(17.50 hodin)
Poslankyně Pavla Golasowská: Já určitě budu ráda, pokud to paní ministryně potom dopoví, to, co měla v myšlenkách. Ale chtěla bych se ještě zeptat, protože ten můj dotaz zněl, zda jste nějak v kontaktu na základě toho dopisu se Svazem měst a obcí. To byla jedna věc, zda to s nimi takhle komunikujete.
A pak jsem jenom chtěla říct, protože já právě z těch měst a obcí slyším to, že byť vy jim to chcete nějak nahradit, ale jako dát ty finance do těch měst a obcí formou dotačních řízení, ale tam je to kolikrát problém, protože oni samozřejmě investují do přípravných projektů. To dotační řízení nemusí vždycky vyjít, tudíž oni budou mít utopené peníze v těch projektech, které nebudou moct realizovat.
A další věc je ta, že často je tam spoluúčast na těch projektech a ty obce a města na to nemusí mít peníze. Naopak vím o některých městech, která se už teď se zadlužují a berou si úvěry, protože ať už v té situaci s covidem, která byla (upozornění na čas), tak jim ty peníze chybí. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně, prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Takže já to s dovolením dopovím a hned zareaguji na vaše dotazy. V pololetí tohoto roku měly obce na účtech 219 mld. korun. Souhlasím s argumentem, že zůstatky na účtech samy o sobě nejsou vypovídajícím argumentem o finanční situaci obcí, nicméně jejich trvale rostoucí trend svědčí o tom, že obce významné zdroje do značné míry jen kumulují, přičemž ani opakovaný růst daňových příjmů mezi léty 2011 a 2019, kdy stouply daňové příjmy obcí o 103,3 mld. korun, se neproměňuje v uskutečněné investice. Samozřejmě neplatí to obecně. Z tohoto pohledu se ukazují dotační zdroje státu přímo cílené na investiční projekty jako výrazněji účinnější.
Já bych chtěla říct na váš dotaz, samozřejmě se Svazem měst a obcí jsme ve spojení, příští týden bude videokonferenční rozhovor, píšeme si dopisy, chystáme samozřejmě tak, jak jsme teď zveřejnili makroekonomickou predikci, tak jsme zpřesnili odhad vývoje příjmů.
To, co jste říkala, nemyslím si to. Hodně jsem teď věnovala léto výjezdům do regionů, protože je to období, kdy nejede parlament, takže toho času jsem měla relativně, relativně více. Nečerpala jsem dovolenou, takže jsem jezdila do regionů, mluvila jsem velmi často se starosty. Zatím jsem se nesetkala s žádným negativním ohlasem směrem, kde jsem byla. Byla jsem skutečně napříč republikou kvůli kompenzačnímu bonusu obcí. Velmi to vítali. To je právě jeden ze zdrojů kromě jejich příjmů, který využívají na kofinancování. Právě proto jsme poskytli ten kompenzační bonus, aby právě obce neměly problémy s kofinancováním. Dotační programy vycházejí z toho, že je o ně velký zájem. Svědčí o tom i to, že byly v obrovském převisu. My jsme vykrývali všechny dotační tituly (upozornění na čas) v rámci třetí novely zákona o rozpočtu, kde ten požadavek byl, ale jenom nebyly realizovány v důsledku nedostatku peněz.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poslanec Jan Lipavský není přítomen, poslankyně Monika Jarošová s interpelací na pana ministra Miroslava Tomana. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane ministře, chci se optat na letošní skokové zdražení potravin, zejména pak ovoce a zeleniny, a to v zemi, která byla kdysi soběstačná jak v průmyslu, tak v zemědělství a která se toho všeho za posledních 30 let postupným rozprodáváním vzdala včetně vody. Přišli jsme o svou soběstačnost a proměnili jsme se v nesoběstačnou montovnu a odbytiště šuntů. Je důležité podle mě vrátit stav této oblasti do časů, kdy jsme byli soběstační zcela ve výrobě masa a mléka, a dokonce jsme byli schopni přebytky vyvážet. I v produkci obilovin jsme na tom byli nesrovnatelně líp.
Myslím si, že navrácení potravinové soběstačnosti do rukou našich pěstitelů, chovatelů, zpracovatelů a výrobců by mělo být pro odpovědnou vládu prioritou číslo jedna. A tak se vás chci, pane ministře, zeptat, jestli si mají občané na neustálé zdražování zvykat, nebo jestli vidíte budoucnost nadějněji, například v podpoře potravinové soběstačnosti naší země. A jak se stavíte k novele zákona o potravinách a návrhu na postupné zvyšování podílu českých potravin na našem trhu. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Bude odpovězeno písemně.
A poslední interpelace, kterou můžete položit, je interpelace na paní ministryni Alenu Schillerovou. Prosím.
Poslankyně Monika Jarošová: Vážená paní ministryně, zeptám se vás na podobný dotaz. Chci se optat také na letošní skokové zdražení potravin a zejména pak ovoce a zeleniny, a to v zemi, která byla kdysi soběstačná jak v průmyslu, tak v zemědělství a která se toho za posledních 30 let díky minulým vládám postupným rozprodáváním vzdala. Tak se chci zeptat, jestli si mají občané na to neustálé zdražování zvykat, anebo jestli bude líp, a kdy ono líp nastane. Chci se zeptat, jestli je to stav, kdy se lidem znehodnocují jejich úspory, nebo když dostanou za velké slávy přidanou tisícikorunu a v obchodě pak nechají jednou tolik. Ptám se na váš osobní názor, jestli si máme zvykat na to, že ty nejhorší ekonomické dopady ještě přijdou, nebo jestli vidíte tuhle budoucnost nadějněji. A zajímalo by mě, proč máme tak vysokou míru inflace, jednu z nejvyšších. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji. Vážená paní poslankyně, je pravda, že zelenina a zejména ovoce v posledních měsících významně zdražily, v některých případech i o více než sto procent. Ke zdražení dochází v celé Evropě. Zdražení má několik důvodů, které souvisí zejména s pandemií COVID-19, ale jejich dynamika je vyšší pouze přechodně. Výši spotřebitelských cen ovlivňují ceny domácí a ceny zahraniční včetně vývoje kurzu koruny vůči měnám obchodních partnerů. Ceny ovlivňují obecně také úpravy regulovaných cen, část této ceny, nepřímé daně nebo třeba úroda komodity v daném roce, suché jaro, deštivé léto v České republice. Stejně tak má na cenu nezanedbatelný vliv trh práce, zejména výpadek sezonních pracovníků, kde se cena práce promítá do nákladů firem a ty následně s větší či menší mírou do konečné ceny na trhu. Faktorů je tedy celá řada, protože závisí i na síle konkurence, poptávce po daném zboží nebo službě, stejně jako na mnoha nepřímých faktorech, narušení mezinárodního obchodu a problémy s dopravou.
U poptávky došlo v celé Evropě v letošním roce ke zvýšenému zájmu o ovoce a zeleninu ze strany spotřebitelů, pravděpodobně vzhledem k doporučením lékařů a imunologů v období pandemie. K nedávnému zvýšení míry inflace došlo především díky dlouhodobému vývoji české ekonomiky ještě před krizí. Česká ekonomika dlouhodobě rostla rychleji než ostatní státy eurozóny. Míra nezaměstnanosti byla na rekordně nízké úrovni, což vytvářelo tlak na růst mezd a vysokou poptávku.
Koronavirová krize se samozřejmě také na inflaci podílí, protože například jsme u některých produktů, zejména pak potravin, závislí na dovozu z jižní Evropy. Pro rok 2020 očekáváme průměrnou míru inflace pod 3,2 % a v roce 2021 by měly chybět podstatnější proinflační faktory a inflace by v důsledku poklesu jednotkových nákladů práce a přetrvávající záporné mezery výstupu měla zvolnit na 1,9 %.
S účinností od 1. května 2020 jsme výrazně snížili daně z přidané hodnoty u celé řady zboží a služeb na 10 %. Nově je ve druhé snížené sazbě zařazena oblast stravování.
Místo závěru mi dovolte ale jednoduchou úvahu. Česká republika dosahuje trvale velmi nízké úrovně cenové hladiny vůči západním zemím i průměru celé Evropské unie. V loňském roce to bylo pouze okolo 70 % cenové hladiny celé sedmadvacítky. Také nám ale rostou dynamicky mzdy, které růst více než kompenzují. Jiným způsobem mezeru mezi cenami a mzdami v České republice a u našich ekonomicky vyspělých sousedů prostě neuzavřeme, než když naše mzdy a ceny porostou rychleji. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím, máte slovo.
Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za odpověď, paní ministryně. Chápu, že prožíváme těžké chvíle, ale mám obavu, že ještě ty nejhorší ekonomické dopady přijdou nebo můžou přijít. A myslím si, že právě proto je třeba podpořit navýšení podílu českých potravin na našem trhu, na našich pultech, a zvýšit potravinovou soběstačnost, aby to nedopadlo, jak říkáte, že jsme v mnoha potravinách závislí na dovozu. Tak bych chtěla zmírnit závislost na tom dovozu, i když určitě nějaká závislost vždycky bude. Ono to nejde. I v té koronavirové krizi se v plné nahotě projevilo to nebezpečí, který se ukrývá v té nesoběstačnosti.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně ještě zareaguje.***