(10.10 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Hanu Aulickou a připraví se paní poslankyně Monika Jarošová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych představila za klub KSČM náš pozměňovací návrh, který možná není až tak výrazný, každopádně obsahuje celkem 2 miliardy. Těmito financemi míříme především do oblasti zdravotnictví, kde se snažíme pomoci 500 miliony zdravotním sestrám v sociálních službách, na které by se nedostala ta oprávněná pomoc, nebo spíše ta kompenzace v rámci situace COVID-19, a proto se budeme snažit, aby tato částka byla schválena. Zbylá částka 1,25 miliardy v rámci Ministerstva zdravotnictví by šla do transferu lůžková péče, na další pokrytí odměn pro zdravotní personál, který by nebyl pokryt v nově platné kompenzační vyhlášce od 1. 7. 2020. Tato dohoda, nebo tyto částky byly i dohodnuty ve výboru pro zdravotnictví. Myslím si, že kraje přistoupily velice rády na to, že tato částka 1,75 miliardy půjde dotačním titulem. A víceméně Ministerstvo zdravotnictví převede tyto částky dle dohody na kraje a kraje už dokážou vše zadministrovat tak, aby co nejrychleji tyto finance šly k samotným zaměstnancům.
Dále bych chtěla představit, co si myslím, že bohužel Ministerstvo práce a sociálních věcí trošku zaspalo a zapomnělo na sociální pracovníky na obcích, a to druhého a třetího typu, který představuje výkon sociální práce. A zde dáváme z té rezervy 2 miliard 50 milionů korun na jejich odměny právě zase za období COVID-19, protože to byli právě tito pracovníci, kteří velmi pomáhali potřebným lidem, a pomáhali i v situaci, kdy lidé potřebovali vyplňovat nějaké formuláře, řešili situaci s úřadem práce, a oni byli opravdu ti, kteří nesli velkou tíhu, aby lidé nezůstali bez prostředků nebo dalších potřeb, které se v této situaci vyskytli.
Také myslím, že částka 200 milionů, kterou také dáváme na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jde za dobrým účelem. A myslím si, že i zde bylo trošku zapomenuto na pracovníky nebo celý personál ústavní péče při Ministerstvu školství. Opravdu si myslím, a nebudu sama, kdo řešil ve svých krajích nedostatek personálu a dalších věcí právě pro tuto oblast. Myslím si, že pracovníci ústavní péče, dětských domovů a dalších si ty odměny zaslouží, protože tu situaci zvládali s vypětím sil a víceméně je zapotřebí jim pomáhat.
To znamená, že za nás 2 miliardy jdou ze státní rezervy. A budu velmi ráda, když nás podpoříte. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Monika Jarošová a připraví se paní poslankyně Alena Gajdůšková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, ráda bych vám představila svůj pozměňovací návrh k rozpočtu na tento rok. Navrhuji přesunout 13,5 miliardy korun z podporovaných zdrojů energie z kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu a tyto peníze použít na rychlejší splacení státního dluhu. Jedná se o podporu solárních baronů, na něž jsou v rozpočtu vyčleněny finanční prostředky ve výši 27 miliard. Pro zajímavost, je to víc než polovina rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu. Je to přehnaně vysoká částka, protože navíc tyto obnovitelné zdroje energie nedobrovolně spolufinancují i koncoví odběratelé. To je ten poplatek na faktuře označený jako podpora výkupu elektřiny, nebo cena na úhradu nákladů spojených s podporovatelnými zdroji, což může dělat v průměru až 1 500 korun ročně na domácnost.
Proto navrhuji okamžité a výrazné zkrácení vyplácení finančních prostředků na solární elektrárny a tyto peněžní prostředky chci převést na snížení státního dluhu. Je třeba narůstající státní dluh řešit bezodkladně. Musíme především myslet na budoucnost České republiky a její občany. Nedovolíme, abychom pod tlakem Evropské unie zbytečným zadlužením kvůli solárním elektrárnám obětovali finanční budoucnost nejen našich dětí, ale i nás samotných a neměli pak do budoucna peníze na důchody. Naše hnutí SPD je pro rozpočtovou zodpovědnost a nesouhlasíme s takovým nehorázným navýšením státního dluhu. Děkuju.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Alenu Gajdůškovou a připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, musím na úvod říct, že opravdu nejsem šťastná z toho vysokého schodku pro rozpočet na tento rok, který máme před sebou a s největší pravděpodobností bude schválen. Víte, sociální demokraté se vždycky snažili o zdravé veřejné finance. Já si pamatuji, že padala vláda, když šlo o navýšení o jednu miliardu nad sto. Snažili jsme se po celou dobu, a dá se dohledat, resp. byla to sociální demokracie, která prosadila střednědobé výhledy, která zpracovávala konvergenční programy tak, abychom plnili maastrichtská kritéria, aby tedy zadlužení odpovídalo kritériím, které znamenají vstup do eurozóny a dobrou pozici pro českou ekonomiku.
Snažili jsme se, a dá se opět dohledat, aby veřejné finance byly v České republice zdravé. A proč? Protože bez zdravých veřejných financí nejsme schopni udržet fungující stát. Protože zdravé veřejné finance znamenají, že stát má dostatek financí na školství, na zdravotnictví, na bezpečnost, na podporu zdravého životního prostředí. A to jsou věci, které znamenají rovnost šancí pro každého. Víte, že sociální demokracie má tři základní hodnoty - svobodu, solidaritu a spravedlnost. A jinak než tím, že připravíte podmínky pro to, aby každý člověk, každé dítě mělo skutečně rovnost šancí, prostě tyto hodnoty nenaplníte, nezajistíte.
Znova opakuji, jde nám o to, aby fungovaly veřejné služby. A na to stát prostě musí mít. Ale. Ale.
Vzpomínám si na takzvaný Topolánkův batoh, který znamenal, že tenkrát Topolánkova vláda, a byl to také komplexní pozměňovací návrh premiéra, podsekla příjmy státního rozpočtu ve chvíli, kdy už se ve světě mluvilo o nastupující krizi. Pak přišla ekonomická krize. A co to znamenalo? Zavádění poplatků ve zdravotnictví, snaha o zpoplatnění zdravotní péče, opět otevřena debata o zavedení školného a zpoplatnění pomalu všeho včetně toho, že člověk vůbec dýchá. Prostě šlo o demontáž veřejných služeb na jedné straně a šlo o škrtání, vzpomínám věci týkající se osob se zdravotním postižením a tak dále, tedy omezení výdajů, to proškrtání se z krize. To proškrtání se z krize tenkrát znamenalo, že krize v České republice byla třikrát delší než v okolních zemích, a to bylo tedy opravdu umění, protože jestliže česká ekonomika je silně navázaná, silně proexportní, silně navázaná na okolní země, na ekonomiku Německa a dalších našich sousedů, tak když se to u nás podařilo těmito vnitřními nekompetentními zásahy pravice roztáhnout na třikrát delší dobu, tak to byl skutečně výsledek. ***