(10.20 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Pikalovi. Pokud nemám žádnou přihlášku ke stavu legislativní nouze, tak mohu tedy nechat hlasovat, zda Poslanecká sněmovna potvrzuje trvání stavu legislativní nouze. To rozhodneme v hlasování číslo dvě. Já ještě zagonguji. Nemohu připustit faktickou poznámku pana předsedy Benešíka. Děkuji.
O trvání stavu legislativní nouze rozhodneme v hlasování číslo 2, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování číslo 2 z přítomných 138 pro 127, proti 3, návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že po schválení tohoto návrhu budeme projednávat ty dva tisky ve stavu legislativní nouze.
Nyní přistoupíme k návrhu pořadu 57. schůze, tak jak je uveden na pozvánce. Jako první se hlásí pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, nejprve k situaci v Bělorusku. Za prvé chci ocenit postoj pana premiéra. Celou dobu, kdy vystupoval a kritizoval situaci v Bělorusku, má podporu i občanských demokratů. Myslím, že to má zaznít. Velmi často kritizuji pana premiéra. V tomto případě si myslím, že postupuje správně a správně vyjadřuje náladu většiny české veřejnosti. Já to samozřejmě podporuji a nebudu se přetahovat, kdo navrhne ten bod jako první nebo druhý, aby to bylo jako třetí bod. Myslím si, že by úplně stačilo, kdyby Poslanecká sněmovna přijala obdobné či shodné usnesení, jako přijala naše horní komora.
Pokud sledujeme obrázky z Běloruska, ať už v televizi, nebo na internetu, tak nám pamětníkům to samozřejmě připomíná rok 1989, a v této chvíli se rozhoduje o tom, zda Bělorusko půjde scénářem Československa z roku 1968 a bude použita buď vojenská, nebo policejní síla k tomu, aby se rozehnaly a utlumily svobodomyslné názory občanů Běloruska, anebo spíš že tam proběhne něco, co proběhlo v Československu v roce 1989, kdy česká veřejnost zcela jasně vystoupila proti komunistickému režimu a díky tomu my dneska zasedáme společně v demokratickém parlamentu takřka 31 let od tohoto období.
Určitě je to dobře. Myslím si, že ten návrh získá podporu, a za nás doporučuji, abychom přijali pokud možno shodné usnesení s horní komorou. Nemusíme se předhánět a precizovat a hledat jiná slova. Myslím si, že tady je velká politická shoda jak ze strany vlády, pana premiéra, horní komory, a bylo by dobré, aby se k tomu připojila i dolní komora, případně aby pan premiér pak mohl tlumočit na jednání Evropské rady či s kolegy premiéry z V4, že to skutečně, jeho názor, má velkou podporu takřka celého politického spektra.
Pak mi dovolte, abych navrhl ještě zařazení dvou dalších bodů. Když už jsme se sešli, tak si myslím, že je dobré, abychom je projednali. Jeden je spíš formální. Chtěl bych vás poprosit, abychom zařadili třetí čtení zákona o rozpočtových pravidlech. Je to sněmovní tisk 567, myslím, že teď by mohli zbystřit kolegové poslanci z Ústeckého kraje. Je připravený prodej městské nemocnice Ústeckému kraji, nicméně k tomu, aby se ten proces mohl zdárně dokončit, je potřeba upravit jeden nebo dva paragrafy zákona o rozpočtových pravidlech. Myslím si, že když to dneska vrátíme do druhého čtení, tak získáme čas. Pak by hned první den zářijové schůze mohlo proběhnout druhé čtení toho zákona a hned v druhém jednacím týdnu Poslanecké sněmovny by mohlo proběhnout třetí čtení. Mám pocit, že v Ústí to není předmětem politického souboje, a i z hlediska času, tak aby ten zákon byl včas přijat, tak jenom navrhuji, abychom zařadili tento bod.
Současně navrhuji, abychom ho zařadili pevně na 12.30, to je vyčleněná doba pro třetí čtení, a náš návrh, pokud schválíte, bude jednoduchý, navrhneme Poslanecké sněmovně vrátit tento tisk do druhého čtení, tak aby ten pozměňovací návrh, který umožní dokončit převod městské nemocnice na kraj, proběhl řádně, rychle a aby to nebylo ohroženo z časového hlediska. To předpokládám, že by mohlo trvat maximálně pět minut, a myslím, že všichni kolegové z Ústeckého kraje, a nejen z Ústeckého kraje, by to mohli podpořit a přispět k urychlenému projednání.
A třetí bod, ten samozřejmě má politický podtext. 8. srpna uplynuly dva roky od doby, kdy vám byl rozdán náš návrh novely zákona o dani z příjmu, který ruší superhrubou mzdu a v kterém navrhujeme mít 15% daň z příjmu. Je to více než dva roky. V posledních dnech a týdnech se roztrhl, řekl bych, pytel s vyjádřeními vládních představitelů, jak to chtějí taky zrušit. Pan premiér říkal, že by nejlepších bylo 15 %. Pane premiére, my s tím souhlasíme. Vzhledem k tomu, že jsme v druhé dekádě srpna, zákon má platit k 1. lednu, tak navrhujeme, aby dneska proběhlo první čtení, tak aby začal běžet legislativní proces a lhůty. Myslím si, že případné pozměňovací návrhy se pak dají uplatnit v rámci druhého čtení, případně projednání tohoto návrhu zákona minimálně v rozpočtovém výboru.
Dovolte mi k tomu návrhu ještě pár slov, abychom připomněli. Superhrubá mzda již jednou byla zákonem zrušena a měla být zrušena k 1. lednu 2015. Předtím ovšem tehdejší vládní koalice, byla to vláda premiéra Sobotky a ministra financí pana Andreje Babiše, tento návrh zrušila, takže je poměrně úsměvné, když dneska vládní představitelé říkají: to je paskvil, to je hrozné. Ale oni sami svými hlasy prodloužili platnost tohoto zákona minimálně o šest let. Je šesté zdaňovací období, kdy už superhrubá mzda být neměla.
Politický spor, který vedeme, není o tom, protože myslím si, že občanům je jedno, jestli je to hrubá nebo superhrubá mzda. Důležité je, kolik mají na výplatní pásce. To je klíčový údaj. Všechno ostatní je technikálie, výpočet apod. Ve veřejném prostoru opět zazněl, myslím, že to bylo stanovisko paní ministryně Schillerové, že 15% daň z hrubé mzdy znamená výpadek 90 mld. ve státní rozpočtu. Všichni to od té doby opakují. Bereme to všichni jako fakt, ale nikde jsem nenašel metodiku tohoto odhadu. Zhruba se má daň snížit o 25 %. Z těch 20,1, pokud vezmeme hrubou mzdu na 15, 5,1 procentního bodu. Když se podíváte, kolik byl celkový celostátní výnos z této daně v letech 2017, 2018, 2019, tak mně ta čísla opravdu nesedí.
Já jsem asi před dvěma týdny interpeloval písemně paní ministryni - myslím, že na příští schůzi to bude k dispozici, abychom se všichni mohli nad tím materiálem zamyslet, ale to už může být v běhu tento návrh zákona - požádal jsem ji, aby nám přiblížila metodiku tohoto výpočtu, protože ta čísla prostě na první pohled nesedí. A teď vůbec nemluvím o nějakých efektech, kolik peněz se vrátí zpátky do ekonomiky v rámci DPH apod.
Mimořádně úsměvná je snaha kolegů ze sociální demokracie, jak říkají: my jsme rozpočtově odpovědní. No tak jenom, milí kolegové ze sociální demokracie, schválili jste deficit státního rozpočtu pro letošní rok ve výši 500 mld. korun. Tak si myslím, že z vašich úst slova o rozpočtové odpovědnosti jsou opravdu úsměvná. Zaznamenal jsem nějaké polooficiální návrhy na tři sazby je v pohodě, tak mám pocit, že někteří členové vládní koalice říkají snížíme daně, a nahlas neříkají, ale tak, aby to nikdo nepoznal, a případně abychom někomu to daňové zatížení zvýšili.
My jsme si připravili pro toto mé úvodní slovo pouze tři čísla, resp. pouze tři příklady. Pokud si vezmeme daňového poplatníka, který uplatňuje slevu na dvě děti, abych řekl takový standardní příklad v české společnosti. Pokud má někdo opravdu podprůměrný příjem zhruba ve výši 18 tisíc korun měsíčně hrubého, tak náš návrh mu přináší 11 tisíc korun čistého navíc ročně. Pokud si vezmeme průměrnou mzdu, zaokrouhlili jsme to, to znamená 34 tisíc, tak to přináší daňovému poplatníkovi a rodině takřka 21 tisíc korun čistého navíc. A pokud si vezmeme mírně zvýšenou nadprůměrnou mzdu, ale mírně, a to je 41 tisíc hrubého, tak už v případě 15% daně z hrubé mzdy při tom, že uplatňuje slevu na dvě děti, by rodina získala 25 tisíc korun ročně. ***