(18.20 hodin)
(pokračuje Třešňák)
Další otazníky jsou například nad stanovenou výší toho výkonu. Zda je to tedy dostatečně technicky zdůvodněno, těch 1 200 MW, což vlastně hendikepuje, ne-li dokonce vyřazuje některé dodavatele z toho tendru. Anebo když se oprostím od toho samotného výběrového řízení zpět k tomu navrženému zákonu, který naopak limituje ten výkon i v té spodní části, tedy na hranici 100 MW, což implikuje otázku, zda vláda tedy vůbec nepočítá s tím, že bude v budoucnu nutné řešit další zdroje, například malé modulární reaktory a podobně. S tím by samozřejmě souvisela i otázka, jakým způsobem chce pak vláda podporovat výzkum malých modulárních reaktorů.
Ještě bych o tom mohl mluvit dlouhé minuty, ale skutečně to zkrátím a přenechám slovo kolegům. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Fiala. Prosím.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně kolegové, já bych si dovolil vystoupit jednak jako předseda hospodářského výboru, což bude garanční výbor pro tento zákon, a jednak i jako člen stálého vládního výboru pro jadernou energetiku. Myslím si, že oba dva mí kolegové, jak pan vicepremiér, tak pan zpravodaj, už popsali, jaká je energetická situace České republiky. Jenom zopakuji asi tři věty.
Do budoucna to nevypadá vůbec optimisticky. Dneska jsme čistí exportéři, do budoucna, i když postavíme tyto dva bloky, budeme dovozci energie, takže za ni samozřejmě budeme platit. A to ještě uvažujeme o tom, že zrušíme některé uhelné elektrárny. Energii z uhlí u nás tvoří 50 % energetického mixu, a samozřejmě tato nová jaderná zařízení, která budeme stavět, nahradí ty, kterým skončí jejich životnost, jejich doba. To znamená, že o nic moc to pravděpodobně stavbou těchto nových jaderných zařízení nenavýšíme. Proto zdůrazňuji, jak jsou ta nová jaderná zařízení pro Českou republiku důležitá.
Pokud se bavíme o plynových elektrárnách, které by podle někoho mohly nahradit například nové jaderné zdroje nebo cokoliv jiného, tak chci říct, že jejich uhlíková stopa je téměř stejná jako u uhelných elektráren. To znamená, tam si moc se svým životním prostředím nepomůžeme.
Co se týče konkrétně tohoto zákona, já sám jsem přesvědčen o tom, že bychom tento zákon měli schválit co nejdřív. Já podporuji nové jaderné zdroje. Je to pro náš energetický mix, pro naši ekonomiku, hospodářství, nesmírně důležité. A chci jenom říct, že na základě tohoto zákona začne notifikační proces s Evropskou unií. A potřebujeme co nejdřív, aby ten notifikační proces začal, přestože jsem k němu velmi skeptický. Velmi skeptický proto, protože vím, jak probíhal notifikační proces na maďarskou jadernou elektrárnu Paks. To povolení Evropské unie trvalo víc, než tři roky, a to Maďaři měli tuto jadernou elektrárnu ve své přístupové smlouvě, když vstupovali do Evropské unie. My jsme tam samozřejmě nic takového jako nové jaderné zdroje neměli, takže se obávám, že nebude ani nijaká síla, nebo nebude ani smysl pro to, aby nám někdo něco povoloval. Ale uvidíme. Z tohoto důvodu potřebujeme, aby tento notifikační proces začal co nejdříve, protože bude velmi dlouhý.
Kvituji to, co řekl pan zpravodaj Dolínek, že by chtěl zkrátit lhůtu mezi projednáváním, mezi prvním a druhým čtením, na 30 dnů. My bychom to v hospodářském výboru projednali pravděpodobně, pokud to dokončíme, příští středu ve 13 hodin. A já prosím prostřednictvím pana předsedajícího pana zpravodaje, aby v podrobné rozpravě zkrátil lhůtu na 30 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Mám přihlášené tři poslance do obecné rozpravy. Upozorňuji, že v 18.30 tento bod přerušíme a budeme jednat o pevně zařazeném bodu. S faktickou poznámkou se ještě přihlásil pan poslanec Vojtěch Pikal.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já jsem teď jenom zaznamenal ten termín. Na příští týden ve středu máme už svolanou... to nemůžeme samozřejmě vědět, jak dlouho ta mimořádná řádná schůze bude trvat. Takže... (Hlasy z pléna, že ve 13 hodin je oběd.) Ve 13 hodin je oběd. No, uvidíme. Jenom varuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Jaroslav Holík. Prosím máte slovo.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážení přítomní ministři, kolegyně a kolegové, měl jsem tady připravené nějaké vystoupení, ale musím říct, že jak pan zpravodaj, tak pan Fiala mi trošičku vzali vítr z plachet. Ale já to nepovažuji za zlé, protože i když něco zopakuji, myslím si, že tím nic nepokazím.
Dámy a pánové, my všichni chceme žít pohodlněji. A abychom mohli žít pohodlně, k tomu potřebujeme elektrickou energii. Jak ale máme krýt zvýšené potřeby obyvatel, když Česká republika nemá dostatek ekologických přírodních zdrojů?
Můžu? (Obrací se na předsedajícího, zda může mluvit, protože se blíží čas projednávání jiného bodu.) Díky.
Potenciál našich řek je velice slabý, maximálně tři procenta. A pokud bychom chtěli využívat síly větru nebo sluneční energie, tak získáme deset, možná maximálně patnáct procent. A obnovitelné zdroje jsou vázány na to, že většinou tu energii dostáváme tenkrát, kdy ji ne až tak potřebujeme. A naše akumulační zařízení, což jsou vodní nádrže Dlouhé stráně a Dukovany, jsou v současné době absolutně nedostatečné.
Takže co nám zbývá? Zbývá nám atom, zbývá nám biomasa, plyn a uhlí. Podle nařízení Evropské komise do roku 2021 budou muset všechny velké zdroje elektřiny splňovat příšerné limity emisí rtuti, prachu, oxidu siřičitého, oxidu dusíku a tak dále. Do budoucna bude Česko muset zavřít většinu uhelných elektráren. Až k tomu dojde, tak vývoz elektřiny poklesne na nulu a tu elektřinu budeme dovážet.
Jak už tady řekl kolega Fiala, spalováním biomasy a plynu vznikají také skleníkové plyny. Takže co nám zbývá? Zbývá nám atom. Naše dvě elektrárny Temelín a Dukovany v současné době vyrábějí více než třetinu elektrické energie. Do roku 2040 by to měla být polovina. Znova opakuji - mělo by to být. Jenomže pro tento cíl my musíme postavit nové bloky, protože v Dukovanech nám začne docházet jednička a dvojka. Je připravený projekt na výstavbu pátého bloku, který by tyto dva bloky nahradil, možná že by ještě nějaká energie byla navíc. Ale řekl jsem datum 2035. Dneska jsme v roce 2020 - a dobrá příprava projektu je zhruba 20 let. Takže už teď tady řešíme některé úkoly pět minut po dvanácté.
Asi bych se také vrátil k Temelínu, kde byly připraveny projekty na dostavbu, ovšem tyto plány na dostavbu Temelína ztroskotaly kvůli nejasným zárukám. Takže pokud mají nové bloky za 15, maximálně 20 let dodávat tu elektrickou energii, tak to musíme dělat co nejdříve. Příklady některých evropských států, jako například Holandska, ukazují, že cesta k jaderné energetice je reálná. Já vím, řada ekologů se tady dostavbě atomové energie brání. Ale stále opakuji, vidím v tom reálnou cestu, protože většina těchto rádoby ekologů využívá elektroniku. Ano, řeknete dobře, elektronika snižuje spotřebu energie. Ale my si neuvědomujeme, že vyrobení nějakého přístroje a jeho ekologická likvidace je také energeticky náročná.
A pro pobavení řeknu jediné slovo. Když jsem se bavil s jedním ekologickým aktivistou a říkám: Prosím vás, kde chcete vzít energii na nové přístroje, kde chcete vzít energii na provoz elektromobilů? Odpověděl mi: No přece v zásuvce.
Já vám děkuji. ***