(13.10 hodin)
(pokračuje Holomčík)
Závěrečný účet za rok 2019 dokládá, že ten trend výdajů a podpory do živočišné výroby je rostoucí. Čísla o produkci a procenta soběstačnosti tomu ale vůbec neodpovídají. Budu se snažit na některé z dalších jednání zemědělského výboru navrhnout zařazení bodu, který, kdybychom se podívali na budoucnost podpory živočišné výroby a pobavili se o tom, jaká je vlastně ta strategická vize - ještě jednou to zopakuji: výdaje rostou, efektivita nebo produkce se prostě nezvedá, nebo soběstačnost. Myslím si, že by bylo dobré to zhodnotit a říct si, jak moc jsou v této věci vynakládány veřejné prostředky efektivně a jestli náhodou není čas, když máme ty zprávy ať už NKÚ, nebo i řadu dalších dat, tu formu a podobu podpory živočišné produkce přehodnotit a hledat jiný způsob, jak naše zemědělce a chovatele podporovat.
Druhý bod je řešení problematiky sucha a vody v krajině. Opět zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu poukázala na to, že ta práce, přístup k řešení této problematiky není úplně systematický. Vycházím tedy z dat z let 2016 až 2018, kde se vlastně v tomto období vynaložilo 28 mld. korun, a Nejvyšší kontrolní úřad poukazuje na to, že ty jednotlivé programy Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství si v mnohém odporují. Takový mediálně nejvděčnější příklad je to, že Ministerstvo životního prostředí vrací řeky do původních koryt, zatímco Ministerstvo zemědělství je betonuje a rovná. Ani v roce 2019, ke kterému se vztahuje tento závěrečný účet, ani v tomto roce jsme nebyli svědky toho, že by se přišlo s nějakou jednotnou koncepcí, jednotnou strategií tak, jako jsme to udělali my před prázdninami s naším konceptem Vodu řešíme teď, kdy by bylo naprosto jasné, jaké jsou strategické cíle, jakými nástroji k nim chceme přijít, a samozřejmě je provázat i s těmi výdajovými položkami na straně státního rozpočtu. Tenhle systematický přístup prostě chybí a bohužel podoba, v jaké je i ten státní závěrečný účet, nám vlastně neukazuje, že by stát měl a vláda měla nějaký cíl, který tyhle ty věci řeší koncepčně.
Poslední bod, ke kterému se chci vyjádřit, se týká lesů, zejména lesů státních. Už jsem tady několikrát hovořil o naprosto absurdních odvodech z fondu státních lesů, které proběhly v minulých letech a které ten podnik v podstatě přivedly na buben. Teď vyšly zprávy o tom, že za první pololetí tohoto roku státní lesy hospodaří s provozní ztrátou 460 mil. korun a financují to z kontokorentu. To není úplně dobrý výsledek. V roce 2019 se ve státním rozpočtu objevila položka na příjmové straně miliarda korun ze státních lesů. Chtěl bych jenom pro představu připomenout, v jakém stavu byly státní lesy v roce 2018, kdy se o rozpočtu na rok 2019 jednalo. Ta ziskovost, kterou státní lesy dřív, ještě do roku 2017, měly, v roce 2018 skončila. V roce 2016 byl výsledek hospodaření před zdaněním podniku necelých 5 mld., v roce 2017 to byly necelé 4 mld. a v roce 2018 to bylo už jenom 230 mil. Vývoj kůrovcové kalamity, ale také vlastně ty dopady rozhodnutí Ministerstva zemědělství z roku 2017 o generálním pardonu těžařům, který totálně rozbil cenovou politiku a rozbil ceny na trhu, jasně ukazovaly, že v roce 2019 ten podnik bude mít velký problém. A přesto se ve státním rozpočtu objevila položka 1 mld. odvody.
Já prostě nechápu, jak někoho vůbec může napadnout, že v takové situaci z podniku, který obhospodařuje 48 % lesů v České republice, tedy jednu šestinu rozlohy naší země, tedy jak v takové situaci může vůbec někoho napadnout nacpat do rozpočtu miliardu, kterou tomu podniku vezmeme. Obzvlášť poté, co za vlád ministrů financí z hnutí ANO se z toho podniku vytahalo skoro 26 mld.
Tady bych chtěl ocenit pana ministra Tomana, který naštěstí našel v tom roce 2019 jiný zdroj a tu miliardu zajistil odjinud, čímž pádem... (Ministryně financí od stolku zpravodajů.) Čtrnáct? V roce čtrnáct? Ale o tom rozhodla vaše vláda. Pardon, my tady komunikujeme s paní ministryní. A teď mi dokonale roztrhla niť.
Ano. Chtěl bych poděkovat panu ministru Tomanovi za to, že zajistil financování odjinud a tyto peníze se neodvedly. A vzhledem právě k poměrně svízelné situaci, v jaké se státní podnik nachází, tak já potom v podrobné rozpravě načtu usnesení. Já vám ho přečtu už teď, abyste s ním byli obeznámeni: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby pověřila ministerstva financí a zemědělství vytvořením plánu finanční stabilizace státního podniku Lesy České republiky a představila tento plán Poslanecké sněmovně do 1. prosince roku 2020." Považuji to za důležité v době, kdy řešíme problémy sucha; letos to byly spíše přívalové deště. Myslím si, že naše lesy musí být v dobrém stavu. A to, že zlikvidujeme státní podnik, který - a zopakuji to - hospodaří na 48 % lesů u nás, tomu rozhodně nepomůže. Budu rád, pokud usnesení, které navrhnu, podpoříte, a děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Také vám děkuji. Nyní tedy poslanec Černohorský a připraví se pan předseda Kalousek s přednostním právem. Taková je dohoda, pan Kalousek vystoupí až po vás. A hlásí se pan předseda Faltýnek také s přednostním, tak po vás bude pan předseda Faltýnek.
Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Rozsah informací, které jsou stanovené vyhláškou jako povinně zveřejňované v závěrečném účtu, nebyl tedy po roce 2010 doplněn o další údaje, jejichž vykazování bylo stanoveno účetní reformou v oblasti veřejných financí a která o hospodaření s rozpočtovými prostředky v příslušném roce vypovídají lépe než pouze peněžní toky. Jde o takzvané akruální údaje, které zobrazují náklady a výnosy za příslušné rozpočtové období, nároky, pohledávky a závazky existující ke konci rozpočtového roku i potenciální nároky podmíněné pohledávky a potenciální závazky. Všechny tyto akruální informace umožňují podat celkový obraz o výsledku hospodaření v daném roce nezkreslený o ekonomické dopady a zátěže působící na jiná období.
Nejvyšší kontrolní úřad dlouhodobě upozorňuje na skutečnost, že závěrečné účty minimálně využívají tyto akruální údaje. Můžete to dohledat opravdu v těch připomínkách k návrhu státního závěrečného účtu již minimálně od roku 2015, ne-li dříve. Vzhledem k vysoké vypovídací schopnosti těch akruálních údajů o hospodaření kapitol státního rozpočtu považuji tedy ve shodě s Nejvyšším kontrolním úřadem za vhodné, aby příslušné právní předpisy nastavily využívání těchto údajů v závěrečných účtech ve vyšší míře.
Uvedu několik příkladů. Vypovídací schopnosti akruálních údajů, na ty se můžete podrobně podívat v rámci kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu číslo 1903, kdy to bylo provedeno na Ministerstvu kultury. Zde tedy celkový náklad z titulu finančních náhrad registrovaným církvím a náboženským společnostem, takzvané církevní restituce, ve výši 59 mld. korun a s tím související dlouhodobý závazek s dobou splatnosti 30 let byl vykázán v účetní závěrce Ministerstva kultury k 31. prosinci 2012. Od roku 2013 Ministerstvo kultury za stát vyplácí splátky finančních náhrad a současně snižuje ten dlouhodobý závazek, jehož výši vykazuje v účetní závěrce. V rámci údajů rozpočtového hospodaření se zobrazí pouze informace o roční splátce. Informace o zbývajícím dlouhodobém závazku, kterou to akruální účetnictví zobrazuje v rámci údajů rozpočtového hospodaření, zobrazena již není. To znamená, museli bychom se vždycky u těchto závazků dotazovat separátně ministerstva, případně těch jednotlivých správců kapitol. Těchto závazků potenciálně mají samozřejmě ti jednotliví správci kapitol více. ***