpráva vládního návrhu zákona uvádí, že pokud by nebyla tato úprava schválena, musela by vláda v případě nyní očekávaného prudkého propadu ekonomiky v roce 2020 nastavit fiskální politiku v roce 2021 výrazně restriktivněji. To by podle důvodové zprávy s největší pravděpodobností vyvolalo ekonomickou recesi. ***