Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

387.
Vládní návrh zákona, kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu
č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších
předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy
/sněmovní tisk 866/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová... (Ministryně zůstává sedět v lavici.) Paní ministryně je tady, ale neslyšela moji výzvu, aby nás seznámila nebo uvedla předložený návrh zákona ve druhém čtení, ale už se tak stalo. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dneska mám nějaké nedostatky, omlouvám se. Přijdu pozdě o dvě minuty, teď se zakecám, tak už se to nestane. Budu se snažit.

Dámy a pánové, dovolte mi představit vám návrh zákona, kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a mění se a zrušují další související předpisy.

V posledních letech došlo k výraznému navýšení cen nemovitých věcí. Strmý růst cen je jedním z důvodů, který vedl ke ztížení dostupnosti bydlení. Za současného stavu, kdy se společnost potýká s pandemií způsobenou šířením koronaviru a musí se vypořádat s dopady tohoto viru na společnost, je nutné na tuto situaci zareagovat.

Návrh tedy spočívá ve zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a zároveň v navazujících úpravách zákona o dani z příjmů, v důsledku čehož dojde ke zjednodušení a zpřehlednění daňového systému a ke zrušení další z daňových výjimek. Zrušením daně z nabytí nemovitých věcí dojde ke snížení nákladů na pořízení vlastního bydlení, které se pro nabyvatele nemovitých věcí rapidně zvyšují růstem cen nemovitých věcí, a tím se také komplikují možnosti získání vlastního bydlení, zejména pro mladé rodiny. Zaplacení daně z nabytí nemovitých věcí představuje další vynaložení značné finanční částky, řádově jde o desítky až stovky tisíc korun navíc, které by jinak mohly být investovány do oprav a rekonstrukcí nemovitých věcí, zařízení domácností a dalších záležitostí spojených s pořízením nemovitých věcí. (Hluk v sále.)

Jako přínos zrušení daně z nabytí nemovitých věcí se tedy předpokládá růst investic do nemovitých věcí z důvodu snížení pořizovacích nákladů, což povede k oživení trhu s nemovitými věcmi a navýšení příjmů států, obcí i krajů z ostatních daní, zejména z daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Dalším přínosem zrušení daně z nabytí nemovitých věcí je snížení administrativních nákladů spojených se správou této daně, a to zejména pro daňové poplatníky. K úspoře však dojde i na straně státu, když nebude nutné tisknout formuláře daňového přiznání a investovat do technické podpory správy daně z nabytí nemovitých věcí. To je také určitě důležité.

V souvislosti se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí se rovněž navrhuje několik úprav v zákoně o dani z příjmů. Primárním důvodem pro navržené změny v zákoně o dani z příjmů ve spojení se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí je odstranit z daňového systému několik nesourodých prvků, které jsou vzájemně protichůdné. Jelikož poplatníkům nyní zůstanou k dispozici volné finanční prostředky původně určené k uhrazení daně z nabytí nemovitých věcí, nebude tak již potřeba tuto částku kompenzovat prostřednictvím odpočtu úroků z úvěrů na zajištění bytové potřeby od základu daně z příjmů. Tento odpočet navíc dlouhodobě podporoval pouze poplatníky, kteří pro pořízení vlastního bydlení využili dluhového financování. Představoval tedy nesystémovou výjimku. Navržená změna se však bude týkat až poplatníků, kteří si bytovou potřebu obstarají od 1. ledna 2022. Na staré úvěrové vztahy včetně jejich refinancování se tedy použije dosavadní úprava. To jsou časté dotazy.

Další změnou související se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí je prodloužení tzv. časového testu pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí nepořizovaných pro účely vlastního bydlení, a to z dosavadních pěti na deset let. V zásadě se tak odnímá větší část daňové výhody, kterou mají v tuto chvíli investoři, kteří investují do nemovitých věcí, čímž se na trhu s nemovitými věcmi vytvoří větší prostor pro pořizování vlastního bydlení a přispěje se k omezení spekulativního pořizování nemovitých věcí. Tato změna se však nedotkne osvobození z prodeje nemovitých věcí, ve kterých má prodávající trvalé bydliště, nebo když poplatník takovou nemovitou věc nepořízenou pro účely vlastního bydlení prodá a koupí jinou nemovitou věc, ve které bude bydlet. Prodloužený časový test se uplatní až na nemovité věci nabyté od 1. ledna 2021. Staré nemovité věci tak budou nadále osvobozeny podle stávajících podmínek.

Celkový dopad návrhu do veřejných rozpočtů je fiskálně negativní, a to ve výši minus 10,6 miliardy korun v roce 2020, minus 3,8 miliardy v dalších letech. Je to vlastně daň, která je výlučně výnosem státního rozpočtu. Daň z nabytí nemovitých věcí je výlučná daň státní, a tedy její zrušení se dotkne pouze státního rozpočtu, to jsem teď řekla. Naopak v důsledku již zmíněného nárůstu výběru daně z příjmů a daně z přidané hodnoty lze právě v důsledku těch multiplikačních dopadů očekávat nárůst příjmů krajů až ve výši 0,2 miliardy korun ročně a nárůst příjmů obcí až ve výši 0,5 miliardy korun ročně.

Děkuji za pozornost a děkuji za podporu tohoto návrhu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V prvém čtení byl návrh přikázán rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Sněmovní tisk 866/1 je usnesení výboru, které nám bylo doručeno. Zpravodajem výboru je pan poslanec Karel Rais. Prosím, aby nás informoval o jednání výboru, případně o pozměňovacích návrzích. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Rozpočtový výbor se věnoval této problematice, padlo tam několik pozměňovacích návrhů, ale rozpočtový výbor v podstatě schválil vlastně jediný návrh a to byl tedy ten vládní návrh ve znění, který tam citován paní ministryní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Do obecné rozpravy se hlásí pan poslanec Vojtěch Munzar jako první a další přihlášky si postupně zaznamenám. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové, vážená vládo, vážená paní ministryně.

Já jsem velice bedlivě poslouchal, co jste tady, paní ministryně, říkala na začátku. A já bych s jednou částí de facto souhlasil, protože to jsou vlastně stejné argumenty, které jsme i my používali několik let na zrušení daně z nabytí nemovitosti. Já jsem samozřejmě rád, že se přiblížil ten okamžik, že můžeme zrušit tuto absurdní, absolutně nesmyslnou daň, která trestá občany pouze za to, že si na území České republiky kupují nemovitost. Je samozřejmě nesmyslné požadovat od kupujících daň ve výši 4 % z ceny nemovitosti. Už mnozí ze střední třídy mají problém při stávající ceně nemovitosti mít naspořeno na spoluúčast a zároveň na daň. Jinými slovy, tato daň dnes prodražuje nemovitosti o 4 %.

S čím ale, paní ministryně, nemohu souhlasit, to jsou ty vaše doplňky, ty podmínky na zrušení daně z nabytí nemovitosti. My jsme tady vždycky navrhovali zrušení daně z nabytí nemovitosti bez dodatečných podmínek, a to proto, že naší jednou z motivací bylo zvýšení dostupnosti bydlení, zlevnění bydlení, zpřístupnění vlastnického bydlení co nejširšímu okruhu našich obyvatel. Protože pro nás je vlastnické bydlení hodnotou samo o sobě, posiluje naši společnost, posiluje nezávislost občanů, posiluje odpovědnost lidí, posiluje občanskou odpovědnost. A co jiného by měl stát podporovat než snahu lidí zabezpečit bydlení sobě a svým potomkům? Přirozeným způsobem vlastnické bydlení posiluje vztah občanů k místu, kde bydlí, ke své obci a k okolí svého bydliště. A je to také samozřejmě přirozená forma majetkového zabezpečení. Z mého pohledu je účelnější, když lidé investují do svého vlastního bydlení, než když platí za půjčení cizí nemovitosti.

Ale bohužel na konkrétním návrhu vlády a zejména na zrušení daňových odpočtů úroků z hypoték je patrné, že se vláda příliš nezamýšlí nad celospolečenskými dopady, nad pozitivními externalitami vlastnického bydlení a přichází pouze s technokratickým řešením ve stylu handlu něco za něco. Já jsem to tady říkal v prvním čtení. Já jsem nazval, že zrušení daně z nabytí nemovitosti je krok vpřed, ale zrušení jediné podpory vlastnického bydlení, kterou střední třída dnes má, to je to zrušení daňových odpočtů úroků z hypoték, je zároveň krok vzad, takže vláda přešlapuje na místě. Protože to zrušení daně si lidé vlastně zaplatí jinak.

Já si dovolím vsuvku, která mě napadla i před předchozím projednáváním návrhu rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení. Mě trochu někdy děsí, když slyším vyjádření vládních představitelů o bydlení, protože z mého pohledu je na tom patrná bezradnost a tápání. Co často slyšíme, je, že máme vysoký poměr vlastnického bydlení, jako by to bylo něco špatného, jako by to bylo něco negativního, jako by existovalo - já neříkám, že vy, paní ministryně, ale máte kolegy ve vládě, kteří to říkají - jako by existovalo nějaké procento. A pro mě je ideální, aby procento vlastnického bydlení bylo co nejvyšší, aby lidé vlastnili své domovy.

Z mnohých úst vládních představitelů i pana premiéra jsme často slyšeli určitou kritiku privatizace bytového fondu obcí. Jako bychom si všichni nepamatovali uniformní šeď a tristní stav sídlišť a bytových domů ve státním a později obecním vlastnictví. Jako bychom si nepamatovali, proč vlastně byla privatizace bytového fondu, kterou dnes vláda mnohdy kritizuje. Jako bychom zapomněli na to, že dříve de facto neexistoval trh s byty, že se musel vytvořit. Jako bychom zapomněli, že privatizace bytového fondu a přesun právě do vlastnické formy bydlení spolu s restitucí byl motorem zlepšení stavu našich měst. A k tomu právě přispěl rozvoj osobního vlastnictví nemovitostí. A to je jeden z důvodů, proč chceme nadále vlastnické bydlení podporovat. My chceme, aby i další generace bydlela ve svém a mohla mít k tomu podmínky, a stát by k tomu měl vytvořit podmínky. Proto všechny návrhy, které zde teď budu představovat, mají za cíl zvýšit dostupnost a zlevnit bydlení.

Stejně jako někteří kolegové přicházím se zrušením návrhu na zrušení - zrušení návrhu na zrušení daňových odpočtů úroků z hypoték. Paní ministryně tady říkala, že to je nesystémová daňová výjimka. Nicméně pro mě je to skutečně jediná podpora střední třídy k pořízení vlastního bydlení. Samozřejmě že to, že se to vláda snaží zrušit zároveň se zrušením daně z nabytí nemovitostí, tak to určitým způsobem znevýhodní tu majoritní populaci, která dnes financuje bydlení hypotékou. Je to možná pro ni lepší, a to už jsem tady také říkal v prvním čtení, je lepší, že nemusí mít nakumulované prostředky na zaplacení daně z nabytí nemovitosti, ale zaplatí si to jinak, jinou formou. Vlastně tímto návrhem vláda vyměňuje jednorázovou daňovou zátěž za zvýšení daňové zátěže v čase. Výhodné to může být třeba pro movitější občany, kteří si hypotéku brát nemusí, ale těch asi není většina. Většina občanů musí financovat své bydlení hypotékou, protože nemá takové úspory. Určitou nevýhodou je to pro nabyvatele nových nemovitostí, protože již dnes daň z nabytí nemovitosti se na novostavby nevztahuje a odpočty z hypoték ano.

My samozřejmě podporujeme zrušení daně z nabytí nemovitosti, ale přicházím s pozměňovacím návrhem zachování daňových odpočtů z hypoték, a to v několika variantách. Jedna varianta je zachovat stávající stav, druhá varianta je, řekněme, o něco snížit tu úroveň odpočtu hypoték během jednoho roku. Já se přiznám, že mě trošku motivovalo vystoupení pana kolegy Hrnčíře, vaším prostřednictvím, v prvním čtení, který navrhuje snížení odpočtu úroků na úroveň 100 tisíc korun. Mně se zdá tento návrh nedostatečný, a to proto, že u hypoték platí, že v prvních letech splácení hypotéky samozřejmě ta celková část splátky obsahuje větší podíl úroků. To znamená, že v případě 100tisícové hranice by se to vztahovalo opravdu jen na velmi levné a velmi malé byty a nevztahovalo by se to např. na běžnou cenu bytů ve větších městech.

Proto navrhuji ve variantě 150 či 200 tisíc korun. Pokud by tyto návrhy neprošly, tak přicházím alespoň s kompromisním řešením a tím je prodloužit o rok přechodné období, kdy bude zrušena daň z nabytí nemovitosti, ale zároveň budou zachovány odpočty úroků z hypoték. Vláda toto období navrhuje do 1. ledna 2022 z důvodu dopadů koronavirové krize a říká, že to je snaha o impuls do trhu s nemovitostmi. Já se domnívám, že trh s nemovitostmi reaguje vždy se zpožděním na ekonomické krize a na vývoj ekonomiky. Je to logické. Proto navrhuji o rok prodloužit toto přechodné období.

Dalším pozměňovacím návrhem reaguji na zrušení výhody pro novostavby právě kvůli zrušení odpočtů z hypoték. Všichni víme, že problém vysokých cen nemovitostí, o kterém tady mluvila paní ministryně, je problém zejména na straně nabídky. Takže jedním ze způsobů, jak podnítit rozvoj nabídky a snížit cenu nemovitostí, je, že snížíme DPH na novostavby. Proto jedním z pozměňovacích návrhů je snížit DPH na malé byty, u kterých je dnes 15 % DPH, na 10 %, a to zase mám dvě varianty pozměňovacího návrhu, jedna je snížení DPH do budoucna navždy, druhá je časově omezena z důvodu koronavirové krize 2020 do konce roku 2023 tak, že to považuji za určité kompromisní řešení.

Ono to má skutečně svůj efekt, snížení DPH, protože z mého pohledu je to vysoký impuls do restartu ekonomiky. Snížení sazby DPH ve stavebnictví má vysoký multiplikační dopad na ekonomiku. Jenom pro vaši informaci podle mnohých ekonomických analýz 1 milion korun investovaných ve stavebnictví má potenciál zvýšit produkci České republiky až o 3 miliony korun. A jenom pro srovnání, my máme na sociální byty, na ty malé byty, 15 %, v Polsku mají 8 %, ve Francii 5,5 %, v Maďarsku 5 %. Tak to je jeden z důvodů, proč přicházím s tímto návrhem.

Poslední balík pozměňovacích návrhů reaguje na to, co zde také říkala paní ministryně, a to je zvýšení daňového testu z pěti na deset let, a na novou konstrukci případného započítávání peněz do vlastního bydlení. Paní ministryně, to, co máte v důvodové zprávě, a to, co jste tady na začátku říkala, to je přece ekonomicky absurdní zdůvodnění. Vy trh s byty přece nerozpohybujete tím, že zvýšíte daň! Viděla jste někdy nějaký trh, který se rozpohyboval tím, že se zvýšila daň? Podle mě to není tak, protože ti investoři, o kterých jste mluvila, kteří rychle točí byty, rychle nakupují, rychle je prodávají se ziskem, tak dneska to činí stejně do těch pěti let a do té ceny nemovitostí už si započítávají náklady na daň z příjmu. Ti, co se tomu věnují dlouhodobě, si to riziko s prodloužením daňového testu započítávají do svého portfolia a budou si nechávat byty o to déle. To znamená, nedojde k rozpohybování (trhu) s byty. Víte, paní ministryně, na koho to dopadne? Víte, na koho to dopadne? Dopadne to na běžného občana, který například zdědil jednu nemovitost, má ji pro děti, z důvodu nějaké ekonomické krize se dostane do finančních obtíží, nebo se dostane z osobních důvodů, bude se rozvádět, do těchto potíží, a na tohoto člověka to dopadne. Těmto lidem vy chcete vytáhnout z kapsy další peníze. Na velké investory do nemovitostí to nijak zvlášť nedopadne.

Proto přicházím s pozměňovacím návrhem zachování daňového testu na pět let a zároveň přicházím s pozměňovacím návrhem, který reaguje na tu změnu konstrukce vlastnického bydlení, a to z toho důvodu, že vy navrhujete, že se prostředky získané z prodeje nemovitostí mohou započítávat do vlastního bydlení do daně z příjmů další zdaňovací období po prodeji, to znamená jeden rok a kousek. Já navrhuji to prodloužit o další rok, a to z toho důvodu, že když ten člověk prodá nemovitost, chce s tím zainvestovat vlastní bydlení typu rodinný dům, tak samozřejmě nějakou dobu trvá, než získá povolení, než ten dům postaví, než získá kolaudaci, než se to zapíše do katastru. Proto další pozměňovací návrh je navýšení o jeden rok, o jedno zdaňovací období.

Věřím, že z toho vějíře návrhů, které tady předkládám, některé získají podporu, protože skutečně cílem je zlepšit situaci na trhu s bydlením, která trpí vysokými cenami, aby se zvýšila dostupnost bydlení pro střední třídu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké odpoledne, vážené paní poslankyně, páni poslanci, členové vlády. Budeme pokračovat. To bylo vystoupení Vojtěcha Munzara a vzhledem k tomu, jak se tady za tu chvíli namnožily přihlášky, nejdřív přečtu omluvu Petra Pávka, který se omlouvá od 14 do 17 hodin z pracovních důvodů.

S přednostním právem vystoupí místopředseda Sněmovny Tomio Okamura, poté řádně přihlášení kolegové Španěl a Kovářová a poté z místa přihlášený pan kolega Votava a Patrik Nacher, protože elektronická přihláška má přednost. Nyní tedy pan místopředseda Okamura. Máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, návrh SPD na zrušení daně z nabytí nemovitostí již ve Sněmovně leží půl roku, a jsem tedy rád, že si ho konečně vládní koalice osvojila a tuto nemravnou daň zrušíme, jelikož stát daní lidem již jednou zdaněné peníze. Samozřejmě vláda ten náš návrh ovšem modifikovala velmi negativním směrem, jelikož zároveň občanům ruší možnost odečíst si od základu daně úroky z hypoték a stavebního spoření. Takže na jednu stanu jakoby ušetří občanům peníze, to je ten původní návrh SPD, aby se zrušila daň z nabytí nemovitostí, ale zároveň si vláda k tomu přidala to, to znamená koalice hnutí ANO, ČSSD s podporou KSČM, že zároveň vytáhne ty peníze občanům zase druhou kapsou ven tím, že jim zruší možnost, aby si odečetli od základu daně úroky z hypoték a stavebního spoření.

Takže my jako SPD jsme připravili pozměňovací návrh, který bude prezentovat náš poslanec Jan Hrnčíř, že tento vládní přílepek, co tam navíc dali, aby si lidé nemohli odečíst ty úroky, tak to navrhujeme zrušit a chceme nechat pouze to zrušení daně z nabytí nemovitostí s tím, aby si lidé nadále mohli odečítat od základu daně ty úroky z hypoték a ze stavebního spoření. To si myslím, že je správný návrh, to je ten optimální a férový návrh, který my prosazujeme. Navíc i z postaveného domu pak stát dnes požaduje zaplacení daně z nemovitostí. A když ho prodáte, stát prodej opět zdaní, přestože kupec platí už zdaněnými penězi. Mezinárodní smlouvy často zakazují vzájemné dvojí zdanění mezi státy, občan i živnostník ovšem platí daně fakticky neustále. Celkové zdanění zaměstnanců vypočítal pro rok 2018 Liberální institut na hrozných, řekl bych až zlodějských, 62,24 %. Téměř dvě třetiny z výdělku tedy v ČR stát lidem sebere. Víme, že po léta pan premiér Babiš slibuje, že nebude zvyšovat daně. To vždycky říkal, ale teď se podívejme, jak se liší slova a činy pana premiéra. Daňové břemeno zaměstnanců v roce 2019 totiž poskočilo při meziročním srovnání s rokem 2018 nahoru o 2 % na 64,34 %. To znamená, ještě jednou to zopakuji, v roce 2018 bylo celkové zdanění zaměstnanců 62,24 %, ale v roce 2019 už 64,34 %. Takže naopak za této vlády se daňové zatížení občanů zvyšuje, a zvyšuje se velice razantně.

Stát občany, živnostníky a většinu firem dusí, škrtí a vysává. Stát v současném pojetí obrovského zdanění občanů je v podstatě parazit, který si neuvědomuje, že pokud svého hostitele zlikviduje, tak ho nebude mít kdo živit, a míra zdanění v ČR už je za hranicí únosnosti. Lidem už v peněženkách nezbývá dostatek peněz. Zatímco zaměstnanci a živnostníci platí jako mourovatí, tak velké firmy berou dotace. Další ukázka zrůdného systému. Myslím, že většina lidí ani nechce nějaké dotace. Stačí, když je bude stát méně sdírat, když sníží odvody, a to ne na tři měsíce, ale navždy. Státu to živnostníci a majitelé firem i zaměstnanci a další, ale když zůstaneme u těch živnostníků a majitelů firem, vrátí na vyšší výplatách zaměstnanců a zaměstnanci to státu vrátí na větších útratách, ze kterých bude větší výběr daní. Ale hlavní efekt je skutečně v té větší spokojenosti zaměstnanců, protože v konečném důsledku je o jejich peníze obírá stát, a to několikanásobně.

Sociální a zdravotní odvody nejsou nic jiného než další, jen jinak pojmenovaná daň, a zaměstnanec má tak svou výplatu zatíženou odvody, které odvádí on sám daní z příjmů, a odvody, které platí zaměstnavatel, a samozřejmě také daněmi, které platí zaměstnavatel. Pokud říkáme "státe, sniž nám daně", tak to není žádost o nějaký dárek, ale je to zcela oprávněná žádost, a zvláště v této době je to velmi silně oprávněná prosba a netuším, proč je k ní vláda a vládní koalice tak hluchá. A samozřejmě by bylo dobré, aby si vláda konečně už nalila čistého vína a abychom si na rovinu řekli ty důvody, proč v České republice je tak vysoké zdanění práce, v podstatě v rámci EU tuším dokonce druhé nejvyšší po Francii, a zároveň v těch západních zemích při nižším zdanění je vyšší životní úroveň. Logicky ty peníze jsou jenom jedny, takže ty peníze někde musí být. Buď se rozkrádají, nebo neúčelně vynakládají. A v tom je zakopaný pes!

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji místopředsedovi Tomiu Okamurovi. Nyní pan kolega Lubomír Španěl v rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dámy a pánové, i já vítám spolu se svými kolegy z SPD zrušení této absurdní daně z nabytí nemovitostí. Ještě jednou připomínám, že naše novela leží ve Sněmovně již půl roku. Vláda však nedává tento ústupek, tj. zrušení daně z nabytí nemovitostí, zadarmo. Zrušení daně bude draze vykoupeno zrušením úroků, které šly odečíst ze základu daně z příjmů. Všichni se ohánějí, nebo všichni se oháníme potřebou podpory mladých rodin, které mnohdy podstoupí obrovské martyrium, aby získaly alespoň nějakou hypotéku na bydlení. Vláda v důvodové zprávě uvádí, že chce sjednotit podmínky pro ty, co si berou na pořízení bydlení úvěr, s těmi, co mají vlastní hotovost, takže když to přeložím do češtiny, mezi bohatými a těmi méně majetnými, kteří by prostě tu pomoc právě potřebovali. Dokonce někteří slibovali nebo slibují, tak jak to zaznělo na rozpočtovém výboru, že prostě vymyslíme úplně jiné bonusy pro mladé rodiny. No, znáte to přísloví: Sliby se slibují, blázni se radují. Já to na toto století, na toto století nevidím.

Jsem spolupředkladatelem dvou pozměňovacích návrhů, které představí kolega Jan Hrnčíř. Já sám jsem předkladatel jednoho pozměňovacího návrhu, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Jedná se o to, že navrhuji, aby limit osvobozených nezdanitelných příjmů z příležitostného prodeje a jiných příležitostných příjmů, který je v souhrnu ročním v současné době 30 tisíc, byl navýšen na 40 tisíc. Jedná se hlavně o drobné pěstitelství, chovatelství, malé výroby elektřiny a elektrárny na střechách a podobně, drobní vinaři, prodej přebytků. Dopad na rozpočet bude zcela marginální. Já bych chtěl jenom říct, že v dnešní době zdražujeme životní náklady lidem přímo skokově, to tady ještě dlouho nebylo a snad ani dlouho nebude. Takže já myslím, že na příležitostném prodeji nikdo určitě nezbohatne, a prosím o podporu. A jak jsem řekl, ke svému pozměňovacímu návrhu se přihlásím v podrobné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Španělovi. Nyní paní poslankyně Věra Kovářová v obecné rozpravě. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, my samozřejmě podporujeme zrušení daně z nabytí nemovitosti. S tímto návrhem lze jen souhlasit. Nechci připomínat, že některá vyjádření k poslaneckým opozičním návrhům byla, že tato daň z nabytí nemovitostí je součást našeho právního řádu po desetiletí a že není možné, aby tento systém opustila, ale to jenom tak na okraj. S čím ovšem nelze souhlasit - a to je ta druhá část návrhu - tedy se změnou zákona o dani z příjmů, kdy v případě přijetí navrhovaného zákona by došlo ke zrušení odpočtu úroků z úvěrů poskytnutých pro bytovou potřebu. Já myslím, že to tady již několikrát zaznělo.

My podáváme pozměňovací návrh, který ruší zrušení odpočtu úroků z úvěrů právě pro tuto bytovou potřebu, a to z několika důvodů. První, že část lidí si bere hypotéku na koupi bytu, a myslím si, že i banky počítají při výpočtu příjmů a při rozhodování o tom, zda poskytnou hypotéky, či nikoli, tak právě tyto vratky z odpočtu úroků z úvěrů počítají banky právě do těch částek příjmů žadatele, a to si myslím, že je důležité.

Pak je tady tak trošku lidská rovina. V okamžiku, kdy si pořizuje rodina majetek, resp. byt nebo domek do vlastnictví, tak samozřejmě je to rodina mladá, většinou tedy s dětmi, a zároveň v počátku své pracovní kariéry platí nejvyšší část úroků, kdy třeba z 15 tisíc se v tom počátku platí 10 tisíc úroky a pouze 5 tisíc je ta jistina, takže tam samozřejmě je to i velkou pomocí v období, kdy ta rodina se může octnout v nižších příjmech, protože jeden z rodičů třeba zůstává na mateřské.

Potom dalším důvodem je to, že v případě, kupujete-li novostavbu, se tato daň neplatí. A pak tedy jedinou výhodou v uvozovkách je právě odpočet úroků z úvěrů, a to znamená, že ten argument, že se zlevní byty, tak v případě těch novostaveb to pro toho kupujícího vlastně nemá žádný vliv, a ještě přijde o odpočet úroků.

Dále bych si dovolila na závěr říci, že bychom byli rádi, pokud by tento pozměňovací návrh prošel - to za prvé.

A za druhé. Myslím si, že otázka poklesu ceny nemovitostí, tak samozřejmě na jedné straně to pro kupujícího může být - ten, který tedy nekupuje tu novostavbu - může to být právě zrušení daně z nabytí nemovitosti, ale ten problém bych řekla, že je veliký na území celé České republiky a pramení z nedostatku nájemního bydlení. A myslím si, že ruku v ruce právě se zrušením daně z nabytí nemovitostí by měl být vytvořen program a nějaký systém, jak bude vláda podporovat nájemní bydlení především v regionech a v Praze, protože bude-li velká nabídka, nebo vyšší nabídka bytů, pak samozřejmě trh může na to zareagovat poklesem ceny.

K tomuto pozměňovacímu návrhu se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kovářové. Nyní pan poslanec Vojtěch Munzar, připraví se Václav Votava. Dobře, tak až v podrobné rozpravě. V tom případě pan kolega Václav Votava. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, také já bych se chtěl vyjádřit, i když jsem, myslím, v prvním čtení už také o tom hovořil, k tomuto zákonu, kterým se tedy ruší zákonné opatření Senátu.

Možná by neškodilo, omlouvám se za to, trošku zabrousit do minulosti. Jistě máte všichni ještě v paměti, že tady předtím existovala daň z převodu nemovitostí - 3 %, poté 4 %. Tu já jsem považoval za poměrně logickou, protože jestliže něco prodávám, nějakou nemovitost, realizuji určitý příjem a z toho příjmu odvedu daň. Poté nastoupila tedy daň z nabytí nemovitosti, kdy obráceně platí ten, který kupuje, tu daň, což už podle mě logiku postrádá, protože něco si kupuji, a ještě musím odvést daň. Musím mít tedy připravené prostředky na to, abych zaplatil ještě tu daň - na rozdíl od toho, kdo tedy prodával tehdy nemovitost, tak samozřejmě ty peníze měl, měl z toho prodeje, takže pro toho to bylo jednodušší.

Nicméně já budu hlasovat pro zrušení této daně, byť je to tedy 13 mld. korun, takže to není až tak úplně nevýznamný zásek do státního rozpočtu. Paní ministryně to hodlá kompenzovat tím, že chce zrušit, nebo navrhuje zrušení té daňové výhody, to znamená možnosti odečíst si od základu daně zaplacené úroky, buď tedy z hypotéky, nebo ze stavebního spoření. A v tom je kámen úrazu. To se mi, musím říci upřímně, upřímně nelíbí. A také v tom smyslu tedy podávám pozměňovací návrh, tak jako kolegové přede mnou, kteří o tom hovořili, protože já se domnívám, že možnost odečíst si úroky, zaplacené úroky z poskytnutého úvěru, z hypotéky, nebo tedy ze stavebního spoření, je výrazná pomoc, pomoc bydlení.

Ten, kdo má hypotéku, tak především v začátcích splácí hlavně - hlavně - úroky. A to si myslím, že je výrazná pomoc.

Paní ministryně argumentuje tím, že zrušení daňového odpočtu srovná podmínky mezi občany, kteří si pořizují bydlení z vlastních prostředků. Ale přátelé, kolik takovýchto především mladých rodin je, kteří jsou vůbec schopni si pořídit vlastní bydlení z vlastních prostředků? Těch je opravdu, na rozdíl od těch, kteří využívají banku nebo stavební spořitelnu, tak těch je daleko, daleko méně.

Navíc, a už to tady také zaznělo - ten, kdo si kupuje nemovitost jako první, to znamená, první úplatné nabytí nemovitosti, novostavby, například od developera nebo někoho jiného, ten už dnes neplatí daň z nabytí nemovitosti. A zrušíme mu tedy tu možnost odpočtu úroků. Takže to já opravdu vidím jako nepomoc podpory bydlení, podpory vlastnického bydlení.

Ano, my bychom měli podporovat nájemní bydlení. To je v pořádku. Ale možná v začátcích některé ty mladé rodiny nedosáhnou na hypotéky. Víme, jaké jsou problémy v získání hypotéky. Jaká kritéria - která já třeba také kritizuji - od České národní banky, která je chce zavést do legislativy jako zákonem určené. Tak prostě na tu hypotéku nedosáhnou. Ano, tam je namístě nájemní bydlení. Podporujme tedy nájemní bydlení. Ale časem se ti lidé třeba ekonomicky dostanou na takovou úroveň, že budou mít možnost si pořídit vlastnické bydlení. A já souhlasím i s tím názorem, myslím, že ho říkal pan kolega Munzar, že právě vlastnické bydlení - a to říkám i jako bývalý starosta - vlastnické bydlení ty lidi váže určitým způsobem na tu obec, na to město. A to je přece dobře. Jsou to také poplatníci, kteří zůstávají v tom městě.

Takže dámy a pánové, já si myslím, že je opravdu špatně, je škoda zrušit tuto daňovou výhodu, především pro mladé rodiny. A myslím si, že je to opravdu výrazná, výrazná podpora bydlení. A my často hovoříme - a musím si přisadit, i v koalici - hovoříme o podpoře bydlení. Ale pokud bychom tuto možnost zrušili, tak jdeme jinou cestou. To už není podpora bydlení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavovi Votavovi. Nyní Patrik Nacher, připraví se Tomáš Martínek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, děkuji. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, tak já jsem konzistentně pro zrušení této daně, která se dřív jmenovala daň z převodu nemovitosti, dneska daň z nabytí nemovité věci. Tolik jako informace úplně základní. A samozřejmě my se shodneme v tom, že ta daň je nemorální, že se tady zdaňuje něco, co se už zdaňovalo dvakrát, třikrát, že to jednoznačně zdražuje tu cenu nemovitosti.

Nicméně je potřeba v této věci, a obecně u daní, být konzistentní a realistický. Tyhle dvě věci, konzistentní a realistický - já koukám zejména na svého kolegu, kterého si jinak vážím, na Vojtěcha Munzara. Protože my nežijeme v ideálním světě. Samozřejmě v ideálním světě bychom se tady všichni shodli, že bychom všechny daně mohli zrušit, snížit a podobně, úplně s přehledem. A myslím si, že se na tom nějaká část Sněmovny, asi ne všichni, shodneme. Nicméně my v tomhle světě nežijeme. My musíme vnímat kontext té situace, jaký je.

Já jsem se díval na historii této daně. Jestli jsem si to správně našel, tak od roku 1992 byla ta sazba progresivní mezi 4 a 20 procenty. Od roku 1994 měla 5 procent, byla ve výši 5 procent. V roce 2004 byla 3 procenta. A teď to přijde, tam směřuji: v roce 2013 se z 3 procent zvýšila o jeden procentní bod, na 4 procenta.

Stalo se tak, stalo se tak prosím pěkně, v rámci balíčku konsolidovat veřejné rozpočty jako reakce na finanční krizi. A teď se dostávám k tomu jádru pudla. Finanční krize nás teď největší čeká, kterou nezavinila ani tato vláda, ani žádná jiná vláda, sousední země, ale koronavir. To znamená, že my jsme teď v situaci nesporně horší, než byl rok 2012, 2013. I přesto tehdy - opět jsem si našel - se zvýšila základní sazba DPH o jeden procentní bod, zavedly se solidární přirážky k dani z příjmů fyzických osob na tři roky, zrušila se základní sleva daně pro pracující důchodce a odstranil se strop zdravotního pojištění. Mimo jiné. Nebudu tady číst, abych nezdržoval, úplně všechno.

Naproti tomu v této chvíli, kdy je ta finanční krize větší, čeká nás větší, tak paní ministryně a Ministerstvo financí přichází se zrušením této daně. Jinými slovy, kdyby tedy kopírovala ten stav z roku 2013 a ten recept, tak by dneska paní ministryně tady přišla s návrhem na zvýšení této daně ze 4 na 5 procent. Já bych to nepodpořil, jako jsem byl pro zrušení daně z nabytí nemovité věci v té verzi senátní už, to kolega určitě ví. Ale kdybychom to tedy měli hodnotit kontinuálně a konzistentně, tak by paní ministryně měla dneska přijít se zvýšením té daně jako reakcí na tu finanční krizi. Stejně tak jako se stala v roce 2013 celá řada těch opatření. A to je pro mě ten základní kontext.

Jak říkám, já bych v ideálním světě chtěl zrušit ty daně bez jakékoliv náhrady. Už jsem pro to dvakrát hlasoval, hlasoval bych pro to potřetí, počtvrté. Ale ta situace je teď, kolegyně, kolegové a vážený pane kolego, jiná. My jsme teď v úplně jiné situaci. Takže buď platí teze - a já si myslím, že je pravda někde uprostřed, není to černobílé - že v době po finanční krizi, před finanční krizí, se daně zvyšují, aby se vybíraly prostředky, ale pak to musí platit vždycky. Anebo se snižují. A já tady říkám pro kontext té situace, že v roce 2013 se tři nebo čtyři sazby daně zvýšily a teď Ministerstvo financí a tato vláda přicházejí se zrušením této daně, která se shodou náhod - a tomu říkám absurdita na druhou - zrovna právě v tom roce 2013 zvýšila ze tří procent na čtyři.

Takže bych vás jenom v tomhle poprosil, kolegyně, kolegové - já jsem rád, že ten materiál tady je - abychom to vnímali v nějakém kontextu. Doteď jsme o tom hlasovali před tou koronavirovou krizí, teď hlasujeme poté. To znamená, to trochu mění i kontext toho odůvodnění paní ministryně, že ano, může platit, že to, co člověk říkal v listopadu, tak teď říká něco jiného. No protože ta situace je ale úplně jiná. My jsme dneska úplně někde jinde. A já si myslím, že to je schopnost, nebo možnosti, které my máme. A jak říkám, my nejsme v ideálním světě. V ideálním světě by se to celé zrušilo bez jakékoliv náhrady a podobně. A to tady vůbec nemluvím - k tomu se vrátím ve třetím čtení - že cílem by mělo být zjednodušit ten daňový systém o ty různé výjimky, nikoliv ho komplikovat.

Takže tolik stručný výčet i pohled do minulosti a pohled na kontext celé té věci, že ona se nedá hodnotit izolovaně, tak, jak jsem to tady občas slyšel. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Patriku Nacherovi. Ještě než dám kolegovi Martínkovi slovo, tak požádám o posečkání, protože s faktickou poznámkou se přihlásil kolega Vojtěch Munzar, který bude reagovat na předřečníka. A ještě než jemu dám slovo, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se Jana Pastuchová od 17.30 ze zdravotních důvodů.

Pane kolego, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já jsem byl kolegou Nacherem vaším prostřednictvím nepřímo vyzván. Mně se líbí, že vždycky, když se tady mluví o minulosti, tak tady funguje mnohdy selektivní paměť. A selektivní paměť je v tom, že tady nebyl zmíněn rok, tuším, 2015, kdy to tady prošlo Sněmovnou, a od roku 2016, když se daňové břemeno převedlo z prodávajícího na kupujícího. Tehdy vláda, kde bylo součástí hnutí ANO, říkala, že to je vlastně jedno, protože stejně ti prodávající si tu daň započítávají do ceny, a že to povede ke snížení ceny nemovitostí. To se dá najít i v těch důvodových zprávách a ve stenoprotokolech, že to bude mít vliv na tu cenu, že ji najednou, tu daň, bude platit kupující. A ono se to nestalo, žádný výkyv, ani krátkodobý, u těch nemovitostí směrem dolů nebyl. Takže vlastně tímto krokem - tímto krokem se zvýšila cena nemovitostí o 4 procenta.

Já se tady nechci zabývat minulostí. Můžeme se bavit o minulosti, o daňových sazbách, o tom, že byly povodně, o tom, že mělo být zvýšení DPH pouze dočasné a vlastně se to prodloužilo kvůli důchodové reformě, a můžeme se tady o tom bavit dále. Já se nechci zabývat minulostí. Já jsem nikdy sám osobně nebyl ani příznivcem daně z převodu nemovitostí. Jsem velmi rád, že daň z nabytí nemovitostí se ruší. Jenomže ono toto není úplné rušení, je to výměna jednorázové daňové zátěže pro mnohé lidi za kontinuální zátěž. Mnozí lidé si to zaplatí tím, že už si nebudou moci odpočítat úroky z hypoték. A proto my navrhujeme, aby byly zachovány daňové odpočty úroků z hypoték právě jako podpora vlastnického bydlení jako jediná podpora, kterou střední třída má.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil vám čas k faktické poznámce.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: A v tom se liší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě jedna faktická poznámka kolegy Jana Volného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Dobře, pane kolego, já si myslím, že to Patrik Nacher dobře vysvětlil, mělo to hlavu a patu. Určitě ten váš postup tenkrát nebyl správný. Nicméně máte trochu pravdu, že to je něco za něco. Ale my jsme si přece říkali - mluvíte o tom vy celou dobu, mluví o tom pan prezident, mluvíme o tom my - že začneme rušit daňové výjimky. A toto je jedna z daňových výjimek, kterou je možno právě tím, že se toto zruší, zrušit jako první, nebo my už jsme jich zrušili víc. Ale přece my jsme si řekli, že bychom měli jít tou etapou rušení daňových výjimek, a toto je jedna z těch daňových výjimek.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě kolega Patrik Nacher, další faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Já jsem vlastně ještě zapomněl na jednu věc a připomněl mi to svým vystoupením kolega Munzar. Ten kontext nejenom časový, kdy jsem porovnával ty časy, já jsem porovnal schválně rok 2013 a letošní rok, protože se bavíme o finanční krizi a reakci na ni. Ale on je tady kontext ještě toho, z jaké pozice to navrhujete. Já uznávám, že vy jste to navrhovali v roce 2015, 2016, ale vždycky jste to navrhovali z pozice opozice. Ale když jste byli ve vládě a měli jste možnost to snížit, tak jste to neudělali nikdy. To znamená, že tady je i ten kontext toho, že samozřejmě - a to není ve zlém, to je prostě logické, že když je někdo v opozici, tak je takový rozšafnější a navrhuje takové dobrodružnější věci, které když je ve vládě, tak samozřejmě nenavrhuje. I toto je kontext, prosím pěkně, v jaké pozici a v jaké roli ten člověk zrovna v té chvíli sedí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kolega Martínek musí ještě posečkat, protože tady mám další faktické poznámky. Já přečtu jejich pořadí - kolega Vojtěch Munzar, Lubomír Španěl, Věra Kovářová, všichni s faktickou poznámkou. Takže nyní Vojtěch Munzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Tak já už to nebudu protahovat, už vystupuji naposled. Na pana kolegu Nachera vaším prostřednictvím. Ono je hezké to slyšet. Já vím, že vy jste, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, vždycky podpořil i naše návrhy na zrušení daně z nabytí nemovitostí. My si to tady předkládáme, já jsem tady v prvním čtení řekl ta data, jenom v tomto volebním období kolikrát jsme navrhovali zrušení. Vždycky jsme tady slyšeli nesouhlasné stanovisko paní ministryně, vždycky jsme slyšeli a viděli nesouhlasné stanovisko hlasováním vašich kolegů. Proto já nechci do té minulosti už zabředávat, protože jsem rád, že paní ministryně změnila názor, že vyslyšela naše argumenty a snad se konečně ke zrušení daně z nabytí nemovitostí dostaneme. Jen mě mrzí, že to vždycky musí být zkomplikované nějakými dodatečnými podmínkami. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Lubomír Španěl, poté paní poslankyně Kovářová - k faktickým poznámkám. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane Volný prostřednictvím pana předsedajícího, já na vás musím reagovat, protože já jsem bytostný nepřítel daňových výjimek, opravdu, daňových výjimek. Ale odečet úroků z hypoték a stavebního spoření není daňová výjimka. (Projevy nesouhlasu.) Ale není. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Věra Kovářová s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Já bych chtěla reagovat na pana poslance Nachera prostřednictvím pana předsedajícího. Měl byste možná pravdu s tím, co jste říkal, kdo to podává, za jakých okolností, kdybychom tady předtím neslyšeli vůči opozičním návrhům výhrady. První výhrada na zrušení daně z nabytí nemovitostí byla, že je to součástí, pevnou součástí našeho daňového řádu již po desetiletí a není možné tuto daň vyčlenit. A druhým důvodem bylo to, že paní ministryně nechce zrušit tuto daň, a to proto, že je rozpočtově odpovědná. Takže to byly důvody, které jsme tady uváděli - a náhle zrušení té daně jde. Takže jenom abychom si říkali, co je fér.

A jestliže tady uvádíme to, co bylo někdy, nechci říci za krále Klacka, ale někdy kdovíkdy, tak si můžeme porovnat tím, co se tady často argumentuje, schodkem státního rozpočtu, jak to bylo strašné za pana ministra financí Kalouska, jak byl vysoký státní rozpočet, pardon, schodek státního rozpočtu 190 miliard, a že to bylo jako vždycky drama, že Kalousek byl strašný. Vy se podívejte - máme tady schodek 500 miliard, a my se vůči tomu nevymezujeme. A mohli bychom říkat, kde je tedy ta rozpočtová odpovědnost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A nyní konečně pan poslanec Tomáš Martínek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Já chci věřit, že vláda má nějaký plán, když tady vlastně teď přijdeme o daňové příjmy poměrně vysoké, jak se vlastně dostat z té krize, když tady budeme tento rok zadluženi, nebo plánem zadluženi o 500 miliard, tedy 50 tisíc korun na každého občana včetně kojenců, a má to postupovat dalších sedm let, tak jak se z toho dostaneme. Doufám, že to má vládní koalice promyšleno.

Já bych chtěl připomenout, že už od roku 2018 čeká na projednání sněmovní tisk 293, který vlastně řešil stejnou problematiku, přinášel slevu na pořízení vlastnického bydlení pro rodinu až 240 tisíc korun, což by de facto znamenalo, že naprostá většina kupujících pořizujících si vlastní bydlení by daň neplatila a byla by pro ně zrušena. Měl by výrazně nižší dopady do státního rozpočtu a současně by například umožnil i zachování těch dalších daňových slev, co tam jsou.

Každopádně bych chtěl říci, že tady předkládám pozměňovací návrh, který reaguje na stále trvající problematickou situaci dostupnosti vlastnického bydlení v České republice. Vzhledem k vysoké poptávce po bytech a nízké nabídce volných bytů je stále pro velké množství obyvatel obtížné pořídit si vlastní bydlení. Prostředky vynaložené na koupi nemovitosti k zajištění vlastnického bydlení jsou pak ještě navýšeny o daň z nabytí nemovitých věcí. Proto navrhuji, aby byly od této daně osvobozeny všechny fyzické osoby, které jsou občany České republiky, Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru.

Domnívám se, že je třeba podpořit fyzické osoby, které si pořizují vlastní bydlení, naopak právnické osoby, které nemovitosti nepořizují za účelem uspokojení potřeb bydlení, stejně jako občané třetích zemí by daň z nabytí nemovitých věcí státu dále odváděli. Právnickým osobám je stále zachována možnost veškeré náklady na hypoteční úvěr započítat do nákladů společnosti. O tuto výhodu mají být dle vládního návrhu naopak připraveny fyzické osoby. Rozdílné sazby daně z nabytí nemovitých věcí pro fyzické a právnické osoby platí i v jiných členských státech Evropské unie, mezi které patří například Švédsko nebo Velká Británie.

Čeští občané jsou poplatníky mnoha daní, kterými přispívají do státního rozpočtu, obdobně občané Evropské unie prostřednictvím svých státních rozpočtů přispívají do rozpočtu Evropské unie, ze kterého čerpá výhody Česká republika. Tento pozměňovací návrh sníží negativní dopady původního vládního návrhu na státní rozpočet a přinese výhody především českým občanům. Osvobozené fyzické osoby by nadále nemusely ani podávat daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Radka Kotena, připraví se pan poslanec Marian Jurečka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den, dámy a pánové. Když tady poslouchám tu diskusi, tak samozřejmě tady padají naprosto věcné argumenty a padají tady i dobré nápady, co se týká pozměňovacích návrhů. Já bych tady jenom shrnul, že v minulosti se stát skutečně choval jako takový ten správce toho výpalného. Takže lidé, kteří si chtěli koupit nemovitost anebo ji prodávali, tak byli nuceni zaplatit takovéto výpalné státu a i na to výpalné si museli půjčit, například formou hypotéky. To, že ten základní návrh počítá s tím, že se zruší odpočet z hypoték, je velmi špatné a je dobře, že tady vzniklo tolik pozměňovacích návrhů na to, aby tyto odpočty zůstaly zachovány. Takže doufejme, že zvítězí zdravý rozum a konečně přestaneme vybírat výpalné od našich občanů, kteří hodlají bydlet ve svém a kteří by rádi si brali jenom takové částky, aby ještě nemuseli platit další částku státu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Marian Jurečka v řádné přihlášce, zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já bych s dovolením chtěl vaši pozornost upoutat k několika pozměňujícím návrhům k tomuto tisku, jejichž cíl je zvýšit dostupnost bydlení, snížit náklady na bydlení a také vlastně svým způsobem pomoci rozpohybovat trh s nemovitostmi. Tedy vlastně mám prakticky totožné cíle, jako má tento tisk, který k nám doputoval, a také i argumentace, kterou slyšíme ze strany vlády, vládní koalice i paní ministryně.

Ve svém prvním pozměňujícím návrhu vlastně navrhuji, abychom snížili daň z přidané hodnoty u takzvaného sociálního bydlení, u bytů do 120 metrů čtverečních a u rodinných domů do 350 metrů čtverečních plochy. To jsou poměrně běžné nemovitosti, kde drtivá většina normálních obyčejných lidí bydlí, a dovoluji si tedy navrhovat, abychom udělali snížení u té první varianty, aby se snížila sazba na 15 % a na 10 %. Tento návrh je v souladu s evropským právem, není tedy tady žádný problém, abychom to odmítali z důvodu odkazu na evropskou směrnici a podobně. Takže toto bych byl velmi rád, kdybychom zvážili, jak zdostupnit bydlení našim občanům.

Pak je zde druhý návrh, jehož cílem je zrušení, a tedy osvobození povinnosti platit DPH při koupi nových bytů u fyzických osob. Dnes je paradoxní situace, kdy pokud budeme kupovat takovýto byt jako právnická osoba, jako plátce DPH, tak si DPH odečtu, stát mi ho vrátí. Pokud to kupuji jako fyzická osoba, tak to zaplatím. Jsem si vědom toho, že tento návrh je v tento okamžik v rozporu s evropským právem. Proto si tady dovoluji navrhnout přechodné ustanovení, aby tato účinnost byla od roku 2023, aby byl tady čas pro Ministerstvo financí vyjednat tuto výjimku. Myslím si, že i v jednání nebude zas tak dramatický problém. Zase byla by to pomoc v řádu statisíců, která by běžným občanům, fyzickým osobám, zpřístupnila bydlení a pomohla by samozřejmě i rozpohybování trhu s byty, a v této situaci by to také mělo nepřímý pozitivní efekt na sektor stavebnictví a výstavbu nových bytů.

Pak mám návrh, který se týká toho, co tady bylo diskutováno, a sice aby když tady se mluví o tom, že je tady ambice zvýšit podporu bydlení, tak aby se to nedělalo systémem, že vlk se sice nažere, ale koza zůstane celá. To znamená, sice se zavede zrušení daně z převodu nemovitosti, ale zároveň se zvýší odpočet úroků z hypoték ze základu daně. Já tady zopakuji to, co jsem tady říkal v minulosti dvakrát na jednání Sněmovny. Uvědomme si, že pro spoustu rodin a těch vlastníků, kteří jdou cestou, že koupí starší nemovitost a tu nemovitost budou opravovat a hypotéku, kterou si vezmou, z velké části využijí i na investici do této opravy nemovitosti, tak tímto návrhem budou tito lidé potrestáni. Protože tito lidé si dost často berou hypotéky na delší časové období, s vyšší úrokovou sazbou, a ti už v tento okamžik nebudou mít větší podporu bydlení odpuštěním daně z převodu nemovitosti, ale budou postiženi tím, že si neodečtou právě úroky z té hypotéky. Takže velmi bych se přimlouval za to, je to pozměňující návrh, který je tady v různých obměnách, prosím pěkně, jestli chceme mluvit o tom, že chceme větší podporu bydlení, super, tleskám tomu, zrušme daň z převodu nemovitosti, ale zachovejme možnost odpočtu úroků z hypoték ze základu daně. Mně to dává poměrně velkou a jasnou logiku. (Hluk v jednací síni.)

Pak tady mám návrh, který vlastně se alespoň snaží o to ten nápad zrušit ten odpočet úroků z hypoték ze základu daně alespoň k roku 2023 jako určitý kompromis, aby tady byl ještě třeba čas po příštích volbách s tím něco udělat.

A pak tady mám jeden návrh, který se týká docela absurdní situace, na který bych chtěl upozornit. Nevím, zdali si toto ministerstvo uvědomuje, ale ten vládní návrh umožňuje osvobození od daně z příjmu v případě použití prostředků získaných prodejem nemovitosti do obstarání vlastní bytové potřeby. Přechodné ustanovení takovou možnost připouští pouze u prodeje nemovitostí nabytých po účinnosti zákona. Takovéto uspořádání je docela nespravedlivé. Vytváří totiž dvě skupiny vlastníků, které budou existovat vedle sebe. Osoby, které zakoupí nemovitost před nabytím účinnosti zákona, byť i jeden den předem, ji nebudou moci pět let prodat bez uhrazení daně. Osoby, které ji nabydou kdykoliv poté, již budou od té daně plně osvobozeny. A mohou tak vznikat vlastně absurdní situace, kdy někdo bude vlastnit nemovitost například jeden měsíc, prodat ji a od daně bude osvobozen, a někdo jiný, kdo nemovitost ke stejnému okamžiku vlastní třeba již čtyři roky, při jejím prodeji od daně osvobozen nebude. Tento patrně nezamýšlený účinek zákona může mít velmi negativní dopad na trh s nemovitostmi v podobě několikaleté deformace cen, do konce roku 2020 také omezení poptávky. Může tak docházet k vyššímu výskytu postupů obcházení zákona prostřednictvím převodu přes majetky účelových korporací.

Dovoluji si -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já vás na chvilku přeruším a požádám sněmovnu o klid. Pokud diskutujete něco jiného, než je sněmovní tisk 866, tak prosím v předsálí. Pokračujte.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já už budu končit. Dovoluji si na tento pozměňující návrh opravdu upozornit. Tento pozměňující návrh vlastně řeší tu situaci tak, a narovnává ji, že od daně budou osvobozeny prodeje nemovitostí i před nabytím účinnosti tohoto zákona, pokud budou získané prostředky určeny pro jinou bytovou potřebu. Takže prosím pěkně uvědomme si, co bychom tímto vytvořili za dvojkolejnost, a zvažme podporu i tohoto pozměňujícího návrhu. Já se potom k těm jednotlivým pozměňujícím návrhům a jejich číslům přihlásím v podrobné rozpravě.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marianu Jurečkovi. Ještě než dám slovo kolegovi Janu Skopečkovi, který se přihlásil v obecné rozpravě, konstatuji omluvu došlou panu předsedovi Poslanecké sněmovny, a to od paní Jany Mračkové Vildumetzové od 17.30 hodin do konce jednacího dne. Nyní pan kolega Jan Skopeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já také představím několik pozměňujících návrhů. Nicméně obecně my jsme velmi rádi, že tento návrh tady leží a že je konečně šance daň z nabytí nemovitosti zrušit. Dobře víte, že občanští demokraté tento návrh představili a navrhli v této Poslanecké sněmovně při různých příležitostech opakovaně. Bohužel jsme vždycky slyšeli od paní ministryně negativní stanovisko. K pousmání je i odůvodnění ze strany vlády k těmto našim legislativním návrhům, kdy vláda ve svém stanovisku napsala, že zrušit daň z nabytí nemovitosti je nesystémovost, zbytečnost, hloupost a podobné věci.

Dnes to tu tedy, byť se zpožděním, máme. Je to dobře, protože já tu daň považuji za velmi nespravedlivou. Musíme si uvědomit, že ta daň je několikanásobné zdanění stejné věci, stejného člověka, stejného příjmu. Ten člověk, který si chce pořídit bydlení, musí nejdříve na to bydlení vydělat. Je zdaněn daní z příjmu, poté si začne stavět, nebo koupí hotovou nemovitost, platí v tom DPH. Pak ještě daň z nemovitosti, kterou platí obcím, a tato čtvrtá daň tam už opravdu byla jako několikanásobné zdanění jednoho předmětu daně.

Takže v tomto smyslu to vítám. Bohužel, nebylo by to hnutí ANO, které v jedné kapse ty peníze daňovému poplatníkovi nechává, ale od stejného člověka z druhé kapsy je chce vytáhnout, a to prostřednictvím zrušení daňových odpočtů, odpisů. Myslím si, že to je velmi špatný krok, z několika důvodů. A to zejména v té době krize, kdy trh nemovitostí, jak vidíme, na tom není dobře, nebyl dobře ani před samotnou koronakrizí. A uvědomme si, že i Česká národní banka přistoupila k poměrně přísnější regulaci poskytování hypoték prostřednictvím doporučení komerčním bankám, kdy jim brání v tom, aby poskytovaly stoprocentní hypotéky tomu, komu uváží banky půjčovat. Je tam omezení, co se týče hodnoty úvěru k ceně nemovitosti, k příjmům toho, kdo o to žádá, k jeho celkovému zadlužení. Koneckonců Česká národní banka to chce zahrnout i do zákona, aby to byla zákonná možnost takto regulace, myslím, že třetí bod na našem jednání se tohoto tématu právě týká.

A v takové chvíli, kdy skutečně dochází i ze strany státu nebo státní instituce, České národní banky, k tomu, že ten trh je více regulován, ceny nemovitostí v některých, zejména větších městech byly obrovské a obecně je problém zejména pro mladší generaci nebo ty, kteří si kupují první byt, si skutečně tu nemovitost pořídit z hlediska její vysoké ceny, tak v tomto případě rušit něco, co bylo jistou pomocí pro ty, kteří si chtěli pořídit vlastní bydlení, a sice zrušit jim možnost odečtu úroků z hypotéky, je věc, která určitě tomu, aby si lidé pořizovali vlastní bydlení, nepomůže. A já si myslím, že když si lidé pořizují vlastní bydlení, přestože to je na dluh, tak pokud je to rozumné racionální rozhodnutí a ti lidé mají šanci hypotéku splatit, tak je to možná jeden z vůbec nejrozumnějších způsobů, na co se zadlužit.

My se často divíme, nebo vidíme velmi smutné případy, kdy se lidé zadlužují na dárky na Vánoce, kdy se lidé zadlužují na dovolené a podobné věci, ale pokud se zadlužují na nákup nemovitosti a stávají se vlastníky a začínají pečovat o svůj vlastní majetek, tak si myslím, že to má i nějaký vyšší celospolečenský pozitivní efekt. V tomto smyslu opravdu nerozumím, proč zrovna v této chvíli, v době, kdy skutečně si člověk nemůže dovolit pořídit bydlení většinou jinak než prostřednictvím hypotečního úvěru, proč chce vláda házet klacky pod nohy těmto lidem, kteří se o sebe chtějí postarat, kteří jsou zodpovědní a pořizují si svoje vlastní bydlení.

Takže já taky velmi budu hlasovat pro jakýkoliv - a je jich tady několik návrhů vložených v systému, které vracejí, nebo chtějí vyjmout z vládního návrhu právě to, aby mohli nadále lidé daňově si úroky odpočítat - tak budu hlasovat pro každý pozměňovací návrh, který tuto možnost samozřejmě zachová. Doufám, že se najde v Poslanecké sněmovně většina. Protože je to skutečně pomoc těm lidem. A pokud bychom na jedné straně zrušili daň z nemovitostí, ale na straně druhé zrušili odpočty, tak se nic neděje a ten trh příliš nerozpohybujeme a určitě nezvýšíme možnost pořídit si bydlení pro zejména mladé lidi, střední třídu, naopak jim to zkomplikujeme.

Protože návrh na to, aby se zachovala možnost odpočtu úroků z hypoték, protože ten pozměňovací návrh podala celá řada kolegů z celé řady politických klubů, tak jsem se samozřejmě v tomto směru neopakoval, nemělo to smysl. Podal jsem jiné tři pozměňovací návrhy, které podle mého názoru vylepšují vládní podobu toho zákona.

Je to jednak pozměňovací návrh, který sjednotí lhůtu pro přechodné období s navrženým zvýšením daňového testu při prodeji nemovitosti.

Druhý pozměňovací návrh se zabývá tím, že směřuje ke snížení lhůty daňového testu pro osvobození příjmu z prodeje nemovitostí na sedm let ve srovnání s vládním návrhem, který jej prodlužuje na deset let, takže já to měním na sedm. Jsou tam i pozměňovací návrhy kolegů, třeba kolega Munzar navrhuje pět let, sedm let je jakýsi kompromis. Ale zvýšení na deset let samozřejmě také způsobí spíše problémy na trhu nemovitostí, než aby ho nějakým způsobem oživilo.

A konečně třetí pozměňovací návrh, ke kterému se v podrobné rozpravě přihlásím, je pozměňovací návrh směřující k odpuštění daně z příjmu poplatníka, který použije část prostředků získaných z prodeje nemovitosti na nákup dalšího bydlení. Protože jak říkám, když si člověk pořizuje bydlení, ať už na hypoteční úvěr, nebo ze svých vlastních úspor, tak si myslím, že to je pozitivní věc a že to má větší společenský efekt. Protože každý, kdo vlastní a stará se o svůj majetek, kultivuje ho, tak to má samozřejmě nějaké - ekonomickými slovy - pozitivní externality směrem k celé společnosti.

Takže děkuji pěkně za pozornost a moc prosím, abychom na jedné straně daň nerušili, a tedy nechávali v jedné kapse lidem peníze, ale z druhé kapsy jim to brali prostřednictvím zrušení možnosti odpočtu hypoték. Jestliže chceme lidem pomoci, jestliže jim chceme více zpřístupnit bydlení a jestliže chceme rozhýbat hypoteční trh, tak tu daň zrušme bez nějakých dalších podmínek.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Skopečkovi. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Dívám se, jestli se hlásí ještě někdo z místa, nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě. Ano, paní místopředsedkyně vlády, ministryně financí Alena Schillerová.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, já nebudu mluvit dlouho. Navážu hned na pana poslance Skopečka, protože to ve mně ještě rezonuje, ta jeho slova. Dva a půl roku tady, nebo dva a čtvrt, co jsem ministryní, nebo dva a pět měsíců, nebo šest, no vlastně dva a půl, tak slyším od vás, jak je složitý daňový systém. Jak je zaplevelený. Jak je nepřehledný. A s jakoukoli výjimkou přijdu a navrhnu na zrušení, tak je zle. A první voláte po tom: to nejde, a proto, a je jedno, že je to teď zrušení odpočtu na úvěry nebo cokoliv jiného. Takže prostě musíme si říct, co vlastně chceme. V tom úplně jasno evidentně nemáte, při vší úctě, protože se mi ještě nestalo, že byste nějakou výjimku, přišel s návrhem na zrušení nějaké výjimky, když voláte pořád - a dnes jsme měli debatu opět na rozpočtovém výboru a budeme mít příští týden, a opět budu slyšet, jak je složitý daňový systém, ale prostě ty výjimky jakékoli navržené na zrušení prostě nepodporujete.

Je tam jedna ke zrušení úvěru, zrušení umožnění úroku z úvěru. My jsme to nastavili tak, aby se to týkalo až smluv, které budou uzavřeny po 1. lednu 2022, to znamená, všechny staré smlouvy, třeba 30 let, doběhnou. A vlastně bude se to týkat, často dostávám dotazy, refinancování, tak ty samozřejmě všechny doběhnou. A ono to není úplně, je to klasická daňová výjimka. Tady někdo řekl, že ne. Je to klasická daňová výjimka. A nedosáhnou na ni všichni. Když rodiče dají peníze dětem nebo půjčí nebo jim je darují, tak prostě ti nemají žádné odpočty. A když se podíváte, tak to, že zrušíme daň z nabytí - a já už nebudu opakovat to, co jsem říkala při prvním čtení, řekneme si to možná ještě při třetím - je rozdíl té doby, kdy jsme v těžké krizi, a snažili jsme to, považujeme to za jedno z protikrizových opatření.

V podstatě ti lidé dostanou, kdo dneska platí, a taky to tu někdo řekl, tuto daň. Jenom fyzické osoby. Právnické osoby si to vyřeší převodem obchodního podílu, na to se prostě dosáhnout nedá, obejdou to. My jsme to řešili mnohokrát v minulosti a není na to žádný recept, který by byl v souladu s Ústavou. Kdysi si developeři prolobbovali, že u novostaveb se tato daň neplatí, takže to vlastně platí občan, který si kupuje, druhou, třetí - další daň. Já vím, připomínáte mi moje výroky z dob, kdy jsem se proti tomu vždy vyslovovala, a ty důvody byly především fiskální, protože je to 13 mld. Dnes jsme v situaci, kdy musíme pomoct, musíme dát likviditu občanům, firmám, a toto je jedna z cest.

Časový test - to už tomu úplně nerozumím. Co vám vadí na časovém testu? Prostě kdysi se tady vylobbovalo pět let časového testu. A máme, aniž bych kohokoliv chtěla kritizovat, případy, kdy někdo má desítky i stovky bytů. A je to dáno tím, že samozřejmě pokud tam má trvalé bydliště, tím reaguji na to, co tady někdo z vás říkal, když se manželé rozvádějí a jsou nuceni prodat nemovitost a mají tam trvalé bydliště, tak časový test je dva roky, ten tam zachováváme. Pokud tam má někdo trvalé bydlení, my vůbec nebrojíme proti trvalému bydlení, tak tam prostě zachováváme tu výhodu toho, že po těch dvou letech, když to prodá, je to samozřejmě osvobozeno. Když by prodal nemovitost a investoval do nového bydlení, tak samozřejmě také. Pouze natahujeme časový test u dalších investičních bytů. Proč ne deset let? Proč? Naopak, my se domníváme, že je to prostě opatření, které naopak může vést k tomu, že se byty, které dnes jsou v rukou investorů, investiční byty, mohou dostat na trh a mohou je získat občané, kteří si potřebují zajistit vlastnické bydlení. Takže ten argument s rozvodem a s těmito věcmi neberu a myslím si naopak, že je to velice dobré opatření. A nevidím žádný důvod, proč sedm let. Proč? Dejme tam deset. Já jsem dokonce navrhovala patnáct, ale pravda je, že na vládě proběhla nějaká debata a domluvili jsme se na deseti. A zase, abychom začali s čistým štítem, tak se to týká až těch nemovitostí, které budou pořízeny po 1. lednu 2021, takže všichni dojedou, abychom měli naprosto jasný řez. Takže si myslím, že to je fér opatření.

A já myslím, že všechno ostatní už se nějakým způsobem opakovalo, takže dál reagovat nebudu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se pana zpravodaje, jestli má zájem o závěrečné slovo po obecné rozpravě. Ano. Nemohu připustit faktickou poznámku, nejsme v rozpravě.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý večer. Mám jenom technickou záležitost. Za prvé nebyl zatím podán návrh na zamítnutí zákona. A za druhé vystoupilo jedenáct lidí, z nichž několik opakovaně. V podstatě se diskuse, jak tady bylo konstatováno, soustředila na zachování možnosti uplatňovat odpočet z úroků z nově uzavřených smluv o úvěru na bydlení. To byla první skupina. A druhá skupina šla směrem k prodloužení nebo ke změně časového testu pro příjem z prodeje nemovitých věcí, který v zákoně je posunut z pěti na deset let. Byly tady nejrůznější návrhy. A za třetí se to týkalo vlastně snižování DPH v případě sociálních bytů a to je třetí skupina pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Konstatuji, že nepadl žádný návrh, o kterém bychom mohli hlasovat po obecné rozpravě. Ještě než otevřu rozpravu podrobnou, konstatuji došlou omluvu kolegy Jana Pošváře od 18 hodin do konce jednacího dne. Nyní otevírám rozpravu podrobnou. S přednostním právem se do ní hlásí pan kolega Marian Jurečka, využije svého přednostního práva. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já se pokusím být velmi stručný, ale jenom okomentuji jednu věc. Tady se mluví o tom, že daňové výjimky jsou jakoby ve sto procentech vždycky špatně, a proto je potřeba je vymýtit. Já s tím nesouhlasím, protože například v oblasti daňových výjimek a daňových slev, které tady aplikujeme na poplatníka, manžela, manželku, na děti, si myslím, že jsou to naprosto správné výjimky, kterými naplňujeme, řekněme, určitou podporu části obyvatel, v tomto případě rodin, rodičů, porodnosti a kompenzujeme rodičům určité jasné náklady, které mají spojené s výchovou dětí. To dává přece logiku. Přece nemůžu říct, že každá daňová výjimka je špatně.

To stejné platí v tomto případě. Já si myslím, že touto daňovou výjimkou prostě podporujeme velmi dobře systémově dlouhodobě dostupné bydlení především pro středně- a nízkopříjmové lidi. A já bych byl velmi rád, aby se tady paní ministryně jasně vyjádřila, jestli u těch běžných případů, které zažíváme především na venkově, kde si mladí lidé koupí nemovitost třeba za částku do 2 milionů korun, ale potřebují další 2 miliony korun na rekonstrukci nemovitosti, takže mají hypotéku ve výši 4 milionů korun, neřeším tu otázku spoluúčasti v tom konkrétním příkladě, tak mi řekněte, jestli při hypotéce na 25, 30 let tito lidé zrušením daně z převodu nemovitosti na tom budou lépe, než jsou dnes. Nebudou. A poprosím, doložte potom ty konkrétní příklady, protože já mám příklady, které jsem si počítal, a nevychází to lépe. Protože navíc je potřeba si uvědomit, že většina těchto klientů je méně bonitních a má na hypotékách vyšší úrokové sazby. Prosím pěkně, nedívejme se na tu část hypotečního trhu, nebo trhu s nemovitostmi, která kupuje nemovitosti cashově, jsou to bohatí lidé, neřeší žádné hypotéky, těm to samozřejmě pomůže, ale my tím potrestáme lidi, kteří jsou na venkově, nízko- a středněpříjmové rodiny.

V podrobné rozpravě se tedy hlásím k pozměňovacích návrhům. Ten první se týká snížení DPH na 10 %, je to sněmovní dokument 5314. Potom se to týká DPH u zrušení bytů, sněmovní dokument 5315. Pak se to týká zachování odpočtu úroků, 5316. Pak se to týká zrušení odpočtu úroků až v roce 2023 a to je sněmovní dokument 5317. A potom je to osvobození pro bytovou potřebu zpětně a je to sněmovní dokument 5714. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kolega Skopeček se hlásí s přednostním právem za nepřítomného předsedu klubu ODS také v podrobné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Využil jsem přednostního práva, což obvykle nedělám, abych mohl reagovat na závěrečné slovo paní ministryně financí. Ona se vždycky velmi ráda hlásí v závěrečném slovu, aby na ni nikdo nemohl reagovat, na ty polopravdy, na tu snahu pokroutit realitu. Tak alespoň teď v podrobné rozpravě.

Paní ministryně říká, jak jí vyčítáme, že je v České republice složitý daňový systém. Bohužel je složitý daňový systém. Já jsem vždycky férově dodával, že to je hřích řady vlád předchozích, ale tato vláda k tomu nikterak pozitivně nepřispěla, nebo to nezměnila. Naopak daňový systém dál komplikuje a podle všech mezinárodních srovnání je to parametr, který snižuje naši konkurenceschopnost. V žebříčcích sestavených Světovou bankou, Doing Business, je to věc, která nás posouvá směrem dolů. Ministerstvo financí hnutí ANO řídí už celou řadu let a mělo na to, aby připravilo systémovou změnu, aby systémově přistoupilo k nejrůznějším výjimkám daňového systému, a neudělali nic. Ať bylo období ekonomického růstu, dobrého počasí, kdy měli vládní většinu, pohodlnou vládní většinu, a nějaká systémová změna v oblasti daní nic. Nekonala se.

Andrej Babiš tady sliboval nový zákon o daních z příjmů, paní ministryně slibovala nový zákon o daních z příjmů. Kde je, paní ministryně, ten zákon? Kde je? Vždyť jsme o něm slyšeli už léta. Pan ministr financí Babiš tehdy říkal, že vám ho jenom předá, abyste ho tady předložila. Tam jste se mohli vyřádit na těch výjimkách. Neudělali jste v tom nic! A teď ve chvíli, kdy chcete vrátit nebo zrušit daň z nabytí nemovitosti, tak jste si najednou na výjimky vzpomněli. A vzpomněli jste si na takovou, kdy ji chcete vzít lidem, kteří si pořídí bydlení. No to je fakt krásný přístup k výjimkám! Všechny ostatní výjimky tam necháte, a ty, které mají pomoci střední třídě a lidem, kteří si pořizují bydlení, tak to jim zrušíte! To je normální přístup? Tohleto? K zaplevelenému daňovému systému, kde jsou stovky výjimek... Že zrušíme tu, která zkomplikuje přístup lidem k bydlení? Fakt výborný!

Hlásím se k pozměňovacímu návrhu 5723, 5724 a 5722. Uvedl jsem je a vysvětlil v obecné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Skopečkovi. A nyní už v pořadí tak, jak jsou přihlášeni v podrobné rozpravě - pan poslanec Dominik Feri, připraví se pan poslanec Blaha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, já si také myslím, že by to mělo být zrušení daně z nabytí nemovitost bez dalšího, a proto jsem předložil pozměňovací návrhy, které se týkají zachování počtu (odpočtu) úroků z hypoték a zachování současné podoby časového testu. Hlásím se ke sněmovním dokumentům číslo 5362 a 5457. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Blaha. Připraví se pan poslanec Španěl. Pan kolega Blaha tady asi není. Tak ho přeskočíme. A pan kolega Španěl. Připraví se pan kolega Hrnčíř. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dobrá, paní ministryně, tak jste mě téměř ukecala, že je to daňová výjimka. Já bych to spíše nazýval daňovým bonusem. A potom, jak bude představovat kolega Hrnčíř naše pozměňovací návrhy, tak uvidíte, jak si to představujeme, protože tam jsou různé možnosti, abychom třeba opravdu pomohli rodinám s dětmi.

A teď k mému pozměňovacímu návrhu, který je zapsaný pod číslem 5453. A jak jsem již říkal v obecné rozpravě, jde o navýšení nezdanitelné položky z příležitostného prodeje z 30 000 ročního objemu na 40 000. Prosím o podporu, protože si myslím, že tohle skutečně státní rozpočet nepoloží a že z příležitostného prodeje taky nikdo nijak zvlášť nezbohatne. Takže si myslím, že je to možné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Španělovi. Nyní pan poslanec Hrnčíř. Připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jenom bych v krátkosti řekl, že my to zrušení daně z nemovitosti nebo z nabytí nemovitosti podporujeme. Je to náš návrh, leží tady už od listopadu. Nicméně nesouhlasíme tedy s tím, aby se zároveň zrušila možnost odpočtu úroků z hypoték, protože to považujeme za podporu především mladých rodin v pořizování vlastního bydlení. To znamená, chtěl bych se tady přihlásit k pozměňovacím návrhům.

Pozměňovací návrh pod číslem 5451 v podstatě ruší toto zrušení toho odpočtu. Pokud by to neprošlo, tak máme ještě pozměňovací návrh pod číslem 5450, který současnou hranici 300 000 korun pro uplatnění odpočtu úroků ročně snižuje tedy na 100 000. Takže bych požádal o podporu našich pozměňovacích návrhů.

Ještě zde mám pozměňovací návrh pod číslem 5303, ten se týká v podstatě výplat kompenzací a státní pomoci pro akciové společnosti, které si rozhodnou de facto v letošním a v příštím roce vyplatit dividendy do zahraničí, že by pozbyly nárok na jakékoli kompenzace ze státního rozpočtu.

Děkuji za podporu našich pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Hrnčířovi. Nyní paní poslankyně Věra Kovářová. Připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Ráda bych se přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden pod sněmovním dokumentem 5720 a týká se zrušení návrhu na zrušení odpočtu úroku z úvěru. Děkuji. (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Požádám sněmovnu o klid, abychom dali šanci alespoň zapsat pozměňovací návrhy. Nyní pan kolega Vojtěch Munzar. Připraví se Václav Votava. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já už jsem všechny pozměňovací návrhy lehce odůvodnil v obecné rozpravě, zároveň samozřejmě v systému jsou nahrané a je tam i odůvodnění, takže si dovolím přihlásit k sedmi svým pozměňovacím návrhům. Ty najdete pod číslem 5685, 5686, 5687, 5688, 5689, 5691, 5692.

A protože tady není přítomen můj kolega Stanislav Blaha, tak mě požádal, abych se přihlásil k jeho pozměňovacím návrhům, které najdete v systému pod číslem 5727 a 5728. Jsou také řádně odůvodněny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vojtěchu Munzarovi. Nyní pan poslanec Václav Votava. Připraví se Tomáš Martínek. Ještě znovu požádám sněmovnu o klid. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já jsem skromnější, než je pan kolega Munzar, na počet pozměňovacích návrhů. Mám pouze jeden pozměňovací návrh, ale myslím si, že je významný. Je v systému pod číslem 5698. Takto se k němu přihlašuji. Jedná se o možnost zachování odpočtu úroků z úvěrů, jak to tady rezonuje dneska celým odpolednem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Tomáš Martínek. A to by byl poslední přihlášený do podrobné rozpravy.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Nejdřív k té debatě, která tady proběhla ohledně daňových výjimek, bych připomněl, že pokud by prošel návrh ve vládním znění, tak by ta možnost odečíst úroky, o kterou vládní návrh ochuzuje fyzické osoby, tak by ji nadále mohly aplikovat právnické osoby, takže by zde byla vlastně výhoda pro právnické osoby, které to z mého hlediska potřebují méně než ty fyzické osoby, které by mohly uplatnit ten odpočet. Právnické osoby by mohly i nadále dávat do nákladů veškeré související příslušenství s úvěrem. Já osobně jsem také pro zrušení nějakých daňových výjimek, například tamhle s kolegou Nacherem předkládám zrušení daňové výjimky ohledně investičního životního pojištění a podobně.

Rád bych se tímto přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě, sněmovní dokument 5719, který by právě i to, co jsem tady zmínil ohledně daňové výhody pro právnické osoby, částečně řešil, a jedná se o osvobození fyzických osob od daně z nabytí nemovitých věcí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A tím jsme vyčerpali podrobnou rozpravu vzhledem k tomu, že se pan kolega Vojtěch Munzar přihlásil k pozměňovacímu návrhu kolegy Blahy. Ptám se tedy, jestli se někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem po podrobné rozpravě o závěrečná slova. Paní ministryně nemá zájem. Pan zpravodaj nemá zájem. Nepadl žádný návrh, o kterém bychom hlasovali ve druhém čtení, ani návrh na vrácení, a proto mohu druhé čtení tisku 866, bodu 387 ukončit. Děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodaji.

 

Pokračovat budeme bodem číslo 17 podle dnešního rozhodnutí Poslanecké sněmovny o pořadu schůze. A bodem číslo 17 je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.