Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Radek Vondráček)

1.
Vládní návrh zákona o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní
služby zohledňujících dopady epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2020
/sněmovní tisk 868/ - zkrácené jednání

Předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

S náhradní kartou číslo 21 hlasuje pan ministr Zaorálek.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl návrh zákona, jímž se stanoví právní rámec pro kompenzace nákladů, které poskytovatelům zdravotních služeb vznikly v souvislosti s probíhající epidemií onemocnění COVID-19. Návrh ukládá zdravotním pojišťovnám povinnost tyto náklady kompenzovat a zmocňuje Ministerstvo zdravotnictví k vydání vyhlášky, která stanoví způsob výpočtu těchto kompenzací pro případ, že by se příslušní poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb se zdravotními pojišťovnami nedohodli sami. Vzhledem k tomu, že v době tvorby a přijetí úhradové vyhlášky pro tento rok nebylo možné stávající situaci předvídat, způsobila by její bezvýhradná aplikace při vyúčtování úhrad roku 2020 nejpozději v roce 2021 výrazné ekonomické problémy významné části poskytovatelů zdravotních služeb a poskytovatelů sociálních služeb poskytujících zdravotní služby, a to vzhledem ke snížení objemu poskytnuté péče a na druhou stranu zvýšeným výdajům v souvislosti s péčí o pacienty s onemocněním COVID-19.

Pro zajištění potřebné dostupnosti hrazených zdravotních služeb pro pojištěnce i v následujících letech je nutné situaci řešit na systémové úrovni a formulovat pravidla pro příslušné kompenzování poskytovatelů. Na tomto místě je důležité zdůraznit, že samotný kompenzační zákon neobsahuje žádné vzorce pro výpočet kompenzací, ale jak už jsem zmínil, stanoví zmocnění pro Ministerstvo zdravotnictví vydat příslušnou kompenzační vyhlášku. Je to stejný způsob jako v případě standardního vydávání tzv. úhradové vyhlášky na základě zmocnění v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. V této vyhlášce jsou a budou obsaženy vzorce, které budou do značné míry připomínat právě tu standardní úhradovou vyhlášku, tak jak ji všichni, kteří působí ve zdravotnictví, dobře znají.

Propad produkce poskytnuté zdravotní péče bude podle provedených modelací v jednotlivých segmentech zdravotní péče rozdílný. U některých segmentů je za dobu nejpřísnějších opatření proti šíření epidemie nulová produkce, což se týká například lázeňské léčebně rehabilitační péče. Segment akutní lůžkové péče je za to období zhruba na 30 až 50 % produkce v porovnání se stejným obdobím minulého roku, naopak segment domácí paliativní péče vykazuje zvýšení produkce oproti minulému roku.

Smyslem připravované právní úpravy je tedy zohlednit výpadek produkce zdravotních služeb způsobený částečně poklesem poptávky, částečně vládními opatřeními a částečně opatřeními samotných poskytovatelů na ochranu personálu, a dále zohlednit také vyšší náklady poskytovatelů zdravotních služeb, které v souvislosti epidemií onemocnění COVID-19 museli tito poskytovatelé nutně vynaložit. Toho bude dosaženo snižováním celoročních produkčních cílů nutných pro obdržení plné výše úhrady, plánované pro poskytovatele na rok 2020 a dále zvyšováním úhrad za jednotlivé zdravotní služby. Je také třeba poskytovatele motivovat k obnovení poskytování péče a zajištění dostupnosti zdravotních služeb, což bude provedeno úpravou úhradových mechanismů směrem k posílení motivační výkonové složky úhrad.

Řešení pro konkrétní segmenty bude navrženo tak, aby zohledňovalo jeho specifika, to znamená očekávaný pokles produkce, stávající úhradové mechanismy a optimální motivaci pro poskytování zdravotních služeb pro zbytek roku 2020. Kromě toho obzvláště v nemocnicích je třeba kompenzovat náklady spojené s péčí o pacienty s onemocněním COVID-19, v důsledku čehož systém veřejného zdravotního pojištění oproti plánovaným výdajům na rok 2020 očekává zvýšení výdajů o zhruba 5 mld. korun.

Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložený návrh zákona je zcela nezbytné přijmout co nejdříve, a to zejména proto, že při změnách celoroční výše úhrad je podstatné, aby se poskytovatelé novému nastavení úhradových mechanismů mohli co nejdříve začít přizpůsobovat a plánovat podle něj produkci zdravotních služeb na zbytek roku 2020. Na základě současných odhadů lze očekávat, že nenaplněná produkce poskytovatelů zdravotních služeb bude za celý rok ve výši zhruba 30,5 mld. korun. Například nemocnice by bez změny v úhradových mechanismech přišly o 22 mld. korun, protože jim při vytváření kapacity pro pacienty s onemocněním COVID-19 znatelně poklesla elektivní péče, nicméně náklady na mzdy personálu a další fixní provozní náklady prakticky nepoklesly.

V případě segmentu poskytovatelů zdravotních služeb, u nichž se obvykle každoroční vyúčtování zdravotních služeb neprovádí, jelikož nemají stanovené zálohy, je ovšem situace problematická již v roce 2020. Jedná se zejména o poskytovatele zdravotnické dopravní služby a poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče. Tyto segmenty se potýkají s vážnými ekonomickými problémy již v tuto chvíli, a proto se počítá s tím, že budou dotčeným poskytovatelům vypláceny zálohy na kompenzaci již v průběhu tohoto roku. Je tedy nezbytné zajistit vyplácení těchto záloh co nejdříve, jinak hrozí vážné hospodářské dopady sektoru zdravotnictví. Bez urychleného přijetí tohoto zákona by zmíněné segmenty přišly o zhruba 2,6 mld. korun a hrozilo by ukončení činnosti mnoha poskytovatelů, což by výrazně negativně ovlivnilo dostupnost péče pro pacienty v následujících měsících. Tato skutečnost by samozřejmě posléze značně zkomplikovala také poskytování péče v dalších segmentech.

Z tohoto důvodu, dámy a pánové, vážení poslanci, vážené poslankyně, prosím, abychom skutečně tento návrh schválili tak, jak je předložen, a mohli jsme stabilizovat české zdravotnictví, a vnesli jasné predikce a jasnou jistotu do jednotlivých segmentů, s čím mohou počítat, pokud jde o úhrady z veřejného zdravotního pojištění v tomto roce.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Výbor pro zdravotnictví, jemuž byl návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedy, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 868/1. Poprosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro zdravotnictví poslankyně Věra Adámková, informovala nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, velmi rychle jenom zrekapituluji, protože vím, že všichni víte, o čem se jedná. Tento bod jsme projednávali minulý týden, a protože se jedná o zákon, který vlastně umožňuje, aby nebylo dále postupováno podle schválených zdravotně pojistných plánů pojišťoven, a mohla tak být proplacena zdravotní péče zdravotnickým zařízením i v době té pandemie, která ji samozřejmě omezila, tak tady došlo k diskusi, kdy bylo potom jednomyslně přijato, že předtím bude ještě zdravotní výbor seznámen s návrhem úhradové vyhlášky pro toto nové období.

To se opravdu stalo, zdravotní výbor se sešel na mimořádné schůzi ve středu tohoto týdne, kde došlo opět k diskusi. Byli jsme seznámeni s pracovním návrhem té vyhlášky, a to proto, že tato vyhláška dále pokračuje do diskuse se všemi zástupci poskytovatelů zdravotní péče. Ve finální podobě ještě není. Na místě se zúčastnili zástupci jak lékařské, tak lékárenské veřejnosti.

Poslední informace z 11 hodin včerejšího dne, kdy mi psal SMS pan prezident Krebs, což je pro ty, kteří se v tom nevyznají, prezident lékárnické komory, kde mi píše, že jsou v jednání s panem ministrem a domluvili se na nějakých nových financích v úhradové vyhlášce, což by jim vyhovovalo, a v tom případě že by pouze prosil, abychom se my postarali o ty nejmenší lékárny. Problémem, který se potom řešil, byla definice nejmenší lékárny. Po dohodě s bývalým viceprezidentem lékárnické komory je deset pracovních úvazků málo a bude tak, pokud vím, dále pokračováno.

Co se týče usnesení, která přijal zdravotní výbor, znovu vám je přečtu a přečtu vám i ta nová, v jaké fázi se to nachází.

Usnesení, které bylo k návrhu tohoto zákona - opakuji znovu:

I. Výbor pro zdravotnictví navrhuje Poslanecké sněmovně, aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona.

II. Navrhuje Poslanecké sněmovně, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona.

III. Navrhuje Poslanecké sněmovně, aby své jednání o návrhu zákona ukončila nejpozději - tehdy - 26. května do 19 hodin. - Toto je nyní passé, protože jsme samozřejmě vyhověli požadavkům Sněmovny.

IV. Žádá Ministerstvo zdravotnictví o předložení finální verze kompenzační úhradové vyhlášky pro rok 2020 do dvou týdnů - což se tedy stalo v té pracovní verzi do středy tohoto týdne.

V. Doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby zohledňujících dopady epidemie onemocnění COVID-19, sněmovní tisk 868.

VI. Zmocňuje zpravodajku výboru poslankyni Věru Adámkovou, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny.

VII. Zmocňuje zpravodajku výboru poslankyni Věru Adámkovou, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře provedla příslušné legislativně technické úpravy.

Ve středu, kdy se sešla mimořádná schůze výboru a byla tam předložena tato vyhláška, přijal výbor pro zdravotnictví toto usnesení ke kompenzační vyhlášce:

Po úvodním slovu ministra zdravotnictví pana Mgr. Vojtěcha a diskusi výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny

I. bere na vědomí předložený návrh vyhlášky o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby v roce 2020;

II. doporučuje Ministerstvu zdravotnictví České republiky diskusi se zástupci všech poskytovatelů zdravotní péče před přijetím finální verze vyhlášky o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad;

III. žádá Ministerstvo zdravotnictví o předložení finální verze vyhlášky o stanovení způsobu zahrnutí kompenzací do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2020 výboru pro zdravotnictví do pondělí 22. června tohoto roku.

Dále přijal výbor pro zdravotnictví několik doprovodných usnesení.

Za prvé - usnesení ke kompenzační vyhlášce: Výbor pro zdravotnictví žádá Ministerstvo zdravotnictví České republiky o bezodkladné zahájení diskuse se všemi zdravotními pojišťovnami o participaci na navýšení rozpočtu fondu pro podporu malých a jedinečných lékáren, které fungovaly během pandemie COVID-19.

Další přijaté doprovodné usnesení: Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny žádá Ministerstvo zdravotnictví, aby dále jednalo se segmentem lázeňské rehabilitační péče o navýšení úhrad do tohoto segmentu nad rámec současného návrhu kompenzační vyhlášky.

Pozměňovací návrhy na jednání výboru načteny nebyly. Co se týče, prosím pěkně, další procedury, myslím až po... (Obrací se k předsedajícímu.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Nyní rozhodneme o tom, zda povedeme obecnou rozpravu, tak jak je už zvykem v této části zkráceného jednání. Zavolal jsem naše kolegy, zavolám je ještě jednou.

 

Opakuji, rozhodneme o tom, zda povedeme obecnou rozpravu k tomuto bodu.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 171. Přihlášeno je 161, pro 70, proti 50. Tento návrh přijat nebyl.

 

Takže situace, kterou jsme tady ještě neměli. Otevírám tedy podrobnou rozpravu k tomuto bodu. Ptám se, kdo chce vystoupit. S přednostním právem pan předseda Bartošek, jinak je přihlášen do podrobné rozpravy pan Kaňkovský. Prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Jenom krátká poznámka. Přehlasovali jste nás. Ale vůbec nerozumím tomu, proč jste neumožnili obecnou rozpravu k tomuto bodu? Fakt tomu nerozumím.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Poslanec Kupka. Jestli se hlásí, tak mu zatím nemůžu dát slovo - má přednostní? (Poslanec Kupka a mimo mikrofon hovoří předsedajícímu.) K hlasování. Prosím. Prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Omlouvám se, ale nefungovalo mi hlasovací zařízení. Nešlo něco zmáčknout. Respektive zmáčknout šlo, ale nijak se to neprojevilo. Tak zpochybňuji hlasování.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Trvá ta závada, nebo už je v pořádku? Tak. Všecky vás odhlásím a budeme hlasovat o námitce poslance Kupky k průběhu hlasování, protože mu nefungovalo hlasovací zařízení, nemohl se zúčastnit.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro vyhovět námitce? Kdo je proti?

Hlasování číslo 172. Přihlášeni jsou 152 poslanci, pro 150, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní tedy budeme opakovat hlasování, jehož obsahem je schválení nebo neschválení obecné rozpravy. Hlasujeme o tom, zda vedeme obecnou rozpravu.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 173. Přihlášeni jsou 153 poslanci, pro 79, proti 19. Návrh byl přijat.

 

Tak tedy podle odhlasovaného postupu otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, zda zazní návrh na omezení řečnické doby. Vidím poslance Kubíčka, který vždycky chodí.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji, pane předsedající, za milou povinnost. Navrhuji omezení rozpravy v obecné i podrobné rozpravě pro poslance na pět minut. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. O tomto návrhu budeme bezprostředně hlasovat.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro omezení řečnické doby? Jednou pět minut v obecné rozpravě, jednou pět minut v podrobné rozpravě.

Hlasování číslo 174. Přihlášeno je 156 poslanců, pro 92, proti 53. Návrh přijat byl.

 

Do obecné rozpravy je v tuto chvíli ... Otevírám rozpravu. Do této rozpravy je jako první přihlášen poslanec Kaňkovský. Aspoň se mi hlásil ještě v té předchozí části.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych vás seznámil se stanoviskem poslaneckého klubu KDU-ČSL ke sněmovnímu tisku 868. My jsme téma financování zdravotních služeb po epidemii koronaviru COVID-19 zde diskutovali. Diskutovali jsme to tady už v průběhu měsíce března a dubna, kdy jsme vyzývali vládu, aby se připravila na dopady ve financování zdravotní péče. Konkrétně já jsem vyzýval vládu k tomu, aby jako první krok připravila návrh na navýšení plateb za státní pojištěnce o 500 korun. Zaznělo to tady dvakrát. A jsem rád, že nakonec k tomu kroku vláda přistoupila, že k tomu přistoupila k tomu ve dvou krocích, kdy se v první fázi navyšuje o 500 korun pro zbytek roku 2020 a následně ještě od 200 korun od 1. 1. 2021. Za to jistě vládě patří dík. Považuji to za významný stabilizační prvek pro financování zdravotnictví v tom nadcházejícím ne úplně lehkém období.

Pokud jsme ale dokázali nějakým způsobem najít finance, které budou v tom veřejném zdravotním pojištění chybět, protože výběry pojistného, jak už dneska vidíme, stagnují, tak je potřeba udělat ten druhý důležitý krok, a to je, jakým způsobem ty finanční prostředky nasměrovat k poskytovatelům zdravotní péče. K tomu by mělo směřovat pověření Ministerstvu zdravotnictví, aby vytvořilo tu takzvanou kompenzační úhradovou vyhlášku. Jsem rád, že jsme minulý týden zde udělali ten krok, který sice vyvolal určitou bouři, ale který nám, členům zdravotního výboru, dal prostor během týdne se seznámit alespoň s první verzí té takzvané kompenzační úhradové vyhlášky, protože ono nejde až o tak málo. Je to skutečně velmi důležitý dokument, který nabývá na důležitosti ještě více než kdy jindy. A je to něco úplně jiného, než když jsme v příloze tisku 868 měli pouze obecné teze.

Mohu říci, že tak jak jsme zatím měli možnost vyhodnotit tu první verzi úhradové vyhlášky, a je to dokument velmi obsáhlý se spoustou velmi sofistikovaných vzorců, tak mohu konstatovat alespoň za naše experty, že považujeme za velmi slušně řešenou akutní lůžkovou péči i financování v řadě dalších odborností. Jsou ale některé segmenty péče, které podle našeho názoru a podle rozborů ekonomů z těch jednotlivých segmentů úplně dobře řešené nejsou, a já se zmíním o třech z nich.

Tím prvním, který, jak jsem přesvědčen, není úplně správně řešený, je segment následné péče, a to včetně paliativní a hospicové péče. Tam Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že nedojde k omezení péče. A ta data skutečně ukazují, že k významnému propadu objemu péče nedošlo. Ale je potřeba se na to dívat ještě optikou těch zvýšených nákladů. Péče o polymorbidní pacienty na následných lůžkách a i o pacienty s nevyléčitelnými chorobami je obecně velmi náročná. Také to byly jedny z nejzranitelnějších osob v tom řetězci osob, které mají vlastně největší riziko nakažení COVID-19. Takže tato zařízení měla velmi zvýšené náklady nejenom na dezinfekční prostředky, ochranné pomůcky, ale také na personální náklady. Takže ta predikce, kterou Ministerstvo zdravotnictví v tom segmentu následné péče udělalo, podle mého názoru neodpovídá. A tady bych chtěl vyzvat pana ministra, aby ještě v tom následujícím období do té finalizace úhradové vyhlášky s tímto segmentem vstoupil v jednání. A my jsme vlastně vyzvali usnesením zdravotního výboru, aby tak Ministerstvo zdravotnictví učinilo, a je zde i příslib, že s jednotlivými segmenty ještě bude jednáno.

Druhým segmentem, který podle mého názoru není zatím šťastně řešený, je segment ambulantních specialistů. Tady Ministerstvo zdravotnictví došlo k tomu, že jim bude navyšovat cenu bodu o necelá 4 % a ještě nějakou malou částku obdrží na zajištění potřebných ochranných pomůcek. A to nebylo jenom v době té první vlny epidemie covidu, ale to samozřejmě bude i po zbytek tohoto roku. Podle propočtů, které udělali ambulantní specialisté, i když ten segment ambulantních specialistů je velmi různorodý, je navržená kompenzace nedostatečná. Tady, pokud mám informace, už je příslib i z vypořádání. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Dobře, já se ještě přihlásím v podrobné rozpravě k pozměňovacímu návrhu a představím ho.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ano, děkuji. Pan poslanec Válek je přihlášen do obecné rozpravy. A už přichází. Zatím přečtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Mihola z celého dnešního jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Běhounek od 11.45 do 13 hodin z pracovních důvodů, omlouvá se paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová na celý dnešní jednací den z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Ondřej Veselý od 11.50 do konce jednacího dne z rodinných důvodů, omlouvá se pan poslanec Tomáš Hanzel po celý jednací den z pracovních důvodů. A omlouvá se od 12.30 do konce jednacího dne paní poslankyně Pavla Golasowská.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Moje důvěra v to, že by se tady člověk měl chovat principiálně slušně, korektně a ku prospěchu občanů, byla včera hodně nahlodána. Říkal jsem si, že budu muset použít to, co mně vadí, na hrubý pytel hrubá záplata, po některých vystoupeních a bohužel i řízení předsedajícího. Dneska v prvním hlasování, kdy jsem jaksi nepochopil, proč nechceme obecnou diskusi, tak moje víra v to, že slušnost a snaha chovat se aspoň trochu korektně je v pořádku, byla téměř zabita. Nicméně jsem si nakonec řekl, že se nenechám vmanipulovat do toho, abych se choval jinak, než jsem zvyklý a než se tady tři roky chovat snažím. Proto jsem i v případě zákona, byť k úhradové vyhlášce mám hluboké výhrady, protože pořád věřím, že Ministerstvo zdravotnictví je Ministerstvo zdravotnictví, které chce, aby zdravotnictví fungovalo a aby pacienti dostali kvalitní péči, přesvědčil klub, abychom hlasovali pro s obrovskými obavami, že finální text úhradové vyhlášky nebude dostatečně kvalitní.

A zkusím zdůraznit některé své obavy. Prostřednictvím pana předsedajícího pane ministře, udělal jsem něco, co dělám málokdy. Já vám teď velmi věřím a budu nešťastný a velmi, velmi zklamaný, pokud důvěra nebude naplněna. Ale fakt teď jsem dal hrozně moc na to, že vám věřím a že opravdu chcete, aby zdravotnictví fungovalo. Protože ve chvíli, kdy je zákon schválen a poběží úhradová vyhláška a bude nad ní debata, my už s tím nic nenaděláme. A já zkusím na několika bodech velmi stručně říct, v čem mám problém.

První problém je, že sice jsou kompenzace mezd, ale nikde, podobně jako u těch mytických 120 tisíc pro záchranáře, není uvedeno, jestli je to včetně odvodů, a to včetně odvodů u zaměstnavatelů, a jak pak dostanou peníze, když to navýší jaksi, řekněme, plat, který dostanou během dovolené. My, kteří se nějakým způsobem pohybujeme ve sféře, kde jsou zaměstnanecké vztahy, tak víme, že 120 tisíc a 120 tisíc není totéž. Protože ze 120 tisíc taky může být finálně na výplatnici třeba 50. Totéž se týká těch mezd, které jsou tady.

To, co jsem říkal na zdravotním výboru, vypadly některé segmenty. Opravdu jsem nikde v úhradové vyhlášce nenašel, a říkám to na mikrofon, co pracoviště MR, co pracoviště CT, a jmenuji tato dvě jako radiolog, která jsou privátní a která jsou hrazena výkonově a která měsíc, dva měsíce opravdu nefungovala, jakým způsobem dostanou, jestli vůbec mohou počítat s tím, že ty dva měsíce budou mít nějakým způsobem kompenzované. To nejde v zálohách, to nejde v paušálních platbách, to se musí nějak objevit v úhradové vyhlášce.

Nebudu se pouštět do hlubokých rozvah, zda produkční limit snížený na 81 %, který byl třeba ve fakultní nemocnici snížen, je 81 % při splnění limitu na nárok s plnou výší paušálu téměř 12 % navíc oproti referenčnímu období 2018, je to, co se dá kompenzovat tak, jak je vyhláška definována. Ale zmíním se zase o konkrétní věci. Je hrozně těžké jednou sumou definovat, jak mají být kompenzované vícenáklady spojené se stany, kde docházelo k vytírání. Pokud si vezmu Fakultní nemocnici Brno, průměrné náklady se měsíčně pohybovaly kolem 400 tisíc. Já nevím, jak to bylo v jiných nemocnicích, ale tentokrát více než jindy je třeba zohlednit individuální rozdíly mezi zdravotnickými zařízeními - poskytovateli. Já jsem si plně vědom, že konstrukt úhradové vyhlášky takto není postaven, a jsem si vědom, že je to nelehká práce, kterou musí ministerstvo koordinovat, nelehká práce diskuse mezi poskytovateli na jedné straně a pojišťovnami na druhé, ale jsem si vědom, že jiná možnost není.

Proto si dovolím závěrem poprosit a požádat, pane ministře, já jsem opravdu hlasoval pro tento zákon a budu pro něj hlasovat z toho důvodu, že doufám, že vám jde o zdravotnictví a o české pacienty a že úhradová vyhláška tentokrát zohlední všechny požadavky, které jdou zohlednit, a bude zohledněn i individuální rozdíl. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Je zde faktická poznámka - pan poslanec Běhounek. Jenom připomínám, že platí gentlemanská dohoda, že nebudeme vystupovat s faktickými poznámkami, když se jedná o zkrácené jednání. Já vás samozřejmě musím pustit, pane poslanče, ale prosím, apeluji na všecky: takhle jsme se nedomluvili.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Pane předsedo, dámy a pánové, jenom velice krátkou repliku, jakou jsem měl na zdravotním výboru. Prosím vás pěkně, předmětem dnešního jednání je tisk 868, to znamená možnost, aby ta úhradová vyhláška byla vydána. Není předmětem jednání úhradová vyhláška. (Důrazně.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Poprosím pana poslance Třešňáka, je přihlášen do rozpravy. (V sále je obrovský hluk!)

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, bude se mi teď těžce navazovat na pana poslance Běhounka, protože ačkoliv se jedná o zákon, který umožňuje vydání vyhlášky, tak počítám, že diskuse bude převážně nad vyhláškou a nad jejími mechanismy. A tady musím zopakovat to, co paní předsedkyně Adámková. Vyhlášku jsme obdrželi, tuším, v úterý večer a ve středu v poledne už o ní výbor jednal, respektive každý se v ní asi snažil najít to, co v ní chybí, nebo to, co by v ní případně upravil. A samozřejmě Poslanecká sněmovna nemá přímý vliv na to, jak ministerstvo, nebo v jaké podobě tu vyhlášku vydá, ale diskuse se o tom může vést. A ta usnesení, která padla, vlastně podněcují to, aby ministerstvo vedlo další jednání například o navýšení některých úhrad.

Pan kolega Kaňkovský se zde ve své řeči nedostal k tolik diskutované problematice lékáren a bude o nich mluvit asi paní kolegyně Richterová, ale jsem rád, že výbor přijal usnesení, které dává ministerstvu za úkol jednat se zdravotními pojišťovnami o navýšení fondu pro malé lékárny, a stejně tak jsem rád, jak pan ministr zmiňoval, například i navýšení o 15 % pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči. A i zde prošlo právě usnesení, aby se jednalo o dalším navýšení, protože ten propad v lázeňství díky uzavření státních hranic je skutečně enormní.

Co tedy výborem neprošlo a na co bych apeloval, aby o tom ministerstvo dále jednalo, byli covid suspektní pacienti. Protože skutečně většina nemocnic má enormní náklady s tím, když přijímají pacienty, kteří jsou covid suspektní, a druhý den nebo za dva dny, zjistí, že mají testy negativní, nicméně vícenáklady se zdravotními pomůckami jsou skutečně nezanedbatelné a není možnost to vykázat vůči pojišťovně. Proto tedy i díky apelu pana Běhounka nebudu mluvit dlouho a předám slovo dalšímu. Jenom tedy krátce v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní poprosím paní poslankyni Aulickou do rozpravy. Máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já musím tedy sama říci, že ač opravdu se jedná o možnost, aby byla vydána, projednáváme bod, aby byla vydána aktualizovaná úhradová vyhláška, tak musím říci, že je potřeba se zmínit vlastně o samotné připravované úhradové vyhlášce, nebo kompenzační, jak to chcete, ale je to vlastně stejně jenom ta aktualizace úhradové vyhlášky právě na tu situaci, která v České republice je.

Musím říct, že my jsme si asi opravdu hodně věcí vyříkali na výboru pro zdravotnictví, kde i Ministerstvo zdravotnictví nám zasílalo naše dotazy. Musím zhodnotit, že na spoustu věcí úplně nejsem ztotožněna s tím, co vlastně Ministerstvo zdravotnictví odpovědělo. A asi tady nikdo nechce říci, že by pro tento zákon nebyl. To je asi jedna hlavní věc. Všichni si uvědomujeme tu situaci a to, že potřebujeme nalít do zdravotnictví víc peněz. To je jeden holý fakt. A to si myslím, že se tady shodneme napříč politickým spektrem. (Velký hluk v sále.)

Otázka je spíše to, jak tady řekli už mí kolegové, v jakých oblastech ta spokojenost je a kde ta spokojenost není. Já musím říct, že třeba v hospicové péči, on to řekl už tady kolega Vítek Kaňkovský, prostě s odpovědí Ministerstva zdravotnictví nemohu souhlasit, protože my vnímáme opravdu reálně ten pokles klientely a propad příjmů. A víme, že dlouhodobě hospicová péče a paliativní obecně je podfinancována. A tam je opravdu nedostatek velkých financí jak ze strany Ministerstva zdravotnictví, ale tak především ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí v podobě financování sociálních služeb. A i odpověď, že ten nárůst tam vidí, že naopak vzrostl, tak já mám jiné zkušenosti. A v Mostě třeba máme velký propad z důvodu toho... (Řečnice se odmlčela pro hluk v sále.) Dobrá, hospicová péče vás nebaví. Nedej bože, kdyby vás někdy potkala. Tak bych opravdu chtěla říci, že vnímáme to, že naopak právě proto, že klientů ubývalo z důvodu toho, že museli být testováni, jestli jsou pozitivní, nebo negativní na koronavirus, tak bohužel to testování trvalo často velice dlouho a mezitím se také velmi často stávalo, že klienti bohužel, než se dostali do péče hospiců, zemřeli. A to je jeden fakt. A ty peníze hospicům opravdu chybí.

Další problém byl samozřejmě i v terénní péči a myslím si, že to je možná na další věc.

Co mě ale velice zklamalo, tak musím říct financování zdravotních sester v sociálních službách. Myslím si, a ač se o tom tady můžeme bavit, jestli to je téma, nebo ne, tak víme dlouhodobě, že tato oblast zdravotních sester v sociálních službách je velice podfinancována a víceméně to vždycky dofinancovávají kraje. My se teď bavíme o tom, že tady máme propady příjmů jak krajů, tak obcí. U krajů to myslím dělá 12 % do rozpočtu. A víme všichni, a zástupce krajů tady máme, že už nyní dělají všechna opatření, aby snižovali rozpočty, hledají různá rozpočtová opatření, snížení už na tento rok, právě z důvodu toho, že jsou tady kompenzační bonusy, které jim prostě ukrajují reálně z jejich financí, které očekávali a které k nim měly doputovat.

A musím říct, že mě velice mrzí, když se tady bavíme zhruba o 40 miliardách, které Ministerstvo zdravotnictví vlastně touto změnou, tímto zákonem bude nalévat znova do zdravotnictví, a vypočítalo, že ty náklady by měly být zhruba půl miliardy pro ty zdravotní sestry. Ale to zase necháme na těch krajích? To zase necháme na těch samosprávách, které už opravdu dneska mají velké problémy? Myslím si, že Ministerstvo zdravotnictví by se v této oblasti mělo opravdu postavit k tomuto čelem a ty finanční prostředky, aspoň nějaké, výraznou část, prostě najít, protože tady zase otevíráme velkou díru, kterou zase budeme hledat tady a budeme možná dělat i nějaké mimořádné schůze na to, aby se to dofinancovalo.

Takže za nás, samozřejmě jsme pro to, abychom tento zákon prohlasovali. Nikdo s tím nebudeme mít problém. Na druhou stranu si myslím, že Ministerstvo zdravotnictví úplně ke všem segmentům prostě nepřistupovalo spravedlivě. A budeme to vidět v těch následujících dnech. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, paní poslankyně. Jako další je do rozpravy přihlášena paní poslankyně Richterová. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Současně bych ráda připomněla, že je, myslím, dobře vidět, že ta rozprava je užitečná, že v ní zaznívají věcné argumenty a že bylo opravdu velice překvapivé to prvotní rozhodnutí rozpravu omezit.

Co se týče samotné věci, tak jde o diskusi nad kompenzací, nad kompenzační vyhláškou, nikoli úhradami. Úhrady samozřejmě si určuje ministerstvo v jednání s poskytovateli. Ale tohle, co dnes probíráme, je kompenzace za mimořádný pokles příjmů, za mimořádné omezení provozu, za mimořádný zásah. Ráda bych upozornila na jednu část zdravotní péče, o které jsme se bavili už na výboru, a sice k tomu ještě připojím osobní zkušenost, že jsem z menšího městečka, skoro vesnice, a tam ale pořád je lékárna. A ta lékárna se tam uživí jenom proto, a to těsně nad vodou, že tam je taky zdravotní středisko a ještě z těch okolních vesnic tam jezdí lidé k lékaři. A je to prostě jen tak tak. Není to řetězec. Je to takzvaná malá jedinečná lékárna. Na jednu stranu existuje fond na podporu jedinečných lékáren, protože prostě pro lidi, kteří v těchto místech žijí, je mnohem příjemnější, když je v místě u lékaře taky lékárna a nemusejí jezdit do většího města. Na druhou stranu ten fond, zdá se, v současné chvíli stačit nebude.

A já jsem tady s podporou konkrétního návrhu, který nahrál do systému pan poslanec Kaňkovský. A protože ho nahrál, tak nebylo třeba, abychom připravovali vlastní, a to je, aby tak jako u jiných firem, když mají propad kvůli koronavirovým opatřením, tak aby i u těchto malých lékáren s omezením počtu zaměstnanců byla možnost odpustit pojistné, odpustit odvody na ty tři měsíce. A řeknu důvod proč. Protože opravdu si mnozí můžete říkat: ale zrovna do lékáren lidi chodili. Ale právě že se to nezdá, ale ono bylo hodně velké omezení i běžné zdravotní péče, spousta ordinací byla zavřená. A právě tyhle malé lékárny v odlehlejších místech, které jsou jen tak tak na udržení, není to v těchto místech nic extra ziskového, výrazně pocítily propad příjmů. Proto tady stojím, že se snažím vysvětlit, že pro zajištění zdravotní péče zejména v regionech považujeme za velmi vhodné ty malé neřetězcové lékárny podpořit, a přispět tak k udržení toho komplexu celé zdravotní péče od praktického lékaře přes pediatra až po lékárnu i právě v menších městech a v regionech.

Návrh na odpuštění odvodů může mít dva limity - limit pro lékárny do 50, nebo do 25 zaměstnanců. A zase vysvětlím. Jde tam přece o to, že někde jakoby historicky to vzniklo tak, že zůstala jaksi kmenová lékárna třeba v městečku, a pak má výdejny, pak má nějaké jakoby pobočky. A protože je to dost regulované odvětví, musí to mít vedle farmaceutů taky laboranty, sanitáře, jsou tam různé předepsané pozice, byť třeba na malé úvazky, ale je tam těch pozic hodně, tak je potřeba alespoň zachovat to číslo 25 zaměstnanců. Je to prostě oblast specifická, ale z pohledu zdravotní péče a z pohledu venkova za mě velice důležitá. Proto se na vás, vážené kolegyně, vážení kolegové, obracím s podporou pro ten návrh, který bude načten v podrobné rozpravě, a doufám, že v nějaké podobě projde.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. Do rozpravy je v tuto chvíli jako poslední přihlášen pan poslanec Svoboda. Omlouvá se dnes mezi 9.45 a 14.00 do konce jednacího dne z rodinných důvodů Jana Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Vážený pane předsedající, vážení poslanci, jsem velmi rád, že mohu vystoupit, že to první, zvláštní hlasování, které zamítalo obecnou rozpravu, nakonec neprošlo, protože skutečně je celá řada věcí, o kterých musíme hovořit. A já rozumím tomu, že prováděcí vyhláška je samostatná věc a teď že hlasujeme o zákonu. Ale jsou některé věci, které se v tomto zákonu objevují a promítají. A já samozřejmě vnímám to, že v těch návrzích ta otázka ambulantních specialistů s těmi 4 % je tak na hraně. Rozumím tomu, že praktičtí lékaři jsou složití, protože mají platbu za kapitaci a platbu výkonu, je to padesát na padesát. Čili pro ně to navýšení také bude podstatně menší, protože polovina té jejich ceny vychází z kapitace, která zůstávala pravděpodobně neměnná.

Ale chtěl bych se připojit k tomu, co tady říkala kolegyně Richterová, k té problematice týkající se lékáren. Lékárny jsou naprosto jednoznačně součást zdravotní péče. A my máme tady v návrhu kompenzačního zákona, který má ty nedostatky nebo tu ztrátu těch výdělků nahradit vlastně změnou výše úhrady za výkonovou činnost. Lékárny nebo poskytovatelé lékárenské péče vlastně žádnou výkonovou činnost nemají. Oni mají jedinou, což je naprosto ekonomicky nepodstatné, přirážku za jedno zpracování receptu, ale jinak jsou financovány takzvaným signálním předpisem Ministerstva zdravotnictví, který uplatňují shodně na léčivé přípravky ze zdravotního pojištění plně hrazené, částečně hrazené a nehrazené. Na rozdíl od ostatních lékařských nebo jiných zdravotnických poskytovatelů tak kompenzace zdravotních pojišťoven není u lékárníků vlastně promítnuta a z předešlých jednání vyplývá, že by vlastně žádnou nedostali.

Pokud by tedy lékárny nedostaly plnou kompenzaci nákladů souvisejících s COVID-19 od zdravotních pojišťoven skrze kompenzační zákon, ale současně byly zvoleny možnosti získat benefit prominutí pojistného ze zákona o promítnutí pojistného - víme, že tento zákon už je v Senátu, už se projednává, a je jasné, co se projednává, a tam jsou lékárníci z tohoto zákona vyjmuti, proto si myslím, že je potřeba najít nějakou cestu, jak by se lékárníci k jaké kompenzaci dostali.

Proto budu navrhovat, aby stejný benefit, jaký bude dán podnikatelům mimo zdravotnictví z titulu zákona o prominutí pojistného, zkráceně řečeno, aby se tento zákon uplatnil na lékárny, tedy aby měly nárok na prominutí pojistného jako nezdravotničtí podnikatelé. Po technické stránce samozřejmě by to mělo být děláno pozměňovacím návrhem k zákonu o prominutí pojistného. Ale tak jak jsem říkal, ten je v Senátu, a po vrácení do Sněmovny by to znamenalo další zdržení. Proto volím jiné řešení, tedy novelizaci zákona o prominutí pojistného pozměňovacím návrhem ke kompenzačnímu zákonu, který teď projednáváme. Ten pozměňovací návrh je pojat tak, že doslova přebírá znění zákona o prominutí pojistného a jen jako beneficienty uvádí poskytovatele lékárenské péče všude tam, kde zákon o prominutí pojistného jmenuje všechny zaměstnavatele.

Co se týče té číslovky, která v tomto zákonu je řečena, ta je dána počtem 50 zaměstnanců. Já upozorňuji, že 50 zaměstnanců má v této zemi 935 lékáren, to jest necelá třetina z toho jejich celkového počtu. Myslím si tedy, že bychom na tom zákonu neměli nic změnit, že bychom tam měli nechat tuto číslovku a jenom zařadit poskytovatele lékárenské péče do tohoto zákona, to znamená, verbis expressis tam napsat, že mají tento nárok.

Ten návrh, tak jak ho tady říkám, byl zadán, má své číslo a já se k němu přihlásím ještě v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké dopoledne, vážené paní poslankyně, páni poslanci, členové vlády, budeme pokračovat v rozpravě. Děkuji panu poslanci Bohuslavu Svobodovi. Nyní pan poslanec Ferjenčík. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem chtěl především poděkovat těm sedmi koaličním poslancům, kteří umožnili, aby se tato rozprava konala. Přiznám se, že jsem vlastně nezachytil vůbec nic kontroverzního. Ta rozprava byla naprosto věcná. Dokonce v ní vystoupilo i několik poslanců, kteří hlasovali proti konání té rozpravy, a je podstatné zmínit i to, že v tom zdravotnictví se točí miliardy a ta vyhláška bude mít dopady na skutečně miliardy veřejných peněz, takže bych velmi apeloval na to, aby příště v hlasování o konání obecné rozpravy nebylo takhle natěsno, ale aby se normálně automaticky schvalovalo, jako to tu dosud bylo zvykem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ferjenčíkovi. Pardon... a ještě v obecné rozpravě. Dobře, tak v tom případě prosím, pane poslanče. Máte slovo.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já bych se také přimlouval nejenom za lékárny, ale i za lázně, tak jak to tady zaznělo.

Za prvé, lékárny byly v té první linii. Tam často bylo velmi složité pro některé pacienty dostat se do těch lékáren, kam chodí běžně, třeba do supermarketu, protože skutečně měli strach, že se tam setkají s velkým množstvím lidí, zatímco u těch menších nebo na těch menších městech samozřejmě to měli blíže. Třeba tam normálně nechodí, protože si běžně kupují léky nebo si je vyzvedávají v rámci nákupů, a proto i ta síť je velmi důležitá, protože pak právě v takovýchto případech je velmi obtížné pro pacienty, když třeba jim nefungovala hromadná doprava tak jako běžně, nebo nejezdily autobusy, tak to bylo velmi významné.

Druhá věc jsou skutečně lázně, protože ty dostaly pořádný zářez, a všichni jsme si vědomi, že u mnohých z těchto kapacit byly vyčleněny proto, aby tam eventuálně byli centrálně umístěni pacienti, kteří by byli nakaženi, při tom, kdyby vypukla skutečně u velkého procenta lidí, pokud by propukla choroba. To znamená, ony tam zastávaly i tuto možnost. Samozřejmě to si musí potom kompenzovat většinou s kraji, nicméně i tak pro ně to byl velký zásah do jejich ekonomiky a pochopitelně provozní náklady jim zůstávaly dál. Takže určitě se přimlouvám, abychom to takto také potom zohlednili.

Samozřejmě nejednáme o konkrétním znění vyhlášky, ale jednáme o parametrech, které se v té vyhlášce potom objeví, samozřejmě Sněmovna neschvaluje vyhlášku, to je věc ministerstva, bavíme se o těch elementárních principech a myslím si, že proto sem patří i o tom hovořit, co by se tam objevit mělo a co vlastně umožníme Ministerstvu zdravotnictví, aby pak konkrétně v té vyhlášce bylo napsáno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Bělobrádkovi za vystoupení a ptám se, jestli se někdo hlásí ještě do obecné rozpravy. Pokud ne, tak obecnou rozpravu končím. Ptám se pana ministra, jestli má zájem o závěrečné slovo. Má, dobře. Až za... ano, děkuji. Omylem jsem smazal pana kolegu Kaňkovského z podrobné rozpravy, už je tam zpátky. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já velmi stručně.

Skutečně, ten zákon nám dává zmocnění vydat příslušnou vyhlášku, byť je třeba stále zdůraznit, že je možné se rozhodnout jinak. Ten zákon jasně obsahuje ustanovení, že je možné mezi zdravotní pojišťovnou a konkrétním poskytovatelem uzavřít samozřejmě speciální kontrakt. To jsou ty debaty, o kterých jsme tady hovořili. Nevím už, kdo to zmiňoval, že samozřejmě můžou být nějaké individuální případy a tak dále, takže v tomto směru to není zásadně restriktivní v tom směru, že by se všichni museli řídit pouze podle té kompenzační vyhlášky, ale zdravotní pojišťovna může právě v rámci své smluvní volností a kontraktu s poskytovateli zohlednit individuální případy. Takže tolik jenom k tomu, abychom viděli, jaký je vlastně ten rámec.

Ale jinak samozřejmě je jasné, že primárně budeme všichni vycházet, zdravotnictví, z té takzvané kompenzační vyhlášky. Já jsem přesvědčen o tom, že tak jak je napsaná, a samozřejmě ještě o ní bude debata, půjde k připomínkám, budeme ji dávat k připomínkám jednotlivým zástupcům poskytovatelů, tak jak vlastně byla debata na výboru pro zdravotnictví, tak že určitě ještě dojde k nějakým parametrickým úpravám. Ale ty principy, na kterých je nastavena, si myslím, že jsou zkrátka správné a že zajistí stabilizaci a zajistí přísun finančních prostředků. A jsem přesvědčen o tom, že na základě této vyhlášky a na základě toho, že se nám podařilo navýšit platby za státní pojištěnce, že skutečně naše zdravotnictví v tomto směru se podařilo finančně stabilizovat, tak bude tento rok stabilní a nedojde k žádným výkyvům, nedojde k žádným krachům poskytovatelů zdravotních služeb. A to je ten základ, aby byla zajištěna stálá, kvalitní a dostupná péče pro naše občany, pro naše pacienty. A právě tento zákon a navazující vyhláška bezesporu k tomu povede.

A také, a to je důležité, jsou v té vyhlášce skutečně obsaženy odměny pro zdravotníky v první linii, pro zdravotníky, kteří se starali o covid pozitivní pacienty jak ty intenzivní, tak ty na standardním lůžku. A v tom směru si myslím, že je velmi důležité, aby byl co nejdříve schválen jak ten zákon, tak ta vyhláška a ty peníze se zdravotníkům dostaly. Je to pro nás jedna z priorit, stejně tak jako u sester v sociálních službách. Takže v tomto směru si myslím, že to je taky velmi podstatné, nejenom překlenout ten výpadek, ale i dodat peníze pro ty, kteří skutečně byli v první linii.

My počítáme s tím, že ta kompenzační vyhláška, pokud vše dobře půjde a ten zákon bude schválen, by měla vyjít a být účinná od 1. 7., to znamená prakticky za měsíc, tak aby podle ní mohli všichni postupovat. Takže předem děkuji za její podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za závěrečné slovo ministru zdravotnictví a ptám se paní zpravodajky, jestli má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. V tom případě můžeme přejít k rozpravě podrobné. Ještě než dám slovo kolegovi Kaňkovskému, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny, a to od 13 hodin do konce jednacího dne od pana kolegy Jiřího Valenty. Nyní tedy pan poslanec Vít Kaňkovský v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se v podrobné rozpravě přihlásil ke sněmovnímu dokumentu číslo 5556. V historii těch tisků je jich několik, takže to je ten úplně poslední. A navážu zde na rozpravu, která byla ohledně lékárenské péče. Velmi dobře zde hovořila k tomu paní kolegyně Richterová, kolega Svoboda, ale i další.

Oblast lékárenství skutečně v té prozatím navržené kompenzaci ze strany ministerstva není dobře řešena. Možná si někdo myslí, že lékárenství je pouze byznys, ale jak už tady řekl pan docent Svoboda, lékárenství je důležitou zdravotní činností. A také zde bylo hovořeno o těch tzv. malých lékárnách, které mají opravdu velmi zásadní roli v životě menších měst. Samozřejmě problém jejich financování je dlouhodobý, ten nepřišel jenom s covidem, už jsme se tady o tom opakovaně bavili. Ale současná pandemie covidu je ještě více deklasovala. Ten rozdíl oproti těm velkým lékárnám je u nich v tom, že oni skutečně nemají tu vatu v těch vysokých objemech vydávaných léků i toho volného prodeje. Přitom pro občany těch malých měst, vesměs jsou to města, městyse kolem 1 500 obyvatel, tak zvlášť pro seniory nebo třeba matky s dětmi je fungování lékárny právě ve spojitosti s praktickými lékaři velmi důležitou součástí jejich života. A jsem přesvědčen, že lékárnám je potřeba pomoci, kompenzovat jim ztráty, které měly, i zvýšené náklady.

Ty možnosti jsou dvojí. Bylo zde hovořeno o tom tzv. signálním výkonu za výdej položky na receptu. Tady ministerstvo navrhuje valorizovat o 1 korunu, z 15 na 16 korun, což považujeme za velmi nedostatečné, ale tady budou ještě probíhat nějaká jednání s panem ministrem a s lékárnickou komorou. Ta valorizace by samozřejmě pomohla o trochu vyšší částku všem lékárnám, to je potřeba si říci.

A druhý krok, který můžeme udělat směrem k těm malým lékárnám, je skutečně nevyřazovat pomoc těm malým firmám a odpustit jim na tři měsíce sociální odvody tak, jak jsme to udělali u jiných odvětví. Tady musím říci, že jsme se o tom velmi podrobně bavili na výboru pro zdravotnictví a včera tady poměrně doširoka probíhala diskuse a já chci poděkovat zástupcům v podstatě ze všech poslaneckých klubů, kteří měli o tuto problematiku zájem, ať už to byla kolegyně Richterová a Třešňák z Pirátů, z ODS Bohuslav Svoboda, ze STAN kolega Pávek, z topky kolega Válek, jednali jsme s kolegyní Pastuchovou intenzivně, s kolegyní Věrou Adámkovou, s kolegou Běhounkem, s kolegyní Aulickou a s kolegou Brázdilem, s kolegyní Maříkovou, a jistě jsem na někoho zapomněl. Ta oblast skutečně je důležitá a myslím, že to tady zní.

V čem jsme se nedohodli, jak nakombinovat nebo jakým způsobem pojmout omezení toho maximálního počtu zaměstnanců. Běžně v zákoně je 50, to je tisk 875, o prominutí odvodů na sociální pojištění, který jsme schvalovali minulý týden a nyní je v Senátu, a tady pak padaly i nižší verze, tzn. 25, 15 či 10. Já osobně jsem přesvědčený, že aby to těm lékárnám pomohlo - a tak jak tady hovořila kolegyně Olga Richterová, aby to pomohlo i těm poskytovatelům, kteří mají jednu kmenovou lékárnu a třeba ještě dvě výdejny v okolních obcích - tak je potřeba přijít alespoň s 25, aby ta horní hranice byla 25.

Proto jsem připravil variantní řešení a v tom tisku, ke kterému jsem se přihlásil, jsou čtyři varianty. A chtěl bych pak poprosit v hlasovací proceduře, aby se hlasovaly sestupně, tzn. maximum 50, maximum 25, maximum 15 a maximum 10. Podle mého názoru už ta dolní hranice neodpovídá požadavkům těch poskytovatelů, kteří mají třeba dvě výdejny. Proto bych vás chtěl velmi poprosit o schválení té druhé nejvyšší varianty, to je do maxima 25 zaměstnanců. Věřte, že to těm lékárnám pomůže, ale hlavně to pomůže občanům v těch menších obcích, že ty lékárny zůstanou zachované

Děkuji vám za pozornost i za podporu tohoto pozměňovacího návrhu a děkuji všem kolegům, kteří včera velmi intenzivně až do noci o tomto problému diskutovali, a doufám, že dojdeme ke společnému konsenzu. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji panu poslanci Vítu Kaňkovskému za jeho pozměňovací návrh. Ještě jednou se omlouvám, že byl odmazán z podrobné rozpravy, ale nezapomněli jsme na něj.

Nyní tedy pan poslanec Bohuslav Svoboda v podrobné rozpravě, připraví se Martin Kupka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Já děkuji kolegovi Kaňkovskému za velmi podrobný rozbor problematiky i problematiky lékárenské péče. Já bych se chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu dokumentu, který jsem uváděl v obecné rozpravě, jenom k tomu dodám ještě několik slov.

Chtěl bych zdůraznit, že můj pozměňovací návrh představuje změnu, která doslova přebírá znění zákona o prominutí pojistného a jako beneficienty uvádí poskytovatele lékárenské péče všude tam, kde zákon o prominutí pojistného jmenuje všechny zaměstnavatele. Je to tedy novela v tomto zákoně a novela zákona, který už je v Senátu. Konzultoval jsem to v legislativě, tato cesta možná je a je to velmi jednoduché, protože jenom by se tam dali ti beneficienti lékárníci a zůstala by tam číslovka 50. Je to proto, že těch 50 zaměstnanců je v každé podnikatelské činnosti nějaká určitá hranice, a neměli bychom rozlišovat, jestli je to v lékárenské péči míň, nebo víc. A na druhou stranu si dovolím znovu konstatovat, že se to týká zhruba 900 malých lékáren a že to je jenom jedna třetina ze všech malých lékáren, čili zůstanou ještě lékárny, které budou mimo tento zákon, ale už bych je chápal jako lékárny, které nejsou lékárnami v tom pravém slova smyslu, tak jak jsme hovořili tady o těch malých lékárnách.

Čili můj návrh je cestou kompenzačního zákona novelizovat zákon o prominutí pojistného a ponechat tam lékárníky jako beneficienty ve stejném rozsahu jako všechny jiné, ostatní podnikatele. Přihlašuji se tedy ke sněmovnímu dokumentu číslo 5553.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bohuslavu Svobodovi. A ještě než dám slovo panu poslanci Martinu Kupkovi, konstatuji došlou omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny z dnešního jednání - z rodinných důvodů Kateřina Valachová se omlouvá na celý den. Prosím, nyní pan poslanec Martin Kupka má slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, dovoluji si načíst doprovodné usnesení, které směřuje k tomu, aby se podařilo časově zvládnout všechny slíbené kroky ohledně vyplacení odměn. Víme, že v tuto chvíli ještě stále kraje nedostaly finanční prostředky, aspoň podle posledních informací, které mám, nedostaly ještě kraje prostředky na to, aby vyplatily odměny všem záchranářům. Tak si dovoluji načíst v tomto směru usnesení, které říká: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby do 30. června 2020 zajistila prostředky na vyplacení odměn studentům zdravotnických oborů, kteří byli povoláni v boji s koronavirem k pomoci ve zdravotnických zařízeních." A druhý bod: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby do 30. června 2020 zajistila prostředky na výplatu odměn všem zdravotnickým pracovníkům a pracovníkům záchranných služeb, kteří se podíleli na zvládnutí koronavirové krize."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Kupkovi. To byl zatím poslední řádně přihlášený do podrobné rozpravy. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí. Nikoho nevidím a podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem - pan ministr nebo paní zpravodajka - o závěrečné slovo po podrobné rozpravě. Není tomu tak. Paní zpravodajka také ne. Rozhodneme tedy, jestli budeme pokračovat hned ve třetím čtení, ale myslím si, že je potřeba zpracovat pozměňovací návrhy. Paní zpravodajko? Nebo přerušíme a projedeme další body, jako jsme to dělali pokaždé v legislativní nouzi. Jak velký čas potřebujete na zpracování pozměňovacích návrhů? (Ke zpravodajce poslankyni Adámkové.) Takže přerušíme tento bod. Bez přerušení? Tak pokud jsme připraveni, můžeme, protože § 99 odst. 7 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny umožňuje ve zkráceném jednání, aby následovalo třetí čtení bezprostředně po čtení druhém. A proto třetí čtení zahajuji a prosím zpravodajku výboru pro zdravotnictví paní poslankyni Věru Adámkovou, aby spolu se mnou sledovala rozpravu, kterou otevírám ve třetím čtení. Nikoho nevidím a rozpravu tedy končím.

Můžeme tedy přistoupit k tomu, abychom začali hlasovat, pokud není zájem o závěrečná slova. Pan ministr ještě před zahájením hlasování ve třetím čtení se hlásí se závěrečným slovem. Pane ministře, já vás ještě požádám o posečkání. Požádám sněmovnu o klid! Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, jsme těsně před hlasováním ve třetím čtení, závěrečné slovo ministra, myslím, by bylo třeba vyslechnout v důstojné atmosféře. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já se pouze vyjádřím k doprovodnému usnesení, protože pokud je tam napsáno, že máme zajistit prostředky do 30. 6., když kompenzační vyhláška má být účinná od 1. 7., a na základě té vyhlášky, kterou musíme vydat, půjdou peníze do zdravotnictví a půjdou do nemocnic, tak to úplně takto nejde. Takže do 30. 6. nemůžeme zajistit prostředky, když vyhláška, která má zajistit ty prostředky, je od 1. 7. účinná. Protože my teď schválíme zákon, na základě toho zákona, až bude schválen finálně v Senátu, podepsán panem prezidentem, tak můžeme vydat kompenzační vyhlášku, která navyšuje ty peníze nemocnicím i na odměny, tam je to všechno obsaženo. A ta vyhláška je od 1. 7. a na základě té vyhlášky pak zdravotní pojišťovny budou vyplácet peníze. Takže tam skutečně není možné přijmout usnesení, že máme zajistit prostředky do 30. 6., když vyhláška, která je má zajistit je od 1. 7. účinná. To se omlouvám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Kolega Kupka se hlásí, ale musím udělat nějakým způsobem, pan kolega Benda v zastoupení předsedy klubu, rozumím tomu, s přednostním právem. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, myslím, že postupujeme příliš rychle. To takhle opravdu nejde. Musíme mít aspoň to, o čem budeme hlasovat, na stole. Dělali jsme to celou dobu, i v nouzových stavech. Prostě není možné, abychom návrhy, které teď zazněly, měli za dvě minuty hlasovat podle toho, jak nám to přečte paní zpravodajka, při vší úctě k ní. To je možné u doprovodných usnesení. Tam jsem ještě schopen mít nějakou míru tolerance. U zákona to fakt nejde. Pojďme dělat další body, počkejme, stejně jako jsme to dělali ve všech předchozích případech, až budou namnoženy návrhy, které jsou k tomu, a pak se jimi můžeme zabývat. (Potlesk části poslanců zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já jsem o to žádal paní zpravodajku, říkala, že je připravena hned. Věděl jsem, že pozměňovací návrhy prošly včera na výboru, a pokud tedy je tento návrh, tak v tom případě přeruším projednávání tohoto bodu a vrátíme se k němu. Kolega Kupka potom bude mít slovo v obnovené rozpravě ve třetím čtení, jak se k němu vrátíme. Ano? Rozumíme si? Dobře.

Tak přerušuji bod číslo 1 a budeme pokračovat bodem 254. V tuto chvíli děkuji panu ministrovi zdravotnictví, děkuji paní zpravodajce, paní poslankyni Adámkové, a budeme se zabývat bodem číslo 254. Do projednání druhých čtení, obecné a podrobné rozpravy těch třetích čtení, tisku 572 a 622, přerušuji bod číslo 1 do projednání tisku 572 a 622.

 

Následuje bod číslo

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.