(10.50 hodin)
(pokračuje Jurečka)
Ono to vůbec není jednoduchá věc. A zase tady potřebuji férově říct, že jsou řetězce, které se snaží hledat cestu k lokálnímu zemědělci a dodavateli. Znám takové. Také neházím všechny představitele obchodních řetězců do jednoho pytle a všechny jejich obchodní zástupce. Jsou představitelé firem, kteří jedou z jednání, zavolají mi a řeknou mi: Dneska to bylo férové, korektní. A jsou také takoví, kteří mi zavolají a řeknou: Tak dneska to byla hrůza. Končím, protože to se takhle nedá dělat.
Myslím si, že je potřeba, abychom to vrátili do druhého čtení, abychom hledali nástroje, jakým způsobem k tomu jít.
A poslední věc, kterou doplním, když jsem si četl ty články a ty debaty. Nedělejme si iluze, že staré členské státy Evropské unie nemají své ochranné mechanismy pro to, jakým způsobem podporovat domácí zemědělce a potravináře. Nemají to vepsáno v legislativě. Řeknu konkrétně některé nástroje. Jestliže ten stát řekne: Máme tady systém, když chcete dodávat do našeho řetězce, nebo ten řetězec si to takhle vytvoří, protože tam má sídlo, a my chceme, aby příběh toho výrobku, od pole, od stáje přes celou výrobu byl kontrolován našimi národními dozorovými orgány. - Ano, teoreticky je tu podmínku možné naplnit. Ale prakticky? Prakticky si neumím představit, že přijde zemědělec z České republiky, Slovenska a řekne: Zaplatím tady dozorový orgán, aby mně sem přijel, aby mně tady udělal dozor, abych já tam mohl dodávat. Je to daleko složitější, než se na první pohled zdá a než je někdy napsáno, když se říká, je to prostě vítězství nejlepší nabídky, ceny a podobně. Takhle to zdaleka nefunguje. Viděli jsme to i v případě mléčné krize roku 2015, jak rychle z pultů některých sítí zmizely mléčné výrobky českých firem, protože byl tlak zase ze státu, kde ten řetězec sídlil, aby tam pomohli svým zemědělcům a potravinářům. A já to chápu. Chápu, že jestliže ta firma někde sídlí, má tam letité, dlouhodobé vazby, tak že bližší košile než kabát. Tomu rozumím. Ale prostě tohle všechno v té debatě musíme umět zohlednit a neodsoudit to jedním výrokem a podobně.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Marianu Jurečkovi a mám tady s přednostním právem pana ministra Tomana, pana předsedu Fialu a pana kolegu Kováčika. Ale s faktickou poznámkou paní kolegyně Balaštíková. Pan ministr jistě posečká. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.
Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den. Kolegyně a kolegové, neděje se to tady moc často, ale mělo by se to tady dít. Když někdo něco udělá dobře, tak by se mu mělo poděkovat. A já jsem přišla poděkovat kolegovi z KDU za tu řeč za zemědělce.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy s přednostním právem ministr zemědělství Miroslav Toman. Pane ministře, máte slovo.
Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jenom velmi krátce. Musím říct, že jsem rád za vystoupení pana poslance Jurečky, protože spoustu věcí bych musel okomentovat a možná bych byl ještě tvrdší.
A chci se omluvit zemědělcům za vystoupení poslance Bendla, protože si myslím, že to není názor všech. Myslím si, že zastávat se jedné malé skupiny není úplně fér. Znovu opakuji, pojďme se zastávat všech zemědělců, všech zpracovatelů českých, moravských a slezských. Jenom jestli dovolíte, pár komentářů.
Vážený pane poslanče, tam se nepočítalo nikdy s pomeranči, s kiwi, s banány. Možná byste se na to mohl podívat. Opět vám nabízím doučovací hodiny, jsem na to připraven. Minule jste nám schůzku zrušil, že se to týkalo ústavní ochrany vody, ale nicméně věřím, že dneska dorazíte a můžeme tyto věci probrat.
Co se týká dotací. Vážený pane poslanče, ano, řekl jste, že v jiných zemích používají daleko víc peněz, že se to propaguje jinak. Řekl jste to jinými slovy. Tak já zase jenom fakta. Vy jste podporoval české, moravské a slezské zemědělství řádově necelými 800 miliony korun. V porovnání s Rakouskem, s Německem, s dalšími zeměmi je to zanedbatelné číslo. Vy jste to byl, který snižoval rozpočet Ministerstva zemědělství v národních dotacích. A byli to vaši nástupci, kteří v rámci a v zájmu českého zemědělství, malých, velkých, středních, to navýšili až na ten rozpočet, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou, 3,8 miliardy. A z vnitřních zdrojů se to navyšuje až na 4,4 miliardy na podporu živočišné výroby, na podporu ovocnářství, na podporu chmelařství, na podporu zpracování výrobků, a tak dále, a tak dále.
Vážený pane poslanče Bendle, byl jste to vy, který bojoval proti zákonu o významné tržní síle. Slyšel jsem úplně stejné argumenty. Zdraží to potraviny, vytlačí to české výrobce. Pane poslanče Bendle, byl jste to vy, který bojoval, aby se snížila v rámci tohoto zákona splatnost z 90 na 30 dní. Zákon o významné tržní síle snížil splatnost na 30 dní a zrovna tak jsou předložené další věci.
Co se týká kvality, prosím, když se podíváte na webové stránky Státní zemědělské a potravinářské inspekce Potraviny na pranýři, z toho jasně vycítíte, že potraviny z dovozu jsou horší kvality než ty domácí vyrobené, co se týká celkového množství. Příčina - pojďte si říct, kde to je. Je to chování a struktura řetězců, které máme na území České republiky, kdy ani jeden z nich není český. Je to dáno historicky. Neříkám, že musíme mít za každou cenu český řetězec, ale pojďme se bavit. Přál bych si jednu věc, aby se zahraniční řetězce chovaly úplně stejně jako ve svých mateřských zemích. To znamená, upřednostňují výrobky z těch zemí, kde prodávají. To je moje největší přání.
Dále chci upozornit, proč tam není vyhláška. Protože to nebyl vládní návrh. V okamžiku, kdy by to byl vládní návrh, samozřejmě to doprovází vyhláška.
Myslím si, že to, co tady popisoval poslanec Jurečka, je naprosto pravda, a jsou to takzvané nekalé obchodní praktiky, to znamená, je to na Úřadu pro hospodářskou soutěž, aby tuto situaci začal prověřovat.
Nedílnou součástí toho zákona je také dvojí kvalita. Pane poslanče Bendle, vy jste byl také proti tomu. Ale my jsme ti, kteří chtějí zabezpečit kvalitní potraviny bez rozdílu pro české občany, nechceme, aby čeští občané byli občany druhé kategorie. Takže prosím, pojďme se na to sejít, pojďme najít kompromis, ale nenapadejme zemědělce a potravináře české, že to, co vyrábějí, je drahé, že to neumějí a že by bylo nejlepší, aby to prodávali pouze ze dvora. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi zemědělství. Konstatuji, že ještě před kolegou Fialou je faktická poznámka poslance Petra Bendla. Řádně přihlášeni po přednostních právech jsou poslankyně Jarošová a kolega Holomčík. Máte slovo, pane poslanče k faktické poznámce.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Dobrý způsob, pane ministře, jak odvrátit pozornost od toho návrhu, začít střílet do Bendla.
Musím říct, že například projekt Potraviny na pranýři jsme zavedli my, a jeho prezentaci veřejnosti, aby věděli, co kvalitního naši inspektoři objevili, jakým způsobem s tím nakládají, jak postihují dotyčné dodavatele. A cílem a úkolem potravinářské inspekce je, aby všechnu nekvalitu prostě z trhu sundávali. Takže prosím, to tady nemíchejme. Že se objeví zahraniční i tuzemské nekvalitní výrobky, je myslím fakt, o kterém nemusíme diskutovat, a nemusíme z toho tady dělat vědu a hledání problému někde, kde není.
Dvojí kvalita. Já jsem to tady řekl v úvodu, my se neposloucháme. Já jsem říkal, že ten návrh zákona, který byl předložen, že v podstatě tam žádný dynamit ani nějaká výbušnina nebyla, že jsme byli schopni najít konsenzus nad řadou těch věcí, které ten zákon, který je poměrně obsáhlý a není nedůležitý, že bychom je byli schopni najít. Až do okamžiku, kdy jste dali palec na to, že se tady bude povinně prodávat 85 % českých potravin, což je falešně předkládáno lidem, jako něco superpozitivního. Ale že se to ve finále obrátí proti nim, to je prostě fakt.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan předseda klubu Radim Fiala. Připraví se zpravodaj. Máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Dovolte mi, vážené kolegyně, vážení kolegové, abych také přispěl trochou tady k tomu zákonu, protože si myslím, že zemědělská politika je velmi důležitá nejenom z hlediska ekonomického, společenského, zemědělského, ale ze všech ostatních dalších věcí a týká se mnoha lidí v České republice. Jsem rád, že tato debata v Poslanecké sněmovně začala a že se možná nedostaneme úplně k tomu konci, tak jak předkládá tento zákon, ale někdy začít musíme. Protože ta koronavirová krize nám ukázala, jaký je to problém. Jaký je to problém v potravinové soběstačnosti, kde pořád, neustále, a to snad pan ministr potvrdí, že v některých komoditách nám prostě ta potravinová soběstačnost neustále klesá a my jsme čím dál víc závislí na jiných zemích. A to je vlastně jenom ta koronavirová krize, která trvá několik měsíců, a vidíte, jak nám začínají stoupat ceny, protože ty potraviny prostě nejsou. Přestavte si, kdyby se zastavily potravinové fabriky v České republice, různě v Evropě, tak nevím, jak na tom budeme. Vzpomeňte si jenom na případ, kdy Německo zastavilo roušky na hranicích, aby se nemohly dostat do České republiky, protože je potřebovali sami Němci. Stejnou situaci můžeme čekat například i v potravinách.***