(13.00 hodin)
(pokračuje Munzar)
Další vaše tvrzení, které říkáte veřejnosti, že jste šetřili a vytvářeli jste rezervy. K tomu říká NKÚ toto: Hospodaření státního rozpočtu za rok 2019 skončilo nejhorším výsledkem za poslední čtyři roky. Bez převodu finančních prostředků z privatizačního účtu ve výši 18 mld. by byl deficit ještě vyšší. Efekt zvyšujících se příjmů státního rozpočtu způsobený především hospodářským růstem byl vynulován navýšením výdajů především běžných a nebyl využit ani k vyrovnanému hospodaření státního rozpočtu, ani k provedení důležitých reforem, důchodové, zvýšení úrovně digitalizace a tak dále, které by do budoucna přispěly k fiskální udržitelnosti veřejných financí a vyšší konkurenceschopnosti ČR. - Takže naopak, ne šetřili a vytvářeli rezervy, vy jste ty rezervy utráceli, vylepšovali si rozpočet jejich rozpouštěním. Ve skutečnosti fakticky bez těch 18 mld., které jste rozpustili z rezerv, by měl být deficit okolo 50 mld. korun.
Další vaše tvrzení: Rekordně investujeme. K tomu je třeba říci, že kapitálové výdaje za vás dlouhodobě klesaly. Až na výkyv v roce 2015 způsobený dočerpáním z evropských fondů. Teprve v roce 2018 se trend otočil a kapitálové výdaje začaly růst. A v roce 2019 jste se zhruba dostali na nominální hodnotu kapitálových výdajů z roku 2010. Ale když máte tak rádi relativní vyjádření, tak vám opět ocituji stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu... Omlouvám se, musím si to nalistovat, vypadl mi papírek. Tady: Pokud by měl být v roce 2019 do oblasti dopravy vynaložen alespoň stejný podíl z celkových výdajů jako před deseti lety, musel by státní rozpočet vydat 91 mld. korun, tedy o 16 mld. korun více. Do oblasti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje by musela směřovat částka vyšší o 31 mld. korun. České republice se v roce 2019 nepodařilo využít hospodářského růstu a neustále se zvyšujícího objemu prostředků státního rozpočtu k výraznější podpoře strategických oblastí národního hospodářství, než tomu bylo v roce 2010, kdy se česká ekonomika nacházela v mnohem méně příznivé ekonomické situaci. - Takže v době ekonomické prosperity dost smutné.
Bohužel za vás stát bobtná do obrovských rozměrů. Vy vždy převedete ten růst státních zaměstnanců na učitele a policisty, ale od roku 2012 narostl počet zaměstnanců ve státní správě, zjednodušeně řekněme na úřadech, o 10 776 osob. To je jako město Čáslav nebo Prachatice. Je to třetina z celkového počtu nárůstu státních zaměstnanců. Ale vyšší počet úředníků nevede ke zvýšení efektivity státní správy. Naopak, více úředníků znamená více papíru, více razítek, více byrokracie. A opravdu si někdo myslí, že je státní správa efektivnější? Mimochodem o tom také hovoří stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu, které říká, že ačkoliv od roku 2013 došlo k nárůstu počtu státních zaměstnanců o 35 423 osob a výdajů na jejich platy o 75 mld., efektivita vládního sektoru se nezvýšila, naopak v posledních letech meziročně klesá a prohlubuje se i rozdíl mezi efektivitou vládního sektoru ČR a průměrem EU.
Takže tolik k těm vašim jednotlivým tvrzením.
Já jsem vás tady, kolegyně a kolegové, chtěl seznámit právě s těmi tvrzeními Nejvyššího kontrolního úřadu, respektive závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, abyste jenom neříkali, to říká jenom opozice a my máme pravdu. Toto je nezávislé stanovisko nezávislého úřadu. Nejvyšší kontrolní úřad to, jak hospodaříte, dlouhodobě hodnotí slovy, že státní rozpočet je na mimořádné události připraven hůře než v době předchozí ekonomické krize. Letos tu mimořádnou událost máme. Bohužel se obávám, že z hlediska řízení státních financí, respektive zakrytí vaší neschopnosti řídit státní finance, tak je to pro vás spíše takový dar z nebes a vše svádíte na covid.
Je třeba zdůraznit, že se u státního závěrečného účtu ČR bavíme o státních financích, které v roce 2019 řídili už pět let ministři financí za ANO. Bavíme se o roce, kdy byl stále ještě ekonomický růst po několika letech ekonomické prosperity a po covidu a ekonomické krizi nebylo v tu dobu ani vidu, ani slechu. A kdy jindy bychom měli mít státní finance stabilní než po letech ekonomického růstu? Ale ani tak jednoduchou úlohu jste nezvládli. Já z toho nemám žádnou radost, protože na špatné hospodaření doplatíme všichni. Když někdo neumí řídit státní finance v době ekonomického růstu, tak je to velká patálie. Ale to, že stejným způsobem řídíte v době krize, tak je to tragédie.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. A na řadě je přihlášený pan poslanec Holomčík a připraví se pan poslanec Černohorský podle záznamu, který mi tady nechal kolega. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych se chtěl vyjádřit v rámci projednávání státního závěrečného účtu k těm částem, které se týkají zemědělství. Ale ještě předtím bych rád řekl obecně jednu věc. Ono už to tady částečně zaznělo od mých předřečníků.
To, co nám na státním závěrečném účtu, ale i na státním rozpočtu vadí velmi, neříkám, že nejvíc, ale velmi, je to, že je vlastně obtížné dohledat propojení výdajových položek s plněním strategických cílů, ať už jsou to strategické cíle, které vycházejí třeba z programového prohlášení vlády, nebo vycházejí z nějakých dalších dílčích strategií, případně se jedná o cíle, které vycházejí z nějakých našich mezinárodních závazků. Když se podíváte na rozpočet, ale i na ten státní závěrečný účet, tak tam prostě chybí pohled, který by vám dal jasnou zprávu o tom, jak financujeme plnění toho, co jsme označili za strategické cíle. Vzhledem k tomu, že ústavní rolí Poslanecké sněmovny je mimo jiné kontrolovat vládu, tak to považuji za docela zásadní nedostatek, protože nám to v podstatě omezuje možnosti, jak plnit svoji roli.
A dále bych se chtěl zaměřit na tři oblasti, které teď z nějakého důvodu považuji za nejaktuálnější, o kterých se píše i v tom státním závěrečném účtu. Vždycky se je snažím konfrontovat i třeba s pohledem a zjištěním Nejvyššího kontrolního úřadu, protože v řadě těchto věcí proběhly kontroly a byly konstatovány nějaké závěry.
Ten první bod, na který bych se chtěl zaměřit, je podpora živočišné výroby. V minulých letech, bylo to v letech 2014 až 2017, proběhla kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu zaměřená právě na tuto oblast, která konstatovala to, že přestože peníze, které jdou na podporu živočišné výroby, se rok od roku zvyšují, ani naplňování nějakých, řekněme, indikátorů, ani vlastně to jakoby strategické řízení ale neodpovídá tomu, že by se ty výdaje projevovaly v praxi.
Já považuji podporu živočišné výroby za velmi důležitou. Obecně si myslím, že je naprosto racionální politika, aby se stát snažil o to maximum potravin, a nejenom živočišného původu, které se u nás spotřebují, aby se u nás i vyprodukovaly. U té živočišné výroby to má celou řadu významů, nebo je to důležité z celé řady důvodů. Jednak je to samozřejmě ta často diskutovaná soběstačnost. Krizová situace na jaře ukázala, jak je důležité být schopný zajistit zásobování občanů potravinami. Je to důležité z ekonomických důvodů, z hlediska zaměstnanosti, z hlediska udržení peněz na venkově a v lokálních ekonomikách. Je to samozřejmě důležité i z hlediska dopadů na životní prostředí, zejména z důvodu snižování uhlíkové stopy spojené s přepravou. Má to smysl i z hlediska krajiny, tolik důležité organické hmoty, která chybí. A má to smysl i z hlediska toho, že nezřídka je k nám například to maso dováženo ze zemí, které mají podstatně menší standardy z hlediska kvality života zvířat. Právě proto bych očekával, a často se teď o tom mluví, že budeme k podpoře živočišné výroby přistupovat se vší vážností a s nějakou strategičností. ***