(21.20 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Dovolte mi vyjádřit názor, že odmítat podíl samospráv na financování kompenzačního bonusu je krátkozraká politika. Bonus má totiž nejen zamezit ekonomickým ztrátám v důsledku pandemie, ale i podpořit ekonomickou aktivitu a spotřebu. Z toho přitom budou též těžit právě obecní a krajské rozpočty. Díky bonusu totiž bude pokles jejich příjmů ze sdílených daní menší, než kdyby k zavedení kompenzačního bonusu nedošlo. Podnikatelé, kterým bude přímá finanční podpora přiznána, začnou finanční prostředky utrácet. Na jedné straně tedy sice dočasně poklesnou příjmy samospráv z daní z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, ale tento výpadek se jim zároveň bude ihned kompenzovat v podobě vyšších příjmů na dani z přidané hodnoty, která patří také mezi sdílené daně, a tedy je i příjmem rozpočtů obcí a krajů, případně na dani z příjmu právnických osob. Podnikatelé díky kompenzačnímu bonusu budou moci překlenout současnou složitou situaci, pokračovat v podnikání a dál přispívat do veřejných rozpočtů.
Díky kompenzačnímu bonusu a zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, o čemž budeme jednat později, jejímž příjemcem je pouze státní rozpočet, zůstane ekonomickým subjektům o 50,1 miliardy korun více. To při konzervativním multiplikátoru spotřeby představuje vyšší inkaso DPH o 11,5 miliardy korun. Tedy dodatečný přínos pro obce ve výši 3,5 miliardy korun, pro kraje pak 1,2 miliardy korun. Také o tyto částky je tedy možné kalkulované dopady kompenzačního bonusu na místní rozpočty snížit. Skutečný dopad na obce se tak očekává ve výši minus 6,4 miliardy korun a na kraje ve výši minus 2,3 miliardy korun.
Zde je třeba poznamenat, že aktuální daňová predikce Ministerstva financí k 7. květnu 2020 počítá s meziročním poklesem daňových příjmů obcí cirka o 11 % a u krajů cirka o 12,6 %. Tato predikce přitom zohledňuje i dopady kompenzačního bonusu. Jedná se však pouze o krátkodobý efekt. Dlouhodobě je cílem opatření zachránit podnikání a pracovní místa a co nejrychleji je vrátit do jejich původního výkonu. Opatření tedy směřuje taktéž k tomu, aby se ve střednědobém horizontu vrátily fiskální příjmy do normálu. Nejsou proto vůbec namístě obavy o investiční projekty obcí. Mluvila o tom paní ministryně Dostálová především, takže nebudu opakovat argumenty, které z jejích úst zazněly. Ministerstvo financí si provedlo i zátěžový test, podle kterého jsou obce schopny bez vážnějších problémů zvládnout pokles z příjmů z daní až o 15 % díky stavu veřejných financí, aniž by si musely brát nové úvěry. To bych ještě ráda poznamenala.
Hospodaření územních samospráv je přitom po letech bezprecedentního růstu daňových příjmů ve výborné kondici. Jak víte, za posledních pět let vzrostly daňové příjmy obcí o 75 miliard korun, což je nárůst o 44 %, krajům potom o 25,7 miliardy, tedy o 52 %. A k tomu přispělo samozřejmě i navýšení RUD mezi lety 2016 až 2018, tedy bylo třikrát změněno rozpočtové určení daní ve prospěch obcí a krajů, tedy na úkor státního rozpočtu. Ale o tom už tady byla řeč.
I proto jsem přesvědčena, že územní samosprávy mohou bez obav realizovat rozvojové záměry předpokládané pro letošní rok. A tak jak tady bylo řečeno, znovu opakuji a ujišťuji vás, že jsme připravení za tímto účelem podpořit rozpočty obcí a krajů masivními dotacemi. A jako ministryně financí jsem si vědoma, že nezadusit teď ekonomiku je zcela klíčové a tento proinvestiční přístup se nám všem nakonec vrátí. Věřím, že nalezneme v této složité době dostatek solidarity a soustředíme se na rychlou a spravedlivou pomoc naší ekonomice.
Myslím, že byly shrnuty všechny důležité informace. A je zřetelně jasné, že marketingová akce s černými vlajkami visícími z některých radnic a petice vyzývající ke shození tohoto zákona jsou příliš nebezpečnou politickou hrou, ve které se hraje s osudy několika set tisíc zodpovědných, samostatných a podnikavých občanů České republiky. Vy všichni víte, že právě oni dnešní hlasování a dnešní jednání sledují ze všech nejpozorněji. Zástupci samospráv, kteří toto politikum za kulisami rozehráli, tady dnes převážně nejsou, nebudou hlasovat. Je to na vás, na každém z vás. A ze všech uvedených důvodů bych vás chtěla proto požádat o podporu návrhu zákona tak, jak byl schválen Poslaneckou sněmovnou.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než vyzvu dalšího řečníka, tak jsem zaznamenal v průběhu tohoto projevu, že se pan předseda Stanjura hlásil s přednostním právem, a chtěl bych se zeptat, jestli teď, nebo do rozpravy. Do rozpravy až. Děkuji. V tom případě nyní prosím, aby se slova ujala senátorka Šárka Jelínková, prosím.
Senátorka Šárka Jelínková: Hezký večer, pane předsedající, pane ministře, paní vicepremiérko, paní ministryně, páni ministři, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte mi, abych zde odůvodnila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, který Senát projednal pod číslem tisku 256 dne 13. května 2020 a svým usnesením číslo 399 se rozhodl vrátit návrh Poslanecké sněmovně ve znění pozměňovacích návrhů.
Senát na tomto svém zasedání přijal dva pozměňovací návrhy k uvedenému zákonu. Začnu tím jednodušším, který rozšiřuje okruh oprávněných příjemců kompenzačního bonusu o společníky malých společností s ručených omezeným, kteří jsou zároveň dobrovolníky pečovatelské služby či pěstouny. Rozšiřujeme tedy nejen o osoby samostatně výdělečně činné, ale i společníky malých s. r. o.
Druhý pozměňovací návrh, schválený většinou přítomných senátorů na 22. schůzi Senátu dne 13. května tohoto roku, mění zcela systém vyplácení kompenzačního bonusu, který je dosud koncipován jako vratka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, čímž dochází k ovlivnění celostního hrubého výnosu této daně, a tím pádem i příjmu krajů, měst a obcí. Nepřímo tedy náklady na výplatu kompenzačního bonusu ponesou obce, města a kraje, neboť se jim tímto sníží o příslušnou poměrnou část jejich příjem z této daně.
Připomínám, že dle zákona číslo 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní, určuje, že krajům náleží 8,92 % a obcím 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daní z příjmu fyzických osob -
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní senátorko, já vás přeruším a vyzvu sněmovnu k většímu klidu. Děkuji. Prosím pokračujte.
Senátorka Šárka Jelínková: Také děkuji, pane předsedající.
- z celostního hrubého výnosu daní z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Jeví se jako velmi problematické rozložení skutečných dopadů mezi jednotlivé veřejné rozpočty.
Z výše uvedeného vyplývá, že cca třetinu nákladů tohoto protikrizového opatření ponesou územní samosprávy. Jedná se o další výpadek příjmů cirka v řádu 5 % k již očekávaným 10 až 20 %. Územní samosprávy nemohou tento výpadek příjmů na rozdíl od státu krýt půjčkou a jediným řešením bude odložení a omezení investic. Připomínám přitom, že investice územních samospráv tvoří v jednotlivých letech až 50 % z celkových veřejných investic. Snížení veřejných investic je silně procyklické a může dále prohlubovat hospodářskou krizi, kterou si můžeme pamatovat z období roku 2009 až 2012. ***