(15.00 hodin)
(pokračuje Lipavský)
Připravil jsem návrh zákona, který by České republice dal možnost se vůči těm nejhorším případům porušování lidských práv ve světě postavit. Lidem, kteří je páchají, nebo spíše zrůdám, by jaksi zakázal cestovat do České republiky, případně by jim Česká republika zmrazila majetky. Je to takzvaný Magnitského zákon, v české verzi se to jmenuje zákon o ochraně lidských práv, či konkrétně návrh zákona o opatřeních na ochranu lidských práv, demokracie a právního státu v rámci zahraniční politiky České republiky. Je to poměrně tlustý, já jsem to tady celý připravil. Teď si vám dovolím to předat. A moje otázka zní, jestli jste ochoten a připraven tento návrh zákona podpořit. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pan Čižinský už odešel, ale ten jeho papír jsem poslal esemeskou Hamáček, Petříček, Vojtěch, tak uvidíme, jak budou reagovat.
No, k tomu Bělorusku. Ano, to je nějaký příběh toho, co jsem říkal a neříkal. Je to autentické, ano. Já jsem přišel v pátek domů a moje dcera mi ukazovala ta videa a bylo to něco strašného. To bylo 14. 8., pátek. Tak jsem na to reagoval a v tom čase už polský premiér se snažil prosadit svolání Evropské rady kvůli Bělorusku. Ale Charlesi Michelovi se to do toho moc nechtělo, tak říkal koncem září. Tak jsem mu začal taky pomáhat, psal jsem prezidentu Macronovi, paní kancléřce, premiérům V4. Já jsem to podpořil a nakonec na náš společný tlak proběhla ta Rada 19. 8., to bylo ve středu, videokonferencí.
A ano, protože moje angažování v lidských právech, ano, pro mě, pokud se angažuji, tak vidím alespoň minimální šanci v tom, že bychom něco mohli změnit, a tehdy jsem to viděl. Tehdy jsem měl z toho dobrý pocit a angažoval jsem se, protože vyzývat některé režimy k dodržování lidských práv je fajn, ale u některých je jasné, že se to nezmění, ale že to není můj styl. Já když jsem se angažoval, tak jsem se angažoval, protože jsem měl pocit, že to může dopadnout.
A samozřejmě jsem se i potkal tady s běloruskou menšinou, předali mi například tu stížnost na toho výrobce rozbušek. To jsem taky prověřoval, že to ani neprodávali. Včera byl zase fake - běloruský kamion že byl v té firmě, je to zase fake, to je to, co paní Langšádlová o tom mluvila. Je to vlastně podvod. Dali mi celý seznam lidí, kteří byli, kteří přišli o život a kteří byli zatčeni, a tak dále.
Ano, sice jsem se angažoval, angažoval jsem se i v rámci V4 i v rámci toho, protože samozřejmě Evropa má dneska plno problémů a některé státy se angažují v konfliktu Řecko-Turecko-Kypr. A V4 na čele s polským premiérem se angažujeme v běloruské kauze. A důležité bylo, že my musíme postupovat jednotně, takže vlastně Evropa se domluvila na těch sankcích. To bylo uzavřeno na úrovni ministrů zahraničních věcí, ano, na Evropské radě. Takže samozřejmě, bohužel to zatím nedopadlo. I když v určitou chvíli to už vypadalo - protože ten Lukašenko slíbil, že když bude změna ústavy, že budou nové volby a tak dále.
Takže já nevím konkrétně, jaký je ten návrh zákona, ale samozřejmě to předám asi kolegům - ne asi, ale určitě - ministrovi Petříčkovi, aby se na to podíval. Ale já jenom chci upozornit, že my musíme postupovat společně v rámci Evropské unie. Tak jsme se domluvili, a teď co bylo nejdůležitější, jak jsme šli do toho Lublinu, kde jsme strávili asi tři a půl hodiny, tak je to, abychom prosadili vůbec tohle téma na program Evropské rady, protože tam ještě nebylo, aby vlastně ta Evropa o tom chtěla diskutovat. A Polsko je v tom samozřejmě nejaktivnější, u nich žije 400 tisíc Bělorusů, 400 tisíc Poláků žije v Bělorusku. A já jsem se angažoval i proto, protože tam ty lidi znám dlouho.
Takže v tom budeme pokračovat, ale zkrátka musíme postupovat jednotně, a samozřejmě my musíme dělat tlak na to, aby Bělorusové si vybrali, kam patří. Abychom jim zase neříkali, kam patří. My jim ani nemáme říkat, koho mají volit. Ať si sami rozhodnou. Jde o to, aby skutečně ty volby, které neuznala Evropské unie a my taky ne, aby byly opakovány (upozornění na čas) a aby byly demokratické a aby si Bělorusové rozhodli o své budoucnosti, aby se zase neopakovala Ukrajina.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a pan poslanec má zájem o doplňující otázku.
Poslanec Jan Lipavský: Ano, ano, ano. Děkuji za ten váš komentář. Správně říkáte, že ta jednota je problematická. Jestli mám dobré informace, tak v tuhle chvíli ten společný postoj blokuje například Kypr skrze nesouvisející otázku Řecko-Turecko a tam ty námořní zóny.
Ministerstvo zahraničních věcí ten návrh zná, protože já jsem organizoval kulatý stůl, kde jsme se o něm bavili, takže nyní jsem ve fázi sběru politické podpory. Je tam podpisový arch, je to poslanecký návrh. Míří to právě k tomu, že v situaci, kdy se nedaří nalézt tu evropskou jednotu, aby Česká republika jenom neseděla u toho jednacího stolu a nemohla vyjadřovat ty deklarace podpory a rozhořčení tak, jak to děláme, ale měla i nějaký konkrétní návrh. To znamená, že by vláda vůči konkrétním osobám či organizacím rozhodla o těch sankcích, které jsem měl v tom předchozím slově.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče, a slovo má pan premiér.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dobře. No, já o tom nevím, já to slyším poprvé. Takže já si samozřejmě zjistím stanovisko pana ministra Petříčka a kolegů na Úřadě vlády a dám vám k tomu vyjádření. Teď nejsem schopen na to reagovat. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Šafránková a připraví se paní poslankyně Kovářová. Máte slovo.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane premiére, dovoluji si obrátit se na vás s otázkou: Proč vaše vláda za tři roky své existence dosud nepředložila Sněmovně a občanům reformu důchodového systému, přestože tento závazek je obsažen v jejím programovém prohlášení? Přitom dle Národní rozpočtové rady, což je poradní orgán vlády složený z renomovaných ekonomických odborníků ve vámi vybraném personálním obsazení, ve svých zprávách upozorňuje na dlouhodobou neudržitelnost důchodového systému a potažmo i celého systému veřejných financí, jestliže se zásadním způsobem nezmění jeho nastavení.
Dle této instituce se nejpozději do deseti let začnou v systému veřejných financí projevovat potíže vyplývající z demografického vývoje a z nyní nastavených výdajů státu a jeho daňové politiky, přičemž první závažné demografické tlaky na důchodový systém začnou nastupovat kolem let 2031 a 2032. Právě důchodový systém v současné podobě a jeho budoucí rostoucí nerovnováha v souvislosti se stárnutím populace jsou hlavními příčinami dlouhodobé neudržitelnosti našich veřejných financí. Bez zásadních změn provedených pokud možno co nejdříve ponesou velmi silně zátěž budoucích úprav prakticky pouze generace narozené po roce 1980. Čím později nezbytná stabilizace důchodového systému přijde, tím bude muset být silnější, uvádí také Národní rozpočtová rada.
Vážený pane premiére, předložíte skutečnou důchodovou reformu, za kterou nelze považovat některé výstupy takzvané Komise pro spravedlivé důchody pod Ministerstvem práce a sociálních věcí, do konce tohoto volebního období? A pokud ne, tak proč, jestliže podle klíčového ekonomického orgánu vaší vlády jde o věc, která je nutná a nesnese odkladu?
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a slovo předávám předsedovi vlády. ***