(15.40 hodin)
(pokračuje Richterová)
A dále většina těchhle dávek - za tohle období od 1. dubna do 22. května jsem si vypsala, kde už začalo stoupat to udělování, tak ale 2 100 lidí dostalo něco mezi padesátikorunou a 3 tisíci, a pak je ostrý skok - 507 lidí dostalo něco mezi 5 a 10 tisíci, a jenom 230 lidí jsou ty 10- až 15tisícové částky. Jak naznačovala paní poslankyně, že dostávají lidé více než 10 tisíci, tak to absolutně není podložené čísly, to jsou výjimky.
Já jenom chci říct, že vím, že se ta mimořádná okamžitá pomoc v posledních týdnech zfunkčnila, ale ta čísla až do toho 22. května hovoří takto. (Předsedající upozorňuje na čas.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Bartoš. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Bartoš: Já vám děkuji. Já bych chtěl také prostřednictvím pana předsedajícího zareagovat na paní Gajdůškovou a možná i připomenout, proč se o té mopce bavíme. Těch dávek - a my jsme k tomu vytvořili i portál Sociální systém, kde se můžete podívat v nějaké složité životní situaci, na co máte nárok v momentě, kdy se do ní dostanete, a jakým způsobem postupovat, aby vám stát v této situaci pomohl. A o té mopce se zde bavíme zejména proto, že při těch důležitých návrzích, které skutečně měly dopady na 100, 150, 200 tisíc lidí, nebylo to jenom to DPP a DPČ, byla několikrát tato mimořádná dávka vyzdvižena jako: my jim sice nic z těch opatření nedáme, ale toto je ten nástroj, který ti lidé mohou používat, toto ministerstvo umí. A když se podíváme na to, kolik je těch lidí, kterým ten druhý příjem vypadl, nebo to DPP, DPČ vypadlo - třeba těm lidem, co si přivydělávali k tomu invalidnímu důchodu, nebo třeba těm studentům, a pak se podíváme na počet těch podaných žádostí, tak prostě v tom formátu, jak to bylo prezentováno - my vám tady sice neschválíme speciální bonus, ale tady si můžete sáhnout na MOPku - tak to přece vůbec neodpovídá. Tady se bavíme o tisících a na druhé straně se bavíme, a i hlasy sociální demokracie, že při souběhu OSVČ a nějaké jiné menší dohody jste těmto lidem ty peníze upřeli s odkázáním na tu mopku.
Takže to je ten zásadní problém. Nefunkční nástroj, kde se přiznávají jednotky tisíc v 65 % do 3 tisíc korun, jste tady stavěli na váhu toho, že skupině 150 až 200 tisíc lidí, kteří si platili pojištění, vydělávali nad 3 nebo nad 10 tisíc korun, tak se jim upřelo té pomoci. Třikrát jsme to projednávali ve Sněmovně, dvakrát se o tom dokonce hlasovalo a vždycky bylo řečeno - však tady jsou jiné nástroje. A ty nástroje evidentně jsou, ale nejsou pro to určeny, nefungují a neodpovídají potřebám lidí, kteří se ocitli v té životní situaci. (Předsedající upozorňuje na čas.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem vystoupí paní ministryně Maláčová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych si dovolila na úvod svého vystoupení zrekapitulovat, co Ministerstvo práce a sociálních věcí v uplynulých týdnech udělalo pro to, abychom jako vláda nenechali nikoho padnout v důsledku koronakrize. My když jsme si to dávali do té velmi podrobné tabulky na Ministerstvu práce a sociálních věcí - a věřte, že těch několik posledních týdnů a měsíců bylo skutečně vyčerpávajících - tak jsme napočetli 50 konkrétních kroků. A já bych se k jednomu po druhém chtěla dostat.
Rozdělím to do tří základních tematických celků. Jsou to zákony, tzn. ta velmi náročná opatření, potom jsou to nelegislativní kroky, potom jsou to sociální služby a potom bych se vyjádřila k těm jednotlivým výrokům, které tady padají.
Omlouvám se, přišla jsem pozdě, byla jsem dnes dopoledne v Sokolově řešit velmi tíživou situaci Sokolovské uhelné. Víte, že okres Sokolov je strukturálně postižený region, hrozí zde propouštění až tisíce lidí, čímž se ta situace může v tomto strukturálně znevýhodněném regionu ještě více přiostřit, ale k tomu se pravděpodobně také dostanu.
Začala bych těmi zákony. My jsme - a to si myslím, že je nejdůležitější krok - v České republice poprvé v historii rozjeli program kurzarbeit, ten již známý Antivirus, režim A a B, a bylo to několik málo dní poté, co byl vyhlášen nouzový stav. Vím, že se asi nám jako ministerstvu nebo vládě uznání nedostane, nicméně každý, kdo zná situaci v Německu, kde se to pilovalo několik let a testovalo na několika krizích v řádu opravdu dlouhém, tak je to malý zázrak. Ke včerejšímu dni jsme v rámci programu Antivirus podpořili 900 tisíc pracovních míst. 900 tisíc pracovních míst. Program Antivirus je prodloužen do konce srpna a je to ten nejdůležitější nástroj, který cílí na tu nejdůležitější skupinu, tzn. na zaměstnance, na 3,1 milionu zaměstnanců ve mzdové sféře, z nichž by pravděpodobně část přišla o práci, a kdyby nebyl program Antivirus, tak bychom neměli nezaměstnanost těch 3,56 %, ale už bychom byli minimálně na 10 %. A to nejsou názory mé, ale jsou to názory ekonomů, kteří jsou ať už ve vládním NERVu, nebo jsou členy ekonomického poradního týmu Ústředního krizového štábu.
Víte, že kromě Antiviru A a B, tzn. 900 tisíc podpořených pracovních míst - a je potřeba říci, že jsou vypláceny nad náhrady mezd, to znamená, že i přes tu masivní podporu státu velká část zaměstnanců, pro které nebyla práce ať už kvůli tomu, že vláda z epidemiologických důvodů zavřela ty podniky, tak šly na 60 % často své mzdy, to znamená, že měli velký pokles příjmů, anebo potom v důsledku souvisejících hospodářských potíží šli také na překážky, tak to jsou lidé, kteří jsou klíčoví, je to páteř naší ekonomiky. Já ještě jednou připomínám, že 88 % všech podniků ve mzdové sféře jsou malé a střední podniky do 50 zaměstnanců.
Ještě předtím, než jsme schválili program Antivirus - a to bylo do šesti dnů po vyhlášení nouzového stavu -, jsem přišla s návrhem zákona, kdy jsme osobám samostatně výdělečně činným odpustili automaticky plošně na půl roku sociální pojištění v minimální částce, ale zase 60 % OSVČ platí ty sociální odvody na té minimální úrovni. Je to náklad státního rozpočtu na těch šest měsíců ve výši 2,5 miliardy měsíčně, tzn. 15,1 miliardy ročně.
Třetí krok, který jsme udělali, a na to se už také zapomíná, tak jsme opět do šesti dnů po vyhlášení nouzového stavu prodloužili ošetřovné, které bylo před krizí maximálně 9 resp. 16 dní u samoživitelských rodin na celou dobu trvání mimořádných opatření. Navýšili jsme ošetřovné pro děti do 13 let, předtím to bylo do 10, a pak v důsledku těch jednotlivých balíčků jsme také navýšili ošetřovné na 80 % ze 60 a také jsme zavedli ošetřovné pro dohodáře. Asi nemusím zmiňovat, že jsme pak 13. 5. jako koalice navrhli sjednocení podmínek nároku na ošetřovné při rozvolňování mateřských a základních škol, to znamená, když jsme se vraceli do normálního života, tak jsme jasně definovali, které rodiny mají nárok na ošetřovné i přesto, že mohou své dítě umístit do mateřské nebo základní školy, a tím jsme se rozhodli pro nadstandardní ochranu rodin s dětmi v této výjimečné situaci. To je důležité říci, že jsme jako vláda poprvé v historii upřednostnili nadstandardní sociální ochranu v této mimořádné epidemiologické situaci. (S důrazem.) ***