(15.40 hodin)
(pokračuje Kobza)
Ministerstvo vnitra, jak už tady zaznělo, které má u sebe všechny podklady a koncentruje veškerou evidenci těchto lidí, má ještě jednu úžasnou věc. Má regionální strukturu, protože má svoje policisty prakticky v každé vesnici a v případě potřeby, kdy je nutné policii v určitých oblastech nebo celkově posílit, může v této oblasti na základě tohoto zákona potom mobilizovat právě tyto registrované spolky nebo jednotlivce a tu policii posílit v její hlídkové pozorovací činnosti. Že to je zapotřebí, jsme viděli nedávno v minulé době, kdy byla série loupežných nájezdů na vesnice v Praze-východ okolo Jesenice, kdy nakonec vznikla víceméně občanská hlídková činnost. Viděli jsme to během koronavirové krize, kdy bylo nutné uzavřít hranice, bylo nutné uzavřít určité oblasti a policie na to sama o sobě neměla dost sil a opět potřebovala posílit.
Takže chtěl bych říct ještě jednou tady naplno: Ten zákon není zaměřen proti domobranám, které fungují jako registrované spolky podle zákona. Ten naopak těmto spolkům umožňuje aktivně se zapojit do ochrany státu a posílení vnitřní bezpečnosti. A já vás proto prosím, abyste tento návrh zákona podpořili a propustili do druhého čtení. Děkuji vám. (Potlesk poslanců SPD.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Leo Luzara, zatím poslední přihlášený do sloučené obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající a... (dívá se za sebe, avšak do prázdné vládní lavice) ... milá vládo...
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Aha. Nemáme tady ani jednoho ministra. Takže jestli na tom tedy trváte, tak já vyhlásím dvě minuty pauzu a doufám, že se někdo z ministrů dostaví. Takže se tady uvidíme v 15.44.
(Jednání přerušeno v 15.42 hodin. V 15.43 přišel do sálu ministr vnitra a vzápětí ministr životního prostředí, poslanec Luzar chtěl pokračovat, ale předsedající upozornil na to, že pauza je do 15.44 a někteří poslanci by se chtěli ještě dostavit. Jednání pokračovalo v 15.44 hodin.)
Tak je 15.44. Já přečtu omluvu, budeme pokračovat. Pan poslanec Jan Čižinský se omlouvá dnes od 15.45 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. A pokračuje pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Leo Luzar: Tak ještě jednou děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážení předkladatelé, vážený pane ministře, velice děkuji za tento návrh zákona, který dneska projednáváme.
V prvé řadě musím oznámit střet zájmů, protože jsem držitelem zbrojního průkazu, jsem střelec a zároveň jsem členem sportovně střeleckého klubu, čili je v mých intencích prosazovat tento návrh, zvláště pak tisk 669, který řeší docela hodně problémů, se kterými se střelecká veřejnost dnes a denně setkává.
Dovolte mi krátký exkurz do minulosti, kdy jsme - a tady přiznávám, ano, my politici jsme trošku zanedbali přípravu na to, co se v Evropě na nás chystá. Nesledovali jsme pořádně děj, co se týče zbraňové legislativy Evropy, přípravné činnosti, a nyní taháme za kratší konec provazu, který je před námi, a cítíme ze všech stran, že Evropská unie se rozhodla jít určitou cestou, která se nám, střelecké veřejnosti, absolutně nelíbí.
První návrhy, které přicházely z Evropské unie, a ty debaty kolem té implementace ukázaly, že Česká republika mnohdy zůstává osamocena ve snahách zachovat nějakou úroveň přijatelnosti pro české občany zbraňové legislativy. Mnoho států Evropské unie jde paradoxně tak daleko, že zakazuje i nože, kuchyňské nože, zakazuje i zavírací nože, které se dají otevřít jednou rukou, jde do detailů, které pro nás jsou nemyslitelné, jako třeba obranné spreje, které se běžně používají třeba k zaplašení nějakého vzteklého psa apod., tak i tyto jsou zakázány a občané jsou trestáni za to, pokud je mají, aniž by třeba měli důvod, prostě má žena v kabelce tento sprej, když jde večer někde z koncertu, a je trestána za to, že ho má. To si myslím, že je ad absurdum, situace, kterou Evropská unie nedomyslela, kterou se Evropská unie pod nějakým dojmem terorismu snaží prosadit, a určité únikové cesty, které nabízí v tom projednávání, se ukazují jako absolutně nepoužitelné. Protože Evropská unie jde cestou, kdy říká: státy, které mají docela výraznou tradici v rámci ozbrojení svých občanů, tzn. třeba Švýcarsko, byť není součástí Evropské unie, ale spadá do toho společenství a ten zákon by se jich také týkal, popř. skandinávské země nebo severské země, které mají docela výraznou tradici v loveckých záležitostech spojených s pobytem v přírodě, kde ty zbraně k tomu také patří, je, jak se říká v tom posunu toho zákona, na druhé koleji.
Je tady jasná tendence, a znovu se vracím na začátek, a děkuji panu ministrovi a hlavně Ministerstvu vnitra jako takovému, protože to není zásluha jenom ministerstva, ale zásluha hlavně úředníků, kteří dostali ten úkol a kteří mají napsat nový návrh zbraňové legislativy České republiky, za kvalitně odvedenou práci. A ta kvalitně odvedená práce je postavena na tom, že z jedné strany je směrnice Evropské unie, kterou jsme povinni implementovat pod výraznými sankcemi, které Evropská unie může za neimplementaci uplatnit, a z druhé strany občanskou veřejností spojenou tím jediným zájmem, což jsou přátelé zbraní a střeliva, když to nazvu s velkými uvozovkami, tzn. asi 300 tisíc držitelů zbrojních průkazů, kteří se cítí být omezeni ve svých občanských právech a cítí se být ohroženi jako docela velká skupina lidí mající společný koníček, společný zájem.
Návrh zákona 669 je dobrým návrhem. Pokud tady je někdo a bude říkat, že to je špatný návrh a že se mohlo získat něco více, mohlo se upravit něco jinak, myslím si, že nemá úplně pravdu. Ten návrh, který je nám předkládán, zaslouží určitě pozornost a zaslouží si určitě to, aby byl schválen. Předpokládám, že pozměňovací návrhy, které v dalších čteních budou, se budou spíše zabývat technikáliemi a záležitostmi spojenými s aplikací tohoto návrhu v praxi. Já sám upozorňuji třeba na určité legislativní chyby spojené s možností střelby milovníků dlouhého výstřelu, tzv. odstřelovačů, když to nazvu laicky, ale spíše milovníků střelby na dlouhé vzdálenosti, kteří nemají v České republice příliš prostoru, aby využívali vojenské újezdy, aby využívali vojenské střelnice, protože jsou civilisté a nemohou tam střílet, protože existuje nějaké nařízení Ministerstva obrany, které říká, že civilista třeba nemůže střílet, byť ti, kteří spravují tyto újezdy a střelnice vojenské, říkají - nám by to nevadilo, je to dokonce ku prospěchu branné výchovy a cvičení těchto záloh, mnohdy jsou to aktivní vojenské zálohy. Přesto nemohou. A to jsou věci, které ano, můžeme upravit v dalších čteních tohoto zákona. ***