PČR, PS 2017-2021, 49. schůze, část 369 (19. 6. 2020)

Pátek 19. června 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Petr Fiala)

260.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení
soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 453/ - třetí čtení

Já prosím paní poslankyně, pány poslance, aby se ztišili. Prosím všechny, kteří jsou nyní u stolku zpravodajů a už tam nemají být, aby vytvořili prostor pro svoje nástupce. Děkuji.

U stolku zpravodajů už je paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová a zpravodajka garančního výboru paní poslankyně Helena Válková. Já konstatuji, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 453/4, který nám byl doručen 3. června 2020, a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 453/5. Paní ministryně se ptám, zda si přeje vystoupit před otevřením rozpravy. (Chce krátce.) Ano, takže prosím, paní ministryně, máte slovo.

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nechci už zdržovat a jenom připomínám, že se jedná o vládní návrh zákona, kterým se mění trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl původně ze strany Ministerstva spravedlnosti předložen proto, abychom -

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já se omlouvám, paní ministryně. Dámy a pánové, prosím o klid, neslyšíme se tady navzájem, to není dobré. Děkuji vám. Prosím, paní ministryně, pokračujte.

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Primárním cílem tohoto návrhu bylo upravit právní rámec pro ukládání a výkon peněžitých trestů tak, aby byly tyto tresty ukládány ve větší míře než doposud. Nakonec byl spojen s dalším návrhem a to už vzešlo tady v Poslanecké sněmovně, je to tisk 466, který nastavuje výše jednotlivých hranic škody v trestním zákoníku. Je tady celá řada pozměňovacích návrhů, které jsme už předběžně trochu projednali v druhém čtení a ke kterým se tedy hodlám vyjádřit na závěr. Jinak prosím o podporu tohoto návrhu, který, myslím si, bude užitečný a bude kopírovat aktuálnost této doby. Děkuji.

Zvukovy zaznam

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni. Seznámím vás s omluvami. Pan poslanec Petr Třešňák od 12.00 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Petr Gazdík od 12 hodin ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Helena Langšádlová se omlouvá od 12.30 do 14 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Radek Vondráček od 11 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

A v tuto chvíli otevírám rozpravu. Přihlášený přihlášený do rozpravy je pan poslanec Tomáš Vymazal, připraví se paní poslankyně Květa Matušovská. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Tomáš Vymazal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si zde vystoupit, abych krátce připomenul svůj pozměňovací návrh pod písmenem C pro ty z vás, kdo třeba nesledovali druhé čtení této novely.

Jako předseda stálé komise pro kontrolu použití odposlechů se už přes dva roky setkávám s tzv. informační povinností a kontrolou jejího plnění. Institut informační povinnosti vznikl proto, aby se v případech, kdy je někdo odposloucháván, ale výsledný odposlech nakonec z nějakého důvodu není použit v rámci trestního řízení, tento odposlouchávaný člověk vůbec dozvěděl, že k tomuto závažnému zásahu do jeho základního práva na soukromí došlo, a mohl zákonnost příkazu k tomuto odposlechu nechat přezkoumat Nejvyšším soudem.

Informování o odposleších má ale dva problémy. Prvním je, že je dnes plnění této povinnosti uloženo tomu orgánu činnému v trestním řízení, který ve vztahu k odposlouchávané osobě pravomocně ukončil trestní řízení, takže to může být policejní orgán, může to být státní zástupce a může to být i předseda senátu soudu prvního stupně. Tato mnohost subjektů, které mají povinnost odposlouchávané informovat, mnohdy způsobí, že k informování některých osob vůbec nedojde. Neexistuje totiž centrální evidence, ze které by bylo jasně patrné, zda informační povinnost vznikla, komu přesně vznikla a ke kterému datu byla případně splněna. Druhým problémem je, že má k informování dojít až na konci celého trestního řízení, což může trvat roky, ačkoliv k zastavení trestního řízení vůči konkrétní osobě došlo třeba hned na samém začátku policejního vyšetřování a zbytek tohoto trestního řízení už se jí netýkal.

Můj pozměňovací návrh tento problém řeší tím způsobem, že povinnost informovat ukládá pouze státnímu zástupci, který má o všech fázích daného trestního řízení přehled, takže nebude mít problém udržovat patřičnou evidenci plnění této povinnosti. A dále můj návrh přesouvá vznik této povinnosti z konce celého trestního řízení už na konec řízení přípravného, které zpravidla končí podáním obžaloby státním zástupcem. Tato změna způsobí, že plnění informační povinnosti bude snadno kontrolovatelné, protože ji bude mít na starost státní zastupitelství, které má jasně danou hierarchii. Stejně tak tato změna způsobí, že se lidé o odposlechu svého telefonu nepoužitém v trestním řízení dozvědí mnohem dřív. Chtěl bych vás tedy poprosit o podporu svého pozměňovacího návrhu, jehož přijetí bylo minulý týden doporučeno i ústavně-právním výborem.

Na závěr bych si ještě dovolil k tomuto pozměňovacímu návrhu načíst drobnou legislativně technickou úpravu, která má za cíl formálně sjednotit pojmy v rámci mého pozměňovacího návrhu s pojmoslovím, které používá trestní řád. Tato úprava zní: V § 88 odst. 11 a v § 88a odst. 5 se slovo "bezprostředně" nahrazuje slovem "bezodkladně".

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji pěkné poledne. A další poslanec či poslankyně v obecné rozpravě - vystoupí paní poslankyně Květa Matušovská a připraví se Dominik Feri. Prosím.

Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, předstupuji před vás v zastoupení dnes nepřítomného poslance Zdeňka Ondráčka, který načetl pozměňovací návrh, kterým se prodlužuje promlčecí doba u zvlášť závažných zločinů a zločinů privatizace ze současných 20 na 30 let. Ústavně-právní výbor jako výbor garanční k tomu sice zaujal nedoporučující stanovisko, ale s konečnou platností rozhodnete vy. Já bych vám chtěla říci, proč byste návrh kolegy poslance Ondráčka měli podpořit.

Pro rozhodné období, o kterém mluvíme, tedy mezi roky 1991 až 2000, eviduje policie cca sto dosud neobjasněných vražd. U každé této vraždy je vedle přímé oběti také někdo oběti blízký, někdo, kdo přišel o svého syna, dceru, manžela, manželku, nebo jen o přítele, kamaráda. Všichni tito lidé se ptají proč. Proč policie nebyla schopna objasnit tento zločin proti životu a zdraví? Byla to neschopnost, nebo neměla policie dost důkazů? A mohla pachatele odhalit, obvinit a poslat před soud? Víte, kriminalistika je živá věda, která se stále vyvíjí. To, co se před 20 či 30 lety zdálo nemožné, je dnes zcela běžné.

Jako příklad uvedu obyčejnou kapku krve, která byla zajištěna na místě činu. Ještě před 20 lety kriminalisté dokázali maximálně určit, zda se jedná o krev zvířecí, nebo lidskou, a u té lidské krevní skupinu a podskupiny, tedy skupinovou příslušnost původce oné kapky krve. Dnes ze stejné kapky krve kriminalističtí experti díky DNA analýze určí konkrétní osobu, tedy individuální identifikaci. A víme my dnes, co bude v kriminalistické vědě za pět či deset let? Ne, nevíme. I díky DNA kriminalisté dodatečně objasnili několik případů vražd, které byly označeny jako neznámé a tvořily ony známé kriminalistické pomníčky, jakými jsou i známé případy např. Otýlie Vranské, ke kterému se policisté vraceli i po 80 letech. Jejich profesní čest jim totiž velí objasnit každý zločin proti životu a nejlépe i postavit jejich pachatele před soud.

Nejinak je tomu i v zahraničí. Vzpomenete si na vraždu bývalého švédského sociálně demokratického premiéra Palmeho z roku 1986? Před pár dny jsme se i z našeho tisku mohli dozvědět, že švédská prokuratura definitivně ukončila vyšetřování dosud neobjasněné vraždy, neboť hlavní podezřelý - zde nemohu mluvit o pachateli, protože nebyl soudem uznán vinným - zemřel. A pro vaši informaci, právě ve zmiňovaném Švédsku nebo třeba v USA jsou uvedené zločiny nepromlčitelné. V Německu je to až 25 let, na Slovensku je to od 3 do 30 let. I v zahraničí tedy objasňují staré vraždy i po více jak 20 letech, protože na jedné straně možná mizí ta paměťová stopa svědků, ale jsou a vznikají nové kriminalistické metody, které kriminalistům pomáhají, a soudy je uznávají.

Ještě než vás požádám o vaši podporu pozměňovacího návrhu poslance Zdeňka Ondráčka, dovolte mi jedno mé osobní sdělení. Jsem žena, která má dceru v předškolním věku, a vím, že kdyby se jí stalo cokoliv, že by jí někdo ublížil, že bych se nikdy nesžila s tím, že zločin, který se stal, by byl po 20 letech promlčen a možný pachatel by beztrestně bydlel či žil někde nablízku. Takovéto zločiny by měly být nepromlčitelné. Ale když to systémově údajně nejde, podpořte alespoň prodloužení promlčecí doby ze současných 20 na 30 let.

Děkuji vám za vaše zamyšlení nad mými slovy a podporu onoho zmíněného pozměňovacího návrhu. Zároveň žádám paní zpravodajku, poslankyni profesorku Helenu Válkovou prostřednictvím předsedajícího, aby před hlasováním o tomto návrhu jasně sdělila, že se jedná o tento návrh. Děkuji a věřím, že společně to změníme. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

Zvukovy zaznam

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Dominika Feriho a připraví se pan poslanec Jan Bartošek. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážení kolegové, vážené kolegyně, jestli mě něco na práci v ústavně-právním výboru těší, tak je to to, že se vypravujeme za hranice novinových titulků, nekloužeme po povrchu a snažíme se věci řešit skutečně odborně a prakticky po technické stránce. Myslím, že na tomto návrhu bylo odvedeno kus dobré práce, za což velmi děkuji paní zpravodajce i dalším kolegům, kteří uplatnili pozměňovací návrhy.

Za náš poslanecký klub mohu říci, že my podpoříme všechny pozměňovací návrhy, které se snaží prosadit více do praxe ukládání peněžitých trestů. Kdo tento obor sleduje, tak ví, že před dvěma nebo třemi dny Nejvyšší státní zastupitelství zveřejnilo výroční zprávu o činnosti za rok 2019, ve které se podává, že se to daří, že v minulém roce bylo uloženo 20 % peněžitých trestů ze všech odsouzených, což je oproti těm 5 % před pěti lety významný nárůst. V tom jdeme správnou cestou.

Pro mě osobně je trochu nepochopitelné, ale stálo by to možná za nějaký seminář nebo odbornou debatu, že se sice daří ukládat peněžitých trestů více, ale přesto existují zvláštní diskrepance mezi ukládáním peněžitých trestů v rámci různých okresních soudů, to znamená, v Domažlicích uloží 60 % peněžitých trestů, zatímco v ne tak dalekých Strakonicích je to jenom 25 %, což jsou tedy rozdíly, které mi nepřipadají, že by tam skladba trestné činnosti byla tak odlišná na to, aby tam ty rozdíly byly takto velké.

Ale celkově ten směr je dobrý. Jistě na tom má velkou zásluhu ministerstvo, Nejvyšší soud, Nejvyšší státní zastupitelství, Česká advokátní komora a jejich vzájemná spolupráce.

Rovněž podpoříme návrhy, které se týkají posílení významu dohody o vině a trestu jakožto nástroje restorativní justice, kdy - já jsem nebyl ve Sněmovně za situace, nebo v době, kdy se tento nový institut do trestního řádu zaváděl, ale myslím, že očekávání byla taková, že se to stane nástrojem relativně masivně využívaným. V současné době se využívají spíše podmíněné tresty, například podmíněné zastavení a tak podobně. To, co je kritizováno u dohody o vině a trestu, tak je zejména administrativní zátěž, což pak vede k tomu, že - když se podíváte na statistické výkazy, tak v roce 2017 to bylo 116 návrhů na schválení dohody o vině a trestu, v roce 2018 to bylo 139, v minulém roce 160. Tam si myslím, že máme ještě významné rezervy. Návrhy, které jsou obsaženy v pozměňovacím návrhu A, by mohly být nějakým dílčím krokem pro to, aby se dohoda o vině a trestu využívala více a aby to nebylo něco, s čím státní zástupci bojují buď pro administrativní obtíže, nebo například pro nesouhlas obviněných.

Co nepodpoříme, je pozměňovací návrh kolegy Zdeňka Ondráčka - již jsem k tomu vystupoval na výboru - a to z důvodu, že prodloužení promlčecí doby je jasná výsost zákonodárce. Zákonodárce zkrátka může říci ano, toto se bude promlčovat za takto dlouhou dobu, toto se nebude promlčovat vůbec, protože to má velkou společenskou škodlivost, je na tom nějaký široký společenský konsenzus. Jenže říci, že něco prodloužíme a zbytek neprodloužíme, je silně nesystémové a zase to povede k nějakému výkyvu nebo k nějakému vybočení z rovnováhy v rámci trestnosti a v rámci trestní represe. Co je podle mě asi nejpádnější důvod, je to, že v čase slábne nejenom síla uplatnitelných důkazních prostředků nebo pramenů důkazů, ale slábne s tím také nějaký požadavek z hlediska individuální prevence i prevence generální. To znamená, tento pozměňovací návrh nemůžeme podpořit. Přijde mi, že je napsán tak, aby to dopadlo spíše tedy na ty privatizační projekty než na ty zvlášť závažné zločiny.

Celkově ale tento návrh podpoříme. Ještě jednou děkuji všem, kteří na tom kus práce odvedli. Věřím, že to nebude interpretováno povrchně jenom z pohledu hranic škod, ale že to bude pojímáno komplexně a že tato novela přispěje k využívání například peněžních trestů a dohod o vině a trestu v praxi. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Jana Bartoška a připraví se zatím jako poslední pan poslanec Marek Benda. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem k tomuto tisku podal pozměňující návrh, který se týká symbolů hnutí, která směřují k potlačení základních lidských práv a svobod. Je to téma, které je velmi aktuální, a z toho důvodu jsem podal tento pozměňující návrh. Proběhla kolem toho diskuse v rámci ústavně-právního výboru, za kterou děkuji. V rámci tohoto mého pozměňujícího návrhu se diskutovalo i o výši trestu, kde já jsem navrhoval až osm let, a zde došlo ke zpřesnění a snížení trestu od dvou do šesti let, plus řekněme k určitému zpřesnění tohoto mého pozměňujícího návrhu.

Věřte, že pro mě je naprosto důležité, aby tento pozměňující návrh prošel. Vzhledem k tomu, že ta upravená podoba, kterou mám v současné době k dispozici - a zde bych chtěl poděkovat jak paní poslankyni Válkové, tak panu poslanci Výbornému nebo panu poslanci Bendovi a dalším, kteří se spolupodíleli na vyprecizování a snížení té sazby -, tak z toho důvodu jsem se rozhodl k jednomu kroku, a to je, že požádám, aby Poslanecká sněmovna odhlasovala stažení tohoto mého pozměňujícího návrhu, a poté ho načtu do sněmovního tisku 624, což je ten stejný trestní zákoník, který je otevřen na konci prvního čtení a čeká nás projednání ve výboru.

Tímto vám, kolegyně a kolegové, nabízím, jestliže se ztotožňujete s myšlenkou, se kterou jsem přišel, a jste přesvědčeni, že by u nás mělo dojít ke zpřísnění propagace symbolů stran a hnutí směřujících k potlačování práv a svobod, jsem připraven, že se můžete spolupodepsat k tomuto pozměňujícímu návrhu jako vyjádření podpory toho, že nesouhlasíte, aby se z masových vrahů dělal byznys.

To znamená, že poté požádám o hlasování o stažení tohoto pozměňujícího návrhu, který následně načtu do sněmovního tisku 624 v upravené podobě. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní jako poslední vystoupí pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, moc nás tady není, takže je to takové trochu mluvení spíše jenom pro historii. Já jsem původně ani nebyl přihlášen, protože si myslím, že ten tisk je na ústavně-právním výboru a ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti odladěn tak, že ho můžeme v klidu podle doporučení ústavně-právního výboru schválit a bude to všechno správně. Jenom mě k tomu vyprovokovala trochu paní kolegyně Matušovská, která za to nepochybně vůbec nemůže, alebrž zjevně tady přednášela stanovisko pana kolegy Ondráčka.

Já bych jenom byl rád, abychom věděli, že pokud se bavíme o promlčecí lhůtě - a já nepokládám za správné prodlužovat na třicet let, těch důvodů by bylo možné z teorie i praxe snášet mnoho jak z hlediska opožděného příchodu trestu, tak z hlediska obtížné prokazatelnosti. V řadě případů, pokud trestní stíhání například je zahájeno, tak se promlčecí doba staví, nebo dokonce obnovuje, ale každopádně, a k tomu existuje výrok Ústavního soudu, nelze prodloužit promlčecí dobu zpětně. To znamená, to, co tady zaznělo, že se jedná o trestné činy spáchané mezi lety 1991 až 2000, je úplný omyl. Je to úplný omyl, nevztahuje se to na žádné privatizační zločiny, teoreticky by se to mohlo vztahovat až na privatizační zločiny spáchané za vlád Miloše Zemana, Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse, ale ty zase nebyly podle zákona o velké privatizaci, takže na ty se to nevztahuje také. A promlčecí doba vždy se počítá, pokud uplynula, nelze ji ani zákonem zpětně obnovit.

To znamená, bavíme se jenom o tom, co je do budoucna, a tam, myslím, je na nějaké případné vážné zvážení, pokud budeme dělat nový trestní řád, jestli se mají obecně prodlužovat. Já pro to nejsem. Ale myslím, že vytrženě vzít jenom zvlášť závažné zločiny a říci prodlužuje se z dvaceti na třicet let, pokládám za úplný omyl. Takže bych poprosil, abychom i v této věci udrželi stanovisko ústavně-právního výboru a nepodpořili návrh pana poslance Ondráčka.

Zvukovy zaznam

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byla poslední... Ještě předseda klubu Pirátů Jakub Michálek. Ne, pardon, tady se s přednostním právem hlásila, mám to tady poznamenáno, paní zpravodajka, ale tak se domluvte. Tak prosím, pan předseda Michálek. Prosím.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já bych chtěl taky vystoupit v rozpravě k pozměňovacím návrhům.

Chtěl jsem vás poprosit o podporu pozměňovacího návrhu D3, který jsme podali s paní kolegyní Válkovou a který se týká kumulace trestů, toho, aby v důsledku toho, že standardní pachatel, který sedí ve vězení, tak polovina z nich má víc trestů. Nemá jeden trest, který by jim byl uložen, ale má víc trestů v důsledku toho, že třeba dostali několik podmínek a ty podmínky se potom přeměnily. Takže to je polovina pachatelů v našich věznicích, za které potom samozřejmě platí daňoví poplatníci 1 300 za den. Ten pozměňovací návrh tuhle věc upravuje tak, aby při ukládání dalšího trestu byly zohledněny ty už uložené tresty. Je k tomu i judikát Ústavního soudu. Ústavní soud tam dovodil, že za výjimečných okolností je možné jít i pod dolní sazbu, dolní hranici trestní sazby.

Já tam mám ještě pozměňovací návrh E1, který jde o něco dál. Ten sice nemá podporu Ministerstva spravedlnosti, ale stejně jsem ho chtěl načíst, aby bylo vidět, že je možné to dělat i trochu radikálněji, protože to řešení, které navrhujeme s paní kolegyní Válkovou, je sice posun dobrým směrem, ale posun poměrně pomalý a nejsem si jist, jestli přinese úplně to ovoce, které si od něho slibujeme, a myslím si, že ve vztahu k těm trestům by tam měla být dána soudcům větší volnost, aby mohli jít pod tu dolní hranici.

Dál tam mám pozměňovací návrh E2, který se týká jasného přepočtu právě peněžitého trestu na sazby, protože se ukazuje, že ten dnešní přepočet patří mezi nejpřísnější v Evropě. Takže zase je to pozměňovací návrh, který směřuje k tomu, abychom se vypořádali se situací, že lidé tu chodí do vězení na příliš dlouhou dobu, a proto jsme taky hned za Ruskem země, která má největší počet vězňů v Evropě.

Pokud jde o ten pozměňovací návrh (na) zvýšení promlčecí doby z dvaceti na třicet let u trestných činů, za které může být uložen výjimečný trest, tak já se hlásím k opatrné podpoře tohoto návrhu, byť tedy byl načten jako pozměňovací. Nebyl v tom původním návrhu a bylo by záhodno, abychom k tomu měli poněkud delší a podrobnější diskusi. Nicméně když se podívám na ty argumenty, že se výrazně zlepšily vyšetřovací metody trestných činů a současně se prodloužila doba dožití, tak mi přijde logické, aby se na to reagovalo i určitým prodloužením doby promlčení u těch nejzávažnějších trestných činů, kde sice jde spíš o symbolický krok, a jak říkal pan kolega Benda, u těch nejvýraznějších privatizačních podvodů to asi to ovoce nepřinese. Tam se mělo pracovat na tom, aby pracovala historicky lépe policie a státní zastupitelství, když měly stíhat ty privatizační podvody, ale to se obávám, že teď už nedoženeme, aniž bychom popřeli základní zásady trestního práva, které jsou v Ústavě.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení - jako poslední se hlásí paní zpravodajka Helena Válková. Já přečtu mezitím dvě omluvy. Pan ministr kultury Lubomír Zaorálek se omlouvá od 13 hodin z pracovních důvodů do konce jednacího dne a pan poslanec Josef Hájek se omlouvá mezi 13.30 a 14.00 z pracovních důvodů. Tak, paní zpravodajko, máte slovo.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Já mám velmi snadnou práci, protože jsme si to v podstatě odpracovali v ústavně-právním výboru a moji předřečníci precizně shrnuli ty nejdůležitější změny reformy, která povede k poevropštění a doufejme i ke zmírnění zbytečné trestní represe a naopak ke zpřesnění tam, kde je to třeba.

Paní ministryně ty základní charakteristiky už v rámci druhého čtení a teď také uvedla, takže já se jenom teď v tomto bodě, pane předsedající, pane místopředsedo, omezím na upozornění, že si tady budeme zkoušet fungování toho stykového zákona 307/2017, kdy Poslanecká sněmovna, pokud schválíme ten zákon, může pověřit konkrétního poslance k jeho odůvodnění v Senátu. A protože jde o velkou reformou trestního práva, byť ani vaše přítomnost, ani diskuse tomu zatím moc nenapovídá, tak lze tuto diskusi předpokládat v Senátě. A my jsme se z mnoha důvodů, i z hlediska toho prestižního postavení předsedy ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, domluvili na ústavně-právním výboru, že vám navrhneme, abyste pověřili poslance Marka Bendu, aby ty pozměňovací návrhy v Senátu zdůvodnil. Tak jenom na to upozorňuji jako na takovou ne úplně standardní záležitost. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, v případě, že zákon schválíme, tak o tom budeme ihned neprodleně hlasovat.

Takže já nevidím nikoho dalšího, kdo by se hlásil do obecné rozpravy, takže obecnou rozpravu končím. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně? Paní zpravodajka? Nemáte zájem. Přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Já zagonguji, požádám paní zpravodajku, aby nás provedla.

Možná bychom mohli malinko posečkat, deset dvacet sekund. Nemusíme vyhlašovat minutu, to tady vydržíme. Tak teď nevím, jestli někdo ťuká. Ťukáte? Tak jo. Takže já vás odhlásím. Ťukáte tak decentně, nenápadně po tom včerejšku, ale slyším. Přihlaste se prosím znovu svými hlasovacími kartami. Já si myslím, že jsme tady už v dostatečném počtu, takže paní zpravodajko, prosím, proveďte nás tedy těmi... Takže prosím paní zpravodajku garančního výboru, aby nás seznámila s procedurou hlasování, poté přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním nám sdělila svoje stanovisko. Prosím.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Já myslím, že všichni jste dostali tisk 453/5, což bylo usnesení garančního výboru. Tam máte i návrh procedury, nicméně my se musíme nejdřív vypořádat s těmi aktualitami dnešního projednávání ve třetím čtení. Čili jako první bych navrhla souhlasit se zpětvzetím návrhu, který máte označený písmenkem B. Pan poslanec Bartošek vysvětlil, myslím, velmi jasně, proč ho stahuje, že se nevzdává toho návrhu, ale zpřesňuje ho a předloží ho jako pozměňovací návrh k jinému tisku.

Čili budeme hlasovat souhlas se zpětvzetím návrhu pod písmenkem B pana poslance Bartoška.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže navrhujete, abychom nejdřív hlasovali o tomto, a pak nás seznámíte s procedurou hlasování, kterou potom schválíme hlasováním. (Ano.) No dobře.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh paní zpravodajky? Kdo je proti?

V hlasování číslo 286 přihlášeno 140 poslanců, pro 138, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo, a návrh té hlasovací procedury by byl nyní následující - že bychom tedy nejdříve legislativně technické úpravy, to znamená, tady zazněla od pana poslance Tomáše Vymazala jediná. Pak bychom hlasovali návrh D1. Potom, když budu ty jednotlivé návrhy představovat, tak je stručně budu charakterizovat. Kdyby byl schválený, tak bychom už potom hlasovali o tom A11, které je zahrnuto v usnesení garančního ústavně-právního výboru ve znění D1. Pak bychom hlasovali takový komplet, který doporučuje ústavně-právní výbor pod písmenkem A1 až A13, který v podstatě přebírá pozměňováky ze sněmovního tisku 466. Pak bychom nehlasovali ten návrh, protože už ho tam nemáme, takže si ho můžete škrtnout, B, protože jsme si právě odhlasovali, že připouštíme zpětvzetí návrhu, a přešli bychom k návrhu C. Vždycky ho představím. Pak by se hlasoval návrh D2, pak by se hlasoval návrh E1. Pokud by se schválil, tak by se hlasovala ta B3 ve znění E1. Pak by se hlasoval návrh D3, pak návrh E2, pak návrh E3, pak návrh F, to je to promlčení, pak návrh zákona jako celek. A pak, úplně na závěr, bychom hlasovali to, na co jsem upozornila, čili to pověření podle § 3 odst. 1 stykového zákona.

Toto je návrh procedury hlasování, pane místopředsedo.

Zvukovy zaznam

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já myslím, že jste to řekla úplně perfektně.

Takže pokud nemám námitek, já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s navrženou procedurou? Kdo je proti?

Hlasování číslo 287, přihlášeno 142 poslanců, pro 141, zdržel se 1, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Pak je tu návrh technických úprav. Tam jde o to, že tam nahrazuje na dvou místech ve dvou ustanoveních pan poslanec Vymazal slovíčko "bezprostředně" slovem "bezodkladně", což je velmi namístě, a ještě se to dá zahrnout pod legislativně technickou úpravu.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Souhlas.) Souhlas, tak.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 288, přihlášeno 143 poslanců, pro 142, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím.

Poslankyně Helena Válková: Dalším návrhem je návrh D1. Tady nejde sice o legislativně technickou úpravu a není to významný návrh, jenom tam doplňujeme zákaz držení a chovu zvířat do zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, protože to předcházelo tomu usnesení ústavně-právního výboru z 5. února 2020, kde to nebylo zohledněno, tak ho budeme hlasovat jako první a v případě, že bude schválen, tak bude modifikovat ten soubor návrhů ústavně-právního výboru. Čili návrh D1.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Souhlasné.) Já zahajuji hlasování... (Poslankyně Válková: Ještě ústavně-právního výboru.) Pardon. Stanovisko ústavně-právního - já ukončím hlasování, vyhlašuji ho za zmatečné. Ještě stanovisko ústavně-právního výboru. (Souhlasné.)

Tak, já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 290, přihlášeno 144 poslanců, pro 127, proti 15, návrh byl přijat. Prosím.

Poslankyně Helena Válková: Další je návrh A1 až A13, tady už máme ten modifikovaný návrh A11, to je usnesení ústavně-právního výboru.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Souhlasné.) Já zahajuji hlasování. Kdo je pro?

Poslankyně Helena Válková: Ne, ještě stanovisko ústavně-právního výboru. Stanovisko ústavně-právního výboru je souhlasné.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, já tedy ukončím hlasování, vyhlašuji ho za zmatečné. Paní ministryně nám sdělila už své stanovisko.

Poslankyně Helena Válková: A já říkám za ústavně-právní výbor - já budu rychlejší, prosadím se dříve. Stanovisko ústavně-právního výboru je souhlasné.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, můžete nám ho říct klidně v tom bloku, jak hovoříte, paní zpravodajko, abych já už potom předal slovo.

Poslankyně Helena Válková: Dobře, vy jste příliš rychlý, pane místopředsedo, ale já budu ještě rychlejší. (Veselost.)

Místopředseda PSP Tomio Okamura: V pořádku. Můžete zachovat rychlost. To je v pořádku.

Takže já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 292, přihlášeno 144 poslanců, pro 127, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím.

Poslankyně Helena Válková: Potom je tady návrh - B jsme stáhli - takže návrh C, přeskočíme to, podíváme se, je to návrh C, to jsou odposlechy. Pan poslanec Vymazal, nakonec ústavně-právní výbor přijal doporučující stanovisko.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, a paní ministryně? (Stanovisko nesouhlasné.)

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 293, přihlášeno 144 poslanců, pro 67, proti 5. Návrh byl zamítnut. Prosím.

Poslankyně Helena Válková: Další návrh je D2, to je můj návrh, ale také ho budu komentovat jako nevýznamný, jenom se doplňuje do zákona o soudních věcech mládeže nový trest zákazu držení a chovu zvířat, čili taková spíš legislativně technická úprava. Ústavně-právní výbor - souhlas.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní ministryně? (Souhlas.)

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 294, přihlášeno 144 poslanců, pro 142, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím.

Poslankyně Helena Válková: Pak je to návrh E1 pana poslance Michálka, který by měl zamezit nepřiměřené kumulaci trestů a zbytečně nedávat, jak zde už bylo řečeno, tresty těm, kteří si ještě neodpykali ve výkonu trestu odnětí svobody. Nicméně náš ústavně-právní výbor nedoporučil tento návrh, protože si myslíme, že je příliš komplikovaný. Já to nechci jako zpravodajka více rozvádět, ale nedoporučili jsme ho.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, s přednostním právem předseda klubu Pirátů. Prosím. Paní zpravodajko, uvolněte prosím místo u mikrofonu.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já bych poprosil, abychom se při představování návrhů drželi popsání podstaty toho návrhu a ne zdůvodňování těch stanovisek. Vzhledem k tomu, že paní zpravodajka udělala totéž i na jednání výboru, kde jsem ji na to výslovně upozornil, a teď se to tady opakuje, tak jsem to musel říct na mikrofon. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobře, já jsem také váhal, jestli vás neupozorním při tom předešlém hodnocení toho návrhu, zdali je důležitý, či nedůležitý, abychom to nechali na Poslanecké sněmovně. Prosím, paní zpravodajko.

Poslankyně Helena Válková: Já děkuji za dvě napomenutí, beru je na vědomí, budu se snažit polepšit. Takže pokud jde o návrh E1, garanční ústavně-právní výbor nedoporučuje.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Já zahajuji hlasování. Prosím, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 295, přihlášeno 145 poslanců, pro 38, proti 63. Návrh byl zamítnut. Prosím, paní zpravodajko.

Poslankyně Helena Válková: Ano, návrh D3, opět zamezení nepřiměřené kumulaci trestů. Je to návrh můj a pana poslance Michálka. Návrh byl doporučen ústavně-právním výborem jako výborem garančním.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A paní ministryně? (Já mám neutrální stanovisko.)

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 296, přihlášeno 145 poslanců, pro 123, proti 1. Návrh byl přijat.

Zvukovy zaznam

Poslankyně Helena Válková: Pak tady máme návrh E2 pana poslance Michálka. Jedná se o přepočet výše denní sazby. Já nehodnotím, jenom charakterizuji ten pozměňovací návrh. Usnesení garančního ústavně-právního výboru je nedoporučující.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní ministryně? (Nesouhlas.)