(11.50 hodin)
(pokračuje Jurečka)
Já jsem měl minulý týden videokonferenci, kde byly špičky některých států EU včetně třeba kancléře Sebastiana Kurze, šéfky Komise Ursuly von der Leyen, Donalda Tuska a dalších. Tam padla jasná informace, že EU je připravena masivně investovat a podporovat ekonomiky členských států v letošním roce a minimálně v příštích dvou letech opravdu masivními podporami investičními z rozpočtu EU. Německo jasně deklarovalo, že je připraveno navýšit svůj příspěvek do tohoto rozpočtu. Takže míra ochoty, solidarity s členskými státy je tady poměrně velká. A je nutné tady být aktivně a kooperovat.
Chtěl bych poprosit, abychom také dokázali definovat nově strategické obory tohoto státu. Změnit zákon o veřejných zakázkách tak, abychom dokázali tyto strategie nejenom dát na papír, ale reálně je v politice státu a jednotlivých rezortů také potom naplňovat.
A úplně závěrem. Bavíme se tady o době a o pandemii koronaviru. Je s tím spojena otázka stavu nouze. Ale já bych chtěl velmi apelovat na vládu, aby i při těch rozhodnutích, která dělá i v oblasti posilování rozpočtu jednotlivých kapitol, abychom nenechali na suchu nejenom občany této země, ale tuto zemi jako takovou. Ta hrozba sucha a klimatických změn, které jsou s tím spojené, jsou opravdu velmi vážnou situací. Už dnes, v tento okamžik, z dat, která máme, se ukazuje, že dopady sucha jsou největší za posledních pět set let. Tým Intersucha na to upozorňuje. A stát právě inteligentní politikou svých investičních opatření do krajiny, do pozemkových úprav může podpořit nejenom malé a střední domácí firmy, ale řešit ten palčivý problém nedostatku vody nejenom pro zemědělce, ale pro obyvatele, pro domácnosti, pro průmysl. Prosím pěkně vládu, abychom ve všem uvažování, ve všech pádech, nenechali naše lidi na suchu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Marianu Jurečkovi. Nyní paní poslankyně Pekarová Adamová, připraví se kolega Rakušan. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená veřejnosti, projednáváme mimořádnou věc. Nouzový stav je ze své povahy zcela mimořádný, a měl by tedy trvat opravdu jenom naprosto nezbytně dlouhou dobu. Odůvodnění každého dalšího dne z této mimořádné situace, tedy nouzového stavu, by mělo být tedy precizní a skutečně velmi dobře zpracované. Musím ale konstatovat, že materiál, který jsme všichni dostali k dnešnímu projednání, je naprosto nedostatečný a důležité informace neposkytuje. Opravdu řada z těch dat, která tam jsou, jsou sice veřejně dostupné vytisknuté tabulky, ale opravdové taxativní vyjmenování těch kterých opatření, která ještě budou nadále dle nouzového stavu muset platit a o která tedy žádá Sněmovnu vláda, ta tam uvedena vůbec nejsou.
Já musím ocenit - a jsem ráda, že vystupuji vlastně až teď, když už zaznělo i vystoupení pana ministra vnitra, protože jediný on se aspoň snažil ve své řeči více zdůvodnit, proč je tedy dle jeho názoru a názoru jeho ministerstva nouzový stav v tuhle chvíli ještě stále nutný. Ale i ten jeho výčet, který tady četl a který byl tedy stanoviskem, právním stanoviskem k rozhodnutí soudu, řadu informací právě neobsahoval. Neobsahoval přehledně, úplně a zcela bez nějakých, řekněme, podmínek to, co v tuto chvíli skutečně vláda považuje za nezbytné udržet. My se tady totiž pohybujeme stále jenom v určitých vždycky příkladech, uvede se jeden, dva, a nikdy nemáme tuto informaci skutečně kompletní. My bychom rádi, aby černé na bílém skutečně tohle před námi dneska stálo, protože jinak tady pouze lovíme informace z jednotlivých vystoupení, z jednotlivých usnesení, webů a také z rozhovorů, které jsou v médiích. A to je přece pro tak zásadní rozhodování naprosto nedostačující a nepřijatelné.
Já jsem, už když jsme projednávali minule nouzový stav, ale i když jsme měli to jedno z mála setkání, které proběhlo mezi vládou, resp. panem premiérem a opozicí, dávala svůj návrh, totiž aby opravdu vznikl jeden web, jedna adresa, na které všichni občané a samozřejmě tím pádem i my získáme kompletně veškeré informace. A opravdu takovou srozumitelnou formou a takovým vyčerpávajícím způsobem, že nikdo nebude moci muset tápat. Je to i teď velký požadavek všech poškozených ze strany podnikatelů a živnostníků, ale samozřejmě je to i požadavek všech těch, kteří jsou třeba zaměstnanci a mají potřebu nějaké pomoci, aby věděli, na koho se mají obracet, o co mají žádat, o co mohou žádat, aby měli kompletní výčet těch podpor, které existují. A bohužel do dnešního dne takovéto jedno úložiště těchto všech informací neexistuje. Bylo by to přitom to nejmenší a to nejjednodušší, co může vláda udělat.
Obecně data a informace jsou v rozhodování o něčem tak zásadním, jako je prodloužení nouzového stavu a jako jsou věci, které se týkají opatření v boji proti epidemii, naprosto klíčové. A jak ukazuje kauza včerejšího dne, tak bohužel se nedostávají ani těm, kteří jsou v jednotlivých týmech, jsou poradními týmy vlády. Pak se tedy ptám, když ani ti, kteří jsou osloveni k takovéto spolupráci, se jich nedočkají a místo toho se dočkají zabouchnutí dveří, jak k tomu přijde veřejnost, občané, kteří mají samozřejmě taktéž právo na tato data a informace, mají právo je znát. Na základě čeho vláda rozhoduje?
Dám příklad. Minulý týden jsem chtěla, abychom zařadili bod o chytré karanténě. Opravdu mi šlo o to, abychom se tady dozvěděli více informací o tom, jak pilotní projekt dopadl. Jak tedy můžeme s tímto nástrojem, který je uváděn často jako zcela klíčový pro to, abychom mohli opatření postupně uvolnit a vrátit se aspoň k částečně normálnějšímu životu, tak jak tedy dopadl. Chytrá karanténa byla už mnohokrát slibována jako to zásadní opatření a pilotní program by měl fungovat už teď několikátý týden, pokud se nepletu, tak čtvrtý. Přesto stále vyhodnocení není k dispozici. Nedozvídáme se nic než kusé informace, a to i za našeho velkého tlaku, který zůstává nevyslyšen.
Stejně tak víme, že země, které zvládly situaci dobře a mohly by být i inspirací, jako je třeba Jižní Korea, Tchaj-wan a další, které tu krizi zažívaly už dříve, tak krom tedy nástroje chytré karantény přistoupily k mnohem plošnějšímu testování, mnohem většímu množství testů, které byly provedeny. Od pana premiéra jsme už na konci března slyšeli příslib, že velmi brzy bude prováděno deset tisíc až dokonce dvacet tisíc testů denně. Doposud jsme se tomuto číslu nepřiblížili. Mě by zajímalo proč. Mě by zajímalo, z jakého důvodu tedy nejsou tady tyto predikce nakonec naplněny.
Stejně tak víme z těchto zemí, ale nejenom z nich, ale jsou to slova i některých odborníků, že pokud chceme uvolňovat opatření, tak vyjma právě masivního testování, trasování, které má býti uděláno právě za pomoci chytré karantény, je potřeba chránit rizikové skupiny. O ochraně rizikových skupin se v našem podkladu, který dneska máme k dispozici, nepíše vůbec nic. Není zde ani náznak toho, jakým způsobem vláda chce přistoupit k řešení, jak bude k těmto rizikovým skupinám přistupováno, jak se dostanou k ochranným pomůckám, jaký režim bude využíván, což je řada detailů, na které bychom chtěli znát odpovědi.
V podkladech tedy nenacházíme nic víc než tři stránky obecnějšího zdůvodnění. Nenacházíme odpovědi na mnoho už dříve vyřčených otázek. Já připomínám, že při projednávání minulém jsme tady kladli ty otázky ze všech možných stran, a to je možná i chybou toho, že vlastně ty body, které máme dnes až jako následující po tomto, by mohly přinést odpovědi třeba na oblast ochranných pomůcek. Toho, jak vláda plánuje s nimi nakládat dál. Máme informace, které proběhly na výboru pro zdravotnictví tady ve Sněmovně, že by měly být tedy k dispozici na už několik týdnů, ne-li měsíců pro klíčové nemocnice. Máme informace, které jsou z médií, od některých členů vlády, že se situace - pokud tedy nebude nouzový stav dále prodloužen a budou ochranné pomůcky nakupovány už dle standardního režimu, podle zákona o veřejných zakázkách - že se situace významně zhorší a de facto to je ohromné ohrožení. Tohleto jsou všechno legitimní věci, které by měly být součástí podkladů. Bohužel nejsou.***