(Schůze zahájena v 10.00 hodin.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 61. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.
Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás všechny odhlásím, požádám vás, abyste se přihlásili znovu svými identifikačními kartami, případně mi sdělili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Pan poslanec Munzar hlasuje s náhradní kartou číslo 10.
Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 61. schůze dne 30. září tohoto roku. Pozvánka vám byla rozeslána elektronickou poštou téhož dne.
A nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslankyni Kateřinu Valachovou a poslance Víta Rakušana. Ptám se, zda má někdo jiný návrh na určení ověřovatelů...? Jestliže tomu tak není...
S hlasovací kartou číslo 17 hlasuje pan předseda Vondráček.
Tak, a budeme hlasovat o ověřovatelích.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování číslo 1, přihlášeno je 80 poslanců, pro 79, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme ověřovateli 61. schůze Poslanecké sněmovny určili poslance Kateřinu Valachovou a Víta Rakušana.
Vzhledem k tomu, že nejsme přítomni v plném počtu, konstatuji, že poslanci, kteří nejsou přítomni ani nejsou omluveni písemně, se považují za omluvené na základě dohody předsedů poslaneckých klubů.
A nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 61. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Nejdříve vás seznámím s návrhem, na kterém se shodlo dnešní grémium. Grémium navrhuje pouze jednu drobnou změnu, zařadit nový bod, sněmovní dokument 6190 - časový harmonogram státního rozpočtu na rok 2021.
Teď tu mám hned několik přihlášek s přednostním právem. Nejprve se mi přihlásila k pořadu schůze paní ministryně financí Alena Schillerová. Prosím. Poté jsem tady měl na stole písemnou přihlášku pana předsedy Jurečky a z místa se hlásil pan předseda Faltýnek. A pak místopředseda Okamura. Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte, abych podpořila program dnešní schůze a požádala vás, tak jak byl navržen, abyste pro něj hlasovali, aby prvním bodem byla projednávána novela zákona o zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit, a dovolte, abych podpořila důvody, které mě k této žádosti vedou. (V sále je hlučno.)
Vláda předkládá Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o zaměstnanosti, který se týká tzv. kurzarbeitu. (Obrací se k předsedajícímu.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Ano, já vám rozumím. Poprosím o klid v sále! Děkuji.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane předsedo. Označení známé z Německa se vžilo i u nás, přestože o kopii toho německého nejde a jít nemůže. Dovolte tedy, abych se nyní tady zamyslela nad nejen samotným návrhem, ale i nad okolnostmi jeho vzniku a některými dalšími souvislostmi. (Hluk stále trvá.)
Novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, která tuto novou úpravu přináší, se rodila velmi těžce. Situaci komplikovala nejen nejistota, kterou přinesla pandemie, ale také rozdílná očekávání jednotlivých účastníků. Vláda byla pod tlakem sociálních partnerů, kteří chtěli mít trvalejší normu k řešení nenadálých situací, podobných té, která nyní nastala. Vláda tedy reaguje na poptávku po řešení pro situaci, kdy zaměstnavatelé nemohou svým zaměstnancům dočasně přidělovat práci v plném rozsahu, ať už v důsledku překážek v práci způsobených zásahem vyšší moci, z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo kvůli omezení poptávky po jimi poskytovaných službách, přičemž příčiny omezení svým charakterem přesahují běžná podnikatelská rizika a situaci nelze s využitím běžných manažerských nástrojů či jiných možností -
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vás ještě na okamžik přeruším a opravdu poprosím o klid v sále. Máte-li něco k projednání, běžte do předsálí a umožněte vystoupení paní ministryně. Děkuji.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: A nelze je využít s využitím běžných manažerských nástrojů či jiných možností podpory zaměstnanosti a podnikání. Letošní situace není zcela nová. Jistě si vzpomínáte na léta 2008 až 2009, kdy naše hospodářství bylo vystaveno podobné situaci. Ta sice byla v řadě ukazatelů mírnější, automobilový průmysl se tehdy nezastavil ze dne na den a neklesl o třetinu za dva měsíce, ale i tehdy docházelo k tomu, že firmy poměrně rychle ztratily zakázky, protože jejich zahraniční odběratelé se ocitli v krizi. Už v té době zaznívaly hlasy, že by bylo dobré mít podobný nástroj, který mají naši sousedé v Německu nebo Rakousku. Nástroj, který pomáhá firmám překonat nejhorší dobu poklesu zakázek a umožní jim zachovat si nejdůležitější zaměstnance, s nimiž pak obnoví rychle výrobu, až se krize přežene.
Německý ani rakouský model však nelze do našich podmínek jednoduše přenést. Po dlouhých debatách byla tehdy - prosím tehdy - přijata novela zákona o zaměstnanosti, která v podobě § 115, přinesla nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. Tím je příspěvek v době částečné nezaměstnanosti. (Hluk trvá, předsedající zvoní pro uklidnění v sále.) Když přišla -
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vás opravdu prosím o klid. Jestli něco potřebujete probrat, běžte ven! Potřebujete telefonovat, běžte ven! Děkuji.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Když přišla koronavirová krize, naše vláda na to reagovala, podobně jako vlády ostatních zemí, omezením některých podnikatelských činností, aby zabránila šíření viru. Další firmy omezily či zastavily svůj provoz z nejrůznějších důvodů samy. Přitom se ukázalo, že příspěvek v době částečné zaměstnanosti nedokáže naplnit potřeby zaměstnavatelů. Vláda se proto rozhodla využít jinou zákonnou možnost a vytvořila cílený vládní program podle § 120 zákona o zaměstnanosti pod názvem Antivirus, a to ve dvou modifikacích. Antivirus C byl samostatným opatřením, nikoliv programem podle zákona o zaměstnanosti atd. Podobně reagovaly i vlády z ostatních zemí. I další státy přistoupily k vytvoření speciálních programů podpory nebo k úpravám existující standardní úpravy kurzarbeitu.
Na situaci, která nastala, nebyl připraven nikdo. Věděli jsme od počátku, že i naše programy Antiviru, jsou dočasné, mají překlenout nejhorší období karantén a poté je potřeba se vrátit k podpoře ekonomické aktivity. Ukázalo se, že úprava příspěvku v době částečné zaměstnanosti v zákoně o zaměstnanosti je příliš omezující a že je třeba ji nahradit jiným nástrojem, který by lépe reagoval na potřebu ekonomiky. ***