(12.30 hodin)
(pokračuje Martínek)
NRR souhlasí s tím, že si stávající situace žádá mimořádná opatření jak co do rozsahu, tak co do rychlosti jejich přijímání. Je si také vědoma, že některá z těchto opatření a pravděpodobně i určitá míra fiskální stimulace ekonomiky budou nutná i v roce následujícím. Nicméně současné znění zákona v tomto případě svým 1% limitem strukturálního salda fiskální prostor vlády neomezuje (řečeno omezuje). Důvodem je existence hned několika institutů, které zákon obsahuje a které umožňují fiskální politice vhodně reagovat na mimořádné situace spojené s významnými ekonomickými problémy, aniž by byla 1% limitem vázána.
Na prvním místě je nutné zmínit institut jednorázových a přechodných opatření, která jsou při stanovování výdajových rámců zohledňována. Znamená to, že pokud vláda potřebuje v určitém časově ohraničeném období ekonomiku stabilizovat snížením příjmů, např. slevy na pojistné, či zvýšením výdajů, např. časově omezený dávkový program pro OSVČ, může o předpokládaný rozsah těchto opatření překročit maximální hodnotu strukturálního salda stanovenou zákonem. Stejně je tomu při aplikaci tzv. únikových ustanovení. Jedná se například o výdaje vzniklé na základě nouzového stavu či výdaje související s očekávaným významným zhoršením ekonomického vývoje.
Ukotvení maximální hodnoty strukturálního deficitu pro rok 2021 na 4 % je podle Národní rozpočtové rady nadbytečné, neboť i současné znění zákona, jakož i metodické materiály vypracované MF ČR ve spolupráci s radou, umožňuje přijmout nezbytná fiskální opatření. Navíc ve chvíli, kdy nejsou známé kontury hospodářského vývoje ani pro rok 2020, natož pro roky následující, není z pohledu Národní rozpočtové rady rozumné stanovovat konkrétní specifické hodnoty strukturálních deficitů do zákona.
Národní rozpočtová rada je dále toho názoru, že zákony nejen v oblasti fiskálních pravidel by měly být univerzálně platné a neměly by pokud možno zohledňovat každou specifickou situaci novými paragrafy, které se vztahují pouze k určitému období či jednomu roku. V této souvislosti rada zároveň považuje za nevhodné, že návrh změny zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, na jejichž dodržování má rada dohlížet, nebyl s klíčovými aktéry, mezi které dle zákona patří mimo jiné i právě Národní rozpočtová rada, konzultován, ani jim nebyl tento záměr avizován. Členové Národní rozpočtové rady si uvědomují, že stávající situace vyžaduje především rychlost a akceschopnost, na druhou stranu ale není možné v režimu legislativní nouze přijímat za každou cenu i změny, jež nejsou nezbytně nutné k překonání krize.
Ačkoli Národní rozpočtová rada souhlasí s tím, že reakce fiskální politiky musí být v krizových situacích, jako je tato, dostatečně masivní, znovu apeluje také na co nejefektivnější zacílení vynaložených prostředků. Vláda nemá neomezené prostředky, a jednotlivá opatření je proto nezbytné zaměřovat tam, kde buď zabrání významným sociálním problémům spojeným například s krachy podniků, živnostníků či propouštěním, nebo přinesou značný pozitivní stimul tuzemské ekonomice. Ani v situaci, kdy je prioritou zdraví občanů, není takovéto rozvolnění fiskální politiky v následujících sedmi letech nutné. Navíc není zaručeno, že zvýšený fiskální prostor bude využit pouze pro výdajová a příjmová opatření vztahující se k eliminaci ekonomických dopadů koronavirové krize, a hrozí popření smyslu pravidel rozpočtové odpovědnosti a neopodstatněné otevření prostoru pro nárůst zadlužení sektoru veřejných institucí.
Toť citace právě Národní rozpočtové rady, která by jistě měla zaznít i jinde než na plénu, i v průběhu projednávání daného zákona ještě na vládě či ideálně mnohem dříve, aby se na tom právě instituce, jako Národní rozpočtová rada, mohly podílet. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Václav Klaus, připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Klaus: Dámy a pánové, jste mi svědky, že já nepatřím k hysterickým kritikům vlády ve všem, co koná, na rozdíl od jiných, že to není pokaždé, když vláda něco předloží, tak za každou cenu se snažím najít, co je na tom špatně, abych se odlišil. Nicméně k tomuto bodu musím říci... (Odmlčuje se pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, prosím o klid a pozornost, kterou pan poslanec potřebuje.
Poslanec Václav Klaus: Nicméně musím říci, že vláda se tváří, že vytiskne peníze, a jinak se nic neděje. Bude pokračovat sociální stát, který se o každého postará. To neodpovídá realitě a lžete tím lidem. Stát vám toho moc nedá, musí to nejprve někomu vzít. A co vám stát dá, no tak to vidíme každý den. Viděli jsme to u roušek - roušku vám ušila maminka nebo sestra nebo někdo takový. Vidíme to u jídla - stát má jídlo na jeden den, a to bůhví jestli, nechci sahat do svědomí těm hmotným rezervám. Je to vždycky zásluha lidí, živnostníků, zemědělců a fungující ekonomiky.
Je prostě zcela evidentní, že je potřeba začít šetřit. Začít šetřit zbytné výdaje, a že jich je, přes všechny ty inkluze a podobné nesmysly, máme v každé té rozpočtové kapitole desítky miliard. A já jsem načetl včera návrh, aby poslanci nebrali mzdu, aby brali jen náhrady, tak doufám, že mě necháte dokončit tento projev a nebudete mě lynčovat. Protože je potřeba udělat i gesto z hlediska státní správy a nás poslanců. Já si myslím, že poslanci mohou normálně pracovat, jednou za měsíc, jako to děláme teď, se sjet a hlasovat o návrzích a není žádný důvod, že tady tři týdny ze čtyř kolotají na nějakých výborech, a nakonec to stejně rozhodne nějaký PR poradce pana premiéra, co se odhlasuje.
Já nepodpořím tento zákon a velice na vás apeluji - já tady nechci říkat věc, která by se mohla vykládat jako poplašná zpráva. Ale jestli tento zákon bude přijat, tak já vím, co udělám s vlastními finančními prostředky. A nebude to žádná dobrá zpráva pro ekonomiku této země. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Ferjenčík, v této chvíli poslední přihlášený do rozpravy, a připraví se pan předseda Zbyněk Stanjura, který se přihlásil. Prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych s chtěl zeptat paní ministryně na dvě věci. Za prvé, proč při přípravě tohoto zákona zcela obešla Národní rozpočtovou radu. Ve chvíli, kdy všechny ty další krizové zákony bylo možné diskutovat s širokými skupinami lidí, tak tento zákon byl předložen zcela bez jakékoli konzultace s tou institucí, která to téma má na starosti, kterou jsme zřídili právě kvůli řešení těch krizových situací. To za prvé.
A za druhé jsem se chtěl zeptat, proč nestačí ustanovení § 10 odst. 4 zákona, který říká: Ministerstvo může částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí navýšit o a) výdaje sektoru veřejných institucí vzniklé na základě zhoršování bezpečnostní situace státu spojené s vládou vyhlášenými mimořádnými opatřeními ke zvýšení jeho obranyschopnosti na základě nouzového stavu, stavu ohrožení stavu nebo válečného stavu. Takže nouzový stav je explicitně zmíněn jako důvod, kvůli kterému je možné navýšit výdaje.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Zbyněk Stanjura v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych své vystoupení rozdělil do dvou částí. Je to první zákon, který přijímáme ve stavu legislativní nouze, kdy je Sněmovna jasně rozdělena na vládní poslance a opoziční poslance. A to máme tři vládní strany a šest opozičních stran, které se v máločem shodnou, všechny opoziční strany. Tak už to samo o sobě svědčí o tom, že návrh tohoto zákona ve stavu legislativní nouze není namístě.
My jsme zatím projednali a schválili deset zákonů v legislativní nouzi a my, občanští demokraté, jsme jich devět podpořili, přestože naprostá většina našich pozměňovacích návrhů k jednotlivým návrhům neprošla. Jenom u novely zákona o rozpočtu na rok 2020 jsme se zdrželi. Ale současně jsme ho nijak nekritizovali, protože jsme říkali, že je jasné, že ten schodek bude minimálně 200 miliard. A všichni si přejeme, aby byl co nejmenší, ale myslím si, že to číslo realistické bohužel není a že může být i mnohem vyšší. Tak to samo o sobě by mělo vést vládu a vládní poslance k zamyšlení, proč tlačí tento návrh - pokud se rozhodnou ho podpořit - proti obecnému odporu opozice. Myslím, že opozice, jak už jsem říkal, projevila velkou vstřícnost v této době a rozumné nápady vlády třeba v jiných parametrech, než si sama představovala, podpořila. V tomto případě to není a myslím si, že pokud to projde Sněmovou, tak bude velmi problematické tento návrh schválit v horní komoře. Důvody, proč ten návrh by měl jít - pokud vůbec, tak by měl jít standardním legislativním procesem. Za necelých čtrnáct dnů začíná další schůze Poslanecké sněmovny, kde by měly být body projednávány v řádném legislativním procesu. ***