(9.30 hodin)
(pokračuje Fiala)
My jsme takový zákon navrhovali, vláda ho několikrát zamítla. Tato věc v několika zemích Evropské unie platí a není to nic proti ničemu. A myslím si, že zvláště malým by to velmi pomohlo, že vláda by nemusela odčerpávat finanční prostředky z účtů společností a mohla jim nechat likviditu, aby měly na zaplacení zaměstnanců. Nemusela vznikat druhotná platební neschopnost, nemusela vznikat tak velká zaměstnanost.
Bohužel tyto všechny dopady se teď začínají jen trochu projevovat, protože alespoň ty společnosti mají odklady splátek, odklady úvěrů, odklady leasingů. Ale až to všechno skončí, tak se obávám, že ta ekonomická krize propukne naplno a že ta nezaměstnanost se i v té České republice zvýší.
Takže v části té ekonomické nemůžeme být spokojeni a jsem přesvědčen, že kdyby se něco takového podobného opakovalo, tak i vláda musí vyvodit důsledky z toho, jak dopadne ekonomika na konci roku. Já se také obávám, že deficit státního rozpočtu bude sahat až k 500 miliardám. Nám by to ale nevadilo za předpokladu, že by ty peníze do ekonomiky šly.
Dovolte mi ještě, abych řekl jednu věc. Deficit státního rozpočtu dneska dělá podle posledních zpráv, posledních informací, asi 160 miliard. Ale peníze, ty výdaje, které šly navíc do ekonomiky na různé programy COVID I, II, III, Antivirus, dělají 20 až 30 miliard. Je to zanedbatelná věc. Ta velikost toho ekonomického propadu je právě přes 100 miliard, kdy společnosti nefungují, ta ekonomická společnost byla absolutně vypnutá a přes 100 miliard byl výpadek příjmů státního rozpočtu, Ať už to bylo na daních, DPH, sociálním, zdravotním, pojištění a podobně. To znamená, že je vidět, že většinu toho tvoří výpadek příjmů a že jenom malá část z toho deficitu státního rozpočtu šla do té ekonomiky. Je to 20 až 30 miliard, a pokud si dobře pamatuji, tak vláda říkala, že na přímou pomoc dá 200 miliard a 900 miliard garančních záruk. Takže garanční záruky možná, ale to není přímá pomoc, a z těch 200 proklamovaných miliard šlo do ekonomiky jenom velmi málo.
Dále bych se chtěl zmínit samozřejmě k prošetření nákupu ochranných pomůcek. Ano, my V SPD si myslíme, že je potřeba tuto věc prošetřit, důkladně prošetřit, protože kolují různé historky a různé zvěsti a můžeme tomu čelit pouze tím, a vláda tomu může čelit pouze tím, že tuto věc nechá prošetřit. Hnutí SPD v této věci navrhlo usnesení Poslanecké sněmovny, aby tuto věc prošetřila pro nás autorita nejvyšší, to znamená Nejvyšší kontrolní úřad. Toto usnesení bohužel nebylo přijato, mě to moc mrzí, že nebylo přijato, nicméně už z médií víme, že Nejvyšší kontrolní úřad tyto věci sleduje, že Nejvyšší kontrolní úřad zařadil kontrolu nákupu ochranných pomůcek do svého pracovního plánu. To znamená, že z našeho důvodu my ještě budeme dále jednat o tom, zda podpoříme vznik té komise, protože podle našich zkušeností z Poslanecké sněmovny ty komise jsou více než vyšetřovací politické a dochází v nich k verbálním přestřelkám mezi koalicí a opozicí a skutek utek.
Takže my samozřejmě chceme vyšetření, uděláme pro to všechno, budeme v SPD ještě jednat, jestli tuto komisi podpoříme. Ale pro nás je nejdůležitější, že kontrolu provede Nejvyšší kontrolní úřad, a my na základě výsledků, které provede tato pro nás nejvyšší kontrolní autorita, uvidíme, jak se zachováme, zda podáme trestní oznámení například na některá ministerstva nebo na někoho, kdo vyjde v těch auditech jako ten, u kterého by potenciálně mohlo dojít ke korupčnímu jednání a podobně.
Co si ale myslím, že je důležité také zde říct, že koronavirová krize ukázala jasnou nepřipravenost České republiky na jakýkoliv takový podobný stav, ať už jde o pandemii, ať už jde například o povodně, ať už jde o potenciální blackout nebo jiný konflikt. Česká republika v této věci z hlediska materiálního zabezpečení rozhodně není připravena. Viděli jsme to na ochranných pomůckách, které jsme museli vozit z Číny velmi rychle, a z jiných zemí Asie.
A myslím si, že stejně to tak je i - pokud jsem mluvil s předsedou Správy státních hmotných rezerv, většina věcí, které obsahuje, a movitých věcí, které obsahuje Správa státních hmotných rezerv, má třeba dvacet, třicet, padesát let stáří. Když vyjede taková kolona aut ze skladu státních hmotných rezerv, bude to vypadat, jako když vyjede kolona veteránů. Je potřeba tyto věci obnovit. Vláda by měla jasně říct, kolik bude každý rok dávat peněz, měla by mít plán obnovy Správy státních hmotných rezerv, aby pokud se stane jakákoliv katastrofa, byla Česká republika připravena na jakoukoliv katastrofu a byla připravena chránit svoje občany.
S tím bezprostředně souvisí také přehodnocení plánu například potravinové bezpečnosti, lékové bezpečnosti, energetické bezpečnosti. Myslím, že to jsou velmi důležité věci, na které je potřeba tady v této debatě a v této diskuzi reagovat. My přece nemůžeme stát ve frontě v Indii a v Číně na paralen. To přece není možné. Představte si, že by přestaly fungovat některé potravinářské podniky jak v České republice, tak v Evropě. No tak ty lidi prostě nenakrmíme.
Takže na tyto věci by se vláda měla zaměřit. A my samozřejmě navrhneme dnes usnesení, co by vláda měla akcentovat, na co by se vláda měla zaměřit, kde jsou ty chyby, nedokonalosti, problematické věci, které právě z analýzy koronavirové krize vyplynuly, a tohle je jedna z nich.
Dále se musím zmínit i o Evropské unii. Nezlobte se, ale tady v této koronavirové krizi musím jasně říct, že Evropská unie zklamala. Evropská unie se tvářila, jako že žádná pandemie a koronavirová krize neexistuje, neměla žádné plány, neměla žádné způsoby řešení. A kdybychom jako vždy čekali na celoevropské unijní řešení, tak bychom tady čekali možná ještě teď. Byly to právě suverénní státy, které se o sebe dokázaly postarat, a suverénní státy, které dokázaly to, že koronavirovou krizi vyřešily. Některé lépe, některé hůře, ale byla to jejich odpovědnost, a ne odpovědnost žádného politického superprojektu, jako je Evropská unie.
Z našeho pohledu co je potřeba dělat dál. Někdo říká, že přijde druhá vlna. Já nevím, jestli přijde druhá vlna, nejsem lékař. Nicméně si myslím, že dnes už je Česká republika velmi dobře připravena na to, pokud by se měla koronavirová krize v menší či větší míře opakovat. Lidé jsou už velmi ohleduplní, mají odpovědnost, dezinfikují se, nosí roušky.
Co je potřeba ale udělat z hlediska státu? Stát musí dodělat takzvanou chytrou karanténu. Chytrá karanténa je nesmírně důležitá v tom, že pokud se objeví nějaké malé ohnisko koronavirové pandemie, nebo koronavirového výskytu, tak jsme schopni na základě odběrů a jejich vyhodnocení na toto malé ohnisko přijít a izolovat ho. Takže za prvé je to chytrá karanténa.
Za druhé musíme kontrolovat vzorky a zvýšit jejich počty až na 30 tisíc, tak jak to vláda deklarovala. Myslím si, že je to dostatečná velikost a je to nesmírně důležité.
A třetí věc, která je podle našeho názoru důležitá dělat, je chránit ohrožené skupiny občanů. To znamená seniory, lidi v nemocnicích, lidi v domech seniorů, lidi, kteří jsou nemocní a mají některé nemoci, které by v souvislosti s koronavirem mohly způsobit ohrožení jejich života. ***