(14.40 hodin)
Poslanec Tomáš Vymazal: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, minulý týden médii prolétl další případ samopěstování konopí, za které byl pěstitel potrestán trestem odnětí svobody na delší dobu, než kdyby například sexuálně zneužil dítě. Uvážíme-li, že pěstování konopí je zločin bez oběti, je to úplně absurdní situace. Já bych proto rád navrhl pevné zařazení novely zákona o návykových látkách, která ve Sněmovně leží už rok a půl a která tento problém řeší. Dovolím si rychle uvést několik důvodů, proč je toto téma relevantní právě v čase boje s koronavirem.
Současné společenské náklady na boj s nelegálními drogami jsou odhadem 15 mld. korun ročně a z toho 20 % jde na vrub konopí, takže asi 3 mld. korun. Většinu této částky tvoří trestné činy a přestupky týkající se malého množství. Odhadem by tedy stát mohl ročně ušetřit alespoň 2 mld. korun, pokud by zastavil kriminalizaci domácích pěstitelů.
V období po krizi, které nás čeká, bude třeba šetřit, kdekoliv je to možné, a ušetřené prostředky bude nutné nalít do rozjezdu ekonomiky a upgradu zdravotnictví nebo sociálních služeb. Tady máme příležitost. Samopěstitelé konopí, kteří neskončí ve věznici, budou navíc nadále aktivní součástí pracovního trhu, který si teď budeme muset hýčkat. Ukončení represe samopěstitelů konopí by také obecně zefektivnilo výkon trestu odnětí svobody u ostatních trestných činů. Vychovatelé by měli více času na pachatele závažnějších trestných činů, což by vedlo k nižší recidivě, a tedy dalším úsporám v budoucnosti. Každý člověk, kterého už není třeba věznit a může se vrátit na pracovní trh, se nám vyplatí dvojnásob.
Projednání této novely zákona o návykových látkách by nadto umožnilo upravit i pravidla pro nakládání s technickým konopím, jehož širší průmyslové využití bylo diskutováno na semináři, který tu proběhl před dvěma měsíci. Regulace technického konopí je v Evropě stále velmi přísná. Pokud tedy pravidla pro jeho zpracování upravíme včas, může se z technického konopí stát podobně významný zdroj příjmů státního rozpočtu, jako je tomu ve Švýcarsku nebo Itálii. A to by opětovnému rozjezdu české ekonomiky určitě neublížilo.
Abych to shrnul, leží nám tu na chodníku něco mezi třemi a pěti miliardami korun. Stačí zrušit zákaz činnosti, která má nulovou společenskou škodlivost, a ani k tomu není potřeba měnit trestní zákoník. Zároveň si uvědomuji, že jsou věci, které spěchají víc, takže mi stačí projednání až v pátek. Proto si dovoluji navrhnout pevné zařazení sněmovního tisku 331 na pátek 24. dubna jako první bod jednacího dne. Děkuji. (Tleskají poslanci Pirátů.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Jako další k pořadu schůze pan poslanec Stanislav Grospič.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych navrhl zařadit nový bod této schůze Poslanecké sněmovny, a sice se jedná o Žádost Policie České republiky o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslankyně Karly Maříkové. Jde o pokračování již přerušeného jednání. A dovolte, abych navrhl tento bod napevno na čtvrtek tento týden 22. dubna (správně 23. dubna) po písemných interpelacích.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Jen pro upřesnění, zařazení nového bodu budeme hlasovat už v gremiálním bloku a poté bychom hlasovali o vašem pevném zařazení. Myslím, že takhle je to naprosto hlasovatelné.
S přednostním právem se hlásí pan předseda Faltýnek.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, pane předsedo. Dovolte mi jenom pár malinkých poznámek, abych se vrátil k jednání dnešního jednání grémia Poslanecké sněmovny. Tam já jsem aspoň odcházel s pocitem, a tak jsem i informoval své kolegy z našeho klubu na jednání klubu, že jsme se víceméně dohodli, že tento týden projednáme pouze nezbytně nutné věci související s krizovou situací ohledně koronaviru, a to jsou zákony poslané vládou ve stavu legislativní nouze a vratky ze Senátu. A potom jsme všichni akceptovali požadavek opozičních stran na projednání dvou bodů, a jeden z nich, jak tady říkal pan předseda Sněmovny v tom gremiálním návrhu, debata s vládou - a já jsem poprosil naše ministry, aby tady byli, když se ten bod bude projednávat, o postupném uvolňování ekonomiky. Do tohoto bodu určitě se dá vlézt i ten navrhovaný bod pana kolegy Jurečky, který tady navrhoval jako informace o pomoci živnostníkům atd. A druhý bod požadovaný opozicí - Informace vlády o nákupu ochranných pomůcek ve stavu nouze.
Takže bych chtěl jenom poprosit a apelovat na snahu o dohodu, která byla ráno na grémiu, abychom se pokusili ji dodržet, a ty další věci, které snesou týden odkladu, projednali ve variabilním týdnu už v polovičním formátu, jak jsme se o tom bavili na grémiu. Děkuju moc.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Zaregistroval jsem pana předsedu Jurečku s přednostním právem.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji za tento vstřícný komentář, ale přiznám se, úplně nerozumím jedné věci. My jsme se tady dneska sešli prakticky v plném počtu jako Poslanecká sněmovna. Chceme, aby společnost postupně při rozvolňování začala fungovat naplno. A minulý týden jednaly třeba i výbory také v plném počtu. Přiznám se, já už nevidím logický důvod, proč máme i ve Sněmovně v nějakém polorežimu home office, a za sebe i za KDU-ČSL říkám, že jsme připraveni jednat tento týden až do pátku. Je tady spousta jiné agendy, která tady stojí už několik týdnů, měsíců a je velmi důležitá pro občany tohoto státu. Otázka exekucí, insolvencí, která tady byla probírána před 14 dny, a podobně. Tak bych opravdu apeloval na to, abychom to přehodnotili, abychom měli na tento týden tak, jak můžeme, a nevidím důvod k tomu, abychom tady byli jenom v úterý, ve středu a čtvrtek a pátek se rozjeli domů. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Jestliže nikdo s přednostním právem se nehlásí, jako další je přihlášen pan poslanec Jiří Mihola.
Poslanec Jiří Mihola: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl požádat o zařazení nového bodu Informace vlády o upřesnění režimu na hraničních přechodech se sousedními státy a návrh řešení výjimek umožňující nutnou hospodářskou, vědeckou a výzkumnou spolupráci a spolupráci v oblasti vzdělávání.
Je mi jasné tady v návaznosti na kolegyni Markétu Pekarovou Adamovou, případně na další, že by byla reálná nějaká sloučená debata, že ty body, které se týkají hraničního režimu, se dají spojit. Ale já mířím v tom svém bodu explicitně na vědeckou komunitu, univerzity, učitele i studenty, spolupráce typu Erasmus, mezinárodní konference, etc., etc.
Pevně věřím, že bychom mohli najít shodu mezi všemi kluby, protože když se rozhlédnu odprava přes střed doleva, tak ve všech klubech, pokud vím, je někdo, kdo pracuje aktivně, ne že je emeritní, ale aktivně v univerzitním prostředí nebo ve vědeckém prostředí, a určitě máte také v rámci příbuzenstva řadu studentů, kterých se to také bezprostředně týká. A ta věc, to není akademická debata teď, co by kdyby. Ta věc termínově spěchá, je nějakým způsobem ohraničena. A ta současná situace, vlastně kolegyně Pekarová Adamová na to poukazovala - my chápeme mimořádnou situaci a různá mimořádná řešení a postupy. Ale musíme co nejdřív odstranit to, aby jedno lidské právo se třískalo s jiným lidským právem. A tady vlastně se to spojuje také, i ty záležitosti univerzitní s oblastí ekonomickou, hospodářskou. ***