Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

5.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb.,
o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními
v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2
/sněmovní tisk 850/2/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 850/3. Informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozdány do vaší pošty.

Vítám mezi námi senátorku Šárku Jelínkovou a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřila místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi uvést návrh novely zákona o kompenzačním bonusu. Jedná se o téma mimořádného významu, protože nás nečeká nic menšího... (Ministryně se obrací k předsedajícímu o zjednání klidu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám rozumím, paní ministryně, situace je rozjitřená a už je pozdě. Přesto poprosím o kolegy o větší klid v sále, aby věnovali pozornost předkládanému vyjádření.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo.

Protože nás nečeká nic menšího, než rozhodování o tom, zda ti, kteří si to zaslouží a kteří to naléhavě potřebují, dostanou pomoc nebo nikoliv. Jsou to přitom často lidé, kteří jsou nyní z velké části odkázaní na pomoc státu, protože v minulých měsících se jim dostalo minimálního, nebo také vůbec žádného příjmu z jejich podnikání. Jsou to lidé, kteří nedostanou desátého ani patnáctého pravidelnou výplatu na svůj účet, ale stejně musí zaplatit složenky, nájem, hypotéku nebo došlé faktury od dodavatelů.

Dovolím si na základě vlastních poznatků z posledních několika dnů jednoznačně říci, že snaha vytvořit z této pomoci politikum je pro postižené podnikatele jen velmi obtížně srozumitelná. Mým úkolem dnes je, abych vám vyložila všechny karty na stůl tak, jak ve skutečnosti jsou. Abyste se mohli rozhodnout s tím nejčistším svědomím. Upozorním vás na to, v čem jsou obavy nejhlasitěji prezentované pány Františkem Luklem, Stanislavem Polčákem a Janem Bartoškem přehnané. Proč si myslím, že je správné tímto zákonem právě dnes, na tomto místě, našim podnikatelům společně a spravedlivě pomoci.

Připomenu, že novela zákona o kompenzačním bonusu rozšiřuje dosah tohoto efektivního nástroje pomoci podnikatelům také na společníky vybraných společností s ručením omezeným. Vzhledem k tomu, že na potřebnosti tohoto rozšíření panovala všeobecná shoda na půdě obou komor Parlamentu, zaměřím se pouze na klíčový pozměňovací návrh, který byl přijat Senátem a se kterým zásadně nesouhlasím.

Kompenzační bonus byl od samého počátku rozpočtově koncipován jako vratka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, která patří mezi sdílené daně. Každému, kdo má povědomí o tom, jak funguje daňový systém a jak se v něm projevují takzvané daňové bonusy, které v právním řádu nejsou žádnou novinkou, muselo být známo, že se na dopadech vyplácení bonusu budou podílet jak státní rozpočet, tak kraje a obce. Notabene bylo to uvedeno i v důvodové zprávě, kde se hovoří o dopadu na veřejné rozpočty.

Senát nyní navrhuje, aby byl kompenzační bonus nově koncipován jako příspěvek fyzickým osobám poskytovaný ze státního rozpočtu. Tímto způsobem by se kompenzační bonus namísto daňového bonusu hrazeného z příjmové strany veřejných rozpočtů fakticky stal dotací poskytovanou z výdajové strany státního rozpočtu. A návrh Senátu použil přitom mylně, zřejmě vychází z domněnky, že pokud by nebyl kompenzační bonus výslovně označen jako dotace, bude zachován jeho daňový režim a vše bude fungovat stejně jako dosud, tak tomu ale není, a výsledek bude obdobný, jako kdyby šlo o dotaci. Není totiž podstatné, jaké označení se zvolí, ale to, že má jít namísto vratky daně o výdaj ze státního rozpočtu.

Dotační cestu poskytování kompenzačních bonusů jsme již od počátku vyhodnotili jako nevhodnou. Nejsou přitom pravdivá tvrzení, že šlo o to, aby stát mohl tímto způsobem záměrně vysát rozpočty obcí. Důvodem, proč jsme nezvolili dotační cestu, byla potřeba rychlé a efektivní pomoci podnikatelům, kdežto v tomto případě by dotační cesta neumožňovala rychlé a administrativně náročné řešení.

Představte si, že ten podnikatel, dnes OSVČ - a sami jste tady opakovaně uváděli, že to je jedna z nejúčinnějších pomocí, které stát vynaložil - že by namísto čestného prohlášení a do dvou dnů peněz na účtě, maximálně do tří, vyplňoval žádost o dotaci a vlastně by procesoval pro tuto částku Pětadvacítky, ono celkově pokud by to bylo za celé období, je to 44 500, procesoval dotaci a notabene by to bylo komplikovanější než v případě daňového bonusu, a to budu mluvit ještě o dalších věcech, které jsou s tím související, zejména by to nemohla procesovat Finanční správa. Protože je nemožné z pohledu orgánů Finanční správy, kterým nebyla nikdy a není svěřena kompetence poskytování dotací a nejsou na takovou agendu ani prostě kompetenčně, ani technicky vybaveny, ale hlavně jde o tu kompetenci. A udělat z orgánu, který má za úkol mimo jiné nezávisle kontrolovat dodržování rozpočtových pravidel poskytovatele dotace, není systémové a není žádoucí. A dosavadní zkušenost aplikační praxe správnost naší volby potvrdila. Díky tomu, že je podpora vyplácena jako daňový bonus, na ni podnikatelé dosáhnout rychle a bez zbytečných průtahů, a to na rozdíl od jiných vládních programů, kde žádost i její realizace trvá delší dobu.

Finanční správa vyřizuje žádosti prakticky obratem a to z ní dělá, jak už jsem řekla, nejlépe fungující přímou podporu pro podnikatele. Není proto překvapením, že dotační cesta byla v případě kompenzačního bonusu odmítnuta i zástupci svazů a podnikatelských komor, kteří velmi plédovali za to, aby i v případě společníků malých společností s ručením omezeným byla zvolena daňová cesta a podpora byla vyplácena formou stávajícího kompenzačního bonusu. Pokud zvažujete někteří z vás podporu novely ve znění navrženém Senátem, musím vás důrazně upozornit, že bych byla nucena, pokud by tato verze prošla - a prosím, říkám to s veškerou mírou odpovědnosti a vysvětlím to v následujícím svém vystoupení - musela bych výplatu kompenzačního bonusu okamžitě zastavit.

Senátní návrh je mimořádně problematický rovněž z právního a legislativního pohledu. Kompenzační bonus je konstruován jako negativní daň spravovaná podle daňového řádu. Oproti tomu výdaje státního rozpočtu se obecně řídí rozpočtovými pravidly, přičemž by bylo nutné analogicky použít pravidla určená pro dotace. Ta jsou ale založena na zcela odlišných procesních postupech, než je správa daní. Návrh Senátu tak vyvolává zásadní právní pochybnosti o tom, kterými pravidly by se vlastně správa kompenzačního bonusu měla napříště řídit. Vzniklá nejistota by dopadla nejen na státní orgány, ale zejména na příjemce kompenzačního bonusu, kteří vlastně by neměli jasno o tom, která jsou jejich práva a povinnosti, a tyto negativní efekty by byly prohloubeny tím, že senátní návrh chce uvedenou změnu provést zpětně ve vztahu ke kompenzačnímu bonusu, který byl již vyplacen, aniž jakkoli takový krok odůvodňuje či poskytuje právní vodítko pro postup v takové situaci. Senát doslova mění pravidla hry v jejím průběhu a vůči státu i vůči příjemcům kompenzačního bonusu se dopouští tzv. pravé retroaktivity, která je z ústavního pohledu nepřípustná.

Takže já bych stála, Ministerstvo financí, Finanční správa, ale především by to bylo moje rozhodnutí, před obtížnou volbou, jak vůbec zákon aplikovat, zda nutit žadatele o znovupodání žádosti o dotaci, kdo by to procesoval, protože Finanční správa by takto vlastně postupovat nemohla, jestli požadovat vyplacené prostředky zpět, protože nově by vlastně nemohly být zpětně vyplaceny. Celé tyto otázky by se vyrojily. A do doby, než by byly zodpovězeny, než bychom našli nový systém orgánů státní správy, než bychom jej vyřešili, tak by musela být výplata kompenzačního bonusu zastavena. Přijetí senátního návrhu by tak nejen paralyzovalo stávající efektivní systém vyplácení kompenzačního bonusu, ale také vytvářelo obrovské pole pro právní nejistotu a vleklé právní spory. Došlo by k narušení legitimního očekávání ze strany podnikatelů a především k vytvoření nedůvodných rozdílů mezi nimi, mimo jiné podle toho, kdy o kompenzační bonus požádali.

Považuji proto za nezbytné, aby na tomto místě jednoznačně zaznělo, že v případě přijetí senátního návrhu bude nutné, a opakuji to znovu, prosím, zavnímejte to, pozastavit vyplácení kompenzačního bonusu až do vyřešení všech rozpočtových a právních otázek, o kterých jsem dosud hovořila. Nalézt i za takto změněných podmínek řešení, které by nadále umožnilo poskytovat kompenzační bonus rychle, jednoduše a efektivně, by bylo nepochybně velmi obtížné a v tuto chvíli nemohu garantovat, že by se takový výsledek vůbec podařilo zajistit, už jenom proto, že tuto cestu mám za sebou se svými kolegy.

Pomyslnými rukojmími debaty o financování samospráv se bohužel stali podnikatelé postižení současnou nelehkou situací. Senát měl přitom možnost svůj postoj k otázce spolupodílu obcí a krajů řešit paralelně bez toho, aby zdržoval, nebo v případě schválení dokonce zmařil rychlou a efektivní podporu pro podnikatele, která bez legislativní nápravy procesních aspektů a novely zákona o státním rozpočtu nebude možná.

Tady bych chtěla ocenit v rámci spravedlivého přístupu, když mluvím o Senátu, postoj senátorského klubu ODS a několika dalších senátorů, kteří v rámci projednání předlohy v Senátu bojovali za takovýto konstruktivní přístup. Je to tady potřeba říct. A to, že návrh se vrátil zpět do Poslanecké sněmovny, bylo díky senátorům za KDU a hnutí STAN. Takže výsledné hlasování Senátu však svědčí o tom, že názor Senátu úplně černobílý rozhodně nebyl.

Jsem si plně vědoma dosavadní nezastupitelné role municipalit a krajů při řešení situace, která nemá v novodobé historii naší země obdoby. Chci zdůraznit, že tak jako vláda operativně přistoupila k řadě opatření, aby ochránila zdraví všech občanů a omezila šíření pandemie, samosprávy pomáhaly zajistit ochranné prostředky a přispěly úctyhodným dílem k tomu, že se podařilo šíření nákazy dostat pod kontrolu. Bezprecedentní nároky na sociální systém v důsledku růstu nezaměstnanosti a zároveň náklady na záchranné programy k udržení práce, na přímou pomoc v podobě ošetřovného, na odpuštění pojistného či na opatření k zajištění zdraví a bezpečnosti představují zase břímě, které bez váhání nese na svých bedrech stát. Spolufinancování kompenzačního bonusu ze strany obcí a krajů považuji tedy za zcela legitimní, přičemž jejich náklady odpovídají jejich podílu na výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, tedy 23,58 % v případě obcí a 8,92 % v případě krajů. Z každých vyplacených 100 korun se tedy na kompenzačním bonusu podílí stát částkou ve výši cirka 68 korun, obce a kraje částkou ve výši 32 korun. Je to navlas stejný klíč, podle kterého se obcím a krajům přerozdělují prostředky ze sdílených daní v době růstu inkasa daní.

Dovolte mi vyjádřit názor, že odmítat podíl samospráv na financování kompenzačního bonusu je krátkozraká politika. Bonus má totiž nejen zamezit ekonomickým ztrátám v důsledku pandemie, ale i podpořit ekonomickou aktivitu a spotřebu. Z toho přitom budou též těžit právě obecní a krajské rozpočty. Díky bonusu totiž bude pokles jejich příjmů ze sdílených daní menší, než kdyby k zavedení kompenzačního bonusu nedošlo. Podnikatelé, kterým bude přímá finanční podpora přiznána, začnou finanční prostředky utrácet. Na jedné straně tedy sice dočasně poklesnou příjmy samospráv z daní z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, ale tento výpadek se jim zároveň bude ihned kompenzovat v podobě vyšších příjmů na dani z přidané hodnoty, která patří také mezi sdílené daně, a tedy je i příjmem rozpočtů obcí a krajů, případně na dani z příjmu právnických osob. Podnikatelé díky kompenzačnímu bonusu budou moci překlenout současnou složitou situaci, pokračovat v podnikání a dál přispívat do veřejných rozpočtů.

Díky kompenzačnímu bonusu a zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, o čemž budeme jednat později, jejímž příjemcem je pouze státní rozpočet, zůstane ekonomickým subjektům o 50,1 miliardy korun více. To při konzervativním multiplikátoru spotřeby představuje vyšší inkaso DPH o 11,5 miliardy korun. Tedy dodatečný přínos pro obce ve výši 3,5 miliardy korun, pro kraje pak 1,2 miliardy korun. Také o tyto částky je tedy možné kalkulované dopady kompenzačního bonusu na místní rozpočty snížit. Skutečný dopad na obce se tak očekává ve výši minus 6,4 miliardy korun a na kraje ve výši minus 2,3 miliardy korun.

Zde je třeba poznamenat, že aktuální daňová predikce Ministerstva financí k 7. květnu 2020 počítá s meziročním poklesem daňových příjmů obcí cirka o 11 % a u krajů cirka o 12,6 %. Tato predikce přitom zohledňuje i dopady kompenzačního bonusu. Jedná se však pouze o krátkodobý efekt. Dlouhodobě je cílem opatření zachránit podnikání a pracovní místa a co nejrychleji je vrátit do jejich původního výkonu. Opatření tedy směřuje taktéž k tomu, aby se ve střednědobém horizontu vrátily fiskální příjmy do normálu. Nejsou proto vůbec namístě obavy o investiční projekty obcí. Mluvila o tom paní ministryně Dostálová především, takže nebudu opakovat argumenty, které z jejích úst zazněly. Ministerstvo financí si provedlo i zátěžový test, podle kterého jsou obce schopny bez vážnějších problémů zvládnout pokles z příjmů z daní až o 15 % díky stavu veřejných financí, aniž by si musely brát nové úvěry. To bych ještě ráda poznamenala.

Hospodaření územních samospráv je přitom po letech bezprecedentního růstu daňových příjmů ve výborné kondici. Jak víte, za posledních pět let vzrostly daňové příjmy obcí o 75 miliard korun, což je nárůst o 44 %, krajům potom o 25,7 miliardy, tedy o 52 %. A k tomu přispělo samozřejmě i navýšení RUD mezi lety 2016 až 2018, tedy bylo třikrát změněno rozpočtové určení daní ve prospěch obcí a krajů, tedy na úkor státního rozpočtu. Ale o tom už tady byla řeč.

I proto jsem přesvědčena, že územní samosprávy mohou bez obav realizovat rozvojové záměry předpokládané pro letošní rok. A tak jak tady bylo řečeno, znovu opakuji a ujišťuji vás, že jsme připravení za tímto účelem podpořit rozpočty obcí a krajů masivními dotacemi. A jako ministryně financí jsem si vědoma, že nezadusit teď ekonomiku je zcela klíčové a tento proinvestiční přístup se nám všem nakonec vrátí. Věřím, že nalezneme v této složité době dostatek solidarity a soustředíme se na rychlou a spravedlivou pomoc naší ekonomice.

Myslím, že byly shrnuty všechny důležité informace. A je zřetelně jasné, že marketingová akce s černými vlajkami visícími z některých radnic a petice vyzývající ke shození tohoto zákona jsou příliš nebezpečnou politickou hrou, ve které se hraje s osudy několika set tisíc zodpovědných, samostatných a podnikavých občanů České republiky. Vy všichni víte, že právě oni dnešní hlasování a dnešní jednání sledují ze všech nejpozorněji. Zástupci samospráv, kteří toto politikum za kulisami rozehráli, tady dnes převážně nejsou, nebudou hlasovat. Je to na vás, na každém z vás. A ze všech uvedených důvodů bych vás chtěla proto požádat o podporu návrhu zákona tak, jak byl schválen Poslaneckou sněmovnou.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než vyzvu dalšího řečníka, tak jsem zaznamenal v průběhu tohoto projevu, že se pan předseda Stanjura hlásil s přednostním právem, a chtěl bych se zeptat, jestli teď, nebo do rozpravy. Do rozpravy až. Děkuji. V tom případě nyní prosím, aby se slova ujala senátorka Šárka Jelínková, prosím.

 

Senátorka Šárka Jelínková: Hezký večer, pane předsedající, pane ministře, paní vicepremiérko, paní ministryně, páni ministři, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte mi, abych zde odůvodnila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, který Senát projednal pod číslem tisku 256 dne 13. května 2020 a svým usnesením číslo 399 se rozhodl vrátit návrh Poslanecké sněmovně ve znění pozměňovacích návrhů.

Senát na tomto svém zasedání přijal dva pozměňovací návrhy k uvedenému zákonu. Začnu tím jednodušším, který rozšiřuje okruh oprávněných příjemců kompenzačního bonusu o společníky malých společností s ručených omezeným, kteří jsou zároveň dobrovolníky pečovatelské služby či pěstouny. Rozšiřujeme tedy nejen o osoby samostatně výdělečně činné, ale i společníky malých s. r. o.

Druhý pozměňovací návrh, schválený většinou přítomných senátorů na 22. schůzi Senátu dne 13. května tohoto roku, mění zcela systém vyplácení kompenzačního bonusu, který je dosud koncipován jako vratka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, čímž dochází k ovlivnění celostního hrubého výnosu této daně, a tím pádem i příjmu krajů, měst a obcí. Nepřímo tedy náklady na výplatu kompenzačního bonusu ponesou obce, města a kraje, neboť se jim tímto sníží o příslušnou poměrnou část jejich příjem z této daně.

Připomínám, že dle zákona číslo 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní, určuje, že krajům náleží 8,92 % a obcím 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daní z příjmu fyzických osob -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní senátorko, já vás přeruším a vyzvu sněmovnu k většímu klidu. Děkuji. Prosím pokračujte.

 

Senátorka Šárka Jelínková: Také děkuji, pane předsedající.

- z celostního hrubého výnosu daní z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Jeví se jako velmi problematické rozložení skutečných dopadů mezi jednotlivé veřejné rozpočty.

Z výše uvedeného vyplývá, že cca třetinu nákladů tohoto protikrizového opatření ponesou územní samosprávy. Jedná se o další výpadek příjmů cirka v řádu 5 % k již očekávaným 10 až 20 %. Územní samosprávy nemohou tento výpadek příjmů na rozdíl od státu krýt půjčkou a jediným řešením bude odložení a omezení investic. Připomínám přitom, že investice územních samospráv tvoří v jednotlivých letech až 50 % z celkových veřejných investic. Snížení veřejných investic je silně procyklické a může dále prohlubovat hospodářskou krizi, kterou si můžeme pamatovat z období roku 2009 až 2012.

Pozměňovací návrh má za cíl tuto skutečnost změnit a učinit z kompenzačního bonusu výdaj státního rozpočtu, a tím neovlivňovat sdílené daně, a tedy i příjmy krajů, měst a obcí.

Vzhledem k tomu, že část kompenzačních bonusů již byla vyplacena, je součástí návrhu článek 2 s názvem Přechodná ustanovení, který mění výdajovou kapitolu již pro vyplacené kompenzační bonusy. Skutečnost, že je kompenzační bonus postaven na principu daňového bonusu, resp. vratky daně, není pozměňovacím návrhem dotčena. Senátní vratka řeší zdroj financování, netýká se postavení žadatelů o bonus. Bylo by to řešeno v rámci převodu veřejných rozpočtů bez dopadu na žadatele.

Nyní si dovolím reagovat už na některé věci paní ministryně. Paní ministryně neuvedla jediný důvod, proč mluvíme o dotaci. Přitom není naplněna definice dotace dle rozpočtových pravidel.

Dále mluvila o zastavení výplaty kompenzačního bonusu. Předpokládám, že v případě, že se rozhodnete přijmout zákon i ve znění pozměňovacích návrhů senátních, bude paní ministryně aplikovat přijatý zákon. Kdo jiný by jej měl aplikovat v demokratickém státě? Zmrazení rychlé výplaty - dále jsme slyšeli, že k tomu dojde. To asi ano. Ale černý Petr není na straně Senátu, který přijal pozměňovací návrh, ale již na začátku tohoto řešení výplat kompenzačních bonusů potřebným podnikatelům, OSVČ, malým s. r. o. tím, že jsou zapojeny do výplatu bonusu krácením na svých příjmech města a obce.

Děkuji vám nyní za pozornost a doufám, že zvážíte návrhy Senátu a novelu podpoříte v jím navrženém znění. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezký večer, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Děkuji paní senátorce za její vystoupení.

Budeme pokračovat, s tím, že bych požádal nyní pana zpravodaje, kolegu Kamala Farhana, jestli se chce vyjádřit. Není tomu tak. V tom případě mohu otevřít rozpravu. První s přednostním právem je kolega Jan Bartošek. Připraví se pan kolega Stanjura. Já slyším výkřiky ze sálu, ale je tady písemná přihláška pana kolegy Bartoška. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Nejprve bych chtěl ocenit a poděkovat paní senátorce za trpělivost, že oproti Senátu vydržela celodenní jednání až do této hodiny, kdy jedná Poslanecká sněmovna.

Tento zákon je poměrně klíčový pro fungování měst a obcí, pro jejich rozpočty a také pro rozpočty krajů. Zazněly tady argumenty, že přece všichni věděli na základě jedné věty v důvodové zprávě, že se to týká veřejných rozpočtů, že se to přece bude týkat rozpočtů obcí a krajů. A tak já se ptám: Když jste přišli s tímto návrhem, paní ministryně, napsali jste alespoň slušný dopis zástupcům samospráv a řekli jste jim "milí starostové, milé starostky, milí hejtmani, přicházíme s návrhem zákona, který vám sebere 11 miliard a krajům 4 miliardy"? Vzhledem k tomu, že ten zákon nebyl projednáván jednou v Poslanecké sněmovně, ale několikrát, měli jste několik příležitostí toto téma zvednout a samosprávy informovat o tom, že se tak bude dít. Co já mám informace, tak žádný takový dopis nešel, žádný takový dotaz nešel. Z toho vyplývá jedna věc - obce ani kraje nebyly vzaty jako partneři, neptali jste se na jejich názor, neinformovali jste je o tom, jakým způsobem to bude mít dopad do státního rozpočtu.

A na to navazuje ještě jedna věc. Dnes jste se tady předháněli se sociální demokracií a s komunisty kdo, co, jak - abych byl přesný, s KSČM, abych nebyl opravován - kdo přednesete lepší bonus a budete se tady předhánět kolik, co, jak, kdo budete kompenzovat. (Porucha zvuku.)

Omlouvám se, ty mikrofony nějak vazbí. Dá se s tím něco dělat? (Hluk a smích v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já tady těžko. (Hluk a výkřiky v sále.)

 

Poslanec Jan Bartošek: Tak já odstoupím. (Směje se. Výkřiky ze sálu: To bude nejlepší.) Takovou radost vám neudělám, pouze dál od mikrofonu.

A dneska jste se předháněli, kdo tady budete kompenzovat rozpočty obcí a krajů, kolik dáte, kolik rozdáte na dotacích. Když jste tak chytří dnes, proč jste s tímhle nápadem nepřišli už před měsícem, když jste věděli, jaký bude výpadek? Proč jste nepřišli s kompenzací, abyste řekli "my víme, že o ty peníze přijdete, a tak my vám je dáme"? Dneska je to z vaší strany pouhopouhá hra. Vám o samosprávy vůbec nejde. A já jsem přesvědčen, že už když jste konstruovali tento návrh zákona, tak jste věděli, že si chcete sáhnout na peníze obcí a krajů, protože si moc dobře pamatuji z předchozího volebního období, kdy pan premiér říkal "válí se jim tam peníze, to je špatně".

Takže filozofie této vlády je, jestliže jste dobrý hospodář a šetříte si peníze na budoucí časy, až bude hůř, tak se připravte na to, že přijde tato vláda, aby vám ty peníze sebrala. To je odměna této vlády pro dobré hospodáře v jejich městech.

Takže je třeba na rovinu říci, že příběh začíná v Poslanecké sněmovně, kdy já přicházím s poslaneckým návrhem a chci to řešit, a vy tento pozměňující návrh neschválíte. Poté to chce řešit Senát, a ani tehdy nepřicházíte s kompenzačním bonusem nebo s tím, abyste kompenzovali výpadek těchto rozpočtů.

A je třeba říci, že tato vláda je připravena, a z mého pohledu špatným způsobem, to řešit až na základě tlaku opozice. Této vládě jsou starostové a vedení krajů úplně ukradení. Jediné, co vás zajímá, jsou jejich peníze. O to vám jde. Oháníte se tady tím, jak moc vám jde o podnikání a o podniky a o všechno. To je úžasná logika. My vám sice peníze vezmeme, ale vlastně jich dostanete víc. Tohle bych asi potřeboval vysvětlit.

Takže jen pro ilustraci, já vám tady nechám pozdrav od starostů, například z obce Dražice u Tábora, kdy díky tomuto zákonu, jestli projde sněmovní verze, zastaví investici za 1,2 milionu. Z obce Zdíkova, kde nebudou moci rekonstruovat kuchyni v základní škole. Obec Albrechtice nad Vltavou, kde díky vašemu zákonu nebudou mít peníze na čističku odpadních vod. Obec Krasonice, obec Žulová. Přečtěte si to, o co všechno budete krátit rozpočty obcí. Já vám to tady nechám, paní ministryně. (Předává podklady ministryni financí.)

Jenom pro ilustraci, co se teď děje. Pan premiér si bere tato parte a říká "dejte mi to, paní ministryně, já jim ty peníze dám". To myslíte vážně, pane premiére? Jasně, takhle to myslíte vážně? Takhle vypadá dotační politika této vlády? Jako vážně? Že jako premiér si takhle něco vezme a řekne "já ty peníze rozdám, protože jsem premiér"? Takhle to fakt funguje? Pan premiér má peníze, opravdu, paní poslankyně, prostřednictvím pana předsedajícího? Pan premiér má peníze? Fakt? (Smích a výkřiky ze sálu: Má.) Má! Má, jasně. Ano, pan premiér má peníze, které předtím vezme podnikatelům na daních a obcím z jejich rozpočtů. To jsou ty peníze, které bude rozdělovat. Žádné imaginární peníze. To jsou ty peníze.

Jestliže existují dotační tituly, musí mít svá pravidla, na základě kterých se podporují jednotlivé projekty. A ne že se jeden člověk rozhodne a řekne "já mám peníze, tak je rozdám"! Tohle je dotační politika v rámci hnutí ANO? Tohle je vaše protikorupční hnutí? To myslíte vážně?

Takže skutečný důsledek, jestli schválíte sněmovní verzi, bude takový, že přiškrtíte a zadusíte ekonomiku obcí. Místo toho, aby mohly investovat, podpořit místní podnikatele a místní ekonomiku, tak budou mít za prvé pokles příjmů kvůli tomu, že ekonomika nešlape, a za druhé, že dostanou ze sdílených daní ještě méně. Takhle si představujete rozjezd ekonomiky? Já tedy ne. Konečný důsledek místo toho, abyste pomohli samosprávám, je, že všichni budeme chudí, obce i kraje, a půjdeme o žebrácké holi. To je důsledek této vlády.

A byla zde argumentace z pozice paní ministryně, a já oceňuji, že to byla argumentace férová, zda to lze, nebo nelze návrhem, který schválil Senát, realizovat. Já jsem si na to nechal vypracovat posudek, který říká, že senátní návrh, tak jak je schválen, je realizovatelný. To znamená, teď je to pouze o tom, jestli chcete, nebo nechcete ožebračit města, jestli chcete, nebo nechcete podpořit místní ekonomiku, anebo jestli půjdete cestou, jak říká pan premiér: dejte mi to, já jim to rozdám. Fajn, to je vaše transparentní hnutí, protikorupční, s jasnými pravidly! Dotace na základě vlastních sympatií, příslušnosti k hnutí ANO.

A předchozí hlasování, tak jak jsme si jím tady prošli, kdy byla obětována sociální demokracie v jejich návrhu usnesení, které bylo smysluplné, to je vaše cena, kterou platíte za to, že jste v koalici, kterou podporuje KSČM. Je to také o hrdosti jedné z nejstarších parlamentních demokratických stran.

Takže za sebe říkám, máte zde možnost podpořit senátní návrh zákona, který pomáhá obcím a krajům v jejich rozpočtech, anebo sněmovní, který jde cestou dušení městských a krajských rozpočtů. A každý z vás, až se vrátíte domů a zvednete ruku tady dneska pro tu sněmovní verzi, tak až se vás lidi budou ptát, tak řekněte doma, v Brně, v Olomouci a v dalších městech, ano, já jsem podpořil to, že moje město přišlo o 6, 8, 10 a víc milionů. Tohle bude zodpovědnost vůči vašim voličům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan předseda Jan Bartošek. Ještě než dám slovo předsedovi poslaneckého klubu ODS Zbyňku Stanjurovi, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny od Olgy Richterové od 21.30 do 22.10 hodin.

Nyní předseda klubu ODS s přednostním právem, připraví se pan předseda Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nevím, jestli to stihnu v tom vymezeném čase. Nejprve chci říct, že jsme se dneska na našem klubu domluvili, že chceme pauzu před závěrečným hlasováním, abychom se rozhodli, jak budeme hlasovat. To mě samozřejmě nenapadlo, že tuto větu řeknu ve 21.43 hodin. To mě skutečně nenapadlo. A omlouvám se, mé vystoupení bude poněkud delší, než jsem chtěl, a bude poněkud detailnější, protože paní ministryně - jak bych to řekl? - lakovala tu skutečnost narůžovo. Docela to odpovídá jejímu dnešnímu outfitu.

Chceme podpořit eseróčka. Správná odpověď je: konečně! Kolikrát tyto návrhy opozice vládní většina odmítla? Jeden by zaplakal, kdyby uvěřil tomu, že klíčovou starostí vlády... Paní ministryně správně řekla, to jsou lidé, kteří doposud nic nedostali. Ale čí je to zodpovědnost, že nic nedostali? Této vlády! Už při prvním projednávání kompenzačního bonusu pro živnostníky tady byly návrhy z opozice, ať to dáme i malým s. r. o. Jaké bylo stanovisko paní ministryně? Proti návrhu. Proti návrhu. Proti návrhu. Až když došly argumenty pod soustředěným tlakem celé opozice, což samozřejmě nejsou komunisté, to je jasné, to oni jenom tak jako tady na nás hrají a možná tomu věří někdo mimo Sněmovnu - víme, že to je mnohem vlivnější strana než strana pana předsedy Hamáčka. Jestli někdo potopil sociální demokracii, tak to byl její předseda - podívejte se na hlasování - a významní členové. Podívejte se, jak podporují návrh vlastního poslance. Co poslance? Místopředsedy vlastní strany! Pak mi kolegové ze socdem říkají: už nás nechte. No nenecháme. Proč jsme pět a půl hodiny debatovali? Protože jste to navrhli vy, milí kolegové ze sociální demokracie. My jsme to ocenili a podpořili. To nebyl návrh opozice.

Ale jak jsem si přečetl v jednom deníku poměrně expresivní vyjádření paní ministryně, musím říct, že zabralo aspoň na předsedu Hamáčka. Zabralo. Co socan? My chceme komunisty, říkala paní ministryně. A také to tak dopadlo. Takže nespojujte pojmy ČSSD a hrdost. To nemá žádný smysl. Každý může prohrát, to je normální, a když má soupeře, který má víc poslanců, tak to prohrává. Ale když si dáte vlastní gól, tak nám pak neříkejte nechte nás být. Vzali jste nám všem pět a půl hodiny projednávání, a výsledek je nula, protože jste uvěřili tomu titulku, který jsem se dozvěděl, aniž bych chtěl. Někdo mi ten odkaz poslal. Já jsem ho nikde nehledal. Pokud jste ho neviděli, já vám ho pak rád ukážu, abych tady nepropagoval konkrétní deník nebo konkrétní web.

Paní ministryně říká, že rukojmím se stali podnikatelé. Přesně naopak to je! Celou dobu, co jsme navrhovali kompenzovat vlastně přerušené podnikání a nulové příjmy - to, co říkala paní ministryně, v tom má naprostou pravdu, když popsala situaci -, celou dobu to navrhuje opozice. Dva měsíce. A paní ministryně si jako rukojmí vzala obce a kraje. Takže je to přesně naopak!

Ano, moji kolegové v Senátu to nepodpořili. My jsme o tom úzce debatovali i v průběhu jednání. Ty důvody jsou ryze praktické, ale bezesporu moji kolegové v Senátu ten problém znají, také navrhli návrh zákona, který to má bohužel řešit. Když to nemůže udělat vláda jednoduše, tak to za vládu řeší Senát. Podle mých informací to prošlo prvním čtením a na nejbližší schůzi Senátu se očekává, že ten návrh zákona bude schválen, postoupen vládě a Poslanecké sněmovně.

Pět a půl hodiny jsme přesvědčovali vládu, ať to vyřeší jednoduše. Kdyby to vláda chtěla vyřešit, tak jsme měli tento návrh zákona ve sněmovní verzi schválen za tři minuty. Vládní většina, paní ministryně a hnutí ANO pod její taktovkou udělá všechno pro to, aby prošla senátní verze. Všechno pro to, přestože říká, že ta sněmovní verze - každým svým vystoupením zvyšuje šance senátní verze. Tak to prostě je. A nás zodpovědné, kteří jsme se zodpovědně k tomu postavili, i když jsme silná opozice, nejsilnější opozice, přesto jsme upřednostnili, kolegové v Senátu, racionální a věcný přístup. Ale debata s vládou není možná věcně a racionálně. Prostě my máme komunisty, my to protlačíme. A pak bude někde ukazovat prstem: to jsou oni, ono to teď nejde. K čemu máme vládu? K čemu mají občané vládu? Aby to vyřešila! Ne aby říkala, že to nejde! Já se nechci pouštět do polemiky s kolegy z KDU, jestli to jde, nebo nejde. To řešení, které jsme navrhli my, a nejenom my, ale i mnozí další, a chyběly tomu čtyři hlasy předsedy Hamáčka a tří jeho kolegů, to přece bylo jasné, problém pojmenovalo, řešilo ho a nemuseli jsme vést debatu a nemuseli jsme ohrozit princip, který funguje.

Nezaznamenal jsem na těch chvalozpěvech, tiskových konferencích o Pětadvacítce, že by paní ministryně poděkovala starostům a krajům, že se na tom podílejí. Ani jednou! My dáváme 500 korun na den. Ale není to pravda. Proč to neříká vláda od začátku? Mnozí z nás, a já určitě vím, že od začátku to tak je, a bylo to řešení, které umožnilo, aby se nedanil podnikatelům tento příspěvek. Kdo se trošku orientuje v daňové oblasti, tak řekne, že takhle to je, že to není úplně jednoduché, vyřešit příspěvek podnikatelům, který se nebude danit. A určitě se shodneme, že je absurdní, aby stát dal někomu jakoby kompenzaci, že mu znemožnil podnikání, a pak mu to zdanil.

Tohle byla cesta za to, aby se to tak dělat nemělo. To tak je. I s přispěním expertů jsme to vyřešili a podpořili. Byli jsme to my, konkrétně já, který načetl pozměňovací návrh, který od zdanění osvobodil ošetřovné od MPO. Pan ministr Havlíček na to zapomněl, a kdybychom to nechali, jak to prosadil on, tak se to bude danit. Takže jsme ukázali vstřícnost a kompetenci k tomuhle. O tom jsem mluvil. O tom zdanění jsme debatovali, my jsme měli nějaké návrhy, pak paní ministryně přišla s řešením, které jsme podpořili. Takže já bych si určitě nepřivlastňoval zásluhy jiných.

Ano, ten program funguje, funguje nejlépe ze všech, je rychlý. Mimochodem taky proto, že jsme paní ministryni přesvědčili, ona se pak přidala a její úředníci napsali ten pozměňovák, že ta žádost mohla jít mailem. Vzpomeňte si vy, členové rozpočtového výboru, jaký byl odpor původně, jak to nepůjde. A ejhle, jde to. Myslím 60 % těch žádostí přišlo mailem, je vyřešeno, což jsou statisíce. A bezesporu to tomu programu prospělo. A uznávám a děkuji paní ministryni, že její úřad připravil ten pozměňující návrh. Ale taky nebylo jednoduché to prosadit. Já si tu debatu pamatuji. Takže ten zákon není o příjmech obcích a krajů, je o podpoře živnostníků a malých s. r. o.

My bychom měli řešit jiné problémy, paní ministryně. Představme si příklad, který není vymyšlený, možná máte stejný mail: s. r. o., která má čtyři jednatele, dva manželské páry. Nedostanou nic. Místo abychom věnovali debatu i těmto detailům, aby nám neuniklo... Aspoň podle dikce zákona jim tvrdí, že nedostanou nic. Já si to myslím taky, ale nejsem vykladač toho zákona. Protože nejsou jedna rodina, jsou dvě rodiny, dva manželské páry. Není to žádný velký byznys. A výsledek je nula. O tom se máme bavit. Ne o tom, že z cizího se dobře rozdává. Protože vláda tady rozdává z cizího.

Je zajímavé... Musím se přiznat, pane premiére, že vaše Čau lidi fakt nesleduji. Fakt ne. Nikdy. Ani jednou. (Reakce z vládní lavice.) Pan premiér říká, vy jste to slyšeli, že to je chyba. No ale viděl jsem sestřih z vašeho posledního Čau lidi, kdy jste mluvil o penězích a říkal jste: My žádné peníze nemáme, to jsou vaše peníze, daňoví poplatníci! - Pane premiére, já s vámi souhlasím. A pak říkáte: Já to zaplatím. - To nejde dohromady, že jo? Buď platí první, nebo druhé. Když jste to říkal v Čau lidi, tak to asi myslíte vážně, a pak jste možná překvapený, já s tím souhlasím, že vláda žádné svoje peníze nemá. Kterákoli vláda, nejenom tato. Ale když přijde na rozdávání, tak pan premiér na tu poučku, kterou tak dobře v tom Čau lidi řekl, zapomíná a říká: Já, dejte mi ty parte, já to tam pošlu. - Ale to nejsou vaše peníze, pane premiére. To nejsou peníze ani vlády, ani Sněmovny, ani Senátu. Jak jste správně říkal, to jsou peníze daňových poplatníků. A ten zákon je o tom, abychom podpořili některé z daňových poplatníků, kteří roky poctivě podnikali, roky platili daně a ze dne na den díky opatřením, o kterých dneska nehodlám debatovat, přišli na určitou dobu o příjem.

Kolegové v Senátu poukázali na problém, že vláda částečně rozdává z cizího. Buďme féroví, 34 % dávají kraje a obce, a tím pádem 66 % dává stát. Ale zase jsou to peníze daňových poplatníků. Ale oni si to vlastně předplatili tím, že platili daně a platí odvody, které musí platit doposud. A místo abychom to jednoduše vyřešili, tak tady 5,5 hodiny debatujeme, aby, jak řekla paní ministryně - já chci komunisty. No tak má komunisty. Má bezzubé usnesení, ze kterého se vyzuje, jak bude chtít, protože už tam má dva roky, 2020, 2021, manévrovací prostor je velmi široký. Možná vládě křivdím a příští týden pošle těch 10,5 miliardy obcím, tak příští týden pak řeknu, že jsem se spletl, a poděkuji vládě za to, že to dobře, chytře a jednoduše udělala.

Ale tak vážnou věc projednávat ve 21.54, to fakt není normální. A jestli si myslíte, že nás unavíte, že přestaneme k tomu debatovat a zvažovat argumenty pro a proti, tak jste nás za ty roky, co jsme v opozici, úplně nepoznali. Já bych řekl, že to je přesně naopak.

Paní ministryně říká - a zkusme jí věřit - když projde senátní verze, já to zastavím. Na základě čeho? Platí zákony pro všechny? I pro vládu? I pro ministra financí? I pro vládního poslance? I pro opozičního poslance? Nebo jenom pro některé? Možná má paní ministryně pravdu a z hlediska předběžné opatrnosti je skutečně lepší sněmovní verze než senátní. Ale když vláda takhle silným způsobem odmítla reálně pomoct obcím, městům a krajům, tak říkám, zvyšuje se šance na přijetí senátního návrhu zákona.

Paní ministryně ve svém úvodním slově řekla, že některé návrhy směřují proti podpoře malých s. r. o. Žádný takový jsem nezaznamenal. Nikdo v Senátu ani ve Sněmovně nenavrhl nedat bonus malým s. r. o. Naopak byly pozměňováky odmítnuté, které rozšiřovaly počty jednatelů, zvyšovaly ten bonus. Všechno bylo odmítnuto. Budiž. My jsme hlasovali pro sněmovní verzi a nemáme problém zopakovat své hlasování a znovu hlasovat pro sněmovní verzi. Ale předtím bude ještě jedno hlasování. A kdyby paní ministryně myslela vážně to, co říká, jak říkala "pokorně vás žádám a prosím, podpořte sněmovní verzi", tak 5,5 hodiny měla šanci na to, aby to zařídila. Jednoduchým vyjádřením na mikrofon. Nestalo se nic. Nic! Ani milimetr směrem k obcím. Dokonce i zkušení starostové zapomněli. Ano, ti jsou úspěšní, 2 miliardy. Je to kvalitou projektů, nebo příslušenstvím k vládní straně? Já vím, že jsem drsný, ale tak to je, taková otázka vás napadne. Je každá obec tak úspěšná? Já myslím, že ne. 6 259 obcí krát jedna celá miliardy (?) za čtyři roky, tak to spočtěte. Tolik dotačních titulů ani není v takové sumě. A potom tento úspěšný starosta ty ostatní hodí přes palubu a řekne "tak si nějak pomozte". Protože paní ministryně chce ty komunisty a ne socana. Tak pro jistotu říkají: my jsme tady taky, my někteří, a kdyžtak vás podpoříme, když bude problém. Nejenom ti komunisti, to by nestačilo, ještě čtyři socani museli být pro, aby to neprošlo.

Já jsem se neúčastnil debaty o zpochybnění hlasování, jenom vám chci říct, že to, že je někdo v sále, ještě neznamená, že má zpochybnit hlasování. To fakt neznamená. Ten člověk se může nepřihlásit, vědomě či nevědomě. Pokud se stane někomu z mých kolegů, že se nemůže přihlásit, okamžitě volá a většinou je hlasování prohlášeno za zmatečné. Hned v tom daném okamžiku. Ani jednou příslušný pan poslanec nepřišel s tím, že nemohl hlasovat. Až po tom školení od šéfa. Já tomu nerozumím. Já jsem ten průběh hlasování nezpochybňoval, protože jsem velkorysý, tak jsem nepodpořil v hlasování tuto námitku, protože podle mě nebyla fér vůči nám ostatním a i prohrávat se musí, a navíc tohle všechno riskovat u usnesení vůči vládě...

A já poprosím pana místopředsedu, který v tuto chvíli řídí schůzi, já mám takovou prosbu, jestli by mohl zařídit, aby aparát Poslanecké sněmovny vyjel nám všem doprovodná usnesení, která jsme v tomto volebním období přijali u jednotlivých návrhů zákonů, u jednotlivých bodů, a k tomu plnění ze strany vlády, abychom viděli, jak vážně vláda bere ta usnesení, která Sněmovna přijme, kolikrát nám vyhoví a kolikrát tím vytapetuje Strakovku. A ať to neděláme všichni, tak pane místopředsedo, já bych vás poprosil, aby to zařídil aparát Sněmovny, aby nám tu informaci příští týden v úterý na grémiu rozdali, pak ji mailem pošleme bezesporu všem členům Poslanecké sněmovny, abychom sami věděli, zda má vůbec smysl usilovat o doprovodná usnesení.

Já jsem kritický k tomu zvyku u zákonů přijímat doprovodná usnesení. Něco jiného je, když je samostatný bod a u toho se přijímají usnesení, to je úplně něco jiného. Ale už dlouhodobě vyzývám kolegy, předsedy poslaneckých klubů, abychom třeba gentelmanskou dohodou nedělali doprovodná usnesení k zákonu. Je to jenom alibi pro ty, kteří třeba hlasovali pro, nebo proti. Klíčové je to závěrečné hlasování k návrhu zákona, jestli jsem pro, nebo proti, a je úplně jedno, jestli k tomu přijmeme, jedno, dvě, tři, čtyři, pět, šest doprovodných usnesení. To si skutečně někdo, kdo si není jistý tím, jak hlasoval, vytváří - a je jedno, jestli z vlády, nebo z opozice, říkám to obecně - vytváří si nějaké alibi, aby řekl no, ten zákon sice neprošel, já jsem ho sice nepodpořil, ale podpořil jsem doprovodné usnesení, které říká: my ty firmy z těch daňových rájů nechceme - když uvedu jeden příklad. Uzákonit jsme to nechtěli většinovou vůlí, paní ministryně to nechtěla, já si to pamatuji, ale hrdinně jsme přijali doprovodné usnesení, které má samozřejmě mnohem menší váhu a mnohem menší právní relevanci, než když je to přímo v zákoně.

Takže pane místopředsedo, prosím, berte to jako oficiální žádost za náš klub, aby to aparát Sněmovny připravil a dal k dispozici všem poslancům, abychom věděli, jak vážně vláda bere usnesení, jak doprovodná k zákonům, tak ta ostatní, která vznikají v debatě. Například si vzpomenu, když jsme debatovali o sociálních službách, prošlo několik návrhů usnesení s termíny, co má vláda všechno udělat, co má udělat paní ministryně, a pak na to skoro všichni zapomenou, pak se hrozně divíme. U otázky školství a platů učitelů bylo něco podobného. Já bych tu statistiku chtěl vidět. Možná to omezí ten nešvar navrhovat a přijímat doprovodná usnesení k návrhu zákona.

Paní ministryně ocenila postoj mých kolegů v Senátu. Já s nimi v zásadě souhlasím, ale po té proběhlé debatě bych chtěl, paní ministryně, slyšet podrobnější důvody, proč to vlastně nejde, na základě kterého zákona to vlastně nejde. Předtím, než jsme přijali kompenzační bonus, taky berňáky nic nevyplácely kromě vratky nebo záloh, pokud byly vyšší, na daň z příjmu právnických nebo fyzických osob při ročním zúčtování. A zvládly to, je to třeba říct. Zvládly to. Paní ministryně to říká, i opozice chválí, je to pravda. To je program, který funguje, který ale není podporou podnikání, to si řekněme otevřeně. Má to charakter dávky v hmotné nouzi, bezesporu. Protože říct někomu, kdo nemohl podnikat, že 500 korun na den má jak na živobytí, tak na podporu podnikání - paní ministryně správně říkala: nemohli platit hypotéky, nemohli platit nájmy, nemohli platit faktury - no, za 500 korun to taky nezaplatí. Částečně jim to umožní něco zaplatit, ale určitě nezaplatí veškeré náklady. 44 000 za dva a půl měsíce - to není velká firma, která má náklady 44 000, a ten člověk taky potřebuje nějaký příjem pro rodinu, nemůže těch 44 000 dát jenom do podnikání. I když, jak říká paní ministryně spravedlnosti, měli mít vatu, že jo. Každý má v jejím pojetí vatu. Až pak říkal zcela správně pan premiér: neberte ji vážně, ona to tak nemyslela. Možná to tak nemyslela, ale řekla to tak. Měli mít vatu. Jsme to všichni slyšeli, nebo mnozí z nás, možná jsme to všichni neslyšeli.

Tak my stojíme před těžkou otázkou. My, občanští demokraté, podporujeme bonus jak pro živnostníky, tak pro s. r. o. Tuto svou vůli, že to není jenom názor, jsme projevili jak hlasováním v Poslanecké sněmovně, přestože neprošly pozměňovací návrhy, tak vládní návrh jsme ve finálním hlasování podpořili a tak jsme to podpořili v Senátu - my jsme se mohli přidat k té většině. A ta debata nebyla jednoduchá. Myslím, že paní senátorka by to potvrdila. My tam máme dobré vztahy mezi ve Sněmovně opozičními, ale v Senátu většinovými kluby. A nestává se příliš často, že se neshodneme. Přesto naši senátoři upřednostnili zájem podnikatelů, ale současně řekli "existuje oprávněný zájem starostů, zastupitelů měst, obcí a krajů" a přišli s alternativním návrhem řešení - návrh zákona. A my jsme přišli dneska ještě s další alternativou, dokonce i pan poslanec Veselý, ten sice nenavrhoval jako my parametry rozdělení, ale v té částce jsme se vlastně shodovali. On byl o něco velkorysejší ke krajům, možná tím, že mají pět hejtmanů, ale my jsme podpořili i těch 6 mld. pro kraje. Dokonce jsme hlasovali i pro vyšší návrh, který přednesl pan poslanec Martínek, a nechtěli jsme soutěžit: my jsme dali 1 000, Piráti 1 100, tak my navrhneme 1 200. Vedli jsme tu debatu opravdu seriózně, argumentačně, podloženě, ale zcela zbytečně. Výsledek je nula - bezzubé usnesení. 15 mld. pro obce v letech 2020 a 2021. Když sečtu stávající dotační programy, tak tam těch 15 mld. bude, aniž by se cokoliv přidalo, aniž by se tam přidala jediná koruna. A vláda pak může říct: my jsme splnili, my chceme ty komunisty, tak my jsme to těm komunistům splnili. A jak říkal, pan premiér, je tady ta Dešťovka a tohle, a když to napočítám, tak těch 15 mld. to bude.

Ale v tom není spor. O tom se dneska vůbec nepřeme. Nikdo nenavrhoval, ať tam ty peníze nedáme. I když pan premiér ve svém vystoupení chtěl vsugerovat veřejnosti, že jsme chtěli ty ostatní dotace zrušit. My jsme chtěli jenom jednoduchou věc, aby vláda nevymýšlela nové dotační tituly. Jsou převisy? Výborně. Pan ministr dopravy mi potvrdí a potvrdí mi to kolega pan poslanec Roman Onderka, my jsme na minulé dozorčí radě, a už je to asi čtyři nebo šest týdnů, navrhli výboru, protože dozorčí rada nemá pravomoc, aby výbor fondu převisy poslal a v těch třech programech zhruba 500 mil. A jsou to především obce, ale i kraje v těch třech programech. (V sále je hluk a velmi špatná slyšitelnost.) Já nevím, jestli se dodneška sešel výbor SFDI a vyřešil to.

Je to ložené, projekty jsou připravené. To jsou projekty, které splnily všechna kritéria. Nebavíme se o těch, které nesplnily. Jenom ta finanční čára byla někde tady. (Názorně ukazuje.) A my jsme jednomyslně i s kolegou ze sociální demokracie, i s kolegy, kteří reprezentují další politické strany, doporučili výboru - a už je to nějaký pátek, myslím, že pan poslanec Onderka mi to potvrdí. Já se můžu zeptat v této chvíli pana ministra Havlíčka, zda už to zúřadoval. Jsou tam peníze? (Ministr Havlíček: Nejsou.) Byl u toho šéf fondu. Je to jednoduché, dá se to udělat. Doporučení i vašeho stranického zástupce (k ministru Havlíčkovi). Teď nevidím pana předsedu dozorčí rady. Už ho vidím. Pan předseda dozorčí rady vám to potvrdí, že jsme se na tom shodli všichni bez ohledu na to, kdo reprezentuje kterou stranu. A po dlouhé debatě jsme se ubezpečili, že to je možné, že to není zbožné přání, ale že to je reálná věc, která se dá udělat velmi rychle. A zase to stojí. A ty obce už mohly soutěžit, ty, které skončily pod čarou a nesoutěží. A je to škoda, protože stavební sezóna běží - půl miliardy zcela určitě.

Pan ministr řekne: přidám stavebním firmám. Já proti tomu vlastně nic nemám, kdyby ty peníze doputovaly až dolů, až k těm malým firmám. Ale podle zpráv z trhu to tak není, nechávají si to ti velcí a to jsou skoro všechno zahraniční vlastníci. A nedoputuje to k těm subdodavatelům, těm, kteří tam mají dva stroje na té stavbě, to navýšení. Takže je to zase selektivní pomoc jenom některým. A chci říct, že nezpochybňuji ten princip. Ale chodí za námi, a nejsme jediní, malé a střední stavební firmy, a říká, to je výborné, velcí dostali a my nic. To je realita. A pan premiér pak říká - a já říkám tesat do kamene - podporovat bychom měli ty malé. Ale na dopravních stavbách to tak není. Malá firma není schopna stavět dálnice. Není. Ale malé firmy mohou vyhrát soutěže těch starostů, kde jsou v těch programech cyklostezky, dopravní bezpečnost a podobné věci, křížení křižovatek, osvětlení přechodů, (kde by) uspěly, jenom na ně nezbyly peníze. A skutek nic. A tak je to se vším.

Takže vláda po nás na jedné straně žádá velkorysost, konstruktivní přístup - za nás říkám, že v tomto návrhu zákona jsme ho bezesporu projevili a jsme připraveni projevit ho i nadále. A co za to vláda nabízí opozičním stranám? Nic! Přesně tak. Nic! Jednostranná důvěra, jednostranná pomoc. Když s námi budete souhlasit, skvělé, to jsme na jedné lodi, když budete mít jiný návrh, tak nic. Vypadněte z té lodi! My to tady kormidlujeme. Taková je realita. A pak je hrozně složité v té emocionálně těžké debatě - a já jsem včera měl celý den v poslanecké kanceláři jednoho starostu za druhým a trpělivě jsem jim vysvětloval nedostatky senátního návrhu, trpělivě jsem obhajoval postoj mých stranických kolegů, senátorů z ODS. A říkal jsem: nebojte, my máme řešení a já věřím, že tu vládu přesvědčíme a ty peníze dostanete. Dneska jim vzkazuji, až se na to jednou budou dívat: byl jsem příliš velký optimista, tu vládu jsme nepřesvědčili. To naše jednoduché a rychlé řešení vládní většina odmítla. A když se budete ptát proč, tak použijme tu větu, kterou říkala paní ministryně: Já chci komunisty. Na starosty kašlu! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan kolega Stanjura. Nyní tedy s přednostním právem pan předseda Jurečka, připraví se pan předseda Kalousek. Ale ještě před panem předsedou Jurečkou faktická poznámka Josefa Hájka.

 

Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, budu velmi stručný. Pan kolega Stanjura prostřednictvím pana předsedajícího požádal o analýzu plnění usnesení za naší vlády. Já bych poprosil, aby tato analýza byla rozšířena i o období za vlády ODS. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za podnětné návrhy. Projednám je s předsedou Sněmovny. A samozřejmě kontrola vlády se provádí i usnesením Poslanecké sněmovny, nejen formou zákonů. Ale nechci vstupovat mimo možnosti předsedajícího.

Pan předseda Jurečka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Budu stručný. Mám jenom dvě poznámky a jednu v závěru důležitou otázku na paní ministryni.

Zaprvé bych chtěl rozporovat to, že paní ministryně říkala, že Senát a senátní kluby KDU-ČSL a STAN z toho udělaly politické téma. To si nemyslím. Myslím si, že ti lidé, kteří podepsali tu petici, těch více než 1 300 starostů, to nejsou lidé, kteří by byli většinově v KDU-ČSL nebo ve STAN, byť KDU má nejvíc komunálních politiků, ale to jsou lidé napříč politickým spektrem. Jsou starostové, kteří řeší to, jak ta jejich obec bude fungovat, aby splnili očekávání lidí, kteří v těch obcích, městech a samozřejmě z úrovně krajů i v krajích žijí. Takže vůči tomu se chci ohradit.

Potom bych chtěl zmínit, když tady paní ministryně hovořila o tom, že teď to tady hrotím a podobně, tak vlastně před těmi čtrnácti dny na to tady bylo upozorňováno v rámci jednání, v rámci pozměňovacího návrhu kolegy Honzy Bartoška. A troufnu si říct, že kdyby Senát a následná petice a reakce starostů nebyla tak silná, jakou tady dnes máme, tak by ani to bezzubé, nekonkrétní usnesení, které tady prošlo z dílny komunistů, tak ani to by tady nebylo.

A poslední věc. Paní ministryně, mám prosbu. To je to, co jsem říkal, že budu mít na závěr. Vy jste tady za toto volební období slibovala, že máte analýzu k církevním restitucím, když tady byl ten sprostý návrh, který byl v rozporu se snazším zákonným uspořádáním. A Ústavní soud dal tomu za pravdu. Tak jste říkali, že máte analýzu. Pak se ukázalo, když jsme tu analýzu začali chtít, že žádná analýza není. Před zhruba dvěma měsíci nám bylo tvrzeno, že vláda měla analýzu, když rozhodovala o změně vládním opatřením z režimu krizového zákona na zákon o ochraně veřejného zdraví. Ukázalo se opět, že žádná analýza k tomu nebyla. Já jsem ji žádal písemně. Do dnešních dnů mně ani pan premiér, ani pan ministr vnitra, ani pan ministr zdravotnictví - už je to víc jak 30 dnů, já když jsem byl ministr, jsem měl dobrý zvyk vůči svým úředníkům, že do 30 dnů všichni dostávali odpověď - tak jsem žádnou odpověď nedostal. Analýza není.

A dnes tady jako silný argument padlo slovo zátěžový test, že si Ministerstvo financí udělalo ve vztahu k obcím, městům, nevím, jestli i krajům, jakýsi zátěžový test. Já mám jednoduchý dotaz. A mohl bych ho vidět? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jurečkovi. Nyní ještě faktická poznámka pana předsedy Stanjury. A stále je připravený kolega Kalousek. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Mám jednoduchý procedurální návrh. Navrhuji přerušit jednání o tomto bodě do zítřejší deváté hodiny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Tak v tom případě musím svolat kolegy z předsálí. Návrh pana předsedy Stanjury je přerušit do deváté hodiny ranní zítřejšího dne. Rozhodneme tak v hlasování číslo třicet devět. Všechny vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Jakmile se ustálí počet přítomných, tak rozhodneme hlasováním o tomto návrhu. (Do sálu stále přibíhají další poslanci.) Tak myslím, že už je to v pořádku.

 

Hlasujeme o návrhu na přerušení projednávání tohoto bodu do zítřejší deváté hodiny.

Zahájil jsem hlasování číslo 39. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 39 z přítomných 177 pro 80, proti 74. Návrh nebyl přijat.

 

Pokračujeme vystoupením pana předsedy Stanjury, který se hlásí k faktické poznámce, protože jinak je tady s přednostním právem kolega Kalousek. Prosím sněmovnu o klid. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Mě ten výsledek hlasování mrzí. Nicméně když nemá rozum většina sněmovny, tak některé kluby rozum mají. Já žádám o přestávku na jednání našeho klubu v délce dvě hodiny. (Reakce v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já tomu rozumím. Já jsem nehlasoval proti vašemu návrhu, protože jsem nehlasoval ani pro prodloužení po 19. hodině. Ale to se nedá nic dělat. Takže mi nezbývá nic jiného, než vyhlásit přestávku do 24 hodin dnešního jednacího dne. A sejdeme se zítra ráno v 9 hodin s tím, že navržený pořad schůze, abych dodržel jednací řád, na zítřejší ráno je - body třetích čtení. Body 252, 253, 254, 255, 256 a 257 jsou pevně zařazeny s tím, že předpokládám, že i první půl hodina bude vyhrazena případným změnám pořadí schůze. Přeji vám hezký večer.

 

(Jednání skončilo ve 22.17 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.