(Jednání pokračovalo v 18.30 hodin.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Je 18.30, pauza skončila, můžeme přistoupit k projednávání dalších bodů. Před projednáním vládního návrhu zákona o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s., vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS-CoV-2, sněmovní tisk 832, zkrácené jednání, bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. Otevírám rozpravu k tomuto. Nikoho nevidím přihlášeného do rozpravy, končím rozpravu.
Ještě jednou zagonguji a přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s., vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS-CoV-2, sněmovní tisk 832, ve zkráceném jednání." Všechny vás odhlásím. Přihlaste se prosím svými identifikačními kartami.
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 69, přihlášeno 75 poslankyň a poslanců, pro 74, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Přistoupíme nyní k projednání bodu
6.
Vládní návrh zákona o poskytnutí státní záruky České republiky
na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s.,
vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním
negativních dopadů způsobených virem SARS-CoV-2
/sněmovní tisk 832/ - zkrácené jednání
Předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí paní Alena Schillerová, kterou prosím, aby se ujala slova.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi krátce uvést návrh zákona, který vám nyní předkládám a jehož cílem je reagovat na aktuální situaci vyvolanou pandemií nemoci COVID-19 způsobené virem SARS na nouzový stav vyhlášený v České republice a související očekávané enormní dopady na hospodářství. Považuji proto za nutné vytvořit rychlé a efektivní nástroje k podpoře podnikatelských subjektů.
Česká republika poskytne státní záruku na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů poskytnutých bankami. Státní záruka se poskytne v rozsahu nejvýše 150 miliard korun. Předpokládaný nástroj umožní ČMZRB poskytnout ručení za splacení úvěru na provoz ve větším rozsahu. Tyto záruky bude ČMZRB, tedy Českomoravská záruční a rozvojová banka, poskytovat s cílem posílení likvidity podniků a zajištění rychlého přístupu k úvěrovému financování podnikatelských subjektů.
Podmínkou záruky je skutečnost, že úvěr byl poskytnut podnikateli, který má nejvýše 500 zaměstnanců a jedná se o úvěr určený na provozní financování. V případě podnikatelů - a teď prosím už uvádím ty konkrétní zákonné podmínky - v případě podnikatelů, kteří zaměstnávají do 250 zaměstnanců, to znamená, že to je vlastně definice malého a středního podniku, je ručení poskytováno nejvýše v rozsahu 90 % dluhu z jednotlivého poskytnutého úvěru. Takže pozor - 90 procenty bude ručit stát, 10 procenty potom úvěrující banka. V případě podnikatelů, kteří zaměstnávají mezi 250 až 500 zaměstnanci, bude ručení poskytováno nejvýše v rozsahu 80 % dluhu z jednotlivého poskytnutého úvěru.
Protože je na úvaze bank, které jaké úvěry Českomoravské záruční a rozvojové bance zaručí, její role ve schvalovacím procesu není tak významná jako v případě předchozích programů. Distribuce ručení tak nebude ovlivněna kapacitou ČMRZB a zaručené úvěry se ke klientům dostanou velmi rychle. Takto strukturovaný model ručení je běžně využíván ze strany EIF nebo EIB a banky s ním umějí pracovat.
Na druhé straně je třeba logicky ošetřit riziko, že banky budou s ručením nakládat poctivě, a proto je současně u obou skupin podnikatelů limitováno plnění ČMZRB ve vztahu ke každé konkrétní bance 25 % úvěrového portfolia. Navržený objem státní záruky 150 miliard korun umožní tak obsloužit až 600 miliard korun prostředků potřebných pro důležité segmenty naší ekonomiky. Takže záruka je u malých středních podniků 90 %, u těch větších 80 % a ta portfoliová záruka je 150 při 25 % krát 4 je 600 miliard.
V této souvislosti mi dovolte předem reagovat na načtené pozměňovací návrhy k právě předkládanému zákonu, podle kterých se má zvýšit strop portfoliové záruky. Zvýšení stropu portfoliové záruky z 25 na 30 %, nebo dokonce na 33, je pozměňovací návrh z dílny ODS a znamená nejen vyšší riziko morálního hazardu, ale sníží při stejné výši nároku na státní rozpočet 150 miliard velikost bankám zaručeného celkového objemu z 600 na 500 při té portfoliové záruce 30 %, anebo 450 při 33 %. To znamená, zmenší se objem vládou podpořeného financování pro podniky. To znamená, čím vyšší zastropování, tím je objem vládní pomoci pro firmy nižší. Jinými slovy, bude obslouženo méně klientů.
Vůbec netuším, odkud se berou tvrzení, která čtu v pozměňovacích návrzích a v jejich zdůvodněních, že za nastavených parametrů bude obslouženo jen 50 % klientů. Tato tvrzení jsou absolutně ničím nepodložená, byť jsem si je při velice náročných jednáních při zpracování tohoto ojedinělého a v historii prvního zákona v novodobé historii snažila získat, tak jsem žádné takové argumenty ani analýzy od banky nezískala.
Zdůrazňuji, že mnou navržené parametry, nebo respektive Ministerstvem financí navržené parametry, které jednomyslně schválila vláda, byly konzultovány i s Českou národní bankou jako s orgánem dozoru a dohledu, která je ve vztahu ke zdraví našich bank označila za naprosto dostačující. Zvýšení stropu portfoliové záruky povede k nedůvodnému obílování portfolia našich bank. To ovšem cílem mnou předkládaného návrhu jako ministryně financí nebylo.
Děkuji vám za možnost projednat tento návrh ve zkráceném řízení, protože rozšíření možnosti poskytování úvěru je pro podnikající subjekty v této těžké době velice, velice důležité. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem poprosím pana předsedu Chvojku. Pak je přihlášen pan ministr Havlíček.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Hezký podvečer, kolegyně, kolegové. Máme před sebou ještě spoustu práce, byť si myslím, nebo doufám si tvrdit, že snad tady nebudeme jako minule do půl čtvrté. Ale všechno je možné a samozřejmě je naše právo i vaše právo tady diskutovat, pokud to bude potřeba. Ale nyní je potřeba, pokud chceme stihnout ty zákony, které chceme schválit a projednat, abychom mohli jednat i po 19. a 21. hodině. Proto bych si tedy prosím dovolil navrhnout jménem dvou poslaneckých klubů - ČSSD a hnutí ANO - aby Poslanecká sněmovna jednala a meritorně i procedurálně hlasovala o všech návrzích dnes po 19. hodině a i po hodině 21. Děkuji. ***