Úterý 7. července 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
30.
Vládní návrh zákona o prověřování zahraničních investic
a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic)
/sněmovní tisk 834/ - prvé čtení
Požádám pana poslance Pavla Juříčka, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, a zároveň požádám, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček. Pane místopředsedo vlády, máte slovo.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych v prvním čtení představil návrh dlouho očekávaného vládního zákona o prověřování zahraničních investic, který jsme připravili v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu. Jeho aktuálnost bych chtěl vypíchnout právě v těchto dnech, nebo v těchto týdnech, zejména s ohledem na zdravotnický průmysl, na výzkum a vše, co je s tím spojeno, protože je nepochybné, že právě v těchto sektorech v době nepříznivého hospodářského vývoje se mohou stát důležité klíčové české firmy, společnosti, rovněž předmětem predátorského skupování problematickými investory, a to investory, kterým jde o obsazení nebo získání minimálně vlivu v rámci kritické infrastruktury, nebo strategické infrastruktury, nebo infrastruktury, která je nesmírně důležitá pro chod klíčových tuzemských společností. Tato rizika jsou zdůrazňována rovněž v rámci Evropské komise, a právě proto se zřizují mechanismy pro prověřování specifických zahraničních investic. A o tom je tento zákon.
Česká republika je dlouhodobě pro zahraniční investory velmi otevřeným a i velmi atraktivním prostředím. Tady bych si dovolil jenom jednu vsuvku. Česká republika byla před několika týdny vyhlášena v době postcovidové mezi deseti nejzajímavějšími investičními teritorii na světě. Pouze tři země z Evropské unie, respektive dneska už z Evropy, jsou v rámci TOP 10. Je to Velká Británie, je to Polsko a je to Česká republika. Na prvním místě je Singapur. Čili s ohledem na stabilitu podnikatelského prostředí, daňovou předvídatelnost, bezpečnost, investiční atraktivitu patří Česká republika mezi deset nejzajímavějších zemí v oblasti potenciálních investic. Vyhlásil to velmi prestižní CEO Magazine. O to více je třeba se tomuto tématu věnovat a dopředu nejenom monitorovat potenciální zahraniční investice, ale do určité míry je i ovlivnit, a to v případě, kdy investoři by mohli představovat určité bezpečnostní riziko.
Je zřejmé, že motivací některých investic, které mají původ zejména mimo Evropskou unii, nemusí být pouze vytváření ekonomického zisku a komerčního benefitu. Tyto investice mohou sloužit i jako nástroj pro prosazování určitých politických cílů a nemusí být vždy v souladu s našimi národními zájmy. Proto považuji za nejvíc žádoucí, aby se Česká republika zařadila - a to je důležité říct, toto není zákon, který jsme si vymysleli my - po bok v tuto chvíli už zhruba poloviny členských států Evropské unie, které disponují tímto národním prověřovacím mechanismem, a jeho existence umožní, aby stát mohl vstoupit do potenciálně rizikových transakcí, a to s určitým předstihem.
Bezpečnostní hrozby budou minimálně eliminovány stanovením určitých podmínek, kterým zahraniční investor bude muset dostát, nebo v určitém krajním případě omezením rizikové investice. A pro bezproblémové investory, kterých je z našeho úhlu pohledu naprostá většina, které nechceme zatěžovat dodatečnou administrativou, bude k dispozici takzvaný zrychlený režim konzultací.
Takže návrh zákona, který vám byl, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložen, má sloužit jako záruka - nic více, nic méně - k realizaci zahraničních investic, a to tak, že nebudou ohroženy strategické bezpečnostní zájmy České republiky. Zároveň zajistí i otevřenost investičního prostředí, zařadíme se mezi nevyspělejší země. Dovolte proto na závěr zmínit, že tímto zákonem bude implementováno rovněž nařízení Evropské unie.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru průmyslu a obchodu a ministru dopravy Karlu Havlíčkovi. Nyní pan zpravodaj Pavel Juříček, který je zpravodajem pro prvé čtení. Máte slovo, pane zpravodaji.
Poslanec Pavel Juříček: Ano, děkuji. Dámy a pánové, já jenom na doplnění některých slov pana ministra. Je potřeba říct, že nařízení Evropské komise už vstoupilo v platnost 10. dubna 2019 a nabývá účinnosti 11. října 2020. Takže jsem velmi rád, že se podařilo přes organizační výbor dostát toho, že tento zákon můžeme dneska v prvním čtení pustit do dalšího, neboť jednak tady máme čas od Evropské komise, což si myslím, ale není ta největší podstata. Největší podstata toho je to, co říkal tady pan ministr, že v období, řekněme, krize může být podstatně větší aktivita jednotlivých investorů, zvlášť právě v oblasti některých strategických záležitostí, které republika bezpochyby potřebuje ochránit.
Chtěl bych akorát zdůraznit, že mechanismus prověřování zahraničních investic... (Silný hluk v sále. Obrací se na předsedajícího s žádostí o zjednání klidu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, pane zpravodaji, a požádám sněmovnu o klid. Tentokrát to tedy vezmi raději zprava doleva, protože tam je hluk větší než zleva doprava. Prosím, pane zpravodaji, pokračujte.
Poslanec Pavel Juříček: Děkuji. Mechanismus prověřování zahraničních investic bude mít tři základní body. Monitoring potenciálně rizikových kapitálových toků proudících do České republiky, za druhé prověřování podezřelých transakcí a za třetí případné omezení těch, které budou vyhodnoceny jako rizikové.
Bude to mít dva režimy. Jeden režim je vlastně preventivní podle § 7, což znamená, že zahraniční investoři, kteří do těchto oblastí budou chtít investovat, budou k samotné transakci potřebovat povolení ze strany státu. To je to, co tady hovořil pan ministr. A druhá úroveň režimu je, že všechny ostatní investice, které jsou způsobilé ohrozit bezpečnost státu nebo vnitřní či veřejný pořádek - což je ten § 8 - bude možné uskutečnit bez předchozího povolení, během pěti let od jejich dokončení se však stát bude moci k těmto transakcím vrátit a prověřit je. Takže dva režimy, což dává tu logiku právě pro ochranu i bezpečnosti a obecně veřejnosti jako takové.
Takže já bych tím skončil. Jenom chci podotknout, že ten zákon je velmi jasně a srozumitelně napsaný. Mohl bych možná vzpomenout pouze tři věci. Investice jako institut, jako slovo, je poněkud úzký pojem, protože v obsahu toho zákona se to chápe v širších souvislostech. Je tu samozřejmě akcentovaná spolupráce s Evropskou unií, protože některé kroky bude muset vláda jaksi kooperovat s Evropskou unií. A třetí věc je, že ta norma by mohla znamenat jistý malý korupční potenciál vzhledem k tomu, že ti strategičtí investoři mají vždycky svoje mechanismy a svoje kroky. Ale věřím tomu, že naše vláda se s tím popasuje.
To je všechno, děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Ano, vidím přihlášku pana poslance Jana Bauera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo. Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, dovolte mi jenom jeden krátký dotaz. Já si myslím, že mám čich na zajímavé zákony, a proto, i když tenhle návrh implementace evropského nařízení, nebo nařízení Evropské rady, má asi 130 stran, tak jsem si dal tu práci, že jsem si přečetl alespoň ty podstatné věci. A protože jsem se dlouho těm evropským věcem věnoval, tak se to snažím přetransformovat do srozumitelné češtiny. V podstatě platí to, že prověřování zahraničních investic v současné době český právní řád neupravuje, nemáme to nikde přesně stanoveno. A protože, tak jak řekl dokonce i pan ministr průmyslu, je to závažný problém nejenom v té současné době, tak se evropské hlavy daly dohromady, protože to vyžaduje pravděpodobně evropské řešení, a přijaly takzvanou směrnici, nebo nařízení, Evropského parlamentu, Evropské rady - tady jsem si tedy poznamenal číslo 452 - která v podstatě na celém území Evropské unie stanovuje rámec pro prověřování těch přímých zahraničních investic.
O tom, jak ten mechanismus bude na území České republiky fungovat, o tom tady mluvil pan zpravodaj, ale i pan ministr. Prostě se bude monitorovat, můžou se využívat nejrůznější konzultace. Chtěl bych také podotknout, že bude nutné, jestli vůbec ty lidi budeme mít, najmout nemalé množství lidí na úrovni jednotlivých ministerstev, bisky, ale i dalších zařízení. A samozřejmě s tím přímo úměrně souvisí, že to bude stát nemalé prostředky. Já to odhaduji v řádech desítek milionů korun.
Z té důvodové zprávy také můžete vyčíst - je to na nějaké straně 24, 25 - že se pravděpodobně bude prověřovat na území naší země přibližně 300 transakcí, jestli jsem správně odhadl, z čehož možná deset nebo patnáct může být těch závažnějších. Tím se dostávám k meritu toho, co jsem chtěl říci.
Pokud tento zákon bude přijat - a teď přiznávám, protože se jedná o nařízení, že kdybychom si chtěli stěžovat, nechtěli bychom ho přijmout, tak teď už je pozdě, protože na to jsme měli čas před třemi lety, teď už musíme pouze transponovat a implementovat. Ale pokud tento návrh zákona bude přijat, tak to může mít v podstatě dva efekty. Za prvé to může omezit aktivity mnoha zahraničních firem investovat na území České republiky, protože ony si vyhodnotí, že mohou být českým státem označeny za rizikové, proč ne. A na druhou stranu to může významně motivovat mnohé jiné zahraniční firmy, kde se tento projekt bude také realizovat, aby prostě považovaly Českou republiku za bezpečnostní, nebo ne bezpečnostní riziko, za zemi, kde ty problémy jsou vyřešeny.
Já jsem se chtěl zeptat, protože i na úrovni hospodářského výboru máme velmi často neblahé zkušenosti s tou - v uvozovkách - čistou implementací a čistou transpozicí, jestli - a ono se to z těch 130 stran nedá vyčíst - jestli náhodou buď chtěně, nebo nechtěně úředníci na příslušných ministerstvech buď čistě transponovali, anebo se do některých parametrů, já se na to samozřejmě ještě podívám, protože to bude předmětem diskuse na hospodářském výboru, jestli jsme si tam náhodou ještě něco navíc nepřidali, což se velmi často stává, když ty směrnice nebo nařízení transponujeme do naší legislativy. Takže to je spíše podnět pro pana ministra. Nevím, jestli to je odpověď teď, okamžitě, ale já už teď mám pocit, že v některých částech tohoto zákona možná můžeme jít i nad rámec té povinnosti transponovat do českého právního řádu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Bauerovi. Kdo dál? Ano, pan poslanec Lipavský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážení kolegové. Já jsem velice rád, že Poslanecká sněmovna se zabývá tímto zákonem, vládním návrhem zákona o prověřování zahraničních investic, protože to je i jedna z prioritních norem za naši stranu. Je to vlastně vládní návrh, který my velice vítáme a podporuje jej. A také jsme se aktivně zasazovali o to, abychom se o tomto návrhu bavili na plénu Poslanecké sněmovny co nejdříve. Toto téma je ve vzduchu již několik let, proběhla zde ve Sněmovně řada odborných seminářů a debat na toto téma. A je vlastně naprosto zásadní, aby česká vláda, která nějakým způsobem vykonává zahraniční a bezpečnostní politiku a také za ni nese odpovědnost, získala do rukou nástroj, kterým může tuto bezpečnostní politiku vykonávat i v oblasti byznysu. A není to o tom, že by nyní měla vláda jít a začít všechno kontrolovat, na všechno se dívat, ale jsou některé klíčové sektory, klíčová odvětví, kritická infrastruktura, je to armádní sektor, které jsou naprosto nezbytné pro existenci a fungování státu. Takže tímto směrem ta norma míří, a když se podíváme na různé příklady ve světě, tak ty případy vykrádání know-how nebo získávání kontroly ve strategických podnicích ze strany zahraničních aktérů zde jsou přítomny. A Česká republika vlastně je dneska vůči tomu bezbranná.
Takže my jsme za to velice rádi, za tuto normu, a těšíme se, že ji budeme moci projednávat ve výborech, kde případně se třeba objeví nějaké pozměňovací návrhy, ale to asi bychom úplně předbíhali. Každopádně z naší strany opoziční patří velké poděkování vládě, že to posunula do Parlamentu. Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se, kdo dál v obecné rozpravě. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan ministr? Pan zpravodaj? Není tomu tak. Budeme pokračovat tedy, protože nepadl žádný návrh na vrácení nebo na zamítnutí předloženého návrhu, a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázat jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Rozhodneme v hlasování číslo patnáct. Já nejdříve zagonguji a přivolám kolegy a kolegyně do sněmovny.
Opakuji, že v hlasování číslo 15 budeme hlasovat o přikázání tohoto tisku výboru hospodářskému jako výboru garančnímu. Zahájil jsem hlasování číslo 15 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování číslo 15 z přítomných 177 pro 125, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalším výborům nebo výboru k projednání? Není tomu tak. Mohu tedy konstatovat, že byl tento návrh přikázán hospodářskému výboru jako garančnímu, a mohu ukončit první čtení tohoto tisku.
Budeme pokračovat, a to projednáváním tisku 910. Jde o
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.