Středa 6. května 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Radek Vondráček)

250.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 178/2016 Sb., kterým se mění
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 645/ - třetí čtení

Místo u stolku zpravodajů zaujal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga a zpravodaj garančního výboru pan poslanec Lukáš Bartoň. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 645/3, který byl doručen dne 6. března 2020. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 645/4. Ptám se navrhovatele, zda má zájem o vystoupení před otevřením rozpravy. Pane ministře, máte zájem o vystoupení? Ano, je tomu tak. Prosím, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za to úvodní slovo. Co se týká předloženého zákona, předpokládám, že obsah návrhu zákona je vám všem dobře znám, jelikož jsme ho tady diskutovali poměrně dlouho v rámci předchozích čtení, a omezím se tedy jen na stručný komentář k některým pozměňujícím návrhům.

Já bych chtěl především zdůraznit, že my jako MŠMT trváme na svém původním návrhu. To znamená, nesouhlasíme s pouhým odkladem povinnosti konat ve společné části maturitní zkoušku z matematiky. Ten dvouletý odklad, který byl navržen, jsme považovali ještě před vypuknutím koronakrize za nedostatečný. A já bych ještě jednou vás chtěl požádat o zvážení té možnosti, pokud jste se rozhodli podporovat tento pozměňující návrh, možnosti podpořit vládní návrh, protože nikdo z nás nepředpokládal, ten odklad počítal s tím, že v následujících dvou letech, respektive už v tomto roce ty kroky k nastartování zlepšené výuky matematiky budou moci probíhat. A nebudeme si nic nalhávat, že koronakrize do toho nějakým způsobem nezasáhla.

To znamená, podle mého názoru jsem tvrdil, že dvouletá doba je nedostatečná z mého pohledu, před vypuknutím koronakrize, tak ten argument je v tuto chvíli ještě validnější. To znamená, ve chvíli, kdy možná i příští rok bude částečně výuka narušena, tak je podle mě větší váha toho argumentu pro podporu vládního návrhu a ponechání té volitelnosti i do dalšího období. To samozřejmě neznamená, že by výuka matematiky, a na tom se shodneme, předpokládám, všichni průřezově nějakým způsobem, nebyla důležitá, že by se učilo méně. Co se týká změny financování regionálního školství, tak podporujeme dělení hodin tak, aby matematika mohla být kvalitněji učena.

Takže to jsou argumenty podle mě, které se objevily v mezičase mezi druhým a třetím čtením ve prospěch podpory vládního návrhu oproti tomu pozměňujícímu návrhu na dvouletý odklad. Ale samozřejmě to konečné rozhodnutí bude dnes na vás.

Pokud jde o další pozměňující návrhy, chtěl bych upozornit na návrh, který předložila paní poslankyně Melková, který kromě částečné debyrokratizace související s některými náležitostmi financování škol dále umožňuje hrazení nákladů na dopravu, na akce v rámci vzdělávání ze státního rozpočtu, z takzvaných ONIVů. To je velmi důležitý pozměňující návrh. Já za něj děkuji a věřím v jeho průřezovou podporu.

Z dalších předložených poslaneckých pozměňujících návrhů bych se chtěl vyjádřit pro návrh pana poslance Špičáka, který zvyšuje transparentnost státem garantovaných přijímacích zkoušek na střední školy a maturitní zkoušky. Cermat by tak musel nově zveřejňovat například zadání zkoušek či klíče správných řešení úloh nebo informace o průběhu zkoušek včetně ověření, takzvané validace, testů. Myslím si, že to je velmi žádaný směr otevřenosti těch informací. Takže tento návrh má naši podporu také.

Dále návrh pana poslance Kubíka, který se týká zadání testů jednotné zkoušky, zadání zkoušek, společné části maturitní zkoušky, kde dochází k upřesnění, že toto náleží originálně MŠMT, které je však může delegovat na centrum, tedy chcete-li Cermat.

Když jsem teď zmínil maturity a jednotné přijímací zkoušky, tak samozřejmě vím, že je dlouhodobě velký hlad po termínech maturitní zkoušky a jednotné přijímací zkoušky. Tak já jsem avizoval, že nejpozději do poloviny května vyhlásí Ministerstvo školství s ohledem na epidemiologickou situaci konkrétní termíny, kdy budou didaktické testy maturitní zkoušky, kdy proběhne jednotná přijímací zkouška pro čtyřleté a víceleté školy, víceletá gymnázia. Řekl jsem, že pravděpodobnost, že proběhnou v první polovině června, je velmi vysoká. Dnes vás mohu ubezpečit, že ten konkrétní scénář, který představím ve 14.00 hodin odpovídá tomu, co jsem původně vyhlásil. Ten epidemiologický vývoj je velmi dobrý, to znamená, že jednotná přijímací zkouška i maturitní zkouška skutečně proběhnou v tom avizovaném termínu, to znamená v těch prvních dvou týdnech měsíce června.

Jelikož budeme představovat i podpůrné aplikace pro procvičování těch testů ať už Cermatu, nebo České školní inspekce plus další věci týkající se vyhlášky související na té tiskové konferenci pro ta konkrétní data i těch školních částí, upřu vaši pozornost na 14. hodinu, kdy zveřejníme konkrétní informace spojené s jednotnou přijímací zkouškou a maturitní zkouškou.

Děkuji za úvodní slovo.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Otevírám rozpravu. A do rozpravy jako první je přihlášen v tuto chvíli pan poslanec Mihola. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Dobrý den, ještě jednou. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já jsem rád, že se konečně dostáváme k finále, aspoň tady v Poslanecké sněmovně, školského zákona. Po pravdě řečeno mně přijde velmi divné, zvláštní, že tak důležitý zákon, tak diskutovaný zákon, tak očekávaný výstup, zdráhám se říkat ať už jakýkoliv, ale prostě vždycky je dobré mít ve věci jasno, i kdyby se to člověku nakonec nelíbilo, tady tak dlouho leží a prostě všechno možné i nemožné dostávalo přednost. Ale jsem rád, že na to dochází, a věřím, že ho zvládneme. To gros je jasné, jak zdůraznil pan ministr, vlastně povinná maturita z matematiky.

Já si neodpustím tady komentář, že vlastně povinná maturita z matematiky, která byla přijata v minulém období k roku 2021, se zbořila otevřením diskuse na toto téma. Vzhledem k tomu, že vnímám různé proudy napříč kluby v této záležitosti, tak se tomu podivuji, že si to nedovedla ujasnit vládní koalice a vůbec že tu diskusi vlastně sama otevřela, protože jsme mohli být dál, anebo prostě nemusela se takto protahovat s těmi mezivariantami.

Já a klub KDU-ČSL považujeme za nešpatnější variantu toho dvouletého odkladu. Je to neseriózní varianta v tom smyslu, že se přehodí odpovědnost na novou Sněmovnu. Nechci říkat nového ministra, nemám křišťálovou kouli, ale prostě bude nové složení, předpokládám, v mnoha oblastech. A prostě takto naslepo to dát někomu potom k nějakému datu s tím, že se to řeší už několik let zpátky, mi opravdu nepřijde dobré a seriózní na to, že je to docela vážný krok, který se nediskutuje samozřejmě posledních pět nebo šest let, ale asi tak posledních třicet let. Ale ta podstata nám uniká, vážení. To je ten obsah předmětu matematika a její užitečnost směrem k praxi. Protože na to se nejvíc poukazuje, proč je ta matematika takový strašák nebo proč někteří ji prostě nechtějí mít jako povinný předmět. Možná právě proto, že nevnímají tu důležitost předmětu směrem k praxi. A myslím, že to se bohužel nepodařilo ani při této sáhodlouhé diskuzi posunout dál.

Takže klub KDU-ČSL podpoří odklad maturity z matematiky tak, jak to předkládá ministr školství. Tedy odmítáme ty pozměňovací návrhy odkladu o dva roky, aby bylo úplně jasno. Chtěli bychom ale, aby se velmi razantně posunula ta diskuze právě proto, aby s ohledem na příští volby a příští Sněmovnu, kdy se budou jednotlivé strany hlásit ať k takové, nebo jiné podobě maturitní zkoušky, se to dalo řešit od začátku a na plný plyn.

Ten zákon obsahuje, jak bylo řečeno, řadu zajímavých pozměňovacích návrhů. Já jsem si dovolil tam také některé předložit a chci vás poprosit o jejich podporu.

Je to jednak pozměňovací návrh, který jde s těmi návrhy z výboru, nebo má podporu školského výboru, a najdete ho pod číslem A17. Týká se výdejen ve vlastních mateřských školách. Teď nedávno měly lesní mateřské školy svůj den a úspěšně se tento fenomén rozvíjí a jsou na ně kladeny také určité hygienické nároky. A právě tady to zřízení výdejen ve vlastních mateřských školách významně ulehčí jejich fungování a naplnění i povinností, které vyplývají ze školského zákona. Takže to je první prosba.

Máme tam také přípravné třídy kolegy Čižinského. Rovněž bych chtěl poprosit o podporu. Získal ji také na školském výboru, takže věřím, že ji nalezne i v Poslanecké sněmovně.

A na závěr bych chtěl zdůraznit pozměňovací návrh pod písmenem J, který už tady byl předkládán také mnou a klubem KDU-ČSL a je podepsán napříč dalšími kluby. Byla to otázka preambule školského zákona, čili ne přímo nějaký paragraf. Ale podle mého názoru učitele s 27letou praxí je to velice důležité především v souvislosti se zdůrazňováním kultury, kořenů, identity a tak dále. Často je tady to téma na stole, a to je to přihlášení se k těm antickým, židovským, křesťanským kořenům Evropy, jakožto i k této kultuře a také k humanistickým tradicím. Takže je tam vlastně všechno důležité, co se evropských dějin týká. A minimálně pokud má někdo pocit, že je to zbytné, tak to není nic proti ničemu, ale já to vnímám naopak jako velmi důležité právě proto, že se tato témata velmi často otevírají a velmi klopotně se hlásíme právě k těm kořenům, kultuře, identitě. Tak to potvrďme i tam, kde se vlastně ten člověk formuje, kde to vzdělání nejvíce nasává. Myslím si, že to tam rozhodně patří.

Chtěl bych využít tohoto svého vystoupení k prosbě na pana ministra školství. Vím, že on tady komentoval, já jsem poslouchal opravdu pečlivě a vím, že ta situace není jednoduchá a že každý by chtěl rychlé řešení, které by vedlo ke spokojenosti všech, ale takové není. Proto mám velké pochopení. Ale opravdu jsme bombardováni, doslova bombardováni, dopisy, nejen různými názory, ale především prosebnými dopisy, které se týkají především toho termínu maturitních zkoušek a také přijímacích zkoušek na střední školy. A já jsem opakovaně žádal pana ministra a učiním to i teď zde, když ho mám kousek od sebe, jestli by nezvážil v otázce přijímacích zkoušek na střední školy - protože především on v tom nouzovém stavu bohužel poslanecký návrh, který je připraven, nemůže - to zdůrazňuji - nemůže vlastně započít svoji cestu Sněmovnou, protože máme nouzový stav.

Takže já to ovlivnit nemohu, a proto žádám velmi pana ministra, aby zvážil ten druhý termín. Je o to velký zájem, lidé píší. Mnozí si to možná ještě neuvědomili. Vzhledem k tomu, že neznají ten termín přijímacích zkoušek, tak jim to ještě tak úplně nepadlo do očí, že najednou tam místo dvou termínů, tak jak to měli studenti v předešlých letech, bude termín jenom jeden. Myslím si, že epidemiologická situace, kterou pan ministr často zdůrazňuje, se přece jenom posunula. Když to tak srovnávám, budou fungovat divadla, kina, kde bude daleko víc lidí, kde budou i ti studenti a žáci, třeba sami nebo se svými rodiči a ve větším počtu, než jak se to dá krásně zregulovat, opravdu zregulovat, v těch dvou termínech přijímacích zkoušek.

Pro toho mladého člověka, který vlastně začíná do života naplno vstupovat právě tím, že se hlásí na střední školu, je to velice důležitý krok. A neměli ty možnosti jako předchozí ročníky se připravovat v nějakých přípravných kurzech. Víte, že to prostě nebylo možné. Určitý stres z celé té situace tady také je a v uvozovkách kompenzovat to pouze tím, že tady měli hodně času na svoji přípravu, to nelze, to není adekvátní. Čili já se velice přimlouvám a prosím pana ministra, aby zvážil toto rozhodnutí a vyhodnotil ho podle nové situace a umožnil žákům, kteří se hlásí na ty střední školy, aby měli dva termíny přijímacích zkoušek.

A pak bych chtěl požádat také, aby rodiče měli stejně jako vždycky předtím možnost odvolání. Nevidím opravdu důvod k tomu, aby to z toho školského zákona vypadlo. Je to důležitý instrument, který k demokracii patří, a je o něj zájem, ne že není. Je o něj zájem. A tuto věc řeší v tuto chvíli i ombudsman, respektive zástupkyně ombudsmana paní magistra Šimůnková. Já jsem to vlastně do té novely školského zákona, kterou jsem připravil, ale která se nemůže vzhledem k tomu nouzovému stavu probírat, i explicitně doložil. Čili to není nějaká domněnka, něco, že se někomu zdá a nezdá, ale je to podložené právním názorem a myslím si, že tento důležitý instrument by ve školském zákonu měl být. Je tomu tak v okolních zemích a fungovalo to tady vždycky. Nevidím opravdu žádný vážný důvod, aby to tam nebylo.

Takže pane ministře, opravdu prosím a naléhám na vás kvůli těm žákům a jejich rodičům, abyste toto rozhodnutí zvážil. Já v řadě věcí opravdu mám i pro vaši těžkou situaci pochopení a mnohé věci, jako třeba tu maturitu z matematiky, podporujeme dle vaší předlohy. Ale zkuste poslouchat i nás, a především tedy ty, kterých se to nejvíc týká. To znamená ty žáky a rodiče. Děkuji a prosím o podporu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Dominik Feri.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dámy a pánové, pojďme ukončit nejistotu a pojďme zrušit povinnou maturitu z matematiky.

Víte, já si myslím, že jsem asi poslední z vás, který maturitu skládal. Já jsem maturoval v roce 2015 a mám ještě v živé paměti středoškolskou výuku, to, jak jsme k tomu jako studenti přistupovali, to, jak k výuce přistupovali vyučující - měl jsem velmi dobré vyučující - a taky stres před maturitou a vůbec celkový dojem z maturity.

Na střední škole jsem měl matematiku velmi rád, byť jsem z ní nematuroval. Moje láska byl a stále je dějepis a historie. Ale kdybych měl vytvořit nějakou paralelu z pozice člověka, který ze střední školy není zas tak dlouho venku, a měl bych vytvořit třeba návrh, který by zaváděl povinnou maturitu z dějepisu, tak bych tak neučinil. A byl bych proti ní. A to z několika důvodů. Ten první je nějaká osobní filozofie a vlastní pohled na svět. To znamená, mít možnost žít život podle svého a brát se za své vlastní štěstí a činit vlastní rozhodnutí, za které nesu vlastní odpovědnost. To znamená, nedělat z mladých lidí hlupáky, dát jim možnost rozhodnout se pro volbu budoucího povolání a studia, které tomu předchází, a neříkat jim jasně: budeš maturovat tu z dějepisu, tu z matematiky. Jistě, dá se namítnout, že takovýto pohled by mohl zrelativizovat význam jakéhokoliv maturitního předmětu. Ať si každý přece maturuje, z čeho chce, vždyť není potřeba čeština! Ale tak to není míněno. Jistě nějaký základ z toho, co je skutečně důležité, býti musí.

A tím se dostávám k tomu dalšímu důvodu. Jako kdyby snad zkouška v závěru byla tím cílem. Ale zkouška v závěru nemá být cílem vzdělávání. Cílem vzděláváním má být ta samotná cesta, vklad do života. A během rozpravy - nejsem člen školského výboru, ale sledoval jsem celospolečenskou debatu - opakovaně zazníval argument: vždyť přece maturita z matematiky není nic složitého, vždyť je to naprosto banální. A to necítíte, že tento argument je naprosto nepřesvědčivý? Že budeme vytvářet zkoušku, která nemá dostatečnou úroveň, jenom proto, abychom si řekli "no něco vědí"? Neměla by naše aktivita směřovat spíše k tomu, aby ty čtyři roky tady nebyly vniveč? Aby ty čtyři roky byly s matematikou, která ty studenty baví? S učiteli, které baví matematiku vyučovat novými způsoby, atraktivně.

Dámy a pánové, já věřím, že tu převládne tento přístup, přístup možnosti volby s ohledem na budoucí povolání, a že se rozhodneme povinnou maturitu z matematiky učit. A to bude to A. A to B bude, že jako Poslanecká sněmovna i jako poslanci, kteří nejsou ve školském výboru, poskytneme veškerou součinnost a podporu panu ministrovi, ředitelům škol, učitelům a studentům, aby je matematika bavila. Protože jakkoli se může zdát, že tu stojíme na odlišných pozicích a zastáváme odlišné názory, tak myslím, že nám všem jde především o to, aby si studenti z té matematiky něco odnesli. A ten prostředek podle mého názoru a podle mého náhledu na svět by měl být v té výuce, aby byla zajímavá, atraktivní a přínosná, a nikoli v nějaké zglajchšaltované zkoušce na konci, která nepřinese žádného výsledku.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a poprosím pana poslance Karla Raise. Připraví se paní poslankyně Hyťhová.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji vám všem dobrý den. Já bych se vyjádřil k pozměňovacím návrhům, které jsem tam dal s kolegy, to znamená, vyjádřil bych se k tomu, co už tady zaznívalo: maturitní zkouška z matematiky.

Jednak bych chtěl říct, že v podstatě asi patrně v každém poslaneckém klubu jsou různé názory a že to není politická záležitost, ale že je to spíš věcná, odborná, kdy prostě jedna skupina je pro matematiku a druhá je víceméně proti povinné matematice. Čili je to záležitost, kterou jsme tady řešili v roce 2016, kdy došlo k jakémusi rozumnému kompromisu, kdy byly vyjmuty některé obory z oblasti kultury, sociálních věcí a zdravotnictví a ty vyhláškou, myslím, vlády, mám pocit, byly z toho vyjmuty. To podle mne bylo rozumné.

Teď se ta situace vyhrotila, že buď někdo, je tady skupina lidí, která je pro, a druhá skupina, která je proti. Já se domnívám, že těch důvodů, proč je ten strach, a podle mne je naprosto neopodstatněný, je několik. Jednak, že ty zkoušky - říká se, že 21 % žadatelů v podstatě propadá. Ono je to dané tím, že můžeme udělat, vymyslet testy, kdy propadne 100 %, můžeme vymyslet testy, kdy propadne nula. To je akorát o tom, co dělají ti úředníci, co vytvářejí centrální testy z matematiky. A o tom jsem mluvil ve druhém čtení. Tam podle mne to je jedna z těch chyb. Druhá z těch chyb je samozřejmě kapacita, která je věnovaná matematice. Tři hodiny týdně není nic moc a samozřejmě to odpovídá potom tomu, že ti lidé mají s tím problém.

Také bych chtěl říct, že to, co jsem tady říkal minule, že v podstatě zas je potřeba se na to dívat objektivně. A jistým druhem objektivních testů jsou testy PISA, a když se podívám na hodnocení PISA, tak si myslím, že tam není vidět žádný výrazný propad.

Tady je dost často argument, že musíme změnit metodiku výuky matematiky. Je potřeba si uvědomit, že od roku 2016 jsme v podstatě měli možnost tu matematiku změnit zejména jako úředníci, zejména metodici výuky. Že ji nezměnili, to je výsledek. A pak ten argument, že dva roky je málo na tu změnu. No to není o dvou letech, na která je ten odklad, to je od roku 2016, čili o čtyřech letech, co prostě dělali ti lidé, kteří mají na starost matematiku.

Chtěl bych zdůraznit, že matematika je svým způsobem komunikační jazyk a je to komunikační jazyk mezi techniky. Čili to je potom naprosto stejné jako pro někoho, pro překladatele angličtina třeba. Tak to jsou taky komunikační jazyky jako čeština, angličtina, o tom nikdo nepochybuje. To stejné je pro ty techniky. Čili teď to chceme budovat, tady slyším dost často zejména třeba od pana ministra Havlíčka snahu, že je cíl vybudovat Country for Future, že chceme vybudovat průmysl, který bude založený na zvýšené přidané hodnotě pomocí umělé inteligence, pomocí moderních technologií. To jsou všecko věci, kde ten zájem je stejný. A potřebujeme k tomu kvalitní nejenom vysokoškoláky, ale i kvalitní středoškoláky. A toto si myslím, že jsou odborné důvody, proč by měla být matematika.

Politický důvod je - část z nás tady byla v roce 2016 a hlasovali jsme pro ten zákon a v tom zákoně bylo zdůvodnění, samozřejmě. A tady si dovolím citovat to zdůvodnění, které podle mne je stále aktuální, kdy se říká: "Nedostatečný důraz na matematické vzdělání v průběhu plnění povinné školní docházky i v rámci výuky ve středních školách, jeho nízká efektivita a zároveň velmi kolísavá úroveň matematické gramotnosti absolventů středního vzdělání s maturitní zkouškou, a proto je toto v posledních letech předmětem kritiky jak pedagogů vysokých škol zejména technického směru, tak taky přírodovědeckého a ekonomického zaměření, tak zástupců podnikatelských a zaměstnaneckých svazů, zejména Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory a dalších." Na tom se absolutně nic nezměnilo. To můžu jako emeritní rektor potvrdit, protože když studenti přijdou do škol, tak je prostě potřeba udělat různé doškolovací kurzy, abychom vůbec srovnali tu úroveň matematiky.

Závěrem - sleduji, že každý máte stejně jiné starosti než mě poslouchat, což mě samozřejmě mrzí. Domnívám se, že prostě není možné čekat tady nějaký výrazný nárůst HDP bez kvalitních lidí, kteří absolvovali maturitní zkoušku nejenom z matematiky, ale kteří absolvovali maturitní zkoušky. A zejména v dlouhodobém horizontu může dojít skutečně k poškození české společnosti. Čili proto bych prosil - byť moc neposloucháte - o podporu tohoto návrhu. Znovu zdůrazňuji, nejde o politickou záležitost, jde o záležitost odbornou.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další vystoupí v obecné rozpravě paní poslankyně Hyťhová, připraví se pan poslanec Baxa.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Dobrý den. Děkuji, pane předsedající, za slovo. My jsme po dlouhých debatách k tomuto tisku k povinné maturitě našli stanovisko, jestli podpoříme, nebo nepodpoříme tento zákon. Rozhodli jsme se, že tento vládní zákon podpoříme ve třetím čtení, a to i na základě různých zpráv, e-mailů, žádostí od studentů, se kterými jsem se sešla i osobně. A řekla bych, že nás žádali, prosili o to, abychom zkrátka toto zrušení, vlastně ponechání volby mezi jazykem a matematikou podpořili. Takže tento návrh podpoříme.

Podpoříme také některé pozměňovací návrhy, které se týkají... Tím, že je tady otevřen školský zákon, tak se primárně maturit netýkají. Takže některé se nám zdají dobré a ty podpoříme. Nemůžeme však souhlasit s dvouletým odkladem, proto se u tohoto návrhu zdržíme, a to i z důvodu, že když se tato zásadní věc odloží o dva roky, tak se obávám, že opět nastane u těch studentů jistá nejistota, co se za ty dva roky zase změní, či nezmění. A myslím si, že dál je držet v nejistotě není správný krok, kterým bychom se měli ubírat. Proto se u těchto návrhů zdržíme, protože chceme, aby studenti věděli, z čeho budou maturovat, aby když se teď hlásili na střední školu, aby věděli, do čeho jdou. A není možné si tady každý rok, každé dva roky pohrávat s tímto zákonem a měnit to, jak se nám zlíbí, nebo kdo je u vlády a podobně.

Dále tady padlo na plénu, že by v tomto roce, v krizové situaci, zaznělo to tady myslím od pana poslance Miholy, tak bych se k tomu taky chtěla vyjádřit, měly být dva termíny pro přijímací zkoušky a pro maturity a podobně. My jsme toto taky konzultovali a jsme toho názoru, že už teď mají školy velké potíže s tím, aby zvládly jeden termín přijímacích zkoušek na střední školy. A domníváme se, že v této chvíli, v této koronavirové pandemii je nutné vyjít školám vstříc. Nechceme samozřejmě studentům ubírat jejich právo na to, ale pro ty školy momentálně je asi nejlepší jim nechat jeden termín. A věřím tomu, že i ti studenti i školy to nakonec všechno v této krizové situaci zvládnou.

Dále pokud bychom se do budoucna měli bavit o maturitě z matematiky, tak je nutné přemýšlet nad tím, jestli není potřeba opravdu zapracovat na metodice matematiky, na celkové výuce tak, aby to zkrátka nebyl postrach pro studenty, aby se nebáli jít na střední školu s tím, že prostě neodmaturují, a už od prvního ročníku budou sedět v nejistotě, jestli vůbec tu maturitu udělají. To je špatně. Mělo by to být tak, aby počet hodin matematiky byl vyvážený, aby to na jedné škole nebyly tři hodiny matematiky týdně, na druhé škole šest hodin matematiky týdně. A v tomto případě přece nemůže být nastavena maturita z matematiky stejným způsobem, stejným metrem. To zkrátka nejde. Studenti by měli mít možnost se na to připravit stejně, stejně kvalitně. Proto je potřeba se opravdu zamyslet, a je to hlavním úkolem ministerstva do budoucna, pracovat na tom tak, aby se maturita z matematiky, nechci říct zjednodušila, to si nemyslím, ale zkrátka otevřít dveře tomu, aby to pro studenty nebyl takový strašák. A to si myslím, že je do budoucna opravdu velkým úkolem pro ministerstvo. My nechceme snižovat úroveň matematiky a už vůbec ne úroveň maturit. Ale jak říkám, je potřeba pracovat na metodice, na zkvalitnění výuky. Takže věřím tomu, že do budoucna pan ministr a celé ministerstvo, ať už bude ministrem kdokoli, se na tuto problematiku zaměří, protože v tuto chvíli je to asi to jediné, co se dá dělat.

A jinak počítám, nebo doufám, že tento zákon dneska bude podpořen, protože studenti už na to čekají. Věřím, že i teď se možná dívají na přímý přenos a chtějí vědět, jak to s nimi bude vypadat. A věřím, že nakonec Sněmovna rozhodne tak, že nebudou muset maturovat z matematiky a budou si moci vybrat. Takže jim přeji úspěšnou maturitu, a s chutí do toho. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Baxa vystoupí v rozpravě.

 

Poslanec Martin Baxa: Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, jsem velice rád, že uprostřed velmi těžké situace, kterou prochází Česká republika, uprostřed koronavirové pandemie a řešení jejích důsledků tento zákon doputoval až do třetího čtení Poslanecké sněmovny. Jsem totiž přesvědčen o tom, že další protahování této věci by už vlastně nebylo možné a jenom by ztěžovalo situaci studentům, kteří velice naléhavě očekávají zprávu, z čeho budou maturovat v příštím roce, z čeho budou maturovat v dalších letech a jak bude vlastně vypadat situace s ukončováním středoškolského vzdělání jako taková.

Na úvod bych chtěl říct, že přes můj hluboký nesouhlas s mnoha kroky, které nyní pan ministr školství koná, jsem velice rád, že pan ministr nalezl odvahu v uplynulých měsících a předložil tento návrh, který znamená odložení zavedení povinné maturity z matematiky, resp. zachování volby mezi maturitou z matematiky a cizím jazykem. Myslím si, že ten návrh je z principu správný. Nechci jakýmkoli způsobem napadat, kritizovat závažně názory, které jsou opačné. Myslím, že kolega Rais zde velmi přehledně, souhrnně shrnul svůj pohled na tuto věc a že ty argumenty se dají najít na obou stranách. Ale já jsem přesvědčen o tom, že za současného stavu českého školství, za současné situace ve vzdělávání je prostě zachování volby mezi matematikou a cizím jazykem ve státní maturitě jediné správné řešení. Důvody jsem tady už několikrát zmiňoval. Shrnu je do několika skupin, spíš jenom v jednotlivých bodech.

Tou první je skutečnost, že dlouhodobé výsledky u státních maturit ukazují velké rozdíly mezi tím, jak maturitní zkouška z matematiky dopadá na různých typech škol. A podle mého názoru tento fakt nemůžeme přejít jenom pouhým tvrzením, že se někde připravují studenti více, někde lépe a někde mají výuku horší a někde mají lepší. Takto to prostě být nemá. Studenti mají mít nejenom rovné nároky, ale také rovné příležitosti.

Dalším faktem, který je možná trošku schován za argumenty, které často v diskusích zaznívají, je to, že úroveň nebo náročnost povinné maturity z matematiky neprošla dostatečnou, podle mého názoru dlouhodobě dostatečnou, kontrolou, nebo bych řekl spíš nějakým zkoumáním. Názory některých expertů dlouhodobě ukazují na to, že ti, kteří připravují testy ke státní maturitě z matematiky, různým způsobem s jejich náročností nakládají, manipulují a že není dostatečná veřejná kontrola nad tím, jakým způsobem jsou testy sestavovány a co vlastně sledují.

Tím třetím důvodem je důvod takový, že volba mezi povinnou maturitou z matematiky a cizím jazykem by měla vlastně odrážet to, jaké jsou preference jednotlivých studentů, kteří chtějí maturovat. Každý podle svého zaměření bude říkat, že je jeden předmět matematika, nebo druhý předmět cizí jazyk stejně důležitý, tak aby tam byly buď oba, nebo jeden z nich. Já jsem ale přesvědčen o tom, že za stávajícího systému prostě studenti mají právo si vybrat pro svoje budoucí profesní zaměření, zejména pro svoje budoucí vysokoškolské studium, zda chtějí maturovat z matematiky, nebo z cizího jazyka.

Jako dlouholetý gymnaziální učitel, byť ne ani matematiky, ani cizího jazyka, ale geografie a historie, také vím, že výuka těchto předmětů samozřejmě během celého studia běží. Někde se ta diskuse takovým jako zvláštním způsobem stáčí k tomu, že pokud by neměla být povinná maturita z matematiky, tak to dehonestuje výuku matematiky jako takovou. Na různých typech škol se samozřejmě ten předmět učí v různé míře, ale alespoň já ze své gymnaziální zkušenosti vím, že výuka matematiky během jednotlivých ročníků studia probíhá velmi intenzivně. Je to jeden z klíčových předmětů bez ohledu na to, jestli je, nebo není zakončen povinnou maturitou. Takže zde rozhodně souhlasím třeba s panem profesorem Raisem v tom, že výuka matematiky je důležitá, ale dodávám k tomu, že opravdu probíhá.

Dalším faktem, který podle mě hraje velmi důležitou roli, je to, že pokud bude přijata vládní verze školského zákona, to znamená, zůstane zachována volba mezi cizím jazykem a matematikou, tak otevře prostor k tomu, aby mohla být zahájena nějaká, řekněme, dlouhodobější diskuse o tom, co by vlastně měla obsahovat maturitní zkouška, jaký by měl být její smysl, jak by měla být upravena. Tady si dovolím spíš pragmatický komentář, protože podle mého názoru ve chvíli, kdy by byla schválena povinná maturita z matematiky, respektive kdyby se nepodařilo její zavedení nějakým způsobem odložit, tak bude velmi obtížné do toho systému jakýmkoliv způsobem zasahovat. A já jsem přesvědčen o tom, že potřebujeme revizi státní maturity z matematiky. Názory odborníků poukazují na to, že vlastně za těch x let, co existuje státní maturita z matematiky, nebylo nikdy provedeno relevantní vyhodnocení jejích dopadů, to znamená, co se zlepšilo ve školství tím, že je státní maturita, jaké dovednosti, znalosti, předpoklady pro studium se tím posílily. A tahle evaluace, která se jinak běžně dělá v různých oborech ve společnosti, by tady měla proběhnout rozhodně taky. A zatím neproběhla. Ale ve chvíli, jak říkám, kdy by povinná maturita z matematiky zavedena byla, tak si myslím, že už by se to jenom velmi obtížně měnilo.

Je to vlastně série argumentů, proti kterým lze samozřejmě vznést nějaké protiargumenty. Ale chci dodat jednu důležitou věc. Zatímco zachování stávajícího stavu, to znamená to, že existuje volba mezi povinnou maturitou z matematiky a cizím jazykem, nic podle mého názoru nepoškozuje, dává to reálný prostor studentům k tomu si vybrat podle svého profesního zaměření nebo budoucího vysokoškolského studia, jakou cestou se vydají, a tedy jaký předmět si u maturity zvolí, tak zavedení povinné maturity z matematiky, a tedy tří povinných maturitních předmětů, prostě části studentů bude komplikovat jejich budoucí uplatnění, jejich budoucí profesní život, jejich budoucí volby. A jsem přesvědčen o tom, že takto bychom určitě rozhodovat neměli.

Chtěl bych se tedy také připojit k návrhu, abychom toto řešení podpořili. Nechci své vystoupení v tomto ohledu využívat k tomu, abych komentoval to současné dění. Je ale už zapotřebí, aby se jasně rozhodlo, v jakém termínu se bude maturovat, což se týká těch současných studentů a samozřejmě od dalšího roku, z čeho budou maturovat ti, kteří to velice toužebně očekávají. Musím říct, že diskuse o tomto zákoně vzbudila mezi studenty veliký zájem o dění v Poslanecké sněmovně. To samo o sobě je velmi správné. A myslím si, že ti středoškoláci mají právo očekávat to, že dnes finálně rozhodneme a že bude prostě zřejmé, co je v následujících letech čeká. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další v rozpravě vystoupí paní poslankyně Valachová.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, já musím říct, že jsem poměrně překvapená tou debatou na Poslanecké sněmovně, která tady už trvá od podzimu, kdy se nabízí kolegům a kolegyním, poslancům a poslankyním, kteří tady nebyli při schvalování stávající formy maturitní zkoušky v roce 2016, to, že se tady zřejmě, tak to vypadá z těch příspěvků, nevedla žádná debata o tom, jak má maturitní zkouška vypadat. Prostě žádná, takhle se to tady líčí. To je ale lež. Ta debata se tady vedla, byla velmi důkladná skrze výbory, byla odborná, byla politická a hlavně byla veřejná. Debata o tom, jak má maturitní zkouška vypadat, se vedla veřejně, odborně a politicky nejméně od roku 2014 do roku 2016, to znamená dva a půl roku.

To, co je nyní součástí školského zákona, to znamená, že naši maturanti mají na konci střední školy osvědčit své znalosti z českého jazyka jako mateřského jazyka, z cizího jazyka a matematiky, je jenom odraz odborného názoru, že na konci středoškolského vzdělávání máme ukázat a má být ověřeno, že máme nějakou úroveň matematické gramotnosti, čtenářské gramotnosti a potom kompetenci se dorozumět v globalizovaném světě. A že všechny tyto tři znalosti a kompetence mají stejnou váhu; mají stejnou váhu, protože nevíme, kam nás v budoucnu v rámci vzdělávacích cest nebo pracovních a profesních cest osud zavane. A je odborná shoda, to není žádná politika, že všechny tři kompetence a znalosti jsou stejně důležité - stejně důležité, to je v zákoně. Debata o nějaké povinné nebo nepovinné matematice je absolutně lživá.

Co se tedy týká té odbornosti a politické a veřejné debaty, to, že to tak má být, aktuálně vyplývá, stále vyplývá, tím víc to samozřejmě vyplývalo v roce 2016, ale i nyní, ze stálé platné a nezměněné strategie vzdělávací politiky 2020. A co dím, dokonce to vyplývá i z dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy, který jsme, vážené kolegyně a kolegové, obdrželi v srpnu minulého roku. Co se stalo na podzim, jsem pořád na plénu Sněmovny neslyšela, to by mě vlastně nejvíc zajímalo, že od této cesty ustupujeme.

Co se týká pozměňovacího návrhu Vondrák, Rais, Valachová, ten neříká nic revolučního. On jenom říká: pokračujme v této transparentně vydiskutované, veřejně vydiskutované, odborně a politicky vydiskutované cestě a v souladu s tím, co předložil ministr školství vládě ještě v červenci minulého roku. Ano, udělejme si o to kousíček větší čas, protože některé věci se zpozdily, a navrhujeme tedy, ať tohoto cíle dosáhneme za dva roky, to znamená je to v plném souladu s oficiálními vládními dokumenty na základě veřejné, transparentní, politické a odborné debaty.

Kolegyně a kolegové, na co zapomínáme. To mě vlastně mrzí ze všeho nejvíc, už jsem to tady zmiňovala. Vůbec nerozumím, proč zapomínáme a proč nemluvíme o těch studentech, co se od září 2017 doposud poctivě připravovali na to, že budou skládat právě maturitní zkoušku z češtiny, z cizího jazyka a matematiky, protože každý rozumný člověk, který něco ví o školství, ví, že tohle se nerozhoduje několik měsíců před maturitou. A proč zapomínáme na to, že tito studenti na jaře 2016 jako první skládali celostátní přijímací zkoušku z matematiky už přímo při vstupu na střední školu. O tom se tady také nemluví. A také jsou to studenti, kteří poprvé v historii až doposud, bohužel, až doposud poprvé v historii v září resp. na jaře 2017 přesně věděli, na jakou střední školu jdou, a přesně věděli, přesně věděli, co bude na maturitu. To je přesně dáno od ledna 2017 veřejně v nařízení vlády. Všichni to věděli. Hlásím se tady na ten obor, vím, z čeho budu za čtyři roky maturovat. Všichni to věděli. I na tyhle studenty zapomínáme. Taky nerozumím tomu proč.

Musím říct, že chci podpořit - a samozřejmě budu hlasovat pro ten pozměňovací návrh, který jsme s kolegy zpracovali s cílem dodržet tu cestu, ten plán, ten cíl a zajistit budoucím studentům a maturantům, aby měli takovouto hodnotnou maturitu a aby je co nejlépe připravila na to, jaké různé možné vzdělávací cesty mohou v rámci svého života následovat.

Potom mě mrzí to, že ta debata je extrémně pokrytecká, protože zejména takzvaná - říkám takzvaná, prosím vás - elitní gymnázia tu metodu rovnováhy mezi cizím jazykem, českým jazykem a matematikou vlastně už dlouhodobě aplikují. Kdybyste vzali jakékoli vysoce úspěšné gymnázium z hlediska úspěšnosti gymnazistů a jejich následných vzdělávacích cest, tak zjistíte, že drtivá většina těchto studentů, drtivá většina, si právě k těm předmětům, které má v tuhle chvíli jako povinné, nepovinně, takzvaně povinně v uvozovkách, protože ta škola to takto vede, bere matematiku. To znamená, to, co je dobré pro naše elitní gymnázia, mít z češtiny, z cizího jazyka a matematiky zkoušku, to zřejmě tedy není dobré pro všechny ostatní děti, studenty a žáky. Vůbec tomu nerozumím. Jenom to bude posilovat i nadále nerovnosti v rámci dosažených studijních znalostí a kompetencí, rovnováhy těchto kompetencí a potom nerovnosti v rámci jejich vzdělávacích cest. Je pozoruhodné, že toto prosazují ti, kteří se zaklínají tím, že chtějí nerovnosti odstraňovat.

Také je pozoruhodné, že se tady na pultíku hodně často láteřilo, jak jsou naši studenti nešikovní, jak jsou učitelé nešikovní, potom se to zase dementovalo, aby se něco neřeklo, ale zaznělo to tady a dá se to ve stenech dobře, dobře dohledat. Tak prosím vás, naši studenti rozhodně nejsou v matematice o nic víc neúspěšní než studenti v okolních zemích. Bylo tady spoustu lživých dat zveřejněno. Neúspěšnost našich maturantů po druhém pokusu, protože ta je měřitelná z hlediska evropských srovnání, tzn. mám maturitu, nebo nemám, je několik procent. To znamená, naopak naši studenti jsou velice úspěšní. Velice úspěšní.

A co se týká přípravy našich škol, tak jenom chci upozornit, že už od roku 2014 jsou masivně upraveny rámcové vzdělávací programy z hlediska počtu hodin matematiky. Metoda Hejného se masivně rozšířila v posledních pěti letech. A mohla bych tady mluvit další tři hodiny. Koneckonců samo Ministerstvo školství ještě v červenci školskému výboru všechna tato data předkládalo včetně toho, co dělá.

Na závěr, protože už to nechci prodlužovat, chci jenom zmínit, že také mezinárodní testy PISA už v roce 2016 ukázaly zlepšení našich žáků, stejně jako o dva roky později, v matematické gramotnosti a stejně tak se v posledních dvou maturitních zkouškách zlepšila úspěšnost v rámci maturitní zkoušky z matematiky. To jsou fakta. Podotýkám, že u mezinárodního srovnání PISA ty dvakrát lepší výsledky jsou samozřejmě plošným ověřováním, není to to, že někdo si vybírá maturitu z matematiky - jenom abych předešla oblíbeným argumentům těch, co z nějakého záhadného důvodu nechtějí rovnováhu na konci středoškolského vzdělávání mezi češtinou, cizím jazykem a matematikou, protože o tom je to, o čem dneska jednáme.

Na závěr chci také podobně jako Tereza Hyťhová vaším prostřednictvím, pane předsedající, popřát nejenom těm letošním maturantům, protože ti to mají zvlášť těžké, ale i všem těm budoucím úspěch, co nejlepší výsledky nejenom v maturitní zkoušce, ale především co nejlepší vědomosti, znalosti a kompetence tak, aby byli úspěšní. A děkuji ctěné Sněmovně za poslech a poprosím kolegy a kolegyně o podporu pozměňovacího návrhu Vondrák, Rais, Valachová.

No a na závěr, protože bohužel školský zákon obsahuje řadu dalších změn a vždycky se to smrskne na povinnou matematiku, tak jenom chci říct, že zásadně nesouhlasím s tím, aby v rámci posledního čtení v Poslanecké sněmovně se měnily kompetence Cermatu a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bez jakékoli veřejné, politické a odborné debaty, a stejně tak zásadně nesouhlasím, aby tímto způsobem se rušil plán národní vzdělávání, tak jak ho předpokládá školský zákon. Je to absolutně, absolutně nepřípustné tímto způsobem zasahovat do tak klíčových věcí těsně před hlasováním ve třetím čtení. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. A na řadě je pan poslanec Výborný do rozpravy.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, rád bych se také vyjádřil k tomuto předmětnému tisku, a to i z pozice dlouholetého učitele a ředitele střední školy. Já nechci reagovat na svoji předřečnici paní kolegyni Valachovou, ač se domnívám, že některé věci tady prostě není možné spojovat, dávat dohromady přijímací zkoušky a maturitní zkoušky podle mě skutečně nemá vůbec žádné opodstatnění. Ale obecně, a ono to vyplývá i z té diskuse a debaty, která se tady vede nejenom teď v rámci třetího čtení, já mám někdy pocit, že se tady vytvořila atmosféra toho, že hlasujeme o bytí a nebytí matematiky. Ale to přece není pravda. To přece není pravda.

Já tady musím souhlasit s panem kolegou Raisem. Kvalitní výuka matematiky na středních školách, a teď nemluvím jenom o gymnáziích, je samozřejmě zásadní a důležitá. Matematika je jazykem přírodních a technických věd a projednávání tohoto zákona nebo tématu povinné, nebo nepovinné, nebo dobrovolné matematiky - skutečně na tom nic neměníme. Tady se bohužel vytvořila představa nebo atmosféra, že té kvality dosáhneme tím, jak nastavíme formu toho výstupu. Já myslím, že to je přesně ta chyba, přesně ten omyl. Protože nedosáhneme kvality odzadu, nedosáhneme kvality tím, že budeme řešit úroveň a formu toho výstupu, ale my se musíme zaměřit na samotný obsah toho předmětu.

A tady bych byl i kritický vůči ministerstvu - a neříkám, že přímo vůči tomuto panu ministrovi, protože samozřejmě on měl také své předchůdce. Tady jsme nejenom na úrovni ministerstva, ale i Národního ústavu pro vzdělávání prostě zaspali. To, že tady vedeme de facto procedurální debatu a diskusi dva roky o tom, jak se vypořádat s povinnou matematikou ukotvenou v zákoně, ale neřešíme ten samotný obsah, to považuji za klíčovou chybu. Tady skutečně se musíme vrátit nejprve k tomu obsahu. A jak znovu zdůrazňuji, matematika je jazykem přírodních a technických věd a jako taková si samozřejmě tuto pozornost zaslouží. Já doufám, že se velmi rychle znovu rozběhne debata o revizi v rámci vzdělávacích programů, protože podle mého názoru právě sem tato debata, tato diskuse patří.

Znovu opakuji, dneska tady není volba Losna, nebo Mažňák, matematika, nebo nic. Prostě není to tak. Jednak zdůrazňuji, je tady zachována dobrovolnost. Čili pokud platí to, co říkala paní poslankyně Valachová, že studenti, žáci středních škol se dlouhodobě připravují na maturitní zkoušku z matematiky, tak jim vůbec nikdo nebude bránit v příštím školním roce a těch následujících, aby si tu matematiku jako maturitní předmět zvolili. Dokonce i pokud budou chtít cizí jazyk, tak si ho mohou zvolit jako nepovinný předmět. Známe školský zákon a prostě ta možnost tady zachována je.

Chtěl bych také zdůraznit a připomenout to, co tady dnes nezaznělo, a to je i touto novelou nově vytvořený předmět, nebo maturitní zkouška, ten název matematika rozšiřující, ta bývalá matematika plus, což je z mého pohledu i vstřícný krok vůči akademickému prostředí, vůči vysokým školám. Pokud vysoké školy chtějí nějakou vyšší relevanci výstupu ze střední školy a použít ji v rámci přijímacího řízení, tak tu možnost mají. Mnohé ty školy to dělají už dnes. A samozřejmě ty další to mohou dělat i do budoucna, a to právě využitím této matematiky rozšiřující. Čili není to tak, že bychom matematiku rušili, ničili nebo něco podobného. Je to jenom o zachování té dobrovolnosti, volby mezi cizím jazykem a matematikou, a samozřejmě i prací nad tím obsahem samotným. A tady bychom potom nevylučoval, že se můžeme po určitém čase, nebo naši nástupci tady a budoucí ministři, k té debatě o zavedení povinné matematiky na některých typech škol vrátit v rámci maturitní zkoušky. To určitě možné je. Ale za velmi alibistický považuji ten pozměňovací návrh, který odkládá matematiku pouze o ty dva roky. To skutečně neřeší vůbec nic. Je to alibismus, je to přehození problému na příští Sněmovnu, na příštího ministra, nebo současného ministra. Opravdu to nic neřeší. A já jsem přesvědčen o tom, že máme jít přesně - a KDU-ČSL to říká dlouhodobě - v tom duchu, jak předložilo návrh Ministerstvo školství.

Dovolte mi na závěr říci ještě jednu zásadní věc. My hlavně dneska musíme ukončit tu nejistotu, která tady panuje. Můžete oponovat tím, že tady platí zákon a všichni vědí, na co se mají připravovat. Na druhou stranu žáci, studenti, učitelé, pedagogové, ředitelé škol jsou dlouhodobě připravováni na to, že tady nastane nějaká změna, a ta nejistota, kterou jsme způsobili my politici, poslanci tím, že ten tisk a tu věc tady projednáváme více jak jeden rok, je tím, co ty školy velmi trápí. Žáci třetího ročníku dnes pořád ještě nevědí, na čem jsou, a dneska tedy ta situace je o to složitější, jakou formou teď probíhá v době koronavirové krize výuka. Čili já myslím, že tu nejistotu musíme skutečně velmi rychle napravit.

Já jsem absolvoval řadu besed na středních školách, nejenom na gymnáziích, protože to je potřeba také zdůraznit. Problém povinné matematiky není problémem gymnázií. My se tady bavíme o zachování také nějaké relevance a vážnosti té zkoušky samotné. Pokud bychom v dnešní situaci hovořili o povinné matematice, tak logicky by ta zkouška musela být nějakým způsobem přizpůsobena odborným školám, a já se obávám, že tím bychom naopak šli s tou kvalitou a úrovní maturitní zkoušky dolů. A já předpokládám, že to si nikdo nepřejeme, že to byl jeden z argumentů, se kterým přicházel pan ministr.

Čili pojďme ukončit tu nejistotu, která tady panuje i vzhledem k plánování nového školního roku. Pro ředitele škol není za minutu dvanáct. Bohužel je deset minut po dvanácté. Tady to musíme říct sebekriticky vůči nám, vůči Sněmovně, a každý z vás si řekněte, kdo zde v těch uplynulých měsících prodlužoval, a bohužel někdy naprosto cíleně, projednávání tohoto tisku právě kvůli nějakým svým vlastním politickým představám. Myslím, že to byla chyba. Věřím, že dnes toho hlasování dosáhneme a půjdeme tou jistotou pro školy, žáky a studenty.

Dovolte mi také na závěr vyjádřit velký respekt vůči ředitelům, pedagogům, žákům, kteří se dnes potýkají s tou nelehkou situací. Samozřejmě v jistém smyslu i stále nejistotou, jakým způsobem bude probíhat konec tohoto školního roku, jakým způsobem budou probíhat maturitní zkoušky, případně přijímací řízení. Já věřím, že ten chaos, který teď zažíváme v mnoha oblastech, se v rámci školství podaří velmi rychle dát dohromady tak, aby ty informace byly jasné, srozumitelné, aby každý věděl, na čem jsme.

Maturantům držím palce, aby v nelehké situaci tohoto školního roku tu zkoušku úspěšně zvládli a abychom si z té krizové situace, ve které se nacházíme, všichni, žáci, pedagogové i vedení škol, odnesli pozitivní zkušenosti. Protože já myslím, že každá krize je znamením šance. A nemá smysl jenom žehrat na to, v jaké jsme situaci, ale hledejme na tom také to pozitivní. Věřím, že v tomto smyslu k tomu budeme všichni přistupovat včetně Ministerstva školství. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Je zde faktická poznámka paní poslankyně Valachové.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Pane předsedající, jenom vaším prostřednictvím, já bych chtěla doplnit předřečníka, protože on se zapomněl pochválit, Marek Výborný, protože ty kroky, co se má z hlediska obsahu matematické gramotnosti schválit, samozřejmě schválili v lednu 2017 velmi detailně a transparentně skrze opatření při nařízení vlády ministři za KDU-ČSL, ministři za ANO a ministři za ČSSD jednomyslně. Tam byly ty kroky, na čem se má pracovat. A prostou kontrolou těchto úkolů se dá zjistit, kdo co jak neodpracoval. Takže doporučuji, aby případně za toto se také pochválil a přestal používat falešné politické argumenty o tom, že něco někdo, nevím, neodpracoval. Plán byl plněn do července 2019, jak koneckonců osvědčilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na školském výboru. A ten plán byl zcela jasný a shodli jsme se na něm všechny tři tyto politické strany. Takže souhlasím s ním, netahejme do toho politiku, ale bylo by fajn říct ta fakta.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Jurečka.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Protože jsem byl účastníkem těch událostí minulého volebního období, ano, já jsem hlasoval pro novelu školského zákona, která zaváděla povinnou maturitu z matematiky. V těch debatách tehdy zaznívalo jasně, že bude opravdu dobře zvážen výčet oborů, na které se tato povinnost bude vztahovat. A když na jednání vlády přišlo nařízení s tím výčtem oborů, tak já jsem pro něj nehlasoval. Odmítal jsem tento výčet oborů, protože je nelogický. To, že tam některé školy zůstaly vyjmuty, myslím si, že v tom byla i určitá politická dohoda tehdejších, řekněme, ministrů za sociální demokracii, protože pokud tam dáváme některé obory, například třeba i z mé branže, v oblasti odborných středních zemědělských škol, pak nechápu, proč tam chybí střední zdravotnické školy.

Mohl bych pokračovat, ale to, co považuji za zásadní, je, že jestliže na středních odborných školách budeme zavádět povinnou maturitu z matematiky a chceme stejnou úroveň jako u maturantů například na gymnáziích, a logicky nemáme stejnou dotaci hodin výuky matematiky, protože ty školní vzdělávací plány to takto prostě nemají - uvedu konkrétní příklad třeba i pro lidi, kteří nás sledují. Na středních zemědělských školách se matematika učí v prvním a v druhém ročníku. V rámci třetích a čtvrtých ročníků je to formou seminářů a ty semináře samozřejmě jsou tam v nějaké dotaci hodin alokovány, a pokud budeme chtít ty studenty v rámci toho třetího a čtvrtého ročníku v těch seminářích připravit na stejnou úroveň, aby zvládli stejnou úroveň maturity z matematiky jako například studenti gymnázií, tak logicky asi v těch seminářích nebude prostor na přípravu těch studentů pro ty odborné předměty, pro které šli na střední odbornou školu.

A to je pro mě ten důvod, kdy já říkám, ten model, tak jak byl nastaven, není zvolen šťastně. Buďto si řekněme, má smysl do budoucna upravit ty parametry z hlediska výčtu oborů, nebo má smysl upravit to tak, že budou dvě úrovně z maturity z matematiky, anebo potom musíte sáhnout do jednotlivých hodin v rámci školských vzdělávacích programů z hlediska odborných předmětů a říct férově žákům a rodičům: jdete sice na střední odbornou školu, ale příprava pro tu vaši odbornost prostě bude nižší. A to si nemyslím, že je to, co tady v České republice chceme, když voláme po tom, abychom měli tady kvalitní technické, digitální a další dovednosti našich studentů.

Takže já se stavím za to, co tady zaznělo i z úst Marka Výborného. Prosím pěkně, ať ministerstvo udělá revizi těchto kroků, toho návrhu, a ať se tady nedělá provizorní odklad, který bude jenom prodlužovat nejistotu studentů. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Na řadě je paní poslankyně Kovářová.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, ráda bych vás požádala o podporu pozměňovacího návrhu, který předkládám společně s Petrem Gazdíkem a panem poslancem Bartoněm. Tento pozměňovací návrh se týká cílů vzdělávání a zavádíme nové novelizační body, které se týkají finanční, informační a digitální gramotnosti.

Musím přiznat, že co se týče školského zákona, tak nemám historickou paměť, ale pokud vím, tak zákon je z roku 2004, ale nevím, zda cíle vzdělávání se měnily. Co ale rozhodně vím a víme všichni, co se změnilo, je doba, která nastává, a samozřejmě ta doba se bude měnit a přijdou určitě nové výzvy. Děti v následujících letech v oblasti vzdělávání budou čelit velkému tlaku. Budou na ně kladeny vysoké nároky, a to v oblasti schopností pracovat v souvislostech. Je potřeba, aby odcházely děti do budoucích profesí s unikátními znalostmi, které budou představovat konkurenční výhodu, a samozřejmě pak i my můžeme vylétnout v rámci inovačního procesu.

Co se týče informační gramotnosti, tak v oblasti informací čelíme obrovské zahlcenosti. Jenom pro zajímavost, v roce 2016 jsme měli tolik dat, kolik lidstvo stihlo vyprodukovat za pět tisíc let. Proto je tedy nutné, aby žáci a studenti věděli, kdy a proč potřebují informace, kde je mají najít, jak je mají vyhodnotit, jak je mají použít a jaké informace jsou relevantní.

Co se týče digitální gramotnosti, tak samozřejmě tam je důležité, aby studenti věděli, jak je identifikovat, pochopit, interpretovat, komunikovat a účelně a bezpečně uměli využívat digitálních technologií. Nedostatek digitální gramotnosti totiž může vést k digitálnímu vyloučení, a to se nemusí týkat jen seniorů nebo osob se zdravotním postižením, etnických menšin, ale projevuje se a objevuje se napříč celou populací. Ohroženi jsou proto v určité míře všichni, a proto je důležité, aby se kladl tlak na zvyšování digitální gramotnosti, a samozřejmě v této oblasti bude hrát klíčovou roli průběžné celoživotní učení.

Třetí gramotností je gramotnost finanční. Ta hraje velmi důležitou roli, dokonce zásadní roli při rozhodovacích procesech občanů ve finančních a peněžních operacích. Její absence často zapříčiňuje spadnutí do dluhových pastí a nekončících exekucí, které poté dopadají na příjem jedince, a v těchto případech musí pak finanční problémy sanovat ve formě sociálních dávek stát.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím, považuji to, jak vysoká bude finanční, informační a digitální gramotnost v naší společnosti, tak to jistě pomůže zvládnout tu dobu, která bude následovat po době koronavirové, a právě tyto gramotnosti mohou rozhodnout o tom, jak budeme úspěšní. Proto vás prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Hezké dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane ministře. Budeme pokračovat, a to vystoupením pana poslance Petra Gazdíka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Gazdík: Hezký dobrý den, milé kolegyně a milí kolegové. Scházíme se nad jednou ze zásadních novel, která ovlivní život statisíců mladých lidí, a dá se říct, že ovlivní budoucí prosperitu České republiky. Já jsem tady v prvním čtení říkal, že Starostové a nezávislí podporují povinnou maturitu z matematiky, nicméně že jsme celkově v oblasti maturity prostě zaspali. Projekt státní maturity po deseti letech ukazuje, že my jako politici se nejsme schopni dohodnout a že se cyklicky vrací to, že se ta maturita neustále mění. Jedna z věcí, které ve školství jsou důležité, je stabilita. A my jsme za posledních 10 až 15 let rozhodně neposkytli maturantům stabilitu a svými činy vlastně ukazujeme, že nevíme, z čeho mají maturanti maturovat. Jednou ta matematika je, jednou není. Jednou tam slohová práce je, jednou není. Cizí jazyk je jednou takový, podruhé makový. Prostě státní maturita a její vliv nás jako politické reprezentace na ni ukazuje, že nejdeme správným směrem.

My jsme proto navrhli, jak má vypadat státní maturita podle nás. Nemá se změnit jenom matematika, ale celý koncept státní maturity, která by byla vnímána jako jakési středoškolské minimum, které student bude dělat z českého jazyka, cizího jazyka a matematiky. Může jej dělat opakovaně a bude tato státní část, nebo tady to středoškolské minimum, vstupenkou k té profilové školní maturitě. Říkal jsem tady v prvním čtení, že vyzývám pana ministra školství, aby svolal schůzku politických stran, a vyzývám i vás, kolegové, pojďme se dohodnout na tom, jak bude vypadat maturita v příštích minimálně deseti letech. V případě, že se nedohodneme, tak ten chaos bude pokračovat. Příkladem takového chaosu je návrh prodloužení toho termínu o další dva roky. Další dva roky budou studenti tápat, znovu se budou studenti druhého a třetího ročníku, kteří si vybírají semináře, ptát v únoru nebo březnu, jestli tam ta matematika bude, nebo nebude, znovu se bude čekat na rozhodnutí Parlamentu.

Vítám a děkuji panu ministrovi školství, že první týden v březnu svolal první schůzku zástupců všech politických stran zastoupených ve Sněmovně, ze které vzešel dotazník o tom, jak si politické strany představují maturitu jako koncept, a kterou vidím jako dobrý základ nějaké budoucí dohody. Schválením tohoto zákona dnes právě ta práce nekončí a věřím, že pan ministr, který se teď ke mně točí trochu zády, se neotočí zády k práci po zbytek volebního období a bude skutečně pokračovat v té práci na dohodě politických stran o tom, jak se změní maturita v příštích deseti letech, aby odrážela reálné vzdělání 21. století. My Starostové na adrese www.moderniskolstvi.cz jsme už v minulém roce zveřejnili celý koncept, jak má školství vypadat, a maturitní zkouška je jedna z úhelných kamenů toho systému školství, tak aby mohl fungovat. Věřím proto, že pan ministr bude pokračovat ve své práci, a vidím to jako jednu z jeho hlavních úloh do konce tohoto volebního období, aby se podařilo (dosáhnout) alespoň nějaké elementární dohody na tom, jak bude vypadat maturita v příštích letech, protože dnes nehlasujeme jenom o tom, jestli tam matematika bude, nebo nebude, ale i o tom, jestli se maturita změní, nebo ne. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Gazdíkovi. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Nyní ještě pan zpravodaj Lukáš Bartoň v rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Já bych rád vyjádřil stanovisko Pirátů. Piráti podporují volbu mezi cizím jazykem a matematikou, takže asi není žádnou neznámou, že podpoříme vládní verzi návrhu, ostatně jsme ho i takto věcně předkládali sami jako poslanecký návrh. Rozhodně nesouhlasíme se tím, aby se tato otázka, tento problém odsunul pouze o dva roky vlastně v době, kdy už tady tato vláda nebude a bude to na přelomu, kdy ani Poslanecká sněmovna to změnit pak nebude moci.

Pozměňovací návrhy, které se sešly k tomuto zákonu, se hodně týkají právě maturity, ale většina těch návrhů se týká zákona obecně. Je otevřen školský zákon a sešlo se zde mnoho pozměňovacích návrhů. S mnoha z nich souhlasíme. Jsou to velice dobré některé pozměňovací návrhy řešící problematiku, která teď ve školství trápí mnoho škol, ale zároveň bych nechtěl opomenout, aby některé pozměňovací návrhy prošly bez vůbec odůvodnění, a určitě jednak zmíním svůj pozměňovací návrh, který se snaží, aby byla uznána úroveň středního vzdělání pro studenty, kteří absolvují střední školu, ale nesplní maturitní zkoušku, tak aby měli alespoň úroveň středního vzdělání bez maturity, bez výučního listu v kategorii střední vzdělání, kde jsou ostatně i teď jednoleté, dvouleté obory.

Zároveň bych se rád dotázal, buď poslance Špičáka, nebo pana ministra, který vyjádřil s jeho pozměňovacím návrhem souhlas, jedná se o pozměňovací návrh F, který dává povinnost Cermatu zveřejňovat výsledky, anonymizované výsledky jak z maturitních testů, tak i z jednotných přijímacích zkoušek. V žádném případě by mi nevadilo, když se tato anonymizovaná data u středních škol objeví, protože v momentě, kdy se tato data objeví ve strojově čitelném formátu, určitě začnou vznikat neoficiálně žebříčky škol. Pouze na základě těchto dat. V momentě ale, kdy máme i data z jednotných přijímacích zkoušek, tak začnou vznikat neoficiální žebříčky základních škol.

U středních škol je to bez problémů, si myslím. Střední školu si volí student sám. Může si třeba i na základě těchto žebříčků vybírat svou střední školu. Ale v momentě, kdy máme základní školy spádové a student nebo ten žák by měl jít do školy podle místa bydliště, a teď tam bude žebříček a ta jeho škola prostě nebude v tom žebříčku nahoře, a každý rodič chce určitě dát svoje dítě na tu nejlepší školu, ale zatím to nevěděl, zatím žebříček škol byl tzv. povídání na pískovišti, kdy si rodiče mezi sebou vyměňovali informace o tom, která základní škola je dobrá, která je horší, kam by chtěli dát svoje dítě, a plno rodičů i volí různé metody, aby se dostali na základní školy, ale i mateřské školy, neváhají třeba i měnit své trvalé bydliště při narození nebo před narozením dítěte jen proto, aby se dostali do spádové oblasti dané školy, a nyní budou veřejné žebříčky základních škol, které budou říkat něco o kvalitě, podle toho, jak se jejich absolventi dostávají na střední školy, jak jsou úspěšní v testech, v přijímacích zkouškách na střední školy.

Nemyslím si, že toto jediné kritérium říká něco o kvalitě škol. Určitě ne. I Česká školní inspekce hodnotí školy na 26 různých kritérií. Jednoznačně jsem pro to, aby tato kritéria byla součástí řízení kvality. Ale v momentě, kdy pouze na základě těchto kritérií budou vznikat žebříčky škol, tak to může vést podle mě k dost negativním jevům, hlavně u měst, která mají více škol, že se najednou začnou přesouvat lidi do nějaké základní školy, která v tomto žebříčku bude na prvním místě, a naopak ta, která bude na posledním, bude mít nedostatek žáků.

Takže jaké má ministerstvo stanovisko k tomu, jestli je v souladu s tím, že tyto žebříčky budou vznikat a jestli je to prospěšné pro naše školství. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Bartoňovi. Pan ministr ještě chce v rozpravě? V rozpravě ministr školství Robert Plaga.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Byl jsem vyzván k vyjádření se k tomu pozměňujícímu návrhu pana poslance Špičáka. Musím říct, že mě překvapuje ten dotaz, konkrétně od Pirátů, protože jsme neustále vyzýváni v posledních letech k otevřenosti dat, a ve chvíli, kdy se objeví pozměňující návrh, který otevírá ta data Cermatu, po kterých je dlouhodobě poptávka, tak je tu obava, jestli nemůže někdo ta open data využít v neprospěch.

Já ten návrh podporuji, protože si myslím, že zveřejnění dat je správné i v případě základních škol. Ale souhlasím plně s vámi, že - a tak bude postupovat i ministerstvo, Česká školní inspekce u vysvětlování logiky těch dat, že skutečně tato data nejsou ukazatelem kvality té školy. Je to ukazatel úspěšnosti u jednotné přijímací zkoušky. A samozřejmě nemohou zabránit v případě, že jsou otevřená data, nějakým účelovým dezinterpretacím. Ale co se týká nějakého výkladu, doporučení ministerstva nebo přístupu, tak zastává ministerstvo dlouhodobě ten komplexní názor na hodnocení základních škol i středních škol. To znamená, toto nemůže být jednotlivé kritérium. Pevně doufám, že ta otevřenost nezpůsobí tuto dezinterpretaci v nějakém masovém měřítku. Klíčové je - a k tomu budeme edukovat veřejnost, aby se nedívala jenom na toto kritérium. Takže ale jsme pro tento pozměňující návrh jako ministerstvo. (V sále je trvalý hluk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ještě pan kolega Bartoň se hlásí v rozpravě s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Já děkuji panu ministrovi za toto vysvětlení. I my Piráti jsme připraveni pro tento návrh pozměňovací hlasovat. Jenom jsem potřeboval za důležité zmínit to, že zde toto hrozí. A plně beru slib pana ministra, že se pokusí míti metodiku pro to, aby tato surová data nebyla interpretována špatně mnohými aktéry v oblasti školství. Ne samotným ministerstvem, ale veřejností. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nemám už žádnou přihlášku do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova - pane ministře, pane zpravodaji? Závěrečná slova ne. V tom případě přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Požádám zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřil se stanoviskem. O to též požádám pana ministra.

Ale než udělím slovo zpravodaji, požádám sněmovnu o klid! Jsme v závěrečné fázi třetího čtení, budeme hlasovat. Prosím, každá informace je důležitá k tomu, abychom se správně rozhodli. Ještě posečkám. Tak doufám, že jednotlivé hloučky nebudeme muset jmenovat, jisté kolegy a kolegyně. Máte slovo, pane zpravodaji.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Procedura je navržena školským výborem ve sněmovním tisku 645/4. Navrhuji tedy proceduru stejně. Za prvé návrhy legislativně technické, ty žádné nejsou. Ještě zmíním, že návrh na zamítnutí zákona nebyl podán, tedy o něm nebudeme hlasovat. O legislativně technických - vzhledem k tomu, že také nejsou, také nebudeme hlasovat.

Takže jako první bod přijde návrh A1, A3 a A4 školského výboru navrhovaný panem poslancem Raisem, Valachovou a ostatními, o tom, že se oddálí o dva roky povinná maturita z matematiky a cizího jazyka. Tento návrh, pokud projde, budou hlasovány i návrhy i A2, případně B všechny a SD. Ty jsou podmíněny tím, že projde pozměňovací návrh A1, A3 a A4. Pak je možné hlasovat o tom, jaký počet bude mít v profilové části, jestli se tam zařadí matematika, ústní zkouška. (Dotaz z pléna.) Ano, jk jsem říkal. Pokud projde, budou hlasovatelné. Tam je vzájemná výlučnost. Ale pokud neprojde, jsou nehlasovatelné.

Pak budou následovat po sobě návrhy školského výboru. Netýkají se přímo vládní novely, ale týkají se samotného otevření školského zákona, tedy A5, A6, A7, A8 a A10 dohromady, A9, A11, A12, A13 a A14 dohromady, A15, A16, A17, A18 a A19.

Poté pozměňovací návrh C. Poté všechna D - D1 až D5. E1 následuje. Poté F (F1?) a F2 dohromady. Poté všechna G - G1 až G3. Poté H1 a H2, přičemž bude-li schválen H1, je nehlasovatelný J1. Nebude-li schválen H1, budeme hlasovat o J1, protože se týkají obě dvě stejné kapitoly v zákonu. Následuje I1 a I2. A poté návrh jako celek.

Tolik procedura.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za návrh procedury. Ptám se, jestli má někdo výhradu k proceduře navržené zpravodajem. Není tomu tak. O proceduře budeme hlasovat. Nejdříve vás ale všechny odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami, abychom zjistili aktuální přítomnost. (Chvíli čeká.) Myslím, že stav přihlášených se stabilizuje.

 

O proceduře rozhodneme v hlasování číslo 167, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro schválení procedury. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 167, přítomných 97, pro 96, proti nikdo. Návrh byl přijat, budeme se tedy procedurou řídit.

 

Máme před sebou první návrh, pane zpravodaji.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Návrh na zamítnutí zákona nebyl podán, nehlasujeme o něm. Legislativně technické úpravy také nebyly, takže o nich nehlasujeme.

Přistupujeme k bodu 2 procedury, hlasování o návrzích A1, A3 a A4 dohromady. Jedná se o výborový návrh, který předložil pan poslanec Rais, paní poslankyně Valachová a další. Jedná se o oddálení povinné maturity z matematiky o dva roky. Upozorňuji - nebude-li tento návrh přijat, jsou návrhy A2, všechna B a SD nehlasovatelné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Stanovisko, pane ministře?

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Nesouhlas.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Výbor nepřijal stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 168. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 168, z přítomných 101 poslance pro 18, proti 44. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Tímto, protože jsou nehlasovatelné A2, B a SD, přistoupíme rovnou k bodu 7 procedury, a to je hlasování o pozměňovacím návrhu A5, který je výborový. Na výbor ho předložil pan poslanec Rais a tento návrh se zabývá tím, že u neúspěšných maturantů, tedy absolventů střední školy, kteří neudělali maturitu, stačí pouze dva roky pro to, aby mohli dosáhnout výučního listu. Stanovisko výboru je doporučující. (Ministr souhlasí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 169. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 169, ze 100 přítomných 98 pro, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Další pozměňovací návrh je návrh A6 a A7. Je to pozměňovací návrh výborový, původně předkládaný paní poslankyní Melkovou. Tento návrh umožňuje hrazení nákladů na dopravu na školní výlety z ONIV plus legislativně technické úpravy. Výbor k tomu zaujal stanovisko doporučující. (Ministr souhlasí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 170. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 170, ze 100 přítomných 98 pro, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Následuje pozměňovací návrh A8 a A10, taktéž výborový návrh, předkládaný z původního pozměňovacího návrhu paní poslankyně Melkové, který se zabývá financováním některých činností účelovým normativem místo rozvojových programů. Jedná se o zjednodušení. Výbor doporučuje. (Ministr souhlasí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 171. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování 171, ze 100 přítomných 97 pro, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu A9. Je to stále výborový návrh, který předložila paní poslankyně Melková. Je to pokračování, že účelový normativ bude místo rozvojových programů s možností zohlednění struktury školských služeb dle krajů. Stanovisko výboru je doporučující. (Ministr souhlasí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování 172. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování 172, přítomen 101 poslanec, pro 98, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Nyní budeme hlasovat o pozměňujícím návrhu A11, což je poslední z toho, který předkládala paní poslankyně Melková. Je to výborový návrh. Tento návrh se týká možnosti úpravy rezervy. Stanovisko výboru je doporučující. (Ministr souhlasí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování 173. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování 173, přítomen 101 poslanec, pro 99, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Následuje pozměňovací návrh A12, který je výborový. Na výbor ho předložil pan poslanec Bartoň ve spolupráci s Ministerstvem školství. Tento návrh se týká nakládání s chemickými látkami pro výuku chemie. Mimo jiné umožňuje i lepší organizaci při chemických olympiádách. Stanovisko výboru je doporučující. (Ministr souhlasí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování 174. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování 174, přítomen 101 poslanec, pro 98, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Následuje pozměňovací návrh A13 a A14, výborový návrh předkládaný na výbor panem poslancem Bartoněm ve spolupráci s Ministerstvem školství. Jedná se o pozměňovací návrh, který řeší dočasnou náhradu za ředitele školy, řešení situace, kdy škola přijde o ředitele v průběhu funkčního období, do té doby, než bude vypsáno řádné - bude řádný. Stanovisko výboru je doporučující. (Ministr souhlasí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování 175. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování 175, přítomen 101 poslanec, pro 100, nikdo proti. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Následuje pozměňovací návrh A15, výborový návrh, podaný původně poslancem Bartoněm ve spolupráci s Ministerstvem školství. Tento návrh řeší možnost ukončování vzdělávání cizinců, kteří opustili Českou republiku a nereagují na výzvy. Stanovisko výboru je doporučující. (Ministr souhlasí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování 176. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování 176, 102 přítomných, pro 101, nikdo proti. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Další návrh je pozměňovací návrh A16, výborový, předložený panem poslancem Bartoněm ve spolupráci s ministerstvem. Tento návrh řeší úpravu místní příslušnosti pro potřeby nostrifikace. Nyní bude prostě nostrifikace tam, kde byla žádost podána plus řeší i tlumočníky. Stanovisko výboru je doporučující. (Ministr souhlasí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování 177. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování 177, přítomných 101, pro 97, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Následuje pozměňovací návrh A17, výborový, původně předkládaný panem poslancem Miholou, který vyjasňuje nový typ zařízení školního stravování, zavádí výdejnu lesní mateřské školy. Stanovisko výboru je doporučující. (Ministr souhlasí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování 178. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování 178, přítomen 101 poslanec, pro 87, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Následuje pozměňovací návrh A18, návrh výborový, který původně překládal pan poslanec Rais. Tento pozměňovací návrh vyškrtává ze zákona národní plán vzdělávání. Toť vše. Stanovisko školského výboru je doporučující. (Ministr souhlasí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování 179. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 179, přítomen 101 poslanec, pro 61, proti 12. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Následuje pozměňovací návrh A19, poslední výborový, původně předkládaný panem poslancem Raisem, který se zabývá tím, že v rámcových vzdělávacích programech zavádí členění obsahu povinné výuky na základních školách po jednotlivých ročnících a obdobích. Stanovisko školského výboru je doporučující. (Ministr souhlasí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování 180. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování 180, přítomen 101 poslanec, pro 67, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Další návrh je pozměňovací návrh C. Jedná se o pozměňovací návrh pana poslance Čižinského, který se zabývá umožněním zřizování přípravné třídy základních škol i soukromým školám. Stanovisko školského výboru je doporučující. (Ministr souhlasí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování 181. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování 181, přítomných 101 poslanec, pro 81, proti 5. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Následuje pozměňovací návrh D1 až D5 pana poslance Kubíka, který se zabývá jednoznačným vymezením pravomoci mezi ministerstvem a Centrem. Zadání testů jednotné přijímací zkoušky i zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky originálně náleží ministerstvu, které to může delegovat na Centrum. Stanovisko školského výboru je doporučující. (Ministr souhlasí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování 182. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování 182, přítomen 101 poslanec, pro 95, proti jeden. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Další pozměňovací návrh je návrh E1 pana poslance Váchy, který se zabývá tím, že ředitel mateřské školy po dohodě se zřizovatelem stanovuje termín a místo zápisu. Nyní je v zákoně stanoven termín od 2. do 16. května. Stanovisko výboru je nedoporučující. (Ministr nesouhlasí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování 183. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování 183, přítomen 101 poslanec, pro 14, proti 34. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Následuje pozměňovací návrh F1 a F2 pana poslance Špičáka, který stanovuje povinnosti Centra zveřejňovat anonymizovaná data z výsledků jednotlivých zkoušek a maturit. Budou se zveřejňovat zadání, klíče řešení, validace testů, validační protokoly. Zveřejňování bude ve strojově čitelné formě. Školský výbor doporučuje. (Ministr souhlasí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování 184. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování 184, přítomno 101 poslanec, pro 100, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Další návrh je pozměňovací návrh G1 až G3 paní poslankyně Melkové, která dává do zákona omezení používání mobilních telefonů na školách a toto omezení bude definované školním řádem na školách. Stanovisko školského výboru je doporučující. (Ministr souhlasí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování 185. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování 185, přítomen 101 poslanec, pro 75, proti 14. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Dalším návrhem je pozměňovací návrh H1 a H2. Jedná se o pozměňovací návrh paní poslankyně Kovářové, která se zabývá cíli vzdělávání. Jedná se o doplnění do cílů vzdělávání, výuka moderních dějin, finanční, mediální a digitální gramotnosti. Stanovisko školského výboru je nedoporučující. (Ministr nesouhlasí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování 186. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování 186, přítomno 101 poslanců, pro 45, proti 38. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Nyní budeme hlasovat, protože nebyl přijat, budeme hlasovat o návrhu J pana poslance Miholy, který se také zabývá cíli vzdělávání a přináší se k doplnění občanských povinností, osvojování tradic humanismu vycházejících z antického a židovsko-křesťanského duchovního odkazu. Stanovisko výboru je nedoporučující. (Ministr nesouhlasí. - Upozornění z pléna.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Prohlašuji hlasování 187 za zmatečné a opravte stanovisko, pane zpravodaji.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Omlouvám se, zaměnil jsem návrhy I a J. Výbor nezaujal stanovisko. (Ministr nesouhlasí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování 188. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování 188, přítomno 101 poslanců, pro 34, proti 36. Návrh nebyl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Nyní budeme hlasovat o posledním pozměňovacím návrhu I1 a I2 pana poslance Bartoně, který zavádí uznání středního vzdělání pro studenty, kteří ukončili střední školu a neudělali maturitu, aby dosáhli úrovně středního vzdělání.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Ještě před rozhodnutím se hlásí pravděpodobně s faktickou procedurální pan kolega Feri.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji. U hlasování číslo 185 jsem se zdržel, na sjetině mám pro. Nezpochybňuji hlasování, uvádím pro stenoprotokol. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Bude v protokolu. Teď stanoviska. Pane zpravodaji? (K návrhu I školský výbor nedoporučuje.) Pan ministr? (Nesouhlas.)

 

Zahájil jsem hlasování 189. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování 189, přítomno 101 poslanců, pro 31, proti 43. Návrh nebyl přijat.

 

Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy, pane zpravodaji?

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Ano. Nyní zbývá návrh zákona jako celek.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Můžeme přikročit k hlasování návrhu zákona jako celku.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 178/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 645, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahájil jsem hlasování číslo 190. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 190, přítomno 99 poslanců, pro 78, proti 10. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a končím třetí čtení tohoto návrhu, bodu číslo 250.

 

Pokračovat budeme podle změněného pořadu schůze tak, jak jsme se ráno rozhodli, a to přerušeným bodem číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.




Přihlásit/registrovat se do ISP