(17.40 hodin)
(pokračuje Jarošová)
Centrální registr je Ministerstvem zemědělství slibován od roku 2022, ale není to pozdě? Dám příklad. Dovolili bychom přidělovat SPZ na auta bez registru aut? Nebo bychom tu odpovědnost nechali deseti soukromým registrům, kde se pak budou složitě dohledávat? To mi přijde jako ta samá logika. Otázka zní: Proč byla zavedena předčasně povinnost čepovat psy bez centrálního registru? Proč se včas nezajistilo, aby vznikl? Když něco po lidech chceme, musíme jim nabídnout i podmínky pro to, aby mohli svoji zákonnou povinnost splnit. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, na interpelaci bude odpovězeno písemně.
Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, v minulých měsících mohly osoby samostatně výdělečně činné, které musely po uzavření škol a dalších zařízení přerušit podnikání v souvislosti s péčí o dítě nebo o hendikepovaného člověka, žádat o ošetřovné stejně jako zaměstnanci. Současná situace kolem vývoje počtu nakažených ukazuje, že nebude dlouho trvat a dočasné uzavírání škol bude čím dál tím častější. Některé školy dokonce po letních prázdninách své žáky ani nepřivítaly, jelikož část pedagogického sboru je v karanténě. Nyní tak vzniká diskriminace mezi zaměstnanci, kteří mají nárok na ošetřovné, a OSVČ, které od září nárok na ošetřovné nemají. Tím může dojít k existenčním problémům některých rodin, které náhle přijdou o část nebo o celé příjmy. Problém se nejvíce dotýká OSVČ samoživitelek, které v případě uzavření škol musí zůstat s dítětem doma a nemohou vykonávat svou živnost.
Vážený pane ministře, plánujete opět nové zavedení dotačního programu na výplatu ošetřovného pro OSVČ v případě, že dojde k uzavření škol? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, na interpelaci bude odpovězeno písemně.
Paní poslankyně Pavla Golasowská vystoupí s interpelací na paní ministryni financí Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, obracím se na vás v souvislosti s dopisem Svazu měst a obcí, který byl adresován členům vlády dne 8. září letošního roku. V dopise svaz upozorňuje na situaci, kdy města a obce jsou připraveny realizovat své záměry, zadávat veřejné zakázky, utrácet peníze. K tomu však potřebují již nyní znát budoucí vývoj finančních prostředků. Města a obce mají připraveny projekty na příští období, chtějí pomoci k restartu ekonomiky, ale k realizaci projektu potřebují mít nastaven základní stabilní finanční rámec.
V současné době je navrhováno zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmů. Tato změna sice nenaruší zákon o rozpočtovém určení daní, ale zmenší pomyslný měšec peněz, který je určen k přerozdělení pro územně správní celky, aniž by k tomu byla navržena opatření, která měšec opětovně naplní.
Vážená paní ministryně, obce a kraje jsou právě v procesu přípravy návrhu rozpočtu na rok 2021 a pro jeho správné sestavení a zadání veřejných zakázek na příští rok nutně potřebují znát základní, ale stabilní finanční rámec, ve kterém se budou v následujícím období pohybovat. Vážená paní ministryně, můj dotaz je ten, co konkrétně uděláte pro to, aby města a obce byly co nejdříve informovány o finanční stabilitě, a to tak, aby věděly, s jakým finančním objemem mají počítat na příští rok. A také vás žádám, abyste iniciovala schůzku se Svazem měst a obcí o řešení jejich finanční stability. Možná jste už tak učinila. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, úvodem musím připomenout, že naše města a obce se nacházejí ve velmi dobré finanční kondici a i přes zhoršenou ekonomickou situaci mají ideální výchozí pozici, jak stávající ekonomické situaci čelit. To na úvod.
Mnohokrát již bylo zopakováno, že se tato vláda z nynější zhoršené ekonomické situace nehodlá proškrtat. Ale chtěla bych proto úvodem připomenout, že ne všechny vlády byly tak vstřícné. V minulosti byly v rámci úspor škrtány i zdroje pro územní rozpočty, v minulosti, při poslední krizi. Byl plošně krácen příspěvek na výkon státní správy při té poslední krizi. Revidovány byly dotace obcím a krajům a také snižovány daňové podíly obcí a krajů při minulé krizi. To je samozřejmě lehce dohledatelné.
My naopak lidově řečeno pumpujeme zdroje do území. A zdaleka nejde jen o jednorázový neúčelový příspěvek 1 250 korun na obyvatele každé obce. Tento příspěvek v souhrnné částce 13,4 mld. značně přesahuje odhadovaný 5,5miliardový dopad kompenzačního bonusu pro podnikatele. Tudíž v tomto ohledu poskytujeme obcím nejen pomocnou ruku, ale i nemalé dodatečné prostředky. Předpokládaný pokles daňových příjmů v roce 2020 je po zohlednění mimořádného příspěvku pouhých 7,1 mld. korun, přičemž nárůst daňových příjmů v roce 2019 byl 19 mld. korun.
Kromě toho bylo v rozpočtu na rok 2020 zabezpečeno pro obce dodatečných něco přes 30 mld. korun, z toho 3,1 mld. na opravy škol a školek v obcích, dalších 960 milionů poputuje na opravy objektů či bytů v majetku obcí. O 2 mld. korun vláda posílila program na financování připravených vodohospodářských projektů obcí realizovaných prostřednictvím SPŽP. Dalšími 2,6 mld. korun vláda podpořila projekty vodního hospodářství financované z kapitoly Ministerstva zemědělství. Miliardy poplynou do území na podporu lázeňství, revitalizace území, na silnice druhé a třetí třídy a tak dále. K tomu připojme neméně významné zdroje, které do území směřují ve prospěch různých odvětví podnikové i neziskové sféry, například do oblasti sociálních služeb a zdravotnictví.
Pokud mohu mluvit za svůj rezort, tak Ministerstvo financí uvolní do konce roku 2020 částku 4,3 mld. na cirka 640 projektů, na rekonstrukce a modernizace základních a mateřských škol a do nájemního bydlení v působnosti obcí.
Tato vláda ale nezapomíná ani na přenesenou působnost. Příspěvek na výkon státní správy pravidelně valorizujeme. V roce 2019 šlo dokonce o celkové desetiprocentní navýšení. Pro rok 2020 se podařilo pokrýt jeho souhrnnou pětiprocentní valorizaci, která se ve stejném procentuálním rozsahu promítá i do připravovaného návrhu rozpočtu pro rok 2021. Toto souhrnné meziroční navýšení je obsaženo i v návrhu střednědobého výhledu na léta 2022 a 2023. Pro srovnání, v době ekonomické krize po roce 2009 byl plošně zkrácen příspěvek na výkon státní správy u obcí a hlavního města Prahy, tam téměř o 18 %. U krajů šlo zhruba o 9procentní snížení.
V tomto kontextu mi dovolte připomenout, jak často v minulosti právě od zástupců obcí zaznívalo volání po společném dýchání veřejných rozpočtů. A nelze nedodat, že tomuto volání bylo také opakovaně vyhověno navýšením daňových podílů obcí na úkor výše podílu státního rozpočtu. Kromě toho nemohu pominout, že prostřednictvím EET a kontrolních hlášení v minulých letech obce i kraje participovaly na zvýšeném inkasu daně z přidané hodnoty, aniž bylo současně provedeno zkrácení daňových podílů, jak to opakovaně činili někteří naši vládní předchůdci.
Navíc se ukazuje, že mnohé z prostředků plynoucích z již navyšovaných daňových podílů obcí často končí na bankovních účtech obcí, aniž by byly na investice skutečně použity. Potvrzují to zůstatky na těchto účtech, které jen mezi roky 2011 a 2019 vzrostly zhruba na trojnásobek. Celkově o astronomických 162 mld. korun. V pololetí tohoto roku měly obce na účtech 219 mld. korun. (Čas, paní ministryně.) Já souhlasím s argumentem, že zůstaly na účtech samy o sobě. Zůstatky na účtech nejsou samy o sobě vypovídajícím argumentem o finanční situaci obcí. (Paní ministryně, čas.) Jestli dovolíte, tak to dopovím. (Prosím.) ***