(18.50 hodin)
(pokračuje Kopřiva)
Kromě toho je pak záchrana Itálie také v našem ekonomickém zájmu. České firmy v roce 2019 vyvezly napřímo do Itálie zboží za 173 mld. korun a Itálie je náš sedmý největší obchodní partner. Vyvážíme tam dvakrát více zboží než třeba do Ruska nebo Spojených států a třikrát tolik co do Číny. Pro kontext ještě doplním, že ČR za své členství v EU je čistým příjemcem, celkem přes 809 mld. korun, přičemž čistými plátci vždycky byly i Itálie a Španělsko.
Co z toho tedy vyplývá? Na Plán na podporu oživení Evropy můžeme nahlížet z morálního hlediska jako na projev solidarity a nějaké mezinárodní sounáležitosti, můžeme ho brát jako přijetí dílu zodpovědnosti za náš společný projekt jménem EU, anebo to můžeme brát také čistě pragmaticky jako záchranu jednotného trhu a podporu českého exportu, anebo také jako příležitost čerpat unijní granty. A všechny tyhle přístupy jsou legitimní. Ať už to bereme jakkoliv, je v našem nejlepším zájmu, aby se tento plán v nějaké výsledné kompromisní podobě uskutečnil. Proto by měl pan premiér konstruktivně vyjednávat o jeho finální podobě, a co je nejdůležitější, v konečném hlasování na Evropské radě, ať už to bude kdykoliv, tak ho podpořit.
Já bych ještě navázal na pana zpravodaje, který už načetl část usnesení, což se inspiroval tím, co jsme dali dohromady spolu s kluby Pirátů, lidovců, TOP 09 a STAN, tak některé pan zpravodaj převzal a trochu upravil, ale já věřím, že ta naše původní verze je lepší, takže některé tedy načtu jako protinávrh. A potom tedy i načtu ještě to naše původní usnesení, resp. ty body, které pan zpravodaj nepřevzal nebo na kterých se neshodneme s vládními poslanci.
My v tom usnesení chceme deklarovat nějaké ty základní teze a postoje k tomu balíčku. Dáváme zpětnou vazbu jak Komisi, tak naší vládě a myslím si, že by Sněmovna měla vytyčit priority, kam ty peníze mají směřovat. Vyzýváme tedy, abychom Plán na podporu oživení Evropy jako celek podpořili jako Česká republika a považujeme za důležité, aby se v nějaké formě uskutečnil. Připomínáme, že stabilizace evropského jednotného trhu je v bezprostředním ekonomickém i politickém zájmu České republiky. Podporujeme směřování evropských fondů primárně do vzdělávání, inovací a zvýšení konkurenceschopnosti České republiky. Považujeme za nezbytné, aby investice probíhaly v souladu s principy obsaženými v Zelené dohodě pro Evropu. Vyzýváme předsedu vlády, aby v rámci nástroje Next Generation EU v souladu se zájmy České republiky prosazoval navýšení prostředků do politiky soudržnosti a do Fondu pro spravedlivou transformaci. To je, jak zmiňoval náš předseda Ivan Bartoš, že nám nepřijde koncepční měnit ten vzoreček, který je výhodný pro všechny ostatní, jen ne pro nás. Dále tedy vyzýváme předsedu vlády, aby v souladu s rámcovou pozicí vlády, na tom se skutečně shodneme, prosazoval prodloužení období pro rozpočtové závazky, ideálně na celé sedmileté období. Vyzýváme předsedu vlády, aby v závěrečném hlasování v Evropské radě podpořil Plán na podporu oživení Evropy. Vyzýváme vládu, aby připravila vhodné podmínky pro snadné a spravedlivé čerpání evropských fondů. Potom vyzýváme také Komisi, aby kromě podmíněnosti grantů a půjček brala v potaz i stav právního státu a důsledně kontrolovala čerpání fondů členskými státy. A nakonec chceme vyzvat Komisi, aby nenavyšovala prostředky na společnou zemědělskou politiku, protože tam je také návrh k navýšení tohoto programu, tak my nechceme, aby Komise navyšovala, pokud nedojde k razantní změně dotačních schémat s důrazem na udržitelné hospodaření v krajině a naplnění klimatických cílů.
Já vám děkuji za pozornost. Načtu to usnesení ještě v podrobné rozpravě a zároveň deklaruji, že na některých těch bodech, které ještě načtu v podrobné rozpravě, jsme se shodli s panem zpravodajem a s vládou a určitě je podpoříme. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Kopřiva, nyní pan poslanec Jiří Valenta, připraví se paní kolegyně Dana Balcarová. Aha, pardon. Kolega Valenta posečká, s přednostním právem, protože tu není kolega Stanjura, tak kolega Skopeček jako zastupující předseda klubu ODS. Máte slovo.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já myslím, že projednáváme velmi důležitý bod, a dovolte mi pár poznámek.
Já souhlasím s tvrzením, že je v zájmu České republiky, aby evropská ekonomika v uvozovkách šlapala, aby byla stabilní, aby dokonce byly stabilní všechny součásti eurozóny včetně jižního křídla. Ale úplně neplatí rovnice, kterou tady nastínili kolegové z Pirátské strany. Není to tak, že schválíme tento návrh, tento polotovar, který představila Evropská komise, a že to automaticky bude znamenat tu skutečnost, že již dlouhá léta stagnující eurozóna, zejména její předlužené jižní křídlo, se mávnutím proutku stane konkurenceschopným regionem v rámci EU, začneme růst a nad Evropskou unií a nad eurozónou vysvitne sluníčko. Tak to opravdu není.
Když se podíváme na to, co je navrženo, tak já jsem to přeložil už na výboru pro evropské záležitosti jako hledání nástroje Evropské komise, který by umožnil další žití na dluh zejména jižního křídla eurozóny. O nic jiného nejde, než využít té koronavirové krize k tomu, aby se našel mechanismus, který umožní pokračování žití na dluh zejména jižního křídla eurozóny. Proto také není úplně překvapením, že Evropská komise vzala jako parametr pro přerozdělování peněz právě nezaměstnanost. Ono se totiž nešlo od začátku té rovnice, ono se šlo od jejího konce. Na tom konci bylo to, kolik ty nejpředluženější státy mají dostat, jaký mají podíl, a na to se hledal ten vzoreček, který by ten výsledek zaručil a který by umožnil pokračování dluhového žití velké části Evropské unie.
Ten návrh skutečně není o koronavirové krizi. Koronavirová krize byla pouze využita k tomu, jako už se to stalo několikrát v historii evropského integračního procesu, tak ta krize stejně jako ty předešlé byla využita, resp. zneužita k tomu, aby se uskutečnily další poměrně hluboké integrační kroky prohlubující centralizaci, unifikaci eurozóny. Ten návrh, který dneska projednáváme a o kterém diskutujeme, totiž přináší poměrně revoluční kroky v evropském integračním procesu, o které se evropská politická elita snažila dlouhá léta a možná desetiletí zatím neúspěšně, a tato krize jí dala další příležitost, aby tato témata znovu otevřela.
A co těmi revolučními tématy, která návrh na tzv. plán obnovy obsahuje, co jsou ty revoluční kroky? Tak především je to vytvoření principu společného ručení členských států EU za společné dluhy. Ještě nikdy v historii tento princip se Evropské unii nepodařilo prosadit a velmi složitě za pomoci nejrůznějších kliček zachraňovala zejména Řecko a další státy eurozóny, ale tohle je poprvé přiznaná snaha zavést společné ručení za dluhy EU.
Tím pro mě druhým revolučním krokem je pak debata a otevírání snahy zavést a vytvořit na celoevropské úrovni společné daně. Další záležitost, o kterou se evropské politické elity snaží dlouhá léta, a ten princip nyní se má v uvozovkách spolu s tím koronavirovým problémem spláchnout. Problém je, že zatímco se vyřeší důsledky, byť bolestivé, toho koronaviru, tak samozřejmě princip společného ručení za dluhy i celoevropské daně tady zůstanou. A ony se ty daně ani nemusí jmenovat daněmi, ony to mohou být platby, které budou mít jiný charakter, jako platby za nerecyklovatelný odpad, jako výnos z části emisních povolenek, zkrátka je to velká snaha EU, která se snaží postupem času stát superstátem nebo federací, aby měla i tu symbolickou věc, která přísluší ke každé státnosti, a to je schopnost uvalovat a vybírat daně. Tato symbolická věc, která posune EU zase dál směrem ke evropskému superstátu, to je to, co tu dnes na stole leží. ***