(18.50 hodin)
(pokračuje Hanzel)
Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednávání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázat jinému výboru jako výboru garančnímu? Nevidím nikoho, budeme hlasovat.
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 263. Přihlášeno 96 poslanců, pro 86, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu.
Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalším výborům? Nevidím, tudíž končím projednávání tohoto bodu a děkuji panu navrhovateli, paní zpravodajce.
Vrátíme se k projednávání bodu
100.
Vládní návrh zákona o opatřeních k přechodu České republiky
k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 165/2000 Sb.,
o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 966/ - prvé čtení
Budeme projednávat tam, kde jsme skončili v 18.30 hodin, a to je v obecné rozpravě. Vystoupí pan poslanec Jan Lipavský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Lipavský: Dobrý večer, dámy a pánové, pane předsedající, děkuji za slovo. Na úvod asi je potřeba říct, že pokud se bavíme o největším ekonomickém projektu od devadesátých let, tak je namístě spěchat pomalu. A my rozhodně tedy nepodpoříme to zkrácení lhůt. K tomu ještě vystoupí kolega, kolega Černohorský.
Vlastně je to poprvé, kdy máme možnost mluvit o jádru, takto debatovat na plénu, takže já považuji za velice důležité zmínit i ten geopolitický aspekt a bezpečnostní rizika, která se s tímto projektem vážou.
Není žádným tajemstvím, a diskutujeme to a diskutuje to i vláda, že jsou zde dodavatelé ze zemí, kteří jsou rizikoví. Jedná se o Rusko a jedná se o Čínu. Opravdu nelze nabídky z těchto zemí porovnávat s jinými nabídkami. Opakovaně zaznívají varování od bezpečnostních složek České republiky, opakovaně zaznívají varování z úst bezpečnostní komunity a také zaznívají varování z části politického spektra. Ta rizika, která se vážou k tomu projektu, pokud bychom do něj šli s nedůvěryhodným partnerem, protože se jedná o stamiliardové částky, jedná se o partnerství na dlouhé desítky let, na sedmdesát let se staví jaderná elektrárna, tak může vést k nepřiměřené politizaci, vydírání nebo například ovlivňování české zahraniční politiky.
Mě opravdu nenechává klidným představa, že Rusko nebo Čína budou rozhodovat o stamiliardovém budgetu, že si za to budou kupovat politické elity v této zemi atd. A je úplně jedno, jestli se společnosti z Ruska a Číny, co jsou státní společnosti, státem vlastněné, rozhodně se nejedná o soukromé společnosti, přihlásí jednotlivě, anebo v rámci nějakého konsorcia. A dále platí, že čím dříve česká vláda rozhodne a vláda skrze ministra průmyslu a obchodu, protože tak jsou napsané dnes ty smlouvy mezi Českou republiku a ČEZ. Já si dovolím říct, že jsem ty smlouvy studoval a že jsou napsané dobře a že česká vláda si nechala zadní vrátka, jak toho dosáhnout. A toto vítám.
Čím dříve česká vláda rozhodne, tím se snižují rizika různých arbitráží a politických tlaků. Prostě to bude jasně dané. A stejně tak když česká vláda rozhodla, že se budou pořizovat BVP za 50 miliard, podle stejného paragrafu ve stejném zákoně o zadávání veřejných zakázek, § 29a, bezpečnostní výjimka, tak se prostě oslovily pouze některé společnosti, které jsou schopny tuto zakázku realizovat, a nikoho ani nenapadlo, že se obrátíme na ruský Uralvagonzavod, který jistě také dokáže vyrobit krásná moderní BVP, a už vůbec nikoho nenapadlo to označit za nějakou šikanu ruské firmy.
Takže já tady nechci zdržovat výčtem těch konkrétních kauz a bezpečnostních rizik. Já se domnívám, že Sněmovna má institut, že se o tom může pobavit na výborech, a proto budu navrhovat, aby se i touto normou, ačkoliv ekonomickou, ale naprosto podstatnou pro realizaci toho jaderného projektu, a k tomu už vystupoval kolega Třešňák, aby se tím zabýval i zahraniční výbor a bezpečnostní výbor. Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Jan Zahradník. Prosím.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, chtěl bych upozornit na to, že to není poprvé, co se na půdě Sněmovny jednalo o jaderné energetice. To za prvé.
Za druhé, chtěl bych připomenout budoucí vývoj ve spotřebě a vývoji energie. Zpráva, kterou připravila Česká přenosová soustava, říká, že kolem roku 2040 bude při postupu uzavírání uhelných elektráren a při očekávaném vývoji stavby jaderné energetiky chybět 30 terawatthodin energie, což je více než třetina naší spotřeby. Kde to vzít, je otázka dovozu. Je obava, že okolní země zvolí stejnou taktiku, jakou by chtěla volit naše republika ve věci útlumu uhlí, a tedy nebude odkud dovážet.
K Evropské unii. Myslím, že by pan premiér při jednání v Evropské radě mohl hledat spojence překvapivě ve státech západní Evropy. Nedávná zpráva říká, že Holandsko začíná urychleně plánovat výstavbu až deseti nových jaderných zdrojů. Takže postoj Evropy k jádru jakožto ke zdroji, který není podle jejího názoru čistý, by se mohl změnit a náš pan premiér by mohl k tomu prosadit to hledat spojence třeba například v Nizozemí. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem pan poslanec Leo Luzar. Prosím.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, já jenom krátce zareaguji na slova, která tady zazněla ze strany pirátské, týkající se bezpečnostních obav.
Každý ty bezpečnostní obavy může nějak projevovat, ale neměly by zasahovat do zájmů České republiky. Tady chci upozornit na to, že oba dva jmenované státy staví jaderné bloky v západních státech. Můžu zmínit Maďarsko, můžu zmínit Arabský poloostrov, kde v Maďarsku Rusové, tam staví Číňané, staví jaderné bloky a fungují. Jestli si myslíte, že tyto státy ze svého bezpečnostního hlediska něco více zanedbávají nebo si myslí, že ta technologie, která je jim dodávána, je nějak ohrožuje, tak je to potom vaše myšlení.
Ale chci upozornit na to, co tu zaznělo, a to že Holandsko připravuje stavbu více jaderných elektráren, Polsko o tom silně uvažuje. A nám se může stát jedna věc, drazí kolegové. Nám se může stát, že budeme škemrat o to, abychom našli firmu, která nám to postaví, protože postavit jádro, to není jako koupit si housky na krámě. A jestliže ve světě jsou čtyři, pět firem, které to jsou schopny udělat, tak se můžeme dostat do stavu, že nebude, kdo nám to postaví v požadovaných termínech. To je problém, o kterém jsme tady vůbec nemluvili a měl by být taky brán v zřetel.
Ale chci se vrátit k návrhu zákona, který tady máme před sebou v prvním čtení, a rád bych, aby to nezapadlo a aby i ta odpověď, pokud bude možná, od pana ministra, popřípadě v rámci projednávání na hospodářském výboru, zazněla. V tom návrhu se uvažuje o sektorovém šetření. To sektorové šetření, které bude probíhat, samozřejmě dá nějaké výsledky, ale ta otázka zní: Bude to průměrované sektorové šetření za sektor, popřípadě ten sektor bude rozčleněn na malé, střední, velké? Nebo jak bude vlastně děláno? ***