Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé daňové zákony
v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2
/sněmovní tisk 874/ - zkrácené jednání

bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákonu ve zkráceném jednání. Já tedy otevírám rozpravu. Nikdo se nehlásí. Takže pokud se již nikdo do rozpravy nehlásí, rozpravu končím a přikročíme k hlasování.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, sněmovní tisk 874, ve zkráceném jednání."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 77, přihlášeno 175 poslanců, pro 132, proti žádný. Návrh usnesení byl schválen.

Nyní tedy otevírám vládní návrh zákona, kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, sněmovní tisk 874, zkrácené jednání. Předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Paní ministryně, prosím, ujměte se slova.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dobrý den. Dovolte mi představit vám návrh protikrizového daňového balíčku. Cílem tohoto návrhu je zmírnit nepříznivé ekonomické dopady koronavirové pandemie prostřednictvím novel šesti daňových zákonů.

Za nejvýznamnější změnu považuji novelu zákona o daních z příjmů, která poplatníkům umožní vzniklou daňovou ztrátu jako položku odečitatelnou od základu daně i zpětně, a to ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období, ve kterém daňová ztráta vznikla. V současnosti si mohou poplatníci uplatnit daňovou ztrátu pouze dopředu, mají tedy možnost si v následujících pěti zdaňovacích obdobích snižovat, či dokonce nulovat svou daň. Možnost zohlednit ztrátu (nesroz.) nicméně mají až v okamžiku, kdy opět generují zisk. Návrh zavádí možnost uplatnění ztráty i zpětně. Nejde přitom o daňovou výjimku, ale koncepční institut, který umožní velmi rychle v daňové povinnosti zohlednit utrpěné ztráty. Tento institut známý také jako loss carryback je odolný proti zneužití, protože se poplatníkovi vrací daň, kterou již dříve zaplatil. Nicméně i přesto jsme do návrhu vložili opatření, které zabrání účelovým převodům ztrát ze zahraničí.

Opatření znamená výrazný makroekonomický posun. V současnosti lze ztrátu totiž uplatnit pouze do budoucna. Základy daně si poplatníci redukují až v době, kdy je jejich ekonomická situace příznivá, což je méně vhodné než možnost uplatnit tyto položky přímo v době, kdy se musejí potýkat s ekonomickým dopadem. Nový mechanismus tedy znamená zavedení takzvaného vestavěného stabilizátoru ekonomiky, který má proticyklickou funkci. Toto opatření neznamená ve střednědobém horizontu výpadek příjmů veřejných rozpočtů. Už dnes si mohou poplatníci - prosím zdůrazňuji - už dnes si mohou poplatníci uplatnit daňovou ztrátu, ale teprve v pozdější době. Pokud budou mít možnost si ztrátu uplatnit dříve, dopad na inkaso daní se pouze přesune v čase. Daňová ztráta bude pouze uplatněna ve srovnání se současným stavem dříve.

V tomto světle je zapotřebí vnímat publikované cashové dopady do veřejných rozpočtů. Celkový rozpočtový dopad dokonce může být v konečném důsledku pozitivní. Podnikatelé totiž dostanou pomoc v okamžiku, kdy ji potřebují. Zanikne tak méně živností a firem, které následně na daních odvedou více, než kdyby se toto opatření nezavedlo. Toto opatření bylo ze strany Ministerstva financí navrženo bez horního limitu a v této podobě jej schválila vláda.

Abych ještě celou tu genezi vysvětlila, původní návrh, který před měsícem byl diskutován, zaslán kolegům v rámci vládní koalice, měl strop 25 milionů, nicméně po debatě se všemi svazy, asociacemi a komorami, ať už je to Komora daňových poradců, Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, Asociace malých a středních podnikatelů, Svaz obchodu a cestovního ruchu, jsme nakonec tuto hranici a tento limit odstranili.

Takže vláda to schválila bez limitu, a to z toho důvodu, a uznala jsem argument, že pokud se ztráta uplatňuje do budoucna, tak se uplatňuje v těch následujících pěti letech bez limitu, tak proč zpětně má být s limitem. Nicméně vzhledem k tomu, že koaliční partner na to měl jiný názor, bál se využití tohoto institutu většími společnostmi, byl včera na úrovni předsedů nalezen kompromis, který předložili poslanci za hnutí ANO, ČSSD a KSČM, v podobě zastropování uplatnění daňové ztráty zpětně na 30 milionů s tím, že samozřejmě pokud by ta ztráta byla větší, tak stejně si ji ta firma uplatní v těch následujících letech, to znamená nejdříve v roce 2021. To už je úprava, kterou máme v zákoně o dani z příjmů asi 25 let. Díky tomu se sníží negativní dopady na veřejné rozpočty, a to z původních odhadovaných 31 mld. korun v roce zavedení na zhruba 20 mld., a o tuto částku se pak zvýší daňové příjmy v letech 2022 až 2025, kdy by si firmy i podnikatelé uplatňovali daňovou ztrátu, která by jim vznikla v letošním a příštím roce. Čili do státního rozpočtu nakonec poplyne více peněz a celková bilance se tím pádem vyrovná.

Ještě k tomu výpočtu. My samozřejmě nejsme schopni na Ministerstvu financí spočítat, kolik firem skončí ve ztrátě. To skutečně neumíme. Takže jsme ten výpočet, a proto sami uznáte, že je velmi hrubý, ten jsme provedli tak, že jsme vyšli z modelu, kalkulovali jsme s modelem vycházejícím z propadu zisků společností v minulé hospodářské krizi při zohlednění odhadované výše propadu v současné situaci. Čili vzali jsme ty ztráty v krizi let 2009 až 2010 a ty jsme modifikovali na současné podmínky. (V sále je silný hluk.)

Tato úprava obsahuje přechodné ustanovení, ze kterého vyplývá, že uplatnit si daňovou ztrátu zpětně bude možné už za zdaňovací období, které skončí 30. června 2020, protože ne každá firma má zdaňovací období kalendářní rok, ale jsou firmy, které mají zdaňovací období hospodářský rok. Takže to, které končí 30. června 2020, tam už si může uplatnit formou zálohy v daňovém přiznání podávaném 1. 7. 2020, už si může uplatnit jakýsi svůj odhad, který si samozřejmě potvrdí potom v řádném přiznání za rok 2020.

Za první zdaňovací období... (Ministryně se obrací k předsedajícímu: Já to nedávám.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní ministryně žádá o klid, tak já bych vás poprosil o klid, aby se paní ministryně mohla vyjádřit. Tak prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo, děkuji.

Za první zdaňovací období, za které bude umožněno si daňovou ztrátu uplatnit zpětně, navíc bude mít poplatník možnost v jeho průběhu odhadnout výši, to jsem řekla teď, tuto odhadnutou výši si uplatní jako položku odečitatelnou od základu daně v bezprostředně předcházejícím období. Takže v nynější situaci je pro něj důležité, aby obdržel peníze co nejrychleji, proto jsme právě u prvního zdaňovacího období přistoupili k tomuto pružnému řešení.

Další novela daňového zákona se týká daně z přidané hodnoty. Protikrizový daňový balíček přichází se snížením sazby u ubytovacích služeb, vstupného na kulturní akce, sportovní události, ale také vstupného na sportoviště včetně jízdného na vleky. Narovnáváme, vzpomínáte si? Máme lanovky v 10 %, vleky byly v 15, byl to pozměňovací návrh myslím že poslankyně Kovářové, takže narovnáváme to na 10 %. Vstupné do saun a další podobná zařízení. Ve všech případech dochází ke snížení sazby DPH na 10 % z nynějších 15 %. Jsou to oblasti, které jsou nejvíce postiženy pandemií, a chceme jim takto ulevit. Chceme jim poskytnout, aby se mohly dostat ze složité finanční situace.

Další daňový zákon, který je obsažen v tomto protikrizovém balíčku, je to novela zákona o dani z nemovitých věcí, která dává obcím do rukou více možností v oblasti osvobozování od této daně, protože tato daň je 100% výnosem obce. Obce ji již dnes mohou zvyšovat prostřednictvím koeficientu a teď jim dáváme pravomoc, aby rozhodly o případném osvobození. Bude to na nich, tak to považuji za správné, protože je to jejich výnos. A to samozřejmě za situace, mohou to učinit obecně závaznou vyhláškou, pokud tam budou nemovitosti dotčené živelní pohromou, povodeň, vichřice, extrémní sucho, a samozřejmě budou moci i v případě i dalších mimořádných událostí, jako jsou pandemie, krizová opatření podle krizového zákona nebo průmyslové havárie. Takže toto osvobození bude moci ze strany obce být provedeno i zpětně. Bude to naprosto v kompetenci obcí.

Další novela daňového zákona, která je součástí balíčku, je novela zákona o dani silniční, kde se navrhuje snížit sazby daně silniční o přibližně 25 % u nákladních automobilů, autobusů a dalších vozidel s maximální povolenou hmotností vyšší než 3,5 tuny. Projeví se to zpětně od začátku tohoto roku, to je důležité, protože se to projeví v podstatě snížením záloh, které by na tuto daň byly zaplaceny, protože poplatníci, pokud nevyužili jen takzvaný generální pardon ministryně financí, díky kterému se odložila povinnost platit zálohy na silniční daň, a zaplatili zálohu v původní výši, použije se rozdíl mezi původní a novou výši na zaplacení zbývajících záloh.

Další dvě novely už jsou drobnosti. V rámci podpory zemědělského podnikání se novelou zákona o spotřební dani zkracuje lhůta pro vrácení přeplatku spotřební daně u takzvané zelené nafty, kde je dnes 60 dnů a zkracuje se to na 40 dnů. Díky tomu obdrží potom podnikatelé samozřejmě ty finanční prostředky na svůj účet dříve.

V novele zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní se navrhuje zakotvit pravomoc vládě operativně reagovat na právní předpisy Evropské unie, na základě kterých má dojít k prodloužení lhůt pro plnění povinností spojených s automatickou výměnou informací při mezinárodní spolupráci při správě daní, což je legislativně technická úprava.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dobré odpoledne. Jelikož jednáme v legislativní nouzi, první čtení se nekoná. Nicméně než budeme pokračovat, seznámím vás s omluvenkami. Pan poslanec Antonín Staněk se omlouvá od 13.00 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Vyzula od 13.00 hodin do půlnoci z důvodu návštěvy lékaře a paní poslankyně Pekarová Adamová se omlouvá od 12.45 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů.

Rozpočtový výbor, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedy, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 874/1. (Hluk v sále.) Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka rozpočtového výboru paní poslankyně Miloslava Vostrá, informovala nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím. Prosím sněmovnu o klid.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak už tady zaznělo, dovolte, abych jenom krátce zrekapitulovala, že tato novela se týká zákonů o dani z nemovitých věcí, o dani z příjmů, o dani silniční, o spotřebních daních, o dani z přidané hodnoty a o mezinárodní spolupráci při správě daní. Tento svůj návrh vláda projednala toto pondělí odpoledne. Jedná se o návrh daňového krizového balíčku. (Hluk v sále.) Ty zákony, kterých se to týká, jsem vám už tady vyjmenovala. Návrh je ho projednat v legislativní nouzi.

Rozpočtový výbor se zabýval tímto tiskem na své schůzi včera ráno a projednávání probíhalo tak, že tam zaznělo několik pozměňovacích návrhů. Po -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní předsedkyně, já si vás dovolím znovu přerušit a znovu požádat sněmovnu o větší klid. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Zazněly tam tři pozměňovací návrhy, které byly projednány. Byla tam bohatá rozprava, abych to shrnula, nicméně návrh usnesení, který byl schválen, je v následujícím znění.

Po úvodním slově ministryně financí, zpravodajské zprávě a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

I. navrhuje Poslanecké sněmovně, aby se o návrhu zákona konala obecná rozprava;

II. navrhuje Poslanecké sněmovně, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;

III. navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu své jednání ukončila nejpozději do 29. května 2020 do 19.00 hodin;

IV. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona, kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, sněmovní tisk 847, vyslovila souhlas bez připomínek.

Tolik usnesení rozpočtového výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za to usnesení. Obsahovalo návrhy, aby se rozpravy konaly, což je běžný postup, takže pokud nikdo necítí potřebu, tak o tom hlasovat nemusíme. Dobře, je tady přesvědčení, že musíme, já tedy svolám kolegy do sálu a budeme postupně hlasovat. Je zde žádost o odhlášení, takže se prosím znovu přihlaste svými kartami, a až se tak stane a všichni dorazí, tak opakuji, že budeme rozhodovat nejdříve o tom, zda povedeme obecnou rozpravu a poté případně zda povedeme podrobnou. Věřím, že je nás v sále více, než kolik ukazuje sčítací zařízení, takže prosím všechny, aby se přihlásili.

 

Pokud již všichni, kteří chtějí být přihlášeni, jsou přihlášeni, tak budeme hlasovat o tom, zda povedeme obecnou rozpravu.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 78 je přihlášeno 135 poslanců a poslankyň, pro 132, proti nikdo. Obecnou rozpravu povedeme a já ji tímto otevírám.

 

Pan místopředseda Kubíček se hlásí s přednostním právem. Prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jako obvykle navrhuji zkrácení rozpravy pro jednoho vystupujícího v obecné i podrobné rozpravě na pět minut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Je zde návrh na zkrácení doby hlasování na pět minut. Takže budeme hlasovat o tom, zda Sněmovna souhlasí s omezením řečnické doby na pět minut.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 79 bylo přihlášeno 139 poslanců a poslankyň, pro 92, proti 28. Konstatuji, že návrh byl přijat a řečnická doba tak byla omezena na pět minut.

 

Budeme tedy v rozpravě pokračovat v pořadí poslanců tak, jak jsou přihlášeni. (Předsedající upozorněn.) Ano a máme zde přihlášku pana předsedy Bartoška k věci. Prosím. Je to do obecné i podrobné, takže vás potom vyzvu ještě v té podrobné. Prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v úterý jsme schvalovali zákon o kompenzačním bonusu, který bral z rozpočtu obcí a krajů v součtu 15 miliard - 11 obcím, 4 krajům. Ze strany paní ministryně zde zazněly výtky, že způsob, jakým Senát přijal úpravu, není možné tento kompenzační bonus vyplácet, protože by to ohrozilo výplatu tohoto kompenzačního bonusu. Já jsem respektoval rozhodnutí Poslanecké sněmovny, která se rozhodla, že přijme poslanecký návrh, a připravil jsem druhý návrh do dnešního jednání, který to napravuje. Je zcela v pořádku, je koncipován jako příspěvek obcím a krajům. Je to příspěvek nárokový a bezúčelový, jeho výplata proběhne přes Ministerstvo pro místní rozvoj a bude vyplacen ještě v letošním roce.

Je konstruován tak, že obce dostanou příspěvek 1 000 korun na obyvatele, Praha dostane 2 100 korun na obyvatele, Plzeň, Ostrava a Brno 1 500 korun na obyvatele a kraje dostanou 400 korun na obyvatele, což v konečném důsledku vykompenzuje výpadek příjmů obcí a krajů.

A teď mluvím k vám všem, kteří jste především z vládní koalice, z hnutí ANO a ze sociální demokracie. Vy, kteří jste zastupitelé, máte možnost napravit to, aby vaše městské a krajské rozpočty nebyly kráceny. Ten pozměňovací návrh, který předkládám, je zcela v pořádku, není s ním problém. A vy máte možnost buď se postavit za starosty a samosprávy a říct, že je nepotopíte, anebo ten pozměňující návrh nepodpoříte a v ten moment se stavíte proti svým městům a obcím a obíráte svá města o peníze, o možnost investovat, o možnost přispívat na sociální služby, o možnost podporovat kulturní akce ve svých obcích a ve svých krajích. Jestliže tento pozměňující návrh nepodpoříte, je to jasný vzkaz lidem, že vám na městech a na krajích nezáleží a že přesto, že jste měli možnost tento výpadek jejich rozpočtu kompenzovat ze státního rozpočtu, tak jste se rozhodli, že je potrestáte a peníze jim vezmete. To si potom zodpovězte před svými voliči.

Říkám to z toho důvodu, že tento návrh zákona totiž přichází ještě s dalším krokem, který omezí rozpočty obcí a krajů opět o další miliardy. Nevím, jestli vám to paní ministryně řekla, ale tento daňový balíček vezme v druhém kroku z rozpočtu obcí 7 miliard a z rozpočtu krajů necelé 3 miliardy. To znamená, že v součtu toho, co se schválilo v úterý, a v součtu toho, když to schválíte dnes, dojde k výpadku v obecních a krajských rozpočtech ve výši 25 miliard. To máte dneska ve svých rukou a svým rozhodnutím ovlivníte, zda obce a kraje o tyto peníze přijdou. Z toho důvodu jsem přesvědčen, a nabízím vám možnost, máte svobodnou volbu, že se můžete postavit za rozpočty obcí a krajů.

A ještě mám dva pozměňující návrhy, které v obecné rozpravě uvedu a pak se k nim přihlásím v podrobné rozpravě. Týkají se navrhovaného opatření loss carryback. Řada renomovaných ekonomů upozornila svým dopisem a výzvou na riziko, které v případě přijetí tohoto návrhu přinášíte státnímu rozpočtu. Jestliže nezastropujete možnost vyplácení ztrát zpětně ze zisku roku 2019 a 2018, tak se taky může stát, že z národního rozpočtu uděláte smetiště nepodařené ekonomiky nejenom Evropy, ale i nadnárodních korporací celého světa, protože ty ztráty půjdou do našeho rozpočtu, protože není zastropováno, jakým způsobem je tato vláda chce limitovat. Možná, že paní ministryně řekne, že to tam je, ale tak jak já mám informace a z toho vyjádření ekonomů jasně vyplývá, že tam limit není. Takže např. mohou přijít banky, mohou přijít nadnárodní korporace a můžou říkat - my jsme fakt ve ztrátě, Česká republiko, zaplať nám to. Tohle stávající krok umožňuje.

Z toho důvodu já přináším dva pozměňující návrhy, které se týkají tohoto instrumentu, přičemž první říká, že se z toho daňového balíčku úplně vyjme, protože jsem přesvědčen, že to nahrává velkým korporacím, které mnohem lépe snesou nárazy a mohly se na ně lépe připravit oproti malým, anebo potom zastropovává tuto možnost na maximálně dva krát 8 milionů, každý rok 8 milionů zpětně. Ten parametr, na který je upozorňováno, je, že myslím v Německu, abych si nevymýšlel, v Německu nebo ve Francii je to zastropováno 1 milionem eur, což odpovídá řekněme síle té místní ekonomiky. Když se to přepočítá na kupní sílu a sílu ekonomiky České republiky, tak jsem to stáhl na zhruba 16 milionů, které se mohou vrátit. A v případě, že se přijme možnost nezavádět tento instrument - a v současné době se bavíme o nějakých 42 miliardách, což je hrubý odhad - tak navrhuji, aby tyto peníze byly využity především pro podporu kurzarbeitu anebo zaplacení zdravotního a sociálního pojištění za podnikatele, protože to, co je naprosto klíčové, je, že musíme využívat především instrumenty, které povedou k udržení zaměstnanosti. Tyto peníze nejsou nástrojem k udržení zaměstnanosti, to jsou peníze, které se pouze dají firmám, zatímco kurzarbeit je jednoznačně smysluplná podpora toho, aby lidi zůstali v práci a práci si udrželi, anebo odpuštění a zaplacení zdravotního a sociálního pojištění za podnikatele je jednoznačně velká pomoc především pro malé a střední podnikatele, pro které to znamená velký výdaj.

Z toho důvodu vás žádám o podporu ať už příspěvkům obcím a krajům, anebo zastropování tohoto instrumentu, které Ministerstvo financí zavádí. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a budeme tedy pokračovat v rozpravě. Mám zde s faktickou poznámkou přihlášeného pana poslance Hrnčíře, ale předpokládám, že to je omyl. Nebo... Jste přihlášen. Tak v tom případě prosím.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo. Já bych se jenom v krátkosti vyjádřil k tomu, co tady zaznělo. My jsme včera na rozpočtovém výboru poměrně dlouho vedli k tomu debatu. V zásadě ta myšlenka uplatňovat zpětně daňovou ztrátu, která vznikne dejme tomu třeba v letošním roce nebo i dalším, dokud bude trvat ekonomická krize, je v zásadě dobrá. Nicméně namítali jsme tam, že neuplatnit žádný limit v čerpání této daňové ztráty nebo těchto výhod by znamenalo, že pro nadnárodní korporace, které často agresivně daňově plánují, by se mohlo stát, že by vysály rozpočet poměrně značnou částkou. Proto i ve státech, kde to funguje, asi čtyřech nebo pěti v Evropské unii, jsou nějaké limity. Paní ministryně nás ujišťovala, že to není žádný problém, že si s tím Finanční správa poradí a že zástupci těch korporací s tím samozřejmě souhlasí bez toho limitu. A když si vezmeme, že Česká republika už nyní funguje jako jakýsi krmelec Evropy, kdy se tady realizují gigantické zisky, které se pak formou dividend vyvádějí do zahraničí, a to se ještě u nás ani nezdaňují, zdaňují se na Maltě nebo v Lucembursku nebo na Kypru nebo prostě tam, kde ta daň je minimální nebo nulová, takže tímhle způsobem bez toho limitu bychom se stali v podstatě dalším smetištěm daňových ztrát nadnárodních korporací a myslím si, že to by byla chyba.

Proto jsme navrhli limit pro zpětný odpočet v maximální výši 25 milionů korun a žádám tímto o podporu našeho návrhu. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Návrh je případně třeba načíst potom v podrobné rozpravě. A teď tedy se můžeme vrhnout na ty skutečně přihlášené. Jako první je zde pan poslanec Votava. Než dorazí k mikrofonu, seznámím sněmovnu s omluvenkou. Pan poslanec Luzar se omlouvá mezi 15. hodinou a půlnocí z rodinných důvodů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, mluvili o tom už tady mí předřečníci. Co se týká změny zákona o dani z příjmů a zpětného uplatnění daňové ztráty, já jsem o tom hovořil i včera na rozpočtovém výboru. I já bych poukázal na to, co jste zřejmě všichni dostali od členů ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu, a myslím si, že ti, kteří jsou pod tím podepsaní, nejsou lidově řečeno žádný ořezávátka, a také je nemůžeme podezírat z toho, že by nechtěli přát našim podnikům a firmám, aby se jim pomohlo. Pokud to zůstane v takovémto stavu, v jakém to je, tak pro mě to hlasovatelné není. Já věřím - a už i paní ministryně tady naznačila, že je tady určitý pozměňovací návrh.

V každém případě je třeba zastropovat, resp. dát limit na velikost ztráty, kterou je možné odečítat. U mě je to maximálně do 30 milionů, ale podpořím každou rozumnou do 30 milionů, protože opravdu zatnout sekyru 30 miliard ve státním rozpočtu, to si myslím, že si dovolit nemůžeme. A navíc by se to týkalo samozřejmě i krajů, týkalo by se to obcí, protože samozřejmě ony dýchají se státním rozpočtem, respektive dostávají prostředky ze sdílených daní.

O tom, že je to směřováno víceméně pro velké firmy, nemůže být určitě debata. To je naprosto zřejmé, protože malé firmy nevytvářejí tak velké zisky, pohybují se většinou tak akorát na hraně ziskovosti, takže to je opravdu víceméně pro velké firmy. Myslím si také, že by se to mělo časově omezit, že by to mělo platit opravdu jenom u působení problémů s pandemií. To je to, co se tedy týká zpětného uplatnění daňové ztráty.

Já bych chtěl ale ve zbytku času, který mám, obrátit pozornost na pozměňovací návrh, který jsem podával už na rozpočtovém výboru a podávám ho znovu, je tedy v systému pod číslem 5410 a týká se přeřazení některých základních potravin z patnáctiprocentní sazby DPH do desetiprocentní sazby. Je třeba říci, že v rámci vyhlášeného nouzového stavu byla realizována řada omezujících opatření, která měla přímo nebo nepřímo, a stále ještě má, dopad na ekonomiku, a tyto negativní dopady dopadají nejenom na podnikatelský sektor, ale samozřejmě také do spotřeby obyvatelstva. Inflace se v současné době pohybuje přes 3 %, máme jednu z nejvyšších inflací v celé Evropské unii. Pro zmírnění dopadů se tedy navrhuje, abychom přeřadili základní potraviny do té druhé snížené desetiprocentní sazby. Byla tady námitka, že vznikne určitý chaos. Já se nedomnívám, že by chaos vznikl v tom zařazování, protože přílohou toho je i seznam a je to udělané na základě určitého celního sazebníku, kódů nomenklatury, takže si myslím, že to může být naprosto jasné a zřetelné, jak by to mělo být.

Možná několik poznámek k argumentům proti. Jedním z argumentů je, že DPH nesníží cenu, pouze zvýší marži podnikatelů. Já si myslím, že pokud to tedy nevedlo přímo ke snížení cen, tak alespoň ke zpomalení dalšího zdražování a vytvoří se tady prostor pro nezvyšování cen. Proč pouze základní potraviny? Proto, že kdybychom tam samozřejmě dali všechny potraviny, tak ten dopad do státního rozpočtu by byl v řádu desítek miliard korun, kdežto tady, jak to navrhujeme, je to kolem 8 miliard korun. Slyšel jsem i takový posměšný příklad, proč tam třeba jsou i datle. Ale my jsme to pojali obecně pro ovoce, pro zeleninu, pro ostatní potraviny, takže jestliže je ovoce, tak samozřejmě v tom kódu nebo celním sazebníku jsou i ty datle. (Předsedající upozorňuje na čas.) Takže to jenom na vysvětlenou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, Sněmovna odhlasovala pět minut na vystoupení. Musím vás přerušit.

 

Poslanec Václav Votava: Chápu, děkuji a omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Můžete se přihlásit znovu. Děkuji. A nyní pan poslanec Kupka. Prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, měsíc bojujeme za to, aby se podařilo najít finanční prostředky na kompenzování poklesu příjmů měst, obcí a krajů. Ne proto, že bychom chtěli vidět a budovat příkopy mezi státem a samosprávami, přesně naopak. Ano, to všechno je jeden společný stát a je společný zájem zajistit, aby nedošlo k závažnějšímu poškozování ekonomiky. Už před měsícem jsme navrhovali to, aby se podařilo zajistit finanční prostředky na realizaci investic měst, obcí a krajů, protože jsou to investice nachystané. Pokud na ně nebudou prostředky, tak tím neutrpí jenom města, obce, kraje a občané, kteří v nich žijí, ale pochopitelně tím utrpí také ekonomika. Všichni se shodujeme na tom, že důležitým krokem pro znovurozpumpování ekonomiky jsou investice a investice z veřejných rozpočtů. Proto když voláme po tom, aby se podařilo najít finanční prostředky pro města, obce a kraje, je to zároveň volání po tom, abychom dokázali obnovit motor ekonomiky. Tak prosím, v okamžiku, kdy by prošel návrh pana kolegy Bartoška, je to jedno konkrétní řešení.

My přinášíme znovu, nevzdáme to, to, na co jsme upozorňovali už před měsícem, ano, nevzdáme to, budeme to zkoušet znovu a znovu, protože to je správný směr, protože to je důležité pro města, obce, kraje a občany České republiky. Tedy navrhujeme, a je to náš pozměňovací návrh, aby se podařilo zajistit konkrétní podporu pro samosprávné územní celky, pro města, obce a kraje jako jednorázovou podporu ze státního rozpočtu ve výši 1 000 korun na občana pro města a obce a 400 korun na občana pro jednotlivé kraje. Konkrétní jednoduchý návrh, který se nevydává tím směrem, jak jsme slyšeli v předchozích dnech, že by se napumpovaly dotační programy Ministerstva pro místní rozvoj. Odmítáme takové zbytečné zatížení administrativy a byrokracie. Tohle, co nabízíme, je spravedlivější, mnohem jednodušší, bez zbytečné zátěže, k velmi jednoduchému a okamžitému využití pro investice v městech, obcích a krajích. Voláme po tom, abychom zbytečně neutráceli za byrokratické operace, které spočívají v podávání žádostí o dotace, jejich vyhodnocování, následné kontrole, rozhodování, bodování a tak dále, ale aby s těmi finančními prostředky mohly velmi rychle obce, města a kraje nakládat.

Pevně doufám, že tohle volání zdravého rozumu vyslyšíte, protože argumentů je pro to celá řada a nikdo je tady za celou dobu jednání nezpochybnil. Prosím, pojďme společně najít způsob, jak doplnit výpadek veřejných rozpočtů na straně měst, obcí a krajů, jak pomoci tomu, aby se v České republice co nejrychleji a co nejvíce investovalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Jsou zde nějaké faktické poznámky. Pan poslanec Hrnčíř, jestli jsem to předtím nesmazal, to už bude starší. Ano. Pan poslanec Bláha. Prosím.

 

Poslanec Jiří Bláha: Já jenom rychle. Všichni poslanci, co jsme tady, vnímáme to, že obce potřebují pomoc. Všichni poslanci, co jsme tady, vnímáme to, že přes dotační programy to není to nejšťastnější a samozřejmě často ty peníze skončí u těch, co to procesují, než tam, kde by měly končit. Ale já si myslím, že by měl být čas na to, opravdu čas na to, abychom to neudělali teď hned, ale abychom to udělali takhle: pojďme si na to sednout, pojďme si to nahovořit a já věřím tomu, že paní ministryně fakt má hlavu na myšlení a že to ví a že připraví to, aby se těm obcím pomohlo. Věřte tomu. V tomhle případě jí věřím a myslím si, že všichni víme, o co nám jde. Teď jsme pomohli rychle těm podnikatelům, což bylo důležité, aby vůbec nějaké příjmy do budoucna byly, a teď se o tom pojďme bavit. To je o tom. Pojďme se o tom bavit, najít řešení, nastavit to co nejlépe, aby ty peníze neskončily opravdu tam, kde skončit nemají, a skončily v těch investicích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Teď se mi s technickou poznámkou přihlásila paní zpravodajka, takže jí dáme slovo. Nicméně si dovolím připomenout, že existovala historicky nějaká dohoda na tom, že pokud jednáme v legislativní nouzi, tak nebudeme uplatňovat poznámky. Prosím.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Já děkuji, pane místopředsedo. Jsem zpravodajka, tak bych použila přednostní právo, a tím nám to zjednoduším. Já budu velmi stručná. Já bych jenom chtěla připomenout kolegyním a kolegům, že jsme přijali usnesení, kde jsme uložili vládě, aby 16. 6., což je jednání Poslanecké sněmovny, předložila právě návrh řešení pro obce na investice a tak dále. Takže z tohoto důvodu na to jenom upozorňuji. My jsme to přijali a já určitě budu 16. 6. zařazovat tento bod, plnění tohoto usnesení, abychom ty informace dostali.

A druhá věc, co se týká odpisů ztráty, pomoc firmám, nefirmám. Já si myslím, že je potřeba si uvědomit, já samozřejmě souhlasím s tím zalimitováním, můžeme se pak rozhodnout o tom, v jaké výši, že jsou to právě ty firmy, které zaměstnávají občany, popravdě řečeno zaměstnávají občany, odvádějí do systému na sociální a zdravotní, odvádějí daně ze závislé činnosti a z těch daní ze závislé činnosti zase část jde na města a kraje, takže tady bych opravdu zvažovala. Vlastně i toto je jeden z argumentů, proč ten institut jako takový úplně nezatracovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec stáhl svou faktickou poznámku, takže než pozvu dalšího řečníka, kterým je pan poslanec Ferjenčík, tak vás ještě seznámím s omluvenkou. Pan poslanec Kobza se omlouvá od 14 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně, zaprvé bych chtěl velmi poděkovat vládní koalici za to, že si osvojila pozměňovací návrh, který jsem včera předložil na rozpočtový výbor, kde jsem právě navrhl zastropování zpětné vratky daní na 30 milionech korun ztráty. Jsem rád, že to dneska koaliční poslanci předkládají jako svůj společný návrh. Trochu mě mrzí, že tam nejsem mezi autory, když jsem to navrhl já. Ale kopírování je zadarmo. Já se na ně nezlobím. Já jsem především rád za to, že se podařilo tuto věc prosadit. Myslím si, že jinak kdybychom tu zpětnou podporu nezastropovali, tak hrozí velká daňově optimalizační schémata především u těch největších firem, a že ztráta, kterou by utrpěl český státní rozpočet, by byla daleko vyšší než 43 miliard korun, které avizuje vláda. Stejně tak nejsem úplně přesvědčen o tom, že platí ten argument, že je to jenom odložení cash flow vzhledem k tomu, že to opatření je navrhováno jako trvalé.

Já tedy navrhnu také těch 30 milionů. Ale vzhledem k tomu, že už to navrhli vládní poslanci, tak očekávám, že přijat bude ten jejich návrh. Každopádně kromě toho navrhuji i pozměňovací návrh, který limituje toto opatření na nadcházející dva roky, a potom se vrátíme do běžného režimu.

Dále navrhuji doprovodné usnesení: "Poslanecká sněmovna I. žádá vládu, aby kompenzačním bonusem nebo jiným vhodným mechanismem podpořila i lidi, kteří pracovali i na dohodu a odváděli pojistné, a II. žádá vládu, aby kompenzačním bonusem nebo jiným vhodným mechanismem podpořila i ty OSVČ se zaměstnaneckým úvazkem, pro které je podnikání dominantním zdrojem příjmu a které dosud žádnou podporu neobdržely."

Stále tu máme tyhle dvě obrovské skupiny lidí, které nedostaly od státu žádnou podporu. Jsou to dohodáři, kteří odváděli pojistné. Jsou to OSVČ, kteří měli souběh se zaměstnáním nebo třeba s dohodou o pracovní činnosti nad 3 000. Dokonce teď přibývá případů, kdy se na tyhle lidi přesně obrací Finanční správa, aby vrátili ten bonus, který jim už předtím byl vyplacen. Řada z nich vůbec netušila, že nemá nárok. Jediná skupina, co má nárok na souběh, jsou lidé, co mají to zaměstnání v oblasti pedagogické činnosti. Všichni ostatní bohužel ostrouhali. Mně to přijde jako strašná nespravedlnost a budeme i nadále bojovat za to, aby se tohle změnilo.

Dále navrhneme i doprovodné usnesení ve vztahu k financování samospráv. Myslíme si, že ten zásek do obecních a krajských rozpočtů, který teď vláda dělá, výrazně omezí investice na úrovni obcí, a že to je chyba. Budeme navrhovat zase 1 100 korun na občana obce a 600 korun na občana kraje. Myslíme si, že je to naprosto namístě a je potřeba skutečně těm samosprávám pomoci, aby nemusely ty investiční akce odkládat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za dodržení času. Jako další je v rozpravě přihlášen pan poslanec Stanislav Blaha. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Děkuji, pane předsedající. Kromě toho, že chci podpořit pozměňovací návrhy kolegů Bartoška a Kupky, kteří se snaží kompenzovat ty náklady, které nesou rozpočty krajů a obcí v souvislosti s kovidovým balíčkem, tak bych rád okomentoval a později se v podrobné rozpravě přihlásil ke svým dvěma pozměňovacím návrhům.

V prvním případě se zabývám snížením DPH u služeb a zboží podléhajících sazbě 15 %, kde se tím posunem na 10 % uleví podnikatelům v řadě odvětví. Svým pozměňovacím návrhem rozšiřuji tuto kompenzaci i pro další sektory, například pro leteckou dopravu nebo služby autorů a výkonných umělců, protože tyto obory byly těžce postiženy kvůli pandemii COVID-19. Druhým cílem pozměňovacího návrhu je zjednodušit zákon o dani z přidané hodnoty a přispět tak k větší jednoduchosti a srozumitelnosti této právní úpravy.

Ve svém druhém pozměňovacím návrhu, který je podán pod číslem 5445, reaguji na zkrácení lhůty pro zaslání vratitelného přeplatku spotřební daně u takzvané zelené nafty, kde se kompenzuje pouze jedno specifické odvětví. Během současné krize COVID-19 by bylo ale vhodné kompenzovat podnikatele v širším měřítku. Z tohoto důvodu navrhuji zkrátit tuto lhůtu obecně u všech spotřebních daní týkajících se minerálních olejů. V této oblasti kromě zelené nafty se vratitelný přeplatek vrací bez žádosti do 30 dnů. Zákon také neupravoval, do jaké doby se vrací přeplatek v případě nesrovnalostí. To je ode dne oznámení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru. Pokud je výše daně v pořádku, tak se výsledek vyměření nebo doměření neoznamuje. Proto ve svém pozměňovacím návrhu navrhuji zkrátit lhůtu pro vrácení přeplatku v případě nesrovnalostí do 15 dnů ode dne oznámení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru nejen u takzvané zelené nafty, ale obecně u všech minerálních olejů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Nyní pan poslanec Munzar v rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, co je uvedeno v tomto sněmovním tisku, tak cílem samotného návrhu zákona je zmírnění dopadů pandemie na ekonomiku České republiky. Jestli nám z mého pohledu krize přinesla nějaké poznání, nám všem, tak je to důležitost a význam malého podnikání živnostníků pro život v celé české společnosti. Naším společným cílem by mělo být, abychom těmto lidem zjednodušili život a abychom snížili uměle vyvolané náklady, a to nejen peněžní, ale i časové, které musí vynakládat na administrativní povinnosti, kterými je stát v minulosti zatížil. Naším úkolem by mělo být odklízet různé překážky, klacky, balvany, které různé vlády položily do nelehké cesty podnikání, aby tento soukromý sektor se co nejvíce stabilizoval.

Daňová administrativa je nejvyšším nositelem takové byrokratické zátěže zejména pro malé a střední podnikání, které je stojí čas a peníze. A zejména čas je kromě peněz pro ty nejmenší klíčovým a důležitým výrobním prostředkem, protože čas vynakládají nejen na svoji činnost jako takovou, za kterou mají příjem, ale mnoho času také musí vynakládat na to, aby sami sobě sehnali práci, ale tento čas nijak nepromítnou do svých nákladů. A čas také musí věnovat právě na tyto administrativní byrokratické povinnosti.

Český systém daní je podle mnoha studií jedním z nejsložitějších v Evropské unii. Například podle studie Světové banky Doing Business za rok 2020 obsadila Česká republika až 53. místo v indikátoru platby daní. A právě jedním z výrazných skoků při zvýšení administrativní daňové zátěže pro podnikatele je moment, kdy překročí obrat pro povinnou registraci k DPH. A ten je již 16 let na úrovni jednoho milionu korun. Původní snahou bylo umožnit nejmenším podnikatelům možnost podnikat bez povinnosti registrace k DPH právě kvůli tomu, aby nebyli zatíženi tak vysokou daňovou administrativou. Během těch 16 let se staly dvě záležitosti, když se tato hranice neposunula. Samozřejmě došlo ke zvýšení cenových hladin kvůli inflaci a kvůli tomu obrat překračuje daleko více podnikatelů, než bylo původním záměrem, protože rostou jim příjmy, ale souvztažně jim rostou i výdaje. Zároveň je správa DPH pro podnikatele složitější. Přišlo kontrolní hlášení, s ním spojené šibeniční lhůty, přišly nové pokuty a sankce spojené s kontrolním hlášením.

Proto chci navrhnout - a už jsem to tady minulý rok navrhoval, ale myslím si, že teď nám skutečně epidemie ukázala, že je to potřeba - chci navrhnout zvýšit limit pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony korun. Jsem přesvědčen, že bychom tím pomohli podnikatelům, že bychom tím zatraktivnili podnikání, stabilizovali podnikatelské prostředí a také pomohli rychlejšímu nastartování ekonomiky. Dnes mají podnikatelé podnikat a pracovat a my jim máme pomoci při stanovení podmínek. Nemají se zabývat administrativou a papírováním, které stojí čas a peníze.

V podrobné rozpravě ještě k tomu návrhu řeknu nějaké podrobnosti, ale toto je gros mého pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ano, návrh je potřeba přednést v podrobné rozpravě. Já seznámím sněmovnu s další omluvenkou. Paní poslankyně Levová se omlouvá od 13.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

A nyní prosím pana poslance Skopečka, který je další přihlášený v rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Já jsem si dovolil oprášit svůj pozměňovací návrh, který jsem podával opakovaně při projednávání předchozích daňových balíčků, a sice zvýšení základní slevy na poplatníka. Budu se opakovat jako u odpuštění odvodů.

Myslím si, že v dnešní situaci, tak aby krize, která nutně s covidem přichází, byla co nejkratší a co nejméně hluboká, nejmělčí, tak navrhuji zvýšit základní slevu na poplatníka tak, aby se zvýšily čisté příjmy fyzických osob, lidí, zaměstnanců. Je to samozřejmě opatření, které v dnešní situaci povede k tomu, že spotřebitelé budou více spotřebovávat. To znamená, pokud by tento návrh byl schválen, dá se očekávat menší propad spotřebitelských výdajů, což je samozřejmě důležitá součást hrubého domácího produktu. A jak už jsem naznačil, jsem přesvědčen, že je lepší nechat peníze přímo u lidí než je složitě vybírat a pak přerozdělovat. Ti lidé určitě vědí lépe, než to ví stát, jak se svými penězi naložit. A věřím, že v této době, kdy zkrátka každá rozumná rodina zvažuje, jaké výdaje bude v následujících měsících realizovat, tak ve chvíli, kdy bychom jim zvýšili základní slevu na poplatníka, a tedy zvýšili domácnostem čisté příjmy, tak to zvýší optimismus těchto lidí ohledně budoucího ekonomického vývoje a určitě to zvýší jejich spotřební výdaje, což se, jak říkám, projeví ve vyšším hrubém domácím produktu, koneckonců poté i ve vyšším inkasu daňových příjmů na straně státu.

Dobře víte, že to je návrh, který opakujeme. Je to také dáno tím, že základní sleva na poplatníka se nezvyšovala od roku 2008, což znamená, že vůbec nereflektovala v minulých letech růst inflace a růst reálných mezd, který byl poměrně vysoký, a tedy samovolně bez přičinění kohokoliv dochází k růstu mezní daňové sazby fyzických osob. Je to dáno jednak tím, že inflace samozřejmě relativně v čase snižuje výši nominální odpočitatelné, nominální základní slevy, ale klesá to i relativně, tak jak samozřejmě rostou reálné mzdy, tak základní sleva se stává vůči průměrné mzdě stále relativně nižší a nižší.

My jsme toto opatření navrhovali už na začátku koronavirové krize v rámci našeho ekonomického balíčku, se kterým jsme přišli už v březnu. Já jsem velmi rád, že se paní ministryně financí i vláda tím balíčkem inspiruje postupem času. Že celou řadu návrhů občanských demokratů opsala, převzala a nakonec jsme je tady i s našimi hlasy odsouhlasili. To je velmi úctyhodné a jsme rádi, že se vláda ekonomickým programem ODS takto postupně inspiruje. Jedna věc, kterou se vláda ještě neinspirovala, kterou ještě neopsala na rozdíl od těch ostatních, je právě i zvýšení základní slevy, kterou tam máme napsánu už řadu týdnů a měsíců. Protože neopsala tuto věc, tak s tím přicházíme sami prostřednictvím pozměňovacích návrhů a věříme, že vláda tak jako u těch předcházejících nápadů a návrhů ODS toto opíše, inspiruje se a dnes pro ten pozměňovací návrh bude hlasovat. Protože ten pozměňovací návrh je, myslím, dobrý, přináší lidem peníze, já myslím, že lidé v dnešní ekonomické krizi peníze navíc potřebují, tak jim to schvalme, zvýšíme jim čisté příjmy a zvýšíme tím i spotřebu, a jak říkám, přispějeme k tomu, že propad ekonomiky nebude tak velký.

Takže kdo chce přidat lidem více peněz, kdo chce, aby měli více peněz v peněženkách, tak podpoří pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Podal se nám omlouvá od 14 hodin z pracovních důvodů. A nyní prosím pana poslance Bauera, který je další přihlášený v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny. Milé kolegyně, milí kolegové, chci poukázat na očekávaný problém, který zde na plénu v souvislosti s covidem podle mého názoru ještě nezazněl, nebo aspoň jsem ho ještě neslyšel, a který můžeme elegantně vyřešit v rámci předkládané novely daňových zákonů. Ekonomický propad a existenční problémy firem budou mít přímý vliv i na jejich ochotu darovat na dobročinné účely, na charitu a činnost veřejně prospěšných organizací, mimo jiné i na sociální a zdravotní služby, které jsme v posledních měsících fatálně potřebovali, kde lidé odvedli neuvěřitelný kus dobré práce a které si potřebujeme udržet. Financování mnoha organizací je obvykle vícezdrojové, řada z nich nespoléhá jen na státní dotace, ale dofinancovává svou činnost právě ze soukromých darů. A to procento se různí a pohybuje se skutečně od 10 do 90 %. Po nedávné vlně solidarity zcela jistě přijde ve firemním sektoru tlak na úspory a tyto soukromé dary se zcela jistě budou škrtat jako první. Řada dárců přitom daruje nikoliv ad hoc, ale trvale a při normální ekonomické situaci by v takové podpoře určitě pokračovali. Doba je ale mimořádná, a proto si myslím, že bychom tyto stabilní a zodpovědné dárce měli dočasně motivovat, aby byli ochotni v této podpoře pokračovat i za ztížených ekonomických podmínek, které je k úsporám nesporně do budoucna budou tlačit. Je to určitě v zájmu nejenom těchto firem, ale i nás všech.

Navrhuji proto dočasně za zdaňovací období 2020 a 2021, tzn. na dva roky, zvýšit možnost odpočtů darů z daňového základu, a to ze současných 10 resp. 15 % na 30 %. Zdůrazňuji, že jde o opatření dočasné a že jeho cílem není dary navýšit, ale pouze udržet. Samozřejmě že se můžeme bavit o výši tohoto procenta, ale záměrně jsem po konzultaci s řadou organizací zvolil hranici 30 %, kterou osobně považuji za kompromisní a rozumnou. Pokud by prošel tento návrh, resp. tato novela a pozměňovací návrh, který předkládám a který mj. má podporu Asociace veřejně prospěšných organizací, dáme tím šanci desítkám a možná stovkám organizací k přežití, a to navíc těm aktivním a soběstačným, nikoli však jen těm, které mají dárce, které ani v normálních dobách nespoléhají výhradně na stát a státní peníze, ale umějí si sehnat podporu i ze soukromých zdrojů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A jako poslední přihlášený v obecné rozpravě je v tuto chvíli pan poslanec Martínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážené dámy a vážení pánové, chtěl bych načíst dvě doprovodná usnesení, která předkládám k danému tisku.

Za prvé: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby to 1. 9. 2020 připravila návrh jednorázového opatření pro rok 2020, který samosprávám poskytne jednorázovou finanční kompenzaci za ztrátu příjmů, která jim bude způsobena v roce 2020 z titulu výplaty vratek z daní z příjmu právnických osob z titulu tzv. zpětné uznatelnosti daňové ztráty, a dalších změn zákonů, a to minimálně ve výši 1 100 korun obci a 600 korun kraji za každého obyvatele.

Zpětné působení daňové ztráty a její fiskální efekt ohrožuje stabilitu rozpočtů samospráv, tedy obce, kraje a hlavní město Praha jsou pro rok 2020 vystaveny nečekanému propadu příjmů. Tento propad příjmů nebyl opět obcím a krajům a hlavnímu městu Praze představen, prokonzultován nebo řádně projednán a zcela narušuje jistotu dotčených subjektů. Proto se navrhuje, aby byla obcím, krajům a hlavnímu městu Praze poskytnuta jednorázová kompenzace (ze) státního rozpočtu. Obce a kraje v současné době stejně jako stát čelí výzvám, které přináší krize způsobená pandemií koronaviru, jako je program bezúročných půjček, plánovaných investic a další potřeby výdajů. Z těchto a dalších důvodů je problematické zasahovat do očekávaných příjmů. Kompenzační bonus, který je v současnosti účtován jako vratka daně z příjmu fyzických osob, ve svém důsledku ohrožuje stabilitu rozpočtu samospráv, tedy obce, kraje a hlavní město Praha jsou pro 2020 vystaveny nečekanému propadu příjmů.

Hlavní město Praha se podle zákona o hlavním městě Praze a dále ve smyslu zákona o rozpočtovém určení považuje za kraj i obec zároveň, tedy Praze přísluší na každého obyvatele součet obou částek, celkem tedy 1 700 Kč za každého obyvatele.

Dofinancování samospráv má mnohé výhody. Stát si především půjčuje za nižší úrok než samosprávy, samosprávy mají často efektivnější možnost investování do připravených projektů, což může být důležité pro obnovení ekonomiky po konci opatření souvisejících s koronavirovou nákazou.

Doprovodné usnesení by znělo: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby do 1. 9. 2020 připravila a spustila úvěrový program pro samosprávy, který umožní všem samosprávám půjčit si bezúročně nebo maximálně za úrok, za který je schopný půjčit si stát, na řešení výpadku příjmů spojených s koronavirovou nákazou.

Odůvodnění. Kompenzační bonus, zpětné působení daňové ztráty a jejich fiskální efekty, další opatření a změny legislativy ohrožují stabilitu rozpočtu samospráv. Obce, kraje a hlavní město Praha jsou pro rok 2020 vystaveny nečekanému propadu příjmů. Tento propad příjmů nebyl obcím, krajům a hlavnímu městu Praze představen, prokonzultován nebo řádně projednán a zcela narušuje jistotu dotčených subjektů.

Na rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny 27. 5. 2020 navrhli poslanci Pirátů Mikuláš Ferjenčík a Tomáš Martínek ministryni financí, aby spustila úvěrový program pro samosprávy, kde by si mohly půjčovat bezúročně nebo alespoň za stejný úrok, jako si může půjčit stát. To by mohlo snížit náklady na správu dluhů. Stát si zpravidla půjčuje za nižší úrok než samosprávy. Pokud by si samosprávy mohly půjčit za nižší úrok, došlo by k jisté úspoře, která by se pozitivně projevila i na celkovém stavu veřejných financí. Úvěrový program by měl být přístupný všem samosprávám bez omezení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Mám zde dvě přihlášky do obecné rozpravy. S přednostním právem jako první pan předseda Jurečka. Než mu dám slovo, tak seznámím sněmovnu, že pan místopředseda Hanzel se nám omlouvá od 14 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, paní ministryně, členové vlády, kolegyně a kolegové, já bych chtěl k tomuto tisku představit několik pozměňujících návrhů, které já a KDU-ČSL navrhujeme. Jsem přesvědčen, že bychom se měli při této debatě o pomoci některým sektorům, které jsou postiženy v rámci covidu, bavit o těch parametrech, zda by nebylo možné některé parametry upravit. Také jsem se rozhodl tady podat některé pozměňující návrhy, které souvisejí s větší a rozšiřující se podporou bydlení. Bylo o tom hodně řečeno v posledních dvou týdnech. Zaznamenal jsem, že i představitelé vlády hovoří o tom, že bydlení je prioritou, že chtějí rozhýbat trh s nemovitostmi, chtějí podpořit bydlení, tak si myslím, že je potřeba opravdu udělat konkrétní kroky, které k tomu pomohou, které pomohou zdostupnit bydlení také mladým rodinám nebo mladým lidem, kteří chtějí založit rodiny atd.

Proto si dovolím dát jeden z pozměňujících návrhů, který se týká snížení DPH na výstavbu jak takzvaného sociálního bydlení, což jsou byty do 120 m2 plochy, a také u rodinných domů, u kterých je tato definice do 350 m2 podlahové plochy, což si troufnu říci, že je drtivá většina běžné výstavby, kterou lidé v České republice realizují, a tedy abychom snížili tuto sazbu z 15 % na 10 %. Myslím si, že tato položka by významným způsobem snížila také náklady na bydlení v řádu nejen desetitisíců, ale v některých případech v řádu statisíců.

Dalším návrhem, který tady mám v oblasti bydlení, je snížení DPH při nákupu bytů. Dnes je taková paradoxní situace, že když si ten byt bude kupovat firma pro své účely, je plátcem DPH, tak může využít následně vratky DPH z této investice, zatímco když si byt bude kupovat fyzická osoba právě pro účely bydlení, tak tuto možnost nemá. Já jsem si vědom toho, že je tady také evropská legislativa, a jelikož směrnice Rady 2006/112/ES členským státům takové osvobození neumožňuje, předpokládám ve svém návrhu, že by vláda zahájila jednání s Evropskou komisí o příslušné výjimce. Z toho důvodu se tedy pro nabytí účinnosti návrhu stanoví prodloužená legisvakanční lhůta k 1. lednu 2023, ale myslím, že se o tom tady v minulosti hodně mluvilo a že by bylo dobré, aby vláda a Ministerstvo financí začaly jednat o takové výjimce. Jsou státy, které mají různé typy výjimek, takže nevidím důvod, proč bychom při dobrém odůvodnění neměli takovouto výjimku dokázat vyjednat. Pokud nám opravdu leží podpora bydlení na srdci a nechceme to odbýt jenom tím, že se zruší daň z převodu nemovitosti, tak je potřeba o tom vážně uvažovat a také pro to něco udělat.

Pak mám konkrétní pozměňovací návrhy, které se týkají silniční daně. Musím říci, že já jsem tady před dvěma měsíci dával návrh na snížení silniční daně, na její odpuštění v letošním roce. Nebylo to přijato. Přicházím sem tedy aspoň s tímto návrhem, tedy 25% snížení pro vozidla s hmotností nad 3,5 tuny. Já bych byl rád, abychom také reflektovali velmi tíživou situaci dopravců, kteří nejenom u nákladních vozů, ale třeba i u mikrobusů a autobusů mají obrovské výpadky tržeb, a tato forma podpory by byla velmi rychlá, účinná a efektivní. Proto si dovolím navrhnout, abychom v roce 2020 zvýšili tu slevu z 25 % na 50 % u všech vozidel nad 3,5 tuny a speciálně u mikrobusů a autobusů na 75 %.

V rámci určitého kompromisu a snahy o to, abychom při hlasování mohli posoudit ještě jinou variantu, jsem si dovolil udělat ještě pozměňující návrh, který naprosto zachovává ten původní vládní, to znamená 20% sleva pro vozidla nad 3,5 tuny, ale opravdu v tom segmentu mikrobusů a autobusů, kdy je z hlediska dopadu covidu na cestovní ruch tyto firmy budou mít ještě několik měsíců velké problémy, jak se vypořádat s touto situací, tak si dovoluji navrhnout, abychom v případě mikrobusů a autobusů udělali tu slevu na silniční dani ve výši 75 %.

Pak mám ještě dva pozměňující návrhy, které se týkají problematiky zemědělství a lesnictví. Ten jeden návrh jsem tady předkládal už loni. Tehdy poměrně těsně neprošel. Je to snížení DPH na dřevní pelety, dřevní brikety, palivové dříví. Je to reakce na kalamitní situaci v lesích, na podporu toho, aby domácnosti a lidé v České republice více preferovali tato paliva, aby je využívali při topení v domácnostech. Navrhují snížení DPH u těchto položek na 10 %.

Obdobně také, když mluvíme o tom, že chceme-li mít pestřejší krajinu, zdravější krajinu, často se na veřejnosti debatuje otázka používání pesticidů a tlaku na to, aby se pesticidy snižovaly, tak já si tady dovoluji navrhnout jednu formu podpory, která by více přinesla zákazníkům větší podíl biopotravin na českém trhu a využila potenciál českého ekologického zemědělství, které je svým rozsahem na předních místech Evropy, ale pokud se podíváme na segment biopotravin, tak tady jsme spíše na chvostu, to znamená, že my máme velké plochy ekologického zemědělství, ale ti zemědělci na těch plochách už potom nejdou do toho finále, aby produkovali biopotraviny. Dost dostupných biopotravin spotřebitelům si myslím, že by vedlo k tomu, aby nárůst biopotravin na trhu byl větší. Dovoluji si navrhnout, aby biopotraviny byly také převedeny do snížené sazby 10 % jako forma tohoto způsobu obdělávání půdy, hospodaření v krajině a celkově také podpora lidí, kteří chtějí využít kvalitu biopotravin při svém stravování.

Tolik tyto pozměňující návrhy. Myslím si, že dávají logiku. Jdou cestou podpory lidí, kteří řeší bydlení, cestou podpory dostupnějšího bydlení, levnějšího bydlení. Jsou to návrhy, které pomáhají podnikatelům, ať už malým, středním, nebo velkým, kteří mají auta, a formou odpuštění části silniční daně peníze ponechávají v jejich peněženkách. Pak jsou to návrhy, které prostě jdou do oblasti řešení kalamitní situace v našich lesích, abychom dokázali více využívat dřevní pelety atd., včetně těch zmiňovaných biopotravin jako podpora způsobu hospodaření šetrnému vůči životnímu prostředí, k půdě, ke spodním vodám atd.

Děkuji za zvážení podpory těchto pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Děkuji panu předsedovi Jurečkovi. Pokračujeme vystoupením s přednostním právem pana předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury. Ještě se pokusím zklidnit sněmovnu, pane předsedo, chviličku... Kolegové a kolegyně, abychom si naslouchali, abychom se nemuseli zdržovat zbytečně, a efektivně projednávali v tomto čase naše návrhy. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já chci představit nejprve čtyři pozměňovací návrhy, které jsem připravil. Začnu tím posledním, který reaguje na paletu jiných pozměňovacích návrhů.

Pamatuji si na vystoupení tehdejšího ministra financí Andreje Babiše, když se zaváděla druhá snížená sazba DPH a byly tam tři položky. A nejen od něj, ale i od ostatních členů vlády jsme tady opakovaně slyšeli - to je konečné číslo, nebojte se, nebude probíhat souboj při každém otevření zákona o DPH, které další položky přesunout z první do druhé snížené sazby. Ten souboj samozřejmě celou dobu probíhá, mnozí byli úspěšní, mnohdy za podpory hlasů občanských demokratů, to musím přiznat, a dnes se ta situace opakuje. Ve vládním návrhu máme první položky, které se mají převést (nesrozumitelné) a je to správně, a pak jsou různé pozměňovací návrhy, před chvílí mluvil pan předseda Jurečka, viděl jsem návrh v rozpočtovém výboru, návrhy kolegů ze sociální demokracie - všechny míří stejným směrem a mně přijde, že to řešení je systémové, elegantní a jednoduché: mít pouze dvě sazby DPH, a to 21 a 10 %.

K tomu míří jeden z těch čtyř mých pozměňovacích návrhů, který - pak se přihlásím, ale je to sněmovní dokument číslo 5439. Zjednodušeně řečeno, abychom měli dvě sazby DPH, 21 a 10, to znamená všechny zbývající položky, které dneska mají 15, jsou přesunuty do položky 10. Je to takové maximalistické. Současně chci říct, že budeme podporovat i ty ostatní pozměňovací návrhy, pokud by tento neprošel, protože míří stejným směrem - pomáhají někomu, to je dobře, a někomu nepomáhají. Paní zpravodajku pak podpořím, jestli by se tím v proceduře mohlo začít, pokud budeme jednat, ten blok, kdy se snižuje z 15 na 10, pozměňovacích návrhů, od toho nejširšího po ten nejužší, až zůstane původní verze vlády.

Další dva pozměňovací návrhy jsou vlastně stejné, jsou to dvě varianty, liší se v částce a je to věc, která by měla pomoci nebo povzbudit odvahu našich podnikatelů investovat. Jak jistě mnozí víte, hranice pro odepisování majetku je v této chvíli u hmotného majetku 40 000 korun, naposled byla změněna v roce 1998. Sami si spočítejte, jak dlouhá doba to je, to znamená 22 let. A kdybychom pouze započetli inflaci bez ničeho jiného, tak dnes by ta hranice činila 70 tisíc korun jenom při zohlednění součtu inflace za 22 let.

První pozměňovací návrh navrhuje tu hranici 200 tisíc, je velkorysejší, větší podpora podnikání, aby podnikatelé investovali s tím, že to mohou dát do nákladů a že to nebudou odepisovat podle délky odepisovaného období. A druhá varianta, kompromisní, mluví o 80 tisíc. Je to jenom o 10 000 vyšší, než by odpovídalo pouze započtení inflace. Současně v obou těch návrzích se vracíme k nelogičnosti, kterou obsahuje naše legislativní prostředí, a to je nehmotný majetek, kdy máme v zásadě dvě čísla - 60 a 40 tisíc; 60 tisíc je dnes hodnota, kdy se musí odepisovat nehmotný majetek, ale pokud máte technické zhodnocení, tak podle účetních předpisů naposled novelizovaných v roce 2014 je tam rovněž těch 60 tisíc, ale pokud se podíváte na daňové předpisy, paní ministryně, tak je tam nelogických 40 tisíc u technického zhodnocení. Takže v obou těch návrzích je sjednocení té částky na 60 tisíc, aby to bylo naprosto jasné, aby nevznikaly rozdíly mezi účetním odepisováním, resp. hranicí pro určení odepisování technického zhodnocení nehmotného majetku a daňovým odepisováním při zhodnocování technického majetku. Takže to jsou dva pozměňovací návrhy, které mají číslo 5436, 5437.

A poslední pozměňovací návrh vlastně reaguje na již prosazený a schválený zákon o odložení EET. Navrhujeme, aby ve stejné dikci bylo příslušenství daně, které tvoří úrok z prodlení, úrok z posečkané částky, penále, pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklé v době od účinnosti tohoto zákona do konce letošního roku, bylo sníženo o 80 %, aby pokuta za nedodání kontrolního hlášení do konce letošního roku byla rovněž snížena o 80 % a abychom do konce letošního roku prodloužili dobu pro podání kontrolního hlášení z pěti na deset pracovních dnů.

Takže to jsou konkrétní pozměňovací návrhy a teď k tomu zákonu pár obecných poznámek. My jsme opravdu dlouze přemýšleli, paní ministryně, zda nalezneme důvody pro projednávání ve stavu legislativní nouze. Bezesporu je to u daně z nemovitostí, protože pokud obce chtějí zareagovat, tak musí přijmout obecně závaznou vyhlášku do konce srpna, pokud mě paměť neklame z dob, kdy jsem působil v komunální politice. To znamená, pokud to bude schváleno v průběhu příštích týdnů, obce budou mít dostatek času, aby promyslely, případně navrhly a přijaly změnu obecně závazné vyhlášky. Když to nestihnou, tak je to vlastně jedno a týkalo by se to až zdaňovacího období, případná změna, v roce 2022. Takže tady bezesporu ten důvod existuje a to byl ten hlavní důvod, proč jsme to podpořili.

Co se týče snížení doby vratky u zelené nafty, tak možná vás překvapím, my jsme pro. My jsme byli proti prodloužení doby k vrácení peněz u DPH, tak je logické, že i tady se ta doba snižuje, je to správný krok.

V posledních dvou dnech se asi nejčastěji skloňuje v těch debatách k tomu návrhu takové hezké české sousloví loss carryback. Já to nijak nekritizuji, zpětně uplatnitelná daňová ztráta nezní tak vědecky a světově a je to zaužívaný termín v účetních a auditorských kruzích, takže nic proti tomu. A tady platíme daň naopak. Tady v té diskusi platíme daň za to, že to projednáváme ve stavu legislativní nouze. Stanoviska jsou rychlá, mnohdy příkrá, možná protichůdná a chybí nám delší a podrobnější debata, ale to už nezměníme. Dneska budeme muset nějak rozhodnout. Debata není černobílá v tomto problému, ale úplně nerozumím těm argumentům, které navrhují různé limity. A nemáme problém podpořit např. limit 30 milionů, protože i to je pomoc, a zejména malým a středním, o které my se zasazujeme v první řadě. Ale těm, kteří říkají a mají obavu: agresivní daňové plánování, velké korporace. No ale my máme přece jiné české sousloví, loss carryforward a ty firmy na to mají pět let a ne dva roky, aby tu ztrátu, která se dejme tomu vytvoří v roce 2020, uplatnily proti daňovému zákonu dokonce v pěti příštích zdaňovacích obdobích. Takže to zpět je už o něco kratší, už je to jako jistá nevýhoda, tam je to bonus proti stávajícímu stavu, než dopředu.

Samozřejmě platí argument, že dopředu nikdo neví, jak to dopadne v těch příštích zdaňovacích obdobích. Ale opravdu si myslíme, že prvním a klíčovým parametrem a zadáním vlastníků těch korporací a těch firem malých, velkých, středních je, hlavně abychom nebyli v zisku? Opravdu si to někdo myslí, že za to bude management pochválen, když nebude ta firma generovat zisk? Je to hlavní kritérium? No já si myslím, že ne. A když nemáme limit dopředu, proč máme mít limit dozadu? Opravdu bych to chtěl vědět a opravdu si myslíme - a je to bohužel vysoká pravděpodobnost - že mnohé firmy budou mít v letošním roce ztrátu a že zadání bude mít tu ztrátu co největší, abych si vykryl případnou daňovou povinnost z roku 2018, 2019? Já si to prostě nemyslím. Nemůžeme vyloučit jednotlivé případy, to samozřejmě nemůžeme. Když mám pět let - a souhlasím s těmi argumenty, že velké firmy umí lépe pracovat se ztrátou a s plánováním daňové povinnosti, ale mají pět let na to, aby to dobře naplánovaly. Mohou si vlastně vybrat, jestli něco odsunou, anebo ne, a jestli zvýší letos, nebo nezvýší provozní náklady, a jestli tedy půjdou do toho zisku, nebo uplatní ztrátu.

Každý, a i v té malé firmě, ví, že s tou ztrátou může pracovat pět let. Jaká je snaha těch firem? Vydělat co nejdřív a tu ztrátu pokrýt co nejdřív. To je legitimní snaha. A k překvapení všech, a já jsem bývalý komunální politik, a máme tady pozměňovací návrhy, které vykrývají ztrátu z kompenzačního bonusu už způsobem, který neohrozí ani živnostníky, ani malá s. r. o., ale je to jenom otázka času, kdy ty ztráty budou kompenzovány - buď dřív, to půjdeme zpětně, anebo později. Ale pokud ty firmy budou ziskové, a my si přejme, aby byly ziskové, aby vytvářely pracovní místa a pouštěly peníze do ekonomiky, tak dřív nebo později tu ztrátu uplatní, tudíž dřív nebo později přijde o 70 % nebo já nevím o kolik procent, 23,58 - města a 8,92 - kraje. Když to sečtu, tak nějakých 32-33 % zůstává na samosprávy, takže dříve nebo později stát přijde o těch 67 %. A je to dobře, protože ty firmy tady působí a chceme, aby působily dlouhodobě. Ne že v době, kdy se jim daří, tak je honem rychle zdaníme, a v době, kdy se nedaří, tak řekneme: máte smůlu, tak jste nevydělali, nemáte vatu, jak říká ministryně spravedlnosti, smůla, končíte.

Já dneska podruhé a určitě ne naposledy v těchto týdnech a měsících budu mluvit o druhotné platební neschopnosti. Je to zase jeden z nástrojů, který může pomoci v boji s druhotnou platební neschopností. Možná byste ode mne čekali takový ten prvoplánový útok na velké korporace, ale toho se nedočkáte. Pokud se na to podívám z hlediska ekonomického, ale i z hlediska rozpočtů státu, měst a obcí, pořád říkáme a vyzýváme všechny, aby investovaly. Ale veřejný sektor nestačí. Musí přece chodit investice a objednávky ze soukromého sektoru. A to je nějaká šance těm, kteří byli úspěšní v minulých dvou letech, kteří drželi státní rozpočet v minulých dvou letech, platili daně. Je to šance, jak jim pomoci.

A říkám, ta debata není černobílá. My podpoříme i ten vládní návrh, případně i to snížení na 30 milionů, protože tu obrovskou skupinu malých, mnohdy i středních to uspokojí a pomůže jim to. Jenom bych chtěl, ať ta debata není taková zploštělá. Říkám, je to daň za to, že to jde tak rychle. Kdo je pro "bez limitu", to je velký podporovatel velkých korporací a nemyslí na města, obce a kraje a naopak. Tak to přece není. Podobnou debatu jsme vedli i u bodu 2 vlastně o tom, kde ten limit nastavit, a mnozí z nás navrhovali ten limit zvýšit. Uvidíme, jak dopadne hlasování, ale je to vlastně stejná debata. My se toho návrhu nebojíme. Když jsme to rychle konzultovali, také jsme pod časovým presem, tak například Hospodářská komora, kterou se velmi často, a dneska to vlastně říkala i paní ministryně Maláčová, když (nesroz.) zákoníku práce, tak ti nejsou pro limitaci, aspoň podle zpráv, které se mi podařilo získat. Opravdu toho času bylo tak málo, že těžko můžu mít všechna usnesení, všechna grémia se mohla sejít a vydat k tomu nějaké stanovisko. Tak já bych chtěl, abychom v tom byli uvážliví, abychom nestavěli jednotlivé skupiny podnikatelů proti sobě a neukazovali, těm pomůžu, těm ne.

Ty ostatní věc, které obsahuje ten návrh zákona, jsou rozumné, i když někdy nedostatečné jako u toho DPH, ale i za to vláda zaslouží pochvalu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní je faktická poznámka pana poslance Václava Votavy a to by měl být konec obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já bych měl poznámku ke svému ctěnému kolegovi Stanjurovi. On tam má pozměňovací návrh v podstatě na dvě sazby DPH - 21 a 10, to znamená vyřazení té 15%, resp. přeřazení všech komodit, které jsou v 15% do 10%, a to skokově. Nikde jsem se tam tedy nedočetl, kolik by to dělalo ve finále do státního rozpočtu. To je první věc.

Já si myslím... Takhle. A priori já bych s tím i souhlasil, ale nikoliv tedy samozřejmě skokově, proto i ten pozměňovací návrh, který podáváme na potraviny, dáváme jenom na základní potraviny, protože kdybychom tam dali všechny potraviny, tak to už je o desítkách miliard. A když tam dáme úplně všechno z 15 % na 10 %, tak to už je tedy opravdu s prominutím pecka do státního rozpočtu. Ale jinak já bych s tím, pokud to bude per partes, postupně, já bych s tím asi problém neměl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Ještě další faktická poznámka - kolegy Stanjury. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: (Nesroz.) kolegu Václava Votavu vaším prostřednictvím. My jsme ten tisk dostali v pondělí jako vy a nechtějte, abychom to dopočítali. Nicméně ten návrh tady není poprvé, je tady opakovaně. Velmi často bylo negativní stanovisko Ministerstva financí včetně odhadu finančních dopadů na státní rozpočet. To si myslím, že jsme schopni dohledat poměrně rychle. Určitě to bylo v roce 2018, když se projednávala změna daní. Ten návrh tady byl, bylo tam negativní stanovisko ministerstva a myslím si, aniž bych to v této chvíli kontroloval, že tam ten dopad je.

My se právě per partes toho bojíme. Kdyby vláda přišla, a to se velmi těžko opravdu počítá z opozice, s tím, že tam bude mít všechny ty položky patnáct a bude to třeba rozloženo v čase, ale v jednom zákoně, tak já bych s tím problém neměl. Mně vadí tohle projednávání, že pokaždé, když se otevře zákon o DPH, tak tam něco přeřadíme. A některé lobby je úspěšnější, některé méně, a já v tomto případě to neberu negativně. Myslím, že je legitimní zájem těch, kteří to platí, to snížit. Takže nechci říkat, to jsou lobbisté, kteří chtěli 15, nebo 10.

V tom vašem konkrétním návrhu, já jsem říkal, že ho podpoříme, protože je to snížení daní, ale kdybych chtěl být troublemaker, tak řeknu - kdo určí, co je základní potravina? (Poznámka z poslaneckých lavic.) Nejsem, přesně tak, abych reagoval na vystoupení nebo poznámky mých kolegů. To je ten největší problém vašeho návrhu. Kdybyste navrhli všechny potraviny, tak je to jasné a rozhodneme se pro, nebo proti. Když řekneme základní potraviny, nevím, kdo to určí. Já jsem nikde neviděl v daňovém zákoně vyjmenováno, co jsou základní potraviny a co nejsou. Mohlo by to přinést zmatek, ale když to projde, tak si s tím určitě vláda poradí. Má moji plnou důvěru v tomto bodě. Říkal jsem, že my ten návrh podpoříme, jde správným směrem. Ten náš je jednodušší, a kdybyste ho podpořili, tak by bylo jenom dobře.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nemám žádnou přihlášku do obecné rozpravy. Ještě vidím kolegu Ferjenčíka. Pan poslanec Svoboda se také hlásí do rozpravy? (Ano.) Máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl reagovat jenom na kolegu Stanjuru, proč tak bojujeme za ten limit. Ano, my jsme si vědomi, že ten limit tam je dopředu dneska, ale ty firmy musí ten zisk vytvořit, což v těch příštích pěti letech rozhodně není jasné. A nám šlo primárně o firmy, které v posledních letech odvedly z České republiky biliony korun, a teď bychom jim ještě jako bonus dali dalších až sto miliard korun a vůbec není jisté, jestli ty zahraniční montovny ty zisky začnou v příštích letech zase tvořit. Takže to je ten významný rozdíl.

Druhá věc je, že tak jak to navrhla vláda, je to trvale, takže by došlo prostě k jednorázovému posunutí celé té daně. Je to, jako byste výplatu místo prvního dostával třicátého, a to už trvale. Tak prostě pak ten jeden měsíc vám bude chybět.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, a máme tady další faktickou poznámku pana poslance Stanjury. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tady se ukáže, že nám chybí ten čas k podrobnější debatě. Za prvé to podle mě za ty dva roky nebyly biliony korun, ale ten problém existuje. My jsme také na začátku té krize navrhovali, abychom pozastavili výplatu dividend. A nebyl to návrh, který by sklidil všeobecnou pochvalu. Naopak jsme dostali docela za uši od mnoha zájmových skupin. A já si myslím, že je to správně, že v okamžiku, kdy stát má masivně pomáhat, tak mají zůstat ty peníze v České republice. Ale zrovna tuhle vaši námitku, nebo tento názor, kdybychom měli dostatek času v normálním legislativním procesu, bychom možná byli schopni napsat a mohli bychom to nějak limitovat výší odvedené dividendy apod., ale všechny ostatní programy, i ten Antivirus, tohle neřeší. To bychom také mohli říct: těm nadnárodním korporacím, které vyvedly z České republiky v minulých letech biliony korun, těm nic nedáme. To jsem neslyšel, tento argument, ale má stejnou logiku. Stejnou logiku, protože my se chceme starat i o pracovní místa, na tom je větší shoda, ale ti podnikatelé potřebují ještě další pomoc.

My nejsme v tak velkých rozporech s panem poslancem Ferjenčíkem a shodujeme se teď v tom odkladu a zlepšení podmínek nebo zlepšení cash flow v těch firmách. Jenom chci říct, že na tuhle podrobnější debatu nám chybí čas, ale rozhodnout musíme dneska a my to respektujeme. Tak jsem se snažil uvést paradoxně argumenty ve prospěch původního vládního návrhu a nemít ten černobílý pohled. A říkal jsem, že to není černobílý, to není sto - nula, že já mám ve sto procentech pravdu a má to být úplně bez limitu pro všechny a vy nemáte žádnou pravdu. Jenom jsme za těch pár hodin nebo pár desítek hodin nebyli schopni tohle napsat. Že bychom třeba tyhlety nepodporovali.

No dobře, tak si řekněme jako nejznámější českou firmu Škodovku. Do které kategorie patří? Bezesporu odvádí vysoké daně. Bezesporu má zahraničního vlastníka.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Skončil čas pro faktickou poznámku, pane předsedo. Přihlaste se k faktické poznámce. (Tak já se přihlásím asi do rozpravy. Pokud nejsou...) Pan kolega Svoboda se hlásil. Ne, nehlásil. Do rozpravy. Tak v tom případě se přihlaste. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Ale pan místopředseda Filip měl pravdu. Já jsem si neuvědomil, že jsem se přihlásil na faktickou. Takže postupoval zcela správně.

Chci uvést příklad ze Škodovky, abych to dořekl. Bezesporu platí daně, platí vysokou daň z příjmu právnických osob. Velmi často, když máte žebříčky největších plátců, tak je tam najdete. Mají zahraničního vlastníka. Popravdě řečeno nevím, kolik dividend si zahraniční vlastník vyplatil za poslední (nesrozumitelné). Fakt nevím, jestli nula, nebo miliardu, nebo pět, nebo deset. A pokud, a já si to nepřeji, pokud by letos byli ve ztrátě, nepřeji si to, možná to zvládnou a nebudou, ale budou to mít těžké, to si řekněme, v automobilovém průmyslu jako celku, tak my tímhle zákonem je vyřadíme z pomoci, protože řekneme: to jsou ti, co ty biliony odvedli.

A podle mě najdeme firmu, která nám není sympatická a která třeba neprodukuje, nic nevyrábí, přitom byla vysoce zisková, odváděla dividendy, to určitě najdeme. Ale já se vždycky snažím najít ten pozitivní příklad i s tím rizikem, že ta pomoc případně dopadne někomu, kdo si ji úplně nezaslouží, než nepomoct nikomu zase s tím větším rizikem, že ji nedostane i ten, kdo si ji zaslouží. Je to úhel pohledu. Není to jako že všichni jsou špatní nebo všichni jsou dobří. A já jsem optimista, já věřím, že většina těch velkých firem jsou dobří a poctiví plátci daní. A když se jim dařilo, tak nikomu nevadilo, že platí tak velké daně. Ba právě naopak. Vláda, ale i my, když jsme projednávali rozpočty, kraje i obce, když projednávaly své rozpočty, byly rády, že ty daně platí a odvádějí. Teď mohou mít problémy a my se k nim možná otočíme zády.

To je všechno. Ale říkám, my jsme připraveni podpořit i ten limit, je to lepší, než kdyby nebylo vůbec nic, protože je to podpora a zlepšení cash flow situace našich firem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nemám žádnou přihlášku do obecné rozpravy. Obecnou rozpravu končím. Než se zeptám na závěrečná slova k obecné rozpravě, konstatuji došlé omluvy. Pana Romana Onderky od 14.00 hodin do konce jednacího dne, pana poslance Jiřího Kohoutka od 14.00 hodin do konce jednacího dne a od 15.00 hodin Zuzana Majerová Zahradníková do konce jednacího dne.

Závěrečné slovo paní ministryně vlády Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, budu stručná, bylo mně zdůrazňováno, abych nemluvila dlouho. Měla jsem samozřejmě připravenou tady reakci na to vyjádření skupiny ekonomů.

Mně se hrozně líbí, jak někteří poslanci, a nebudu dneska opravdu nikoho jmenovat, když prostě to vyjádření se jim hodí takzvaně k té argumentaci, tak ho zdůrazňují. Ale to, že jste dostali všichni vyjádření všech asociací, a já taky, to, co jste dostali vy, jsem dostala i já, asociací, komor a svazů, které unisono zní ve prospěch například tady toho zpětného uplatnění ztráty, tak to řečeno není.

No, budu se držet zpětného uplatnění ztráty. Já jsem přesně prošla tím posunem, tak jak ho tady popsal pan předseda Stanjura. Asi poprvé tady na mikrofon řeknu, že co se týče zpětného uplatnění ztráty, bezesporu s tím souhlasím, že ty argumenty není potřeba opakovat. Je to přesně tak. Pětadvacet let máme v zákoně o dani z příjmů možnost uplatnit ztrátu v pěti letech následujících po vyměření bez limitu. Bez limitu. Takže pokud by to třeba neprošlo dnes, tak tu ztrátu stejně za rok ty firmy, uplatní. A my teď říkáme, umožněme to dva roky zpátky, vraťme jim daň, pomozme jim dát peníze na likviditu. A my jsme to nevymysleli na Ministerstvu financí, my jsme to opsali z celé řady zemí EU, proto ten anglický výraz, protože takto se to prostě - světa, nejen EU. To má celá řada zemí světa.

Ale prosím, ty podmínky jsou jasné. Musí vzniknout ztráta, rozhodně žádná firma nechce dobrovolně jít do ztráty, nejsme tady prostě v těch letech, kdy se vyráběly ztráty, nebudu už ty roky připomínat, prostě třicet let zpátky. Která firma by chtěla jít do ztráty? A musí existovat zisk za roky 2019 a 2018. A ten už tam je. Ten už je vyměřený, ten už prostě je přiznaný na Finanční správě, přílohy jsou na obchodním rejstříku anebo u Finanční správy. Tam není co, jaký prostor prostě pro posun. A já jsem původně, my jsme na Ministerstvu financí, když jsme to s kolegy dávali dohromady, tak jsme tam ten limit měli 25 milionů. Ale pak padaly přesně argumenty v odborných kruzích asociací, svazů, komor, lidí, kteří prostě zastupují podnikatele, přesně ty, co tady zazněly od pana předsedy Stanjury. Prostě proč to limitovat? Proč to limitovat? Stejně ta firma v tom čase, a tam jde jenom o posun v cash flow, ta firma v čase to uplatní tak, jak to bude odpovídat účetnictví a účetnímu vzniku ztráty. A my pouze tím, že jí to umožníme udělat teď - a nemá co zkamuflovat. Nemá, buď ty zisky tam měla v tom roce 2018, 2019. Tam už nic nezkamuflujete. Nebo je tam neměla. A pak nic neuplatní. Získá peníze, dá je do likvidity firmy a pak zdaní více. Takže je to posun v čase.

Takže argumenty typu, že to teď dopadne na veřejné rozpočty, ty jsou liché. Když to nedopadne teď, tak to dopadne nejdříve za rok a pak až v pěti letech. A zase za podmínky, že bude generovat nějaký zisk a že se to od toho bude odečítat.

Takže já skutečně jsem těm argumentům nerozuměla. Já jsem vázána nějakou koaliční dohodou, takže já ji budu v tuto chvíli muset dodržet. A říkám to otevřeně, ne, bylo to v souladu s návrhem, který nakonec připravilo Ministerstvo financí a předložilo na vládu. Já prostě ty argumenty, tentokrát podepisuji všechny argumenty, které na tento vrub tohoto problému tady řekl předseda ODS Stanjura. Ano, přesně tak to je. Vytvoříme tady jakousi představu. A stejně těch 30 milionů, a já budu dodržovat to, co prostě bylo dohodnuto, těch 30 milionů, které uplatní ty firmy, tak ten zbytek si uplatní pak za rok. Takže to je jediné, čeho dosáhneme.

Mně se hrozně líbí, jak tady u toho loss carryback je strašně velký problém dopad na veřejné rozpočty. Přitom je to jenom posun v čase buď teď, nebo za rok, nebo za dva, nebo za tři. Ale u DPH, kde je to trvalé, nám to nevadí? To je dopad jako hrom. Ale trvalý dopad. Trvalý. Včetně i toho návrhu pana poslance Votavy. Ten je tedy úplně nejhorší. Je možná nejlevnější, ale je o tom, že ta snížená sazba na pivo, která byla takovým předmětem humoru a veselí, já jsem ráda, že se lidi baví, tak by byla procházka růžovým sadem. My bychom tady teď měli prostě tři sazby u potravin a nikdo by nepřišel na to, co kam patří. Není, kdo by to rozděloval. Takže něco bylo 21, něco 15, něco v 10. Samozřejmě bylo by to, pane poslanče, asi za minimálně 8,5 až 10 miliard, my to nejsme schopni ani pořádně spočítat, a trvale k rozpočtům obcí. Vy jste také plédoval za rozpočty krajů, měst a obcí. Takže prostě to je úplně to nejhorší.

A pozor, ještě řeknu jednu věc. Jaká je záruka, že se to promítne do cen pro konečného spotřebitele, pro toho českého občana, že si to nenechají řetězce? No žádná. Prostě žádná. Takže my bychom vzali 10 miliard krajům, městům a obcím a dali to řetězcům. Dobře, jenom ať víme, o čem se tady bavíme.

Samozřejmě ty další návrhy jsou ještě dražší, ale principiálně úplně stejné. Takže nebudu to dále rozebírat.

Jinak když byla tripartita, třeba pro vaši informaci, tak proti loss carryback v podstatě byl jediný člen tripartity a to byl ČMKOS, to znamená zástupce odborů. Tak jenom, to jenom tak na okraji. Jinak všichni zástupci tripartity, kteří tam byli přítomni, byli pro to, dobře si uvědomovali, jak je to velmi, velmi důležité.

Já v tuto chvíli asi nemám, co bych dodala. Já prostě podpořím těch 30 milionů, protože si říkám, je to otázka jakési koaliční dohody. Já ji musím respektovat, ale jenom jsem chtěla, aby tady zaznělo, že smysl mi to po debatě s experty prostě nedává a že by dávalo smysl, abychom to neomezovali. Ani mi nedává smysl, aby to tam bylo dočasně. Já mám nastudovaný benchmark zemí nejenom Evropské unie, ale všech zemí světa, které toto mají. Mám tu tabulku tady. A liší se to, jsou země, které to mají dočasně, jsou země, které to mají na rok, které to mají zastropované, nezastropované a tak dále. Liší se to, ale prostě nechme to tam už vestavěné. Nechme to tam vestavěné jako antikrizové opatření. Nechme to prostě tam.

Pane předsedo Stanjuro, já nepodpořím ani váš návrh na ty odpisy, ale ne proto, že bych s tím nesouhlasila. Já ho nepodpořím proto, že dnes, možná teď, možná dopoledne, možná za hodinu můj náměstek pro daně a cla rozesílá svazům a komorám návrh, který připraví Ministerstvo financí. Není to opravdu o tom, že je opoziční, tak ho nepodpořím. Je to o tom, že musí být technicky perfektně napsaný a vydiskutovaný. Takže my napíšeme návrh, a souhlasím s tím, že musíme zvednout těch 40 tisíc, my napíšeme návrh, který dáme do daňového balíčku roku 2021. Pokud se na něm domluvíme v rámci koalice, navrhne ho Ministerstvo financí, že skutečně to podnikatelé potřebují, tady tyto odpisy, my jsme na tom pracovali, my to vydiskutujeme se svazy a komorami.

Řádný daňový balíček 2021 je teď na Legislativní radě vlády, takže se to stíhá, navíc se to nastaví tak, že by to mohlo být uplatnitelné už za tento rok. Je to správný krok, my ho máme napsaný technicky perfektně, což je samozřejmě rozdíl, když to píše expertní tým kolegů z Ministerstva financí. Souhlasím s tím, ale upozorňuji - zase tam bude nějaký dopad na veřejné rozpočty. Neumíme napsat žádnou daňovou změnu, která by neměla dopad na veřejné rozpočty. A proto my říkáme, jinak to nejde, a hledáme cestu, jsme vázáni usnesením Poslanecké sněmovny, do 16. června 2020 máme předložit dotační programy. Pracujeme na tom.

Takže to jsem jenom k tomu chtěla říct a to už je asi všechno. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí Aleně Schillerové. Ptám se, jestli paní zpravodajka má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. V tom případě otevírám rozpravu podrobnou, s přednostním právem se do ní hlásí pan kolega Bartošek. Připraví se Martin Kupka... Pardon, v tom případě Zbyněk Stanjura.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Paní ministryně, ve své závěrečné řeči jste zmínila prakticky všechny návrhy, které zde padly, ale tak jako šikovně obloukem jste se vyhnula tomu, aby se narovnaly veřejné rozpočty směrem k obcím a krajům, k té kompenzaci, to znamená, okomentovala jste všechno, ale neřekla jste, jak se stavíte k tomuto návrhu. A to by mě zajímalo, protože to je naprosto klíčové.

Jak jsem pochopil, tak vy připravujete další návrh, která sáhne do veřejných rozpočtů. A já se nemůžu zbavit dojmu, že jste se prostě rozhodli ty obce a kraje vyhladovět, sebrat jim svobodu, a pak je ovládat formou dotací, které jsou nenárokové, a určovat si podmínky, kde, komu, jak. Prostě k tomu to směřuje. Každý zásah vlády sahá obcím a krajům do rozpočtů a bere jim peníze.

Takže já od vás očekávám, že k pozměňovacímu návrhu, který je zde v systému pod čísle 5381 a řeší v podstatě příspěvek obcím a krajům jako příspěvek, který je nárokový a bez podmínek pro obce, na občana vyplatit 1 000 korun, dále v případě hlavního města Prahy to činí 2 100 korun, v případě Plzně, Ostravy a Brna to činí 1 500 korun, dále do krajských rozpočtů za každého obyvatele kraje krajským rozpočtům vyplatit 400 korun.

Dále se chci přiznat ke dvěma pozměňovacím návrhům, a to je 5433 a 5432, což řeší on zmiňovaný loss carryback, přičemž v jednom případě je to tak, že tento nástroj plně vyjímáme z tohoto zákona, a v druhém případě dáváme limit na 8 milionů, respektive ve dvou letech na 16 milionů.

A k té vaší závěrečné řeči, no samozřejmě že cituji ekonomy, ale já taky cituji třeba Národní rozpočtovou radu, což jsou odborné orgány, které dávají doporučení a na něž vy nedbáte. Ano, já je cituji, já je ctím, a je zcela pochopitelné - a já rozumím tomu, že komory a svazy souhlasí s tímto názorem, protože přes to dostanou peníze. Já rozumím oběma.

Znovu říkám, že očekávám, že před hlasováním mi dáte odpověď na to, zda podporujete to, aby se narovnaly rozpočty obcí a krajů, protože máte v současné době nástroj, který vyhovuje technicky řešení tak, aby nebyl v rozporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní kolega Stanjura, poté se připraví kolega Martin Kupka. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se formálně hlásím ke čtyřem pozměňovacím návrhům, které mají v systému čísla 5436, 5437, 5438 a 5439.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kolega Martin Kupka. Připraví se pan kolega Ferjenčík.

 

Poslanec Martin Kupka: Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je veden pod číslem 5430. Popsal jsem jej v obecné rozpravě, týká se jednorázové podpory samosprávných územních celků.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní Mikuláš Ferjenčík, připraví se Jan Hrnčíř. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se hlásím k návrhu 5441, 5442 a dále k návrhu 5458. To jsou ty moje návrhy na 30 milionů limit, dále časové omezení na trvání opatření dva roky a doprovodné usnesení k dohodářům a k OSVČ se souběhem.

A ještě si dovolím se přihlásit k pozměňovacímu návrhu 5434 kolegy Volného, Onderky a Vostré, který je obsahově totožný s mým návrhem, který jsem předložil na rozpočtový výbor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní kolega Jan Hrnčíř. Připraví se poslanec Blaha. Kolega Hrnčíř? (Nezaznamenal své vyvolání.) Už jsem vás chtěl poslat na konec přihlášených. Tak, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Je tady nadměrný hluk, tady se pořád někdo baví. Děkuji za slovo, pane předsedající.

Chtěl bych se přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům, ten první pod číslem 5356, to je návrh, který osvobozuje stravovací služby od DPH, a to dočasně do konce letošního roku. Druhý pozměňovací návrh pod číslem 5407 je limit na daňovou ztrátu, kde jsme navrhli 25 milionů korun. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní poslanec Blaha, připraví se poslanec Votava. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Já se hlásím ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem podal pod čísly 5444 a 5445.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní poslanec Václav Votava, připraví se Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já bych se chtěl formálně přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 5410. Týká se snížení sazby DPH z 15 % na 10 u některých vyjmenovaných základních potravin - zdůrazňuji vyjmenovaných. V seznamu jsou podle kódů celního sazebníku. Takže jestliže paní ministryně říká, že v tom bude chaos, tak si myslím, že v tom chaos nebude, určitě ne takový, jako je chaos s pivem - nepivem, do džbánu anebo na stojáka, protože to by pak musela říci, že i ty kódy celního sazebníku jsou nepřesné, nemají vůbec smysl a vytvářejí chaos.

Jenom vzpomenu, že Česká republika má 10% sníženou sazbu pouze na točené pivo, což je paradox, na chléb je to třeba 15 %, i když se říká, že pivo je tekutý chléb. S tím souhlasím, ale myslím si, že je třeba pomoci nejvíce ohroženým skupinám, jako seniorům, nízkopříjmovým rodinám, tak, aby ceny minimálně základních potravin nerostly. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní Vojtěch Munzar, připraví se kolega Skopeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já se hlásím formálně k pozměňovacímu návrhu, který naleznete v systému pod číslem 5428. Je to onen návrh, který jsem tady avizoval - návrh na zdvojnásobení limitu na 2 miliony pro povinnou registraci k DPH. Jenom chci doplnit, že ten pozměňovací návrh obsahuje i odloženou účinnost, protože je nutné to projednat s Evropskou komisí, ale já si myslím, že to není problém, protože v roce 2013 si Slovinsko vyjednalo zdvojnásobení svého limitu během pěti měsíců a já si myslím, že zrovna třeba pandemie koronaviru a její dopady do ekonomiky jsou třeba dalším argumentem, který by vláda mohla použít, pokud bude chtít, protože skutečně je to pouze o našem rozhodnutí a o vůli a o chuti tento limit zdvihnout. Já věřím, že byste proto mohli zvednout ruku a tento návrh podpořit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Než dám slovo kolegovi Skopečkovi, konstatuji omluvy došlé předsedovi Sněmovny. Kolega Řehounek od 14.00 hodin do konce jednacího dne a od 14.30 hodin Jan Richter do konce jednacího dnes. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já se chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě. Ten pozměňovací návrh je v systému pod číslem 5456 a jde o zvýšení základní slevy na poplatníka.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Jan Volný a připraví se kolega Bauer. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji. Kolegové a kolegyně, já se jdu formálně přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který jsem podal společně s kolegou Onderkou a kolegyní Vostrou. Je to pozměňovací návrh, který je pod číslem 5434 a týká se zastropování výše ztráty, kterou lze uplatnit zpětně, na 30 milionů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan kolega Jan Bauer, připraví se Tomáš Martínek.

 

Poslanec Jan Bauer: Já se tímto přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 5452. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Tomáš Martínek a připraví se kolega Jurečka.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Já se tu přihlásím k doprovodným usnesením pod čísly sněmovních dokumentů 5454 a 5455. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní v podrobné rozpravě Marian Jurečka, zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já se hlásím k pozměňovacím návrhům, které jsem představil v obecné rozpravě pod čísly 5367, 5366, 5365, 5364, 5352, 5411. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A protože nemám další přihlášku do podrobné rozpravy, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, je zájem o závěrečná slova - paní ministryně, paní zpravodajko? Není tomu tak, tedy končím druhé čtení tohoto návrhu zákona a budeme pokračovat. Takže podobně jako v jiných případech v legislativní nouzi, to znamená, přerušíme před třetím čtením na zpracování pozměňovacích návrhů.

 

Nyní máme před sebou bod číslo tři... (Upozornění z pléna.) Pardon, bod číslo

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.