(18.50 hodin)
(pokračuje Juříček)
Je tady několik pozměňovacích návrhů, tak jak už to signalizovala paní ministryně, přesto, jak jsem říkal, že včera na rozpočtovém výboru bylo naprosto totální souznění, tak přesto dneska došlo k sedmi pozměňovacím návrhům, které jsou v systému.
Jeden pozměňovací návrh pod číslem 5090 je můj a kolegy Martínka, neboť jsme tam specifikovali, co to je dluh, a dluh jsme specifikovali, že to je jistina. Protože samozřejmě ve chvíli, kdy komerční banky budou dávat nějaké úvěry, které budou garantované státem, tak samozřejmě na to nemáme vhled, jestli to budou úroky nízké, střední, anebo nějaké rizikovější. Takže to je specifikace toho pozměňovacího návrhu mého a kolegy Martínka.
Ale další pozměňovací návrhy jsou tam skutečně v oblasti těch výší a dovolte, abych je tedy odcitoval.
Kolega Onderka tam navrhl 30% sazbu. Je nutné si uvědomit, že tím pádem, pokud bychom odsouhlasili 30% sazbu portfolia bank, tak ta multiplikace už není 1,4, ale 1,33, a tím pádem do systému by nešlo 600 miliard, ale jenom 499. To je 100 miliard rozdíl.
Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh kolegy Stanjury, kterého tady nevidím, a ten navrhuje 33 %. A když si vezmete multiplikace 33 procent vůči těm 150, tak to je jedna ku třem, a do systému se už nedostane 600 miliard, ale pouze 450 miliard korun.
A teď ten důvod, proč se to načítá. Protože samozřejmě musíme si přiznat, že jsme pod těžkým tlakem jak podniků, které jsou slabší, tak hlavně bank, které samozřejmě chtějí převést z toho koláče, který by byl případně zmenšený, tak si chtějí zachovat, respektive zvýšit si to portfolio těch méně nebo těch více rizikových úvěrů. Ale banky si přece nebudou pod sebou podřezávat větev. To je zbytečný tlak teď na nás, na Poslaneckou sněmovnu, z různých stran se to dovídám, abychom ten koláč zmenšili. A myslím si, že by to byla historická chyba, kdybyste těmto tlakům podlehli. Nakonec by nám to historie opravdu sečetla, protože je rozdíl mít 600 miliard v systému, anebo 450. Tím se dá zachránit řada firem.
Ale souhlasím s jednou částí. Ne všechny tam se dostanou, protože ty, které byly už nanicovaté a měly situaci už zhoršenou v předcházejícím období, a teď je to může dorážet, tak samozřejmě tyto firmy mají riziko se do toho systému dostat, protože ty komerční banky je nebudou chtít do toho možná dát. To je pravda. Ale je krize, neobvyklá, není to krize poptávky, není to krize nabídky a není to finanční krize, kterou jsme prožili v roce 2008, 2009, 2010, je to zcela jiná krize, ale nicméně každý podnikatel musí počítat s jakýmisi riziky, ať už jsou to rizika finanční, anebo rizika poptávka, anebo riziko to, co zažíváme teď.
Nezlobte se, já jsem podnikatel a já taky ztratím spoustu peněz, ale před nikým tady nebrečím, že bychom nepřežili, a je to jenom otázka, jakým způsobem se ty jednotlivé firmy chovaly. Jestliže ty firmy nemají právo na žití - omlouvám se, když to tak říkám já jako podnikatel, a všem podnikatelům se omlouvám a všichni, kteří umějí vydělat peníze, jich si nesmírně vážím, a jednou euro taky, ale myslím si, že by byla velká chyba ustoupit těm tlakům ať už z jedné strany, nebo z druhé.
Já samozřejmě si vážím pana ministra průmyslu, obchodu a dopravy, s tím, že on má strach, že by v tom sítu mohly skončit právě ty slabší firmy a že by mohlo dojít k nějaké restrukturalizaci České republiky v rámci podnikání. To je možná pravda, ale já se vás ptám, jestli za cenu toho tam převedeme tu zodpovědnost jenom na stát a necháme bankám v tomhle směru volnější ruce? Já si myslím, že ne, že to, co připravilo Ministerstvo financí, je velmi velkorysá nabídka a že je dobře, že budeme multiplikovat raději 1,4, než abychom multiplikovali 1,3, protože pak máme větší šanci ty firmy, které budou, řekněme, prostřední a lepší, tak aby podstatně byly více, více podpořeny než ty, které byly slabé a v tuto chvíli jsou slabé. A to už je teď na rozhodnutí nás, jakým způsobem se na to díváme.
To byly ty pozměňovací návrhy, které jsem si dovolil teď nějakým způsobem okomentovat, a pak už jsou tam pozměňovací návrhy, které jsou doporučující pro to, aby vláda a Českomoravská rozvojová banka vedla k tomu, aby ty peníze neunikly do zahraničí, do daňových rájů, respektive, aby ty peníze neskončily v nějakých podivných vlastnických strukturách.
Myslím si, že pak se můžeme vrátit v podrobné rozpravě nad těmi jednotlivými pozměňovacími návrhy, těmi doprovodnými usneseními, která tam dali kolegové Michálek s Ferjenčíkem, kolegyně Kovářová, případně další. Takže to je pro ten začátek můj komentář k tomu, co já jsem vám chtěl vlastně v tomto směru říct. Děkuji pěkně.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nyní rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu. Já jsem přivolal poslance do sálu. Byl jsem požádán, abychom trošku posečkali...
Já myslím, že už nás tady více nebude, takže zahajuji hlasování o tom, zda povedeme obecnou rozpravu. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 71. Přihlášeno 85 poslankyň a poslanců, pro 62. Návrh byl přijat.
Otevírám obecnou rozpravu a přednostně... hlásí se tady pan poslanec Kubíček.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já opět navrhuji zkrácení doby na vystoupení poslance na pět minut v obecné i podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. K proceduře? Potom. Takže nechám hlasovat o zkrácení doby na vystoupení na pět minut jak v obecné, tak v podrobné rozpravě.
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 72. Přihlášeno 85 poslankyň a poslanců, pro 51, proti 10. Návrh byl přijat.
Jsme v obecné rozpravě, s přednostním právem pan předseda Jurečka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já bych chtěl na úvod za KDU-ČSL za ten materiál poděkovat. V době, kdy se rozbíhal COVID-1, jsem říkal, že to bude obrovský nápor na Českomoravskou záruční a rozvojovou banku a je potřeba vytvořit takové parametry, aby stát dal mantinely právě třeba i formou záruk a nechal tu práci dělat komerční banky, které na to mají aparát, mají s tím zkušenost a dokážou zvládnout nápor desetitisíců žádostí v relativně krátkém čase. Za toto jsem rád, že to běží, respektive že to poběží, tak ono nám to ještě neběží, ale že se to rozeběhne.***